Co je Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb.?

Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb., Zákon o konkursu a vyrovnání (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) — Zákon o konkursu a vyrovnání (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění).

Kdy nabyl Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb. účinnosti?

Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb. nabyl účinnosti datum není k dispozici.

Je Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb. stále platný?

Ano, Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb. je stále platný a účinný.

Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb. - Zákon o konkursu a vyrovnání (úplné zněn...

238

PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY

vyhlašuje

úplné znění zákona ze dne 11. července 1991 č. 328 Sb., o konkursu a vyrovnání, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 25. března 1993 č. 122 Sb., zákonem ze dne 16. února 1994 č. 42 Sb., zákonem ze dne 23. března 1994 č. 74 Sb., zákonem ze dne 29. dubna 1994 č. 117 Sb., zákonem ze dne 8. července 1994 č. 156 Sb., zákonem ze dne 3. listopadu 1994 č. 224 Sb., zákonem ze dne 18. dubna 1995 č. 84 Sb. a zákonem ze dne 13. března 1996 č. 94 Sb.

ZÁKON

o konkursu a vyrovnání

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.

(3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.

§ 1a

Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.

§ 2

(1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen „soud“) zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen „konkurs“) nebo vyrovnací řízení (dále jen „vyrovnání“).

(2) zrušen

(3) Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.

§ 3

(1) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro konkurs a vyrovnání přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

(2) Soud rozhoduje usnesením; jednání se nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné.

(3) Jestliže zákon nestanoví určitý způsob předvolání k soudu, lze k soudu předvolat též vyhláškou, která se zveřejní nejméně 15 dnů předem v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu.

ČÁST DRUHÁ

KONKURS

§ 4

Návrh na prohlášení konkursu

(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů anebo další osoba, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují, že dlužník je v úpadku a že má majetek postačující k úhradě nákladů konkursu. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.

(3) Jde-li o návrh dlužníka, je navrhovatel povinen k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků s termíny jejich splatnosti s uvedením svých dlužníků a věřitelů, jakož i jejich adres, a jde-li o podnikatele, jejich sídla či místa podnikání.

(4) Návrh dalšího navrhovatele na prohlášení konkursu na majetek stejného dlužníka podaný dříve, než soud pravomocně rozhodl o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu; další navrhovatel musí však přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.

(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni navrhovatelé, kteří přistoupili do řízení.

§ 5

(1) Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené lhůtě zálohu na náklady konkursu ve výši 10 000 Kč; účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

(2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, soud řízení zastaví. O tomto následku musí být navrhovatel poučen.

Ochranná lhůta

§ 5a

(1) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník; prominutí zmeškání této lhůty není přípustné.

(2) Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních poměrů dlužníka a na opatření ohledně jeho podniku během ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední účetní závěrku.

§ 5b

(1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže

a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti,

b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,

c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru,

d) nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže řízení.

(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.

(3) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním úřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním věstníku.

(4) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů (§ 7); dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit.

(5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů (§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka (§ 11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.

§ 5c

Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce, jestliže s tím souhlasí věřitelský výbor.

§ 5d

Po dobu trvání ochranné lhůty

a) soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,

b) věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní, poplatků, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění; již zahájená řízení se přerušují,

c) soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru nebo opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník nečinil vůbec nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského výboru nebo opatrovníka věřitelů; právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči věřitelům neúčinné,

d) dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů na uspokojení jejich pohledávek, jsou vůči věřitelům neúčinné,

e) dlužník je povinen soustavně usilovat o překonání úpadku a informovat věřitelský výbor, popřípadě opatrovníka o přijatých opatřeních, a v případě potřeby si vyžádat jejich součinnost.

§ 5e

(1) Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání.

(2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle § 5d; jestliže však ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zůstávají zachovány účinky uvedené v § 5d písm. b) až d), a to až do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším zániku.

§ 5f

zrušen

§ 6

Konkursní podstata

(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen „podstata“).

(2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.

§ 7

Účastníci konkursu

Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen „konkursní věřitelé“) a dlužník.

Správce podstaty

§ 8

(1) Správce podstaty (dále jen „správce“) se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení (§ 3 odst. 1). Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu. Osoby zapsané do seznamu správců mohou odmítnout tuto funkci jen v případech, kdy jsou pro to důležité důvody, které posoudí soud. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do tohoto seznamu.

(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.

(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování.

(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.

(5) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.

§ 9

(1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.

(2) Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.

(3) Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.

Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor

§ 10

(1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu, a řídí její jednání; na návrh správce ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.

(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prostá většina hlasů počítaná podle výše pohledávek; není-li stanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních věřitelů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených. K platnosti schůze konané po přezkumném jednání je třeba, aby byli přítomni alespoň dva konkursní věřitelé představující nejméně čtvrtinu konkursních pohledávek.

(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.

§ 11

(1) Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje patnáct, jsou povinni ustavit věřitelský výbor. Při nižším počtu konkursních věřitelů mohou konkursní věřitelé zvolit namísto věřitelského výboru svého zástupce; ustanovení o oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro tohoto zástupce obdobně.

(2) Věřitelský výbor má nejméně tři a nejvýše devět členů; o počtu členů rozhoduje schůze konkursních věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka.

(3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být jen konkursní věřitelé; pokud je členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.

(4) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze konkursních věřitelů a potvrzuje soud. Jestliže některý z členů nemůže svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník. Soud může nařídit doplňující volbu.

(5) Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, dohlíží na činnost správce a plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu řízení.

(6) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy anebo jej svolá soud. Rozhoduje většinou hlasů svých členů; nepřítomné členy zastupují náhradníci.

(7) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí soud; tyto nároky jsou pohledávkami za podstatou podle § 31 odst. 2.

§ 11a

Dokud není ustaven věřitelský výbor anebo zvolen zástupce věřitelů schůzí konkursních věřitelů, může soud ustanovit věřitelům opatrovníka,^1a) je-li to třeba k ochraně jejich práv. Oprávnění a povinnosti opatrovníka zanikají ustavením věřitelského výboru nebo zvolením zástupce věřitelů podle § 11 odst. 1.

§ 12

Dohled soudu

(1) Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal na určité otázky názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny sám.

(2) Proti opatřením v dohlédací činnosti soudu v konkursním řízení není přípustný opravný prostředek. To platí i pro rozhodnutí soudu o hlasovacím právu.

§ 12a

Prohlášení konkursu

(1) Bude-li osvědčeno, že dlužník je v úpadku, a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, soud usnesením prohlásí konkurs.

(2) Konkurs nelze prohlásit

a) na majetek politické strany nebo politického hnutí v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb,

b) po dobu nucené správy podle zvláštních předpisů, ledaže prohlášení konkursu navrhl nucený správce,

c) po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno, že v návrhu na její povolení dlužník uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje.

(3) Návrh na prohlášení konkursu soud zamítne, je-li zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkursu.

§ 13

(1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkursu všechny své nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu vzniku a jejich zajištění. Výzva musí obsahovat upozornění, že na nároky, které nebyly přihlášeny, nebude brán v konkursu zřetel.

(2) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům konkursu; dále se doručí správci, likvidátorovi a všem známým věřitelům, jakož i příslušným daňovým orgánům. Dlužníkovi se usnesení doručí do vlastních rukou.

(3) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše. Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi.

(4) Účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává úpadcem.

(5) Obdobně podle odstavců 2 a 3 se postupuje, jestliže byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 3.

§ 13a

Jestliže je prohlášen konkurs ohledně právnické osoby v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání přerušuje. Likvidátor po tuto dobu vykonává svou působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na správce; do působnosti likvidátora náleží rovněž součinnost se správcem. Za tuto činnost má nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu.

§ 14

Účinky prohlášení konkursu

(1) Prohlášení konkursu má tyto účinky:

a) oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu,

b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce,

c) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce; úpadce může návrh na pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve lhůtě určené mu soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává účastníkem řízení,

d) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24,

e) nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§ 28),

f) zanikají práva na oddělené uspokojení (§ 28), která se týkají majetku patřícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci nebo pohledávky v této době také zpeněženy, patří do podstaty získaný výtěžek,

g) nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné,

h) zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro konkursní řízení zanikají až dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu,

i) započtení na majetek patřící do podstaty není přípustné,

j) zrušeno

k) zaniká úpadcovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů a do podstaty spadá ta jeho část, s níž úpadce podnikal.

(2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana může od smlouvy odstoupit.

(3) Nájemní smlouvu uzavřenou úpadcem jako nájemcem je správce oprávněn vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou.

§ 14a

Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je zejména oprávněn a povinen vykonávat práva a plnit povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku, činit za úpadce právní úkony potřebné k provozování podniku, zajistit vedení účetnictví a plnění povinností podle předpisů o daních. Povinnosti uložené úpadci tímto zákonem tím nejsou dotčeny.

Neúčinnost a odporovatelnost právních úkonů

§ 15

(1) Jestliže byl prohlášen konkurs, jsou vůči věřitelům neúčinné právní úkony dlužníka, provedené v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkursu, kterými

a) se podílí na založení právnické osoby anebo ji sám zakládá,

b) nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti či družstvu, popřípadě na podnikání jiné osoby,

c) převádí věci ze svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek s výjimkou přiměřeného daru osobám blízkým k obvyklým příležitostem,

d) na sebe přejímá svému majetku nepřiměřené závazky,

e) odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci.

(2) Plnění z neúčinných právních úkonů nebo náhrada za ně musí být vydáno do podstaty; domáhat se toho může správce i kterýkoli z konkursních věřitelů.

§ 16

(1) Právo odporovat právním úkonům za podmínek stanovených v § 42a občanského zákoníku může uplatnit správce podstaty nebo konkursní věřitel.

(2) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich právnímu předchůdci.

(3) Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.

(4) Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

Zjištění podstaty

§ 17

(1) Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své obchodní knihy i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně uvést, že je správný a úplný.

(2) Nenavrhuje-li konkurs úpadce, předloží seznam svého majetku a závazků ihned, jakmile jej správce k tomu vyzve, nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu.

§ 18

(1) Soupis podstaty (dále jen „soupis“) provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru. Nesplnil-li úpadce povinnosti podle § 17 odst. 2, uloží mu soud, aby se dostavil k sepsání zápisu o seznamu majetku a aby vydal potřebné listiny správci.

(2) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc byla zapsána do soupisu a odhadnuta; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.

(3) Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem. Ocenění se provádí za cenu obvyklou, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

§ 18a

(1) Podnik³) se do soupisu zapisuje jako soubor; ze soupisu však musí být zřejmé, co vše do tohoto souboru patří ke dni soupisu.

(2) Prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Toto provozování bude ukončeno jen tehdy, rozhodne-li tak soud.

(3) Po prohlášení konkursu do rozhodnutí soudu o ukončení provozování podniku může správce se souhlasem soudu učinit opatření potřebná k zajištění dalšího provozování podniku;^3a) ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách provozování podniku, popřípadě výkonu povolání či podnikání tím nejsou dotčena.

§ 19

(1) Jsou-li pochybnosti, zda věc náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci do soupisu.

(2) Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc je do soupisu pojata oprávněně.

§ 20

Přihlášky pohledávek

(1) Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu.

(2) Přihlášky se podávají u soudu dvojmo. V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky, její příslušenství, skutečnosti, na nichž se zakládá, a důkazy, jimiž může být prokázána. Pokud se pohledávka opírá o písemný právní úkon, je třeba připojit i listinu o něm. Je-li přihlašována pohledávka v cizí měně nebo pohledávka nepeněžitá, musí být uvedena její hodnota v české měně. Jde-li o pohledávku, o níž probíhá řízení, anebo pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou.

(3) Jestliže podanou přihlášku nelze pro neúplnost nebo jiné vady přezkoumat, vyzve soud na návrh správce věřitele, aby přihlášku doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. K přihlášce, která nebyla ve stanovené lhůtě doplněna nebo opravena, se nepřihlíží; o tomto následku věřitel musí být poučen.

(4) Správci doručí soud stejnopis přihlášky. Z přihlášených pohledávek sestaví správce seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává.

(5) Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových obchodních knih a jiných dokladů a vyzve úpadce, aby se k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil. Tento seznam předloží soudu.

(6) Účastníci jsou oprávněni nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce, a do dokladů o těchto pohledávkách.

(7) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.

Přezkumné jednání

§ 21

(1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání; správce a úpadce k němu předvolá obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.

(2) Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost, výši i pořadí všech přihlášených pohledávek.

(3) Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelům na jejich žádost soud vydá výpis.

§ 22

(1) Jestliže je to možné, přezkoumá soud i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně nařídí zvláštní přezkumné jednání. Náhradu nákladů spojených s obesláním konkursních věřitelů a účastí správce uloží soud konkursním věřitelům, kteří opožděné přihlášky podali. Konkursní věřitelé přihlášek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost a pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně.

(2) Přihlášky pohledávek, které jsou podány později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, nemají účinky podle § 20 odst. 7 a jsou vyloučeny z uspokojení v konkursu; o tom soud vydá usnesení, proti němuž odvolání není přípustné.

§ 23

(1) Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášek, ale nemá pro zjištění pohledávky význam.

(2) Konkursní věřitelé pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat proti popírajícím konkursním věřitelům i správci; smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti pohledávky příslušný správní orgán.

(3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, musí toto stanovisko uplatnit podle povahy pohledávky buď u soudu, nebo u příslušného správního orgánu.

(4) K popření pohledávky stanoví soud přiměřenou lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 1 nelze k takovým pohledávkám přihlížet, a že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za nesporné.

(5) Konkursní věřitelé pohledávek sporných co do pravosti, výše či pořadí, kteří nebyli při přezkumném jednání přítomni, vyrozumí soud o tom, kdo popřel pohledávku a z jakého důvodu.

§ 24

(1) Správce je oprávněn popřít nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom soud vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, nebo u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se na popřený nárok, jeho uplatněnou výši nebo uplatněný právní důvod nevezme zřetel.

(2) Popře-li správce nárok už vykonatelný, vyzve ho soud, aby své popření uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, popřípadě u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se nárok bude považovat za zjištěný.

§ 25

(1) Rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.

(2) Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporu správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.

§ 26

Bezpodílové spoluvlastnictví manželů

(1) Došlo-li prohlášením konkursu k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů, anebo jestliže při prohlášení konkursu úpadcovo již předtím zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebylo vypořádáno, je třeba provést jeho vypořádání.

(2) Správce je oprávněn k provedení vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého prohlášením konkursu namísto úpadce, včetně podání návrhu na vypořádání tohoto bezpodílového spoluvlastnictví manželů soudem. Dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je správce oprávněn uzavřít jen ve formě smíru schváleného soudem. S touto dohodou musí před jejich předložením soudu projevit souhlas věřitelský výbor.

(3) Jestliže k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů došlo před prohlášením konkursu,

Citace	Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb., Zákon o konkursu a vyrovnání (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
Typ předpisu	Vyhlášené úplné znění
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	04.09.1996
Účinnost od	-
Účinnost do	-
Stav	Platný

Úplné znění zákona č. 238/1996 Sb.

Zákon o konkursu a vyrovnání (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Obsah