Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 292/1999 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Vídeňské úmluvě o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám
Platný
Mezinárodní smlouva
Účinnost od 25.08.1999
Verze znění:
06.12.1999
Zobrazeno prvních 200 z celkem 351 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
292
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. srpna 1978 byla ve Vídni přijata Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám.
Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 30. srpna 1979.
Dne 22. února 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Úmluvy, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky s účinností od 1. ledna 1993 považuje za signatářský stát Vídeňské úmluvy o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám ze dne 23. srpna 1978.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky, prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u depozitáře Úmluvy dne 26. července 1999.
Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení:
„Česká republika prohlašuje podle článku 7 odst. 2 a 3 Vídeňské úmluvy o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám, sjednané dne 23. srpna 1978 ve Vídni, že použije ustanovení Úmluvy na svoji vlastní sukcesi, k níž došlo před vstupem Úmluvy v platnost, vůči signatářským státům, smluvním státům nebo smluvním stranám, které toto prohlášení přijmou.
Česká republika současně prohlašuje, že přijímá prohlášení, které při ratifikaci Úmluvy provedla podle článku 7 odst. 2 a 3 Úmluvy Slovenská republika.“
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 49 odst. 1 dne 6. listopadu 1996. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 25. srpna 1999.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
VÍDEŇSKÁ ÚMLUVA
o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám
(23. srpna 1978)
Státy, které jsou stranami této úmluvy,
majíce na zřeteli, že proces dekolonizace přivodil hluboké proměny mezinárodního společenství,
majíce rovněž na zřeteli, že v budoucnu mohou další faktory vést k případům sukcese států,
jsouce přesvědčeny za daných okolností o nezbytnosti kodifikace a pokrokového rozvoje pravidel o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám jako prostředku k zajištění větší právní jistoty v mezinárodních vztazích,
konstatujíce, že zásady svobodného souhlasu, dobré víry a pacta sunt servanda jsou obecně uznávány,
zdůrazňujíce, že trvalé dodržování obecných mnohostranných smluv týkajících se kodifikace a pokrokového rozvoje mezinárodního práva a smluv, jejichž předmět a účel představují zájem mezinárodního společenství jako celku, má zvláštní význam pro posílení míru a mezinárodní spolupráce,
majíce na paměti zásady mezinárodního práva vtělené do Charty Organizace spojených národů, jako jsou zásady rovnoprávnosti národů a práva národů na sebeurčení, svrchované rovnosti a nezávislosti všech států, nevměšování do vnitřních věcí států, zákazu hrozby silou nebo použití síly a všeobecného a účinného dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny,
připomínajíce, že Charta Organizace spojených národů požaduje dodržování územní nedotknutelnosti a politické nezávislosti každého státu,
majíce na mysli ustanovení Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969,
majíce rovněž na mysli článek 73 uvedené úmluvy,
potvrzujíce, že otázky smluvního práva, vyjma těch, které vznikají v souvislosti se sukcesí států, jsou upravovány příslušnými pravidly mezinárodního práva včetně pravidel obyčejového práva obsažených ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu z roku 1969,
potvrzujíce, že pravidla mezinárodního práva obyčejového nadále upravují otázky neupravené ustanoveními této úmluvy,
dohodly se na následujícím:
OBECNÁ USTANOVENÍ
Působnost úmluvy
Tato úmluva se vztahuje na účinky sukcese států ve vztahu ke smlouvám mezi státy.
Používané výrazy
1. Pro účely této úmluvy:
a) „smlouva“ je mezinárodní dohoda uzavřená písemně mezi státy v souladu s mezinárodním právem, sepsaná v jednom nebo dvou či více souvisících dokumentech, ať je její název jakýkoli;
b) „sukcese států“ je nahrazení jednoho státu druhým v odpovědnosti za mezinárodní vztahy území;
c) „stát-předchůdce“ je stát, který byl při sukcesi států nahrazen jiným státem;
d) „stát-nástupce“ je stát, který při sukcesi států nahradil jiný stát;
e) „datum sukcese států“ je datum, od něhož stát-nástupce nahradil stát-předchůdce v odpovědnosti za mezinárodní vztahy území, k němuž se vztahuje sukcese států;
f) „nový nezávislý stát“ je stát-nástupce, jehož území bylo bezprostředně před datem sukcese států závislým územím, za jehož mezinárodní vztahy odpovídal stát-předchůdce;
g) „notifikace sukcese“ je ve vztahu k mnohostranné smlouvě oznámení státu-nástupce, jakkoli formulované nebo nazvané, vyjadřující jeho souhlas s tím, aby byl považován za vázaného smlouvou;
h) „plná moc“ je ve vztahu k notifikaci sukcese nebo jiné notifikaci prováděné podle této úmluvy dokument vydaný příslušným orgánem státu, jímž se určuje jedna nebo více osob, aby v zastoupení státu provedla notifikaci sukcese nebo, podle okolností, jinou notifikaci;
i) „ratifikace“, „přijetí“ a „schválení“ je, podle okolností, takto pojmenovaný mezinárodní úkon, jímž stát z mezinárodního hlediska projevuje svůj souhlas být vázán smlouvou;
j) „výhrada“ je jednostranné prohlášení, jakkoli formulované nebo nazvané, učiněné státem při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy nebo při přístupu k ní nebo při notifikaci sukcese do smlouvy, jímž se zamýšlí vyloučit nebo změnit právní účinek některých ustanovení smlouvy při jejich provádění vůči tomuto státu;
k) „smluvní stát“ je stát, který projevil souhlas být vázán smlouvou, ať smlouva vstoupila v platnost, nebo ne;
l) „strana“ je stát, který projevil souhlas být vázán smlouvou a vůči němuž je smlouva v platnosti;
m) „jiná strana“ je ve vztahu ke státu-nástupci strana smlouvy platné k datu sukcese států na území, k němuž se tato sukcese států vztahuje, vyjma státu-předchůdce;
n) „mezinárodní organizace“ je mezivládní organizace.
2. Ustanovení odstavce 1, týkající se výrazů používaných v těchto článcích, se nedotýkají použití těchto výrazů nebo významu, který jim může být dán ve vnitrostátním právu států.
Případy, na které se tato úmluva nevztahuje
Skutečnost, že se tato úmluva nevztahuje ani na účinky sukcese států ve vztahu k mezinárodním dohodám uzavřeným mezi státy a jinými subjekty mezinárodního práva nebo ve vztahu k mezinárodním dohodám, které nebyly uzavřeny písemně, se nedotýká:
a) použití jakýchkoli pravidel obsažených v této úmluvě na případy, jimž jsou podřízeny podle mezinárodního práva nezávisle na uvedené úmluvě;
b) použití této úmluvy mezi státy na účinky sukcese ve vztahu k mezinárodním dohodám, jejichž stranami jsou též jiné subjekty mezinárodního práva.
Smlouvy zakládající mezinárodní organizace a smlouvy přijaté v rámci mezinárodní organizace
Tato úmluva se vztahuje na účinky sukcese států ve vztahu:
a) ke každé smlouvě, která je zakládajícím dokumentem mezinárodní organizace, s výhradou pravidel týkajících se získání členství a s výhradou příslušných pravidel organizace;
b) ke každé smlouvě přijaté v rámci mezinárodní organizace, s výhradou k příslušným pravidlům organizace.
Závazky uložené mezinárodním právem nezávisle na smlouvě
Skutečnost, že smlouva není považována za platnou ve vztahu k některému státu v důsledku použití této úmluvy, nijak neovlivňuje povinnost tohoto státu plnit závazky obsažené ve smlouvě, které je stát povinen plnit podle mezinárodního práva nezávisle na smlouvě.
Případy sukcese států, na něž se vztahuje tato úmluva
Tato úmluva se vztahuje pouze na účinky sukcese států, k níž došlo v souladu s mezinárodním právem a zvláště se zásadami mezinárodního práva zakotvenými v Chartě Organizace spojených národů.
Časová působnost úmluvy
1. Aniž je dotčeno použití kteréhokoli pravidla obsaženého v této úmluvě, kterým by se mohly řídit účinky sukcese států podle mezinárodního práva nezávisle na této úmluvě, úmluva se vztahuje pouze na sukcesi států, ke které došlo po jejím vstupu v platnost, není-li dohodnuto jinak.
2. Stát-nástupce může tehdy, když vyjadřuje souhlas být vázán touto úmluvou, nebo kdykoli poté, učinit prohlášení o tom, že použije ustanovení této úmluvy na svou vlastní sukcesi států, k níž došlo před vstupem úmluvy v platnost, vůči smluvnímu státu nebo straně úmluvy, které učiní prohlášení, jímž přijímají prohlášení státu-nástupce. Po vstupu úmluvy v platnost mezi státy, které učinily tato prohlášení nebo po prohlášení o přijetí, je-li toto učiněno později, se ustanovení úmluvy použijí na účinky sukcese států od data uvedené sukcese.
3. Stát-nástupce může při podpisu této úmluvy nebo tehdy, když vyjadřuje souhlas být jí vázán, učinit prohlášení o tom, že bude předběžně používat ustanovení úmluvy ve vztahu ke své vlastní sukcesi států, k níž došlo před vstupem úmluvy v platnost, vůči jinému signatářskému státu nebo smluvnímu státu, jenž učiní prohlášení, jímž přijímá prohlášení státu-nástupce; poté, kdy bylo učiněno ono prohlášení, bude se těchto ustanovení předběžně používat na účinky sukcese států mezi oběma státy od data sukcese.
4. Prohlášení učiněná podle odstavce 2 nebo odstavce 3 musí být obsažena v písemné notifikaci depozitáři, který bude informovat strany a státy, jež jsou způsobilé stát se stranami této úmluvy, o notifikaci, kterou obdržel, a o jejím znění.
Dohody o přechodu smluvních závazků nebo práv ze státu-předchůdce na stát-nástupce
1. Závazky nebo práva státu-předchůdce, vyplývající ze smluv platných vzhledem k území k datu sukcese států, se nestávají závazky nebo právy státu-nástupce vůči jiným státům, které jsou stranami těchto smluv, v důsledku pouhé skutečnosti, že stát-předchůdce a stát-nástupce uzavřely dohodu o tom, že takové závazky nebo práva přecházejí na stát-nástupce.
2. Navzdory uzavření takové dohody se účinky sukcese států na smlouvy, které k datu sukcese států platily vzhledem k danému území, řídí touto úmluvou.
Jednostranné prohlášení státu-nástupce týkající se smluv státu-předchůdce
1. Závazky nebo práva vyplývající ze smluv platných vzhledem k území k datu sukcese států se nestávají závazky nebo právy státu-nástupce nebo jiných států, které jsou stranami těchto smluv, v důsledku pouhého jednostranného prohlášení státu-nástupce o zachování smluv v platnosti vzhledem k jeho území.
2. V tom případě se účinky sukcese států na smlouvy, které k datu sukcese států platily vzhledem k danému území, řídí touto úmluvou.
Smlouvy předvídající účast státu-nástupce
1. Jestliže smlouva předvídá, že se v případě sukcese států bude mít stát-nástupce možnost považovat za její stranu, může tento notifikovat svou sukcesi vzhledem ke smlouvě podle ustanovení smlouvy nebo, nejsou-li taková ustanovení, podle ustanovení této úmluvy.
2. Jestliže smlouva stanoví, že v případě sukcese států bude stát-nástupce považován za stranu smlouvy, bude takové ustanovení účinné pouze tehdy, jestliže stát-nástupce výslovně vyjádří písemně svůj souhlas.
3. V případech uvedených v odstavci 1 nebo 2 je stát-nástupce, který souhlasil s tím, že bude smluvní stranou, považován za stranu od data sukcese států, pokud smlouva nestanoví jinak nebo pokud není dohodnuto jinak.
Hraniční režimy
Sukcese států se jako taková nedotýká:
a) hranic stanovených smlouvou ani
b) závazků a práv stanovených smlouvou a vztahujících se k režimu hranic.
Jiné územní režimy
1. Sukcese států se jako taková nedotýká:
a) závazků o užívání kteréhokoli území nebo omezení jeho užívání, stanovených smlouvou ve prospěch území cizího státu a považovaných za příslušející k daným územím;
b) práv stanovených smlouvou ve prospěch kteréhokoli území a týkajících se užívání nebo omezení užívání kteréhokoli území cizího státu a považovaných za příslušející k daným územím.
2. Sukcese států se jako taková nedotýká:
a) závazků o užívání kteréhokoli území nebo omezení jeho užívání, stanovených smlouvou ve prospěch skupiny států nebo všech států a považovaných za příslušející k tomuto území;
b) práv stanovených smlouvou ve prospěch skupiny států nebo všech států a týkajících se užívání kteréhokoli území nebo omezení jeho užívání a považovaných za příslušející k tomuto území.
3. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na smluvní závazky státu-předchůdce o zřízení cizích vojenských základen na území, k němuž se vztahuje sukcese států.
Tato úmluva a trvalá svrchovanost nad přírodním bohatstvím a zdroji
Nic v této úmluvě se nedotýká zásad mezinárodního práva stvrzujících trvalou svrchovanost každého národa a státu nad jeho přírodním bohatstvím a zdroji.
Otázky platnosti smlouvy
Nic v této úmluvě nebude považováno za předjímající jakoukoli otázku týkající se platnosti smlouvy.
SUKCESE TÝKAJÍCÍ SE ČÁSTI ÚZEMÍ
Sukcese týkající se části území
Jestliže část území státu nebo některé území, za jehož mezinárodní vztahy je stát odpovědný a které není součástí území tohoto státu, se stane částí území jiného státu:
a) smlouvy státu-předchůdce přestávají platit vzhledem k území, k němuž se sukcese států vztahuje, a to od data sukcese států;
b) smlouvy státu-nástupce se stávají platnými vzhledem k území, k němuž se sukcese států vztahuje, a to od data sukcese států, pokud ze smlouvy nevyplývá nebo není jinak stanoveno, že by provádění smlouvy na tomto území bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy.
NOVĚ NEZÁVISLÉ STÁTY
OBECNÉ PRAVIDLO
Postoj vůči smlouvám státu-předchůdce
Nově nezávislý stát není povinen zachovávat v platnosti žádnou smlouvu nebo stát se její stranou z pouhého důvodu, že k datu sukcese států smlouva platila vzhledem k území, k němuž se vztahuje sukcese států.
MNOHOSTRANNÉ SMLOUVY
Účast na smlouvách platných k datu sukcese státu
1. S výhradou odstavců 2 a 3 se může nově nezávislý stát notifikací sukcese stát stranou kterékoli mnohostranné smlouvy, která k datu sukcese států platila se zřetelem k území, k němuž se vztahuje sukcese států.
2. Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy vůči nově nezávislému státu bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti jejího provádění.
3. Jestliže ze znění smlouvy nebo z důvodů omezeného počtu zúčastněných států stejně jako z předmětu a cíle smlouvy vyplývá, že účast jiného státu na smlouvě vyžaduje souhlas všech stran, nově nezávislý stát se může stát smluvní stranou smlouvy pouze s tímto souhlasem.
Účast na smlouvách, které k datu sukcese států nevstoupily v platnost
1. S výhradou odstavců 3 a 4 se může nově nezávislý stát notifikací sukcese stát smluvním státem mnohostranné smlouvy, která dosud nevstoupila v platnost, jestliže k datu sukcese států byl stát-předchůdce smluvním státem ve vztahu k území, k němuž se vztahuje sukcese států.
2. S výhradou odstavců 3 a 4 se může nově nezávislý stát notifikací sukcese stát stranou mnohostranné smlouvy, jež vstoupí v platnost po datu sukcese států, jestliže k datu sukcese států byl stát-předchůdce smluvním státem ve vztahu k území, k němuž se vztahuje sukcese států.
3. Odstavců 1 a 2 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy vůči nově nezávislému státu bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy.
4. Jestliže ze znění smlouvy nebo z důvodu omezeného počtu zúčastněných států stejně jako z předmětu a cíle smlouvy vyplývá, že účast jiného státu na smlouvě vyžaduje souhlas všech stran nebo všech smluvních států, může se nově nezávislý stát stát stranou nebo smluvním státem smlouvy pouze s tímto souhlasem.
5. Jestliže smlouva stanoví, že pro její vstup v platnost bude nutný určitý počet smluvních států, nově nezávislý stát, který se stává jejím smluvním státem podle odstavce 1, bude považován za smluvní stát pro účely tohoto ustanovení, pokud ze smlouvy nevyplývá jiný záměr nebo není stanoveno jinak.
Účast na smlouvách podepsaných státem-předchůdcem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení
1. S výhradou odstavců 3 a 4, jestliže před datem sukcese států stát-předchůdce podepsal mnohostrannou smlouvu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení a svým podpisem vyjádřil úmysl vztáhnout smlouvu na území, k němuž se vztahuje sukcese států, nově nezávislý stát může smlouvu ratifikovat, přijmout nebo schválit, jako by ji sám podepsal, a stát se tak stranou nebo smluvním státem této smlouvy.
2. Pro účely odstavce 1, jestliže ze smlouvy nevyplývá jiný úmysl nebo není stanoveno jinak, je podpis smlouvy státem-předchůdcem považován za vyjádření záměru, aby se smlouva vztahovala na celek území, za jehož mezinárodní vztahy byl stát-předchůdce odpovědný.
3. Odstavce 1 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy nově nezávislým státem bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy.
4. Jestliže z ustanovení smlouvy nebo z důvodu omezeného počtu zúčastněných států stejně jako z předmětu a cíle smlouvy plyne, že účast jiného státu na smlouvě vyžaduje souhlas všech stran nebo všech smluvních států, může se nově nezávislý stát stát stranou nebo smluvním státem pouze s takovým souhlasem.
Výhrady
1. Stane-li se nově nezávislý stát notifikací sukcese podle článku 17 nebo 18 stranou nebo smluvním státem mnohostranné smlouvy, má se za to, že zachovává všechny výhrady ke smlouvě, která platila k datu sukcese států, vzhledem k území, k němuž se sukcese států vztahuje, pokud při notifikaci sukcese nevyjádří opačný úmysl nebo neučiní výhradu vztahující se k témuž předmětu jako výše uvedená výhrada.
3. Učiní-li nově nezávislý stát výhradu v souladu s odstavcem 2, použije se na tuto výhradu ustanovení uvedených v článcích 20 až 23 Vídeňské úmluvy o smluvním právu.
Souhlas státu být vázán částí smlouvy a volba mezi různými ustanoveními
1. Nově nezávislý stát při notifikaci sukcese podle článků 17 a 18, jíž se stává stranou nebo smluvním státem mnohostranné smlouvy, může, dovoluje-li to smlouva, vyjádřit svůj souhlas být vázán částí smlouvy nebo provést volbu mezi různými ustanoveními za podmínek stanovených ve smlouvě pro vyjádření takového souhlasu nebo provedení takové volby.
2. Nově nezávislý stát může také uplatnit za stejných podmínek jako ostatní strany nebo smluvní státy jakékoli právo dané smlouvou zrušit nebo změnit souhlas vyjádřený nebo volbu provedenou jím nebo státem-předchůdcem ohledně území, k němuž se vztahuje sukcese států.
3. Jestliže nově nezávislý stát nevyjádří svůj souhlas nebo neprovede volbu v souladu s odstavcem 1 nebo nezruší nebo nezmění volbu státu-předchůdce v souladu s odstavcem 2, má se za to, že zachovává:
a) v souladu se smlouvou státem-předchůdcem projevený souhlas být vázán částí této smlouvy vzhledem k území, k němuž se sukcese států vztahuje,
b) v souladu se smlouvou státem-předchůdcem provedenou volbu mezi různými ustanoveními k provádění smlouvy vzhledem k území, k němuž se vztahuje sukcese států.
Notifikace sukcese
2. Jestliže notifikace sukcese není podepsána hlavou státu, hlavou vlády nebo ministrem zahraničních věcí, zástupce státu, který ji provádí, může výt vyzván, aby předložil plnou moc.
3. Jestliže smlouva nestanoví jinak, notifikace sukcese:
a) je předávána nově nezávislým státem depozitáři, nebo není-li depozitáře, stranám nebo smluvním státům;
b) je považována za provedenou nově nezávislým státem k datu, kdy ji obdržel depozitář, nebo není-li depozitáře, k datu, kdy ji obdržely všechny strany nebo všechny smluvní státy.
4. Odstavec 3 se nedotýká žádné povinnosti, jež je uložena depozitáři v souladu se smlouvou nebo jinak, informovat strany nebo smluvní státy o notifikaci sukcese nebo o každém sdělení provedeném v této souvislosti nově nezávislým státem.
5. S výhradou ustanovení smlouvy se má za to, že taková notifikace sukcese nebo sdělení byly doručeny státu, kterému byly určeny, tehdy, když o nich byl tento stát informován depozitářem.
Účinky notifikace sukcese
1. Jestliže smlouva nestanoví jinak nebo není-li jinak dohodnuto, nově nezávislý stát, který provádí notifikaci sukcese podle článku 17 nebo odstavce 2 článku 18, bude považován za stranu smlouvy od data sukcese států nebo od data vstupu smlouvy v platnost, vstupuje-li smlouva v platnost později.
2. Nicméně se má za to, že provádění smlouvy je mezi nově nezávislým státem a ostatními stranami smlouvy přerušeno až do data notifikace sukcese, s výjimkou případu, kdy je smlouva podle článku 27 prováděna prozatímně nebo kdy je dohodnuto jinak.
3. Jestliže smlouva nestanoví jinak nebo není jinak dohodnuto, nově nezávislý stát, jenž provádí notifikaci sukcese podle článku 18 odst. 1, je považován za smluvní stát smlouvy od data notifikace sukcese.
DVOUSTRANNÉ SMLOUVY
Podmínky, za nichž se v případě sukcese státu smlouva povazuje za platnou
1. Dvoustranná smlouva, která k datu sukcese platila na území, k němuž se vztahuje sukcese států, je považována za platnou mezi nove nezávislým státem a druhou smluvní stranou v souladu s ustanoveními smlouvy, jestliže:
a) strany s tím výslovně souhlasí; nebo
b) ze způsobu jejich chování se musí mít za to, že s tím souhlasí.
2. Smlouva považovaná za platnou podle odstavce 1 platí mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou od data sukcese států, pokud z jejich dohody nevyplývá jiný úmysl nebo není stanoveno jinak.
Vzájemný vztah státu-předchůdce a nově nezávislého státu
Smlouva, která v souladu s článkem 24 je považována za platnou mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou, nemůže být pouze z tohoto důvodu považována za platnou také mezi státem-předchůdcem a nově nezávislým státem.
Zánik, přerušení provádění nebo změna smlouvy mezi státem-předchůdcem a druhou stranou smlouvy
1. Jestliže v souladu s článkem 24 je smlouva považována za platnou mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou:
a) tato smlouva mezi nimi nepřestane platit jen z toho důvodu, že následně zanikla mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou;
b) nebude mezi nimi přerušeno její provádění jen z toho důvodu, že bylo následně přerušeno její provádění mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou;
c) nebude mezi nimi změněna jen z toho důvodu, že byla následně změněna mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou.
2. Skutečnost, že smlouva zanikla nebo případně bylo přerušeno její provádění mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou po datu sukcese států, nebrání tomu, aby smlouva byla nadále považována za platnou nebo případně aby byla prováděna mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou, jestliže bylo stanoveno, v souladu s článkem 24, že tak bylo dohodnuto.
3. Skutečnost, že smlouva byla změněna mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou po datu sukcese států, nebrání tomu, aby nezměněná smlouva byla považována za platnou, v souladu s článkem 24, mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou, pokud není stanoveno, že jejich úmyslem bylo provádět mezi nimi změněnou smlouvu.
PROZATÍMNÍ PROVÁDĚNÍ
Mnohostranné smlouvy
1. Jestliže k datu sukcese států mnohostranná smlouva platila vzhledem k území, k němuž se vztahuje sukcese států, a nově nezávislý stát oznámí svůj úmysl, aby smlouva byla prozatímně prováděna vůči jeho území, bude smlouva prozatímně prováděna mezi nově nezávislým státem a každou stranou, která s tím výslovně souhlasí nebo z jejíhož chování se musí mít za to, že s tím souhlasí.
2. Nicméně v případě smlouvy, která náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, se vyžaduje k takovému prozatímnímu provádění souhlas všech stran.
3. Jestliže k datu sukcese států dosud platná mnohostranná smlouva byla prozatímně prováděna vůči území, k němuž se vztahuje sukcese států, a nově nezávislý stát oznámí svůj úmysl, aby smlouva byla nadále prozatímně prováděna vůči jeho území, bude smlouva prozatímně prováděna mezi nově nezávislým státem a každým smluvním státem, který s tím výslovně souhlasí nebo z jehož chování se musí mít za to, že s tím souhlasí.
4. Nicméně v případě smlouvy, která náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, se vyžaduje k takovému prozatímnímu provádění souhlas všech smluvních států.
5. Odstavců 1 až 4 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy vůči nově nezávislému státu bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 292/1999 Sb., o Vídeňské úmluvě o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám |
|---|---|
| Typ předpisu | Mezinárodní smlouva |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 06.12.1999 |
|---|---|
| Účinnost od | 25.08.1999 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Právní oblasti:
Mezinárodní právo
Mezinárodní právo veřejné
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0