Zákon č. 408/2000 Sb.
Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
Platný
Zákon
Účinnost od 01.02.2001
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 2
HLAVA II
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
HLAVA III
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 12a
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
HLAVA IV
§ 19
§ 19a
§ 19b
§ 20
§ 21
HLAVA V
§ 22
§ 22a
HLAVA VI
§ 23
§ 23a
§ 23b
§ 23c
§ 23d
§ 23e
§ 23f
§ 23g
§ 23h
§ 23i
§ 23j
§ 24
§ 25
§ 26
§ 26a
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
ČÁST TŘETÍ
§ 33
ČÁST ČTVRTÁ
§ 34
Zobrazeno prvních 200 z celkem 391 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
408
ZÁKON
ze dne 25. října 2000
o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
OBECNÁ USTANOVENÍ
(1) Tento zákon upravuje
a) práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona,
b) pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ochranných práv k odrůdám,
c) řízení o udělení ochranných práv ,
d) kontrolu udržování odrůd, a
e) ukládání správních trestů za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, které přímo použitelný předpis Evropských společenství1) svěřuje do působnosti jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen „členský stát“).
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) odrůdou odrůda vymezená Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin2),
b) ochrannými právy práva a povinnosti k odrůdám rostlin vyplývající z pravomocného rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“),
c) držitelem šlechtitelských práv šlechtitel , kterému byla udělena ochranná práva k odrůdě, nebo jeho právní nástupce,
d) šlechtitelem fyzická nebo právnická osoba, která odrůdu vyšlechtila nebo ji objevila a zdokonalila (dále jen „vytvořila“), anebo osoba, pro níž někdo odrůdu vytvořil v rámci plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu, pokud písemnou smlouvou mezi nimi není stanoveno jinak; za šlechtitele se považuje rovněž právní nástupce šlechtitele ,
e) chráněnou odrůdou odrůda, na niž se vztahují udělená ochranná práva podle tohoto zákona,
f) členem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2)
g) seznamem seznam žádostí o udělení ochranných práv k odrůdě, do kterého se zapisují údaje podle § 9 písm. a) až c),
h) malým pěstitelem pěstitel, který podniká v zemědělské výrobě na orné půdě o maximální výměře 22 hektarů.
PODMÍNKY UDĚLENÍ OCHRANNÝCH PRÁV
(1) Ochranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů (dále jen „odrůdy“).
(2) Ochranná práva lze udělit k odrůdě, která splňuje podmínky
a) novosti,
b) odlišnosti,
c) uniformity, a
d) stálosti.
(3) Název odrůdy musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem (§ 7).
(4) Ochranná práva přiznává a povinnosti související s jejich udělením stanoví Ústav, jestliže jsou splněna kritéria stanovená tímto zákonem.
(5) Ochranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo Společenství1a).
Novost odrůdy
(1) Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže ke dni podání žádosti o udělení ochranných práv nebyl její rozmnožovací materiál3) nebo materiál ze sklizně odrůdy (dále jen „sklizený materiál“) šlechtitelem , popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám
a) na území České republiky před více než jedním rokem před podáním žádosti, nebo
b) mimo území České republiky před více než čtyřmi roky před podáním žádosti nebo, jde-li o odrůdu dřevin nebo révy vinné, před více než šesti roky před podáním žádosti.
(2) Za poskytnutí odrůdy k využití jinými osobami podle odstavce 1 se nepokládá,
a) dodá-li šlechtitel rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy
1. za účelem splnění povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu,4) nebo
2. jiné osobě na základě smluvního vztahu výlučně k výrobě, množení, úpravě nebo uskladnění, pokud si šlechtitel zachová výlučné právo k dalšímu nakládání s tímto materiálem odrůdy; jestliže se však rozmnožovací materiál odrůdy opakovaně použil pro výrobu hybridní odrůdy, jejíž materiál byl prodán nebo jinak poskytnut, považuje se takové použití rozmnožovacího materiálu odrůdy za poskytnutí odrůdy k využití jiným osobám, nebo
b) jestliže šlechtitel jiné osobě prodá nebo jinak bez označení odrůdy poskytne rozmnožovací materiál anebo sklizený materiál, který byl získán z rostlin pěstovaných pro výzkumné účely nebo pro vytvoření jiných odrůd a který není využit pro další množení, anebo
c) jestliže šlechtitel odrůdu vystavil podle mezinárodní smlouvy5) na mezinárodní výstavě.
Odlišnost odrůdy
(1) Odrůda splňuje podmínku odlišnosti, jestliže se zřetelně odlišuje od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení ochranných práv obecně známa, projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace genotypů.
(2) Za obecně známé se považují odrůdy
a) chráněné v České republice nebo v zahraničí,
b) zapsané do úředního seznamu6) v České republice nebo do obdobného seznamu v zahraničí,
c) u kterých byla v České republice podána žádost o udělení ochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno,
d) u kterých byla v zahraničí podána žádost o udělení ochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno, anebo
e) nabízené k prodeji nebo prodávané v České republice nebo v zahraničí.
Uniformita a stálost odrůdy
Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním předpisem4).
Název odrůdy
(1) Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Unie . To neplatí, pokud je název v rozporu s ustanovením odstavce 2.
(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie15).
ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANNÝCH PRÁV K ODRŮDÁM ROSTLIN
(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen „žádost“) je oprávněn šlechtitel , který je občanem České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie nebo osobou usazenou na území České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie (dále jen „žadatel“). Žádost může podat i více žadatelů společně.
(2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu nebo z členů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, jakož i právnická osoba, mající sídlo na území takového státu.
Žádost musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve státu, který je členem Unie , je-li občanem jiného členského státu nebo státu, který je členem Unie , nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, označení právní formy, jde-li o právnickou osobu,
b) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,
c) návrh názvu nebo předběžné označení odrůdy,
d) údaje o všech předchozích žádostech o udělení ochranných práv v souvislosti s předmětnou odrůdou,
e) údaje o předchozím využívání odrůdy,
f) popis odrůdy,
g) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno.
Ústav zapíše žádost do seznamu žádostí v pořadí, v jakém mu byla doručena.
(1) Pokud je podáno u Ústavu více žádostí o udělení ochranných práv k téže odrůdě, mohou být tato práva udělena jen tomu žadateli, který podal žádost nejdříve; přitom je třeba při splnění dále v tomto zákoně uvedených podmínek uznat právo přednosti vyplývající z dřívějšího podání žádosti v kterémkoli státu, který je členem Unie .
(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu Unie právo přednosti2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném státu, který je členem Unie .
Žádost o udělení odrůdového práva Společenství7) lze podat prostřednictvím Ústavu. Ústav na žádosti vyznačí den, v němž mu byla žádost podána.
(1) Ústav uveřejní ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“)
a) oznámení o podaných žádostech v pořadí podle data podání žádosti a údaje o osobě žadatele [§ 9 písm. a)],
b) změnu návrhu názvu odrůdy nebo návrh názvu odrůdy v případě, že žádost obsahovala pouze předběžné označení odrůdy [§ 9 písm. c)].
(2) Kdokoliv může u Ústavu podat námitky proti
a) podané žádosti nejpozději do vydání rozhodnutí,
b) návrhu názvu odrůdy nejpozději do 3 měsíců od jeho uveřejnění ve Věstníku.
(3) Námitky se mohou podat pouze z důvodu, že
b) se vyskytuje překážka přípustnosti návrhu názvu podle § 7 odst. 2.
(4) Námitky musí být podány písemně a musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky a označení právní formy právnické osoby, které námitky podávají,
b) identifikaci předmětu námitky,
c) odůvodnění uplatněné námitky, včetně doložení důkazů osvědčujících opodstatněnost uplatněné námitky.
(5) Námitky podle odstavce 2 Ústav vypořádá nejpozději do dne vydání rozhodnutí. O námitkách rozhoduje Ústav.
(1) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům na novost, odlišnost, uniformitu, stálost a zda navržený název splňuje podmínky stanovené v § 7. Odlišnost, uniformita a stálost se zjišťují polními a laboratorními zkouškami. Ústav může při posuzování odrůd využívat výsledky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti zjištěné odbornými pracovišti v zahraničí.
(2) Žadatel je povinen
a) Ústavu bezplatně dodat materiál odrůdy nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 1 v přiměřené lhůtě stanovené Ústavem,
b) Ústavu uhradit vynaložené nezbytné náklady za odborné úkony spojené s řízením o udělení ochranných práv .
(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.
Změna osoby žadatele
V průběhu řízení o udělení ochranných práv k odrůdě lze provést změnu v osobě žadatele pouze s jeho souhlasem.
Šlechtitelské osvědčení
(1) Ústav udělí žadateli ochranná práva k odrůdě a schválí návrh názvu odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) Šlechtitelské osvědčení obsahuje označení druhu, ke kterému odrůda náleží, název odrůdy, jméno, příjmení, trvalý pobyt nebo obchodní jméno, sídlo a právní formu držitele šlechtitelských práv . Součástí šlechtitelského osvědčení je popis odrůdy vyhotovený na základě výsledků zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy.
Používání názvu odrůdy
(1) Každý, kdo nabízí nebo poskytuje k využití materiál chráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, je povinen používat schválený název odrůdy. Pokud je tento název používán v písemné formě společně s ochrannou známkou, obchodní značkou nebo jiným obdobným označením, musí být zřetelně rozeznatelný od takového označení.
(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu nebo v jiném státu, který je členem Unie , anebo název s tímto názvem zaměnitelný, nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných práv . Ustanovení odstavce 2 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných práv pouze v případě názvu odrůdy, jež dosáhla zvláštního významu.
Kontrola udržování odrůdy
(1) Držitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné odrůdy po celou dobu trvání ochranných práv tak, aby znaky, jimiž je vymezena, zůstaly nezměněny.
(2) Kontrolu udržování chráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími zkouškami.
(3) Na vyzvání Ústavu je držitel šlechtitelských práv povinen v přiměřené lhůtě Ústavem stanovené bezplatně dodat materiál chráněné odrůdy nezbytný pro provedení ověřovacích zkoušek a sdělit veškeré informace nezbytné pro posouzení další existence chráněné odrůdy .
ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV
(1) Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby:
a) výroba nebo množení,
b) úprava pro účely množení,
c) nabízení k prodeji,
d) prodej nebo jiné uvádění do oběhu,9)
e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,
f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,
g) skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f).
(2) Držitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdy (dále jen „licence“) jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné odrůdy , včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských práv , který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na
a) odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdy ,
b) odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné odrůdy ,
c) odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdy .
(5) Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené.
(6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen „původní odrůda“), jestliže
a) jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v podstatě odvozena z původní odrůdy,
b) jsou odlišné od původní odrůdy, a
c) s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují s původní odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy.
(7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství.
(8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdou , je právo držitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.
(9) Porušováním ochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím materiálem prováděné
a) pro výzkum,
b) pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání s těmito odrůdami s výjimkou odrůd podle odstavce 4,
c) pro vlastní potřebu fyzické osoby.
(1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě10) (dále jen „pěstitel“) je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu3) chráněné odrůdy , jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen „farmářské osivo, popřípadě sadba“). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdy , získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy .
(2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel
a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku,
b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu podnikatelsky10) (dále jen „zpracovatel“); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy,
c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele .
(3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských práv udělena ochranná práva , a to písemně.
(4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně.
(5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně.
(6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost
a) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy,
b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám.
(7) Držitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na jeho žádost písemnou informaci o výši
a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c),
b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy.
(8) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu nebo Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských práv ; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by
a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného správního úřadu,
b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů, nebo
c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis11a).
(9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských práv ; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2.
(10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6.
(11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky.
(12) Držitel šlechtitelských práv , který obdrží informaci podle odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.
Ohlašování
(1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu.
(2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje
a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání,
b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo.
(3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku.
(1) Ochranná práva se nevztahují na nakládání s materiálem chráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, který byl na území České republiky prodán nebo jinak uveden do oběhu držitelem šlechtitelských práv nebo s jeho licencí, ani na nakládání, které se týká každého z něj odvozeného materiálu, pokud se nejedná o
a) další množení uvedených odrůd, nebo
b) vývoz materiálu těchto odrůd, který umožňuje jejich další množení, do země, která nechrání odrůdy rostlinného rodu nebo druhu, k němuž odrůda náleží; to neplatí, jestliže je tento materiál určen ke konečné spotřebě.
(2) Materiálem odrůdy podle odstavce 1 se rozumí
a) jakýkoli rozmnožovací materiál chráněné odrůdy ,
b) sklizený materiál chráněné odrůdy .
(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle tohoto zákona.
Nucená licence
(1) Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich návrh udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdy způsoby podle § 19 odst. 1, jestliže držitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout k tomuto využívání licenci nebo licenci v potřebném rozsahu a je-li toto využívání ve veřejném zájmu. Udělení nucené licence ministerstvo oznamuje Ústavu.
(2) Při udělení nucené licence stanoví ministerstvo podmínky, dobu a rozsah výkonu využívání, včetně obvyklé ceny licence, která náleží držiteli šlechtitelských práv .
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 2
HLAVA II
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
HLAVA III
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 12a
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
HLAVA IV
§ 19
§ 19a
§ 19b
§ 20
§ 21
HLAVA V
§ 22
§ 22a
HLAVA VI
§ 23
§ 23a
§ 23b
§ 23c
§ 23d
§ 23e
§ 23f
§ 23g
§ 23h
§ 23i
§ 23j
§ 24
§ 25
§ 26
§ 26a
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
ČÁST TŘETÍ
§ 33
ČÁST ČTVRTÁ
§ 34
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) |
|---|---|
| Typ předpisu | Zákon |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 29.11.2000 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.02.2001 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0