Co je Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb.?

Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání — Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání.

Kdy nabyl Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb. účinnosti?

Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb. nabyl účinnosti 29.05.1992.

Je Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb. stále platný?

Ano, Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb. je stále platný a účinný.

Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb. - Zákon České národní rady na ochranu zvíř...

246

ZÁKON

České národní rady

ze dne 15. dubna 1992

na ochranu zvířat proti týrání

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Účel zákona

(1) Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.

(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a)

a) požadavky a podmínky ochrany zvířat proti týrání,

b) práva a povinnosti fyzických a právnických osob na úseku ochrany zvířat proti týrání, včetně požadavků na jejich kvalifikaci a odbornou způsobilost,

c) soustavu, působnost a pravomoce orgánů vykonávajících státní správu na úseku ochrany zvířat proti týrání,

d) opatření pro ochranu pokusných zvířat, která jsou používána pro vědecké nebo vzdělávací účely.

§ 2

(1) Zakazuje se týrání zvířat.

(2) Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat.

§ 3

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod nebo embryo,

b) volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí,

c)

zvířetem v lidské péči

zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,

d)

hospodářským zvířetem

zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací,

e)

zvířetem v zájmovém chovu

zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník,

f) handicapovaným zvířetem volně žijící zvíře, které je v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně či trvale neschopno přežít ve volné přírodě,

g) druhem zvířete vyžadujícím zvláštní péči druh zvířete v zájmovém chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování,

h)

toulavým zvířetem

zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele,

i)

opuštěným zvířetem

zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal,

j) pokusným zvířetem

1. živý obratlovec, který je nebo má být použit k pokusům, s výjimkou člověka, včetně samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, nebo

2. živý hlavonožec, který je nebo má být použit k pokusům;

za pokusné zvíře se považuje také zvíře, které je v ranějším stadiu vývoje, než je stadium uvedené v bodě 1, pokud má být zvířeti umožněno žít nad rámec tohoto stadia vývoje a v důsledku prováděných pokusů je pravděpodobné, že po dosažení tohoto stadia vývoje je postihne bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození,

k) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen „chová“) zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady,^1b) provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá jejich veřejná vystoupení,

l) utrpením stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt,

m) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,

n) usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete,

o)

porážkou

usmrcení jatečného zvířete^1c) za účelem využití jeho produktů,

p)

utracením

usmrcení

zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, nebo osobou pod jeho kontrolou, nebo provedené v rámci schváleného projektu pokusů osobou odborně způsobilou k navrhování pokusů nebo projektů pokusů anebo osobou odborně způsobilou k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat,

r) utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 5 a § 14 odst. 1),

s) kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce, a tím ke změně vzhledu zvířete,

t) pokusem jakékoli invazivní či neinvazivní použití zvířete pro pokusné nebo jiné vědecké účely se známým nebo neznámým výsledkem nebo pro vzdělávací účely, které může zvířeti způsobit bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození nejméně o intenzitě odpovídající vpichu jehly podle běžné veterinární praxe. Pokusem se rozumí rovněž jakýkoli způsob jednání, který má nebo může vést k tomu, že se zvíře narodí nebo vylíhne nebo že vznikne a je zachována geneticky modifikovaná linie zvířete v takovém stavu; usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání se za pokus nepovažuje,

u) projektem pokusů pracovní program s definovaným vědeckým cílem, jehož součástí je jeden nebo více pokusů,

v) zařízením stavba, budova, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení,

w) chovatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba, která chová zvířata uvedená v § 17f odst. 1 pro následné použití k pokusům nebo proto, aby jejich tkáně nebo orgány byly použity pro vědecké účely, nebo která chová jiná zvířata především pro tyto účely, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli,

x) dodavatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba jiná než chovatel pokusných zvířat, která dodává pokusná zvířata pro použití k pokusům nebo proto, aby jejich tkáně a orgány byly použity pro vědecké účely, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli,

y) uživatelem pokusných zvířat fyzická nebo právnická osoba, která používá pokusná zvířata k pokusům, ať již v zájmu dosažení zisku či nikoli,

z) přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích,^1c) včetně jejich nakládky, vykládky nebo překládky,

aa) intenzivním chovem chov, při kterém jsou využívány chovatelské metody, při nichž jsou hospodářská zvířata chována v takových počtech nebo hustotě, nebo za takových podmínek, nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisejí na častém dohledu člověka,

ab) nosnicí samice druhu kur domácí (Gallus gallus), která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.

§ 4

(1) Za týrání se považuje

a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,

b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům,

c) z jiných než zdravotních důvodů

1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,^1f)

2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,

3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,

d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,

e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,

f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce^1e), mimo výcvik a zkoušení psů norníků v umělých norách, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov^1g), štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 9; způsoby výcviku a zkoušení psů norníků v umělých norách, při kterých může dojít k přímému kontaktu se zvěří, stanoví ministerstvo vyhláškou,

g) provádět nebo nechat provést chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména

1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy,

2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně,

3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání,

h) provést technický zákrok, který vyvolá bolest, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, nebo chirurgický zákrok za účelem znemožnění nebo změny trvalého označení zvířete čipem nebo tetováním,

i) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat,

j) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře^1f) veterinární léčiva a přípravky²) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou^1f) nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního právního předpisu;¹⁰) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské úkony a úkony uvedené v § 64b veterinárního zákona²),

k) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,

l) chovat, zejména rozmnožovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,

m) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,

n) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,

o) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují nebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví; u psa se za týrání považuje chov nebo držení psa v prostorách k tomu určených, včetně domácnosti, uvázaného jakýmkoliv prostředkem na uvázání, s výjimkou

1. krátkodobého úvazu psa pod dohledem chovatele nebo jiné k tomu pověřené osoby, zejména během čištění chovného prostoru, krmení psa a jeho ošetřování nebo za účelem obdobného úkonu krátkodobého charakteru, kdy omezení pohybu psa nelze docílit jiným vhodným způsobem,

2. úvazu nebo jiného omezení pohybu psa k výcviku a plnění úkolů stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy,

p) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,

r) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,

s) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný,

t) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,

u) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny,^1g)

v) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,^1h)

w) chovat společně v maloobchodních prodejnách živých zvířat hlodavce samčího a samičího pohlaví, nejde-li o holata určená ke zkrmení,

x) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu,^1g)

y) jiné jednání v rozporu s tímto zákonem, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákroky nebo činnosti

a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů,^1j)

b) prováděné podle schváleného projektu pokusů.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na výchovu, výcvik a použití zvířete k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy^1k). Na výchovu a výcvik psů prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi v rámci zájmové činnosti se nevztahuje zákaz vychovávat a cvičit zvíře k agresivnímu chování vůči člověku, pokud se jedná o zadržení figuranta nebo cvičení zákusu do ochranného oděvu.

(4) Každý je povinen zajistit, aby zvíře, které chová, nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele. To neplatí, pokud se zvíře jednoho chovatele brání útoku zvířete jiného chovatele nebo pokud zvíře chovatele brání prostor určený k jeho chovu a dále v případě pasteveckých psů při ochraně hospodářských zvířat. Toto ustanovení se vztahuje na volně žijící zvíře, pouze pokud je chováno v zajetí. Toto ustanovení se nevztahuje na zvíře chované v honitbě podle zákona o myslivosti a na loveckého dravce, pokud je používán podle zákona o myslivosti.

§ 4a

Za propagaci týrání se považuje zejména

a) vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení,

b) zveřejnění popisu, vyobrazení nebo audiovizuálního záznamu, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, odchytu nebo usmrcování, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeným s týráním zvířete tak, jak je vymezeno tímto zákonem, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.

§ 5

(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.

(2) Důvodem k usmrcení je:

a) využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže nebo jiných produktů,

b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,

c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,

d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,^2a)

e) nařízené mimořádné veterinární^2b) nebo hygienické opatření^2c) při ochraně před nákazami,^2d) nebo simulační cvičení organizované Státní veterinární správou týkající se pohotovostních plánů pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,

f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak,

g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,^2a)^, ^2e) regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů,

h) deratizace^2c) a opatření v boji proti škodlivým organismům,^2f)

i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů,^2g)

j) depopulace¹¹),

k) provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu zvířete nebo opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu zvířete, který byl zařazen na unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii³⁶) stanovených podle jiného právního předpisu^4c).

(3) Utracení smí provádět pouze veterinární lékař nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře; v rámci schváleného projektu pokusů smí utracení provádět také osoba odborně způsobilá k navrhování pokusů nebo projektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat.

(4) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.

(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:

a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,

b) použití takových látek a přípravků²ⁱ), jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,

c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,

d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí,

e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch,

f) zmrazení, s výjimkou postupného zmrazování u hadů.

(6) Zakazuje se výroba, nabízení, prodej nebo použití čelisťových nebo lepících pastí a jejich přesun ze zahraničí na území České republiky.

(7) Zakazuje se chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin.

ČÁST DRUHÁ

OCHRANA ZVÍŘAT PŘI USMRCOVÁNÍ, POUŽITÍ ZNECITLIVĚNÍ A OCHRANA ZVÍŘAT PŘI VEŘEJNÝCH VYSTOUPENÍCH

§ 5a

Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při porážení

(1) Provozovatel podniku¹²) je povinen zajistit, aby činnosti podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g) a činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování¹³) na jatkách prováděly pouze osoby, které získaly

a) střední vzdělání s výučním listem v oboru řezník,

b) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technologie potravin,

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru veterinářství nebo vyšší odborné vzdělání v oboru veterinářství, nebo

d) vysokoškolské vzdělání na vysoké škole, která uskutečňuje studijní programy v oblasti veterinárního lékařství a hygieny nebo v oblasti zemědělství se zaměřením na veterinární oblast.

Tyto osoby mohou kromě činností podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g) a činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování¹³) u všech kategorií zvířat provádět také úkony související s porážením zvířat.

(2) Na osoby uvedené v odstavci 1 se nevztahuje povinnost získat osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování¹³). Věta první se nevztahuje na pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování¹³), kterému se osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování¹³) vydává na dobu 7 let.

(3) V průběhu výuky k získání odborné kvalifikace podle odstavce 1 mohou osoby, které se k získání této kvalifikace připravují, provádět porážení zvířat pouze na jatkách a pod odborným dohledem osoby odborně způsobilé podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d), která dbá na to, aby bylo zamezeno týrání zvířat, a zajistí, aby při nesprávném způsobu omráčení zvířete byla neprodleně zjednána náprava.

(4) Kvalifikace získané pro jiné účely, pokud byly získány za podmínek odpovídajících podmínkám stanoveným v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování¹⁴), jsou považovány za rovnocenné kvalifikacím uvedeným v odstavci 1. Kvalifikace uvedené ve větě první a kvalifikace uvedené v odstavci 1 jsou považovány za rovnocenné osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat¹⁴). Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) zveřejňuje a aktualizuje také způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam kvalifikací získaných pro jiné účely považovaných za rovnocenné osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat¹⁴).

(5) Ministerstvo vydává dočasná osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat za podmínek stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování¹⁵).

(6) Provozovatel podniku¹²) je povinen vést záznamy

a) o odborné způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat a uvádět v nich

1. jméno, popřípadě jména, příjmení a datum a místo narození (dále jen „osobní údaje“) osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat,

2. datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat,

3. kategorie zvířat, typ zařízení a činnosti, na které se osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat vztahuje,

b) o odborné způsobilosti osob uvedených v odstavci 1 a uvádět v nich osobní údaje osob provádějící porážení zvířat.

Záznamy podle písmen a) a b) lze vést také elektronickou formou. Provozovatel podniku¹²) je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob záznamy podle písmen a) a b) uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. Součástí záznamů podle písmene b) musí být kopie dokladu o vzdělání uvedeném v odstavci 1.

(7) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, požadavky na zkušebního komisaře, rozsah a průběh zkoušky, vzor osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, způsob doložení odpovídající odborné praxe a co se za ni považuje, a vzor dočasného osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle odstavce 5 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5b

Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat

(1) Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.²)

(2) Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu s požadavky nařízení Rady (ES) č. 1/2005, je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu soukromým veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v doprovodné dokumentaci podle oddílu III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004^3c). Chovatel je povinen se před započetím přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře bude na jatkách přijato, a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší jatky. Délka cesty nesmí překročit 100 km. Chovatel nesmí přepravovat zvířata, jejichž přepravu zakazují přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zvířat během přepravy a úřední kontroly produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě^1a)^,^2k).

(3) Provozovatel podniku¹²) je povinen zajistit, aby zvířata, u nichž došlo během přepravy do zařízení nebo přehánění v zařízení ke strádání nebo bolestivým stavům, byla ihned poražena, utracena nebo jiným způsobem usmrcena; obdobně to platí pro usmrcení neodstavených mláďat. Pokud to není možné, musí být tato zvířata umístěna odděleně a poražena, utracena nebo usmrcena v co nejkratší době, nejpozději však do dvou hodin od dokončení jejich přepravy nebo přehánění. Zvířata, která nejsou schopna pohybu, nesmí být dále přepravována nebo v uvedeném zařízení na místo porážení, utrácení nebo usmrcení vlečena. Taková zvířata musí být usmrcena tam, kde leží.

§ 5c

Usmrcování kožešinových zvířat a hlodavců

(1) Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je povinen písemně 7 dnů přede dnem, kdy mají být tato zvířata usmrcena, oznámit tuto skutečnost krajské veterinární správě Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“).

(2) Za rovnocenné osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat získané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování¹⁴) se považují kvalifikace získané pro jiné účely, pokud byly získány za podmínek odpovídajících podmínkám stanoveným v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování¹⁴), a kvalifikace podle § 5a odst. 1.

(3) Na osoby, které získaly kvalifikaci podle § 5a odst. 1, a na osoby, které získaly kvalifikaci pro jiné účely podle odstavce 2, se nevztahuje povinnost získat osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování¹³).

(4) Ministerstvo vydává dočasná osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat za podmínek stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování¹⁵).

(5) Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je povinen vést záznamy

a) o odborné způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat a uvádět v nich

1. osobní údaje osoby usmrcující kožešinová zvířata,

2. datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat,

b) o odborné způsobilosti osob uvedených v § 5a odst. 1 a uvádět v nich osobní údaje těchto osob.

Záznamy podle písmen a) a b) lze vést také elektronickou formou. Chovatel, který jako podnikatel chová kožešinová zvířata, je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob záznamy podle písmen a) a b) uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. Součástí záznamů podle písmene b) musí být kopie dokladu o vzdělání uvedeném v § 5a odst. 1.

(6) Chovatel, který chová hlodavce za účelem jejich hospodářského využití, může kromě způsobů stanovených v příloze I přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování¹⁶) použít k jejich usmrcování také oxid uhličitý nebo zlomení vazu.

(7) Obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat, způsob doložení odpovídající odborné praxe a co se za ni považuje, a vzor dočasného osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat podle odstavce 3 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5d

Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování

Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování¹⁷) uveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách.

§ 5e

Kamerový monitorovací systém pro sledování řádného zacházení se zvířaty na jatkách

(1) Provozovatel podniku¹²) je povinen vybavit jatky kamerovým monitorovacím systémem pro sledování řádného zacházení se zvířaty na jatkách (dále jen „kamerový systém na jatkách“), jehož kamery musí pokrývat prostor pro vykládku zvířat a přehánění zvířat, ve kterém se nacházejí živá zvířata.

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na

a) čekací prostory, ve kterých se dopravní prostředky se živými zvířaty nacházejí do začátku vykládky,

b) zařízení pro ustájení zvířat na jatkách,

c) porážky, jiné než nucené, v hospodářství, ze kterého pocházejí domácí skot, jiný než bizoni, a prasata a domácí lichokopytníci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu³⁹), nebo

d) drůbež⁴⁰), králíky a zajíce.

(3) Provozovatel podniku¹²) musí zajistit, aby kamerový systém na jatkách

a) byl schopen pro potřeby orgánů ochrany zvířat a orgánů činných v trestním řízení ukládat, reprodukovat, kopírovat nebo přenášet do jiných zařízení, jako jsou odnímatelná paměťová média nebo monitory, záznam stejné kvality jako původní záznam,

b) poskytoval úplný a jasný obraz o pokryté oblasti a dostatečně jasné rozlišení obrazu k rozpoznání osob, vybavení, zvířat a manipulace se zvířaty, pořízený záznam musí být barevný, jasný, zřetelný a rozlišitelný,

c) byl v provozu po celou dobu, kdy se na jatkách nacházejí živá zvířata, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2,

d) generoval záznamy co nejblíže reálnému času a

e) zaznamenával datum, čas a umístění záběrů, včetně identifikačního údaje kamery, která zaznamenala zobrazované záběry.

(4) Provozovatel podniku¹²) musí zajistit, aby kamery na jatkách byly

a) udržovány v dobrém provozním stavu a v čistotě a

b) pokud možno chráněny před poškozením nebo zasažením vodou.

(5) Provozovatel podniku¹²) je povinen

a) zajistit sledování záznamů pořízených kamerovým systémem na jatkách, a to v časových intervalech, které zohlední celkovou situaci na jatkách, zejména počet porážených zvířat, přítomnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty při manipulaci se zvířaty nebo přítomnost úředního veterinárního lékaře,

b) zajistit, aby byly bez zbytečného odkladu odstraněny nedostatky zjištěné při sledování záznamů pořízených kamerovým systémem na jatkách,

c) pravidelně ověřovat funkčnost kamerového systému na jatkách,

d) oznámit bez zbytečného odkladu krajské veterinární správě každou poruchu kamerového systému na jatkách a předpokládaný termín jejího odstranění,

e) zajistit, aby byla zjištěná porucha kamerového systému na jatkách odstraněna co nejdříve,

f) uchovávat záznam pořízený kamerovým systémem na jatkách a jeho zálohu tak, aby bylo zabráněno jejich poškození, zneužití, odcizení nebo zničení,

g) uchovávat záznam pořízený kamerovým systémem na jatkách a jeho zálohu po dobu 30 dnů,

h) poskytnout krajské veterinární správě přístup do prostor, ve kterých je umístěn kamerový systém na jatkách, a

i) poskytnout a zpřístupnit krajské veterinární správě v rámci kontroly prováděné podle kontrolního řádu a v rozsahu požadovaném krajskou veterinární správou záznamy pořízené kamerovým systémem na jatkách, a to i mimo zařízení provozovatele podniku¹²).

(6) Použití kamerového systému na jatkách nezbavuje provozovatele podniku¹²) povinnosti provádět ostatní činnosti stanovené právními předpisy s cílem zajistit řádné zacházení se zvířaty. Při použití kamerového systému na jatkách postupuje provozovatel podniku¹²) v souladu s jinými právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů⁴¹).

§ 5f

Porážení zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady

(1) Použít k porážce zvířat zvláštní metody stanovené náboženskými obřady¹⁹) za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování¹³) může pouze církev a náboženská společnost²⁰) nebo provozovatel podniku¹²), a to na základě rozhodnutí ministerstva o udělení povolení k porážce zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady¹⁹), a veterinárních podmínek stanovených krajskou veterinární správou.

(2) Provádět porážku zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady¹⁹) lze pouze na jatkách. Církev a náboženská společnost nebo provozovatel podniku¹²) je povinen požádat krajskou veterinární správu o stanovení veterinárních podmínek pro provádění porážky pro jednotlivá jatka; porážku musí církev a náboženská společnost nebo provozovatel podniku¹²) provádět v souladu s těmito podmínkami.

(3) Pokud porážku zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady¹⁹) provádí provozovatel podniku¹²), zajistí, aby při této porážce bylo provedeno prosté omráčení⁴²) zvířete elektrickým proudem, které nezpůsobí bezprostřední smrt zvířete, a to postupem v souladu se zvláštními požadavky stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování⁴³).

Citace	Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	29.05.1992
Účinnost od	29.05.1992
Účinnost do	-
Stav	Platný

Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb.

Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání

Obsah

ČÁST PRVNÍ

§ 1

§ 2

§ 3

§ 4

§ 4a

§ 5

ČÁST DRUHÁ

§ 5a

§ 5b

§ 5c

§ 5d

§ 5e

§ 5f

Obsah

Komentáře 0

Informace o předpisu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení