Zákon č. 266/2025 Sb.
Zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře)
Platný
Zákon
Účinnost od 19.08.2025
Verze znění:
19.08.2025
04.08.2025
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 2
HLAVA II
§ 3
HLAVA III
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
HLAVA IV
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
HLAVA V
§ 18
§ 19
HLAVA VI
§ 20
§ 21
HLAVA VII
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
HLAVA VIII
§ 26
§ 27
HLAVA IX
§ 28
§ 29
§ 30
ČÁST DRUHÁ
§ 31
㤠4j
ČÁST TŘETÍ
§ 32
ČÁST ČTVRTÁ
§ 33
ČÁST PÁTÁ
§ 34
ČÁST ŠESTÁ
§ 35
㤠26
§ 26a
㤠26b
㤠40
§ 36
ČÁST SEDMÁ
§ 37
ČÁST OSMÁ
§ 38
ČÁST DEVÁTÁ
§ 39
ČÁST DESÁTÁ
§ 40
ČÁST JEDENÁCTÁ
§ 41
ČÁST DVANÁCTÁ
§ 42
Zobrazeno prvních 200 z celkem 559 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
266
ZÁKON
ze dne 3. července 2025
o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Základní ustanovení
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví
a) působnost státních orgánů v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob k zajištění poskytování základních služeb,
c) opatření ke zvyšování a zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury.
(2) Zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury je součástí krizového řízení podle krizového zákona.
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) základní službou služba, která je nezbytná pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí, poskytovaná v odvětvích nebo pododvětvích podle přílohy tohoto zákona,
b) poskytovatelem základní služby každý, kdo poskytuje alespoň 1 základní službu na území České republiky a splňuje kritérium významnosti,
c) kritickou infrastrukturou aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby,
d) subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby, jehož kritická infrastruktura se nachází na území České republiky a je zařazen na seznam subjektů kritické infrastruktury,
e) subjektem evropské kritické infrastruktury subjekt kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu nejméně v 6 členských státech Evropské unie a byl vyrozuměn o tom, že byl označen Evropskou komisí za kritický subjekt zvláštního evropského významu,
f) incidentem událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby,
g) rizikem možnost narušení poskytování základní služby v důsledku incidentu, vyjádřená jako kombinace rozsahu takového narušení a pravděpodobnosti vzniku incidentu,
h) posouzením rizik subjektu kritické infrastruktury celkový postup určení povahy a rozsahu rizika identifikací a analýzou možných relevantních hrozeb, zranitelných míst a nebezpečí, které by mohly vést k incidentu, a hodnocením možného narušení poskytování základní služby způsobené tímto incidentem,
i) odolností subjektu kritické infrastruktury schopnost subjektu kritické infrastruktury předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat jejich následky a přijímat opatření k jejich předcházení,
j) pracovníkem fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo jiném obdobném vztahu se subjektem kritické infrastruktury nebo s jeho kritickým dodavatelem,
k) kritickým pracovníkem pracovník, který je nezbytný pro zajištění poskytování základní služby,
l) kritickým dodavatelem osoba, která jako dodavatel vstoupila do právního vztahu se subjektem kritické infrastruktury a na základě toho poskytuje zboží nebo služby, které jsou nezbytné pro zajištění poskytování základní služby.
(2) Pro účely tohoto zákona se členským státem Evropské unie rozumí také smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury
(1) Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury (dále jen „strategie“) stanoví strategické cíle a opatření s cílem posilovat a zajišťovat odolnost subjektů kritické infrastruktury, a to v rozsahu odvětví a pododvětví podle přílohy tohoto zákona.
(2) Strategie obsahuje
a) strategické cíle a priority za účelem posílení celkové odolnosti subjektů kritické infrastruktury se zohledněním přeshraniční a meziodvětvové závislosti,
b) rámec pro naplnění strategických cílů a priorit, včetně popisu působnosti a odpovědnosti věcně příslušných orgánů státní správy a subjektů kritické infrastruktury,
c) popis opatření nezbytných k posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, včetně popisu výsledků posouzení rizik České republiky podle krizového zákona (dále jen „posouzení rizik České republiky“),
d) popis procesu zařazení poskytovatelů základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury,
e) způsob podpory subjektů kritické infrastruktury ze strany příslušných orgánů státní správy, včetně opatření na posílení spolupráce mezi orgány státní správy a subjekty kritické infrastruktury,
f) přehled rozhodovacích orgánů v systému zajišťování a posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
g) způsob zajištění koordinace příslušných orgánů státní správy podle tohoto zákona s příslušnými orgány státní správy podle zákona o kybernetické bezpečnosti pro účely sdílení informací o rizicích, hrozbách a incidentech a výkonu kontroly,
h) popis stávajících nástrojů využitelných subjekty kritické infrastruktury pro zavádění opatření k zajištění své odolnosti.
(3) Strategii schvaluje vláda.
Výkon státní správy
Věcná působnost ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích, ve kterých jsou poskytovány základní služby, k plnění úkolů podle tohoto zákona je stanovena v příloze tohoto zákona.
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady za účelem zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) poskytují Ministerstvu vnitra součinnost při
1. zpracování strategie,
2. zpracování souhrnné zprávy o incidentech,
3. cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury a
4. mezinárodní výměně informací,
b) vyžadují od poskytovatele základní služby informace nezbytné k podání podnětu k rozhodnutí o jeho zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury,
c) podávají podnět Ministerstvu vnitra k rozhodnutí o zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury,
d) poskytují Ministerstvu vnitra informace týkající se plnění opatření k zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
e) poskytují subjektu kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu informace o možném ohrožení poskytování základní služby,
f) posuzují požadavek uplatněný subjektem kritické infastruktury podle § 14 odst. 3; za účelem jeho vyřízení podle jiného právního předpisu2) spolupracují s příslušnými orgány,
g) provádějí cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury; za tímto účelem zpracovávají plán cvičení,
h) provádějí kontrolu subjektu kritické infrastruktury a ukládají nápravná opatření podle § 23,
i) poskytují Ministerstvu vnitra stanovisko k provedení poradní mise Evropskou komisí,
j) poskytují Evropské komisi součinnost při provádění poradní mise,
k) vyhodnocují potřebu zabezpečení nezbytných věcných prostředků prostřednictvím systému hospodářských opatření pro krizové stavy k zajištění poskytování základní služby v odvětví nebo pododvětví; k tomu využívají informace poskytnuté subjektem kritické infastruktury podle § 14 odst. 1 písm. q).
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) koordinuje výkon státní správy,
b) zpracovává strategii, aktualizuje ji nejméně jednou za 4 roky a předkládá ji vládě ke schválení,
c) rozhoduje o zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury a o jeho vyřazení z tohoto seznamu; tento seznam aktualizuje nejméně jednou za 4 roky,
d) na základě požadavku Evropské komise vyrozumí subjekt kritické infrastruktury o tom, že byl Evropskou komisí označen za kritický subjekt zvláštního evropského významu,
e) zřizuje a provozuje portál kritické infrastruktury,
f) poskytuje subjektu kritické infrastruktury části posouzení rizik České republiky pro účely zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,
g) koordinuje cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury v působnosti více ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů; za tímto účelem zpracovává plán cvičení,
h) plní funkci jednotného kontaktního místa České republiky,
i) zabezpečuje mezinárodní výměnu informací,
j) předkládá Evropské komisi
1. bez zbytečného odkladu po poslední významné aktualizaci nebo nejpozději každé 4 roky informace o seznamu základních služeb, včetně jejich kritérií, a počtu subjektů kritické infrastruktury podle odvětví, pododvětví a každé základní služby,
2. každé 2 roky souhrnnou zprávu o incidentech,
3. strategii, informace o druzích zjištěných rizik a výsledcích posouzení rizik České republiky do 3 měsíců ode dne jejich schválení nebo poslední významné aktualizace,
4. informace o subjektu kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu nejméně v 6 členských státech Evropské unie za účelem jeho označení za kritický subjekt zvláštního evropského významu,
6. návrh kandidátů na členy poradní mise,
k) navrhuje Evropské komisi provedení poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
l) schvaluje žádost Evropské komise o provedení poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
m) vydává varování a rozhoduje o stanovení podmínek nebo uložení zákazu využití plnění dodavatele subjektu kritické infrastruktury,
n) poskytuje na vyžádání
1. hasičskému záchrannému sboru kraje za účelem zpracování krizového plánu kraje v nezbytném rozsahu informace o kritické infrastruktuře nacházející se na území kraje,
2. Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za účelem vedení neveřejné části digitální technické mapy identifikační údaje o subjektu kritické infrastruktury a o jeho kritické infrastruktuře,
o) spolupracuje s příslušnými orgány členských států Evropské unie.
(2) Působnost Ministerstva vnitra podle odstavce 1 plní generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, s výjimkou působnosti podle odstavce 1 písm. m).
(3) Působnost Ministerstva vnitra předkládat Evropské komisi informace podle odstavce 1 písm. j) se nevztahuje na odvětví bezpečnost.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost bez zbytečného odkladu poskytuje Ministerstvu vnitra informace o kybernetickém bezpečnostním incidentu s významným dopadem na kybernetický prostor státu, které obdrží na základě hlášení podle zákona o kybernetické bezpečnosti a ke kterému došlo u subjektu kritické infrastruktury v odvětví digitální infrastruktura.
Česká národní banka
(1) Česká národní banka vytváří podmínky pro zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury v odvětvích bankovnictví a infrastruktura finančních trhů a za tímto účelem bez zbytečného odkladu poskytuje Ministerstvu vnitra informace o incidentech, které obdrží na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie3) od subjektu kritické infrastruktury v odvětví bankovnictví nebo infrastruktura finančních trhů.
Poskytovatel základní služby a subjekt kritické infrastruktury
Povinnosti poskytovatele základní služby
(1) Poskytovatel základní služby je povinen ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance a Ministerstvu vnitra za účelem rozhodnutí o jeho zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury poskytnout informace o
a) poskytované základní službě a naplnění alespoň 1 kritéria významnosti,
b) jeho kritické infrastruktuře na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a
c) základní službě poskytované na území jiného členského státu Evropské unie.
(2) Informace podle odstavce 1 poskytovatel základní služby poskytne prostřednictvím portálu kritické infrastruktury nejpozději do
a) 3 měsíců ode dne zahájení poskytování základní služby,
b) 1 měsíce ode dne, kdy k tomu byl ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem, Českou národní bankou nebo Ministerstvem vnitra vyzván.
Základní služba a kritérium významnosti
(1) Kritérium významnosti v souladu s posouzením rizik České republiky určuje význam narušení poskytování základní služby na základě
a) počtu uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované poskytovatelem základní služby,
b) rozsahu, v němž poskytování základní služby v jiném odvětví nebo pododvětví závisí na základní službě,
c) možného dopadu incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na hospodářské a společenské činnosti, životní prostředí, bezpečnost nebo na veřejné zdraví,
d) tržního podílu poskytovatele základní služby na trhu se základní službou nebo službami v České republice,
e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, nebo
f) důležitosti poskytovatele základní služby, pokud jde o udržování dostatečné úrovně základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby.
(2) Základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích a kritéria významnosti podle odstavce 1 pro jednotlivé základní služby stanoví prováděcí právní předpis.
Zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury
(1) Ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka bez zbytečného odkladu posoudí informace o poskytovateli základní služby podle § 9 odst. 1 a podá Ministerstvu vnitra podnět k rozhodnutí o zařazení tohoto poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury.
(2) Ministerstvo vnitra na základě podnětu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu rozhodne o zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury.
(3) Rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury může být prvním úkonem v řízení. Rozklad podaný proti rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury nemá odkladný účinek.
(4) Seznam subjektů kritické infrastruktury je neveřejný a obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje subjektu kritické infrastruktury,
b) informace o základní službě, kterou subjekt kritické infrastruktury poskytuje,
c) odvětví a pododvětví, ve kterém subjekt kritické infrastruktury poskytuje základní službu, a
d) členské státy Evropské unie, ve kterých subjekt kritické infrastruktury poskytuje základní službu.
(5) Ministerstvo vnitra informuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku o zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury subjektu kritické infrastruktury.
(6) Subjekt kritické infrastruktury je povinen plnit povinnosti stanovené tímto zákonem ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, není-li stanoveno dále jinak, až do dne doručení rozhodnutí o jeho vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury podle § 13.
Změny v poskytování základní služby
(1) Pokud subjekt kritické infrastruktury začne poskytovat základní službu v jiném rozsahu, začne poskytovat novou základní službu nebo ukončí poskytování základní služby, informuje o této skutečnosti ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku v rozsahu podle § 9 odst. 1 do 1 měsíce ode dne, kdy nastala tato skutečnost.
(2) Pokud subjekt kritické infrastruktury poskytuje novou základní službu, nebo došlo ke změně rozsahu u již poskytované základní služby, Ministerstvo vnitra na základě informace od ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky doplní do seznamu subjektů kritické infrastruktury informace o nově poskytované základní službě nebo o změně rozsahu již poskytované základní služby. O této skutečnosti následně Ministerstvo vnitra do 1 měsíce ode dne doplnění nových poskytnutých informací vyrozumí subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku.
(3) Subjekt kritické infrastruktury je povinen plnit povinnosti stanovené tímto zákonem k nově zapsané základní službě ode dne doručení vyrozumění podle odstavce 2, není-li stanoveno dále jinak.
(1) V případě, že subjekt kritické infrastruktury nadále neposkytuje některou ze základních služeb zapsaných na seznamu subjektů kritické infrastruktury, Ministerstvo vnitra tuto základní službu vymaže ze seznamu subjektů kritické infrastruktury a o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku.
(2) V případě, že subjekt kritické infrastruktury nadále neposkytuje žádnou základní službu, Ministerstvo vnitra rozhodne o jeho vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury.
(3) Rozhodnutí o vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury může být prvním úkonem v řízení. Rozklad podaný proti rozhodnutí o vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury nemá odkladný účinek.
(4) Ministerstvo vnitra informuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku o vyřazení subjektu kritické infrastruktury ze seznamu subjektů kritické infrastruktury bez zbytečného odkladu ode dne doručení rozhodnutí o vyřazení subjektu kritické infrastruktury ze seznamu subjektů kritické infrastruktury subjektu kritické infrastruktury.
Práva a povinnosti subjektu kritické infrastruktury
(1) Subjekt kritické infrastruktury je při poskytování základní služby a při zajišťování své odolnosti povinen
a) poskytovat bez zbytečného odkladu Ministerstvu vnitra a ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance informace o poskytované základní službě, kritické infrastruktuře na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, kritických pracovnících a kritických dodavatelích,
b) bez zbytečného odkladu informovat Ministerstvo vnitra, ve kterých členských státech Evropské unie poskytuje základní službu,
c) bez zbytečného odkladu informovat Ministerstvo vnitra a ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, že je součástí koncernu podle zákona upravujícího obchodní korporace, včetně informace, zda se jedná o řízenou nebo řídící osobu,
d) do 9 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a následně provádět jeho aktualizaci nejméně jednou za 4 roky,
e) bez zbytečného odkladu poskytnout na žádost ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu podklady pro zpracování posouzení rizik České republiky,
f) do 10 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury zpracovat plán odolnosti, ve kterém jsou stanovena technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury, a následně provádět jeho aktualizaci nejméně jednou za 4 roky,
g) určit manažera kritické infrastruktury do 10 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, a bez zbytečného odkladu poté, co dosavadní manažer kritické infrastruktury skončí výkon této funkce,
h) bez zbytečného odkladu oznámit určení manažera kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra a ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu,
i) vytvářet manažeru kritické infrastruktury podmínky nezbytné k plnění jeho povinností,
j) označit kritické dodavatele a sdělit Ministerstvu vnitra a ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance
1. v případě právnické nebo podnikající fyzické osoby identifikační údaje v rozsahu název, sídlo a identifikační číslo osoby,
2. v případě fyzické osoby identifikační údaje v rozsahu jméno a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu,
3. důvody, pro které byl označen jako kritický dodavatel,
k) přijímat opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle § 15,
m) zajistit podmínky pro výkon citlivé činnosti podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací,
n) účastnit se cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
o) využívat portál kritické infrastruktury pro plnění povinností podle tohoto zákona,
p) umožnit ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu provedení kontroly plnění povinností stanovených tímto zákonem a přijímat nápravná opatření podle § 23,
q) informovat ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o potřebě zabezpečení nezbytnými věcnými prostředky k zajištění poskytování základní služby, které není schopen zajistit jiným způsobem,
r) požádat u manažera kritické infrastruktury o ověření spolehlivosti, zda splňuje podmínky pro výkon citlivé činnosti podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.
(2) Za účelem zajištění své odolnosti a poskytování základní služby subjekt kritické infrastruktury
a) ověřuje spolehlivost podle § 17 v souladu s posouzením rizik České republiky,
b) pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává v nezbytném rozsahu osobní údaje
1. kritických pracovníků,
2. osob ucházejících se u něj o uzavření pracovněprávního vztahu, přijetí do služebního poměru nebo o uzavření obdobného vztahu a
3. osob, které jsou pověřené přímým nebo vzdáleným přístupem do jeho prostor, k jeho informacím nebo do jeho kontrolních systémů.
(3) Za účelem zajištění své odolnosti a poskytování základní služby je subjekt kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu dále oprávněn
a) při přípravě na krizové situace požádat u ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky o poskytnutí přednostního připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací pro kritické pracovníky,
b) během mimořádné události nebo za krizového stavu požádat u ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky o zprostředkování vstupu do vymezených míst nebo území, kam byl vstup zakázán v souvislosti s touto událostí nebo krizovým stavem, pokud je to nezbytné pro zajištění poskytování základní služby; subjekt kritické infrastruktury je oprávněn požádat o zprostředkování tohoto vstupu i pro svého kritického dodavatele, pokud je to nezbytné pro poskytování základní služby,
c) za krizového stavu požádat u ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky o poskytnutí přednostního přístupu k základní službě poskytované jiným subjektem kritické infrastruktury, pokud je to nezbytné pro poskytování základní služby.
(4) Subjekt evropské kritické infrastruktury je dále povinen ode dne doručení vyrozumění o označení kritickým subjektem zvláštního evropského významu
a) poskytnout Evropské komisi, pokud o to požádá, prostřednictvím Ministerstva vnitra
1. posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a
2. seznam opatření přijatých k zajišťování své odolnosti,
b) umožnit poradní misi Evropské komise přístup k nezbytným informacím souvisejícím s poskytováním jeho základní služby a ke kritické infrastruktuře a poskytnout jí nezbytnou součinnost a
c) přijmout nápravné opatření ke zjištěným nedostatkům a doporučením poradní mise a informovat o jeho přijetí Evropskou komisi prostřednictvím Ministerstva vnitra.
(5) Na subjekt kritické infrastruktury v odvětví bezpečnost se nevztahují povinnosti podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 4.
(6) Náležitosti a způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury stanoví prováděcí právní předpis.
Opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury
(1) Subjekt kritické infrastruktury na základně posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury přijímá technická, bezpečnostní a organizační opatření, a to v rozsahu opatření
a) k řízení rizik,
b) pro zajištění kontinuity činností,
c) odezvy na incidenty,
d) fyzické bezpečnosti,
e) k řízení bezpečnosti pracovníků a
f) k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.
(2) Obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
§ 2
HLAVA II
§ 3
HLAVA III
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
HLAVA IV
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
HLAVA V
§ 18
§ 19
HLAVA VI
§ 20
§ 21
HLAVA VII
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
HLAVA VIII
§ 26
§ 27
HLAVA IX
§ 28
§ 29
§ 30
ČÁST DRUHÁ
§ 31
㤠4j
ČÁST TŘETÍ
§ 32
ČÁST ČTVRTÁ
§ 33
ČÁST PÁTÁ
§ 34
ČÁST ŠESTÁ
§ 35
㤠26
§ 26a
㤠26b
㤠40
§ 36
ČÁST SEDMÁ
§ 37
ČÁST OSMÁ
§ 38
ČÁST DEVÁTÁ
§ 39
ČÁST DESÁTÁ
§ 40
ČÁST JEDENÁCTÁ
§ 41
ČÁST DVANÁCTÁ
§ 42
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) |
|---|---|
| Typ předpisu | Zákon |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 04.08.2025 |
|---|---|
| Účinnost od | 19.08.2025 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Sněmovní tisk:
Tisk č. 947
Veřejné smlouvy 5
Přidání funkcionalit automatizace zpracování dat v podmínkách MŠMT a úpravy dle zákona č. 266/2025 S...
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
ANAKAN s.r.o.
132 495 Kč
23.12.2025
Smlouva č. 0344/24/01
Pražská vodohospodářská společnost a.s.
Pražská vodohospodářská společnost a.s.
2 420 000 Kč
12.12.2025
Upozornění
Darovací smlouva - posílení informační, komunikační a energetické odolnosti
Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, pří...
Sev.en Inntech a.s.
1 500 000 Kč
10.12.2025
SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ EXPERTNÍCH KONZULTAČNÍCH SLUŽEB
Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
European Business Enterprise,a.s.
08.12.2025
Upozornění
zajištení komplexní služby pro metodickou podporu v oblasti řízení dodavatelského řetězce
Česká pošta, s.p.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
861 520 Kč
27.11.2025
Zdroj:
Hlídač státu
(CC BY 3.0 CZ)
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0