Co je Vyhláška č. 434/2009 Sb.?

Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví — Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.

Kdy nabyl Vyhláška č. 434/2009 Sb. účinnosti?

Vyhláška č. 434/2009 Sb. nabyl účinnosti 01.01.2010.

Je Vyhláška č. 434/2009 Sb. stále platný?

Ano, Vyhláška č. 434/2009 Sb. je stále platný a účinný.

Kolikrát byl Vyhláška č. 434/2009 Sb. novelizován?

Vyhláška č. 434/2009 Sb. má 4 časových verzí znění.

Vyhláška č. 434/2009 Sb. - Vyhláška, kterou se provádějí některá us...

434

VYHLÁŠKA

ze dne 24. listopadu 2009,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

Česká národní banka stanoví podle § 136 odst. 1 písm. a) až c), f) až h), j) až m), o), p), t), u), w) a x) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, (dále jen „zákon o pojišťovnictví“):

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upravuje

a) požadavky na řídicí a kontrolní systém,

b) formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti o udělení povolení k provozování

1. pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou,

2. pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu,

3. zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou,

4. zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu,

c) formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně a v tuzemské zajišťovně,

d) rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do seznamu správců povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis do tohoto seznamu, a rozsah údajů zapisovaných do seznamu správců,

e) rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do seznamu likvidátorů povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis do tohoto seznamu, a rozsah údajů zapisovaných do seznamu likvidátorů,

f) rozsah informací a dokladů prokazujících splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části a pro správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části,

g) obsah a náležitosti dokladů předkládaných k žádosti o souhlas s přeměnou,

h) metody, kterými se stanoví výpočet výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání,

i) postup, kterým se určuje maximální výše technické úrokové míry,

j) limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zařadit do skladby finančního umístění,

k) výčet položek, ze kterých se vypočítá disponibilní a požadovaná míra solventnosti a způsob výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti, včetně položek, které lze do výpočtu zahrnout nebo odečíst pouze při splnění podmínek stanovených touto vyhláškou,

l) formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu a náležitosti žádosti o změnu poměrného rozdělení základního kapitálu,

m) výčet položek, které lze zahrnout do garančního fondu,

n) způsob výpočtu upravené míry solventnosti,

o) formu a náležitosti zprávy odpovědného pojistného matematika,

p) rozsah, způsob a termíny uveřejňování údajů.

ČÁST DRUHÁ

POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

§ 2

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zajistí nastavení řídicího a kontrolního systému tak, aby pokrýval veškeré činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Součástí řídicího a kontrolního systému je i systém vnitřních zásad a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která plní požadavky na řídicí a kontrolní systém také na úrovni skupiny, pro účely dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině, nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby zohledňoval činnosti všech osob ve skupině. Ve vztahu k přidruženým osobám se použije toto ustanovení přiměřeně.

§ 3

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vytváří, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém s ohledem na

a) velikost, způsob řízení, počet zaměstnanců, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat, a

b) vývoj prostředí, v němž provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti.

§ 4

Další požadavky na řídicí a kontrolní systém jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 5

Pojišťovna ze třetího státu nebo zajišťovna ze třetího státu nastaví řídicí a kontrolní systém podle § 2 až 4 přiměřeně v rozsahu jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky.

ČÁST TŘETÍ

FORMA A OBSAH DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI NEBO ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI

§ 6

(1) Seznamy osob podle § 15 odst. 2 písm. f) a g), § 34 odst. 2 písm. f), § 37 odst. 2 písm. f) a g) a § 47 odst. 4 písm. f) zákona o pojišťovnictví se předkládají ve formě popisu struktury a grafického zobrazení struktury, kde jsou znázorněny osoby s kvalifikovanou účastí a osoby úzce propojené.

(2) U osob podle § 15 odst. 2 písm. f) a g), § 34 odst. 2 písm. f), § 37 odst. 2 písm. f) a g) a § 47 odst. 4 písm. f) zákona o pojišťovnictví se v žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti uvádí

a) v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání; je-li právnická osoba regulovaným subjektem, uvádí se též název a adresa jeho dohledového orgánu,

b) v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, adresa bydliště, datum a místo narození (stát, okres, obec), pohlaví a státní občanství; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku či jiné evidence se uvádí také obchodní firma, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání.

ČÁST ČTVRTÁ

FORMA A OBSAH DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O SOUHLAS S NABYTÍM NEBO ZVÝŠENÍM KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI V TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNĚ NEBO V TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNĚ

§ 7

(1) U osob podle § 24 odst. 3 písm. b) a c) a § 42 odst. 3 písm. b) a c) zákona o pojišťovnictví se v žádosti o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně uvádí

a) v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání; je-li právnická osoba regulovaným subjektem, uvádí se též název a adresa jeho dohledového orgánu,

b) v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, adresa bydliště, datum a místo narození (stát, okres, obec), pohlaví a státní občanství; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku či jiné evidence se uvádí také obchodní firma, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání.

(2) K žádosti se přiloží grafické znázornění kvalifikovaných účastí v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně ve stavu před změnou v účasti a ve stavu, jaký má být po změně v účasti.

ČÁST PÁTÁ

ZÁPIS DO SEZNAMU NUCENÝCH SPRÁVCŮ A SEZNAMU LIKVIDÁTORŮ

§ 8

(1) K žádosti o zápis do seznamu nucených správců nebo do seznamu likvidátorů se předkládají údaje o žadateli, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, adresa bydliště, adresa pro doručování, datum a místo narození (stát, okres, obec), pohlaví a státní občanství a doklady o dosaženém vzdělání a praxi žadatele, a to v rozsahu § 11 zákona o pojišťovnictví.

(2) Do seznamu nucených správců a do seznamu likvidátorů vedeného Českou národní bankou se zapisuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa bydliště, datum nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o zápisu osoby do seznamu nucených správců nebo do seznamu likvidátorů.

ČÁST ŠESTÁ

PŘEVOD POJISTNÉHO KMENE NEBO JEHO ČÁSTI A PŘEVOD KMENE ZAJIŠŤOVACÍCH SMLUV NEBO JEHO ČÁSTI

§ 9

(1) Splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části podle § 104 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví v případě návrhu postupu převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části se prokazuje

a) popisem informačního systému přebírající pojišťovny,

b) organizačním uspořádáním přebírající pojišťovny s uvedením pravomocí a odpovědnosti jejích příslušných útvarů,

c) uvedením kontrolních mechanismů v jednotlivých procesech přebírající pojišťovny,

d) personálním zajištěním výkonu činností vyplývajících z přebíraných smluv.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně v případě převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části podle § 107 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví.

ČÁST SEDMÁ

OBSAH A NÁLEŽITOSTI DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O SOUHLAS S PŘEMĚNOU TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY

§ 10

(1) K žádosti o udělení souhlasu s přeměnou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny se přikládají

a) údaje o pojišťovně nebo zajišťovně zúčastněné na přeměně, a to nejméně v rozsahu podle § 7 odst. 1 včetně grafického znázornění obdobného jako v ustanovení § 7 odst. 2,

b) seznam členů orgánů pojišťovny nebo zajišťovny zúčastněné na přeměně,

c) údaje o výši a splacení základního kapitálu žadatele, počtu, výši a předmětu jednotlivých vkladů, jimiž byl základní kapitál upsán, počtu, jmenovité hodnotě, formě a podobě akcií pojišťovny nebo zajišťovny zúčastněné na přeměně,

d) skladba finančních prostředků, které budou předmětem požadovaných změn,

e) předpokládaný vývoj solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny zúčastněné na přeměně v prvních 3 letech po realizaci požadovaných změn,

f) čestné prohlášení žadatele, že údaje uvedené v žádosti a jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel s přihlédnutím k obsahu žádosti dále přiloží

a) projekt přeměny,

b) zprávu statutárního orgánu každé zúčastněné pojišťovny nebo zajišťovny o přeměně nebo společnou zprávu těchto orgánů o přeměně a znaleckou zprávu o přeměně,

c) posudek znalce pro ocenění jmění,

d) podrobnou informaci o přeměně tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny obsahující zejména záměr žadatele, změny, ke kterým dojde v obchodním plánu, časový harmonogram, popis vlivů na provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, popis začlenění organizačních útvarů a jednotlivých zaměstnanců do nové organizační struktury a popis přesunu kompetencí,

e) mezitímní účetní závěrku každé zúčastněné pojišťovny nebo zajišťovny a zprávu auditora o jejím ověření,

f) konečnou účetní závěrku každé zúčastněné pojišťovny nebo zajišťovny, zahajovací rozvahu nástupnické pojišťovny nebo zajišťovny a zprávu auditora o ověření konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy,

g) popis skupin osob, mezi nimiž a právními nástupci osob zúčastněných na přeměně vznikne v důsledku přeměny úzké propojení,

h) přehled změn skutečností podle § 15 nebo 37 zákona o pojišťovnictví s ohledem na navrhovanou přeměnu.

(3) Dokumenty uvedené v odstavci 2 se přikládají, pokud jejich vypracování vyžaduje jiný právní předpis²), to neplatí pro informace přikládané podle odstavce 2 písm. d), g) a h).

ČÁST OSMÁ

VYROVNÁVACÍ REZERVA

§ 11

(1) Metody výpočtu vyrovnávací rezervy jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Vyrovnávací rezerva se čerpá průběžně v souladu se zvolenou metodou jejího výpočtu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

ČÁST DEVÁTÁ

TECHNICKÁ ÚROKOVÁ MÍRA

§ 12

(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů státních dluhopisů³) v korunách českých s dobou splatnosti nejméně 5 let vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální výše technické úrokové míry. Nebyly-li v této době takové dluhopisy vydány, stanoví se maximální výše technické úrokové míry v rozsahu maximálně 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů všech státních dluhopisů v korunách českých, vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální výše technické úrokové míry.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro pojistné smlouvy s jednorázově placeným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let, není-li dále stanoveno jinak, nebo pro pojistné smlouvy, kde investiční riziko nese zcela pojistník.

(3) Technická úroková míra u pojištění s jednorázově placeným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let musí být stanovena obezřetně na základě předpokládaných ročních výnosů do splatnosti z podkladového portfolia dluhopisů a vkladů a zároveň nesmí být vyšší než 90 % ročního výnosu do splatnosti dluhopisů v podkladovém portfoliu k datu stanovení technické úrokové míry podle tohoto odstavce. Doba do splatnosti příslušného podkladového portfolia dluhopisů musí být delší nebo rovna době, na niž je pojistná smlouva uzavřena, a hodnota podkladového portfolia dluhopisů a vkladů musí být alespoň rovna hodnotě závazků vyplývajících z těchto pojistných smluv. Příslušné podkladové portfolio dluhopisů a vkladů musí být v rámci finančního umístění evidováno v majetku pojišťovny odděleně a dluhopisy a vklady v tomto portfoliu musí být denominovány v téže měně jako závazky vyplývající z uzavřených pojistných smluv. Pojišťovna pravidelně prověřuje technickou úrokovou míru stanovenou podle tohoto odstavce, nejméně však dvakrát ročně. Pojišťovna výši technické úrokové míry změní, jestliže je rozdíl platné výše technické úrokové míry podle tohoto odstavce a 90 % ročního výnosu do splatnosti dluhopisů v podkladovém portfoliu alespoň 0,5procentního bodu. Nestanoví-li pojišťovna technickou úrokovou míru podle tohoto odstavce, je technická úroková míra omezena i u těchto pojištění maximální technickou úrokovou mírou stanovenou podle odstavce 1.

(4) Maximální výši technické úrokové míry stanovené podle odstavce 1 Česká národní banka změní, jestliže je absolutní hodnota rozdílu 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů státních dluhopisů podle odstavce 1 a platné maximální výše technické úrokové míry stanovené podle odstavce 1 alespoň 0,5procentního bodu. Změnu maximální výše technické úrokové míry podle věty první lze provést i dříve, a to s ohledem na vývoj situace na finančním trhu.

ČÁST DESÁTÁ

LIMITY SKLADBY FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ

§ 13

(1) Limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zahrnout do skladby finančního umístění, se stanoví pro

a) dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“) nebo jeho centrální bankou a úvěry členskému státu nebo jeho centrální bance, až do výše 100 % z celkových technických rezerv,

b) kótované dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané bankami a obdobnými institucemi členských států, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; pro nekótované dluhopisy vydané těmito emitenty nejvýše 10 % z celkových technických rezerv,

c) kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %,

d) kótované komunální dluhopisy nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u komunálních dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %,

e) poskytnuté půjčky, úvěry a jiné pohledávky jiné než uvedené v písmenu a), j) nebo l) nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; tyto půjčky, úvěry nebo jiné pohledávky musí být zajištěny zajištěnými cennými papíry nebo zárukou poskytnutou členským státem nebo jeho centrální bankou, bankou, pojišťovnou nebo zajišťovnou,

f) směnky nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; směnka musí být zajištěna směnečným rukojemstvím⁴), kde směnečným rukojmím je banka nebo obdobná úvěrová instituce,

g) nemovitosti na území členských států nejvýše 20 % z celkových technických rezerv, přičemž do jednoho pozemku nebo budovy nebo několika pozemků nebo budov, které spolu tvoří jeden celek tak, že se dají považovat za jednu investici, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; nemovitost musí být pojištěna pro případ poškození nebo zničení u jiné pojišťovny,

h) hypoteční zástavní listy nejvýše 50 % z celkových technických rezerv,

i) kótované akcie nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; součástí této položky jsou též kótované dluhopisy, jejichž splnění je vázáno podmínkou podřízenosti,

j) vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, půjčky, úvěry a jiné pohledávky za těmito bankami nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u jedné banky a půjčky, úvěry a jiné pohledávky za touto bankou nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv; tato položka nezahrnuje bankovní účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady nebo výplaty pojistných plnění,

k) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; tyto předměty musí být pojištěny pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,

l) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj a úvěry poskytnuté těmto osobám až do výše 100 % z celkových technických rezerv,

m) cenné papíry vydané standardními fondy nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy, nejvýše 20 % z celkových technických rezerv,

n) cenné papíry vydané investičními fondy nebo zahraničními investičními fondy, jejichž domovským státem je členský stát, a které nejsou uvedeny v písmenu m), nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv,

o) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv; součástí této položky jsou dále dluhopisy jiné než uvedené v písmenu i), vklady, úvěry, půjčky nebo jiné pohledávky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti,

r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, pokud ode dne jejich splatnosti uplynula doba kratší než 1 měsíc, nejvýše 3 % z celkových technických rezerv,

s) vratky daní, na které byl vydán platební poukaz podle zákona upravujícího správu daní a poplatků⁵), nejvýše 5 % z celkových technických rezerv,

t) pohledávky vůči garančnímu fondu České kanceláře pojistitelů⁶) nejvýše 5 % z celkových technických rezerv,

u) zahraniční cenné papíry⁷), s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu⁸) členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv,

v) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; limit jedné půjčky představuje maximálně výši odkupného ke dni poskytnutí půjčky a úrok z půjčky se stanoví nejméně ve výši technické úrokové míry garantované pojistnou smlouvou,

w) zajišťovací deriváty, které splňují požadavky pro zajišťovací deriváty stanovené mezinárodními účetními standardy uvedenými v článku 2 přímo použitelného předpisu ES upravujícího uplatňování mezinárodních účetních standardů⁹),

x) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 zákona o pojišťovnictví, včetně podílu zajistitele na technických rezervách, po odečtení všech závazků vůči zajistiteli, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv.

(2) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e) s výjimkou úvěrů poskytnutých státním nebo regionálním anebo místním orgánům nebo mezinárodním organizacím, jejichž členem je jeden nebo více členských států, a podle písmen f), h), i), m), u) a w) je u jednoho emitenta cenného papíru, jednoho dlužníka nebo jedné protistrany limitováno 5 % z celkových technických rezerv. Tento limit lze zvýšit na 10 % z celkových technických rezerv za podmínky, že tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna neinvestuje více než 40 % objemu celkových technických rezerv do finančního umístění podle věty první u osob, u kterých investuje více než 5 % z celkových technických rezerv.

(3) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), h), i), j), m), n), o), r), u), v), w) a x), vztahující se ke dvěma nebo více osobám, které jsou součástí téhož podnikatelského seskupení, je limitováno 15 % z celkových technických rezerv (dále jen „limit na skupinu“). Pokud je součástí finančního umístění podle věty první vklad, půjčka, úvěr nebo jiná pohledávka za bankami podle odstavce 1 písm. j) nebo pohledávka za zajišťovnami se sídlem v členském státě, zvyšuje se limit na skupinu o objem těchto položek finančního umístění až do výše 20 % z celkových technických rezerv.

§ 14

(1) Celkovými technickými rezervami se rozumí

a) úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím životních pojištění uvedeným v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví s výjimkou technických rezerv tvořených k těm pojištěním, u kterých pojistná plnění vyhovují ustanovením § 67 zákona o pojišťovnictví,

b) úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím neživotních pojištění uvedeným v části B přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví, nebo

c) úhrn technických rezerv pro zajišťovací činnost.

(2) V případě tuzemské pojišťovny, která podle § 17 odst. 1 zákona o pojišťovnictví souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, se celková výše technických rezerv vypočítává zvlášť pro odvětví životních pojištění a zvlášť pro odvětví neživotních pojištění.

(3) V případě tuzemské pojišťovny provozující zajišťovací činnost, je-li překročena alespoň jedna z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se celková výše technických rezerv vypočítává zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.

(4) Limity skladby finančního umístění se uplatňují zvlášť pro technické rezervy odvětví životních pojištění, zvlášť pro technické rezervy odvětví neživotních pojištění a zvlášť pro zajišťovací činnost.

(5) Jednotlivé položky finančního umístění jsou do finančního umístění zahrnovány v oceňování, ve kterém jsou uvedeny v účetnictví tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Nákupy a prodeje cenných papírů se ve finančním umístění zohledňují od okamžiku vypořádání, a to bez ohledu na použitou účetní metodu.

§ 15

Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu se řídí § 13 a 14 obdobně, a to v rozsahu jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky.

ČÁST JEDENÁCTÁ

SOLVENTNOST

HLAVA I

DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI

§ 16

(1) Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, vypočte disponibilní míru solventnosti zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro neživotní pojištění tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu pro provozování každé této činnosti. Disponibilní míra solventnosti tuzemské zajišťovny se vypočte společně za životní a neživotní zajištění. Disponibilní míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny. Tuzemská pojišťovna se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro pojišťovací činnost a část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro zajišťovací činnost tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem o pojišťovnictví pro provozování každé této činnosti.

(2) Disponibilní míra solventnosti se vypočte z těchto položek

a) splacený základní kapitál a, nemá-li tuzemská pojišťovna právní formu družstva, též emisní ážio,

b) ostatní kapitálové fondy, rezervní fond a ostatní fondy ze zisku,

c) nerozdělený zisk minulých účetních období a běžného období po odečtení části zisku určeného k vyplacení akcionářům nebo družstevníkům,

d) jiné položky podle odstavce 4,

e) hodnota nehmotného majetku,

f) vlastní akcie, má-li tuzemská pojišťovna právní formu akciové společnosti,

g) podíly v přidružených nebo ovládaných osobách, které jsou pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovací holdingovou osobou, smíšenou finanční holdingovou osobou, bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz¹⁰), spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank¹¹), obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční služby nebo položky podle odstavce 4 věty první ve vztahu k těmto osobám.

(3) Disponibilní míra solventnosti se vypočte jako součet položek uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) snížený o položky uvedené v odstavci 2 písm. e) až g).

(4) Jinými položkami se rozumí kumulativní prioritní akciový kapitál, závazky z podřízených dluhopisů nebo jiné závazky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti³) (dále jen „podřízený dluh“), a cenné papíry bez stanovené doby splatnosti. Tyto položky lze zahrnout jen do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a nejvýše 25 % z jiné položky mohou tvořit podřízené dluhy s pevnou dobou splatnosti nebo kumulativní prioritní akciový kapitál s pevnou dobou splatnosti, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo zajišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené dluhy nebo prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžiku.

(5) Podřízený dluh lze zahrnout do jiných položek podle odstavce 4, jestliže

a) peněžní prostředky byly skutečně poskytnuty,

b) u dluhů se stanovenou dobou splatnosti je původní doba splatnosti alespoň 5 let. Nejpozději 1 rok přede dnem splatnosti předloží tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna České národní bance plán na udržení disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry solventnosti ke dni splatnosti a Česká národní banka tento předložený plán neodmítne ve lhůtě do 1 měsíce od jeho předložení; to neplatí, pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních 5 let přede dnem splatnosti. Česká národní banka může povolit předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to dluhující tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,

c) u dluhů bez stanovené doby splatnosti je dodržena pětiletá výpovědní lhůta; to neplatí, pokud tyto dluhy nejsou součástí disponibilní míry solventnosti nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro předčasné splacení s uvedením disponibilní a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,

d) smlouva upravující podřízený dluh ani její dodatky neobsahuje ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti,

e) záměr zahrnovat podřízený dluh do jiných položek, včetně podmínek tohoto dluhu a jeho výše, byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne a

f) smlouva upravující podřízený dluh může být změněna pouze tehdy, jestliže Česká národní banka nesdělí do 1 měsíce od doručení této změny své námitky.

(6) Cenné papíry bez stanovené doby splatnosti mohou být zahrnuty do jiných položek podle odstavce 4 za předpokladu, že

a) nemohou být splaceny z podnětu držitele nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro předčasné splacení s uvedením disponibilní a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,

b) smlouva upravující emisi těchto cenných papírů nebo emisní podmínky umožňují tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odklad platby úroků z dlužné částky,

c) pohledávky držitele tohoto cenného papíru vůči tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,

d) doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků, přičemž tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně musí být umožněno pokračovat v její činnosti,

e) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna obdržela peněžní prostředky z emise a

f) záměr zahrnovat cenné papíry bez stanovené doby splatnosti do jiných položek, včetně emisních podmínek nebo prospektu těchto cenných papírů a jejich hodnota, ve které mají být zahrnuty do jiných položek disponibilní míry solventnosti, byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty těchto cenných papírů tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne.

(7) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud tyto podíly tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jsou vlastněny dočasně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení nebo záchrany této osoby a pokud záměr neodečítat položku podle odstavce 2 písm. g) byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení tento záměr odmítla.

(8) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud

a) jde o osobu, která je bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz¹⁰), spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank¹¹), obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční služby,

b) při výpočtu se aplikuje přiměřeně metoda výpočtu doplňkového kapitálového požadavku upravená v prováděcím právním předpise k zákonu upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech¹²),

c) metoda uvedená v písmenu b) je používána konzistentně po celou dobu vykazování.

(9) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna aplikuje metodu účetní konsolidace upravenou v prováděcím právním předpise k zákonu upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech, musí nejdříve České národní bance prokázat existenci integrovaného řídicího a kontrolního systému¹³) pro osoby, které budou touto metodou konsolidovány.

(10) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud

a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhá dohledu ve skupině podle § 87 až 92 zákona o pojišťovnictví nebo doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech¹⁴) a

b) dohled uvedený v písmenu a) zahrnuje i osobu uvedenou v odstavci 2 písm. g).

(11) K disponibilní míře solventnosti vypočtené podle odstavce 3 lze přičíst nejvýše

a) polovinu nesplaceného základního kapitálu, jestliže splacená část již dosáhla 25 % základního kapitálu, nejvýše však do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti,

b) rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou rezervou a rezervou zillmerovanou sazbou počátečních nákladů obsaženou v pojistném v případě nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění nižší sazbou, než je sazba počátečních nákladů obsažená v pojistném, nejvýše však do výše 3,5 % nezáporného rizikového kapitálu u smluv, pro něž je zillmerování možné, dále sníženého o částku neamortizovaných pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy obsaženou v aktivech,

pokud byl tento záměr, včetně výpočetních podkladů, oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení podkladů tento záměr odmítne.

(12) Při výpočtu disponibilní míry solventnosti v průběhu účetního období se postupuje podle odstavců 1 až 11 obdobně.

HLAVA II

POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

§ 17

(1) V případě pojišťovny se smíšenou činností se požadovaná míra solventnosti počítá zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro životní zajištění a požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro neživotní zajištění se počítá obdobně jako požadovaná míra solventnosti pro neživotní pojištění. Pokud tuzemská zajišťovna provozuje zajišťovací činnost pro životní a neživotní zajištění, počítá se její požadovaná míra solventnosti jako součet požadované míry solventnosti pro životní zajištění a požadované míry solventnosti pro neživotní zajištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která nepřekročí ani jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte dohromady za pojišťovací i zajišťovací činnost, přičemž pro potřeby tohoto výpočtu se přijaté zajistné považuje za přijaté pojistné.

(2) V neživotním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna vyššímu ze dvou výsledků, které jsou vypočteny postupy uvedenými v části I. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(3) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2 nižší než požadovaná míra solventnosti za předchozí rok, rovná se požadovaná míra solventnosti nejméně požadované míře solventnosti za předchozí rok vynásobené poměrem částky technických rezerv na pojistná plnění na konci posledního účetního období a částky technických rezerv na pojistná plnění na začátku posledního účetního období. Tento poměr nesmí být vyšší než 1. Při těchto výpočtech se technické rezervy očistí od zajištění.

(4) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 3 nižší než požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2, je požadovaná míra solventnosti rovna požadované míře solventnosti vypočtené podle odstavce 2.

(5) V životním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna součtu výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění, které jsou vypočteny postupy uvedenými v části II. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(6) Požadovaná míra solventnosti v průběhu účetního období je sestavována z údajů platných k poslednímu dni předcházejícího účetního období.

§ 18

Položky uvedené v § 16 odst. 2 písm. a) až d) lze zahrnout do garančního fondu po odečtení položek uvedených v § 16 odst. 2 písm. e) až g).

Citace	Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví
Typ předpisu	Vyhláška
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	10.12.2009
Účinnost od	01.01.2010
Účinnost do	-
Stav	Platný

Vyhláška č. 434/2009 Sb.

Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

Obsah