Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 77/1987 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Indie o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
Platný
Účinnost od 13.03.1987
Zobrazeno prvních 200 z celkem 283 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
77
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 13. července 1987
o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Indie o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
Dne 27. ledna 1986 byla v Dillí podepsána Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Indie o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 dnem 13. března 1987.
Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Indie o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Indie, přející si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
dohodly se takto:
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech.
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1. Daně, na které se tato smlouva vztahuje, jsou:
(a) v Indii:
(1) daň z příjmu se zvýšením podle zákona o dani z příjmu č. 43 z roku 1961;
(2) dodatková daň podle zákona o dodatkové dani ze zisku společností č. 7 z roku 1964 (dále nazývané „indická daň“);
(b) v Československu:
(1) odvod ze zisku a daň ze zisku,
(2) daň ze mzdy,
(3) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
(4) zemědělská daň,
(5) daň z příjmů obyvatelstva a
(6) domovní daň
(dále nazývané „československá daň“).
2. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo podstatně obdobné daně, které budou ukládány smluvními státy po podpisu této smlouvy vedle daní uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebo místo nich.
3. Příslušné úřady smluvních států si budou ke konci každého roku oznamovat všechny významné změny, které byly provedeny v jejich příslušných zákonech upravujících daně, které jsou předmětem této smlouvy, a zašlou si opisy příslušných zákonů a vyhlášek.
VŠEOBECNÉ DEFINICE
1. V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
(a) výraz „Indie“ označuje území Indie a zahrnuje pobřežní vody a vzdušný prostor nad nimi a všechna jiná mořská pásma, nad nimiž Indie vykonává svrchovaná práva a jiná práva a pravomoci podle indických zákonů a v souladu s mezinárodním právem a s Úmluvou Organizace Spojených národů o mořském právu;
(b) výraz „Československo“ označuje Československou socialistickou republiku;
(c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují Indii nebo Československo, jak to vyžaduje souvislost;
(d) výraz „daň“ znamená indickou daň nebo československou daň, jak to vyžaduje souvislost;
(e) výraz „osoba“ má význam určený daňovými zákony platnými v příslušných smluvních státech;
(f) výraz „společnost“ označuje každou právnickou osobu nebo každou podstatu, která je posuzována jako společnost podle daňových zákonů příslušných smluvních států;
(g) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují podle okolností podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě a podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě;
(h) výraz „příslušný úřad“ označuje v případě Indie ministerstvo financí ústřední vlády (odbor státních příjmů) a v případě Československa ministra financí Československé socialistické republiky nebo jeho řádně zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci ustanovení této smlouvy jedním ze smluvních států význam, který má podle zákonů platných v tomto smluvním státě, které upravují daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
DAŇOVÝ DOMICIL
1. Výraz „osoba mající bydliště či sídlo ve smluvním státě“ znamená pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je podle daňových předpisů tohoto smluvního státu považována za osobu bydlící v tomto smluvním státě, případně mající v tomto smluvním státě sídlo.
2. Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v obou smluvních státech, bude její bydliště pro účely této smlouvy určeno podle těchto pravidel:
(a) Bude se předpokládat, že tato osoba má bydliště v tom smluvním státě, v němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, bude se předpokládat, že má bydliště v tom smluvním státě, s nímž jsou její osobní a hospodářské vztahy nejužší (v dalším textu „středisko životních zájmů“).
(b) Jestliže nemůže být určen smluvní stát, v němž tato osoba má středisko životních zájmů, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném z obou smluvních států, bude se předpokládat, že má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
(c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech nebo jestliže se obvykle nezdržuje v žádném z nich, bude se předpokládat, že má bydliště v tom smluvním státě, jehož je státním občanem.
(d) Jestliže tato osoba je státním občanem obou smluvních států nebo jestliže není státním občanem žádného z nich, rozhodnou příslušné úřady smluvních států otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná, než osoba fyzická má podle ustanovení odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, bude se předpokládat, že má sídlo v tom smluvním státě, v němž je místo jejího skutečného vedení.
STÁLÁ PROVOZOVNA
1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje:
(a) místo vedení;
(b) závod;
(c) kancelář;
(d) továrnu;
(e) dílnu nebo skladiště;
(f) důl, lom, naleziště nafty nebo jiné místo těžby přírodních zdrojů;
(g) staveniště, montáž nebo dozor nad nimi, jestliže takové staveniště, montáž nebo dozor trvají déle než 6 měsíců nebo jestliže taková montáž nebo dozor související s prodejem strojů nebo zařízení netrvají déle než 6 měsíců, avšak výlohy, které se mají platit za montáž nebo dozor, přesahují 10 % prodejní ceny strojů nebo zařízení.
3. Výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje:
(a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží patřícího podniku;
(b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení;
(c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem jeho zpracování podnikem druhého smluvního státu;
(d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
(e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem reklamy, poskytování informací nebo vědeckých rešerší, jestliže takové činnosti mají pouze přípravný nebo pomocný charakter pro výrobní nebo obchodní činnost podniku. Toto ustanovení se však nepoužije, jestliže podnik udržuje trvalé zařízení pro podnikání v druhém smluvním státě pro jiný účel nebo pro jiné účely než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci.
4. Osoba jednající v jednom smluvním státě pro podnik nebo v zastoupení podniku druhého smluvního státu - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 5 - se bude považovat za stálou provozovnu tohoto podniku v prvním smluvním státě, jestliže:
(a) má a obvykle vykonává v tomto smluvním státě plnou moc opravňující ji jednat a uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud její činnost není omezena na nákupy zboží pro podnik, nebo
(b) obvykle udržuje v prvním smluvním státě sklad zboží patřícího podniku, ze kterého pravidelně dodává zboží v zastoupení podniku, nebo
(c) obvykle shromažďuje objednávky v prvním smluvním státě výhradně nebo téměř výhradně pro podnik nebo pro podnik a jiné podniky, které jsou jím ovládány nebo mají na něm účast zajišťující jim právo podnik řídit.
5. Nepředpokládá se, že podnik jednoho smluvního státu má stálou provozovnu v druhém smluvním státě jenom proto, že tam vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v řádném rámci své činnosti.
6. Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má sídlo v druhém smluvním státě nebo která provádí činnost v tomto druhém smluvním státě (ať prostřednictvím stálé provozovny či jinak), neučiní sama o sobě z jedné z obou společností stálou provozovnu druhé společnosti.
7. Bude se předpokládat, že podnik jednoho smluvního státu má stálou provozovnu v druhém smluvním státě, jestliže provádí činnost, která pozůstává ze zajišťování služeb veřejně vystupujících umělců (jako divadelních, filmových, rozhlasových a televizních umělců a hudebníků) nebo sportovců v tomto druhém smluvním státě, pokud podnik není přímo nebo nepřímo, zcela nebo podstatně podporován z veřejných prostředků vlády prvního státu ve spojení se zajišťováním takových služeb.
PŘÍJEM Z NEMOVITÉHO MAJETKU
1. Příjem z nemovitého majetku může být zdaněn pouze ve smluvním státě, ve kterém je takový majetek umístěn.
2. Výraz „nemovitý majetek“ se určí ve shodě s právem a zvyklostmi smluvního státu, ve kterém je tento majetek umístěn. Výraz v každém případě zahrnuje příslušenství nemovitého majetku, živý i mrtvý inventář, užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, na která se aplikují ustanovení občanského práva o pozemkovém vlastnictví, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platy, poskytované jako náhrada za těžení nebo za právo na těžení nerostných ložisek, naftových pramenů, lomů a jiných přírodních zdrojů. Lodi a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjem plynoucí z přímého užívání, nájmu nebo jakéhokoli jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 se vztahují rovněž na příjem z nemovitého majetku podniku a na příjem z nemovitého majetku užívaného k provádění nezávislých odborných služeb.
PRŮMYSLOVÉ A OBCHODNÍ ZISKY
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud podnik neprovozuje činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik takovou činnost provozuje, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat
(a) této stálé provozovně;
(b) prodejům zboží v tomto druhém státě, jestliže jde o zboží stejného nebo podobného druhu jako zboží prodané prostřednictvím této stálé provozovny; nebo
(c) jiným činnostem prováděným v tomto druhém státě, jestliže jde o stejné nebo podobné činnosti jako ty, které se provádějí prostřednictvím této stálé provozovny.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu provozuje činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo podobných podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou provozovnou. V každém případě, jestliže nemůže být určena správná částka zisků, které mají být přičteny stálé provozovně nebo jestliže její stanovení působí výjimečně potíže, mohou být zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, odhadnuty rozumným způsobem.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady, které byly vynaloženy na činnost této stálé provozovny, včetně nákladů na vedení a všeobecných správních výdajů takto vynaložených, ať vznikly ve státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna, či jinde, a to v souladu s ustanoveními a s výhradami obsaženými v daňových zákonech tohoto státu. Nepovolí se však odečíst částky, které byly zaplaceny (jinak než jako náhrada skutečných výloh) stálou provozovnou vedení podniku nebo některé jiné jeho kanceláři ve formě licenčních poplatků, náhrad nebo jiných podobných platů za využívání patentů, know-how nebo jiných práv, nebo ve formě provize, jiných platů za zvláštní poskytnuté služby, za správu a řízení nebo, pokud nejde o bankovní podnik, ve formě úroků z peněz zapůjčených stálé provozovně. Podobně při stanovení zisků stálé provozovny se nepřihlédne k částkám, jimiž stálá provozovna zatíží (jinak než za skutečné výlohy) vedení podniku nebo některou jinou jeho kancelář za licenční poplatky, náhrady nebo jiné podobné platy za využívání patentů, know-how, nebo jiných práv, nebo za provizi nebo jiné platy za zvláštní poskytnuté služby, za správu a řízení nebo, pokud nejde o bankovní podnik, ve formě úroků z peněz zapůjčených vedení podniku nebo některé jeho jiné kanceláři.
4. Stálé provozovně nebudou přičteny žádné zisky z toho důvodu, že tato stálá provozovna pouze nakupovala zboží pro podnik.
5. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné metody, pokud neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.
6. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
LETECKÁ DOPRAVA
1. Příjem z provozování letadel podnikem jednoho smluvního státu nebude zdaněn v druhém smluvním státě, pokud letadla nejsou využívána k dopravě zcela nebo hlavně mezi místy ležícími v druhém smluvním státě.
2. Odstavec 1 se použije obdobně na účasti podniků letecké dopravy na poolu jakéhokoli druhu.
3. Úroky z fondů přímo spojených s provozováním letadel v mezinárodní dopravě se pro účely odstavce 1 považují za příjem z provozování takových letadel.
SDRUŽENÉ PODNIKY
Jestliže
(a) podnik jednoho smluvního státu se podílí přímo nebo nepřímo na vedení, řízení nebo jmění podniku druhého smluvního státu nebo
(b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, řízení nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu,
a jestliže v jednom nebo v obou případech byly mezi oběma podniky v jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy podmínky, které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou být zisky, které by byly bez těchto podmínek docíleny jedním z podniků, které však pro tyto podmínky docíleny nebyly, zahrnuty do zisků tohoto podniku a následkem toho zdaněny.
DIVIDENDY
1. Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Takové dividendy však mohou být zdaněny také ve smluvním státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň takto ukládaná nepřesáhne:
(a) 15 % hrubé částky dividend, jestliže skutečný vlastník dividend je společnost, která vlastní nejméně 25 % podílů na společnosti vyplácející dividendy;
(b) 25 % hrubé částky dividend ve všech jiných případech.
Tento odstavec se nedotkne zdanění zisků společnosti, ze kterých jsou dividendy vypláceny.
3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo z jiných práv, pokud nejsou pohledávkami, spojených s účastí na zisku, právě tak jako příjmy z jiných společenských práv, které jsou podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z akcií podle zákonů státu, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje nezávisle v tomto druhém státě osobní služby ze stálé základny tam umístěné a jestliže vlastnictví akcií, na jehož základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojeno s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5. Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené touto společností, ledaže jde o dividendy vyplácené osobě mající bydliště či sídlo v tomto druhém státě nebo vlastnictví akcií, na jehož základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojeno se stálou provozovnou nebo se stálou základnou, které jsou umístěny v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společností, i když vyplacené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo z části ze zisků nebo z příjmů, které pocházejí z tohoto druhého státu.
ÚROKY
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Takové úroky však mohou být zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem úroků, daň takto ukládaná nepřesáhne 15 % hrubé částky úroků.
3. Nehledě na ustanovení odstavce 2,
(a) úroky budou osvobozeny od zdanění ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, za předpokladu, že jejich příjemcem a skutečným vlastníkem je
(i) vláda, nižší správní útvar nebo místní úřad druhého smluvního státu nebo
(ii) ústřední banka druhého smluvního státu;
(b) úroky budou osvobozeny od zdanění ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, jestliže jejich skutečným vlastníkem je osoba mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, která tyto úroky pobírá v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, které byly poskytnuty nebo zaručeny:
(i) v případě Československa Československou obchodní bankou, pokud úroky plynou výlučně z financování vývozu a dovozu,
(ii) v případě Indie Vývozní a dovozní bankou (the Export-Import Bank of India - Exim Bank), pokud úroky plynou výlučně z financování vývozu a dovozu,
(iii) jakoukoli institucí smluvního státu, pověřenou financováním zahraničního obchodu z veřejných prostředků,
(iv) jakoukoli jinou osobou za předpokladu, že půjčka nebo úvěr byly schváleny vládou prvního smluvního státu.
4. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti , poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku dlužníka a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obligací včetně prémií a výher spojených s těmito dluhopisy a obligacemi. Penále za opožděné placení se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku.
5. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje v tomto druhém státě nezávisle osobní služby ze stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
6. Bude se předpokládat, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu nebo osoba, která má bydliště nebo sídlo v tomto státě. Jestliže však plátce úroků, ať má či nemá bydliště nebo sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s nimiž vznikl závazek platit úroky, a jestliže takové úroky jdou k tíži této stálé provozovně nebo stálé základně, bude se předpokládat, že zdroj těchto úroků je ve smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
7. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část placených úroků, která ji přesahuje, bude v tomto případě podrobena zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
LICENČNÍ POPLATKY A PLATY ZA TECHNICKÉ SLUŽBY
1. Licenční poplatky a platy za technické služby, které mají zdroj v jednom smluvním státě a jsou placeny osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Takové licenční poplatky a platy za technické služby mohou být však také zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem licenčních poplatků nebo platů za technické služby, daň takto ukládaná nepřesáhne 30 % hrubé částky licenčních poplatků nebo platů za technické služby.
3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platy jakéhokoli druhu přijaté náhradou za užití nebo za právo na užití jakéhokoli autorského práva k literárnímu, uměleckému nebo vědeckému dílu včetně kinematografických filmů nebo filmů a pásek pro rozhlasové nebo televizní vysílání, jakéhokoli patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo za užití nebo právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti z oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.
4. Výraz „platy za technické služby“ použitý v tomto článku označuje platy v jakékoli výši vyplácené jiným osobám než zaměstnancům plátce za služby řídící, technické nebo poradenské povahy včetně obstarávání služeb technického a jiného personálu.
5. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků nebo platů za technické služby mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky nebo platy za technické služby zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje nezávisle v tomto druhém státě osobní služby ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo, majetek nebo smlouva, v souvislosti s nimiž jsou licenční poplatky nebo platy za technické služby placeny, jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
6. Předpokládá se, že licenční poplatky a platy za technické služby mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba mající bydliště či sídlo v tomto státě. Jestliže však osoba, která platí licenční poplatky nebo platy za technické služby, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s nimiž vznikl závazek platit licenční poplatky nebo platy za technické služby, a tato stálá provozovna nebo stálá základna nese ke své tíži tyto licenční poplatky nebo platy za technické služby, předpokládá se, že tyto licenční poplatky nebo platy za technické služby mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
7. Jestliže částka licenčních poplatků nebo platů za technické služby přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, která by byla placena, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě podrobena zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU
1. Zisky docílené osobou, která má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného v druhém smluvním státě mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku příslušejícího ke stálé základně, kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě pro poskytování nezávislých osobních služeb včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
3. Zisky ze zcizení lodí nebo letadel užívaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku příslušejícího k provozování takových lodí nebo letadel budou podléhat zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.
4. Zisky ze zcizení podílů na jmění společnosti, jejíž majetek pozůstává přímo nebo nepřímo hlavně z nemovitého majetku umístěného v některém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto státě.
5. Zisky ze zcizení podílů na společnosti jiných než těch, které jsou uvedeny v odstavci 4, budou zdaněny ve smluvním státě, ve kterém má společnost sídlo.
6. Zisky ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3, 4 a 5, budou podléhat zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.
NEZÁVISLÉ OSOBNÍ SLUŽBY
1. Příjmy, které pobírá fyzická osoba mající bydliště v jednom smluvním státě za poskytování odborných služeb nebo za provádění jiných nezávislých činností podobné povahy, budou podléhat zdanění jen v tomto státě; v dále uvedených případech mohou být takové příjmy zdaněny také v druhém smluvním státě,
(a) jestliže příjemce má pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě stálou základnu pro provádění svých činností; v takovém případě může být v tomto druhém státě zdaněna jen taková část příjmů, kterou lze přičítat této stálé základně, nebo
(b) jestliže jeho pobyt v tomto druhém smluvním státě trvá během jednoho nebo více období vcelku 90 nebo více dní v příslušném „dřívějším roce“ nebo v „roce příjmu“ podle okolností případu; v tomto případě může být v tomto druhém státě zdaněna jen ta část příjmu, která byla docílena z činností vykonávaných v tomto druhém státě.
2. Výraz „odborné služby“ zahrnuje nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, a nezávislé činnosti lékařů, chirurgů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.
ZÁVISLÉ OSOBNÍ SLUŽBY
1. Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 17, 18, 19, 20 a 21 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto zaměstnání zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním státě, jestliže:
(a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo více období, která vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném „předchozím roce“ nebo v „roce příjmu“ podle okolností případu, a
(b) odměny jsou placeny zaměstnavatelem nebo na účet zaměstnavatele, který nemá bydliště či sídlo v druhém státě, a
(c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má zaměstnavatel v druhém státě.
3. Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozovaných v mezinárodní dopravě podnikem některého smluvního státu mohou být bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku zdaněny v tomto státě.
TANTIEMY A ODMĚNY VEDOUCÍCH ŘEDITELŮ SPOLEČNOSTI
1. Tantiemy a podobné platy, které pobírá osoba mající bydliště v jednom smluvním státě jako člen správní nebo dozorčí rady společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které pobírá osoba mající bydliště v jednom smluvním státě jako vedoucí ředitel společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
UMĚLCI A SPORTOVCI
1. Příjmy, které pobírají na veřejnosti vystupující výkonní umělci (např. divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci) a sportovci ze své osobní činnosti jako takoví, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány. Tyto příjmy však nebudou zdaněny v uvedeném smluvním státě, jestliže návštěva umělců nebo sportovců v tomto státě je přímo nebo nepřímo, zcela nebo podstatně podporována z veřejných prostředků druhého smluvního státu.
2. Výraz „veřejné prostředky“ označuje pro účely tohoto článku prostředky smluvního státu, jeho nižších správních útvarů, místních úřadů a jiných veřejných orgánů.
ODMĚNY A PENZE VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH
1. (a) Odměny jiné než penze, vyplácené některým smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu úřadu podléhají zdanění pouze v tomto státě.
(b) Takové odměny však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě, jestliže služby byly vykonávány v tomto druhém státě, příjemce má bydliště v tomto státě a
(1) je státním občanem tohoto státu, nebo
(2) nezískal bydliště v tomto státě jen z důvodu konání těchto služeb.
2. (a) Jakékoli penze vyplácené některým smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem nebo z fondů jimi zřízených fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě.
(b) Takové penze však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě, jestliže příjemce má v tomto druhém státě bydliště a je státním občanem tohoto státu.
SOUKROMÉ PENZE A RENTY
1. Penze jiné, než penze uvedené v článku 18, a renty, které pobírá osoba mající bydliště v jednom smluvním státě ze zdrojů v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny jen v prvním smluvním státě.
2. Výraz „penze“ označuje pravidelné platy poukazované v souvislosti s dřívějším zaměstnáním nebo jako odškodnění za škody na zdraví utrpěné při výkonu zaměstnání.
3. Výraz „renta“ označuje stanovenou peněžní částku, která se platí pravidelně po dobu života nebo po určené nebo určitelné časové období na základě závazku poskytovat tyto platy za přiměřenou a plnou protihodnotu v penězích nebo penězi ocenitelnou.
STUDENTI A UČNI
1. Fyzická osoba, která má bydliště v jednom smluvním státě a zdržuje se dočasně v druhém smluvním státě pouze
(a) jako student na uznávané univerzitě, koleji nebo škole v tomto druhém smluvním státě nebo
(b) jako učeň nebo
(c) jako příjemce podpory, příspěvku na výživu nebo stipendia od státní, náboženské, dobročinné, vědecké, literární nebo vzdělávací organizace,
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 77/1987 Sb., o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Indie o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 29.09.1987 |
|---|---|
| Účinnost od | 13.03.1987 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0