Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 73/1975 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu
Platný
Účinnost od 25.01.1975
Zobrazeno prvních 200 z celkem 272 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
73
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 7. března 1975
o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu
Dne 1. června 1973 byla v Paříži podepsána Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, která podle svého článku 32 vstoupila v platnost dnem 25. ledna 1975.
Český text Smlouvy se vyhlašuje současně.
První náměstek ministra:
Krajčír v. r.
SMLOUVA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Francouzské republiky, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, se dohodly takto:
KAPITOLA I
ROZSAH POUŽITÍ SMLOUVY
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají svůj domicil v jednom nebo v obou smluvních státech.
Daně, na které se smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, vybírané v obou smluvních státech, ať je způsob vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují daně vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku nebo z jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků, pocházejících ze zcizení movitého nebo nemovitého jmění, a daně z přírůstku hodnoty.
3. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:
A. – týkající se Francie:
a) daň z příjmu fyzických osob,
b) daň společností,
včetně jakékoli srážky u pramene, jakékoli zálohy nebo platby předem, které se týkají daní uvedených výše,
c) živnostenská daň (contribution des patentes);
B. – týkající se Československa:
a) odvod ze zisku,
b) daň ze zisku,
c) daň ze mzdy,
d) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
e) daň zemědělská,
f) daň z příjmu obyvatelstva,
včetně jakékoli srážky u pramene, jakékoli zálohy nebo platby předem, které se týkají daní uvedených výše.
4. Smlouva se také bude vztahovat na budoucí daně totožné nebo obdobné povahy, které se připojí k současným daním nebo které je nahradí. Příslušné úřady smluvních států si budou oznamovat změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.
KAPITOLA II
DEFINICE
Všeobecná definice
1. Ve smyslu této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a) výraz „Československo“ označuje Československou socialistickou republiku, kterou tvoří Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika;
výraz „Francie“ označuje departementy evropské a departementy zámořské (Guadeloupe, Guyane, Martinique a Réunion) Francouzské republiky a pásma umístěná mimo francouzské teritoriální vody, na nichž Francie může v souladu s mezinárodním právem vykonávat práva vztahující se k mořskému dnu, k podzemí nacházejícímu se pod mořským dnem a k jejich přírodním zdrojům;
b) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují podle souvislosti Československo nebo Francii;
c) výraz „osoba“ zahrnuje fyzické osoby, společnosti, veřejnoprávní korporace a všechna jiná sdružení osob;
d) výraz „společnost“ označuje každou právnickou osobu nebo každou podstatu, která je považována za právnickou osobu pro účely zdanění;
e) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují podniky provozované osobou mající domicil v jednom smluvním státě, případně podniky provozované osobou mající domicil v druhém smluvním státě;
f) výraz „příslušný úřad“ označuje:
- v případě Československa - ministra financí Československé socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce,
- v případě Francie - ministra hospodářství a financí nebo jeho zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci této smlouvy smluvním státem smysl, který je mu určen právními předpisy zmíněného státu, které upravují daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Daňový domicil
1. Pro aplikaci této smlouvy se předpokládá, že osoba má svůj domicil ve smluvním státě, když tato osoba je podrobena dani v tomto státě z důvodu svého bydliště, sídla vedení, nebo každého jiného kritéria obdobné povahy.
2. Jestliže se předpokládá podle ustanovení odstavce 1, že fyzická osoba má svůj domicil v obou smluvních státech, rozhodne se případ podle těchto pravidel:
a) Předpokládá se, že tato osoba má svůj domicil v tom smluvním státě, v němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá se, že má svůj domicil v tom smluvním státě, s nímž jsou její osobní a hospodářská pouta nejužší (středisko životních zájmů).
b) Jestliže nemůže být určen smluvní stát, v němž má tato osoba středisko svých životních zájmů, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že má svůj domicil v tom smluvním státě, v němž se obvykle zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech, nebo jestliže se obvykle nezdržuje v žádném z nich, předpokládá se, že má svůj domicil v tom smluvním státě, jehož je státním příslušníkem.
d) Jestliže tato osoba je státním příslušníkem obou smluvních států, nebo jestliže není státním příslušníkem žádného z nich, příslušné úřady smluvních států rozhodnou otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže se podle ustanovení odstavce 1 předpokládá, že osoba jiná než osoba fyzická má svůj domicil v obou smluvních státech, předpokládá se, že její domicil je v tom smluvním státě, v němž je sídlo jejího skutečného vedení.
Stálá provozovna
1. Výraz „stálá provozovna“ označuje ve smyslu této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje především:
a) sídlo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu,
f) důl, lom, nebo každé jiné místo, kde se těží přírodní zdroje.
3. Za stálou provozovnu se nepovažuje, jestliže
a) se využívá zařízení pouze k uskladnění, vystavení nebo k dodávkám zboží patřícího podniku,
b) zboží patřící podniku je uskladněno pouze jako zásoba, za účelem výstavy nebo dodání,
c) zboží patřící podniku je uskladněno pouze za účelem zpracování jiným podnikem,
d) trvalé zařízení sloužící podnikání je využíváno pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik,
e) trvalé zařízení sloužící podnikání je využíváno pro podnik pouze za účelem reklamy, poskytování informací, vědeckých rešerší nebo podobných činností, které mají přípravný nebo pomocný charakter,
f) činnost podniku pozůstává ze stavby nebo montáže.
4. Osoba jednající v jednom smluvním státě pro účet podniku druhého smluvního státu - jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o němž pojednává odstavec 5 - se považuje za „stálou provozovnu“ v prvním státě, jestliže je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této osoby není omezena na nákup zboží pro podnik.
5. V druhém smluvním státě se nepovažuje za trvalou provozovnu podniku jednoho smluvního státu pouhá skutečnost, že tam podnik vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo každého jiného prostředníka majícího nezávislé postavení.
6. Skutečnost, že společnost, která má svůj domicil v jednom smluvním státě, kontroluje nebo je kontrolována společností, která má svůj domicil v druhém smluvním státě, nebo která tam vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo ne), nestačí sama o sobě učinit z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
KAPITOLA III
ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ
Příjmy z nemovitostí
1. Příjmy plynoucí z nemovitého majetku se zdaní v tom smluvním státě, v němž je tento majetek umístěn.
2. Výraz „nemovitý majetek“ je definován ve shodě s daňovým právem toho smluvního státu, v němž jsou nemovitosti umístěny. Výraz zahrnuje především práva, která se řídí právními předpisy vztahujícími se na vlastnictví půdy a práva na proměnlivá nebo pevná plnění za těžení nebo za přivolení k těžbě nerostných ložisek, pramenů a jiného půdního bohatství. Lodi, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjmy pramenící z přímého hospodaření, z nájmu nebo z pachtu, právě tak jako z každého jiného způsobu exploatace nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 se vztahují rovněž na příjmy plynoucí z nemovitého majetku podniku, právě tak jako na příjmy z nemovitého majetku sloužícího výkonu svobodného povolání.
Výnosy podniků
1. Výnosy podniku jednoho smluvního státu se zdaní pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, zdaní se výnosy podniku v druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat zmíněné stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této stálé provozovně výnosy, které by byla mohla realizovat, kdyby byla zřídila podnik odlišný a oddělený, vykonávající činnosti totožné nebo obdobné v totožných nebo obdobných podmínkách a obchodující zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při výpočtu výnosů stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných administrativních výloh takto vynaložených, ať ve státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Žádný výnos se nepřičítá stálé provozovně na základě skutečnosti, že tato stálá provozovna pouze nakupovala zboží pro podnik.
5. Pro účely předchozích odstavců se výnosy, které se mají přičíst stálé provozovně, vypočítají každý rok podle téže metody, pokud neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.
6. Jestliže výnosy zahrnují části příjmu, jež jsou upraveny odděleně v jiných článcích této smlouvy, ustanovení oněch článků nejsou dotčena ustanoveními tohoto článku.
7. Ustanovení odstavce 1 se analogicky použijí na živnostenskou daň (contribution des patentes).
Námořní, vnitrozemská lodní a letecká doprava
1. Výnosy plynoucí z provozu lodí a letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
2. Výnosy plynoucí z provozu člunů sloužících vnitrozemské plavbě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
3. Jestliže sídlo skutečného vedení podniku námořní nebo vnitrozemské plavby je na palubě lodi nebo člunu, považuje se toto sídlo za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav této lodi nebo tohoto člunu, nebo není-li domovský přístav, ve smluvním státě, kde provozovatel lodi nebo člunu má svůj domicil.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se analogicky použijí na živnostenskou daň (contribution des patentes).
Sdružené podniky
Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo
b) podílejí-li se tytéž osoby přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu,
a jsou-li v jednom i v druhém případě oba podniky ve svých obchodních a finančních vztazích spojeny podmínkami přijatými nebo uloženými, které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být do výnosů tohoto podniku včleněny a následkem toho zdaněny výnosy, které bez těchto podmínek by byly docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám nemohly být ve skutečnosti docíleny.
Dividendy
1. Dividendy, vyplácené společností, která má domicil v jednom smluvním státě, osobě mající domicil v druhém smluvním státě, podléhají zdanění v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž má svůj domicil společnost, která je vyplácí, a to podle zákonů tohoto státu. Daň takto stanovená však nemůže přesáhnout 10% hrubé částky dividend.
Tento odstavec se nedotýká zdanění výnosů společnosti, které slouží k vyplácení dividend.
3. Výraz „dividendy“, použitý v tomto článku, označuje příjmy plynoucí z akcií, požitkových listů, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných podílů na zisku s výjimkou pohledávek, právě tak jako příjmy z jiných společenských účastí, které jsou postaveny na roveň příjmům z akcií daňovým zákonodárstvím státu, v němž má svůj domicil společnost, která rozděluje dividendy.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí tehdy, jestliže příjemce dividend mající domicil v jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě, v němž má svůj domicil společnost vyplácející dividendy, stálou provozovnu, k níž se ve skutečnosti pojí účast poskytující dividendy. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7.
5. Osoba, která má svůj domicil v Československu a která pobírá dividendy vyplácené společností mající svůj domicil ve Francii, může žádat úhradu srážky daně z těchto dividend, provedené předem, která byla zaplacena v daném případě společností vyplácející dividendy. Francie však může z částky úhrad vybrat daň předvídanou v odstavci 2.
Výnosy realizované závody
Jestliže společnost s domicilem v Československu má ve Francii stálou provozovnu, může tam podléhat srážce daně u pramene, a to za podmínek předvídaných vnitrostátním francouzským zákonodárstvím. Avšak základ, z kterého se tato srážka vybírá, se snižuje o jednu třetinu a sazba srážky nemůže překročit 10%.
Úroky
1. Úroky plynoucí z jednoho smluvního státu a vyplácené osobě mající domicil v druhém smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto druhém státě.
2. Výraz „úroky“, použitý v tomto článku, označuje příjmy z veřejných dluhopisů, obligací opatřených i neopatřených hypotekární zárukou nebo klauzulí o účasti na zisku a z pohledávek jakékoli povahy, právě tak jako všechny jiné výtěžky postavené daňovými předpisy státu, z kterého příjmy plynou, na roveň příjmům z půjček.
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí tehdy, jestliže příjemce úroků, který má domicil v jednom smluvním státě, má v druhém smluvním státě, z něhož plynou úroky, stálou provozovnu, k níž se váže ve skutečnosti pohledávka, která je zdrojem úroků. V tomto případě se aplikují ustanovení článku 7.
4. Soudí se, že úroky mají zdroj v určitém smluvním státě, je-li dlužníkem tento stát sám, místní korporace nebo osoba mající domicil v tomto státě. Jestliže však dlužník úroků, nehledě na to, má-li či nemá-li domicil v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, pro kterou byla sjednána půjčka poskytující úrok a která nese ke své tíži tyto úroky, předpokládá se, že zmíněné úroky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
5. Jestliže v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi dlužníkem a věřitelem, nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, částka placených úroků, se zřetelem k pohledávce, pro kterou jsou uhrazovány, přesahuje částku, kterou by byl smluvil dlužník s věřitelem, kdyby nebylo podobných vztahů, aplikují se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji přesahuje, zůstává v tomto případě podrobena dani podle právních předpisů každého smluvního státu a podle jiných ustanovení této smlouvy.
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky mající původ v jednom smluvním státě a placené osobě, která má domicil v druhém smluvním státě, podléhají zdanění v tomto druhém státě.
2. Licenční poplatky však mohou být zdaněny ve smluvním státě, z něhož plynou, a to podle právních předpisů tohoto státu. Daň takto stanovená však nemůže přesáhnout 5% hrubé částky licenčních poplatků.
3. Nehledě k ustanovením odstavce 2, zdaňují se licenční poplatky plynoucí z autorských práv k dílům literárním, uměleckým nebo vědeckým jen v tom smluvním státě, ve kterém má domicil osoba, která je pobírá.
4. Výraz „licenční poplatky“, použitý v tomto článku, označuje náhrady jakéhokoli druhu, placené za užití nebo za svolení k užití práva autorského k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, patentu, výrobní nebo obchodní známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného návodu nebo výrobního postupu, jakož i za užití nebo svolení k užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení a za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.
5. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí v tom případě, jestliže příjemce licenčních poplatků, který má domicil v jednom smluvním státě, má v druhém smluvním státě, z něhož plynou licenční poplatky, stálou provozovnu, k níž se ve skutečnosti váže právo nebo majetek, jež jsou zdrojem licenčních poplatků. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7.
6. Jestliže v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi dlužníkem a věřitelem, nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, částka placených úplat, s ohledem na plnění, pro které jsou uhrazovány, přesahuje úplatu, kterou by byl smluvil dlužník s věřitelem, kdyby nebylo podobných vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji přesahuje, zůstává v tomto případě podrobena dani podle právních předpisů každého smluvního státu a podle jiných ustanovení této smlouvy.
Kapitálové zisky
1. Zisky mající původ ve zcizení nemovitého jmění, jehož definice je uvedena v odstavci 2 článku 6, nebo ve zcizení účastí nebo podobných práv na společnosti, jejíž jmění je složeno hlavně ze jmění nemovitého, se zdaní v tom smluvním státě, v němž je toto nemovité jmění umístěno.
2. Zisky mající původ ve zcizení movitostí, které jsou částí aktiv stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebo základního movitého jmění stálé základny, kterou osoba domicilovaná v jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě pro výkon svobodného povolání, včetně takových zisků, které pocházejí z úhrnného zcizení této stálé provozovny (samotné nebo s celým podnikem) nebo této stálé základny, podléhají zdanění v tomto druhém státě.
Avšak zisky mající původ ve zcizení lodí nebo letadel používaných v mezinárodní dopravě a movitého jmění určeného k provozu zmíněných lodí nebo letadel se zdaní jen ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
3. Zisky pocházející ze zcizení všech majetkových hodnot jiných než těch hodnot, o nichž se pojednává v odstavcích 1 a 2, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel domicil.
Nezávislá povolání
1. Příjmy, které osoba mající domicil v jednom smluvním státě pobírá ze svobodného povolání nebo z jiných nezávislých činností podobné povahy, podléhají zdanění jen v tomto státě, ledaže tato osoba užívá v druhém smluvním státě obvyklým způsobem stálou základnu pro výkon svých činností. Jestliže disponuje takovou základnou, příjmy podléhají zdanění ve druhém státě, avšak jedině v rozsahu, v jakém je lze přičítat zmíněné stálé základně.
2. Výraz „svobodná povolání“ zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti druhu vědeckého, literárního, uměleckého, vychovatelského nebo učitelského, jakož i nezávislé činnosti lékařů, advokátů, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.
Závislá zaměstnání
1. S výhradou ustanovení článků 17, 19, 20, 21 a 22, mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající domicil v jednom smluvním státě pobírá z důvodů placeného zaměstnání, podléhají zdanění jen v tomto státě. Je-li však zaměstnání vykonáváno v druhém smluvním státě, odměny přijaté z tohoto titulu podléhají zdanění v tomto druhém státě.
2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 odměny, které osoba mající domicil v jednom smluvním státě dostává z titulu placeného zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají zdanění jen v prvním státě, jestliže:
a) příjemce se zdrží v druhém státě během jednoho nebo více období, které vcelku nepřekročí 183 dnů během uvažovaného daňového roku,
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo ve jménu zaměstnavatele, který nemá domicil v tomto druhém státě, a
c) nejdou-li odměny k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má zaměstnavatel v tomto druhém státě.
3. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku odměny z titulu placeného zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě nebo na palubě člunu sloužícího vnitrozemské plavbě podléhají zdanění ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
Tantiémy
Tantiémy, náhrady za účast ve správních orgánech a jiné podobné platy, které osoba mající domicil v jednom smluvním státě pobírá ve své vlastnosti člena správní nebo dozorčí rady společnosti, která má domicil v druhém smluvním státě, podléhají zdanění v tomto druhém státě.
Umělci a sportovci
Bez ohledu na ustanovení článků 15 a 16, příjmy, které veřejně vystupující profesionálové, jako divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci, právě tak jako sportovci, pobírají ze své osobní činnosti v této vlastnosti, podléhají zdanění ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.
Penze
S výhradou ustanovení odstavce 1 článku 20, penze, včetně penzí ze sociálního zabezpečení, a jiné podobné platy, poukazované z důvodu dřívějšího zaměstnání osobě, která má domicil v jednom smluvním státě, podléhají zdanění jen v tomto státě.
Veřejné funkce
1. Platy, včetně penzí, vyplácené jedním smluvním státem nebo některou místní korporací nebo právnickou osobou veřejného práva tohoto státu buď přímo, nebo prostřednictvím fondů, které zřídily, fyzické osobě z důvodu služeb prokázaných tomuto státu, této korporaci nebo této právnické osobě veřejného práva při výkonu funkcí veřejného charakteru, podléhají zdanění v tomto státě.
Toto ustanovení se však nepoužije, jestliže se tyto platy poukazují fyzickým osobám, které mají domicil v druhém státě a které jsou státními příslušníky tohoto druhého státu.
2. Ustanovení článků 16, 17 a 19 se použijí na platy nebo penze poukazované z důvodu služeb prokázaných v rámci obchodní nebo průmyslové činnosti, vykonávané jedním ze smluvních států nebo některou jeho místní korporací nebo právnickou osobou veřejného práva tohoto státu.
3. Vlastnost právnické osoby veřejného práva se určuje podle právních předpisů státu, v němž byla právnická osoba zřízena.
Profesoři
Profesor, který měl svůj domicil v jednom smluvním státě před počátkem pobytu v druhém smluvním státě a který vyučuje po dobu nepřesahující dva roky na vzdělávacím ústavu druhého smluvního státu, je osvobozen v tomto druhém státě od daně z odměny, kterou pobírá za toto vyučování.
Studující
1. Částky, které studující nebo stážista, který má nebo měl dříve domicil v jednom smluvním státě a který pobývá ve druhém smluvním státě pouze proto, aby tam pokračoval ve svých studiích nebo přípravě na povolání, dostává na krytí výloh pobytu, studia nebo praktického výcviku, nepodléhají zdanění v tomto druhém státě s podmínkou, že pocházejí ze zdrojů mimo tento druhý stát.
2. Studující na vyučovacích ústavech jednoho smluvního státu, kteří vykonávají placenou činnost ve druhém smluvním státě, aby získali praktický výcvik vztahující se na jejich studia, nepodléhají v tomto druhém státě dani z odměny placené z tohoto důvodu s podmínkou, že trvání této činnosti nepřesáhne 183 dnů v kalendářním roce.
Příjmy výslovně neuvedené
Části příjmu osoby mající domicil v jednom smluvním státě, které nejsou výslovně uvedeny v předcházejících článcích této smlouvy, se zdaní jen v tomto státě.
KAPITOLA IV
ZDANĚNÍ MAJETKU
Majetek
1. Majetek pozůstávající z nemovitého jmění, tak jak je definováno v odstavci 2 článku 6, podléhá zdanění ve smluvním státě, v němž je tento majetek umístěn.
2. Majetek pozůstávající z movitého jmění, které je součástí aktiv stálé provozovny podniku nebo z movitého jmění, které vytváří stálou základnu sloužící k výkonu svobodného povolání, podléhá zdanění ve smluvním státě, kde je umístěna stálá provozovna nebo stálá základna.
3. Lodi a letadla využívané v mezinárodním provozu a čluny sloužící k vnitrozemské plavbě, právě tak jako movitosti určené k jejich provozování, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, kde je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku osoby, mající domicil v jednom smluvním státě, podléhají zdanění jen v tomto státě.
KAPITOLA V
USTANOVENÍ ZA ÚČELEM VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
Dvojí zdanění se vyloučí tímto způsobem:
A. – Ve Francii
a) příjmy jiné než ty, které jsou uvedeny níže pod písmenem b), jsou osvobozeny od francouzských daní vypočtených v článku 2, odstavec 3 - A., jestliže tyto příjmy podléhají zdanění v Československu podle této smlouvy;
b) pokud jde o příjmy uvedené v článcích 10, 13, 17 a 18, které podléhají československé dani podle ustanovení zmíněných článků, Francie přizná osobám majícím domicil ve Francii, které pobírají takové příjmy z československého pramene, dobropis na daň odpovídající dani vybrané v Československu; tento dobropis na daň, který nemůže přesáhnout částku daně, vybranou z příjmů, o které jde, se započte na francouzské daně vyjmenované v článku 2 odstavec 3 - A., do jejichž základu jsou zmíněné příjmy zahrnuty;
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 73/1975 Sb., o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 16.07.1975 |
|---|---|
| Účinnost od | 25.01.1975 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0