Vyhláška Generálního ředitele Státní banky československé č. 24/1961 Sb.
Vyhláška generálního ředitele Státní banky československé o poskytování provozních úvěrů obchodním organizacím
Platný
Účinnost od 01.04.1961
Zobrazeno prvních 200 z celkem 242 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
24
VYHLÁŠKA
generálního ředitele Státní banky československé
ze dne 28. února 1961
o poskytování provozních úvěrů obchodním organizacím
Směrnice strany a vlády k 3. pětiletému plánu ukládají vnitřnímu obchodu, aby zajistil zásobování obyvatelstva dostatečným množstvím potravinářského a průmyslového zboží v sortimentu, kvalitě a době, které odpovídají poptávce a nárokům spotřebitelů, a aby soustavně zvyšoval úroveň obsluhy a zlepšoval kvalitu služeb poskytovaných obyvatelstvu.
Splnění těchto úkolů vyžaduje, aby obchodní organizace usilovaly o zajištění potřebných fondů zboží, efektivním využíváním zásob zboží zrychlovaly obrat oběžných prostředků a prováděly opatření proti vzniku zásob těžko prodejného zboží.
Státní banka československá (dále jen „banka“) svou činností a zejména poskytováním úvěrů pomáhá obchodním organizacím při plnění uložených úkolů, čímž působí na zabezpečování souladu mezi příjmy a výdaji obyvatelstva a na zajištění dalšího růstu kupní síly československé koruny, na němž se obchodní organizace svou činností významně podílejí.
Proto generální ředitel Státní banky československé stanoví po projednání s ministerstvem vnitřního obchodu a po dohodě s Ústředním svazem spotřebních družstev na základě §§ 2 a 202 vyhlášky generálního ředitele Státní banky československé č. 142/1960 Sb., o poskytování provozních úvěrů a uplatňování sankcí, tyto odchylky pro poskytování provozních úvěrů obchodním organizacím:
Všeobecná ustanovení
Obchodními organizacemi (dále jen „organizace“) se ve smyslu této vyhlášky rozumějí:
a) obchodní organizace ministerstva vnitřního obchodu,
b) spotřební družstva a družstevní organizace,
c) obchodní organizace řízené národními výbory,
d) jiné obchodní organizace podle rozhodnutí ředitele příslušné úvěrové správy ústředí banky.
(1) Pobočka banky poskytuje organizacím tyto provozní úvěry:
a) na zásoby:
aa) na potřebné zásoby zboží, surovin, základního materiálu, nedokončené výroby a hotových výrobků (dále jen „zboží“) v mezích normativu, při zachování trvalé podílové účasti bankovního úvěru na krytí normativu zásob zboží,
ab) na potřebné nadnormativní zásoby zboží,
ac) na potřebné zásoby obalů, pomocného materiálu, drobných a krátkodobých předmětů (dále jen „pomocné zásoby“), převyšující normativ,
ad) na zásoby těžko prodejného zboží,
b) na pohledávky za odběrateli,
c) popřípadě další druhy úvěrů podle příslušných předpisů, zejména podle vyhlášky generálního ředitele Státní banky československé č. 142/1960 Sb.
(2) Úvěry podle odstavce 1 písm. a) a b) poskytuje pobočka banky organizacím podle obratu na zvláštním úvěrovém účtě, s výjimkou úvěru na zásoby těžko prodejného zboží.
Úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě
Poskytováním úvěru na zvláštním úvěrovém účtě pomáhají pobočky banky organizacím při plnění a překračování plánu maloobchodního a velkoobchodního obratu (dále jen „obchodní obrat“) a působí úvěrem na vytváření zásob zboží v potřebné výši, sortimentu a kvalitě.
Plán oběžných prostředků
Pobočky banky se v období sestavování ročních podnikových plánů a při jejich prověřování zaměřují zejména na efektivní využití úvěrů k plnění plánovaných úkolů, na správný rozpis ročního plánu na čtvrtletí a na zabezpečení souladu mezi těmito plány, plánovaným vývojem příjmů a výdajů obyvatelstva a pokladním plánem.
Při prověřování a projednávání čtvrtletních plánů oběžných prostředků*) se pobočky banky ve spolupráci s národními výbory zaměřují zejména na zabezpečení souladu těchto plánů s ročním podnikovým plánem, na zajištění plánovaného obchodního obratu potřebnými fondy zboží a na správné promítnutí výsledků plnění plánu obchodního obratu a potřeb pokladního plánu do těchto plánů. Pobočky banky přitom přihlížejí k výsledkům práce organizací od počátku roku.
(1) Pobočky banky vycházejí při prověřování čtvrtletních plánů oběžných prostředků z hodnocení plnění plánu obchodního obratu, vývoje příjmů a výdajů obyvatelstva a plnění pokladního plánu v kraji od počátku roku, z opatření, která z tohoto hodnocení vyplývají, a z výsledků obdobného hodnocení v rámci okresu.
(2) Hodnocení provádějí krajské pobočky banky a pobočky banky ve spolupráci s národními výbory a příslušnými orgány obchodu. Vycházejí přitom z případných úkolů stanovených ústředím banky na podkladě celostátního hodnocení plnění plánu obchodního obratu, vývoje příjmů a výdajů obyvatelstva a plnění pokladního plánu.
Poskytování úvěru
Při poskytování a splácení úvěru na zvláštním úvěrovém účtě vycházejí pobočky banky i organizace z prověřených a pobočkami banky sesouhlasených ročních podnikových plánů a čtvrtletních plánů oběžných prostředků.
Pobočka banky může poskytovat organizaci na zvláštním úvěrovém účtě úvěr na proplácení nákupu, popřípadě výkupu (dále jen „nákup“) zboží v rozsahu stanoveném na jednotlivé měsíce čtvrtletním plánem oběžných prostředků, popřípadě i nad stanovený plán, jestliže se tím nežádoucně nezpomaluje obrat oběžných prostředků, a na proplácení nákupu pomocných zásob.
(1) Organizace je povinna běžně sledovat plnění plánu nákupu a obchodního obratu a dodržování plánovaného stavu a struktury zásob zboží a zajišťovat plánovité využití úvěru a jeho splácení ve stanovených lhůtách.
(2) Předpokládá-li organizace, že v běžném nebo v příštím měsíci anebo do konce běžného čtvrtletí následkem překročení plánovaného nákupu zboží překročí plánovaný stav zásob zboží a plánovanou výši úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, je povinna projednat zvýšenou potřebu úvěru předem s pobočkou banky.*)
(1) Pobočka banky může poskytnout úvěr na nadplánový stav zásob zboží z nadplánového nákupu pouze v tom případě, jde-li o kvalitní a běžně prodejné zboží, které bude sloužit k plnění, popřípadě překračování plánu obchodního obratu v běžném čtvrtletí nebo v příštích obdobích, popřípadě jako rezerva pro opatření k zvyšování životní úrovně pracujících.***)
(2) Při poskytování úvěru na nadplánový stav zásob zboží z nadplánového nákupu přihlíží pobočka banky k plánovanému a normovanému stavu zásob zboží na příslušné čtvrtletí podle ročního podnikového plánu.
(3) Podmínky pro poskytnutí úvěru na nadplánové zásoby zboží z nadplánového nákupu stanoví pobočka banky s přihlédnutím k dosavadnímu hospodaření organizace se zásobami zboží.
(4) Organizaci, která pečuje o správnou strukturu zásob zboží a jejich efektivní využití a nehromadí zásoby těžko prodejného zboží, může pobočka banky na její žádost poskytnout úvěr na nadplánové zásoby zboží z nadplánového nákupu za dosavadních podmínek pro poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě.
(5) Překračuje-li organizace po delší dobu plánovaný stav zásob zboží a plánovanou výši úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, protože překročila plán nákupu, a vede-li toto překračování plánu nákupu k nežádoucímu hromadění zásob zboží a nebezpečí vzniku zásob těžko prodejného zboží, zpřísňuje pobočka banky po projednání s organizací podmínky pro poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě. Úvěr na nadplánové zásoby zboží z nadplánového nákupu může pobočka banky v tomto případě poskytovat pouze za předpokladu, že organizace předloží a s pobočkou banky projedná plán opatření k odstranění nedostatků.
(6) V závažných případech může ředitel pobočky banky po projednání s organizací rozhodnout o zpřísnění úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě podle §§ 24 až 28.
Splácení úvěru
(1) Organizace je povinna zajistit splacení poskytnutého úvěru nejméně v rozsahu stanoveném čtvrtletním plánem oběžných prostředků, tj. ve výši odpovídající obchodnímu obratu plánovanému pro příslušné čtvrtletí, zvýšené o sjednané splátky úvěru nesplaceného od počátku roku (od poslední úpravy splátek úvěru mezi organizacemi podle § 23).
(2) Úvěr poskytnutý organizaci na nadplánový stav zásob zboží z nadplánového nákupu je organizace povinna splácet v souladu s plánem využití těchto nadplánových zásob zboží, k němuž se po projednání s pobočkou banky zavázala.
(1) Organizace je povinna sledovat během měsíce plnění plánu obchodního obratu a splácení úvěru na zvláštním úvěrovém účtě.
(2) Zjistí-li, že následkem neplnění plánu obchodního obratu neprobíhá splácení úvěru v souladu se čtvrtletním plánem oběžných prostředků, je povinna projednat s pobočkou banky příčiny neplnění plánovaných splátek úvěru a opatření k odstranění nedostatků.
(1) Pobočka banky kontroluje během měsíce plnění plánu obchodního obratu a splácení úvěru na zvláštním úvěrovém účtě s přihlédnutím k údajům o plnění ukazatelů pokladního plánu.
(2) Zjistí-li, že plnění plánu obchodního obratu neprobíhá příznivě, projedná s organizací a s příslušným národním výborem opatření, jak zajistit lepší uspokojování potřeb obyvatelstva.
(1) Ke splacení úvěru poskytnutého na zvláštním úvěrovém účtě na proplacení nákupu zboží používá organizace tržeb za zboží po odečtení realizovaných obchodních srážek, rozdílu mezi tržbou za realizované hotové výrobky a nákupní cenou spotřebovaného základního materiálu a surovin, jakož i daně z obratu (daně z výkonů).
(2) Úvěr poskytnutý na proplacení nákupu pomocných zásob splácí organizace z inkasovaných obchodních srážek v souladu se spotřebou (opotřebením) pomocných zásob; o plánovanou částku spotřeby (opotřebení) těchto zásob podle čtvrtletního plánu oběžných prostředků krátí pobočka banky obchodní srážky převáděné na obratový účet.
(3) Úvěr poskytnutý ze zvláštního úvěrového účtu na proplacení výběrek přepravného (při nedostatku prostředků na obratovém účtě) splácí organizace z inkasovaných obchodních srážek tak, že o částku poskytnutého úvěru krátí pobočka banky nejbližší převod obchodních srážek na obratový účet.
(4) Tržby za zboží, jakož i všechny ostatní tržby účtuje pobočka banky ve prospěch zvláštního úvěrového účtu, a to i tehdy, má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě, popřípadě bylo-li zastaveno poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, ale nebyl-li úvěr ještě plně splacen.
Kontrola čerpání a splácení úvěru po skončení měsíce
(1) Po skončení měsíce zhodnotí organizace čerpání a splácení úvěru na zvláštním úvěrovém účtě a současně s měsíčním účetním výkazem předloží pobočce banky písemné zdůvodnění příčin nesplnění plánovaného obchodního obratu, překročení plánovaného stavu zásob zboží a rozdílu mezi výší úvěru a jeho materiálovým zajištěním a podá návrh na úpravu úvěru.
(2) Pobočka banky zkontroluje podle měsíčního účetního výkazu výši nově poskytnutého úvěru a výši splátek úvěru, prověří návrh organizace na úpravu úvěru a provede úpravu úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, kterou v případě odlišného stanoviska předem s organizací projedná.
(1) Při kontrole čerpání a splácení úvěru a výše úvěru na zvláštním úvěrovém účtě porovnává pobočka banky:
a) při kontrole stanovených splátek úvěru
- skutečný obchodní obrat ve státních maloobchodních cenách, popřípadě maloobchodních cenách (dále jen „maloobchodní ceny“) s plánovaným obratem podle čtvrtletního plánu oběžných prostředků, přičemž za splátky úvěru podle plánu obchodního obratu považuje i částky plánovaného předání zboží jiným organizacím,
b) při kontrole výše poskytnutého úvěru na zvláštním úvěrovém účtě
- skutečný stav zásob zboží v ocenění maloobchodními cenami s plánovaným stavem podle čtvrtletního plánu oběžných prostředků.
(2) Pobočka banky přitom přihlíží k prolongacím úvěru, nesplaceného následkem neplnění plánu obchodního obratu a k splátkám, popřípadě prolongacím úvěru na nadplánové zásoby zboží z nadplánového nákupu, sjednaným v běžném čtvrtletí.*)
(3) U organizací s maloobchodní i velkoobchodní činností posuzuje pobočka banky zvlášť plnění plánu maloobchodního obratu a zvlášť plnění plánu velkoobchodního obratu.
(4) Částky inkasované organizací při neplánovaném předání zboží jiným organizacím nebo při jeho neplánovaném předání k dalšímu zpracování, popřípadě přepracování, nepovažuje pobočka banky za splátky úvěru podle plánu obchodního obratu. Tyto částky použije organizace ke splacení úvěru poskytnutého na zásoby zboží mimo rámec splátek úvěru, stanovených podle plánu obchodního obratu.
Převyšují-li skutečné splátky úvěru na zvláštní úvěrový účet částku splatného úvěru, použije organizace přebytku v prvé řadě ke splacení úvěru nesplaceného ve lhůtě, vzniklého následkem neplnění plánu obchodního obratu a splatného z obratového účtu podle § 20 odst. 1 písm. bc), a v druhé řadě ke splacení úvěru nesplaceného ve lhůtě, vzniklého z neplnění plánu obchodního obratu a splatného z nadplánových tržeb podle § 20 odst. 1 písm. bb).
Postup při neplnění plánu obchodního obratu
Nesplní-li organizace plán obchodního obratu a nesplní-li proto plánované splátky úvěru na zvláštní úvěrový účet, je povinna provést rozbor příčin nesplnění plánu a jeho výsledky projednat s pobočkou banky.
(1) Organizace může požádat pobočku banky o prolongaci úvěru nesplaceného následkem nesplnění plánu obchodního obratu, jestliže současně s rozborem příčin nesplnění plánu předloží a s pobočkou banky projedná plán opatření k odstranění zjištěných nedostatků a k zajištění splnění plánu obchodního obratu.
(1) Vůči organizacím, které nesplnily plán obchodního obratu a žádají o prolongaci úvěru podle § 19, postupuje pobočka banky podle těchto zásad:
a) dobře pracující organizaci, která efektivně využívá vlastní a úvěrové oběžné prostředky, zajišťuje plnění plánu obchodního obratu a u níž neplnění plánu obchodního obratu nebylo zaviněno nedostatky v hospodaření, povolí pobočka banky prolongaci úvěru na zvláštním úvěrovém účtě za dosavadních podmínek;
b) organizaci, u níž neplnění plánu obchodního obratu bylo zaviněno nedostatky v práci, může pobočka banky podle závažnosti a délky trvání nedostatků:
ba) povolit prolongaci úvěru za dosavadní nebo za odstupňovanou zvýšenou úrokovou sazbu, a to pouze v případě, že organizace zajistí účinná opatření k odstranění těchto nedostatků,
bb) nepovolit prolongaci a převést částku nesplaceného úvěru na účet úvěru nesplaceného ve lhůtě, který je organizace povinna splatit z nadplánových tržeb v příštích měsících,
bc) nepovolit prolongaci a převést částku nesplaceného úvěru na účet úvěru nesplaceného ve lhůtě, který je organizace povinna splatit z obratového účtu.
(2) Organizaci, která nepožádá o prolongaci nesplaceného úvěru z nesplnění plánu obchodního obratu, převede pobočka banky nesplacenou částku na účet úvěru nesplaceného ve lhůtě, který je organizace povinna splatit z nadplánových tržeb v příštích měsících nebo z obratového účtu, podle rozhodnutí ředitele pobočky banky.
(3) Vede-li neplnění plánu obchodního obratu k nežádoucímu hromadění zásob zboží, může pobočka banky současně zpřísnit podmínky úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě.
(1) Částky prolongovaného úvěru a úvěru nesplaceného ve lhůtě vzniklé neplněním plánu obchodního obratu a nesplacené do konce kalendářního roku splácí organizace v rámci splátek úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, které jsou plánovány pro příští rok. O tyto částky se nezvyšují splátky úvěru podle plánu obchodního obratu na příští rok.
(2) Trvají-li v práci organizace i v běžném roce nedostatky, které v uplynulém roce vedly k neplnění plánu obchodního obratu, přihlédne k nim pobočka banky při stanovení podmínek úvěrování v běžném roce.
Převyšuje-li skutečný stav zásob zboží k počátku roku stav plánovaný k tomuto datu v ročním podnikovém plánu, může pobočka banky na žádost organizace poskytovat úvěr na nadplánový stav pouze v tom případě, předloží-li organizace pobočce banky plán využití nadplánových zásob zboží.
(1) Neplní-li některé organizace v kraji po delší dobu plán obchodního obratu následkem přesunu spotřebitelské poptávky, a je-li toto neplnění vyrovnáno překročením plánu obchodního obratu u jiných organizací v kraji, může dát ředitel krajské pobočky banky po projednání s krajským národním výborem a krajskými orgány obchodu ústředí banky návrh na úpravu plánovaných splátek úvěru mezi organizacemi (zápočet splátek úvěru).
(2) Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dát souhlas k úpravě plánovaných splátek úvěru po dohodě s příslušnými ústředními orgány obchodu pouze v odůvodněných případech, zejména při odchylném plnění struktury příjmů a výdajů obyvatelstva a v důsledku toho i obchodního obratu, než předpokládal plán, a to na základě zhodnocení plnění plánu maloobchodního obratu, plnění pokladního plánu, popřípadě dalších údajů o vývoji příjmů a výdajů obyvatelstva.
(3) Úprava plánovaných splátek úvěru může být provedena pouze za uplynulé období.
(4) Úpravou splátek úvěru se mění pouze splátky úvěru stanovené podle plánů obchodního obratu jednotlivých organizací, organizace se však nezbavují povinnosti dodržet ukazatele plánu.
Zpřísnění úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě
(1) Rozhodne-li ředitel pobočky banky, při zjištění nedostatků v práci organizace vedoucích k nehospodárnému nakládání se zásobami a neefektivnímu využívání úvěru, o zpřísnění podmínek pro poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, projedná pobočka banky toto zpřísnění úvěrování s vedením organizace, popřípadě s orgány ROH a oznámí své rozhodnutí orgánu nadřízenému organizaci.
(2) Pobočka banky může zpřísnit úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě:
a) stanovením výdajového limitu na proplácení nákupu ze zvláštního úvěrového účtu, nebo
b) stanovením maximální hranice pro poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě.
(1) Výdajový limit (na čtvrtletí, na měsíc) stanoví pobočka banky podle plánovaného nákupu všech zásob, jež jsou propláceny ze zvláštního úvěrového účtu, sníženého popřípadě o nadplánový stav zásob nebo jeho část.
(2) Dochází-li k přesunům plateb za nakupované zásoby mezi jednotlivými měsíci nebo nebyl-li výdajový limit v předcházejících měsících běžného čtvrtletí vyčerpán pro časový přesun nákupu, může pobočka banky přihlédnout k těmto přesunům při stanovení výdajového limitu na běžný měsíc.
Maximální hranici úvěru na zvláštním úvěrovém účtě stanoví pobočka banky s přihlédnutím:
a) k plánovanému stavu úvěru na zvláštním úvěrovém účtě podle čtvrtletního plánu oběžných prostředků,
b) k nutným výkyvům v průběhu plnění plánu nákupu a obchodního obratu a
c) k plánovanému zvýšení nebo snížení stavu zásob.
(1) Je-li vyčerpán výdajový limit nebo dosáhne-li úvěr maximální hranice, zastavuje pobočka banky další poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě s výjimkou úvěru na výkup, na přepravné a na debetní zůstatek započtení v mezipodnikové zúčtovně. Pobočka banky obnoví poskytování úvěru v případě, že organizace sníží stav úvěru pod maximální hranici dalšími splátkami úvěru, nebo je-li stanoven nový výdajový limit anebo vyšší maximální hranice úvěru.
(2) Při zpřísnění úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě se i nadále převádějí obchodní srážky na obratový účet organizace.
Vůči organizaci, která ani po zpřísnění úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě nezlepší své hospodaření, uplatňuje pobočka banky sankce podle části sedmé vyhlášky generálního ředitele Státní banky československé č. 142/1960 Sb.
Prověrka zajištění úvěru na zvláštním úvěrovém účtě
(1) Jako zajištění úvěru na zvláštním úvěrovém účtě přijímá pobočka banky tyto materiálové hodnoty v cenách podle účetní evidence a ostatní aktiva:
a) zboží, základní materiál a suroviny na cestě, ve skladech, v prodejnách a provozovnách, odeslané nevyfakturované zboží, nedokončenou výrobu, hotové výrobky a zboží odeslané ke zpracování a zásoby výkupu, po odečtení obchodních srážek;
b) obaly, pomocný materiál, drobné a krátkodobé předměty;
c) pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti, popřípadě i po lhůtě splatnosti, jestliže byly přijaty k úvěrování; pohledávky za odběrateli a pohledávky za dodavateli z titulu plánovaného zúčtování; ostatní pohledávky do lhůty splatnosti vztahující se k zásobám popřípadě i po lhůtě splatnosti, jestliže byly přijaty k úvěrování;
d) částky cenových rozdílů, které mají být uhrazeny ze státního rozpočtu nebo z prostředků orgánu nadřízeného organizaci, jestliže neuplynula lhůta pro zúčtování stanovená příslušnými předpisy, a to po odečtení cenových rozdílů, které má organizace odvést do státního rozpočtu nebo nadřízenému orgánu;
e) peněžní prostředky v pokladně (včetně cenin) a na cestě;
f) pohledávky za dlužníky z reklamací a sporné pohledávky, popřípadě další aktiva.*)
(2) Zajištění úvěru na zvláštním úvěrovém účtě netvoří:
a) zásoby a jiná aktiva krytá vlastními prostředky a ostatními stálými pasívy v plánovaném rozsahu a závazky vůči dodavatelům ve skutečné výši, popřípadě dalšími zdroji;
b) zásoby a jiná aktiva, jež pobočka banky vylučuje z úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě, tj. zejména
- zásoby zboží jsoucí na cestě déle, než je stanoveno,
- inventarizační rozdíly neproúčtované ve stanovené lhůtě,
- zásoby zboží, u nichž nebyla povolena prolongace úvěru,
- zásoby těžko prodejného zboží, úvěrované na samostatném prostém úvěrovém účtě nebo vyloučené z úvěrování,
- zásoby špatně uskladněné,
- zásoby zboží znehodnoceného, tj. zboží, které je poškozeno do té míry, že nemůže dále sloužit spotřebiteli; úvěr na zásoby zboží znehodnoceného, které bylo až do zjištění úvěrováno na zvláštním úvěrovém účtě v plné hodnotě, musí organizace splatit ihned; ve výjimečných případech může ředitel pobočky banky povolit odklad splacení úvěru, a to nejdéle o 30 dnů,
- nadnormativní pomocné zásoby, jestliže nebyly přijaty k úvěrování.
(3) Žádá-li organizace, aby byla při prověrce zajištění vzata v úvahu některá z položek uvedených v odstavci 1, která není vyčíslena v rozvaze jako samostatná položka, musí ji uvést v příloze k rozvaze.
(4) Hromadí-li se organizaci na obratovém účtě trvale nebo po delší dobu nevyužité volné zdroje, přihlíží k nim pobočka banky po projednání s organizací při prověrce zajištění úvěru na zvláštním úvěrovém účtě; o tuto částku krátí úvěr poskytnutý na zvláštním úvěrovém účtě.
(1) Zjistí-li pobočka banky nedostatek zajištění úvěru, vyrovná ihned částku nezajištěného úvěru z obratového účtu bez zvláštního příkazu organizace.**) Nemá-li organizace na obratovém účtě potřebné prostředky, vyúčtuje pobočka banky nezajištěný úvěr na účet úvěru nesplaceného ve lhůtě.
(2) Na zjištěný přebytek zajištění úvěru může pobočka banky na žádost organizace a po prověření jeho příčin poskytnout nový úvěr, z něhož přednostně vyrovná úvěr nesplacený ve lhůtě,**) jiný splatný, popřípadě nezajištěný úvěr, a to v pořadí, které je určeno zvláštními předpisy banky. Případný zůstatek může být převeden na obratový účet.
Poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě při úvěru nesplaceném ve lhůtě
Má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě z neplnění plánu obchodního obratu a vykazuje-li podstatné zlepšení v plnění plánu obchodního obratu, může pobočka banky na žádost organizace provádět úpravu úvěru na zvláštním úvěrovém účtě na základě zprávy organizace o celkové částce vystavených faktur za uplynulou dekádu, popřípadě na základě výkazu o plnění plánu maloobchodního obratu, vždy k 10., 20. a poslednímu dni měsíce. Částku vystavených faktur, popřípadě částku tržeb sníženou o položky uvedené v § 33 odst. 1 porovná pobočka banky s průměrnou plánovanou splátkou úvěru připadající na jednotlivá desetidenní období; zjištěný rozdíl zúčtuje mezi zvláštním úvěrovým účtem a účtem úvěru nesplaceného ve lhůtě.
(1) Vykazuje-li organizace po delší dobu vážné nedostatky ve své práci a neplní-li sjednaná opatření, může ředitel pobočky banky rozhodnout o zastavení úvěrování při existenci úvěru nesplaceného ve lhůtě. V takovém případě zastavuje pobočka banky proplácení nákupu ze zvláštního úvěrového účtu s výjimkou poskytování úvěru na výkup, na přepravné a na debetní zůstatek započtení v mezipodnikové zúčtovně.
(2) Jakmile pobočka banky přestane proplácet nákup ze zvláštního úvěrového účtu, účtuje docházející tržby nadále ve prospěch zvláštního úvěrového účtu až do úplného splacení úvěru.
(3) Po úplném splacení úvěru na zvláštním úvěrovém účtě účtuje pobočka banky docházející tržby ve prospěch obratového účtu organizace.
(4) Úvěrování na zvláštním úvěrovém účtě obnoví pobočka banky, až se vytvoří podmínky pro podstatné zlepšení práce organizace.
Zúčtování obchodních srážek na obratový účet
(1) Obchodní srážky, dále rozdíl mezi tržbou za realizované hotové výrobky a nákupní cenou spotřebovaného základního materiálu a surovin, tržby za služby (dále jen „obchodní srážky“) a daň z obratu (daň z výkonů), je-li placena z obratového účtu, převádí pobočka banky během měsíce v plánované výši za uplynulé období ze zvláštního úvěrového účtu na obratový účet zpravidla 10., 20. a posledního dne měsíce (v odůvodněných případech jeden až dva dny před koncem měsíce). Na žádost organizace může pobočka banky převádět obchodní srážky i v jiných lhůtách.
(2) Obchodní srážky, převáděné podle plánu ze zvláštního úvěrového účtu na obratový účet, krátí pobočka banky o předpokládanou částku režijních výdajů, jež budou hrazeny přímo z inkasovaných hotovostních tržeb, a o částku předpokládané měsíční spotřeby (opotřebení) pomocných zásob, uvedenou ve čtvrtletním plánu oběžných prostředků, popřípadě o částku úvěru poskytnutého na proplácení výběrek přepravného.
(3) Pobočka banky převádí obchodní srážky na obratový účet i tehdy, má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě, popřípadě bylo-li zastaveno poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, jestliže jsou tržby účtovány ve prospěch zvláštního úvěrového účtu.
(4) Organizace, která překračuje plán obchodního obratu, může požádat pobočku banky o vyšší převod obchodních srážek během měsíce, popřípadě po skončení měsíce před provedením prověrky zajištění, a to úměrně k překračování plánu obchodního obratu.
(5) Organizaci, která neplní v běžném měsíci plán obchodního obratu, může pobočka banky po vyrozumění snížit převod obchodních srážek v běžném měsíci na výši odpovídající dosaženému plnění plánu obchodního obratu.
(6) Při soustavném neplnění plánovaného procenta obchodních srážek v uplynulých měsících může pobočka banky po projednání s organizací snížit plánovaný převod obchodních srážek v běžném měsíci na výši odpovídající dosahovanému průměrnému plnění plánovaného procenta obchodních srážek.
(1) Platí-li organizace daň z obratu (daň z výkonů) pouze z došlých tržeb, může požádat pobočku banky, aby daň z obratu (daň z výkonů) nepřeváděla ze zvláštního úvěrového účtu na obratový účet, nýbrž aby ji odváděla přímo ze zvláštního úvěrového účtu.
(2) Pobočka banky odvádí daň z obratu (daň z výkonů) ze zvláštního úvěrového účtu i tehdy, má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě, popřípadě bylo-li zastaveno poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, jestliže jsou tržby účtovány ve prospěch zvláštního úvěrového účtu.
Úvěrování zásob těžko prodejného zboží
(1) Organizace jsou povinny pečovat o dodržování správné skladby zásob zboží, zabraňovat vzniku zásob těžko prodejného zboží; jestliže však přesto vznikly, běžně je zjišťovat, vykazovat a zajišťovat jejich urychlené využití v národním hospodářství.
(2) Pobočky banky kontrolují v rámci své prověrkové a rozborové činnosti, zda organizace vedou předepsanou evidenci o zásobách zboží, zda běžně zjišťují a vykazují zásoby těžko prodejného zboží a plní opatření k jejich využití a zda preventivně zabraňují vzniku těchto zásob.
(1) Zásobami těžko prodejného zboží se podle této vyhlášky rozumějí:
a) zásoby zboží, které nevykazují žádnou obrátku nebo vykazují malou obrátku,*) nejde-li o zboží poškozené nebo znehodnocené,
b) zásoby zboží, u něhož došlo k fyzickému poškození následkem špatné kvality materiálu či špatného zpracování, dlouhým skladováním, nesprávným zacházením nebo z jiných důvodů, takže je nelze realizovat za platnou cenu, nejde-li o zboží úplně znehodnocené.
(2) Hlediska pro vymezení zásob těžko prodejného zboží a způsob, kterým organizace tyto zásoby zjišťují, evidují a vykazují, stanoví příslušné ústřední orgány po dohodě s ústředím banky. Do doby, než budou takto stanovena hlediska a způsob zjišťování, evidování a vykazování zásob těžko prodejného zboží, použije se namísto ustanovení části třetí dosavadních předpisů.**)
Požádá-li organizace o úvěr na zásoby těžko prodejného zboží, může jí pobočka banky poskytnout tento úvěr, plní-li organizace zejména následující podmínky:
a) sleduje-li zásoby těžko prodejného zboží v samostatné operativně technické evidenci v členění na dvě skupiny podle § 36 odst. 1;
b) zajistí-li ve velkoobchodě oddělené uskladnění těchto zásob od ostatních zásob zboží a v maloobchodě přehled o těchto zásobách;
c) předloží-li reálný plán využití zásob těžko prodejného zboží, popřípadě prokáže-li, že tyto zásoby budou využity v rámci akcí nadřízeného orgánu;
d) plní-li plán využití zásob těžko prodejného zboží ve lhůtách, k nimž se zavázala;
e) činí-li účinná opatření k zabránění vzniku nových zásob těžko prodejného zboží.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Generálního ředitele Státní banky československé č. 24/1961 Sb., o poskytování provozních úvěrů obchodním organizacím |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 16.03.1961 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.04.1961 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0