Vyhláška Slovenské komise pro vědecké hodnosti č. 65/1977 Sb.

Q: Je Vyhláška Slovenské komise pro vědecké hodnosti č. 65/1977 Sb. stále platný?

Ano, Vyhláška Slovenské komise pro vědecké hodnosti č. 65/1977 Sb. je stále platný a účinný.

65

VYHLÁŠKA

Slovenské komise pro vědecké hodnosti

ze dne 8. září 1977

o řízení při udělování vědeckých hodností

Slovenská komise pro vědecké hodnosti po dohodě se Slovenskou akademií věd, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 12 odst. 3 zákona č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 106/1973 Sb., o udělování vědeckých hodností Ústavy marxismu-leninismu ÚV KSČ a ÚV KSS (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Vědecká hodnost kandidáta věd

(1) Vědecká hodnost kandidáta věd vyjadřuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci prokázanou řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky (§ 5 odst. 1 zákona).

(2) Vědecká hodnost kandidáta věd se uděluje po úspěšném vykonání kandidátských zkoušek (§ 9) a po úspěšné veřejné obhajobě kandidátské disertační práce (dále jen „kandidátská disertace“) před komisí pro obhajoby kandidátských disertací (§ 3).

(3) Vynikající pracovníci, kteří svými pracovními výsledky ověřenými v praxi již objektivně prokázali vyšší vědeckou kvalifikaci, mohou osvědčit vědeckou způsobilost podle § 5 odst. 3 zákona bez vykonání kandidátských zkoušek tím, že ve veřejné vědecké rozpravě před komisí pro obhajoby kandidátských disertací obhájí společenský význam svých vědeckých prací (§ 31 až 34).

§ 2

Vědecká hodnost doktora věd

(1) Vědecká hodnost doktora věd vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru nebo pro společenskou praxi a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost (§ 6 odst. 1 zákona).

(2) Vědecká hodnost doktora věd se uděluje po úspěšné veřejné obhajobě doktorské disertační práce (dále jen „doktorská disertace“) před komisí pro obhajoby doktorských disertací (§ 4).

(3) O povolení obhajoby doktorské disertace mohou žádat kandidáti věd, profesoři vysokých škol (dále jen „profesoři“) nebo vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I,¹) výjimečně s předchozím souhlasem Slovenské komise pro vědecké hodnosti i jiní uchazeči, pokud splňují stanovené podmínky.

§ 3

Komise pro obhajoby kandidátských disertací

(1) Komise pro obhajoby kandidátských disertací zřizují na základě oprávnění uděleného Slovenskou komisí pro vědecké hodnosti:

a) vědecká kolegia Slovenské akademie věd,

b) vědecké rady vysokých škol a fakult,

c) vědecká rada Ústavu marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska,

zpravidla jako stálé komise pro jednotlivé skupiny věd nebo vědní obory nebo pro úseky vědních oborů. Tyto orgány jmenují předsedu, místopředsedu a ostatní členy komise. O zřízení a o složení komise jsou povinny informovat Slovenskou komisi pro vědecké hodnosti.

(2) Slovenská komise pro vědecké hodnosti při udělení oprávnění podle odstavce 1 zároveň určí, které vědecké orgány jsou. oprávněny zřizovat komise samostatně a které společně.

(3) Slovenská komise pro vědecké hodnosti může v jednotlivých odůvodněných případech udělit právo zřídit komisí pro obhajoby kandidátských disertací též jinému orgánu, než je uveden v odstavci 1, popřípadě může sama tuto komisi zřídit.

(4) Slovenská komise pro vědecké hodnosti může ze závažných důvodů odejmout orgánu uvedenému v odstavcích 1 až 3 oprávnění zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(5) Při zřizování komise pro obhajoby kandidátských disertací určí orgán, který má oprávnění komisi pro obhajoby zřizovat, organizaci (vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jinou organizaci), při níž bude komise pro obhajoby působit a která bude zajišťovat její činnost.

(6) Komise pro obhajoby kandidátských disertací jsou nejméně sedmičlenné. Členy komisí jsou odborníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru, zpravidla doktoři věd, profesoři, vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I, nebo kandidáti věd. V odůvodněných případech je možné za člena komise jmenovat kvalifikovaného odborníka z praxe, i když nemá vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

(7) V komisi pro obhajoby kandidátských disertací musí být alespoň dva členové doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Slovenská komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech povolit výjimku z této zásady.

(8) Orgán, který komisi pro obhajoby kandidátských disertací zřídil, může ji v případě potřeby doplnit pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky.

(9) Stálé komise pro obhajoby kandidátských disertací se zřizují na období 5 let; nebyla-li však zřízena nová komise na období dalších 5 let, zůstává v činnosti komise dosavadní.

(10) V odůvodněných případech, zejména vyžaduje-li to povaha disertace, lze zřídit podle zásad uvedených v odstavcích 6 a 7 komisi jen pro jednotlivou obhajobu.

§ 4

Komise pro obhajoby doktorských disertací

(1) Komise pro obhajoby doktorských disertací zřizuje Slovenská komise pro vědecké hodnosti a Česká komise pro vědecké hodnosti²) zpravidla jako stálé komise pro jednotlivé skupiny věd nebo vědní obory nebo pro úseky vědních oborů a jmenuje předsedu, místopředsedu a ostatní členy komise. Předseda komise určí organizaci (vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jinou organizaci), při níž bude komise pro obhajoby působit a která bude zajišťovať její činnost.

(2) Komise pro obhajoby doktorských disertací jsou nejméně devítičlenné. Členy komisí jsou odborníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru, zpravidla doktoři věd, profesoři nebo vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. V odůvodněných případech je možné za člena komise jmenovat kvalifikovaného odborníka z praxe, i když nemá vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

(3) V komisi pro obhajoby doktorských disertací musí být alespoň tři členové doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Slovenská komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech povolit výjimku z této zásady.

(4) Orgán, který komisi pro obhajoby doktorských disertací zřídil, může ji v případě potřeby doplnit pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky.

(5) Stálé komise pro obhajoby doktorských disertací se zřizují na období 5 let; nebyla-li však zřízena nová komise na období dalších 5 let, zůstává v činnosti komise dosavadní.

§ 5

Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti

(1) Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti jsou:

a) předsednictvo Slovenské akademie věd, konala-li se obhajoba doktorské disertace před komisí, která působí při Slovenské akademii věd,

b) vědecká rada vysoké školy, konala-li se obhajoba doktorské disertace před komisí, která působí při vysoké škole,

c) vědecké kolegium Slovenské akademie věd, konala-li se obhajoba kandidátské disertace nebo Obhajoba veřejnou vědeckou rozpravou před komisí jím zřízenou,

d) vědecká rada Ústavu marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, konala-li se obhajoba doktorské disertace nebo kandidátské disertace nebo obhajoba veřejnou vědeckou rozpravou před komisí, která působí v Ústavu marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska,

e) vědecká rada vysoké školy nebo vědecká rada fakulty, konala-li se obhajoba kandidátské disertace nebo obhajoba veřejnou vědeckou rozpravou před komisí jimi zřízenou.

(2) Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti kandidáta věd jsou povinny projednávat a hodnotit pravidelně nejméně jednou za rok výsledky obhajob kandidátských disertací konaných před komisemi, které tyto orgány zřídily. Přitom jsou povinny se zabývat zejména tematikou disertací a jejich přínosem pro společenskou praxi, úrovní autoreferátů (§ 16 až 18), kvalitou oponentských posudků (§ 24), úrovní obhajob, proporcionálním počtem obhajob v jednotlivých vědních oborech, jakož i dodržováním právních předpisů.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 podávají Slovenské komisi pro vědecké hodnosti zprávu o výsledku hodnocení podle odstavce 2 s návrhy na zkvalitnění kandidátských disertací a jejich hodnocení, a to pravidelně do 15. ledna za uplynulý rok.

(4) Výsledky obhajob doktorských disertací ve Slovenské socialistické republice projednává a hodnotí nejméně jednou za rok Slovenská komise pro vědecké hodnosti.

§ 6

Náležitosti kandidátské a doktorské disertace

(1) Téma kandidátské a doktorské disertace má být společensky závažné, spjaté zpravidla se širší kolektivní prací na plánovaném výzkumném úkolu á má vycházet z potřeb rozvoje národního hospodářství, vědy, kultury, bezpečnosti nebo obrany země.

(2) Kandidátské a doktorské disertace se člení na tyto části:

a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertace, a odborné literatury, jež se zabývá zkoumanými otázkami,

b) cíl disertace,

c) zvolené metody zpracování,

d) výsledky disertace s uvedením nových poznatků.

e) konkrétní závěry pro realizaci ve společenské praxi nebo pro další rozvoj vědy.

(3) Kandidátská a doktorská disertace musí být předložena k obhajobě ve slovenském nebo českém jazyku. Cizinci mohou se souhlasem komise pro obhajoby disertaci předložit v některém z těchto jazyků: ruském, anglickém, francouzském, německém, španělském.

(4) Kandidátská disertace musí být vytištěna, jiným způsobem rozmnožena nebo napsána na stroji a svázána. Jako kandidátskou disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných prací (článků, popřípadě zpráv o vyřešených a oponovaných výzkumných úkolech apod.), jestliže takový soubor osvědčuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci podle § 1 odst. 1.

(5) Doktorská disertace musí být vydána tiskem (publikována), a to bud celá nebo její zkrácené znění, které obsahuje podstatu vyřešeného problému. K obhajobě musí být však doktorská disertace předložena v plném znění. Jako doktorskou disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných prací, pokud takový soubor splňuje požadavek zvlášť vysoké vědecké kvalifikace podle § 2 odst. 1. Součástí tohoto souboru mohou být publikované monografie nebo studie publikované ve vědeckých nebo odborných časopisech a sbornících, které byly rozmnoženy typograficky nebo jiným obdobným způsobem, jakož i publikované texty referátů přednesených na vědeckých konferencích, sjezdech, symposiích a seminářích v Československé socialistické republice nebo v zahraničí.

(6) Podmínka publikace doktorské disertace je splněna také tehdy, jestliže disertace byla celá nebo její zkrácené znění vydána v Československé socialistické republice nebo v zahraničí tiskem v některém z těchto jazyků: ruském, anglickém, francouzském, německém, španělském.

(7) Předkládá-li uchazeč k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, jíž je spoluautorem, musí být v disertací vyznačeny části, které uchazeč zpracoval jako autor. Zároveň musí být připojeno prohlášení spoluautorů, v němž potvrzují autorství uchazeče u označených částí a zhodnotí jeho podíl na celkovém zpracování.

(8) K souboru prací podle odstavců 4 a 5 je třeba přiložit výtah obsahující nejdůležitější nové vědecké poznatky uchazeče.

(9) V disertaci musí být přesně a konkrétně uvedena použitá literatura a jiné prameny, z nichž uchazeč vycházel nebo na něž reagoval.

(10) Rozsah disertace napsané na stroji nemá přesahovat zpravidla u kandidátské disertace 150 stran a u doktorské disertace 300 stran. Kresby, schémata, seznamy literatury a jiné přílohy se do počtu stran disertace nezahrnují. Disertace z oboru společenských věd může mít rozsah nejvýše o 30 % větší. Jednotný soubor publikovaných prací předkládaný k obhajobě není rozsahem omezen.

(11) Disertace musí vyhovovat též po stránce jazykové i vnější úpravou. Jednotlivé listy disertace musí být pevně spojeny a na titulní straně musí být uvedeno, kde byla disertace vypracována a kdy byla ukončena.

(12) Zjistí-li komise pro obhajoby, že disertace nemá náležitosti podle odstavců 1 až 11, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

§ 7

Vynálezy, objevy a práce na vytvoření nového stroje, zařízení, technologického procesu nebo systému řízení

(1) Součástí nebo podstatou kandidátské nebo doktorské disertace může být vynález nebo objev, jestliže je výsledkem samostatné práce uchazeče nebo kolektivu, jehož je uchazeč členem, bylo-li k němu Úřadem pro vynálezy a objevy vydáno autorské osvědčení (na vynález) nebo diplom (na objev)³) a jestliže splňuje stanovené podmínky pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

(2) Součástí nebo podstatou kandidátské nebo doktorské disertace může být vědecký rozbor o vytvoření nového stroje, zařízení, technologického procesu nebo systému řízení, jestliže jde o výsledky samostatné práce uchazeče nebo kolektivu, jehož je uchazeč členem, mají-li tyto výsledky originální objevný charakter a splňují-li podmínky stanovené pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

§ 8

Učebnice

(1) Učebnice pro vysoké školy může být předložena k obhajobě tehdy, jestliže obsahuje původní vědecké výsledky a splňuje podmínky stanovené pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

(2) Učebnice pro školy poskytující základní a střední vzdělání může být předložena k obhajobě jako součást kandidátské disertace za účelem získání vědecké hodnosti kandidáta pedagogických věd ve vědním oboru teorie vyučování příslušného předmětu.

(3) Učební texty, vyučovací pomůcky, skripta, slovníky a jiné pedagogické pomůcky nelze předložit k obhajobě.

ČÁST DRUHÁ

KANDIDÁTSKÉ ZKOUŠKY UCHAZEČŮ V SAMOSTATNÉ VĚDECKÉ PŘÍPRAVĚ

§ 9

Konání kandidátských zkoušek

(1) Předepsané zkoušky, které uchazeč úspěšně vykonal v průběhu vědecké výchovy, mají povahu kandidátských zkoušek.⁴)

(2) Uchazeči v samostatné vědecké přípravě, který nebyl zařazen ve vědecké výchově, může povolit vykonání kandidátských zkoušek komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(3) Kandidátské zkoušky uchazeče v samostatné vědecké přípravě tvoří:

a) zkouška odborná,

b) zkouška z marxismu-leninismu,

c) zkouška z ruského jazyka,

d) zkouška z dalšího světového jazyka, kterým je jeden z těchto jazyků: anglický, francouzský, německý, španělský.

(4) Komise pro obhajoby kandidátských disertací může povolit vykonání kandidátských zkoušek také studentům vysokých škol v rámci diferencovaného studia. Pro vykonání odborné zkoušky a zkoušky z marxismu-leninismu se však vyžaduje předcházející souhlas děkana fakulty, popřípadě rektora vysoké školy, která se nedělí na fakulty.

(5) O obsahu kandidátských zkoušek, o způsobu jejich konání a délce jejich trvání, o místě jejích konání, o složení zkušebních komisí pro jednotlivé kandidátské zkoušky, o rozhodování zkušebních komisí, o výsledcích kandidátských zkoušek a jejich opakování platí obdobně ustanovení předpisů o zkouškách ve vědecké výchově.⁵) Přitom úkoly školícího pracoviště (jeho vedoucího) plní předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(6) Pokud uchazeč v samostatné vědecké přípravě již vykonal kandidátské zkoušky nebo některou z nich ve stejném vědním oboru v průběhu vědecké výchovy podle příslušných předpisů nebo v rámci diferencovaného studia na vysoké škole, nekoná zkoušky, popřípadě zkoušku znovu, pokud neskončila doba jejich platnosti (§ 14).

Žádost o povolení kandidátských zkoušek

§ 10

(1) Žádost o povolení kandidátských zkoušek podává uchazeč v samostatné vědecké přípravě buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru, organizaci (vysoké škole, fakultě, vědeckému ústavu), při níž je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby kandidátských disertací; této komisi postoupí organizace žádost k projednání.

(2) Není-li zřízena příslušná komise nebo je-li zřejmé, že připravovaná disertace má hraniční mezioborovou povahu nebo je z vědního oboru, který není uveden v seznamu Slovenské komise pro vědecké hodnosti, podá uchazeč v samostatné vědecké přípravě žádost o povolení kandidátských zkoušek u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací v některém příbuzném vědním oboru.

§ 11

(1) K žádosti o povolení kandidátských zkoušek připojí uchazeč v samostatné vědecké přípravě tyto doklady:

a) osvědčení o státním občanství nebo čestné prohlášení, že je československým státním občanem; cizinci předloží průkaz o cizí státní příslušnosti,

b) doklad o ukončeném vysokoškolském vzděláni (diplom); studenti vysokých škol v diferencovaném studiu předloží doklad podle § 9 odst. 4,

c) potvrzení o zaměstnání a funkčním zařazení,

d) stručný životopis,

e) seznam publikovaných i nepublikovaných vědeckých prací, vynálezů a objevů, popřípadě též posudky o nich od příslušných vědeckých institucí,

f) tematický nástin připravované kandidátské disertace v rozsahu postačujícím pro vymezení odborné zkoušky.

(2) Podává-li uchazeč v samostatné vědecké přípravě žádost organizaci, k níž je v pracovním poměru, nepřipojuje doklady, které této organizaci předložil jíž dříve.

§ 12

(1) Podává-li žádost o povolení kandidátských zkoušek uchazeč v samostatné vědecké přípravě prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru, připojí k ní vedoucí organizace hodnocení uchazeče.

(2) Nebyla-li žádost o povolení kandidátských zkoušek doložena hodnocením uchazeče podle odstavce 1, vyžádá si je předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací od organizace, k níž je uchazeč v samostatné vědecké přípravě v pracovním poměru.

§ 13

Povolení kandidátských zkoušek

(1) O žádosti uchazeče v samostatné vědecké přípravě o povolení kandidátských zkoušek rozhoduje komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(2) Patří-li připravovaná kandidátská disertace do vědního oboru, pro který je zřízena komise pro obhajoby kandidátských disertací, rozhodne o žádosti tato komise, a jsou-li splněny podmínky stanovené v § 7 zákona a náležitosti podle § 11 a 12, žádosti vyhoví. Předseda komise po projednání s uchazečem mu určí další podrobnosti týkající se kandidátských zkoušek.

(3) Nemá-li žádost náležitosti podle § 11 a 12, postupuje komise pro obhajoby kandidátských disertací podle ustanovení § 21 odst. 1.

(4) Nejsou-li splněny stanovené podmínky, komise pro obhajoby kandidátských disertací žádost zamítne.

(5) Nepatří-li připravovaná kandidátská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby kandidátských disertací, postoupí předseda komise žádost po projednání s uchazečem organizaci, při níž je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby kandidátských disertací, nebo orgánu, kterému přísluší zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací ve vědním oboru, do něhož disertace podstatně zasahuje.

(6) Má-li připravovaná disertace hraniční mezioborovou povahu (§ 20) nebo byla-li podána žádost podle § 10 odst. 2, rozhodne o povolení kandidátských zkoušek a o dalších opatřeních orgán uvedený v odstavci 5, patří-li do jeho pravomoci zřizováni komisí pro obhajoby kandidátských disertací pro všechny vědní obory, do nichž disertace zasahuje; jinak žádost se svým vyjádřením postoupí Slovenské komisi pro vědecké hodnosti.

(7) V případě, že žádost o povolení kandidátských zkoušek podle odstavců 5 a 6 byla podána zároveň se žádostí o povolení obhajoby, postupuje se podle ustanovení § 19 nebo 20.

§ 14

Osvobození od kandidátských zkoušek a doba platnosti zkoušek

(1) Orgán, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací (§ 5 odst. 1), může osvobodit:

a) od odborné zkoušky uchazeče v samostatné vědecké přípravě, zejména uchazeče z praxe, který má už zpracovánu kandidátskou disertaci na aktuální téma, prokázal-li svou odbornou tvořivou činností, že má vědomosti vyžadované při odborné zkoušce,

b) od zkoušky z jazyků uchazeče v samostatné vědecké přípravě, který prokáže, že vykonal státní zkoušku z příslušného jazyka, nebo prokáže, že tento jazyk je jeho mateřským jazykem nebo že absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk vyučovacím jazykem. Zkoušku z příslušného jazyka nekoná ani uchazeč, pro něhož je příslušný jazyk předmětem odborné zkoušky.

(2) Od zkoušky z marxismu-leninismu nelze uchazeče v samostatné vědecké přípravě osvobodit.

(3) Žádost o osvobození od kandidátských zkoušek podle odstavce 1 a žádost o povolení obhajoby kandidátské disertace může uchazeč v samostatné vědecké přípravě spojit do jednoho podání, které se projedná současně.

(4) Odborná zkouška a zkouška z marxismu-leninismu platí 6 let. Doba jejich platnosti se počítá od vykonání zkoušky do dne podání žádosti o povolení obhajoby kandidátské disertace. Dobu platnosti těchto zkoušek nelze prodloužit. Doba platnosti zkoušky z jazyků není omezena.

(5) Pro cizince platí, pokud jde o zkoušku z marxismu-leninismu a zkoušky z jazyků, zvláštní úprava.

ČÁST TŘETÍ

OBHAJOBY KANDIDÁTSKÝCH A DOKTORSKÝCH DISERTACÍ

§ 15

Žádost o povolení obhajoby

(1) Žádost o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace podává uchazeč buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru:

a) organizaci (vysoké škole, fakultě, vědeckému ústavu), při níž působí věcně příslušná komise pro obhajoby; tato organizace postoupí žádost k projednání příslušné komisi pro obhajoby kandidátských disertací nebo příslušné komisi pro obhajoby doktorských disertací,

b) orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby (§ 3 odst. 1 a § 4 odst.1), byla-li předložena kandidátská nebo doktorská disertace hraniční mezioborové povahy (§ 20).

(2) K žádosti o povolení obhajoby připojí uchazeč tyto doklady:

a) doklady podle § 11 odst. 1 písm. a) až e); uchazeč o vědeckou hodnost kandidáta věd, který požádal na tomtéž místě o povolení kandidátských zkoušek, předloží uvedené doklady jen došlo-li proti předchozímu stavu ke změně v prokazovaných skutečnostech,

b) potvrzení o skončení vědecké výchovy⁶) a o výsledcích zkoušek ve vědecké výchově nebo o vykonání kandidátských zkoušek v samostatné vědecké přípravě, popřípadě potvrzení o osvobození od kandidátských zkoušek. K žádosti o povolení obhajoby doktorské disertace připojí uchazeč místo těchto dokladů diplom kandidáta věd nebo doklad o tom, že je profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I,

c) autoreferát (§ 16 až 18),

d) disertaci, a to kandidátskou ve čtyřech vyhotoveních a doktorskou v pěti vyhotoveních; technické elaboráty, modely apod. se přikládají jen v jednom vyhotovení,

e) sdělení, zda disertace vznikla při práci na plánovaném úkolu a na kterém, jak má být využito poznatku v ní obsažených, zda byla publikována anebo se připravuje publikace poznatků v ní obsažených a kde,

f) posudek organizace o disertaci, byla-li vypracována na katedře, ve vědeckém ústavu, v laboratoři apod., jakož i posudek školitele, byl-li uchazeč zařazen ve vědecké výchově,

g) jde-li o obhajobu doktorské disertace, další nejdůležitější publikované i nepublikované vědecké práce související s tématem obhajované disertace,

h) předkládá-li uchazeč k obhajobě novou disertaci v témž vědním oboru, sdělení, která komise vydala o obhajobě původní disertace zamítavé rozhodnutí (§ 30 odst. 9), název původní disertace a odůvodnění rozdílů mezi oběma disertacemi.

(3) V posudku uvedeném v odstavci 2 písm. f) se hodnotí aktuálnost zkoumaného tématu, jeho souvislost s plánem úkolů rozvoje vědy a techniky organizace, podíl uchazeče na získání nových vědeckých poznatků uvedených v disertaci, odůvodněnost vědeckých tezí, závěrů a návrhů, možnosti organizace k využití výsledků ve společenské praxi a její stanovisko k žádosti uchazeče o povolení obhajoby. Byly-li vědecké výsledky uvedené v disertaci získány se spoluautory, uvede se vědecký přínos uchazeče.

(4) K žádosti o povolení obhajoby připojí vedoucí organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru, hodnocení uchazeče. Ustanovení § 12 odst. 2 platí obdobně.

Autoreferát a jeho náležitosti

§ 16

(1) Autoreferát kandidátské disertace nebo autoreferát doktorské disertace (dále jen „autoreferát“) je stručné vyjádření základních myšlenek, metod a závěrů kandidátské nebo doktorské disertace.

(2) Účelem autoreferátu je:

a) umožnit širšímu okruhu vědeckých a odborných pracovníků příslušných vědních oborů seznamovat se soustavně s výsledky vědecké činnosti obsaženými v kandidátských a doktorských disertacích,

b) zkvalitnit odborné posouzení disertací tím, že každá organizace i každý pracovník ve výzkumu i v praxi, kteří mají zájem o zkoumanou problematiku, mohou podat dotazy a připomínky buď písemně předsedovi komise pro obhajoby, nebo ústně na obhajobě disertace, a uchazeč je povinen zaujmout k nim stanovisko,

c) zabezpečit pohotové využívání vědeckých výsledků v praxi.

§ 17

(1) Autoreferát má formát A5; autoreferát kandidátské disertace má mít rozsah do dvaceti stran napsaných na stroji; autoreferát doktorské disertace má mít rozsah do čtyřiceti stran napsaných na stroji. Autoreferát musí být vytištěn nebo rozmnožen jiným obdobným způsobem nahrazujícím tisk. První a druhou stranu autoreferátu je třeba upravit podle vzoru, který tvoří přílohu vyhlášky (Příloha I).

(2) Autoreferát má dát stručnou a výstižnou odpověď na otázky podle členění uvedeného v § 6 odst. 2.

(3) Autoreferát musí být předložen ve slovenském nebo českém jazyku.

(4) Součásti autoreferátu je seznam nejdůlěžitějších publikovaných prací uchazeče, které mají vztah ke zkoumané problematice, jakož i ohlas těchto prací s uvedením, kde a kdy byly uveřejněny recenze, seznam použité literatury a resumé v ruském, popřípadě dalším světovém jazyku (§ 6 odst. 6) v rozsahu 1-2 stran psaných na stroji.

(5) Zjistí-li komise pro obhajobu, že autoreferát nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 1 až 4, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

§ 18

(1) Autoreferát se rozmnoží v potřebném počtu výtisků, aby mohl být zaslán nejpozději šest týdnů přede dnem obhajoby orgánům, organizacím a pracovníkům, kteří mohou mít zájem o zkoumanou problematiku. Jejich seznam podle jednotlivých skupin věd stanoví vědecká kolegia Slovenské akademie věd, Ústav marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, rektoři vysokých škol a děkani fakult.

(2) Povinně se autoreferát zasílá:

a) organizaci, při níž působí příslušná komise pro
obhajoby,

b) Slovenské komisi pro vědecké hodnosti,

c) oponentům (§ 23),

d) členům příslušné komise pro obhajoby,

e) univerzitní knihovně v Bratislavě.

(3) Vytištění nebo jiné rozmnožení autoreferátu zabezpečí u uchazeče, který byl zařazen ve vědecké výchově, školící, popřípadě mateřské pracoviště; u ostatních uchazečů organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru.

(4) Rozesílání autoreferátů zabezpečí podle pokynů předsedy komise pro obhajoby organizace, při níž komise působí.

Rozhodování o žádosti o povolení obhajoby

§ 19

(1) Patří-li kandidátská nebo doktorská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, rozhodne o žádosti o povolení obhajoby tato komise.

(2) Nenáleží-li disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, postupuje tato komise při vyřizování žádosti způsobem uvedeným v § 13 odst. 5.

§ 20

(1) O žádosti o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace hraniční mezioborové povahy rozhodne komise pro obhajoby toho vědního oboru, v němž mají výsledky obhajované disertace představovat hlavní přínos, a to po dohodě s komisí nebo komisemi pro obhajoby, do jejichž vědního oboru disertace zasahuje. Z dohody musí být zřejmé:

a) která komise pro obhajoby žádost o povolení obhajoby projedná a před kterou komisí se obhajoba bude konat, dále návrh na doplnění této komise o členy jiných komisí pro obhajoby, do jejichž vědních oborů problematika disertace zasahuje,

b) v které skupině věd a z kterého vědního oboru se vědecká hodnost udělí; přihlíží se k charakteru dosaženého vysokoškolského vzděláni uchazeče, k širšímu vědnímu základu, v němž byl uchazeč zařazen do vědecké výchovy a v němž vykonal odbornou zkoušku, k tématu disertační práce apod. Vědeckou hodnost ve skupině lékařských věd nebo veterinárních věd lze udělit jen uchazečům, kteří zakončili vysokoškolské studium v oboru lékařských věd nebo v oboru veterinárních věd.

c) ustanovení oponentů pro kandidátskou disertaci nebo návrh na ustanovení oponentů pro doktorskou disertaci z vědních oborů, do nichž disertace zasahuje.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, postoupí komise pro obhajoby žádost k rozhodnutí orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby (§ 3 odst. 1 a § 4 odst. 1) pro vědní obory, do nichž disertace zasahuje. Komise připojí k žádostí své vyjádření k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c), jakož i stanoviska a návrhy ostatních komisí pro obhajoby, do jejichž věcné příslušnosti disertace zasahuje.

(3) Nelze-li o žádosti rozhodnout podle zásad stanovených v odstavcích 1 a 2, rozhodne o ní Slovenská komise pro vědecké hodnosti. K žádosti uchazeče se připojí vyjádření orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).

§ 21

Přerušení a zastavení řízení o povolení obhajoby

(1) Zjistí-li komise pro obhajobu, že disertace nebo autoreferát nesplňují náležitosti podle § 6 až 8, § 11, 12 a 17, nebo zjistí-li, že žádost o povolení obhajoby nemá náležitosti podle § 15, přeruší řízení a vyzve uchazeče, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Komise pro obhajoby v řízení pokračuje, jakmile pominuly překážky, pro něž bylo řízení přerušeno.

(2) Uchazeč může předloženou kandidátskou nebo doktorskou disertaci a žádost o její obhajobu vzít zpět v celém průběhu řízení až do zahájení neveřejného zasedání komise (§ 30 odst. 1). V takovém případě komise pro obhajoby řízení zastaví.

(3) Jestliže komise pro obhajoby zjistí, že disertace má základní nedostatky odborné povahy, doporučí uchazeči, aby vzal disertaci zpět. Byla-li disertace vzata zpět, komise řízení zastaví. Nesouhlasí-li uchazeč s doporučením komise, pokračuje se v řízení.

§ 22

Změna komise pro obhajoby po zahájení řízení o povolení obhajoby

Bylo-li řízení o povolení obhajoby zahájeno u věcně příslušné komise pro obhajoby nebo u komise určené podle § 20, lze na návrh komise se souhlasem uchazeče žádost o povolení obhajoby postoupit k vyřízení jiné věcně příslušné komisi jen ve výjimečných a odůvodněných případech a za podmínky, že s touto změnou souhlasí též komise, které má být disertace postoupena.⁷)

Oponenti a jejich posudky

§ 23

(1) Předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací ustanoví oponenty po projednání s členy komise. Oponenty pro obhajoby doktorských disertací schvaluje Slovenská komise pro vědecké hodnosti na návrh příslušné komise pro obhajoby doktorských disertací.

(2) Kandidátskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň jeden z nich musí být doktorem věd, profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Za další oponenty lze ustanovit kandidáty věd, docenty nebo kvalifikované odborníky z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

(3) Doktorskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň dva z nich musí být doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Za další oponenty lze ustanovit kandidáty věd, docenty nebo kvalifikované odborníky z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul. Jeden z oponentů doktorské disertace má být ustanoven z členů příslušné komise pro obhajoby.

(4) Pro ustanovení oponentů při obhajobách disertací hraniční mezioborové povahy platí též ustanovení § 20.

(5) Za oponenty nelze ustanovit školitele uchazeče ani pracovníky, kteří se podíleli na zpracování disertace jako spoluautoři. Za oponenta nelze ustanovit ani toho, kdo je uchazeči přímo nadřízen nebo přímo podřízen. Není přípustné, aby všichni oponenti byli pracovníky téže organizace.

§ 24

(1) Oponent je povinen odevzdat předsedovi komise pro obhajoby písemný posudek a disertaci vrátit nejpozději do jednoho měsíce při kandidátské disertaci a do dvou měsíců při doktorské disertaci nebo oznámit předsedovi komise pro obhajoby do patnácti dnů ode dne doručení zprávy o ustanovení za oponenta, že posudek nemůže vypracovat. Nebyl-li posudek odevzdán v uvedené lhůtě ani po upomenutí a uplynutí další přiměřené lhůty nebo oznámil-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví komise pro obhajoby kandidátských disertací nového oponenta nebo komise pro obhajoby doktorských disertací navrhne Slovenské komisi pro vědecké hodnosti schválení nového oponenta.

Citace	Vyhláška Slovenské komise pro vědecké hodnosti č. 65/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	31.10.1977
Účinnost od	01.12.1977
Účinnost do	-
Stav	Platný

Vyhláška Slovenské komise pro vědecké hodnosti o řízení při udělování vědeckých hodností

Obsah