Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 53/1983 Sb.

Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku

Platný Účinnost od 27.12.1982
53
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 15. února 1983
o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
Dne 5. května 1982 byla v Praze podepsána Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odstavce 2 dnem 27. prosince 1982. Tímto dnem pozbyla platnosti Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Dánským královstvím o vzájemném osvobození leteckých podniků od zdanění sjednaná výměnou nót dne 25. října 1962, vyhlášená č. 4/1963 Sb.
Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Dánského království,
vědomy si principů zakotvených v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
a přejíce si vyloučit dvojí zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku,
se dohodly uzavřít tuto smlouvu:
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech.
Daně, na které se smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, vybírané ve prospěch některého smluvního státu, jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků pocházejících ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku a daní z přírůstku hodnoty.
3. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou obzvláště:
a) v Dánsku:
(i) daň z příjmu ve prospěch státu (indkomstskatten til staten),
(ii) daň z příjmu ve prospěch obce (den kommunale indkomst skat),
(iii) daň z příjmu ve prospěch okresu (den amtskommunale indkomstskat),
(iv) příspěvky na starobní pojištění (folkepensionsbidragene),
(v) daň námořníků (somandsskatten),
(vi) zvláštní daň z příjmu (den saerlige indkomstskat),
(vii) církevní daň (kirkeskatten),
(viii) daň z dividend (udbytteskatten),
(ix) příspěvek na nemocenské pojištění (bidrag til dagpengefonden),
(x) daň z majetku ve prospěch státu (formueskatten til staten)
(dále nazývané „dánská daň“).
b) v Československu:
(i) odvod ze zisku a daň ze zisku,
(ii) daň ze mzdy,
(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
(iv) zemědělská daň,
(v) daň z příjmů obyvatelstva,
(vi) domovní daň,
(vii) odvod z jmění
(dále nazývané „československá daň“).
4. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo podstatně podobné daně, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si budou oznamovat významné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.
Všeobecné definice
1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a) Výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují podle souvislosti Dánsko nebo Československo.
b) Výraz „Dánsko“ označuje Dánské království a zahrnuje jakoukoli oblast za teritoriálními vodami Dánska, která byla nebo může být v souladu s mezinárodním právem označena podle dánských zákonů za oblast, nad níž může Dánsko vykonávat svrchovaná práva vztahující se na výzkum a exploataci přírodních zdrojů mořského dna a jeho podzemí; tento výraz nezahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko.
c) Výraz „Československo“ označuje Československou socialistickou republiku.
d) Výraz „osoba“ zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna jiná sdružení osob.
e) Výraz „společnost“ označuje každou právnickou osobu nebo každou podstatu, která je posuzována jako právnická osoba pro daňové účely.
f) Výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, případně podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě.
g) Výraz „příslušník“ označuje:
(i) všechny fyzické osoby, které jsou státními občany některého smluvního státu;
(ii) všechny právnické osoby, osobní společnosti a sdružení, zřízené podle práva platného v některém smluvním státě.
h) Výraz „mezinárodní doprava“ označuje každou dopravu prováděnou lodí nebo letadlem, které jsou provozovány podnikem, jehož skutečné vedení je umístěno v některém smluvním státě, pokud loď nebo letadlo nejsou využívány pouze mezi místy ležícími v druhém smluvním státě.
i) Výraz „příslušný úřad“ označuje:
(i) v případě Dánska ministra státních příjmů, cel a spotřebních daní nebo jeho zmocněného zástupce;
(ii) v případě Československa ministra financí Československé socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má pro její aplikaci smluvním státem význam, který mu náleží podle práva tohoto státu upravujícího daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Daňový domicil
1. Výraz „osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě“ označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, pobytu, místa vedení nebo každého jiného podobného kritéria. Tento výraz však nezahrnuje osoby, které jsou podrobeny zdanění v tomto státě pouze s příjmy ze zdrojů nebo z majetku umístěných v tomto státě.
2. Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v obou smluvních státech, určí se její postavení takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom státě, v němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá se, že má bydliště v tom státě, s nímž jsou její osobní a hospodářské vztahy nejužší (středisko životních zájmů).
b) Nemůže-li být určen stát, v němž má tato osoba středisko svých životních zájmů, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném z obou států, předpokládá se, že má bydliště v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo jestliže se obvykle nezdržuje v žádném z nich, předpokládá se, že má bydliště v tom státě, jehož je příslušníkem.
d) Jestliže je tato osoba příslušníkem obou států nebo jestliže není příslušníkem žádného z nich, příslušné úřady smluvních států upraví otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má sídlo v tom státě, v němž je umístěno její skutečné vedení.
Stálá provozovna
1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu a
f) důl, zřídlo nafty nebo plynu, lom, nebo jiné místo těžby přírodních zdrojů.
3. Staveniště nebo montáž jsou stálou provozovnou jen tehdy, jestliže trvají déle než 12 měsíců.
4. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k dodávkám zboží podniku,
b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání,
c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem,
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik,
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem provádění jiných činností pro podnik, které mají přípravný nebo pomocný charakter,
f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze pro provádění více činností uvedených pod písmeny a) až e) za předpokladu, že celková činnost tohoto trvalého zařízení pro podnikání vyplývající ze spojení uvedených činností má přípravný nebo pomocný charakter.
5. Osoba – jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o němž pojednává odstavec 6 – která jedná za podnik a je v některém smluvním státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a která ji dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, se bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 považuje za stálou provozovnu podniku v tomto státě s ohledem na činnosti, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti takové osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, kdyby byly prováděny prostřednictvím trvalého zařízení pro podnikání, by neučinily z tohoto trvalého zařízení pro podnikání stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce.
6. Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu v některém smluvním státě pouze proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce majícího nezávislé postavení, pokud takové osoby jednají v řádném rámci své činnosti.
7. Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má sídlo v druhém smluvním státě, nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Příjmy z nemovitého majetku
1. Příjmy, které pobírá osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělského nebo lesního hospodářství), který leží v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Výraz „nemovitý majetek“ má význam, který mu náleží podle práva smluvního státu, v němž je takový majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář zemědělských a lesních hospodářství, práva, na která se aplikují ustanovení občanského práva vztahující se na pozemkový majetek, požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za právo na těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodi a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjmy z přímého užívání, nájmu a každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy z nemovitého majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu služeb poskytovaných osobně v rámci nezávislého povolání.
Zisky podniků
1. Zisky podniků jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo podobných podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných administrativních výloh takto vynaložených ať ve státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, takovým rozdělením, jaké je obvyklé. Přijatá metoda rozdělení zisků musí být taková, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné metody, pokud neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Námořní a letecká doprava
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno skutečné vedení podniku.
2. Jestliže místo skutečného vedení podniku námořní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž tato loď má domovský přístav, nebo nemá-li loď domovský přístav, považuje se za umístěné ve státě, ve kterém provozovatel lodi má bydliště či sídlo.
3. Ustanovení odstavce 1 se použije také na zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo na mezinárodní provozní organizaci.
4. Ustanovení odstavce 1 se použije jen na takovou část zisků docílených dánským, norským a švédským konsorciem letecké dopravy, Skandinávskými aeroliniemi (SAS), která odpovídá účasti na konsorciu společnosti, kterou vlastní Det Danske Luftfartsselskab (DDL), která je dánským partnerem Skandinávských aerolinií (SAS).
Spojené podniky
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu,
a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma podniky v jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy podmínky, které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být zisky, které by byly docíleny bez těchto podmínek jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, včleněny do zisků tohoto podniku a následkem toho zdaněny.
2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu a následkem toho zdaní zisky, ze kterých byl podnik druhého smluvního státu zdaněn v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byl docílil podnik prvního státu, kdyby mezi oběma podniky byly sjednány takové podmínky, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví druhý stát přiměřeně částku daně uložené jím z oněch zisků. Tato úprava bude provedena s náležitým ohledem na ostatní ustanovení této smlouvy a příslušné úřady smluvních států se vzájemně poradí, bude-li to nutné.
Dividendy
1. Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být také zdaněny ve smluvním státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle práva tohoto státu. Jestliže však příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň takto uložená nepřesáhne 15 % hrubé částky dividend.
Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.
Ustanovení tohoto odstavce se nedotknou zdanění zisků společnosti, ze kterých jsou dividendy vypláceny.
3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, pokud nejsou pohledávkami a poskytují právo na účast na zisku, právě tak jako příjmy z jiných společenských práv, které jsou podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z akcií podle práva státu, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje v tomto druhém státě osobní služby v rámci nezávislého povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže účast, na jejímž základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5. Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené touto společností s výjimkou případů, kdy takové dividendy jsou vypláceny osobě mající bydliště či sídlo v tomto druhém státě nebo kdy účast, na jejímž základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojena se stálou provozovnou nebo se stálou základnou umístěnou v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě podléhají zdanění pouze v tomto druhém státě.
2. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku dlužníka, a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a příjmy z obligací, včetně prémií a výher spojených s těmito dluhopisy a obligacemi. Penále za opožděné placení se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku.
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže skutečný příjemce úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje v tomto druhém státě osobní služby v rámci nezávislého povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
4. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platu, která ji přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zdanění podle práva každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Licenční poplatky uvedené v odstavci 3 písmeno a) však mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle práva tohoto státu. Daň takto uložená však nepřekročí 5 % hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.
3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platy jakéhokoli druhu placené za užití nebo za právo na užití
a) patentů, ochranných známek, návrhů nebo modelů, plánů, tajných vzorců nebo postupů nebo průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informaci vztahující se na zkušenosti z oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké,
b) autorského práva k dílům literárním, uměleckým a vědeckým včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro televizní a rozhlasové vysílání.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo poskytuje v tomto druhém státě služby při výkonu povolání ze stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo majetek, pro které jsou licenční poplatky placeny, jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba mající bydliště či sídlo v tomto smluvním státě. Jestliže však osoba, která platí licenční poplatky, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikl závazek platit licenční poplatky, a tato stálá provozovna nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
6. Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno se zřetelem na užívání, právo nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zdanění podle práva každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Kapitálové zisky
1. Zisky docílené osobou mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě ze zcizení nemovitého majetku, o němž se pojednává v článku 6 a který je umístěn v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku tvořícího část provozního majetku stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku příslušejícího ke stálé základně, kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě pro poskytování osobních služeb při výkonu nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
3. Zisky ze zcizení lodí a letadel používaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku příslušejícího k provozování takových lodí a letadel podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
4. Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch, o nichž se pojednává v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.
Nezávislé osobní služby
1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá za služby poskytované při výkonu nezávislého povolání nebo jiné nezávislé činnosti, podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud tato osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě stálou základnu pro výkon svých činností. Jestliže má takovou stálou základnu, mohou být příjmy zdaněny v druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé základně.
2. Výraz „služby poskytované při výkonu nezávislého povolání“ zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.
Závislá zaměstnání
1. Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto zaměstnání zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo více období, která vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo na účet zaměstnavatele, který nemá bydliště či sídlo v tomto druhém státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má zaměstnavatel v tomto druhém státě.
3. Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě mohou být bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
4. Jestliže osoba mající bydliště v Dánsku pobírá odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě letadla provozovaného v mezinárodní dopravě konsorciem Skandinávských aerolinií (SAS), podléhají takové odměny zdanění jen v Dánsku.
Tantiemy
Tantiemy a jiné podobné platy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Umělci a sportovci
1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě, činná jako umělec, jako např. divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec, hudebník nebo sportovec pobírá ze své osobní činnosti vykonávané v druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článku 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.
2. Jestliže příjmy z osobní činnosti vykonávané umělcem nebo sportovcem jako takovými nepřipadají umělci nebo sportovci samému, ale jiné osobě, mohou být tyto příjmy zdaněny bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.
3. Příjmy z činností uvedených v odstavci 1, které se konají v rámci kulturní dohody uzavřené mezi smluvními státy, podléhají zdanění jen ve vysílajícím státě.
Penze a platy z veřejného sociálního zabezpečení
1. Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání osobě mající bydliště v některém smluvním státě podléhají s výhradou ustanovení článku 19 odstavec 2 zdanění pouze v tomto státě.
2. Platy z veřejného sociálního zabezpečení některého smluvního státu podléhají zdanění bez ohledu na ustanovení odstavce 1 jen v tomto státě.
Veřejné služby
1. a) Platy jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem, nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, nižšímu správnímu útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové platy však podléhají zdanění jen v druhém smluvním státě, jestliže služby byly konány v tomto státě a fyzická osoba má v tomto státě bydliště a
(i) je příslušníkem tohoto státu nebo
(ii) nezískala bydliště v tomto státě jen za účelem konání těchto služeb.
2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem, nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, nižšímu správnímu útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové penze však podléhají zdanění jen v druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba má bydliště v tomto státě a je příslušníkem tohoto státu.
3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze za služby konané ve spojení s průmyslovou nebo obchodní činností prováděnou smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem.
Studující
Platy, které na úhradu nákladů výživy, vzdělání nebo praxe dostávají studující nebo učni, kteří bezprostředně před tím, než navštívili některý smluvní stát, měli bydliště v druhém smluvním státě a kteří se zdržují v prvním státě jen za účelem vzdělání nebo praxe, nebudou zdaněny v tomto státě za předpokladu, že tyto platy pocházejí ze zdrojů mimo tento stát.
Jiné příjmy
1. Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě, o nichž se nepojednává v předcházejících článcích této smlouvy, ať je jejich zdroj kdekoli, podléhají zdanění jen v tomto státě.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě vykonává průmyslovou nebo obchodní činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny tam umístěné nebo poskytuje v tomto druhém státě osobní služby při výkonu nezávislého povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo s takovou stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceVyhláška Ministra zahraničních věcí č. 53/1983 Sb., o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení30.05.1983
Účinnost od27.12.1982
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení