Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb.

Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy o cenách

Platný Účinnost od 01.06.1967
47
VYHLÁŠKA
Státní komise pro finance, ceny a mzdy
ze dne 25. dubna 1967
o cenách
Státní komise pro finance, ceny a mzdy stanoví podle § 3 písm. e) zákona č. 113/1965 Sb., o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška upravuje způsob řízení, tvorby a kontroly cen výrobků, prací, služeb a činností poskytovaných za peněžitou náhradu (dále jen „výrobky“) a působnost státních orgánů a socialistických organizací v oblasti cen; vztahuje se i na ceny nemovitostí. Nevztahuje se na úplaty a náhrady spojené s poskytováním peněžních a pojišťovacích služeb oprávněnými organizacemi a na prodej bytů do osobního vlastnictví.

Část I

Základní pojmy
§ 2
Realizační ceny
Realizačními cenami, tj. cenami, za které se výrobky prodávají v tuzemsku, jsou
a) velkoobchodní ceny, za které se prodávají výrobky socialistickým organizacím pro výrobní spotřebu, výstavbu nebo odbytovou činnost a pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu;
b) kupní ceny zahraničního obchodu (dále jen „kupní ceny“), za které se prodávají výrobky pro vývoz organizacím pověřeným prováděním zahraničního obchodu nebo za které tyto organizace prodávají výrobky z dovozu odběratelům;
c) obchodní ceny, za které se organizacím vnitřního obchodu prodávají výrobky určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny;
d) maloobchodní ceny (spotřebitelské, prodejní), za které se prodávají výrobky obyvatelstvu, popř. socialistickým organizacím, pokud nakupují v maloobchodě nebo pokud tak stanoví předpisy o dani z obratu;
e) nákupní ceny, za které pověřené organizace nakupují zemědělské výrobky prodávané zemědělskými výrobci, předměty získané sběrem, jiné předměty od obyvatelstva a výrobky od drobných výrobců.
§ 3
Ceny v zahraničním obchodě
Pro účely této vyhlášky se cenami v zahraničním obchodě rozumějí
a) světové ceny, jimiž jsou běžné ceny převládající na světových trzích pro daný druh výrobků;
b) zahraniční ceny, jež tvoří individuální tržní ceny, dosažené za sjednaných podmínek za československý výrobek při vývozu nebo za nakoupený výrobek při dovozu;
c) zahraniční ceny franko československé hranice, jež tvoří dosažené zahraniční ceny upravené o přímé obchodní náklady placené v zahraničí, popř. o další zvlášť stanovené náklady.
§ 4
Zvláštní druhy cen
Zvláštními druhy cen jsou
a) cenové limity, jimiž se rozumějí horní hranice cen nových výrobků, stanovené v rámci úkolů technického rozvoje pro výzkum, vývoj a výrobu;
b) předběžné (informativní) ceny, jimiž se rozumějí ceny výrobků plně technicky nevyjasněných, odpovídající úrovni platných realizačních cen;
c) podnikové ceny, které stanoví oborové ředitelství odchylně od realizačních cen pro prodej mezi podřízenými organizacemi nebo pro zúčtování dodávek mimo výrobní hospodářskou jednotku mezi oborovým ředitelstvím a podřízenými organizacemi. Pro odběratele mimo výrobní hospodářskou jednotku platí ceny podle § 2. Vyrovnání rozdílů mezi realizačními a podnikovými cenami provádí oborové ředitelství.
§ 5
Obsah cen
(1) Velkoobchodní cena zahrnuje
a) vlastní náklady, položky zkracující tržby a výnosy a výdaje z rozdělení (dále jen „náklady“),*)
b) čistý zisk (ztrátu).
(2) Kupní cena zahrnuje zahraniční cenu franko československé hranice upravenou podle rozhodnutí Státní komise pro finance, ceny a mzdy.
(3) Obchodní cena zahrnuje, pokud není v jednotlivých případech stanoveno jinak, cenu velkoobchodní a daň z obratu.
(4) Maloobchodní cena zahrnuje cenu obchodní a obchodní rozpětí; u služeb zahrnuje maloobchodní cena náklady a čistý zisk a popřípadě daň z obratu.
(5) Obsah nákupní ceny je obdobný jako obsah ceny velkoobchodní.
(6) Jsou-li služby (přeprava) podmínkou nebo součástí realizace výrobků, mohou ceny výrobků zahrnovat též ceny služeb (náklady na přepravu).
(7) Ceny výrobků mohou být zvýšeny nebo sníženy o přiměřené (§ 25) přirážky nebo srážky ve vztahu k odchylkám od podmínek (kvalitativních, dodacích), za kterých byly ceny stanoveny nebo za kterých se ceny obvykle stanoví, zejména za jinou jakost, vybavení, provedení, dodací lhůty, výrobní nebo dodací množství apod.
(8) V rámci nákladů na výrobu zahrnují ceny výrobků, pokud není stanoveno jinak, též náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby, licence, patenty, odměny za vynálezy a zlepšovací náměty, projektové a montážní práce, obaly a balení.
(9) Podrobnosti o tom, které náklady, ceny služeb apod. se zahrnují do ceny výrobků, upravují příslušné ceníky, cenová opatření nebo dohoda mezi dodavatelem a odběratelem.
§ 6
(1) K velkoobchodním cenám se ve stanovených případech připočítávají (popř. odečítají) dodatková daň z obratu, obchodní (odbytové) rozpětí samostatných odbytových nebo zásobovacích organizací apod.
(2) Ve stanovených případech se k podpoře výroby (dodávek) některých výrobků poskytují k cenám účelové cenové dotace nebo naopak k omezení výroby odvádějí účelové cenové odvody.

Část II

Zásady regulace vývoje cen
§ 7
(1) Vývoj cen řídí Státní komise pro finance, ceny a mzdy a další pověřené ústřední orgány na základě hlavních směrů vývoje cen (zejména vývoje úrovně cen) stanovených vládou v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství, popř. politicko-hospodářských směrnic.
(2) Úroveň cen stanovená vládou nebo Státní komisí pro finance, ceny a mzdy se zajišťuje v souladu s plánem vývoje cenové úrovně, a to jednak pomocí celé soustavy finančních a ekonomických nástrojů a jednak prostřednictvím regulace cen podle podmínek daných pro příslušnou kategorii cen (§ 9 až 12) a stanovením jednotlivých pevných, maximálních, minimálních nebo směrných cen (§ 9 a 11).
(3) Orgány a organizace, které vykonávají působnost v oblasti cen, jsou povinny vytvářet podmínky a provádět potřebná opatření k tomu, aby ceny byly pružně upravovány v souladu se změnami ekonomických podmínek výroby, zejména vývojem nákladů na výrobu a oběh, a podmínek realizace, tj. poměru nabídky a poptávky, a aby se úroveň realizačních cen nezvyšovala nad stanovenou úroveň (§ 9 až 11).
§ 8
Úroveň a kategorie cen
(1) Úroveň cen je vytvořena souborem cen všech výrobků dané skupiny výrobků (oboru apod.) realizovaných (plánovaných k realizaci) v určeném období; obdobím se rozumí rok, není-li stanoveno jinak. Vývoj úrovně cen se sleduje (měří) ve vztahu k cenám určeného základního období téhož souboru výrobků.
(2) Úroveň cen může být zejména na nižších stupních řízení diferencovaně stanovena, sledována a řízena podle oborů a skupin výrobků v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků nebo se souhlasem Státní komise pro finance, ceny a mzdy podle organizačních hledisek (za závod, podnik, výrobní, popř. obchodní hospodářskou jednotku).
(3) Z hlediska rozdílných podmínek řízení vývoje cen se zařazují jednotlivé výrobky nebo jejich skupiny do cenových kategorií, jimiž jsou kategorie pevných cen, limitovaných cen nebo volných cen.
(4) Pevné ceny stanoví a mění výhradně ústřední orgány, volné ceny se tvoří dohodou přímo mezi dodavateli a odběrateli; limitované ceny jsou vymezeny v § 10.
§ 9
Pevné ceny
Do kategorie pevných cen se zařazují zejména základní suroviny, polotovary, materiály a další výrobky,
a) které rozhodujícím způsobem ovlivňují celkovou úroveň nákladů a cen v navazujících oborech nebo odvětvích,
b) u nichž je třeba pro zásadní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou ústředně zabezpečit účinnou regulaci výroby a spotřeby,
c) které rozhodujícím způsobem ovlivňují strukturu osobní spotřeby a trvale se významně podílejí na životních nákladech;
d) u nichž je třeba ze zdravotních nebo kulturně politických důvodů zajistit jednotnost a potřebnou úroveň cen a cenové relace.
§ 10
Limitované ceny
Do kategorie limitovaných cen se zařazují zejména skupiny výrobků, popř. výrobky výrobních oborů, u nichž dochází k časté obměně sortimentu, anebo skupiny výrobků širokého sortimentu sice poměrně málo obměňovaného, u nichž je však třeba vytvořit podmínky pro oboustranné pružné ovlivňování nabídky a poptávky mezi dodavateli a odběrateli a kde je proto účelné řídit jenom vývoj úrovně cen na základě dohod o zabezpečení ekonomicky odůvodněného a společensky žádoucího vývoje cen (dále jen „dohody o vývoji cen“).
§ 11
Maximální, minimální a směrné ceny
(1) Zvláštní případy limitovaných cen, u nichž jsou důvody pro omezení změn cen jednotlivých výrobků a na něž se nevztahují ustanovení o dohodách o vývoji cen, jsou
a) maximální ceny vymezující horní nepřekročitelné hranice realizačních cen nebo
b) minimální ceny vymezující dolní nepřekročitelné hranice realizačních cen nebo
c) směrné ceny, které jsou základem, od něhož se mohou jednotlivé realizační ceny odchylovat (zvýšit nebo snížit). Ve stanovených případech lze k omezení výše odchylek určit jejich nepřekročitelné hranice relativně nebo absolutními částkami, a to buď jednostranně, tj. horní nebo dolní hranicí, nebo oboustranně tj. horní i dolní hranicí (oboustranná limitní cena).
(2) Nadřízené orgány, pokud není stanoveno jinak, určí podřízeným organizacím období a způsob evidence a vzájemného vyrovnávání odchylek realizačních cen od směrných cen, aby nedocházelo k trvalému zvýšení úrovně realizačních cen nad úroveň směrných cen, pokud takové vyrovnání není zabezpečeno automaticky ekonomickými podmínkami v tržních vztazích (celková vyrovnanost nabídky a poptávky).
(3) Za odchylky od směrných cen se nepovažují přirážky a srážky stanovené nebo dohodnuté ve smyslu § 5 odst. 7.
§ 12
Volné ceny
Do kategorie volných cen se zařazují zejména
a) výrobky, u nichž existuje hospodářská soutěž,
b) výrobky s trvalým předstihem nabídky před poptávkou, popř. jejichž úroveň cen je v zásadě určena pevnými, maximálními, minimálními nebo směrnými cenami standardních výrobků,
c) výrobky objemově nevýznamné z hlediska výroby a spotřeby, u nichž lze odůvodněně předpokládat, že případné zvýšení cen vyvolá přiměřené snížení poptávky nebo zvýšení nabídky,
d) módní novinky na předem stanovenou dobu a výrobky luxusního provedení,
e) výrobky technicky pokrokové, určené ústředním orgánem nadřízeným výrobci v dohodě s ústředními orgány nadřízenými odběratelům po srovnání s obdobnými zahraničními výrobky, a nové technicky pokrokové výrobky, určené dohodou dodavatele s hlavními odběrateli,
f) výrobky zařazené při povinném hodnocení*) do I. jakostního stupně, s výjimkou těch potravinářských výrobků dodávaných pro vnitřní trh, které jsou zařazeny v kategorii pevných cen,
g) výrobky pro vývoz a z dovozu s výjimkou výrobků podle § 28 odst. 1,
h) prototypy, unikáty, modely, vzorky, vývojové výrobky a výrobky z ověřovacích sérií,
i) činnosti spojené s řešením výzkumných a vývojových úkolů (s výjimkou komplexních a samostatných hlavních úkolů státního plánu výzkumných a vývojových prací, které se zařazují do maximálních cen), řešení úkolů technické normalizace (s výjimkou případů zvlášť stanovených Úřadem pro normalizaci a měření), dále odborné posudky, expertízy a výkony ekonomického a technického zaměření prováděné socialistickými organizacemi, programovací a výpočetní práce, zkoušky a hodnocení výrobků a práce ve mzdě,
j) výrobky prodávané ve vlastní obchodní síti výrobních organizací, pokud je rozhodující část obdobných výrobků prodávána v síti vnitřního obchodu,
k) výrobky místního hospodářství, místního stavebnictví a výrobních družstev, pokud není stanoveno jinak,
l) výrobky přidružené výroby zemědělských podniků,
m) výrobky škol a sociálních a výchovných zařízení,
n) méněhodnotné výrobky z odpadových materiálů,
o) úplaty za užívání základních prostředků a drobných a krátkodobých předmětů, pokud není stanoveno jinak.
§ 13
Postup při zařazování výrobků do cenových kategorií
(1) O zařazení výrobků do cenových kategorií nebo o změně tohoto zařazení, rozhoduje Státní komise pro finance, ceny a mzdy, pokud není v části V stanoveno jinak.
(2) Spotřební výrobky mohou být zařazeny do kategorií limitovaných nebo volných cen jen po stanovení sazby daně z obratu, popř. po rozhodnutí, že se u nich daň z obratu nevybírá.
(3) Výrobky, o jejichž zařazení do cenových kategorií není výslovně rozhodnuto, jsou až do rozhodnutí zařazeny do kategorie pevných cen s výjimkou výrobků uvedených v § 12 písm. d) až i) a l) až o).
(4) Zařazení technicky pokrokových výrobků a výrobků vysoké jakosti do kategorie volných cen [§ 12 písm. e) a f)] platí
a) u výrobků podléhajících povinnému hodnocení po dobu platnosti rozhodnutí o zařazení do I. jakostního stupně,
b) u výrobků označených jako technicky pokrokové ústředními orgány po dobu jimi stanovenou,
c) u nových výrobků označených jako technicky pokrokové na základě dohody dodavatele s odběratelem po dobu jimi dohodnutou, nejméně však jeden rok a nejvíce dva roky u výrobků převážně spotřebního charakteru a čtyři roky u ostatních výrobků.
§ 14
Dohody o vývoji cen
(1) Dohody o zabezpečení ekonomicky odůvodněného a společensky žádoucího vývoje limitovaných cen (§ 10) se uzavírají mezi výrobními, popřípadě obchodními hospodářskými jednotkami (dále jen „výrobní hospodářské jednotky“) a ústředními orgány, popřípadě i mezi podniky a oborovými ředitelstvími. Při jednání o dohodě zajistí ústřední orgán v potřebném rozsahu účast dalších dotčených orgánů a organizací.
(2) V dohodách se uvede úroveň cen (§ 7 odst. 2), která nesmí být překročena, další podmínky, které musí být dodrženy nebo zabezpečeny, a způsob kontroly dohody (zejména prokazování reálného vývoje úrovně cen).
(3) Návrh dohody musí obsahovat:
a) úroveň limitovaných cen, která nesmí být v určeném období překročena, v členění podle výrobních oborů nebo skupin výrobků, podle rozhodnutí ústředního orgánu; úroveň cen může být vyjádřena indexem oproti úrovni realizačních cen základního (určeného) období;
b) opatření prováděná ve výrobě v zájmu ekonomického zabezpečení navrhované úrovně limitovaných cen (opatření ve výrobní nebo obchodní činnosti v zájmu zvýšení nabídky, způsob použití prostředků z případného zvýšení úrovně cen apod.);
c) způsob sledování vývoje úrovně limitovaných cen, kterým bude prokazováno dodržení dohody, z toho zvlášť u nově zaváděných výrobků;
d) opatření pro případ porušení dohody (mimo obecně platné sankce podle § 50);
e) dobu platnosti dohody, popř. podmínky pro výpověď časově předem neomezené dohody, a opatření pro případ neuzavření nové dohody;
f) důvody a podmínky pro změnu dohody.
(4) Organizace (orgán) předkládající návrh dohody připojí současně:
a) zdůvodnění návrhu úrovně limitovaných cen s ohledem na podmínky výroby a realizace a jejich změny;
b) vyčíslení společenských důsledků návrhu a důsledků na vývoj celkové úrovně cen výrobní hospodářské jednotky (podniku) a vyčíslení možného dopadu na (hlavní) odběratele;
c) stanoviska hlavních odběratelských výrobních hospodářských jednotek (odběratelských podniků) k návrhu dohody;
d) návrh opatření, týkajících se výrobků příslušné výrobní hospodářské jednotky (podniku) zařazených do kategorií pevných nebo volných cen, pokud jsou nezbytná k zabezpečení žádoucího vývoje úrovně limitovaných cen.
§ 15
(1) Dojde-li k nežádoucímu vývoji úrovně realizačních cen výrobků zařazených do kategorií limitovaných nebo volných cen nebo ke změně podmínek, za kterých toto zařazení bylo provedeno, navrhne příslušný orgán, aby tyto výrobky byly přeřazeny do jiné vhodné kategorie cen.
(2) Státní komise pro finance, ceny a mzdy může v odůvodněných případech, nestanoví-li tak již vláda,
a) stanovit nebo změnit úroveň limitovaných cen i mimo rámec dohod o vývoji cen, přičemž se úroveň cen a způsob sledování jejího vývoje stanoví zvláštním opatřením,
b) určit, že v oblasti velkoobchodních cen se stanoví dodatková daň z obratu,*) zejména k vyrovnání nesouladu mezi zdroji a potřebami.
§ 16
Smlouvy o vývoji cen
Dodavatelé a odběratelé, popř. jim nadřízená oborová ředitelství mohou uzavírat zvláštní smlouvy (převážně dlouhodobé) o vývoji volných a limitovaných cen. Je-li obsah smlouvy o vývoji limitovaných cen dostačující z hlediska ústředního řízení cen, může nadřízený ústřední orgán schválením této zvláštní smlouvy nahradit dohodu o vývoji cen (§ 14). Ve smlouvě jsou obě strany povinny sjednat i důsledky pro případ porušení smluvních závazků.
§ 17
Základní (pevně stanovené) složky cen, kterými jsou zejména daň z obratu, záporné cenové rozdíly, obchodní (odbytové) rozpětí a příplatky k nákupním cenám zemědělských výrobků, se stanoví podle zvláštních zásad pevnými sazbami nebo jiným závazně stanoveným způsobem; stejně se stanoví i účelové cenové dotace (odvody).
§ 18
Pevné, maximální, minimální a směrné ceny pro stejné výrobky se stejnými dodacími podmínkami jsou celostátně jednotné (stanovené podle jednotných nebo průměrných podmínek výroby a realizace), pokud Státní komise pro finance, ceny a mzdy nestanoví jinak.

Část III

Tvorba cen
§ 19
(1) Podle ustanovení této části jsou příslušné orgány a organizace povinny postupovat při stanovení pevných, maximálních, minimálních a směrných cen nových výrobků.
(2) Na tvorbu nákupních cen zemědělských výrobků se vztahují ustanovení této části jen přiměřeně.
(3) Ustanovení této části neplatí pro stanovení volných cen a realizačních cen výrobků zařazených do kategorie limitovaných cen; tyto ceny se tvoří dohodou přímo mezi dodavatelem a odběratelem.
Zásady pro tvorbu cen
§ 20
(1) Cena se tvoří jen pro nový výrobek, určený technickými a dodacími podmínkami, a jde-li o nové výrobky přibližně stejných užitných vlastností, vyráběné v podstatě stejnou technologií, též pro skupinu přesně určených výrobků.
(2) Novým výrobkem je podle této vyhlášky výrobek
a) který uspokojuje společenské potřeby včetně potřeb zdravotních, ochrany práce, kulturních apod., které dosud vyráběnými výrobky nebyly uspokojovány nebo byly uspokojovány jinak, nebo
b) jehož nové technické řešení vede k takovému zdokonalení jeho užitných vlastností, že se tím umožní jeho hospodárnější využití.
(3) Za nový výrobek se nepovažuje a novou cenu nelze stanovit, jsou-li změny uvedené v odstavci 2 nepodstatné nebo neprůkazné. To platí zejména, připouštějí-li technické normy nebo podmínky záměnu použitých materiálů. Sporné případy se řeší jako cenové spory (§ 45).
(4) Pro nový výrobek, který lze vzhledem k jeho užitným vlastnostem a způsobu jeho výroby zařadit do skupiny výrobků, pro niž cena byla již utvořena, se cena neutvoří, nýbrž výrobek se přímo zařadí do takové skupiny výrobků.
§ 21
(1) Cena nového výrobku se tvoří na základě podmínek výroby a podmínek jeho realizace.
(2) Cena nového výrobku musí být stanovena tak, aby odpovídala platné úrovni cen s výjimkou případů stanovených v § 37 odst. 4.
§ 22
Vyjádření podmínek výroby v ceně
(1) Správnost vyjádření podmínek výroby v ceně se ověřuje metodou cenového porovnání, a to tak, že se cena nového výrobku odvozuje z ceny porovnatelného výrobku, popřípadě z cen několika porovnatelných výrobků.
(2) Porovnatelnými jsou výrobky z hlediska užitných vlastností nebo podmínek výroby plně nebo částečně zaměnitelné. Při tvorbě pevných, maximálních, minimálních a směrných cen není porovnatelný výrobek zařazený do kategorie volných nebo limitovaných cen, popř. výrobek, pro který je v kategorii pevných, maximálních, minimálních a směrných cen výjimečně stanovena možnost nejednotných cen.
(3) K cenovému porovnání se používá
a) cenových řad nebo cenových ukazatelů, které vyjadřují prokazatelnou závislost nutných nákladů vzájemně porovnatelných výrobků, lišících se pouze kvantitou užitných vlastností (vahou, rozměry, obsahem, výkonem apod.) na jejich výrobních parametrech. Pokud porovnatelné výrobky se od nového výrobku odlišují též kvalitativně (např. užitnými vlastnostmi, podmínkami výroby nebo dodacími podmínkami apod.) a tyto rozdíly jsou vyjádřeny v jejich cenách, je nutno cenu nového výrobku vytvořit z cenové řady úměrně přizpůsobené;
b) cenových normativů, kterými jsou kalkulační sazby, jimiž se oceňují dílčí části výroby a jež zahrnují zpravidla průměrnou spotřebu výrobních prostředků (materiálů, energie, opotřebení základních fondů) a práce; pevnou sazbou je určen též čistý zisk;
c) kalkulační porovnání, při němž se vychází z kalkulace nákladů nejblíže porovnatelného výrobku, přičemž k nákladům porovnatelného výrobku se přičítají nebo od nich odečítají náklady na ty části výrobku, které odlišují nový výrobek od výrobku porovnatelného. Rozdíly v provedení a užitných vlastnostech výrobku a rozdíly v nákladech se prokazují technickým rozborem výrobků, technickoekonomickými ukazateli, technickými normami, rozborem úrovně mezd apod. K nákladům se připočítává čistý zisk;
d) stavebnicového způsobu, který spočívá v tom, že cena nového výrobku se zjišťuje na podkladě součtu cen jeho jednotlivých složek (konstrukčních prvků), které jsou též obsaženy ve výrobcích porovnatelných; pokud jednotlivé složky nemají stanoveny ceny, tvoří se některým z ostatních způsobů cenového porovnání.
(4) Odvětvové ústřední orgány nadřízené dodavatelům v dohodě s ústředními orgány nadřízenými odběratelům mohou blíže určit použití způsobů cenového porovnání nebo jejich kombinace pro jednotlivé druhy nebo skupiny výrobků. Není-li použití způsobu cenového porovnání takto stanoveno, určí se dohodou mezi dodavatelem a odběratelem.
(5) Jestliže nový výrobek není s výrobky dosud vyráběnými porovnatelný, promítají se výrobní podmínky do cen metodou individuální kalkulace. Této metody se používá zejména při tvorbě cen výrobních prostředků, jejich součástí a dílů vyráběných individuálně, zpravidla podle zvláštních požadavků odběratele, a dále při tvorbě cen individuálně vyráběných prototypů, unikátů, vývojových výrobků, výrobků vyráběných na zkoušku a jiných jednorázově vyráběných výrobků.
§ 23
Započítání čistého zisku do cen
(1) Při tvorbě cen metodou cenových normativů, kalkulačního porovnání nebo individuální kalkulace se započítává čistý zisk buď ve výši stanovené sazbou nebo v průměrné výši za porovnatelné výrobky nebo jejich skupiny, popř. za celý podnik nebo obor.*)
(2) Ústřední orgány stanoví způsob započítávání čistého zisku pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků s ohledem na systém hmotné zainteresovanosti, zejména podle odvodů z hrubého důchodu nebo zisku a v souladu s používanou kalkulační technikou.
§ 24
Vyjádření podmínek realizace v ceně
Podmínky realizace se v ceně vyjadřují na základě rozboru (porovnání)
a) efektivnosti použití nového výrobku s porovnatelnými výrobky dosud vyráběnými (dováženými) pro spotřebu, vypracovaného ve spolupráci s hlavním odběratelem,
b) poměru nabídky a poptávky na trhu,
c) společenských záměrů k podpoře (omezení) výroby nebo spotřeby, ke zvýšení ochrany a bezpečnosti práce, popř. k zajištění zdravotních, kulturních a jiných potřeb,
d) relací světových cen, zejména u výrobků určených ústředními orgány.
§ 25
Přirážky a srážky
(1) Přirážky jsou přiměřené, jestliže zahrnují maximálně
a) náklady, které musí dodavatel vynaložit na odchylku od původních podmínek,
b) průměrný čistý zisk dosahovaný dodavatelem v době sjednávání smlouvy,
c) další částku, kterou odběratel v rámci přirážky poskytne dodavateli jako podíl z prostředků, jež podle jeho předpokladů budou dosaženy nebo ušetřeny v souvislosti se sjednanou odchylkou.
(2) Obdobně se posuzuje i přiměřenost srážek z cen.
(3) Při stanovení přirážek nebo srážek se postupuje jako při sjednávání volných cen, pokud nejsou výjimečně stanoveny jako pevné.
§ 26
Ceny spotřebních výrobků
(1) Do maloobchodní (obchodní) ceny spotřebního výrobku se zahrnuje daň z obratu ve stejném poměru jako u porovnatelných výrobků, popř. podle stanovených sazeb, bez ohledu na to, která organizace je výrobcem; výjimky povoluje ministerstvo financí. Pokud podle zvláštních předpisů organizace nemá nárok na obchodní rozpětí nebo jeho část, zvyšuje se u maloobchodních cen daň z obratu o částku odpovídající obchodnímu rozpětí.
(2) Maloobchodní směrná cena nového spotřebního výrobku se tvoří na základě obchodní ceny (směrné velkoobchodní ceny a sazby daně z obratu) a stanoveného obchodního rozpětí.**)
§ 27
Ceny staveb a jejich částí
Odbytové ceny staveb a jejich částí se určují způsobem stanoveným v předpise o dokumentaci staveb.*)
§ 28
Ceny dovážených a vyvážených výrobků
(1) Výjimkou z ustanovení § 12 písm. g) se zařazují do kategorie pevných, popř. limitovaných cen**) výrobky, které jsou značně konjunkturně citlivé a rozhodujícím způsobem ovlivňují celkovou úroveň nákladů a cen v navazujících oborech výroby.
(2) Pevné, maximální nebo směrné kupní ceny, popř. úroveň limitovaných kupních cen se stanoví v závislosti na dlouhodobém vývoji cen v zahraničním obchodě.
§ 29
Při úplatných převodech správy, popř. vlastnictví věcí (výrobků, nemovitostí) mimo obvyklé hospodaření mezi socialistickými organizacemi se ceny tvoří dohodou, pokud podle zvláštních předpisů nestanoví cenu nadřízené orgány; cena však nesmí převýšit náklady na pořízení stejné nebo porovnatelné věci v době úplatného převodu, pokud není stanoveno jinak.

Část IV

Změny cen
§ 30
Zásady pro změny cen
(1) Cenu, popř. úroveň cen lze změnit jen v důsledku významnější změny

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceVyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení17.05.1967
Účinnost od01.06.1967
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení