Nařízení vlády č. 41/1952 Sb.

Nařízení, kterým se stanoví zásady pro účetní evidenci (účetní zásady)

Platný Účinnost od 01.01.1953
Obsah
Část první. § 1. § 2. § 3. § 4. § 5. § 6. Část druhá. Oddíl první. § 7. § 8. § 9. § 10. § 11. Oddíl druhý. § 12. § 13. § 14. § 15. Oddíl třetí. § 16. § 17. § 18. Oddíl čtvrtý. § 19. § 20. § 21. Oddíl pátý. § 22. § 23. § 24. § 25. Oddíl šestý. § 26. § 27. § 28. § 29. § 30. Část třetí. § 31. § 32. § 33. § 34. § 35. § 36. § 37. § 38. § 39. § 40. Část čtvrtá. Oddíl první. § 41. § 42. § 43. § 44. § 45. § 46. § 47. § 48. § 49. § 50. § 51. § 52. § 53. Oddíl druhý. § 54. § 55. § 56. § 57. § 58. § 59. § 60. § 61. § 62. § 63. Oddíl třetí. § 64. § 65. § 66. § 67. § 68. § 69. § 70. § 71. § 72. § 73. § 74. § 75. § 76. § 77. § 78. § 79. § 80. Oddíl čtvrtý. § 81. § 82. Část pátá. § 83. § 84. § 85. § 86. § 87. § 88. § 89. Část šestá. § 90. § 91. § 92. Část sedmá. § 93. § 94. § 95. Část osmá. § 96. § 97. § 98. § 99. § 100.
41.
Vládní nařízení
ze dne 19. srpna 1952,
kterým se stanoví zásady pro účetní evidenci (účetní zásady).
Vláda republiky Československé, přihlížejíc k nutnosti zdokonalit evidenci a kontrolu plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu a vybudovat k tomu účelu na vědeckém podkladě politické ekonomie socialismu novou organisaci účetní evidence, poskytující potřebné údaje pro řízení celého národního hospodářství, nařizuje podle § 8 zákona č. 108/1951 Sb., o organisaci národohospodářské evidence:

Část první.

Úkoly účetní evidence, její základní náležitosti. Účetní jednotka.
§ 1.
Účetní evidence je oborem jednotné soustavy národohospodářské evidence; organisuje se jednotně podle zásad stanovených tímto nařízením.
§ 2.
(1) Úkolem účetní evidence je sledovat a kontrolovat ve všech účetních jednotkách (§ 6) průběh plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu, jakož i poskytovat podklady pro jejich sestavování, tím že vyjadřuje hospodářské procesy uzavřenou soustavou vzájemně spjatých peněžních, po případě také naturálních ukazatelů.
(2) Účetní evidence musí zároveň
a) sloužit k ochraně socialistického vlastnictví, k zamezení nezákonného a nehospodárného vydávání hospodářských prostředků a nešetrného nakládání s nimi,
b) umožňovat kontrolu hospodářské, rozpočtové a finanční kázně všech hospodářských, rozpočtových i ostatních organisací a rozbor jejich hospodářské činnosti a finančního stavu,
c) umožňovat uplatňování zásady hospodárnosti, odkrývání nevyužitých reserv a aktivní ovlivňování hospodářských procesů za účelem upevnění chozrasčotu,
d) poskytovat podklady pro kontrolu množství a jakosti práce, pro kontrolu plnění technicko-hospodářských norem a pro správné a včasné určování odměny za práci podle zásluhy,
e) přispívat k rozvoji socialistických metod práce, usnadňovat zapojení pracujících do řízení hospodářství a přispívat k jejich socialistické výchově.
§ 3.
(1) Účetní evidence zahrnuje
a) běžnou účetní evidenci, ve které se účetními zápisy uspořádaně zachycuje stav hospodářských prostředků a jejich změny při výrobní a jiné hospodářské činnosti, jakož i při ostatních hospodářských operacích (účetní případy); v hospodářských organisacích se na podkladě běžné účetní evidence také zjišťují a uspořádaně zachycují skutečné vlastní náklady kalkulační jednice (§ 22),
b) účetní výkazy, které podávají přehled údajů o průběhu plnění plánu a rozpočtů účetních jednotek,
c) souhrnné účetní výkazy, které podávají přehled souhrnných údajů o průběhu plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství podle jednotlivých hospodářských odvětví a státního rozpočtu podle jeho členění.
(2) V účetní evidenci je nutno rozlišovat hospodářské prostředky se zřetelem na jejich složení (aktiva) a zdroje (pasiva).
§ 4.
(1) Účetní zápisy v běžné účetní evidenci, účetní výkazy a souhrnné účetní výkazy, jakož i účetní doklady a ostatní písemnosti účetní evidence musí být pravdivé, přehledné, srozumitelné a snadno kontrolovatelné.
(2) Běžnou účetní evidenci je nutno vést dochvilně, aby především umožňovala včasné sestavování a předkládání účetních a statistických výkazů ve stanovených lhůtách.
§ 5.
Základem účetní evidence je podvojná soustava.
§ 6.
(1) Účetními jednotkami se rozumějí
a) podniky, po případě závody, zařízení a organisace hospodařící podle zásad chozrasčotu (hospodářské organisace),
b) ústřední úřady, jejich hlavní správy, ostatní úřady, národní výbory, jejich referáty, soudy, prokuratury, zařízení a organisace, pro jejichž činnost se zajišťují finanční prostředky ve státním rozpočtu a které hospodaří s těmito prostředky podle rozpočtů pro ně schválených (rozpočtové organisace),
c) ostatní zařízení a organisace,
pokud jsou povinny vést o své činnosti účetní evidenci jako uzavřený celek a sestavovat samostatné účetní výkazy nebo sestavovat souhrnné účetní výkazy.
(2) Investiční výstavba, která se provádí hospodářským způsobem, může tvořit účetní jednotku, stanoví-li tak ministerstvo financí.
(3) Ministerstva, jiné ústřední úřady a ústředí organisací (dále jen „ústřední účetní jednotky“) se souhlasem ministerstva financí podle potřeby určí jednotlivé základní (nejnižší) účetní jednotky, po případě stanoví, kdy mohou podniky ze svých částí tvořit samostatné účetní jednotky; při tom se řídí hospodárností a nutností zabezpečit kontrolu jejich hospodářské a finanční činnosti. Podle týchž zásad rozhodnou v pochybnostech, co se rozumí jednotlivými účetními jednotkami a jaká je jejich vzájemná podřízenost.

Část druhá.

Běžná účetní evidence.

Oddíl první.

Druhy účetních zápisů.
§ 7.
Běžná účetní evidence se vede podle
a) časového uspořádání účetních případů (časové neboli chronologické zápisy) a
b) věcného uspořádání účetních případů (soustavné neboli systematické zápisy).
§ 8.
Časové zápisy se provádějí v deníku (v denících) zpravidla podle původních účetních dokladů a musí zachycovat účetní případy jednotlivě. Je však dovoleno jedním zápisem zachycovat více jednotlivých stejnorodých účetních případů, jsou-li zahrnuty v jednom původním účetním dokladu nebo vyhotoví-li se na ně sběrný účetní doklad (§ 28).
§ 9.
(1) Soustavné zápisy se provádějí na účtech, při čemž se účetní případy třídí a seskupují
a) v synthetické evidenci na synthetických účtech stanovených účtovou osnovou,
b) v analytické evidenci na analytických účtech, na kterých se zachycují podrobněji rozvedené nebo doplněné údaje zápisů prováděných na jednotlivých synthetických účtech.
(2) Peněžní částky vyplývající ze zápisů analytické evidence musí odpovídat příslušným peněžním částkám na synthetickém účtu, k němuž se analytická evidence vede.
(3) Časové zápisy stejnorodých účetních případů lze sbírat (sborníkovat) v obdobích nejdéle měsíčních a pak zachycovat jejich údaje soustavnými zápisy hromadně.
§ 10.
(1) Synthetická evidence se vede jen v peněžních jednotkách.
(2) Analytická evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství nebo v obojích jednotkách podle povahy hospodářských operací; vede-li se jen v jednotkách množství, je nutno zajistit vazbu v peněžních jednotkách na zápisy synthetické evidence.
§ 11.
(1) Analytická evidence se vede k synthetickým účtům o základních prostředcích, zásobách, pracovních příjmech zaměstnanců, súčtování s jinými osobami, nákladech na výrobu a o nákladech na oběh.
(2) Ministerstvo financí stanoví, ke kterým dalším synthetickým účtům se musí vést analytická evidence.

Oddíl druhý.

Účtové osnovy a účtový rozvrh.
§ 12.
Základem pro jednotnou organisaci běžné účetní evidence je účtová osnova, která stanoví všechny synthetické účty a podle jejich ekonomického obsahu je sdružuje do oddílů, tak aby účetní evidence poskytovala
a) nejdůležitější ukazatele pro kontrolu plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu, jakož i potřebné podklady pro jejich sestavení a
b) údaje potřebné pro rozbor hospodářské činnosti a finančního stavu účetních jednotek.
§ 13.
(1) Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek účtové osnovy a vydá k nim směrnice; předepíše v nich také závazné názvy a číselná označení oddílů a synthetických účtů.
(2) Ústřední účetní jednotky mohou doplnit se souhlasem ministerstva financí účtové osnovy dalšími synthetickými účty podle zvláštních potřeb podřízených účetních jednotek.
§ 14.
V účetní jednotce se musí vést všechny synthetické účty stanovené v účtové osnově, pokud jsou pro ně dány účetní případy. Každá účetní jednotka sestaví pro každý účetní rok účtový rozvrh, v němž uvede názvy a číselná označení synthetických účtů nutných k zachycení účetních případů, které se mohou v účetním roce vyskytnout.
§ 15.
Běžná účetní evidence v účetní jednotce se může v jednotlivých případech decentralisovat do samostatných uzavřených částí; při tom však musí být mezi nimi zachována organická spojitost, aby bylo možno z jejich údajů sestavovat účetní výkazy za účetní jednotku jako celek.

Oddíl třetí.

Účetní knihy a forma účetních zápisů.
§ 16.
Účetní zápisy se provádějí v účetních knihách, které mohou být buď vázané nebo vedené jako volné listy.
§ 17.
(1) Účetní zápisy je nutno provádět perem (inkoustem), strojem nebo jiným prostředkem zaručujícím jejich trvanlivost. Při ručním propisování účetních zápisů a v analytické evidenci je dovoleno používat inkoustové tužky.
(2) Účetní zápisy není dovoleno provádět těsnopisem.
(3) Účetní zápisy je nutno provádět pečlivě a čitelně, bez přeškrtávání a vymazávání, bez připisování nad řádkami, pod nimi nebo v prázdných místech mezi účetními zápisy.
(4) Je nutno zabezpečit spojitost mezi účetními doklady a účetními zápisy, jakož i spojitost účetních zápisů téhož účetního případu.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně též o ostatních zápisech v účetní evidenci (na př. v účetních výkazech, účetních dokladech, kalkulačních listech, archivní knize). V účetních dokladech je dovoleno používat inkoustové tužky, neodporuje-li to zvláštním předpisům.
§ 18.
(1) Ministerstvo financí vydá podrobné předpisy o účetních knihách, o podmínkách pro používání volných listů a o způsobu oprav chybných zápisů v účetní evidenci.
(2) Ministerstvo financí schvaluje typové vzory účetních knih a směrnice k nim.

Oddíl čtvrtý.

Kontrola běžné účetní evidence a účetní uzávěrka.
§ 19.
Formální správnost běžné účetní evidence se musí kontrolovat nejméně jednou měsíčně, zpravidla k začátku prvního dne každého měsíce (rozvahový neboli bilanční den), a to přezkoušením shody údajů časových a soustavných zápisů, jakož i shody údajů synthetické a analytické evidence za uplynulé účetní období a sestavením předvahy.
§ 20.
Věcná správnost běžné účetní evidence se kontroluje při inventarisaci hospodářských prostředků srovnáním jejich skutečných stavů se stavy podle účetních zápisů. Zjistí-li se při tom nesouhlas, vyšetří se jeho příčina a rozhodne se o jeho vypořádání.
§ 21.
Účetní knihy obsahující soustavné účetní zápisy se musí po vyúčtování všech účetních případů účetního roku řádně uzavřít k začátku prvního dne příštího účetního roku (roční rozvahový neboli bilanční den).

Oddíl pátý.

Výsledná kalkulace vlastních nákladů v hospodářských organisacích.
§ 22.
(1) Na podkladě běžné účetní evidence se v hospodářských organisacích sestavuje výsledná kalkulace vlastních nákladů kalkulační jednice.
(2) Kalkulační jednicí se rozumějí výrobky, služby, zboží a pod., po případě jejich části nebo skupiny, vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem.
(3) Výsledná kalkulace vlastních nákladů musí být srovnatelná s předběžnou kalkulací co do kalkulační jednice i co do jednotlivých položek nákladů.
§ 23.
(1) Vlastní náklady kalkulační jednice se zachycují v kalkulačních listech.
(2) Údaje o nákladech v kalkulačních listech, pokud nevyplývají přímo z běžné účetní evidence, musí být doloženy zvláštními doklady, pro něž platí přiměřeně ustanovení o účetních dokladech.
§ 24.
(1) Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek typové kalkulační vzorce pro sestavování výsledné kalkulace vlastních nákladů a vydá k nim směrnice.
(2) Ústřední účetní jednotky vydají podle zvláštních potřeb podřízených účetních jednotek se souhlasem ministerstva financí odborové kalkulační vzorce a pokyny k nim.
§ 25.
Ministerstvo financí nebo s jeho souhlasem ostatní ústřední účetní jednotky stanoví, v kterých hospodářských organisacích, kdy a za která období se musí sestavovat výsledná kalkulace vlastních nákladů.

Oddíl šestý.

Účetní doklady.
§ 26.
Účetní zápisy musí být doloženy původními nebo sběrnými účetními doklady ověřujícími provedení hospodářských operací zachycovaných v účetní evidenci.
§ 27.
(1) Původní účetní doklady musí mít tyto základní náležitosti:
a) název účetního dokladu, označení vyhotovitele, doklady pro vnitřní účtování vyhotovené v účetní jednotce také označení její složky, a označení účastníků hospodářské operace,
b) datum vyhotovení účetního dokladu, účetní doklady došlé také datum jejich doručení,
c) popis obsahu hospodářské operace a její zdůvodnění,
d) peněžní částku nebo údaj o množství, po případě peněžní částku i údaj o množství, podle povahy hospodářské operace,
e) podpisy vyhotovitele a osob odpovědných za provedení hospodářské operace a za správné zachycení údajů o ní v účetním dokladu,
f) vyjádření spojitosti účetního dokladu s účetním zápisem (na př. účtovací předpis, poznámka o zaúčtování účetního dokladu).
(2) Původní účetní doklady musí být vyhotoveny ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy, a není-li takových lhůt, neprodleně po dokončení ověřované hospodářské operace. Za jejich včasné vyhotovení a odevzdání účtárně odpovídají osoby, které jsou povolány je podpisovat.
§ 28.
Sběrnými účetními doklady se shrnují údaje několika původních účetních dokladů o stejnorodých hospodářských operacích. Náležitosti těchto dokladů a podmínky pro jejich používání stanoví ministerstvo financí.
§ 29.
Účtárna přezkouší před zaúčtováním všechny účetní doklady, pokud jde o úplnost předepsaných náležitostí, o početní správnost číselných údajů v nich obsažených, o zákonnost ověřovaných hospodářských operací a o oprávnění osob, které je provedly.
§ 30.
Ministerstvo financí schvaluje typové vzory účetních dokladů, není-li vzor stanoven zvláštními předpisy.

Část třetí.

Účetní výkazy a postup při jejich schvalování.
§ 31.
(1) Účetní jednotky sestavují účetní výkazy za uplynulá měsíční, čtvrtletní a roční účetní období vždy k začátku rozvahového dne.
(2) Nadřízené účetní jednotky sestavují z prověřených účetních výkazů, po případě z prověřených souhrnných účetních výkazů, souhrnné účetní výkazy za celý obor své působnosti.
(3) Ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem statistickým nebo s jejich souhlasem ostatní ústřední účetní jednotky mohou v jednotlivých případech nařídit sestavování a předkládání účetních výkazů a souhrnných účetních výkazů i za kratší období než měsíční.
§ 32.
(1) Měsíční, čtvrtletní a roční účetní výkazy obsahují rozvahu neboli bilanci, která podává souborně stav aktiv a pasiv a sestavuje se na podkladě předvahy sesouhlasené s údaji analytické evidence.
(2) K ročním účetním výkazům přikládá účetní jednotka průvodní zprávu o své výrobní a jiné hospodářské činnosti a o jejích výsledcích; k ročním souhrnným účetním výkazům přikládá průvodní zprávu o výrobní a jiné hospodářské činnosti podřízených účetních jednotek a o celkových výsledcích této činnosti, v níž zvláště přihlédne k účetním jednotkám, které celkový výsledek podstatně ovlivnily.
(3) Účetní výkazy předkládané podle §§ 34 až 36 a ukládané podle § 90 musí být podepsány vedoucím účetní jednotky a hlavním (vedoucím) účetním; bez těchto podpisů jsou neplatné.
§ 33.
Ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem statistickým stanoví, z čeho se skládají a jaký mají obsah účetní výkazy a souhrnné účetní výkazy, a schvaluje typové vzory účetních výkazů a směrnice k nim. Není dovoleno používat neschválených vzorů.
§ 34.
(1) Základní účetní jednotky předkládají měsíční, čtvrtletní a roční účetní výkazy přímo nadřízené účetní jednotce, orgánům Státní banky československé, orgánům státního úřadu statistického podle předpisů jím vydaných a účetní výkazy o investicích též orgánům Investiční banky, národního podniku.
(2) Ministerstvo financí může uložit základním účetním jednotkám, aby předkládaly měsíční, čtvrtletní a roční účetní výkazy také jemu nebo orgánům jím určeným.
(3) Ústřední účetní jednotky mohou se souhlasem ministerstva financí zprostit základní účetní jednotky povinnosti předkládat měsíční rozvahy, jestliže jim neposkytuje úvěr Státní banka československá a jestliže jim neposkytuje úvěr ani je nefinancuje Investiční banka; nelze však zprostit povinnosti předkládat čtvrtletní a roční rozvahy.
(4) V případech, kde se v této části mluví o Státní bance československé, vstupuje na její místo Investiční banka, jde-li o účetní výkazy nebo souhrnné účetní výkazy účetních jednotek, které jsou s ní v provozním styku.
§ 35.
(1) Nadřízené účetní jednotky, s výjimkou ústředních, předkládají měsíční, čtvrtletní a roční souhrnné účetní výkazy účetní jednotce jim přímo nadřízené, orgánům určeným ministerstvem financí, orgánům Státní banky československé a souhrnné účetní výkazy o investicích také orgánům Investiční banky. Ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem statistickým může zprostit tyto účetní jednotky zcela nebo zčásti povinnosti předkládat souhrnné účetní výkazy.
(2) Státní úřad plánovací a státní úřad statistický mohou uložit se souhlasem ministerstva financí účetním jednotkám uvedeným v odstavci 1, aby předkládaly souhrnné účetní výkazy také jejich orgánům.
§ 36.
Ústřední účetní jednotky předkládají měsíční, čtvrtletní a roční souhrnné účetní výkazy státnímu úřadu plánovacímu, ministerstvu financí, státnímu úřadu statistickému, Státní bance československé a souhrnné účetní výkazy o investicích také Investiční bance; roční souhrnné účetní výkazy předkládají vládě.
§ 37.
(1) Základní účetní jednotky předkládají účetní výkazy nejpozději v těchto lhůtách:
a) měsíční a čtvrtletní do dvaceti dní po uplynutí sledovaného účetního období,
b) roční do 15. února roku následujícího po sledovaném účetním roce.
(2) Ústřední účetní jednotky předkládají souhrnné účetní výkazy nejpozději v těchto lhůtách:
a) měsíční a čtvrtletní do čtyřiceti dní po uplynutí sledovaného účetního období,
b) roční do 1. dubna roku následujícího po sledovaném účetním roce.
(3) V mezích lhůt podle odstavce 1 upraví základním účetním jednotkám odstupňované lhůty k předložení účetních výkazů přímo nadřízená účetní jednotka, ústředním účetním jednotkám v mezích lhůt podle odstavce 2 ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem statistickým a ostatním účetním jednotkám přímo nadřízená účetní jednotka v mezích lhůty pro ni určené.
(4) Ministerstvo financí může zkrátit lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2, budou-li k tomu dány podmínky zlepšením organisace, metody a techniky účetní evidence.
§ 38.
(1) Za opožděné předkládání měsíčních, čtvrtletních a ročních účetních výkazů a souhrnných účetních výkazů odpovídají vedoucí účetních jednotek a jejich hlavní (vedoucí) účetní.
(2) Za nesprávné údaje v účetních výkazech a za porušování stanovených vzorů a lhůt pro předkládání účetních výkazů odpovídají vedoucí účetních jednotek a hlavní (vedoucí) účetní podle příslušných trestních předpisů.
§ 39.
(1) Nadřízené účetní jednotky prozkoumají předložené čtvrtletní účetní výkazy do deseti dní, roční účetní výkazy a čtvrtletní souhrnné účetní výkazy do patnácti dní a roční souhrnné účetní výkazy do dvaceti dní po jejich doručení; v týchž lhůtách rozhodnou o jejich schválení.
(2) Nadřízené účetní jednotky, s výjimkou ústředních, jsou povinny oznámit dva dny předem den zkoumání ročních účetních výkazů a ročních souhrnných účetních výkazů orgánům určeným ministerstvem financí a příslušným orgánům státního úřadu statistického, Státní banky československé a Investiční banky; ústřední účetní jednotky oznámí den zkoumání ministerstvu financí, státnímu úřadu statistickému, Státní bance československé a Investiční bance.
(3) Ministerstvo financí, orgány jím určené, státní úřad statistický, Státní banka československá, Investiční banka a jejich orgány mohou
a) požadovat od účetních jednotek potřebná vysvětlení údajů obsažených v účetních výkazech,
b) zkoumat v účetních jednotkách údaje účetní evidence a účetních výkazů, jejich podložení doklady, jakož i protokoly a jiný materiál o revisích účetních jednotek,
c) účastnit se zkoumání účetních výkazů.
(4) Nadřízené účetní jednotky sdělují ve lhůtách podle odstavce 1 svá rozhodnutí o účetních výkazech a o souhrnných účetních výkazech účetním jednotkám, které je předložily, a ve věcech investic též Investiční bance nebo jejím příslušným orgánům; rozhodnutí o souhrnných účetních výkazech sdělují také ministerstvu financí nebo příslušným orgánům jím určeným.
(5) Ministerstvo financí nebo příslušné orgány jím určené a Investiční banka nebo její příslušné orgány sdělují své námitky k souhrnným účetním výkazům nebo k účetním výkazům základních účetních jednotek do patnácti dní po jejich doručení účetním jednotkám, které předložily tyto výkazy, i nadřízeným účetním jednotkám, které je schvalují. Neprojeví-li nadřízené účetní jednotky nesouhlas s námitkami do deseti dní po jejich doručení, pokládají se námitky za přijaté. Nesouhlasí-li nadřízené účetní jednotky s námitkami, rozhodne o nich vláda na návrh ministerstva financí, po případě rada krajského národního výboru, pokud je k tomu příslušná, na návrh orgánů určených ministerstvem financí nebo Investiční banky. Dokud se nerozhodne o těchto námitkách, provedou se jen ta rozhodnutí nadřízených účetních jednotek o účetních výkazech, proti kterým nebyly vzneseny námitky.
§ 40.
Ministerstvo financí upraví zvláštním předpisem sestavování, předkládání a postup při schvalování účetních výkazů rozpočtových organisací, peněžních ústavů a jednotných zemědělských družstev.

Část čtvrtá.

Zásady pro sestavování rozvah a pro oceňování jejich položek.

Oddíl první.

Základní prostředky, odpisy základních prostředků a investice.
§ 41.
(1) Stavby a budovy, zařízení vyžadující montáž a práce na jejich dobudování nebo adaptace zvětšující jejich pořizovací hodnotu se vyúčtují jako základní prostředky po jejich dokončení. Zařízení nevyžadující montáž (dopravní prostředky, volně stojící obráběcí stroje, zemědělské stroje, stavební mechanismy a pod.), zařízení vyžadující montáž, avšak určené pro stálou reservu, dále dospělá tažná a chovná zvířata, dospělá drůbež a včelstva bez zřetele na jejich hodnotu, jakož i nástroje a inventář s výjimkou hospodářských prostředků patřících k oběžným prostředkům (§ 53) se vyúčtují jako základní prostředky po jejich převzetí.
(2) Investiční náklady spojené s vysázením porostů, jakož i s pracemi na pozemcích, v hlubinách země, na lesních a vodních plochách (meliorační, vysušovací, zavlažovací a podobné práce s výjimkou důlních investičních prací) se vyúčtují jako základní prostředky každoročně v částce vynaložené v účetním roce bez zřetele, zda byl dokončen celý komplex prací.
§ 42.
(1) Investiční práce v najatých základních prostředcích se mohou provádět jen v případech, které byly předvídány ve schváleném investičním plánu a ve smlouvě o nájmu základních prostředků, a náklady na ně se vyúčtují stejným způsobem jako investice.
(2) Investiční práce, které byly provedeny v najatých základních prostředcích a odevzdávají se pronajimateli bezúplatně po uplynutí nájemní doby, vyčlení se ze základních prostředků nájemce a zahrnou se do souboru základních prostředků pronajimatele zároveň se zvětšením jeho základního nebo obdobného fondu.
(3) Generální opravy v najatých základních prostředcích se provádějí podle podmínek smlouvy na účet pronajimatele nebo nájemce; po jejich dokončení se musí vyjádřit v rozvaze pronajimatele.
§ 43.
(1) Náklady na práce spojené s úpravou pozemků, lesů a pod., které nesouvisí s výstavbou určitých objektů, jakož i náklady na dočasně přerušené stavby a jiné náklady, kterými se nezvětšuje hodnota základních prostředků, se nezahrnují do souboru těchto prostředků a na konci účetního roku se vyúčtují na stanovené zdroje financování.
(2) Náklady na geologické průzkumné práce, které nesouvisí s výstavbou určitých objektů, se nezahrnují do souboru základních prostředků a vyúčtují se na stanovené zdroje financování po dokončení celého komplexu prací; vyúčtování lze však provést teprve na podkladě potvrzení, že materiál o výsledku těchto prací byl odevzdán příslušnému orgánu pro geologický výzkum.
§ 44.
Pořizovací hodnota základních prostředků zahrnuje všechny náklady na ně vynaložené, počítajíc v to i náklady na jejich dodání a montáž.
§ 45.
Náklady záběhového období podniků nebo jejich jednotlivých složek uvedených do činnosti, náklady na přemístění inventáře a zařízení nevyžadujícího montáž, patří-li tento inventář a zařízení k základním prostředkům podniků v činnosti, jakož i náklady na používání a ochranu základních prostředků, půdy, lesních a vodních ploch a nerostného bohatství se zachycují v nákladech na výrobu a na oběh.
§ 46.
Dokončené stavby, jakož i ostatní nově pořízené základní prostředky se vyúčtují do základních prostředků v plné částce odpovídající všem skutečně vynaloženým nákladům; účetní jednotky, které mají základní nebo obdobný fond, vyúčtují tuto částku zároveň ve prospěch tohoto fondu. Pro vyúčtování zvířat vlastního chovu zařazených během účetního roku do základních prostředků platí přiměřeně ustanovení § 54 odst. 3.
§ 47.
(1) Zůstatkovou hodnotu základních prostředků, které ztratily svůj výrobní nebo hospodářský význam, vyúčtují účetní jednotky, které mají základní nebo obdobný fond, se souhlasem přímo nadřízené účetní jednotky na vrub tohoto fondu.
(2) Zůstatková hodnota základních prostředků, které byly podle platných předpisů převedeny bezúplatně na jinou účetní jednotku, se vyúčtuje v převádějící účetní jednotce na vrub základního nebo obdobného fondu, v přejímající účetní jednotce v jeho prospěch.
(3) V účetních jednotkách, které mají základní nebo obdobný fond, se při demontáži zařízení vyúčtují původní náklady na jeho montáž na vrub tohoto fondu.
(4) Hodnota zásob získaných z likvidace základních prostředků (při zbourání budov a staveb, při demontáži zařízení a pod.) a náklady spojené s touto likvidací se v účetních jednotkách, které mají obratový nebo obdobný fond, vyúčtují v plných částkách ve prospěch a na vrub tohoto fondu.
§ 48.
(1) Základní prostředky v používání, v konservaci i v reservě se uvádějí v aktivech rozvahy v pořizovací hodnotě.
Zobrazit všechna ustanovení (450)

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Registrace zdarma Přihlásit se
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceNařízení vlády č. 41/1952 Sb., kterým se stanoví zásady pro účetní evidenci (účetní zásady)
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení06.09.1952
Účinnost od01.01.1953
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.

Spolupracující weby

Založení s.r.o. Virtuální sídla a zakládání společností
MojeDatovka.cz Databáze a vyhledávání datových schránek
ČeskéFirmy.online Katalog a hodnocení českých firem
Oblíbené
Historie prohlížení
Tento web používá cookies pro zajištění správného fungování, analýzu návštěvnosti a zobrazování reklamy. Více informací
Nastavení cookies

Vyberte, které kategorie cookies chcete povolit.