Zákon č. 289/1995 Sb.
Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Platný
Zákon
Účinnost od 01.01.1996
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA PRVNÍ
Oddíl první
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 4a
§ 5
Oddíl druhý
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
HLAVA DRUHÁ
Oddíl první
§ 11
§ 12
Oddíl druhý
§ 13
§ 14
Oddíl třetí
§ 15
§ 16
Oddíl čtvrtý
§ 17
§ 18
HLAVA TŘETÍ
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
HLAVA ČTVRTÁ
Oddíl první
§ 23
§ 23a
§ 23b
§ 23d
Oddíl druhý
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 27a
§ 27b
§ 27c
§ 27d
§ 28
§ 28a
HLAVA PÁTÁ
Oddíl první
§ 29
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 36a
Oddíl druhý
§ 37
Oddíl třetí
§ 38
§ 39
§ 39a
Oddíl čtvrtý
§ 40
HLAVA ŠESTÁ
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
HLAVA SEDMÁ
§ 46
§ 46a
HLAVA OSMÁ
Oddíl první
§ 47
§ 48
§ 48a
§ 49
Oddíl druhý
§ 50
§ 51
§ 51a
§ 52
HLAVA DEVÁTÁ
Oddíl první
§ 53
Oddíl druhý
§ 54
§ 55
HLAVA DESÁTÁ
§ 58
§ 58a
§ 59
ČÁST DRUHÁ
§ 60
ČÁST TŘETÍ
§ 61
ČÁST ČTVRTÁ
§ 62
ČÁST ŠESTÁ
§ 64
§ 65
Zobrazeno prvních 200 z celkem 980 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
289
ZÁKON
ze dne 3. listopadu 1995
o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ZÁKON O LESÍCH
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního přírodního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa ,
b) funkcemi lesa ekosystémové služby podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční,
c) lesními porosty stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa ,
d) hospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa ,
e) ochranou lesa činnosti směřující k omezení vlivu škodlivých činitelů, ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování následků jejich působení,
f) škodlivými činiteli škodlivé organismy , nepříznivé povětrnostní vlivy, imise a fyzikální nebo chemické faktory, způsobující poškození lesa,
g) škodlivými organismy původci chorob lesních porostů a rostlinní nebo živočišní škůdci lesních porostů ,
h) obnovou lesa soubor opatření vedoucích k opětovnému vzniku následného lesního porostu ,
i) zalesněním založení nového lesního porostu na pozemcích prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa ,
j) zajištěním lesního porostu dosažení takového stavu lesního porostu , který po zalesnění nebo obnově lesa dále nevyžaduje intenzivní ochranu a počet životaschopných jedinců a jejich rozmístění po zalesněné ploše a druhová skladba lesních dřevin dává předpoklady pro vznik stanovištně vhodného lesního porostu ,
k) výchovou lesa opatření ovlivňující druhovou a prostorovou skladbu, růst, vývoj, zdravotní stav, odolnost a kvalitu lesního porostu s cílem zabezpečit plnění funkcí lesa ; výchovou není těžba mýtní,
l) těžbou předmýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem výchovy lesního porostu ,
m) těžbou mýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem obnovy lesního porostu nebo výběr jednotlivých stromů v lesním porostu , který je určen k obnově,
n) těžbou nahodilou těžba prováděná
1. za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených,
2. v rámci regulace invazních nepůvodních druhů podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nebo
3. v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinolékařských opatření přijatých k předcházení šíření nebo k eradikaci škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči,
o) těžbou mimořádnou těžba, která není těžbou předmýtní úmyslnou , mýtní úmyslnou nebo nahodilou,
p) přírodními lesními oblastmi území s obdobnými růstovými podmínkami pro les,
r) hospodářskými soubory jednotky diferenciace hospodaření v lesích stanovené v rámci přírodních lesních oblastí a charakterizované funkčním zaměřením, přírodními podmínkami a stavem lesních porostů ,
s) porostem základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě,
t) lesním hospodářským celkem lesy ve vlastnictví jednoho vlastníka, případně v užívání a požívání jednoho držitele práva les užívat a požívat za účelem hospodaření v lese , pro které se zpracovává lesní hospodářský plán , a
u) objekty a zařízeními sloužícími hospodaření v lese lesní cesty, stavby hrazení bystřin a strží a stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd.
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
(1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou
a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 5 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen „lesní pozemky “),
b) zpevněné lesní cesty, vodní plochy o rozloze do 2 ha, ostatní plochy, semenné sady, lesní školky, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, lesní loučky, lesní pastviny, políčka a okusové plochy pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1) a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství, (dále jen „jiné pozemky “).
(2) Pozemky určenými k plnění funkcí lesa nejsou plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa , pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne podle odstavce 4 jinak.
(3) V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa , rozhoduje orgán státní správy lesů.
(4) Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesa . Ustanovení zvláštních předpisů1) nejsou tím dotčena.
(5) Orgán státní správy lesů zašle rozhodnutí vydaná podle odstavců 3 a 4 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nacházejí pozemky, kterých se rozhodnutí týká.
Nakládání s lesy ve vlastnictví státu
(1) Pokud jde o lesy ve vlastnictví státu (dále jen „státní lesy“), vztahují se práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu, prodej spoluvlastnického podílu státu , prodej odloučeného lesního pozemku , zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku2) nebo převod podle odstavců 3, 6 a 10. Právní jednání, kterým se nakládá se státními lesy, vyžaduje ke své platnosti předchozí souhlas Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Ustanovení jiných právních předpisů37) tím nejsou dotčena.
(3) Právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, na základě písemné smlouvy uzavřené podle zvláštních právních předpisů32) převádí pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemky podle odstavce 4.
(4) Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa , za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 1 ha je vzdálen od komplexu státních lesů více než 100 m, při výměře do 5 ha více než 500 m a při výměře do 10 ha více než 1 000 m; za odloučené lesní pozemky se považují rovněž lesní pozemky do celkové výměry 10 ha oddělené od komplexu státních lesů vodními toky, dálnicemi, silnicemi dálničního typu, přehradami, letišti se zpevněnými plochami nebo jinými pozemkovými pruhy, které znemožňují jejich přímé spojení s komplexem státních lesů při lesní dopravě. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemku . Komplexem státních lesů se rozumí souvislé pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře větší než 10 ha.
(5) Pozemky určené k plnění funkcí lesa se považují za souvislé, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy do šíře 10 m nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují vodní toky, dálnice, silnice dálničního typu, přehrady, letiště se zpevněnými plochami a další pozemkové pruhy, které znemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obce , hranicí katastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami, pokud neznemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě.
(6) Pro převod lesních pozemků v uznaných farmových chovech33) neplatí uvedená omezení vzdálenostmi a výměrami od komplexu státního lesa . Lesní pozemky v těchto uznaných farmových chovech mohou být převáděny na jiné vlastníky pozemků v těchto uznaných farmových chovech, a to do celkové výměry 10 ha.
(7) Pozemky určené k plnění funkcí lesa vymezené v platném územním plánu obce jako plochy rekreace, na nichž se nachází nejméně 3 stavby pro rodinnou rekreaci vzdálené od sebe nejvýše 50 m, lze převést na vlastníky těchto staveb nebo právnickou osobu založenou těmito vlastníky. V případě lesních pozemků se nepřihlíží k tomu, zda jsou odloučené.
(8) Spoluvlastnickým podílem státu se pro účely převodu podle odstavce 10 rozumí podíl státu nejvíce jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha.
(9) Pro účely převodu podle odstavců 3 a 10 se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky , oplocení a stavby účelových komunikací.
(10) Na základě písemné žádosti obce převede právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, bezúplatně do vlastnictví obce
a) odloučené lesní pozemky určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby nebo povolení záměru k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) odloučené lesní pozemky určené územním plánem nebo regulačním plánem jako sportoviště,
c) spoluvlastnické podíly státu v případě, je-li obec spoluvlastníkem pozemku.
(11) Žádosti podle odstavce 10 právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.
(1) Obec je povinna na lesních pozemcích převedených podle § 4 odst. 10 písm. a) nebo b) začít s realizací veřejně prospěšné stavby nebo s realizací stavby sportoviště do 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k těmto pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch obce . Neučiní-li tak, je obec povinna nabídnout tyto pozemky právnické osobě, které je svěřeno nakládání se státními lesy, ke zpětnému převodu za stejných podmínek, za jakých byly na obec převedeny.
(2) Pokud ve lhůtě 90 dnů od marného uplynutí lhůty podle odstavce 1 právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, nabídku ke zpětnému převodu odmítne, je obec povinna poskytnout této právnické osobě ve lhůtě 90 dnů finanční náhradu ve výši hodnoty pozemků zjištěné podle zákona upravujícího oceňování majetku.
(3) Finanční náhradu podle odstavce 2 je obec povinna poskytnout právnické osobě, které je svěřeno nakládání se státními lesy, rovněž v případě jejich převodu do vlastnictví třetí osoby, a to do 90 dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch třetí osoby.
Zákaz přenechání hospodaření ve státním lese
(1) Přenechat státní les k užívání a požívání za účelem hospodaření v lese osobě odlišné od právnické osoby, které je svěřeno nakládání s tímto lesem, se zakazuje.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, má-li být státní les využit pro potřeby výuky středních lesnických škol nebo vyšších odborných lesnických škol nebo provozování lesních školek.
Kategorizace lesů
Kategorie lesů
Lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.
Lesy ochranné
(1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují
a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.),
b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech,
c) lesy v klečovém a alpínském lesním vegetačním stupni.
(2) O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.
(3) Žádost o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných obsahuje kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu vymezení kategorizovaného území číselným kódem katastrálního území , parcelním číslem, jednotkami prostorového rozdělení lesa a grafickým znázorněním na podkladě katastrální mapy a mapy lesnické.
(4) Orgán státní správy lesů je povinen bezodkladně zaslat stejnopis pravomocného rozhodnutí o kategorizaci lesa v elektronické podobě Národnímu lesnickému institutu (dále jen „Institut“).
Lesy zvláštního určení
(1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se
a) v ochranných pásmech vodního zdroje I. stupně,
b) v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod,
c) na území národních parků, prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek,
d) na území kulturních památek a národních kulturních památek, nebo
e) na pozemcích, které jsou objekty důležitými pro obranu státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky (dále jen „vojenský les “).
(2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, které nejsou lesy ochrannými, vykazují převažující mimoprodukční funkce, vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří a veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je u nich nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy
a) v druhých zónách chráněných krajinných oblastí, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích,
b) lázeňské,
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
f) potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a v bažantnicích,6)
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
(3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 písm. a) a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů rovněž z podnětu orgánu ochrany přírody.
(4) Žádost o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení obsahuje kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu vymezení kategorizovaného území číselným kódem katastrálního území , parcelním číslem, jednotkami prostorového rozdělení lesa a grafickým znázorněním na podkladě katastrální mapy a mapy lesnické.
(5) Orgán státní správy lesů je povinen bezodkladně zaslat stejnopis pravomocného rozhodnutí o kategorizaci lesa v elektronické podobě Institutu.
Lesy hospodářské
Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
ZACHOVÁNÍ LESŮ
Základní povinnosti
(1) Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese .
(2) Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin.
(3) Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl.
(4) Nikdo nesmí bez povolení užít pozemky určené k plnění funkcí lesa k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Evidence a dělení pozemků
(1) K zajištění přehledu o pozemcích určených k plnění funkcí lesa v obvodu své působnosti jsou orgány státní správy lesů a Institut oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.7)
(2) Dělení lesních pozemků , při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese .
(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), souhlas podle odstavce 2 se nevydává.
Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa
Obsah a základní povinnosti
(1) Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesa nebo toho, v jehož zájmu má být výjimka vydána. Výjimku lze udělit jen, pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesa .
(2) Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména
a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí,
b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů ,
c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení,
d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí.
(3) Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou dále povinny
a) provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším škodám; k odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření,
b) ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených,
c) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa nebo aby na nich mohla probíhat přírodě blízká obnova těžbou narušeného území,
d) používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a přírodní prostředí.
(4) Při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu jsou investoři těchto prací povinni dodržovat ustanovení odstavců 2 a 3, a pokud tato činnost nevyžaduje vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, oznámit tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního stupně a předložit písemný souhlas vlastníka lesa.
Zpracování a projednání návrhů dokumentací
(1) Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace,8) návrhů na stanovení dobývacích prostorů9) a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby.
(2) Dotýká-li se řízení podle jiných právních předpisů10) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu jen se závazným stanoviskem orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa . Toto závazné stanovisko je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa.
(3) Každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení podle § 15 odst. 1, je povinen před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou.
(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), závazné stanovisko podle odstavce 2 se nevydává.
Odnětí pozemků a omezení jejich využívání
Obecné zásady
(1) Odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen „odnětí“) je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen „omezení“) je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1).
(2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.8) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy zařazeny do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
(3) Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 30 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 55 m2,
c) základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 100 m2,
d) stavby za účelem zadržování vody v krajině, jejichž celková rozloha včetně zatopené plochy nepřesáhne 1 000 m2,
e) stavby pro výkon práva myslivosti, které jsou drobnými stavbami podle stavebního zákona, a objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese ,
f) stožáry nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 500 m2.
(4) K trvalému omezení dále dochází dnem vzniku ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení47) v rozsahu tohoto ochranného pásma.
Řízení o odnětí nebo o omezení
(1) Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen „žadatel“).
(2) V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů uvede
a) údaje o pozemcích určených k plnění funkcí lesa , jichž se rozhodnutí týká,
b) záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno,
c) dobu, na kterou se dočasné odnětí nebo omezení stanoví, a schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný,
d) způsob a termín opětovného zalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné účely pozemek vrácen plnění funkcí lesa ,
e) při odnětí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby nerostů lhůty postupného odlesnění odňatých ploch tak, aby tyto plochy byly využity k plnění funkcí lesa až do doby jejich skutečného použití pro jiné účely,
f) další podmínky uvedené ve vyjádření příslušných orgánů státní správy nebo podmínky nutné v zájmu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa , lesních porostů nebo zařízení sloužících hospodaření v lese .
(3) Jestliže k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichž plnění funkcí lesa je omezeno, je třeba rozhodnutí podle jiného právního předpisu, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci.
(4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku anebo z vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to veřejný zájem, je-li nezbytná změna plánu rekultivace nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno.
(5) Pokud orgán státní správy lesů nerozhodne jinak, zaniká platnost rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a pozemek se vrací plnění funkcí lesa
a) uplynutím lhůty, na kterou bylo rozhodnutí vydáno,
b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato se skutečným využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení.
(6) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení a podrobnosti o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa .
(7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), rozhodnutí o odnětí nebo o omezení se nevydává. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, rozhodnutí o odnětí nebo o omezení vydá správa národního parku jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
(8) Po dobu řízení podle odstavce 4 lhůty podle odstavce 5 neběží.
Poplatek za odnětí
(1) Osoba, které bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinna zaplatit poplatek za odnětí (dále jen „poplatek “) ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.
(2) O výši poplatku za trvalé nebo dočasné odnětí rozhodne orgán státní správy lesů podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace odnětí. U odnětí prováděných po etapách vymezených v rozhodnutí o odnětí orgán státní správy lesů rozhoduje o poplatcích za odnětí samostatně pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.
(3) Při rozhodování o poplatcích orgán státní správy lesů vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle jiných právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o odnětí.
(4) Povinný k platbě poplatku je povinen orgánu státní správy lesů příslušnému k rozhodnutí o poplatku a orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o odnětí,
a) doručit kopii rozhodnutí, pro které je rozhodnutí o odnětí podkladem, a to do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci, a
b) písemně oznámit zahájení realizace odnětí, popřípadě zahájení další etapy odnětí, a to nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.
(5) Dojde-li ke změně v osobě, které svědčí oprávnění k odnětí, jsou osoba, které svědčilo oprávnění k odnětí, a osoba, které nově svědčí oprávnění k odnětí, povinny oznámit a doložit orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o odnětí, a orgánu státní správy lesů příslušnému k rozhodnutí o poplatku tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Orgán státní správy lesů vydá rozhodnutí o poplatku , kterým zruší původní rozhodnutí o poplatku a uloží povinnost k platbě poplatku nově určené osobě povinného; správní řízení lze zahájit také na podnět celního úřadu. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě poplatku zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
(6) Není-li rozhodnutí o poplatku za dočasné odnětí vydáno neprodleně po zahájení realizace odnětí, částka poplatku odpovídající období do vydání rozhodnutí o poplatku se přičte k první platbě poplatku , a to počínaje dnem zahájení realizace odnětí.
(7) Není-li rozhodnutí o poplatku za dočasné odnětí vydáno tak, aby mohl být poplatek uhrazen ve lhůtě podle § 18, musí být uhrazen nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení poplatku .
(8) Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí
a) pozemků souvisejících s výstavbou objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese a staveb pro výkon práva myslivosti,
b) pro výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod,
c) pro výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody,
d) pro realizaci záměrů sloužících zadržování vody v krajině nebo zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů.
(9) Poplatek se dále nepředepisuje v případě, že jeho výše
a) za trvalé odnětí nepřevyšuje celkovou částku 1 000 Kč,
b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 500 Kč v kalendářním roce.
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA PRVNÍ
Oddíl první
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 4a
§ 5
Oddíl druhý
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
HLAVA DRUHÁ
Oddíl první
§ 11
§ 12
Oddíl druhý
§ 13
§ 14
Oddíl třetí
§ 15
§ 16
Oddíl čtvrtý
§ 17
§ 18
HLAVA TŘETÍ
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
HLAVA ČTVRTÁ
Oddíl první
§ 23
§ 23a
§ 23b
§ 23d
Oddíl druhý
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 27a
§ 27b
§ 27c
§ 27d
§ 28
§ 28a
HLAVA PÁTÁ
Oddíl první
§ 29
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 36a
Oddíl druhý
§ 37
Oddíl třetí
§ 38
§ 39
§ 39a
Oddíl čtvrtý
§ 40
HLAVA ŠESTÁ
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
HLAVA SEDMÁ
§ 46
§ 46a
HLAVA OSMÁ
Oddíl první
§ 47
§ 48
§ 48a
§ 49
Oddíl druhý
§ 50
§ 51
§ 51a
§ 52
HLAVA DEVÁTÁ
Oddíl první
§ 53
Oddíl druhý
§ 54
§ 55
HLAVA DESÁTÁ
§ 58
§ 58a
§ 59
ČÁST DRUHÁ
§ 60
ČÁST TŘETÍ
§ 61
ČÁST ČTVRTÁ
§ 62
ČÁST ŠESTÁ
§ 64
§ 65
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) |
|---|---|
| Typ předpisu | Zákon |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 15.12.1995 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.1996 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0