Zákon č. 366/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Platný
Zákon
Účinnost od 01.01.2012
Obsah
ČÁST PRVNÍ
Čl. I
㤠6
㤠7
㤠10
㤠18a
㤠24
㤠34
㤠35
㤠35a
㤠54
㤠61
Čl. II
ČÁST DRUHÁ
Čl. III
㤠8
§ 9
§ 10
„HLAVA III
§ 12
㤠18
㤠24
㤠83
㤠93a
㤠111
Čl. IV
ČÁST TŘETÍ
Čl. V
㤠2a
㤠27a
㤠30
㤠54a
Čl. VI
ČÁST ČTVRTÁ
Čl. VII
㤠4
§ 4a
§ 4b
Čl. VIII
ČÁST PÁTÁ
Čl. IX
ČÁST ŠESTÁ
Čl. X
ČÁST SEDMÁ
Čl. XI
ČÁST OSMÁ
Čl. XII
ČÁST DEVÁTÁ
Čl. XIII
ČÁST JEDENÁCTÁ
Čl. XV
ČÁST DVANÁCTÁ
Čl. XVI
Zobrazeno prvních 200 z celkem 859 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
366
ZÁKON
ze dne 6. listopadu 2011,
kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 329/201, se mění takto:
1. V § 2 odst. 5 písmeno b) zní:
„b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, nebo“.
2. V § 2 odst. 5 se doplňuje písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 59 zní:
„c) na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí59).
59) § 1 zákona č. 359/1999 Sb.“.
3. V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osoby, která je
1. starší 68 let,
2. poživatelem starobního důchodu,
3. invalidní ve třetím stupni,
4. osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,
5. osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,
6. poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost),
7. nezaopatřeným dítětem,
8. uznána dočasně práce neschopnou,
9. práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,“.
4. V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „nebo spolupracující osobou“ zrušují a na konci se doplňují slova „; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o důchodovém pojištění60)“.
Poznámka pod čarou č. 60 zní:
„60) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
5. V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc“ nahrazují slovy „, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá“.
6. V § 3 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
7. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) je osobou, které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49 odst. 5, nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta.“.
8. V § 3 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou společně posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně; k této osobě se přihlíží též při stanovení výše dávky, s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí podle § 23 písm. b). Za společně posuzovanou osobu podle věty první se pro účely zjištění nároku na dávku považuje též osoba, která není oprávněnou osobou.
(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e), g) a h), a dále nezaopatřené dítě umístěné na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření v pobytovém zařízení sociálních služeb podle ustanovení § 48 zákona o sociálních službách, bude považovat za osobu v hmotné nouzi.“.
9. V § 3 odst. 4 se slova „a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat“ zrušují.
10. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
11. V § 4 odst. 3 se slova „, a to z finančních prostředků získaných příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi formou dotace poskytované podle zvláštního právního předpisu6)“ včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují.
12. V § 5 odst. 1 na konci textu písmen a) až e) a v § 5 odst. 2 na konci textu písmene b) se doplňují slova „, a to pokud má bydliště na území České republiky“.
13. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případech poskytování mimořádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 5 písm. a) se podmínka bydliště na území České republiky nezjišťuje.“.
14. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.“.
15. § 6 včetně nadpisu zní:
Orgány pomoci v hmotné nouzi
Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).“.
16. § 7 včetně nadpisu zní:
Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady
V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.“.
17. V § 8 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
18. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K prokázání skutečnosti uvedené ve větě první přitom nestačí jen písemné prohlášení žadatele o dávku.“.
19. V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.
20. V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „sociálního příplatku a“ zrušují.
21. Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17) § 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.“.
22. § 10 včetně nadpisu zní:
Aktuální kalendářní měsíc a rozhodné období
(1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o dávku kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku, a v průběhu poskytování dávky kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky.
(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku, je
a) u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu, a podstatný pokles příjmu v aktuálním kalendářním měsíci nadále trvá, rozhodné období počíná kalendářním měsícem, ve kterém k podstatnému poklesu příjmu došlo, nejdříve však kalendářním měsícem, který o 2 kalendářní měsíce předchází aktuálnímu kalendářnímu měsíci a končí aktuálním kalendářním měsícem; za podstatný pokles příjmu se považuje zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení výplaty rodičovského příspěvku,
b) u jednorázové dávky období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.
(3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.
(4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi, je aktuální kalendářní měsíc.
(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek v případě podání žádosti o opakující se dávku a v průběhu poskytování opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu měsíci. Věta první neplatí v případech, kdy se při podání žádosti o dávku posuzuje, zda
a) osoba není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě není osobou samostatně výdělečně činnou,
b) osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
c) osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
d) osobě nevznikl nárok na nemocenské podle jiného právního předpisu5c) jejím vlastním zaviněním,
e) osoba nevyužívá majetek, který jí umožňuje uspokojování jejích základních životních potřeb,
f) osoba neuplatnila nároky a pohledávky,
g) osoba nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,
h) zdravotní stav osoby nevyžaduje dietní stravování;
v těchto případech je rozhodným obdobím aktuální kalendářní měsíc.
(6) Pokud v případě podání žádosti o dávku dochází k podstatnému poklesu příjmů alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob, má se za to, že se jedná o podstatný pokles příjmů všech společně posuzovaných osob.“.
23. V § 11 odst. 1 se slova „3 až 7“ nahrazují slovy „4 až 6“.
24. V § 11 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
25. V § 11 se odstavec 3 zrušuje.
26. V § 11 odst. 6 větě první se za slova „jiného využití“ vkládají slova „movitého nebo“ a věta druhá se zrušuje.
27. V § 11 se odstavec 7 zrušuje.
28. V § 11 odst. 8 se za slova „částky životního minima“ vkládají slova „osoby nebo“.
29. § 12 a 17 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21a zrušují.
30. V § 16 odst. 2 písm. f) až h) se slova „nebo b)“ zrušují.
31. § 18a včetně nadpisu zní:
Veřejná služba
(1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcí nebo dalším subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.
(2) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy. Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je krajská pobočka Úřadu práce povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími subjekty na organizování veřejné služby. Písemná smlouva uzavřená podle věty první obsahuje podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu (evidence obsahuje základní údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby a zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby. Krajská pobočka Úřadu práce poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a pracovní prostředky, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.“.
32. V § 21 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
33. V § 22 odst. 1 větě druhé se slovo „příjem“ nahrazuje slovem „důchod“ a slova „a v rozsahu přesahujícím v měsíčním vyjádření výši poskytnutého příspěvku“ se zrušují.
34. V § 22 odstavec 3 zní:
„(3) Příjemce příspěvku na živobytí uvedený v odstavci 1, který obdrží očekávaný důchod, je povinen vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část na základě rozhodnutí orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku vyplatil, tomuto orgánu. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osobu, která byla s příjemcem osobou společně posuzovanou. Pokud skutečný získaný důchod bude nižší než příspěvek na živobytí nebo jeho část, povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká.“.
35. V § 23 písm. b) se slova „§ 24 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 2“ a na konci textu se doplňují slova „; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše příspěvku na živobytí bez poměrné části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou“.
36. § 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 61 zní:
Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob
(1) Částka živobytí osoby činí
a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima, popřípadě zvýšenou podle § 29,
b) u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem61) nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,
c) u osoby, která není uvedena v písmenech a), b), d) nebo e) částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 29,
d) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 9 a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží,
e) u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží.
(2) Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými.
61) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.“.
Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.
37. § 25 se včetně nadpisu zrušuje.
38. V § 26 odstavec 1 zní:
„(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem má osoba, která majetek
a) nemá,
b) má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu,
c) má a využívá jej ke zvýšení příjmu.“.
39. V § 26 odst. 2 se slovo „nemovitého“ zrušuje, číslo „6“ se nahrazuje číslem „3“ a slova „, nejde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b)“ se zrušují.
40. V § 26 odstavec 3 zní:
„(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu nevyužití majetku ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 3 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, považuje se za osobu uvedenou v § 3 odst. 4. Pokud osoba má majetek, který nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 3 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího pobírání dávky.“.
41. V § 27 odstavec 1 zní:
„(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem má osoba, která
a) nemá nároky ani pohledávky,
b) prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila.“.
42. V § 27 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.
43. V § 28 se slova „nezaopatřeného dítěte“ nahrazují slovy „nezletilého dítěte“ a slova včetně slov v nadpisu „nezaopatřených dětí“ se nahrazují slovy „nezletilých dětí“.
44. Na konci § 28 se doplňuje věta „Pokud nedojde k využití majetku nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve prospěch ostatních společně posuzovaných osob využíván, a to na základě vyjádření příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě nejsou-li řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte po uplynutí 3 kalendářních měsíců, za které je pobírán příspěvek na živobytí, má se za to, že jde v případě rodiče (zákonného zástupce) tohoto dítěte o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).“.
45. § 30 se včetně nadpisu zrušuje.
46. § 32 se zrušuje.
47. V § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „nákladů na bydlení“ vkládají slova „snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu12)“.
48. V § 33 odstavec 3 zní:
„(3) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.“.
49. V § 33 odst. 5 větě první se slovo „dlouhodobě“ zrušuje.
50. V § 33 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Za případ hodný zvláštního zřetele se považuje též ubytování osob v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a v chráněném bydlení podle zákona o sociálních službách62).“.
Poznámka pod čarou č. 62 zní:
„62) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“.
51. V § 33 odst. 5 větě třetí se slova „a třetí“ zrušují a slova „v tomto případě“ se nahrazují slovy „v těchto případech“.
52. V § 33 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že doplatek na bydlení se poskytne i v případě, že podmínka hlášení k pobytu podle věty první není splněna.“.
53. § 34 včetně poznámek pod čarou č. 34, 63 a 64 zní:
(1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává
a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení, a pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu; nájemným se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá, popřípadě nájemné až do výše cílového nájemného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu34); obdobnými náklady spojenými s družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených pro tuto formu bydlení v zákoně o státní sociální podpoře63); úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu, případně obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením,
b) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá, a
c) v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiné než nájemní nebo vlastnické formy bydlení úhrada nákladů uvedená v písmenech a) a b), maximálně však do výše normativních nákladů podle zákona o státní sociální podpoře64).
(2) Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad.
(3) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavce 2 až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc osoby a vyšší spotřeba energií z důvodu těžkého zdravotního postižení.
34) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
63) § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
64) § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
54. § 35 včetně nadpisu zní:
Výše doplatku na bydlení
Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení12) vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem
a) osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby, nebo
b) osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše doplatku na bydlení s poměrnou částí příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou.“.
55. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní:
Doba poskytování doplatku na bydlení
(1) Doplatek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání doplatku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento doplatek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby.
(2) Nejvýše přípustná doba pobírání doplatku na bydlení 84 kalendářních měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt,
a) který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zvláštního právního předpisu19),
b) zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,
c) kde žijí výlučně osoba nebo společně posuzované osoby starší 70 let.“.
56. V § 37 písm. d) se za slova „v § 2 odst. 5 písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“ a slovo „tohoto“ se nahrazuje slovy „každého z těchto“.
57. V § 38 odst. 3 se slova „ode dne, kdy splnila všechny podmínky nároku na dávku, nejdříve však“ zrušují, za slova „prvního dne“ se vkládá slovo „kalendářního“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, pokud v něm osoba zároveň splnila všechny podmínky pro přiznání nároku na dávku, jinak od prvního dne kalendářního měsíce, kdy výše uvedené podmínky splnila“.
58. § 41 se včetně nadpisu zrušuje.
59. V § 43 odst. 1 větě první se slovo „pravidelných“ zrušuje.
60. V § 43 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Doplatek na bydlení se vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží, v měsíčních lhůtách určených plátcem doplatku.“.
61. V § 43 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 65 zní:
Obsah
ČÁST PRVNÍ
Čl. I
㤠6
㤠7
㤠10
㤠18a
㤠24
㤠34
㤠35
㤠35a
㤠54
㤠61
Čl. II
ČÁST DRUHÁ
Čl. III
㤠8
§ 9
§ 10
„HLAVA III
§ 12
㤠18
㤠24
㤠83
㤠93a
㤠111
Čl. IV
ČÁST TŘETÍ
Čl. V
㤠2a
㤠27a
㤠30
㤠54a
Čl. VI
ČÁST ČTVRTÁ
Čl. VII
㤠4
§ 4a
§ 4b
Čl. VIII
ČÁST PÁTÁ
Čl. IX
ČÁST ŠESTÁ
Čl. X
ČÁST SEDMÁ
Čl. XI
ČÁST OSMÁ
Čl. XII
ČÁST DEVÁTÁ
Čl. XIII
ČÁST JEDENÁCTÁ
Čl. XV
ČÁST DVANÁCTÁ
Čl. XVI
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony |
|---|---|
| Typ předpisu | Zákon |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 06.12.2011 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.2012 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0