Vyhláška č. 264/2020 Sb.
Vyhláška o energetické náročnosti budov
Platný
Vyhláška
Účinnost od 01.09.2020
Zobrazeno prvních 200 z celkem 331 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
264
VYHLÁŠKA
ze dne 29. května 2020
o energetické náročnosti budov
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 3/2020 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 7 a § 7a odst. 6 zákona:
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost pro nové budovy, větší změny dokončených budov , jiné než větší změny dokončených budov a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie,
b) metodu výpočtu energetické náročnosti budovy ,
c) vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie,
d) vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy ,
e) vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování a
f) umístění průkazu v budově.
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) referenční budovou výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy,
b) typickým užíváním budovy obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy ,
c) venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a v případě hodnocení ucelené části budovy i jiná sousední zóna,
d) obytnou zónou zóna obsahující byty a prostory plnící funkce domovní komunikace a domovního vybavení k těmto bytům s výjimkou garáže v obytné budově nebo v obytné části budovy jiného účelu,
e) přirozeným větráním větrání založené na principu teplotního a tlakového rozdílu vnitřního a venkovního vzduchu,
f) nuceným větráním větrání pomocí mechanického zařízení,
g) energonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce, tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů,
h) vypočtenou spotřebou energie, která se stanoví z potřeby energie pro zajištění typického užívání budovy se zahrnutím účinností technických systémů, v případě spotřeby paliv je spotřeba energie vztažena k výhřevnosti paliva,
i) pomocnou energií energie potřebná pro provoz technických systémů,
j) primární energií z neobnovitelných zdrojů energie energie, která neprošla žádným procesem přeměny,
k) technologií zařízení, jehož spotřeba energie není obsažena v celkové dodané energii hodnocené budovy a současně není součástí technických systémů budovy,
l) odpadním teplem z technologie tepelná energie, která vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie v souvislosti s provozem technologie a která může být využita jako energonositel pro dílčí dodané energie, jestliže výroba této tepelné energie nebyla zahrnuta do celkové dodané energie hodnocené budovy,
m) obálkou ucelené části budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na hranici ucelené části budovy , které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově nebo sousední zóně budovy nespadající do ucelené části budovy ,
n) areálem vzájemně propojený soubor budov, technických systémů budovy, technologií a zařízení pro výrobu a vedení energie, které se nacházejí na pozemku nebo pozemcích spolu sousedících; jednotlivé pozemky areálu mohou být od sebe odděleny například pozemní komunikací, účelovou komunikací, vodotečí nebo železnicí; vnější hranice pozemku nebo souborů pozemků tvoří hranice areálu ,
o) zónou budova nebo její část s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí, režimem užívání a skladbou technického systému budovy podle české technické normy upravující výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení 2),
p) systémovou hranicí povrch konstrukcí budovy, které souvisle obalují objem ucelené části budovy při uplatnění pravidel podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov 8),
q) výrobnou elektřiny pro vlastní spotřebu výrobna elektřiny podle energetického zákona umístěná v areálu a určená k výrobě elektřiny pro spotřebu v areálu .
Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení
(1) Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou
a) primární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
b) celková dodaná energie za rok vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
c) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení , nucené větrání , úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy za rok vztažené na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
d) průměrný součinitel prostupu tepla,
e) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici,
f) účinnost technických systémů.
(2) Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovy se stanovují výpočtem na základě projektové dokumentace a v souladu s metodikou hodnocení energetické náročnosti budovy podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. V případě dokončených budov musí být vstupní údaje pro výpočet v souladu se současným stavebně technickým stavem budovy.
(3) Pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy se použijí hodnoty parametrů budovy, stavebních prvků a konstrukcí a technických systémů budovy uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a parametry typického užívání budovy , které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody.
(4) Výpočet celkové dodané energie a dílčích dodaných energií pro technické systémy vytápění, chlazení , nucené větrání , úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy se provede postupem podle § 4.
(5) Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie se provede postupem podle § 5.
(6) Výpočet průměrného součinitele prostupu tepla a součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici se provede podle české technické normy pro výpočtové metody tepelné ochrany budov2).
(7) Výpočet účinnosti technických systémů vytápění, chlazení , nucené větrání , úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy se provede podle příslušných českých technických norem.
(8) Jestliže je do hodnocené budovy dodávána také elektřina z výroben elektřiny pro vlastní spotřebu umístněných v areálu , ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se může zohlednit také takto dodávaná elektřina; pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se v těchto případech použijí pravidla pro výpočet energetické náročnosti budov uvedená v příloze č. 6 k této vyhlášce.
Výpočet dodané energie
(1) Hodnota dodané energie je součtem vypočtené spotřeby energie a pomocné energie . Výpočet hodnot celkové dodané energie a dílčích dodaných energií se provede v časovém intervalu (dále jen „krok výpočtu“) výpočtu nejvýše jednoho měsíce a po jednotlivých zónách . V budovách nebo zónách s chlazením , úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie se výpočet provede krokem nejvýše jedné hodiny.
(2) Celková hodnota dodané energie se stanoví součtem hodnot dílčích dodaných energií; součástí výpočtu hodnot celkové dodané energie je rovněž její stanovení v členění po jednotlivých energonositelích.
(3) Hodnota dílčí dodané energie na vytápění se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na vytápění a pomocné energie na provoz technického systému pro vytápění podle české technické normy pro výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení 3) a české technické normy pro tepelné soustavy v budovách4) s využitím hodnot typického užívání budov , které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody.
(4) Hodnota dílčí dodané energie na chlazení se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na chlazení a pomocné energie na provoz technického systému pro chlazení podle české technické normy pro výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení 3) s využitím hodnot typického užívání budov . Dodaná energie na ohřev bazénové vody a teplé vody pro provoz wellness se započítává do celkové energetické bilance budovy, jsou-li tyto provozy umístěny uvnitř obálky budovy.
(5) Hodnota dílčí dodané energie na nucené větrání se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na dopravu vzduchu potřebného pro zajištění požadované výměny vzduchu ve vnitřním prostředí a pomocné energie na provoz technického systému pro nucené větrání podle české technické normy pro větrání budov5) s využitím hodnot typického užívání budov , které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí.
(6) Hodnota dílčí dodané energie na úpravu vlhkosti vzduchu se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na úpravu vlhkosti vzduchu a pomocné energie na provoz technického systému pro úpravu vlhkosti vzduchu podle české technické normy pro větrání budov5) s využitím hodnot typického užívání budov .
(7) Hodnota dílčí dodané energie na přípravu teplé vody se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na přípravu teplé vody a pomocné energie na provoz technického systému pro přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy v budovách upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody6) s využitím hodnot typického užívání budov .
(8) Hodnota dílčí dodané energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy a pomocné energie na provoz technického systému pro osvětlení vnitřního prostoru budovy podle české technické normy pro energetické hodnocení budov upravující energetické požadavky na osvětlení vnitřního prostoru budovy7) s využitím hodnot typického užívání budov , které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí. Pro zóny , kde o energetické náročnosti osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje uživatel, se použijí hodnoty platné pro referenční budovu .
(9) Při výpočtu hodnoty dodané energie platí dále tato pravidla:
a) do dodané energie se nezapočítává ta část energie, která slouží k výrobě elektřiny nebo tepla, které jsou dodávány mimo budovu,
b) do dodané energie budovy, která odebírá energii ze zdroje mimo tuto budovu bez použití distribuční soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, se započítávají ztráty energie při výrobě a distribuci energie z tohoto zdroje do budovy,
c) součástí dodané energie je i v budově v technických systémech umístěných podle § 5 odst. 2 písm. a) vyrobená a využitá energie slunečního záření, energie větru, vody a geotermální energie s výjimkou tepelných čerpadel ,
d) součástí dodané energie při využití tepelného čerpadla je i energie okolního prostředí dodaná a užitá v budově. Ta se vypočte jako rozdíl potřeby energie, kterou tepelné čerpadlo dodává, a vypočtené spotřeby energie tepelného čerpadla ,
e) součástí dodané energie je i energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy, nucené větrání , úpravu vlhkosti vzduchu a přípravu teplé vody spotřebovaná v prostorech bez upravovaného vnitřního prostředí, jsou-li součástí budovy,
f) v zónách s nespecifikovaným funkčním využitím, kde se o instalaci jednoho nebo více systémů vytápění, chlazení , nuceného větrání , úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje po dokončení stavby, se použijí hodnoty typického užívání podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov 8) pro předpokládaný způsob využití těchto prostor. Nejsou-li navržené systémy definovány svými technickými parametry v projektové dokumentaci, použijí se pro ně hodnoty platné pro referenční budovu . Instalace rozvodů teplonosné látky bez současné instalace zdroje a spotřebičů není považována za navržený technický systém budovy.
Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie
(1) Hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu se vypočítá jako součet součinů hodnot dodané energie stanovených podle § 4, a to v rozdělení po jednotlivých energonositelích, a příslušných faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy je možné zohlednit
a) energii vyrobenou pro její využití v hodnocené budově technickými systémy, které jsou umístěny uvnitř systémové hranice hodnocené budovy, na hodnocené budově, na pozemcích bezprostředně přiléhajících k budově, v areálu nebo na pomocných objektech typu přístřešky pro parkování, oplocení, opěrné stěny nebo zpevněné plochy, sloužících hodnocené budově,
b) elektřinu vyrobenou technickými systémy podle písmene a), a to do výše jejího využití
1. v hodnocené budově,
2. mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do elektrizační soustavy, nebo
3. mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do areálu v souladu s přílohou č. 6 k této vyhlášce,
c) teplo a chlad vyrobené v místní soustavě zásobování teplem a chladem, pokud je na ní hodnocená budova připojena; při výpočtu se v tomto případě postupuje v souladu s metodikou uvedenou v příloze č. 5 k této vyhlášce,
d) teplo a chlad vyrobené technickými systémy podle písmene a) a dodané do soustavy zásobování tepelnou energií, a to maximálně do výše hodnoty celkové dodané energie v hodnocené budově.
(3) Elektřina vyrobená technickými systémy podle odstavce 2 písm. a) je při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy započítávána pouze pro jednu budovu nebo, zohledňuje-li se elektřina dodaná podle § 3 odst. 8 pro více budov, v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(4) Energie podle odstavce 2 písm. b) se započte v každém kroku výpočtu.
(5) Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro referenční budovu se vypočítá
a) vynásobením vypočtených hodnot spotřeby energie a pomocných energií pro jednotlivé technické systémy faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie podle typů spotřeb uvedenými v tabulce č. 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce a
b) snížením hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené podle písmene a) o hodnotu uvedenou v tabulce č. 5 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
Požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené na nákladově optimální úrovni
(1) Požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), b) a d) nejsou vyšší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu .
(2) Požadavky na energetickou náročnost při větší změně dokončené budovy a při jiné než větší změně dokončené budovy , stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud
a) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a d) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu ,
b) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) a d) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu , nebo
c) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny nové a měněné stavební prvky obálky budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. e) není vyšší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce a
d) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. f) není nižší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
(3) V případech změny dokončené budovy, kdy se celková energeticky vztažná plocha rozšiřuje na nejméně dvouapůlnásobek původní celkové energeticky vztažné plochy, musí být splněny požadavky pro celou budovu podle odstavce 1. V ostatních případech musí být splněny požadavky pro celou budovu podle odstavce 2.
(4) Míra změny celkové plochy obálky budovy se pro účely § 2 odst. 1 písm. s) zákona stanovuje k ploše obálky budovy po provedení změny dokončené budovy.
Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie
(1) Technickou proveditelností alternativních systémů dodávek energie se rozumí technická možnost instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie. Pokud není alternativní systém dodávek energie technicky proveditelný, není posuzována jeho ekonomická a ekologická proveditelnost.
(2) Ekonomickou proveditelností se rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti9). V případě soustavy zásobování tepelnou energií se ekonomickou proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek energie.
(3) Ekologickou proveditelností se rozumí instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství primární energie z neobnovitelných zdrojů energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu.
(4) Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
Vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy
(1) Součástí průkazu je stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy ve formě souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy , který obsahuje minimálně jeden alternativní systém dodávek energie, pokud byl vyhodnocen jako technicky, ekonomicky a ekologicky proveditelný podle § 7.
(2) Soubor vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se navrhuje tak, aby bylo u ukazatele primární energie z neobnovitelných zdrojů energie dosaženo
a) klasifikační třídy mimořádně úsporná v případě výstavby nové budovy nebo klasifikační třídy úsporná u stávajících budov, které jsou klasifikovány pod touto úrovní, a
b) zlepšení o minimálně jednu klasifikační třídu u stávajících budov, které splňují klasifikační třídu úsporná.
(3) Soubor vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se skládá z technicky proveditelných opatření tak, aby byla respektována efektivita vynaložených prostředků s ohledem na provozní náklady a kvalitu vnitřního prostředí budov. U souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy nemusí být dosaženo ekonomické proveditelnosti v době zpracování průkazu.
(4) Účinek souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se vyhodnocuje na základě úspory potřeby tepla na vytápění, celkové dodané energie a primární energie z neobnovitelných zdrojů energie, a to včetně synergických vlivů dílčích opatření.
(5) Stanovení souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
Vzor a obsah průkazu
(1) Průkaz tvoří protokol a grafické znázornění.
(2) Protokol průkazu obsahuje
a) identifikační údaje budovy,
b) informace o celkové dodané energii a jejím ročním průběhu,
c) informace o primární energii z neobnovitelných zdrojů energie ,
d) bilanci tepelných toků,
e) informace o obálce budovy,
f) informace o technických systémech budovy,
g) soubor vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy a využití alternativních systémů dodávek energie,
h) přehled plnění požadavků podle § 6,
i) zdroj, kde lze získat informace k možnosti realizace navržených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy , stanovení nákladů na realizaci těchto opatření a možnosti jejich financování, a
j) identifikační údaje energetického specialisty, jeho podpis a datum vypracování průkazu.
(3) Vzor průkazu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(4) Grafické znázornění průkazu
a) je stejné pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie, budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022, větší změnu dokončené budovy , jinou než větší změnu dokončené budovy a pro případy prodeje a pronájmu budovy nebo její ucelené části,
b) obsahuje zařazení budovy do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy (dále jen „klasifikační třída“),
c) je umístěno symetricky na bílém podkladě formátu A4 na výšku, přičemž je použito standardních fontů písma podle vzoru uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce,
d) obsahuje hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy vztažené na energeticky vztažnou plochu.
(5) Klasifikační třídy A až G, jejichž slovní vyjádření a hodnoty pro jejich horní hranici jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, se stanovují pro celkovou dodanou energii, primární energii z neobnovitelných zdrojů energie, dílčí dodané energie a průměrný součinitel prostupu tepla a použijí se v grafickém znázornění průkazu podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(6) Hranice klasifikačních tříd podle odstavce 5 se stanoví z referenční hodnoty klasifikovaného ukazatele energetické náročnosti budovy ER, která se určí jednotně pro referenční podmínky uvedené pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022 v příloze č. 1 k této vyhlášce. Při změně dokončené budovy, výstavbě budovy s téměř nulovou spotřebou a při prodeji nebo pronájmu stávající budovy platí stejná stupnice klasifikačních tříd jako pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022.
(7) Jestliže jsou v hodnocené budově pouze obytné zóny , klasifikační třída pro dílčí dodanou energii na chlazení se neurčuje. V ostatních případech se při určení klasifikační třídy pro dílčí dodanou energii na chlazení neuvažují dílčí dodané energie na chlazení v obytných zónách hodnocené budovy.
(8) V případě zohlednění energie z areálu podle § 3 odst. 8 obsahuje protokol průkazu bilanci primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu zpracovanou podle přílohy č. 7 k této vyhlášce formou přílohy k protokolu.
Podmínky pro umístění průkazu v budově
Grafické znázornění průkazu v provedení podle přílohy č. 4 k této vyhlášce se v případech podle § 7a odst. 1 písm. d) zákona umisťuje na plochu vnější stěny budovy bezprostředně vedle veřejného vchodu do budovy nebo plochu svislé stěny ve vstupním prostoru uvnitř budovy navazující na tento vchod.
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2020, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 1 věty třetí, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.
Ministr:
doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.
Parametry a hodnoty referenční budovy, referenční hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy a referenční hodnoty pro nové a měněné technické systémy budovy
(1) Parametry a hodnoty referenční budovy jsou stanovené tak, aby zajistily nákladově optimální úroveň energetické náročnosti budov a prvků budov, vypočtenou pro jejich předpokládaný ekonomický životní cyklus v souladu se srovnávacím metodickým rámcem1), s ohledem na dosažení optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody.
(2) Parametry a jejich hodnoty uvedené v tabulkách 1, 4 a 5 této přílohy charakterizují referenční budovu pro prokazování požadavku hodnocením celé budovy. U parametrů ovlivňujících výpočet energetické náročnosti budovy , pro které nejsou stanoveny referenční hodnoty, se použijí hodnoty shodné s navrhovanou budovou.
(3) V tabulkách 2 a 3 této přílohy jsou uvedeny parametry a jejich referenční hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy, a pro nové a měněné technické systémy budovy v rámci změny dokončené budovy pro prokazování požadavků pouze vlastnostmi těchto prvků podle § 6 odst. 2 písm. c).
(4) Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy Uem,R se stanoví podle vztahu
| Uem,R = ∑ HT,R,j / ∑ Aj + fR.∆Uem,R | (1) |
kde
HT,R,j je referenční měrný tepelný tok prostupem j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy, ve W/K, stanovený podle odstavce 5;
Aj plocha j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy s referenčním měrným tepelným tokem prostupem HT,R,j > 0, v m2, stanovená z vnějších rozměrů;
fR redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla podle tabulky 1 této přílohy;
∆Uem,R referenční hodnota přirážky na vliv tepelných vazeb, ve W/(m2.K), podle tabulky 1 této přílohy.
(5) Referenční měrný tepelný tok prostupem j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy HT,R,j se stanoví podle vztahu
| HT,R,j = Aj . UR,j.bj | (2) |
přičemž pro podlahovou konstrukci na zemině v zónách s θim > 5 °C je referenční ustálený měrný tepelný tok prostupem HT,R,j roven nejméně
| HT,R,min,j = Aj . UR,j.(θim – 5) / (θim – θe) | (3) |
kde UR,j je referenční hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená podle odstavce 6;
bj teplotní redukční činitel j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, bezrozměrný, stanovený podle ČSN 73 0540-2, s tím, že nejnižší přípustná hodnota je 0;
θim převažující návrhová vnitřní teplota v zóně přilehlé k j-té teplosměnné konstrukci obálky budovy, ve °C, podle ČSN 730540-2;
θe návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období, ve °C, podle ČSN 730540-3.
(6) Referenční hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy UR,j se stanoví:
a) pro konstrukci obálky budovy v zóně provozované jako mrazírna nebo chladírna podle vztahu
| UR,j = UN,j | (4) |
kde UN,j je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená pro návrhovou vnitřní teplotu v přilehlé zóně podle ČSN 14 8102, přičemž pro výplně otvorů se použije požadovaná hodnota pro obvodové stěny zvýšená o 30%;
b) pro konstrukci obálky budovy v ostatních zónách podle vztahu
| UR,j = fR . e1.UN,20,j | (5) |
nejvýše však
| UR,j,max = fR . e1.(UN,20,W + 0,4 – AW/AF) | (6) |
kde e1 je součinitel typu zóny přilehlé k j-té teplosměnné konstrukci obálky budovy, který se stanoví:
a) pro zóny s θim od 18 °C do 22 °C včetně jako
| e1 = 1; | (7) |
b) pro ostatní zóny jako
| e1 = 16 / abs (θim – 4); nejméně však 0,75 a nejvýše však 1,75; | (8) |
UN,20j požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená pro převažující návrhovou vnitřní teplotu θim v intervalu 18 °C - 22 °C včetně podle ČSN 73 0540-2 s výjimkou lehkého obvodového pláště, pro jehož neprůsvitné výplně se použije požadovaná normová hodnota UN,20 podle ČSN 73 0540-2 pro vnější stěnu a pro průsvitné výplně požadovaná normová hodnota UN,20 podle ČSN 73 0540-2 pro výplň otvoru ve vnější stěně;
UN,20,W požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro výplň otvoru ve vnější stěně, ve W/(m2.K), stanovená pro převažující návrhovou vnitřní teplotu 20 °C podle ČSN 73 0540-2;
AW celková plocha svislých průsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m2, stanovená z vnějších rozměrů;
AF celková plocha svislých průsvitných a neprůsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m2, stanovená z vnějších rozměrů,
přičemž se za svislou konstrukci považuje konstrukce, jejíž odklon od svislé roviny činí nejvýše ± 30 °.
(7) Postup podle odstavců 4 až 6 platí i pro ucelenou část budovy .
(8) Měrný příkon ventilátoru SFPahu pro konkrétní pracovní bod v každém kroku výpočtu hodnocení energetické náročnosti budovy pro stanovení spotřeby energie na jeho provoz se vypočte podle vzorce:
| SFPahu,set / SFPahu,max = 1,0547 + (-2,5576) . r + 3,6314 . r2 + (-1,1285) . r3 | (9) |
(9) Poměr dopravovaného objemu ke jmenovitému objemovému výkonu ventilátoru r se vypočte jako
| r = Vahu,set / Vahu,max | (10) |
kde:
Vahu,set je průměrný objem dopravovaného vzduchu za výpočtový krok (hodinu) pro daný ventilátor v m3/hod.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov |
|---|---|
| Typ předpisu | Vyhláška |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 05.06.2020 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.09.2020 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0