Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 36/1987 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

Platný Účinnost od 01.07.1987
36
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 12. března 1987,
kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví podle § 30 odst. 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., úplné znění vyhlášeno pod č. 124/1976 Sb. (dále jen „zákon“):
§ 1
Součást zemědělského půdního fondu
Půdou, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není,1) se rozumí
a) dočasně neobdělávaná půda, která je dočasně nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale může být po zemědělské rekultivaci opět pro tuto výrobu využívána,
b) zemědělská půda dočasně odňatá zemědělské výrobě (dále jen „dočasně odňatá půda“),
c) zemědělská půda použitá k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu (dále jen „dočasně použitá půda“),
d) půda trvale odňatá zemědělské výrobě, která podle schváleného plánu rekultivace má být vrácena zemědělské výrobě (dále jen „trvale odňatá půda, která má být zemědělsky rekultivována“),
e) zemědělská půda, která byla po dni počátku účinnosti zákona2) odňata zemědělské výrobě, aniž bylo o jejím odnětí rozhodnuto podle zákona (dále jen „neoprávněně odňatá půda“).
§ 2
Změny uvnitř zemědělského půdního fondu
(1) Rozhodnutím o změně uvnitř zemědělského půdního fondu3) se rozumí
a) rozhodnutí o povolení změny kultury uvnitř zemědělské půdy obhospodařované,1)
b) rozhodnutí o povolení zařazení zemědělské půdy do kategorie dočasně neobdělávaná půda.
(2) Návrh na rozhodnutí3) podává vlastník (uživatel) zemědělské půdy.
(3) Návrh na rozhodnutí3) musí obsahovat údaje o pozemcích podle evidence nemovitostí,4) charakteristiku pozemků a zdůvodnění požadovaných změn; postačí, je-li tato charakteristika a zdůvodnění součástí předkládaného agronomicko-půdoznaleckého zhodnocení pozemku a rozboru (odstavec 4).
(4) K návrhu na rozhodnutí3) musí být připojeno, jde-li o
a) změnu kultury orná půda na louku nebo pastvinu, agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemku a rozbor, jimiž se prokáže, že jsou splněna kritéria uvedená v příloze č. 1 a že pozemek bude využíván racionálněji,
b) zařazení zemědělského pozemku do kategorie dočasně neobdělávaná půda, agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemku a rozbor, jimiž se prokáže, že pozemek nemůže být bez provedení zemědělské rekultivace ani extenzívně a racionálně využíván pro zemědělskou výrobu a že může být zemědělsky rekultivován.
§ 3
Využití zemědělských pozemků
(1) Využitím zemědělské půdy pro zemědělskou výrobu5) se rozumí využití této půdy v některé z kultur zemědělské půdy obhospodařované1) pro výrobu zemědělských výrobků.
(3) V zájmu racionálního využívání zemědělské půdy pro zemědělskou výrobu jsou organizace užívající zemědělskou půdu povinny zejména
a) podle přírodních a výrobních podmínek řádně využívat veškerou zemědělskou půdu, kterou mají k dispozici, s výjimkou půdy, která dočasně obdělávána není [§ 2 odst. 1 písm. b)],
b) uplatňovat moderní způsoby agrotechniky, zavádění vysoce výnosných odrůd osiv a sadby, jakož i používání vědecky zdůvodněných osevních postupů a dodržování agrotechnických lhůt,
c) uplatňovat racionální výživu rostlin; zpracovávat, provádět a vyhodnocovat plány hnojení a plány úpravy půdní reakce podle výsledků půdních rozborů, podílet se na systematické kontrole obsahu cizorodých látek v půdě a účinně zabraňovat intoxikaci půdy, popřípadě i vodních zdrojů toxickými látkami,
d) zabezpečovat a plně využívat všechny druhy melioračních opatření (odvodnění a závlahy) a povrchové úpravy ke zlepšování půdních vlastností a dbát o jejich funkci, zakotvit meliorační opatření ve střednědobých a prováděcích plánech, uskutečňovat je podle okolností též v rámci spolupráce v zemědělství; přitom dodržovat komplexní ochranu vodního režimu v území (zachycování odváděné vody v nádržích, biologická opatření u vodních toků apod.),
e) rozšiřovat zemědělskou, zejména ornou půdu, zúrodňovat zemědělskou půdu znehodnocenou náletem dřevin, křovinami, kameny apod., rekultivovat a na zemědělskou půdu, jsou-li k tomu dány přírodní a výrobní podmínky a je-li to v souladu s plánovaným využitím území,
f) chránit zemědělskou půdu před poškozováním vodní nebo větrnou erozí zaváděním protierozních postupů, úpravou nebo zřízením protierozních zábran, vytvořením vsakovacích pásů nebo zařízení ke snížení rychlosti a množství stékající vody, budováním nádrží pro zachycování vody a její využití k účelům závlahovým apod.,
g) chránit zemědělskou půdu před poškozováním nevhodným provozem polních hnojišť, silážních jam, stohů a skládek, zdvojením nebo zbytečným rozšiřováním polních cest, zhutňováním půdy těžkými mechanismy apod.; dbát v sousedských vztazích na to, aby nedocházelo ke snižování zemědělské výroby nepřípustnými zásahy ze sousedních pozemků (nadměrným stíněním, náletem dřevin apod.),8)
h) pečovat o obsah humusu v půdě i využíváním vhodných odpadů a za tím účelem se domáhat, aby právnické osoby plnily svou povinnost tyto odpady bezplatně dodávat, a zajistit jejich včasný odvoz a vhodné uskladňování,9)
i) chránit zemědělskou půdu před negativními vlivy exhalací a imisí, a pokud jim nelze zabránit, soustavnou péčí, vhodnou rajonizací plodin a agrotechnikou omezovat jejich škodlivé vlivy,
j) důsledně uskutečňovat optimální organizaci zemědělského půdního fondu zabezpečující jeho využití pro zemědělskou výrobu při současném respektování zásad ochrany a tvorby krajiny,
k) věnovat intenzívní péči rekultivovaným plochám a vhodnou rajonizací plodin a agrotechnikou snižovat negativní vlivy rekultivovaných a mladých antropogenních půd na výnosy a kvalitu zemědělských plodin,
l) nepřipustit neoprávněné zabírání půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, nebo neoprávněnou činnost na této půdě poškozující zemědělskou výrobu; dojde-li však k takovému zabrání půdy nebo k takové činnosti na půdě, oznámit to příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.
(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu kontrolují ve svém obvodu plnění povinností uvedených v odstavci 3. Zjistí-li závady, ukládají opatření k jejich odstranění a sledují jejich provádění. Při ukládání opatření musí být respektovány schválené projekty pozemkových úprav10) a územní plány.11)
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se přiměřeně vztahují na občany – vlastníky (uživatele) zemědělské půdy.
Rekultivace
§ 4
(1) Ten, na jehož žádost se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě, je povinen zajistit následnou rekultivaci, jde-li
a) o trvalé odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace má být vrácena zemědělské výrobě,
b) o trvalé odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace má být zalesněna nebo na ní bude zřízena vodní plocha,
c) o dočasné odnětí zemědělské půdy.
(2) Ten, na jehož žádost se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě, je k zabezpečení úkolů uvedených v odstavci 1 povinen zejména
a) dohodnout předem záměry plánu rekultivace, popřípadě zvláštní režim provádění plánu rekultivace s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, organizací pověřenou jednotným řízením melioračních a zúrodňovacích prací,12) popřípadě jinou pověřenou organizací13) (dále jen „pověřená odborná organizace“) a s orgánem územního plánování,
b) projednat předem záměry plánu rekultivace, popřípadě zvláštní režim provádění plánu rekultivace s organizací, která má nebo bude mít půdu v užívání, popřípadě též s orgánem nebo organizací jí nadřízenou a o projednání pořídit zápis, jehož součástí je závazné prohlášení následného uživatele, že rekultivované pozemky převezme do užívání,
c) pořídit plán rekultivace; jde-li o lomovou (povrchovou) těžbu uhlí nebo o geologickoprůzkumné práce (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), v odůvodněných případech navrhnout zvláštní režim provádění plánu rekultivace,14)
d) předložit plán rekultivace, popřípadě návrh zvláštního režimu provádění plánu rekultivace ke schválení orgánu ochrany zemědělského půdního fondu15),
e) vést za účasti pověřené odborné organizace a organizace, která bude mít po skončení rekultivace půdu v užívání, protokol o provádění a skončení rekultivace podle vzoru uvedeného v příloze č. 2,
f) zajistit po skončení rekultivace uzavření protokolu o provádění a skončení rekultivace podpisy zástupců pověřené odborné organizace a organizace, která bude mít půdu v užívání,
g) zaslat protokol o provádění a skončení rekultivace orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a v případě, že došlo rekultivací ke změně druhu pozemku (kultury) nebo ke změně uživatele pozemku, též orgánu geodézie a kartografie,
h) odstranit na vlastní náklad vady rekultivace, které vyjdou najevo do pěti let po uzavření protokolu o provádění a skončení rekultivace.
§ 5
(1) Plán následné rekultivace, pokud není dále uvedeno jinak, obsahuje zejména
a) charakteristiku půdy, na níž má být rekultivace provedena (půdní, vodohospodářské, stanovištní poměry, řezy, schémata, profily terénu, dočasné deponie zemin, možnosti zapojení půdy do okolní obhospodařované půdy apod.) s uvedením údajů evidence nemovitostí (obec, katastrální území, čísla parcel, kultury, výměry),
b) druh rekultivace (zemědělská, lesnická, vodohospodářská) a popřípadě zdůvodnění, proč není zemědělská rekultivace možná, zdůvodnění zúrodnění, intenzifikace, jsou-li prováděny v zájmu efektivnosti rekultivace,
c) druh opatření, která budou součástí technické části rekultivace (terénní úpravy, využití skrývaných zemin, odvodnění, vybudování komunikací apod.), a postup při jejich provádění,
d) druh opatření, která budou součástí biologické části rekultivace (způsob kultivace, povrchové úpravy půdy, hnojení, osevní postup apod.), a postup při jejich provádění, jakož i výslednou kulturu zemědělské půdy,
e) časový postup rekultivace,
f) mapové podklady s vyznačením údajů uvedených pod písmeny a), b) a e),
g) propočet nákladů,
h) zhodnocení předpokládaných výsledků rekultivace.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a), b), e), f) platí obdobně pro obsah plánu následné rekultivace po lomové (povrchové) těžbě uhlí nebo geologickoprůzkumných pracích (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), který se posuzuje spolu s návrhem zvláštního režimu jeho provádění.
§ 6
Následná rekultivace musí být zaměřena tak, aby rekultivovaná půda sloužila především zemědělské výrobě; lesnická nebo vodohospodářská rekultivace je přípustná jen tehdy, není-li zemědělská rekultivace možná nebo je-li jiná rekultivace určena schválenou územně plánovací dokumentací.
§ 7
(1) Rozsah následné rekultivace určí orgán ochrany zemědělského půdního fondu zpravidla v rozsahu odnímané zemědělské půdy.
(2) Následná rekultivace se uskutečňuje na půdě odňaté zemědělské výrobě, popřípadě na okolní půdě, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo má být za součást tohoto fondu prohlášena.
§ 9
Následná rekultivace se provádí tak, aby byla dokončena
a) při dočasném odnětí zemědělské půdy do stanovené doby skončení dočasného odnětí,
b) při trvalém odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace bude vrácena zemědělské výrobě po uplynutí delší doby než 12 let, po splnění účelu, pro který byla zemědělské výrobě odňata, nejpozději do termínu stanoveného v plánu rekultivace.
Ochrana zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti
§ 10
(1) Orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni již v období přípravných prací, zadání průzkumů a rozborů, zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby18) opatřit výchozí podklady pro zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu,19) a to zejména pokud jde o
a) druh pozemků (kultury) zemědělské půdy, kvalitu zemědělské půdy po stránce agronomické a půdoznalecké, provedenou a plánovanou rekultivaci, zúrodnění a intenzifikaci,
b) speciální kultury a plodiny a jejich plánované rozšíření,
c) půdu, která nesmí být odnímána zemědělské výrobě20) (dále jen „půda zvlášť chráněná“),
d) ornou půdu 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou,
e) součásti zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou, ale jsou nepostradatelné pro zemědělskou výrobu21) (dále jen „plochy nepostradatelné pro zemědělskou výrobu“),
(2) Výchozími podklady podle odstavce 1 jsou především tabelární a grafické územně technické podklady k ochraně zemědělského půdního fondu, dále údaje evidence nemovitostí, údaje o bonitních třídách pozemků a zařazení katastrálních území do přírodních stanovišť, výsledky komplexního průzkumu zemědělských půd včetně znázornění bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich vyhodnocení, projekty pozemkových úprav, koncepce rozvoje zemědělské výroby, popřípadě další údaje poskytnuté vědeckými pracovišti apod.
(3) Údaje z výchozích podkladů vyhodnocují zpracovatelé územně plánovací dokumentace v etapě průzkumů a rozborů a znázorňují je zpravidla v samostatném doplňujícím výkresu, popřípadě v souhrnném problémovém výkresu.22) Podkladem doplňujícího výkresu jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy, které umožňují znázornění vyhodnocovaných údajů. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení a znázornění údajů z výchozích podkladů je závazným podkladem pro zpracování návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby.
(4) Návrhy prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby projedná jejich pořizovatel na podkladě průzkumů a rozborů s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Tento orgán přitom vymezí požadavky z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, a to s přihlédnutím ke kategorii a stupni územně plánovací dokumentace, která má být zpracována.
§ 11
(1) K posouzení jednotlivých kategorií a stupňů územně plánovací dokumentace na úrovni konceptu řešení z hlediska předpokládaných vlivů variantního řešení na zemědělský půdní fond a zemědělskou výrobu, musí tato dokumentace kromě náležitostí stanovených předpisy o územním plánování obsahovat zejména
a) údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu zemědělské půdy, jejíž výhledové odnětí se předpokládá, vyhodnocení druhu pozemků (kultur) dotčené zemědělské půdy, údaje o zastoupení bonitních tříd a o rozsahu zemědělských pozemků, které jsou odvodněny nebo zavlažovány, vyhodnocení celkového rozsahu půdy zvlášť chráněné a orné půdy 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou, údaje o provedené rekultivaci, zúrodnění a intenzifikaci, o areálech a objektech zemědělské účelové výstavby a zemědělských služeb a jejich předpokládaném narušení a o předpokládaném narušení územní organizace a celistvosti zemědělského půdního fondu, a to v členění podle jednotlivých uvažovaných ploch (lokalit) a navrhovaného funkčního využití pozemků,
b) údaje o plánované výstavbě odvodnění a závlah, plánovaném rozšiřování ploch speciálních kultur a plodin a plánovaných rekultivacích a zúrodnění a intenzifikaci,
c) znázornění hranic obcí, katastrálních území a hospodářských obvodů zemědělských organizací,
d) údaje o časových etapách předpokládaného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,
e) údaje o celkovém rozsahu nezemědělských pozemků, které se navrhují k zemědělské rekultivaci,
f) u sídelních útvarů a zón dále vyznačení hranice zastavěného území obce k 1. 9. 1966, hranice současně zastavěného území obce, hranice mezi jednotlivými bonitními třídami a tras základních polních cest a orientační vyhodnocení odvodů za odnětí zemědělské půdy podle její celkové výměry, která má být odňata,
g) u sídelních útvarů též orientační vyhodnocení předpokládané ekonomické újmy,23) a to podle celkové výměry zemědělské půdy, která má být zemědělské organizaci odňata, popřípadě na níž má být její hospodaření omezeno nebo ztíženo; to platí i u zón, nebyla-li pro sídelní útvary územně plánovací dokumentace vypracována,
h) podrobné zdůvodnění, že navržené řešení je ve srovnání s jiným možným řešením z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro zpracování územně plánovacích podkladů.24)
§ 12
Při zpracování územně plánovací dokumentace se u dobývacího prostoru
a) v grafické části vyznačí jeho hranice,
b) v textové části odděleně uvede souhrnný přehled výměr zemědělské půdy, půdy zvlášť chráněné a orné půdy 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou, jež se vyskytují na jeho území.
§ 13
Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru
(1) Při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, jsou těžební organizace povinny zabezpečit výchozí podklady uvedené v § 10 odst. 1 a 2 s přihlédnutím k povaze ložiska nerostů a způsobu jeho dobývání. Zpracovatelé návrhů na stanovení dobývacího prostoru vyhodnocují údaje z výchozích podkladů podle druhu těžby a celkového rozsahu dotčené zemědělské půdy na základě výsledků geologického průzkumu.
(2) Návrh na stanovení dobývacího prostoru se před podáním žádosti o udělení souhlasu25) projednává z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu s dotčenými zemědělskými organizacemi a orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Stanoviska těchto organizací a orgánů jsou podkladem pro příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu v řízení o udělení souhlasu.25)
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně pro postup při rozšíření stanoveného dobývacího prostoru.
§ 14
Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu tras podzemních a nadzemních vedení
(1) Žádost o souhlas s návrhem tras podzemních a nadzemních vedení26) předkládá investor zpravidla v technicky řešitelných územních alternativách s cílem nalézt řešení, které bude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější. Přílohou žádosti je vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond podle jednotlivých alternativ.
(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu po přezkoumání předložené žádosti
a) opatří souhlasem návrh nejvýhodnější alternativy trasy podzemního a nadzemního vedení nebo
b) uloží investorovi navrhnout další technicky řešitelnou územní alternativu trasy vedení.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije v případě, že trasy podzemních a nadzemních vedení jsou řešeny v územně plánovací dokumentaci a požadavky na odnětí zemědělské půdy pro jejich výstavbu jsou v příslušné územně plánovací dokumentaci vyhodnoceny.
(4) Návrh tras podzemních a nadzemních vedení opatřený souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu je výchozím podkladem pro zpracování zadání stavby podzemního a nadzemního vedení, popřípadě pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů.
§ 15
Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu tras dopravních komunikací
(1) Při zpracování zadání staveb pozemních komunikací,27) celostátních drah28) a vodních cest a jejich součástí29) (dále jen „dopravní komunikace“) investoři vycházejí zpravidla z územně plánovací dokumentace.
(2) Není-li pro území, v němž má být plánovaná dopravní komunikace umístěna, dosud pořízena územně plánovací dokumentace, nebo není-li možné ze závažných územně technických důvodů realizovat tuto dopravní komunikaci v trase navržené v územně plánovací dokumentaci, anebo nebylo-li s předmětnou dopravní komunikací v územně plánovací dokumentaci uvažováno, musí být zpracován návrh tras dopravních komunikací. Tento návrh se zpracovává pro celou trasu předmětné dopravní komunikace, popřípadě pro její ucelené části v technicky řešitelných územních alternativách s cílem nalézt řešení, které bude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější; přitom se přihlíží k investičním akcím, které s dopravní komunikací souvisejí.
(3) Návrh tras dopravních komunikací se zpracovává i v případech, kdy orgán ochrany zemědělského půdního fondu při udělování souhlasu s územně plánovací dokumentací30) stanovil podmínku, že umístění dopravní komunikace podle navrženého řešení je třeba dále zpřesnit.
(4) Návrh tras dopravních komunikací podle odstavců 2 a 3 se nezpracovává v územních alternativách, jestliže nově navrhovanou trasou se upravují niveleta, šířka nebo se vyrovnávají oblouky původní dopravní komunikace.
(5) Zpracování návrhu tras dopravních komunikací zajišťují s ohledem na předpokládané termíny výstavby v předstihu investoři dopravních komunikací, popřípadě jejich nadřízené orgány nebo jimi pověřené organizace.
(6) Návrh tras dopravních komunikací musí být opatřen souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.
(7) Žádost o udělení souhlasu s návrhem tras dopravních komunikací předkládá investor dopravní komunikace, popřípadě jeho nadřízený orgán. Přílohou žádosti je vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond podle jednotlivých alternativ.
(8) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu po přezkoumání předložené žádosti
a) opatří souhlasem návrh nejvýhodnější alternativy trasy dopravní komunikace, popřípadě návrh tras dopravních komunikací, pro který se alternativy nezpracovávají (odstavec 4), pokud navržené řešení je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější, nebo
b) uloží investorovi navrhnout další technicky řešitelnou územní alternativu trasy dopravní komunikace.
(9) Návrh tras dopravních komunikací opatřený souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu je výchozím podkladem pro zpracování zadání stavby plánované dopravní komunikace, popřípadě pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů.
Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování zadání staveb
§ 16
(1) Při zpracování zadání staveb jsou investoři povinni, pokud není dále stanoveno jinak, vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. Toto vyhodnocení je přílohou žádosti o udělení předchozího souhlasu,31) popřípadě souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona a podkladem pro rozhodování orgánů ochrany zemědělského půdního fondu o této žádosti.
(2) U rozsáhlé investiční výstavby a výstavby realizované po etapách musí být v příloze žádosti podle odstavce 1 uvedeny vazby na výsledné řešení předpokládané ve schválené územně plánovací dokumentaci. U rozsáhlých dopravních komunikací řešených etapovitě po dílčích úsecích musí být uvedeny vazby na výsledné řešení předpokládané v návrhu tras dopravních komunikací. U podzemních a nadzemních vedení musí být uvedeny vzájemné vazby na celkové řešení podle návrhů tras podzemních a nadzemních vedení. V případě, že dopravní komunikace nebo jiná liniová stavba je nedílnou součástí jiné investice (sídliště, závodu, vodního díla apod.), provádí se vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond při zpracování zadání stavby té investice, jejíž součástí jsou tyto liniové stavby.
(3) Pokud je investice navrhována mimo současně zastavěné území obce, musí být navrženy technicky řešitelné územní alternativy umístění investice, které budou z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější; alternativy není třeba navrhovat, je-li umístění investice řešeno
a) ve schválené územně plánovací dokumentaci,
b) v návrhu tras podzemních a nadzemních vedení, k němuž byl udělen souhlas,26) nebo
c) v návrhu tras dopravních komunikací, k němuž byl udělen souhlas (§ 15 odst. 6).
(4) Pro každou územní alternativu navrženou podle odstavce 3 se provádí vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a dále vyhodnocení ekonomické újmy spočívající ve vyčíslení ztrát hrubé produkce zemědělské a rostlinné výroby.
(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí územní alternativy projednané s dotčenými zemědělskými organizacemi a uloží investorovi
a) dopracovat vyhodnocení důsledků nejvýhodnější alternativy umístění investice na zemědělský půdní fond nebo
b) navrhnout další technicky řešitelnou územní alternativu umístění investice.
Vyhodnocení důsledků všech navrhovaných územních alternativ na zemědělský půdní fond včetně výsledku jejich porovnání a doklady o jejich projednání se zemědělskými organizacemi, orgány státního hospodářského řízení zemědělství a orgány ochrany zemědělského půdního fondu investor přikládá jako samostatnou přílohu k žádosti o udělení předchozího souhlasu,31) popřípadě souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona.
(6) Při zpracování zadání staveb se provádí vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond pro celkový konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (§ 34 odst. 1).
§ 17
Ustanovení § 16 se použije přiměřeně též v případech, kdy zemědělská půda má být odňata zemědělské výrobě pro nezemědělskou činnost, pro kterou se nezpracovává zadání staveb.
§ 18
Ochrana zemědělského půdního fondu při těžební činnosti
(1) Při zpracování plánu průzkumných prací a plánu otvírky, přípravy a dobývání jsou těžební organizace povinny vyhodnotit důsledky navrhované těžby na zemědělský půdní fond. Toto vyhodnocení je přílohou žádosti o udělení předchozího souhlasu31) a podkladem pro rozhodování orgánu ochrany zemědělského půdního fondu o této žádosti.
(2) Pokud při provádění hlubinné těžby by mělo dojít v důsledku nepředvídaných poklesů ke znehodnocení svrchních kulturních vrstev půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin na jiných zemědělských pozemcích, než ke kterým byl udělen předchozí souhlas,31) je těžební organizace povinna bezprostředně po zjištění tohoto stavu zahájit provádění havarijní skrývky svrchních kulturních vrstev půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin a současně projednat tuto činnost s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu.32)
(3) Žádost o použití zemědělské půdy k provedení havarijní skrývky dokládá těžební organizace zejména orientačním zákresem ohroženého poklesového území zpravidla na snímku pozemkové mapy, bilancí skrývky svrchních kulturních vrstev půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin podle dostupných půdoznaleckých podkladů a návrhem na deponování nebo jiné účelné využití skrývaných zemin.
(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu určí při projednání použití zemědělské půdy pro havarijní skrývku zejména množství skrývaných kulturních vrstev půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin, postup a způsob jejich skrývání, následného využívání, deponování a ošetřování a dále stanoví lhůtu, v níž je těžební organizace povinna podat žádost o dodatečné rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.33) Lhůta pro podání žádosti nesmí přesáhnout dobu jednoho roku ode dne projednání použití zemědělské půdy32) pro havarijní skrývku.
Ochrana zemědělského půdního fondu při ložiskových a hydrogeologických průzkumných pracích
§ 19
(1) Organizace, které připravují a provádějí ložiskový a hydrogeologický průzkum (dále jen „geologické organizace“)
a) vycházejí při výběru území určených k průzkumu ze zhodnocení výsledků předcházejících etap geologických prací, přičemž berou na zřetel potřebu ochrany zemědělské půdy zejména v produkčních zemědělských oblastech, a to též s ohledem na vliv budoucího využívání ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod na základě výsledků provedených geologických prací na zemědělský půdní fond a na zemědělskou výrobu. Podle možností se přitom zaměřují na nezemědělské pozemky a zemědělskou půdu horší bonitní třídy tak, aby půda zvlášť chráněná nebyla zásadně dotčena,
c) v projektech geologických prací uvádějí, zda jimi bude dotčena zemědělská půda (plocha, druh pozemku – kultura, údaje o bonitní třídě půdy, odvodnění, závlahy), podle potřeby návrh opatření k omezení negativních vlivů geologických prací na zemědělský půdní fond a zemědělskou výrobu,35) postup rekultivace pozemků dotčených geologickými pracemi, s návrhem způsobu odstranění škod vzniklých v souvislosti s geologickými pracemi zemědělské organizaci; jsou-li projektovány vrty nebo jiná průzkumná díla, která mají dlouhodobě sloužit dalšímu průzkumu nebo využití jeho výsledků včetně případného stanovení ochranných pásem, je třeba jejich umístění navrhovat podle možnosti tak, aby nedocházelo ke zbytečnému odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nebo omezení zemědělské výroby,
d) ve zprávách o výsledku provedení geologických prací se uvádějí též údaje uvedené u písmene c) a navrhují možnosti těžby ložisek se zjištěnými a ověřenými zásobami nerostů tak, aby byly omezeny negativní vlivy na zemědělský půdní fond a zemědělskou výrobu. Obdobně se postupuje i při hydrogeologických pracích zaměřených na budoucí odběr podzemní vody. Ve zprávě o výsledku hydrogeologických prací, na jejímž základě se stanoví vodohospodářským řízením ochrana ověřených podzemních vodních zdrojů nebo se rozhoduje o jejich využití, se uvádějí též údaje o důsledcích těchto opatření na zemědělskou výrobu, a to zejména s ohledem na nutnost stanovení ochrany vodního zdroje.
(3) Geologické organizace jsou povinny projednat průzkumné záměry s vlastníky (uživateli) zemědělské půdy a orgány ochrany zemědělského půdního fondu v předstihu, aby mohla být provedena nezbytná opatření k přizpůsobení zemědělské výroby na zemědělských pozemcích, které budou dotčeny geologickými pracemi. Přitom vycházejí z plánů a projektů geologických prací, z požadované doby zahájení geologických prací a projektované délky jejich trvání.
(4) Geologické organizace jsou povinny v době zpracování projektů geologických prací a při jejich uskutečňování vytvářet účinné předpoklady zejména k tomu, aby
a) geologické práce byly zahajovány především v době vegetačního klidu nebo v období, kdy bude docházet k nejmenším škodám na vegetaci a zemědělské produkci,
b) podle přírodních a technických možností byly geologické práce organizovány tak, aby se co nejvíce zkracovala doba vyloučení nebo omezení zemědělské výroby,
c) nebyla podle možností narušována realizace opatření ke zvýšení intenzity zemědělské výroby,
d) byly dodržovány stanovené, popřípadě dohodnuté rozsahy geologických pracovišť a přístupy k nim a omezilo se narušování zemědělské půdy v jejich okolí,
e) ve stanovených, popřípadě dohodnutých termínech byly zahlazeny následky geologických a souvisejících prací a provedena následná rekultivace,
f) při zahlazování následků geologických prací nebylo dlouhodobě, popřípadě trvale ztíženo obhospodařování zemědělských pozemků a nebyla zhoršována produkční schopnost zemědělské půdy.
§ 20
(1) Geologické organizace, jejichž plánovanou činností má být odňata zemědělská půda na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k provedení rekultivace nebo k uvedení pozemků do původního stavu, jsou povinny již v období přípravy geologických prací požádat orgány ochrany zemědělského půdního fondu o udělení souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona, popřípadě o udělení předchozího souhlasu.31)
(2) Žádost o udělení předchozího souhlasu31) se podává v případech, kdy jde o ložiskový nebo hydrogeologický průzkum spojený bezprostředně s další činností (těžbou nerostů, zakládáním odvalů, skládek, výsypek a odkališť, výstavbou komunikací, úpravou vodních toků, výstavbou provozních objektů a zařízení, odběrem vody z vrtů, zřízením ochranných pásem vodních zdrojů, přírodních léčivých zdrojů a přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod stolních apod.). V ostatních případech se podává žádost o udělení souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona.
(3) Žádosti uvedené v odstavci 2 musí být doloženy vyhodnocením důsledků geologických prací na zemědělský půdní fond. Toto vyhodnocení se zpracovává s přihlédnutím ke zvláštnostem vyplývajícím z účelu a následků provádění ložiskového nebo hydrogeologického průzkumu na zemědělských pozemcích a s ohledem na předpokládanou dobu provádění těchto prací.
§ 21
Podle ustanovení § 19 odst. 3 a 4 a § 20 se postupuje přiměřeně v případech provádění archeologického průzkumu, s výjimkou záchranného archeologického průzkumu, který je součástí připravované akce na zemědělské půdě.
Ochrana zemědělského půdního fondu při jeho odnímání zemědělské výrobě
§ 22
(1) Investoři staveb, těžební organizace a další organizace, na základě jejichž žádostí došlo k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, jsou povinni zejména
a) zajistit oddělenou skrývku svrchní kulturní vrstvy půdy (ornice), popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin (spraše, sprašové, popřípadě některé svahové hlíny, zrašelinělé zeminy, zeminy s vyšším obsahem humusu nebo sedimenty bohaté na organické látky, tufitické jíly, bentonity, oxyhumolity apod.) na ploše dotčené odnětím a jejich přepravu a rozprostření na pozemky určené ke zúrodnění, popřípadě přepravu a ukládání na místa určená k jejich dalšímu využití; postarat se o řádné uložení, ošetření a zabezpečení skrývaných zemin určených pro následnou rekultivaci, přitom skládky odděleně skrývaných zemin zakládat a evidovat odděleně, aby je bylo možno využívat v budoucnosti,
b) při trvalém odnětí zemědělské půdy zajistit, aby skrývané zeminy byly bezprostředně po provedení skrývky přemístěny a rozprostřeny především na jiné zemědělské pozemky s nízkou úrodností; jejich ukládání na meziskládkách připustit pouze v případech, kdy budou použity k rozprostření na pozemcích, na kterých je však třeba provést předem povrchové a terénní úpravy, popřípadě jiná technická opatření. Při trvalém odnětí zemědělské půdy, která bude vrácena zemědělské výrobě,36) ukládat skrývané zeminy, především však svrchní kulturní vrstvy půdy (ornici) na zemědělsky obhospodařovatelných deponiích a zajistit možnost jejich výrobního využívání,
c) použít v odůvodněných případech pro přípravu jiných ploch k ozelenění (nezpevněných a nezastavěných částí stavebních pozemků nebo při lesnické rekultivaci apod.) pouze omezeného množství hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin, popřípadě svrchních kulturních vrstev půdy horší kvality, a to zpravidla v mocnosti nejvýše 0,1 m,
d) již od počátku dočasného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nebo trvalého odnětí půdy, která má být rekultivována,37) vytvářet účinné předpoklady pro komplexní zahlazení důsledků devastace dotčené zemědělské půdy a provádění schváleného plánu následné rekultivace; přitom přihlížet jak k potřebám hospodárného využití pozemků v nejbližším okolí, tak k tvorbě přírodního prostředí a dbát, aby nedocházelo k narušení rázu krajiny,
e) účinně zamezovat únikům veškerých škodlivých látek a provádět ukládání odpadových hmot a zneškodňování odpadních vod tak, aby nedocházelo k poškozování a znehodnocování zemědělských pozemků a porostů apod.; nepřipouštět, aby na plochy určené k rekultivaci byly ukládány pevné nebo tekuté hmoty a materiály, jejichž složení a druhotné účinky by mohly škodlivě působit na zemědělskou půdu, zemědělskou výrobu a použitelnost zemědělské produkce; obdobně postupovat i při průmyslové činnosti.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy zemědělská půda byla odňata zemědělské výrobě na základě žádosti občana.
§ 23
Kromě povinností uvedených v § 22 odst. 1 jsou těžební organizace povinny zajišťovat tato opatření:
a) při povrchové těžbě
1. výsypky, odvaly a odkaliště zakládat způsobem, který umožní urovnání povrchu a jeho následnou rekultivaci především na zemědělskou půdu; za tím účelem vypracovat, popřípadě doplnit technické normy úpravy povrchu výsypek, odvalů a odkališť, které budou zejména v oblasti soustředěné těžby podkladem pro předávání ploch k rekultivaci a pro ekonomické vyhodnocení jednotlivých způsobů sypání. Zabezpečit, aby povrch výsypek, odvalů a odkališť nevykazoval nerovnosti, které by byly překážkou následného využívání zejména pro zemědělskou výrobu,
2. převýšené výsypky, odvaly a odkaliště zakládat na únosné základové půdě tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a aby co největší plocha mohla být využita pro zemědělskou rekultivaci; přitom přihlížet též k hydrologickým poměrům výsypky, odvalu nebo odkaliště, jejího podloží i okolí, aby nedošlo k zabahňování okolní zemědělské půdy. Povrch výsypek, odvalů a odkališť včetně jejich svahů upravit tak, aby byly účinně zabezpečeny proti sesuvům a působení vodní i větrné eroze (zatravněním, výsadbou vhodných keřů a stromů, technickými prostředky apod.). Stanovit sklon svahů tak, aby se zřetelem na mechanické vlastnosti výsypkových zemin a výšku výsypky byla zajištěna dostatečná stabilita; při vyšších výsypkách svahy zabezpečit terasováním generálního svahu a vhodným odstupem jednotlivých výsypkových stupňů (etáží),
3. zpřístupnit výsypky příjezdními pozemními komunikacemi, u větších výsypek vybudovat podle požadavků budoucího uživatele rekultivovaných ploch též síť účelových komunikací na koruně (náhorní plošině) a výsypkových stupních (etážích) a zachovávat přitom zásady protierozní ochrany,
4. při budování výsypek, odvalů a odkališť dbát i na úpravu vodního režimu v půdě, jejich povrch urovnat a upravit tak, aby na něm mohla být používána běžná zemědělská mechanizace, korunu výsypek, odvalů a odkališť včetně výsypkových stupňů (etáží) vytvořit nejméně v mocnosti vegetační vrstvy ze zemin, u nichž jsou předpoklady zúrodnění a postupného intenzivního obhospodařování; pro usnadnění průsaku srážkové vody a omezení jejího odtoku na minimum vytvářet vhodný strukturální stav půdy především důslednou, dostatečně dlouhou biologickou rekultivací s pěstováním vhodných druhů rostlin,
5. vytvořit podmínky pro obdělávání pozemků, u nichž je těžbou nerostů narušeno jejich dosavadní obhospodařování, a to do doby, než bude možno po skončení těžby a po provedení rekultivace na sousedních těžbou devastovaných plochách zahrnout tyto pozemky do konečné organizace zemědělského půdního fondu,
6. upravit v dohodě s vodohospodářskými orgány celkový vodní režim na plochách narušených těžbou, aby byly odstraněny nepříznivé účinky poklesu podzemních vod, zamezeno shromažďování povrchových vod a umožněn jejich neškodný odtok, popřípadě vytvořit podmínky pro závlahu pozemků;
b) při hlubinné těžbě
1. snižovat, pokud je to za daných technicko-ekonomických podmínek možné, poklesy zemědělské půdy (zakládkou vyrubaných slojí apod.),
2. v místech předpokládaných poklesů a před postupem odvalů provádět v dostatečném předstihu oddělenou skrývku svrchních kulturních vrstev půdy a hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin a využívat je k zemědělské rekultivaci pozemků znehodnocených poddolováním a ke konečné povrchové úpravě odvalů, které lze zemědělsky, popřípadě lesnicky rekultivovat,
3. bezprostředně po stabilizaci, popřípadě již v průběhu poklesů terénu provést na mírnějších nezvodnělých poklesech nezbytné terénní úpravy a hlubší poklesy vyplnit zavážkovými hmotami a náležitě povrchově upravit; takto upravené plochy poklesů převrstvit skrytými kulturními vrstvami půdy a provést podle schváleného plánu biologickou rekultivaci tak, aby pozemky mohly být opět použity pro intenzívní zemědělské obhospodařování,
4. na zamokřených pozemcích, pokud byly dotčeny při hlubinné těžbě a činnosti s ní související, v dohodě s vodohospodářskými orgány upravit vodní režim buď odvodněním a úpravou narušených vodních toků, nebo zvodnělé plochy zasypat závažkovými hmotami, povrchově upravit, převrstvit skrytými kulturními vrstvami půdy a provést podle schváleného plánu biologickou rekultivaci tak, aby pozemky mohly být opět použity pro intenzívní zemědělské obhospodařování; pokud uvedená opatření nelze uskutečnit (pro značnou hloubku poklesů nebo nedostatek zavážkových hmot apod.), zvodnělé poklesové kotliny řádně upravit na víceúčelové vodní nádrže včetně osázení břehů vhodnou vegetací,
5. odvaly hlušiny zakládat přednostně v místech stávajících a předpokládaných poklesů a jejich výšku usměrňovat podle skutečné nebo předpokládané hloubky poklesů.
§ 24
(1) Průmyslové organizace jsou povinny při ukládání odpadových hmot (popelovin, strusky, flotačních kalů apod.) dodržovat kromě povinností uvedených v § 22 odst. 1 tato opatření:

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceVyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení30.04.1987
Účinnost od01.07.1987
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení