Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu
Platný
Mezinárodní smlouva
Účinnost od 21.07.1996
Verze znění:
06.09.1996
Zobrazeno prvních 200 z celkem 2806 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
240
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. prosince 1982 byla v Montego Bay, Jamajka, přijata a jménem Československé socialistické republiky podepsána Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu.
Dne 22. února 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Úmluvy, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky s účinností od 1. ledna 1993 považuje za signatářský stát Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z 10. prosince 1982.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 21. června 1996.
Při ratifikaci Úmluvy bylo současně učiněno následující prohlášení:
„Vláda České republiky, seznámivši se s prohlášením vlády Spolkové republiky Německo ze dne 14. října 1994, týkajícím se výkladu ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Části X - právo vnitrozemských států na přístup k moři a od moře a svoboda tranzitu - prohlašuje, že prohlášení vlády Spolkové republiky Německo nemůže být vůči České republice vykládáno v rozporu s ustanoveními Části X Úmluvy.“
Úmluva na základě svého článku 308 odst. 1 vstoupila v platnost dnem 16. listopadu 1994 a pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dnem 21. července 1996.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
Organizace spojených národů o mořském právu
Státy, které jsou stranami této Úmluvy,
vedeny přáním urovnat v duchu vzájemného porozumění a spolupráce všechny otázky týkající se mořského práva a vědomy si historického významu této Úmluvy jako důležitého přínosu k udržení míru, spravedlnosti a pokroku pro všechny národy světa,
konstatujíce, že vývoj, ke kterému došlo od Konferencí OSN o mořském právu, jež se konaly v Ženevě v letech 1958 a 1960, zdůraznil nutnost nové a všeobecně přijatelné Úmluvy o mořskému právu,
vědomy si toho, že problémy oceánského prostoru spolu vzájemně úzce souvisejí a že je třeba posuzovat je jako celek,
uznávajíce, že je žádoucí vytvořit prostřednictvím této Úmluvy, s náležitým ohledem na svrchovanost všech států, právní řád pro moře a oceány, jenž by usnadnil mezinárodní styk a napomáhal mírovému využití moří a oceánů, spravedlivému a účinnému využívání jejich zdrojů a zachovávání jejich živých zdrojů a studiu, ochraně a uchování mořského prostředí,
majíce na zřeteli, že dosažení těchto cílů přispěje k uskutečnění spravedlivého mezinárodního hospodářského řádu, který by pamatoval na zájmy a potřeby lidstva jako celku a zejména na zvláštní zájmy a potřeby rozvojových zemí, ať pobřežních či vnitrozemských,
přejíce si prostřednictvím této Úmluvy rozvinout zásady obsažené v rezoluci 2749 (XXV) ze 17. prosince 1970, ve které Valné shromáždění mimo jiné slavnostně prohlásilo, že oblast dna moří a oceánů a jejich podzemí za hranicemi národní jurisdikce, jakož i její zdroje, jsou společným dědictvím lidstva, jehož průzkum a těžba se děje, nezávisle na geografické poloze států, ve prospěch lidstva jako celku,
věříce, že kodifikace a progresivní rozvoj mořského práva dosažené touto Úmluvou přispějí k upevnění míru, bezpečnosti, spolupráce a přátelských vztahů mezi všemi státy v souladu se zásadami spravedlnosti a rovnoprávnosti a že napomohou ekonomickému a sociálnímu vzestupu všech národů světa v souladu s cíli a zásadami vytyčenými v Chartě OSN,
potvrzujíce, že záležitosti, které nejsou upraveny touto Úmluvou, budou se i nadále řídit pravidly a zásadami obecného mezinárodního práva,
dohodly se na tomto:
ÚVOD
Používané výrazy a působnost
1. Pro účely této Úmluvy:
(1) „Oblast“ znamená dno moří a oceánů a jejich podzemí za hranicemi národní jurisdikce;
(2) „Úřad“ znamená Mezinárodní úřad pro mořské dno;
(3) „činnost v Oblasti“ znamená veškerou činnost prováděnou za účelem průzkumu a těžby zdrojů Oblasti;
(4) „znečištění mořského prostředí“ znamená přímé nebo nepřímé zanesení takových látek nebo energie člověkem do mořského prostředí, včetně ústí řek, které mají či mohou mít takové zhoubné účinky, jako jsou poškození živých zdrojů a mořského života, ohrožení lidského zdraví, zabránění mořské činnosti včetně rybolovu či jinému oprávněnému využívání moře, zhoršení užitné jakosti mořské vody a omezení podmínek pro rekreaci;
(5) (a) „shazovaní do moře“ znamená:
(i) jakékoli svévolné zbavování se odpadu nebo jiných látek z plavidel, letadel, plošin nebo jiných uměle vybudovaných konstrukcí v moři;
(ii) jakékoli svévolné ničení plavidel, letadel, plošin nebo jiných uměle vybudovaných konstrukcí v moři;
(b) „shazování do moře“ nezahrnuje:
(i) zbavování se odpadu nebo jiných látek, které jsou součástí nebo výsledkem normálního využívání plavidel, letadel, plošin nebo jiných uměle vybudovaných konstrukcí v moři a jejich vybavení, kromě odpadu a jiných látek dopravovaných plavidly, letadly, plošinami nebo jinými uměle vybudovanými konstrukcemi v moři, které se používají ke zbavování se těchto látek anebo vyplývají ze zacházení s takovým odpadem nebo jinými látkami na plavidlech, letadlech, plošinách nebo uměle vybudovaných konstrukcích;
(ii) umísťování látek za jiným účelem, než je pouhé zbavování se jich, za předpokladu, že toto umísťování není v rozporu s cíli této Úmluvy.
2. (1) „Účastnické státy“ znamená státy, které vyjádřily souhlas s tím, že budou vázány touto Úmluvou, a pro které je tato Úmluva v platnosti.
(2) Tato Úmluva se použije mutatis mutandis1) na jiné subjekty, které jsou uvedeny v článku 305 odst. 1 (b), (c), (d), (e) a (f) a které se stávají stranami této Úmluvy v souladu s podmínkami vztahujícími se ke každému z nich; v tomto smyslu se pojem „účastnické státy“ vztahuje na takové jiné subjekty.
POBŘEŽNÍ MOŘE A PŘILEHLÁ ZÓNA
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Právní status pobřežního moře, vzdušného prostoru nad pobřežním mořem a jeho dna a podzemí
1. Svrchovanost pobřežního státu se rozšiřuje za jeho pevninské území a vnitřní vody, a v případě souostrovního státu za jeho souostrovní vody, na přilehlé mořské pásmo zvané pobřežní moře.
2. Tato svrchovanost se rozšiřuje na vzdušný prostor nad pobřežním mořem, jakož i na jeho mořské dno a podzemí.
3. Svrchovanost nad pobřežním mořem se vykonává v souladu s touto Úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.
HRANICE POBŘEŽNÍHO MOŘE
Šíře pobřežního moře
Každý stát má právo stanovit šíři svého pobřežního moře až po hranici nepřesahující dvanáct námořních mil měřených od základních linií určených v souladu s touto Úmluvou.
Vnější hranice pobřežního moře
Vnější hranici pobřežního moře tvoří linie, jejíž každý bod leží od nejbližšího bodu základní linie ve vzdálenosti rovnající se šíři pobřežního moře.
Obvyklá základní linie
Nestanoví-li tato Úmluva jinak, je obvyklou základní linií pro měření šíře pobřežního moře linie největšího odlivu podél pobřeží, jak je zakreslena na námořních mapách velkého měřítka, které jsou úředně uznány pobřežním státem.
Útesy
V případě ostrovů rozkládajících se na atolech nebo ostrovů obklopených útesy je základní linií pro měření šíře pobřežního moře linie největšího odlivu podél útesu směrem k moři, jak je označena příslušným symbolem na námořních mapách, které jsou úředně uznány pobřežním státem.
Přímé základní linie
1. V místech, kde pobřeží je velmi členité a má hluboké zářezy, nebo kde je pás ostrovů podél pobřeží v jeho bezprostřední blízkosti, lze použít při vytyčování základní linie, od níž se měří šíře pobřežního moře, metody přímých základních linií spojujících příslušné body.
2. Kde je pobřeží v důsledku delty nebo jiných přírodních podmínek velmi nestálé, mohou být příslušné body zvoleny podél nejzazší linie odlivu, a bez ohledu na další ústup linie odlivu zůstanou přímé základní linie platné, dokud nebudou změněny pobřežním státem v souladu s touto Úmluvou.
3. Vytyčení takových základních linií se nesmí podstatně odchylovat od celkového směru pobřeží a mořské prostory ležící uvnitř těchto linií musí být dostatečně těsně spojeny s oblastí země tak, aby mohly být podrobeny režimu vnitřních vod.
4. Při vytyčování přímých základních linií se nesmí vycházet z vynořujících se vyvýšenin v pásmu odlivu, pokud na nich nejsou zřízeny majáky nebo jiná podobná zařízení nacházející se trvale nad hladinou moře, kromě případů, kdy vytyčení základních linií k těmto nebo od takových vyvýšenin bylo všeobecně mezinárodně uznáno.
5. Tam, kde se používá metody přímých základních linií podle odst. 1, je možno přihlédnout při určování jednotlivých základních linií ke zvláštním ekonomickým zájmům dotčené oblasti, jejichž existence a důležitost jsou zřejmě prokazatelné na základě dlouhodobého užívání.
6. Systému přímých základních linií nemůže stát používat takovým způsobem, který by oddělil pobřežní moře jiného státu od volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.
Vnitřní vody
1. Bez újmy ustanovením Části IV, vody prostírající se směrem k pevnině od základní linie pobřežního moře tvoří část vnitřních vod státu.
2. Tam, kde vytyčení přímé základní linie metodou stanovenou v článku 7 má za následek, že do vnitřních vod jsou zahrnuty oblasti, u kterých tomu tak dříve nebylo, trvá právo pokojného proplutí těmito vodami tak, jak je stanoveno v této Úmluvě.
Ústí řek
Jestliže se řeka vlévá přímo do moře, je základní linií přímá linie napříč ústím řeky mezi body jejích břehů na čáře největšího odlivu.
Zálivy
1. Tento článek se vztahuje pouze na zálivy, jejichž pobřeží náleží jedinému státu.
2. Pro účely této Úmluvy se zálivem rozumí zřetelný zářez, jehož proniknutí do pevniny je v takovém poměru k šířce jeho ústí, že obsahuje vody obklopené pevninou a představuje více než pouhý záhyb pobřeží. Zářez se však nepovažuje za záliv, není-li jeho plocha stejně velká nebo větší než plocha polokruhu, jehož průměrem je přímka vedená napříč ústím zářezu.
3. Pro účely měření se za oblast zářezu považuje oblast ležící mezi čárou největšího odlivu podél pobřeží zářezu a přímkou, která spojuje body největšího odlivu při jeho přirozeném ústí. Kde však vzhledem k existenci ostrovů má zářez více než jedno ústí, vytyčí se polokruh na linii, jejíž délka odpovídá úplnému součtu délek spojnic vedených přes různá ústí. Ostrovy v zářezu se započítávají tak, jako by byly součástí vodní plochy zářezu.
4. Jestliže vzdálenost mezi body největšího odlivu při přirozeném ústí zálivu nepřesahuje 24 námořní míle, lze vytyčit mezi těmito dvěma body uzavírající linii. Takto ohraničené vody se považují za vnitřní vody.
5. Kde vzdálenost mezi body největšího odlivu při přirozeném ústí zálivu přesahuje 24 námořní míle, lze v zálivu vytyčit přímou základní linii v délce 24 námořních mil takovým způsobem, aby zahrnula největší množství vodní plochy, které je možné oddělit linií této délky.
6. Předcházející ustanovení se nevztahují na tzv. „historické“ zálivy ani na ty případy, kdy se užívá systému přímých základních linií podle článku 7.
Přístavy
Stálá přístavní zařízení, která nejdále vybíhají do moře a tvoří nedílnou součást přístavního systému, se pro účely delimitace pobřežního moře považují za součást pobřeží. Příbřežní zařízení a umělé ostrovy se nepovažují za stálé přístavní zařízení.
Rejdy
Rejdy, kterých se normálně používá pro nakládání, vykládání a kotvení lodí a které by se jinak nacházely zcela nebo částečně za vnější hranicí pobřežního moře, se zahrnují do pobřežního moře.
Vynořující se vyvýšeniny
1. Vynořující se vyvýšenina je přírodou vytvořená část země, která je obklopena vodou a vyčnívá nad ní za největšího odlivu, avšak je jí zaplavována za největšího přílivu. Tam, kde vynořující se vyvýšenina leží zcela nebo částečně v takové vzdálenosti od pevniny nebo ostrova, která nepřesahuje šíři pobřežního moře, může být linie největšího odlivu této vyvýšeniny použita za základní linii pro měření šíře pobřežního moře.
2. Leží-li vynořující se vyvýšenina zcela ve vzdálenosti od pevniny nebo ostrova, která přesahuje šíři pobřežního moře, nemá své vlastní pobřežní moře.
Kombinace metod při vytyčování základních linií
Pobřežní stát může vytyčovat základní linie, s přihlédnutím k rozdílným podmínkám, střídavě pomocí kterékoli metody uvedené v předcházejících článcích.
Delimitace pobřežního moře mezi protilehlými nebo sousedícími státy
Tam, kde pobřeží dvou států leží naproti sobě nebo vzájemně sousedí, není žádný z obou států oprávněn rozšířit své pobřežní moře za střední linii, není-li mezi nimi dohoda v opačném smyslu. Střední linie je taková linie, jejíž každý bod je ve stejné vzdálenosti od nejbližších bodů na základních liniích, od nichž se měří šíře pobřežního moře každého z obou států. Toto ustanovení se však nepoužije tam, kde z historických důvodů anebo pro jiné zvláštní okolnosti je nutné vymezit hranice pobřežních moří těchto dvou států způsobem, který se liší od tohoto ustanovení.
Námořní mapy a seznamy geografických souřadnic
1. Základní linie pro měření šíře pobřežních moří stanovené v souladu s články 7, 9 a 10 anebo hranice z nich odvozené a rozhraničující linie vytyčené v souladu s články 12 a 15 musí být znázorněny na námořních mapách takového měřítka nebo měřítek, která jsou přiměřená pro určení jejich polohy. Jako náhrada může být použit seznam geografických souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.
2. Pobřežní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u generálního tajemníka OSN.
POKOJNÉ PROPLUTÍ POBŘEŽNÍM MOŘEM
Ustanovení vztahující se na všechny lodě
Právo pokojného proplutí
Lodě všech států, ať pobřežních nebo vnitrozemských, mají právo pokojného proplutí pobřežním mořem v souladu s touto Úmluvou.
Pojem proplutí
1. Proplutí znamená plavbu pobřežním mořem za účelem:
(a) proplutí tímto mořem aniž by loď veplula do vnitřních vod nebo se zastavila v rejdě nebo v přístavním zařízení nacházejícím se mimo vnitřní vody; nebo
(b) veplutí do vnitřních vod nebo vyplutí z nich anebo zastávky lodi v takové rejdě nebo v přístavním zařízení.
2. Proplutí musí být nepřerušované a rychlé. Zahrnuje však zastavení a kotvení, ale jen potud, pokud souvisejí s běžnou plavbou nebo se staly nezbytnými z důvodu vyšší moci či nouze anebo za účelem poskytnutí pomoci osobám, lodím nebo letadlům v nebezpečí či v nouzi.
Pojem pokojného proplutí
1. Proplutí je pokojné, pokud neohrožuje mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního státu. Takové proplutí probíhá v souladu s touto Úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.
2. Proplutí cizí lodi se považuje za ohrožující mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního státu, zahrnuje-li v pobřežním moři některou z těchto činností:
(a) jakoukoli hrozbu silou nebo použití síly proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti pobřežního státu nebo jakýmkoli jiným způsobem porušující zásady mezinárodního práva zakotvené v Chartě OSN;
(b) jakékoli cvičení nebo výcvik se zbraněmi všeho druhu;
(c) jakoukoli činnost zaměřenou na shromažďování informací k újmě obrany nebo bezpečnosti pobřežního státu;
(d) jakoukoli propagandu zaměřenou na působení na obranu nebo bezpečnost pobřežního státu;
(e) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakýchkoli letadel;
(f) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakéhokoli vojenského zařízení;
(g) naloďování nebo vyloďování jakéhokoli zboží, měny nebo osoby v rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo zdravotnickými právními předpisy pobřežního státu;
(h) jakýkoli čin úmyslného a závažného znečištění, který je v rozporu s touto Úmluvou;
(i) jakoukoli rybolovnou činnost;
(j) provádění jakékoli výzkumné nebo průzkumné činnosti;
(k) jakýkoli čin zaměřený na zasahování do kterýchkoli spojových systémů nebo jiných zařízení pobřežního státu;
(l) jakoukoli jinou činnost, která nemá přímý vztah k proplutí.
Ponorky a jiná podmořská plavidla
V pobřežním moři jsou ponorky a jiná podmořská plavidla povinna plout na povrchu a vztyčit svou vlajku.
Právní předpisy pobřežního státu týkající se pokojného proplutí
1. Pobřežní stát může, v souladu s ustanoveními této Úmluvy a s jinými pravidly mezinárodního práva, které se týkají pokojného proplutí pobřežním mořem, přijímat právní předpisy, pokud jde o:
(a) bezpečnost plavby a úpravu námořní dopravy;
(b) ochranu plavebních pomůcek a usnadnění a jiných zařízení a instalací;
(c) ochranu kabelů a potrubí;
(d) zachovávání živých zdrojů moře;
(e) zabraňování porušování právních předpisů o rybolovu pobřežního státu;
(f) ochranu životního prostředí pobřežního státu a zabraňování, snížení a kontrolu jeho znečišťování;
(g) mořský vědecký výzkum a hydrografický průzkum;
(h) zabraňování porušování celních, finančních, přistěhovaleckých nebo zdravotnických právních předpisů pobřežního státu.
2. Takové právní předpisy se nevztahují na projektování, konstrukci, složení posádky anebo vybavení cizích lodí, pokud se jimi neprovádějí všeobecně přijatá mezinárodní pravidla nebo normy.
3. Pobřežní stát všechny tyto právní předpisy řádně zveřejní.
4. Cizí lodě, které uplatňují právo pokojného proplutí pobřežním mořem, se podřídí všem těmto právním předpisům a všem obecně přijatým mezinárodním předpisům, které se týkají zabraňování námořním srážkám.
Námořní koridory a systémy odděleného provozu v pobřežním moři
1. Je-li to nutné s ohledem na bezpečnost plavby, pobřežní stát může požádat cizí lodě, které uplatňují právo pokojného proplutí pobřežním mořem, aby použily námořních koridorů a systémů odděleného provozu, které určí nebo stanoví za účelem regulace proplouvání lodí.
2. Zvláště u tankerů, lodí s jaderným pohonem a lodí vezoucích jaderné nebo jiné svou povahou nebezpečné nebo škodlivé látky nebo materiály může být požadováno, aby omezily svoje proplutí na takové námořní koridory.
3. Při určování námořních koridorů a stanovování systémů odděleného provozu podle tohoto článku vezme pobřežní stát v úvahu:
(a) doporučení příslušných mezinárodních organizací;
(b) jakékoli námořní trasy obvykle používané pro mezinárodní plavbu;
(c) zvláštní charakteristiku určitých lodí a cest; a
(d) hustotu provozu.
4. Pobřežní stát zřetelně vyznačí takové námořní koridory a systémy odděleného provozu na námořních mapách, které budou řádně zveřejněny.
Cizí lodě s jaderným pohonem a lodě vezoucí jaderné nebo jiné svou povahou nebezpečné nebo škodlivé látky
Cizí lodě s jaderným pohonem a lodě vezoucí jaderné nebo jiné svou povahou nebezpečné nebo škodlivé látky musí při uplatňování práva pokojného proplutí pobřežním mořem vézt s sebou doklady a dodržovat zvláštní preventivní opatření stanovené pro takové lodě mezinárodními dohodami.
Povinnosti pobřežního státu
1. Pokud to není v souladu s touto Úmluvou, pobřežní stát nesmí bránit pokojnému proplouvání cizích lodí pobřežním mořem. Pobřežní stát při používání této Úmluvy nebo jakýchkoli právních předpisů přijatých v souladu s touto Úmluvou zvláště nesmí:
(a) klást vůči cizím lodím požadavky, jež by ve skutečnosti vedly k odepření nebo omezení práva pokojného proplutí; anebo
(b) formálně nebo fakticky diskriminovat lodě kteréhokoli státu nebo lodě vezoucí náklad do kteréhokoli státu z kteréhokoli státu anebo jménem takového státu.
2. Pobřežní stát musí náležitým způsobem oznámit veškerá nebezpečí pro plavbu v jeho pobřežním moři, o nichž ví.
Práva ochrany pobřežního státu
1. Pobřežní stát může učinit ve svém pobřežním moři nezbytná opatření, aby zabránil proplutí, které není pokojné.
2. V případě lodí plujících do vnitřních vod nebo zastavujících v přístavních zařízeních vně vnitřních vod má pobřežní stát rovněž právo učinit nezbytná opatření, aby zabránil jakémukoli porušení podmínek, kterým podléhá vpuštění těchto lodí do vnitřních vod nebo do takového přístavního zařízení.
3. Pobřežní stát může, aniž by formálně nebo fakticky diskriminoval cizí lodě, dočasně pozastavit v určitých oblastech svého pobřežního moře pokojné proplouvání cizích lodí, je-li takové pozastavení nezbytné k ochraně jeho bezpečnosti, čítajíc v to vojenská cvičení. Takové pozastavení vstoupí v platnost až po náležitém zveřejnění.
Poplatky, které lze ukládat cizím lodím
1. Cizím lodím nesmějí být ukládány žádné poplatky z důvodu jejich pouhého proplutí pobřežním mořem.
2. Poplatky mohou být cizím lodím proplouvajícím pobřežním mořem ukládány pouze jako platba za zvláštní služby poskytnuté lodi. Tyto poplatky musí být ukládány bez diskriminace.
Pravidla vztahující se na obchodní a státní lodě používané k obchodním účelům
Trestní jurisdikce na palubě cizí lodi
1. Trestní jurisdikce pobřežního státu nebude vykonávána na palubě cizí lodi proplouvající pobřežním mořem za účelem zatčení nějaké osoby nebo vedení vyšetřování v souvislosti s trestným činem spáchaným na palubě lodi v době jejího proplutí s výjimkou těchto případů:
(a) jestliže následky trestného činu postihují pobřežní stát;
(b) jestliže trestný čin je takového druhu, že může narušit klid v zemi nebo pořádek v pobřežním moři;
(c) jestliže si pomoc místních úřadů vyžádal kapitán lodi anebo diplomatický zástupce nebo konzulární úředník státu vlajky; anebo
(d) jestliže taková opatření jsou nezbytná pro potlačení nezákonného obchodu s omamnými jedy nebo psychotropními látkami.
2. Předcházející ustanovení se nedotýkají práva pobřežního státu podniknout jakákoli opatření stanovená jeho zákony za účelem zatčení nebo vyšetřování na palubě cizí lodi, která proplouvá pobřežním mořem po opuštění vnitřních vod.
3. V případech uvedených v odst. 1 a 2 vyrozumí pobřežní stát na žádost kapitána diplomatického zástupce nebo konzulárního úředníka státu vlajky předtím, než podnikne jakákoli opatření, a usnadní navázání styku mezi tímto zástupcem nebo úředníkem a posádkou lodi. V naléhavých případech lze oznámení učinit během podnikaných opatření.
4. Při posuzování, zda a jak má být zatčení provedeno, vezmou místní úřady náležitě v úvahu zájmy plavby.
5. S výjimkou ustanovení Části XII anebo v případech porušení právních předpisů stanovených v souladu s Částí V, pobřežní stát nesmí podniknout na palubě cizí lodi proplouvající pobřežním mořem žádná opatření za účelem zatčení osoby nebo vyšetřování v souvislosti s jakýmkoli trestným činem spáchaným předtím, než loď vplula do pobřežního moře, jestliže tato loď vyplula z cizího přístavu a pouze proplouvá pobřežním mořem, aniž vpluje do vod vnitřních.
Soukromoprávní jurisdikce vůči cizím lodím
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu |
|---|---|
| Typ předpisu | Mezinárodní smlouva |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 06.09.1996 |
|---|---|
| Účinnost od | 21.07.1996 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Právní oblasti:
Mezinárodní právo
Mezinárodní právo veřejné
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0