Co je Nařízení vlády č. 233/1946 Sb.?

Nařízení vlády č. 233/1946 Sb., jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu — Nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu.

Kdy nabyl Nařízení vlády č. 233/1946 Sb. účinnosti?

Nařízení vlády č. 233/1946 Sb. nabyl účinnosti 01.01.1947.

Je Nařízení vlády č. 233/1946 Sb. stále platný?

Ano, Nařízení vlády č. 233/1946 Sb. je stále platný a účinný.

Nařízení vlády č. 233/1946 Sb. - Nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 2...

233.

Vládní nařízení

ze dne 10. prosince 1946,

jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu.

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu:

Čl. 1.

K § 1, odst. 1, č. 1 zákona.

Pojem tuzemska, tuzemských dodávek a výkonů.

(1) Tuzemskem podle zákona o dani z obratu (nadále jen zákon) a tohoto nařízení se rozumí československé státní území a skladiště československých celních úřadů, která leží na cizím státním území.

(2) Za tuzemské dodávky se považují, pokud nejde o pronájmy a propachtování:

1. dodávka předmětu, jsoucího v době uzavření dodávky v tuzemsku, nehledíc na to, zda dodávka jest prováděna (splňována) v tuzemsku či v cizině, a na to, kde dodávka byla zprostředkována a uzavřena;

2. dodávka předmětu, jsoucího v době uzavření dodávky v cizině, uzavřená v tuzemsku, bude-li dotčený předmět dodavatelem nebo nabyvatelem nebo k příkazu některého z nich osobou třetí dovezen do tuzemska;

3. dodávka předmětu, jsoucího v době uzavření dodávky v cizině, uzavřená v cizině, ale zprostředkovaná nebo prováděná (splňovaná) tuzemskou provozovnou tuzemského podnikatele, který má bydliště nebo sídlo v cizině (§ 5, odst. 2, č. 2 zákona), bude-li dotčený předmět dodavatelem nebo nabyvatelem nebo k příkazu některého z nich osobou třetí dovezen do tuzemska;

4. dodávky, které se zdaňují (§ 1, odst. 3 zákona) při obchodech komisionářských a v případech, kdy někdo obstarává dodávky vlastním jménem na cizí účet, má-li dodavatel bydliště, sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a je-li předmět dodávky v době uzavření dodávky:

a) v tuzemsku;

b) v cizině, bude však dodavatelem nebo nabyvatelem nebo k příkazu některého z nich osobou třetí dovezen do tuzemska;

5. dodávka práva, jehož má býti užíváno v tuzemsku, nehledíc na to, zda ten, kdo dodávku provádí (oprávněný), má bydliště nebo sídlo v tuzemsku či v cizině, a na to, kde byla dodávka uzavřena. Za tuzemské se však nepovažují dodávky práva patentního a jiných výrobních oprávnění stejného druhu, při nichž ten, kdo dodávku provádí (oprávněný), má bydliště nebo sídlo v cizině;

6. převzetí závazku za úplatu něco dovolovati nebo trpěti, něco nekonati nebo něčeho se zříci, vztahuje-li se závazek na tuzemsko, nehledíc na to, zda ten, kdo se zavazuje, má bydliště nebo sídlo v tuzemsku či v cizině, a na to, kde byl závazek převzat.

(3) Pronájmy a propachtování se považují za dodávky tuzemské, má-li býti pronajatých nebo propachtovaných předmětů užíváno v tuzemsku, nehledíc na to, zda pronajimatel nebo propachtovatel má bydliště nebo sídlo v tuzemsku či v cizině, a na to, kde došlo ke smlouvě o pronájmu nebo propachtování. Má-li býti pronajatého nebo propachtovaného předmětu užíváno jak v tuzemsku tak i v cizině, považuje se dodávka za tuzemskou pouze co do části, která připadá na užívání předmětu v tuzemsku. Za tuzemské se však nepovažují pronájmy práva patentního a jiných výrobních oprávnění stejného druhu, při nichž pronajimatel má bydliště nebo sídlo v cizině.

(4) Za tuzemské výkony se považují výkony, prováděné v tuzemsku, nehledíc na to, zda ten, kdo výkon provádí, má bydliště nebo sídlo v tuzemsku či v cizině, a na to, kde byl výkon smluven.

(5) Vlastní spotřeba se považuje za tuzemskou, týká-li se předmětů vzatých z podniků, závodů nebo provozoven, které jsou v tuzemsku.

Čl. 2.

K § 1, odst. 1, č. 3 zákona.

Dovoz, průvoz.

A. Dovoz.

(1) Podle § 1, odst. 1, č. 3 zákona podléhá dovoz všech předmětů zásadně dani z obratu, nehledíc na to, kdo a z jakých důvodů předmět dováží. Vláda může nařízením stanoviti, že dovoz některých předmětů, zejména surovin, polotovarů, strojů nebo přístrojů, které v tuzemsku nejsou vůbec vyráběny nebo nejsou vyráběny v dostatečném množství, nepodléhá dani nebo podléhá dani snížené. Nařízením o paušalování daně (§ 19, odst. 8 zákona) může býti stanoveno, že dovoz podléhá paušálu, který nahrazuje i pravidelnou nebo sníženou daň z obratu při dovozu, nestanoví-li nařízení o paušalování daně jinak.

(2) Dovoz jest osvobozen od daně z obratu pouze v případech, uvedených v § 4, odst. 1, č. 10 a 17 zákona.

B. Průvoz.

Průvoz nepodléhá dani pod podmínkou, že v době průvozu nedošlo v tuzemsku k zdanitelné dodávce a že zboží neopustilo celní nebo železniční úschovu.

Čl. 3.

K § 1, odst. 3 zákona.

Obchody komisionářské.

Při posuzování, jde-li o obchod komisionářský, rozhoduje, čí jménem a na čí účet byl obchod uzavřen. Totéž platí obdobně v případech, kdy někdo obstarává vlastním jménem na cizí účet dodávky nebo výkony.

Čl. 4.

K § 4, odst. 1, č. 2 zákona.

Osvobození vývozních dodávek.

(1) Dodávka jest osvobozena od daně z obratu jakožto vývozní dodávka, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

1. jde-li o dodávku, kterou uzavřel tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2 zákona) s cizozemským odběratelem (odstavec 2);

2. vyveze-li se (odstavec 3) předmět této dodávky do ciziny;

3. prokáže-li (odstavec 5 až 11) podnikatel uvedený v č. 1 ve vyměřovacím řízení, že byly splněny podmínky uvedené pod č. 1 a 2.

(2) Cizozemským odběratelem se rozumí:

1. odběratel, který nemá v tuzemsku ani bydliště nebo sídlo ani provozovnu;

2. odběratel, který nemá v tuzemsku bydliště nebo sídlo, má však v tuzemsku provozovnu. Dodávka tomuto odběrateli nesmí býti ani uzavřena jeho provozovnou v tuzemsku ani provedena nebo splněna prostřednictvím této provozovny.

(3) O vývoz podle odstavce 1, č. 2 jde, přepraví-li nebo dá-li přepraviti předmět z tuzemska do ciziny:

1. tuzemský podnikatel, který uzavřel dodávku vyváženého předmětu s cizozemským odběratelem, nebo

2. tuzemský podnikatel, který prodal vyvážený předmět tuzemskému podnikateli uvedenému v č. 1, nepřevedl však na něho fysickou držbu tohoto předmětu (neprovedl hmotné odevzdání předmětu), nýbrž na jeho příkaz přepravil nebo dal přepraviti předmět do ciziny, nebo

3. cizozemský odběratel nebo jeho zmocněnec. Předpokladem je, že tuzemský podnikatel, který uzavřel dodávku vyváženého předmětu s cizozemským odběratelem, odevzdal tento předmět v tuzemsku cizozemskému odběrateli nebo jeho zmocněnci. Dále jest v tomto případě pro uznání vývozu nutným, aby cizozemský odběratel nebo jeho zmocněnec přepravil nebo dal přepraviti předmět v nezměněném stavu do ciziny nejpozději do tří měsíců ode dne, ve kterém mu jej v tuzemsku odevzdal zmíněný jeho dodavatel (tuzemský podnikatel), a aby v této lhůtě nedošlo v tuzemsku k další dodávce onoho předmětu.

(4) Ve všech případech, uvedených v odstavci 3, přísluší nárok na osvobození pouze tuzemskému podnikateli, který uzavřel dodávku vyváženého předmětu s cizozemským odběratelem. Tento podnikatel je označován dále jako vývozce.

(5) Vývozce jest povinen skutečnost, že dodávku uzavřel s cizozemským odběratelem, prokázati závěrečným listem nebo jinými písemnými doklady (zejména doklady o nabídce a o jejím přijetí), z nichž je ona skutečnost zřejmá. Z dokladů buďtež patrny: jména (firmy) a adresy (bydliště, sídla) obou smluvních stran (vývozce i cizozemského odběratele), druh (v obchodě obvyklé označení), váha, množství a cena zboží.

(6) Vývozce jest povinen skutečnost, že předmět dodávky, kterou uzavřel s cizozemským odběratelem, byl vyvezen do ciziny, prokázati:

1. při zásilkách přepravených do ciziny poštou:

řádně vedenou evidenční knihou o vývozu (odstavec 7) a poštovní podací stvrzenkou;

2. při zásilkách přepravených do ciziny jinak než poštou (na př. železnicí, lodí, letadlem, motorovým vozidlem):

řádně vedenou evidenční knihou o vývozu (odstavec 7), dále vývozním prohlášením (odstavec 8), na němž výstupní celní úřad potvrdil, že zboží bylo vyvezeno ze zdejšího celního území, a na výzvu berní správy též přepravními listinami (nákladním listem, konosamentem a pod.) nebo jejich duplikáty.

(7) Evidenční knihou o vývozu se rozumí kniha nebo záznam podle vzorce v příloze č. 1. Je-li vývozce sám výrobcem vyvezeného zboží, poznamená stručně v sloupci 3, že vyvezené zboží sám vyrobil (na př. slovy „vlastní výroba“). Jde-li o zboží, které si vývozce dal vyrobiti ve mzdě, poznamená ve sloupci 3 jméno (firmu) a bydliště (sídlo) toho, jenž zboží vyrobil ve mzdě, a zároveň poznamená „výroba ve mzdě na můj účet“; totéž platí, jde-li pouze o opracování, zušlechtění nebo jinou úpravu zboží před jeho vývozem. Vyplňování sloupců 2, 4 až 8 v obou případech odpadá. V případě odstavce 3, č. 3 poznamená vývozce ve sloupci 17 evidenční knihy o vývozu den odevzdání předmětu v tuzemsku cizozemskému odběrateli nebo jeho zmocněnci; odevzdal-li předmět zmocněnci cizozemského odběratele, poznamená ve sloupci 10 evidenční knihy o vývozu též jméno (firmu) a adresu tohoto zmocněnce. Jsou-li údaje, které mají býti zaznamenány ve sloupcích 4 a 13, stejné, stačí je zapsati pouze ve sloupci 4 a ve sloupci 13 na tento zápis poukázati. Druh zboží lze uvésti v obchodě obvyklým souhrnným označením (na př. textilní zboží), jsou-li připojeny opisy nákupního i prodejního účtu.

(8) Aby mohl býti vývoz prokázán též vývozním prohlášením, musí býti k nákladnímu listu nebo jiné přepravní listině pro přímou přepravu do ciziny připojeno řádně vyplněné a náležitě frankované prohlášení vývozcovo podle vzorce v příloze č. 2 (vývozní prohlášení), opatřené adresou vývozce. Na přepravní listině nutno vyznačiti, že vývozní prohlášení bylo k ní připojeno. Vývozní prohlášení jest v nákladním listu (dopravní listině) připevniti tak, aby byla zamezena jeho ztráta. Celní úřad se přesvědčí při prohlídce o správnosti vývozního prohlášení, dohlédne na výstup, potvrdí jej na vývozním prohlášení otiskem úředního razítka a podpisem a zašle vývozní prohlášení hned vývozci. Při zásilkách přepravovaných po nápravě nebo přepravovaných osobně musí býti řádně vyplněné vývozní prohlášení předloženo přímo celnímu úřadu, který prohlášení potvrdí a hned vrátí.

(9) Údaje o druhu a množství zboží buďtež v dokladech, uvedených v odstavcích 5 až 8, vyznačeny tak, aby nebylo pochybností o tom, že zboží, jehož dodávku vývozce uzavřel s cizozemským odběratelem, je totožné se zbožím vyvezeným do ciziny. Tuto totožnost je vývozce povinen prokázati ještě opisem účtu za vyvezené zboží. Z účtu buďtež patrny: jména (firmy) a adresy (bydliště, sídla) vývozce i cizozemského odběratele, druh, váha, množství a cena zboží. Ustanovení odstavce 7, poslední věty není tím dotčeno.

(10) Ministerstvo financí nebo úřad jím k tomu zmocněný může tuzemskému podnikateli na žádost povoliti, aby prokazoval vývoz jinak než jak je stanoveno v odstavcích 6 až 8. Jde-li o žadatele, který svůj podnik v tuzemsku provozuje toliko na území Slovenska, je místo ministerstva financí nebo úřadu jím zmocněného příslušným pověřenectvo financí nebo úřad jím k tomu zmocněný. Povolení se může týkati též celé skupiny podnikatelů.

(11) Berní správa může tuzemského podnikatele na žádost zprostiti povinnosti prokazovati vývoz evidenční knihou o vývozu (odstavce 6 a 7), jsou-li údaje, které mají býti zaznamenávány v evidenční knize o vývozu, spolehlivě a snadno zjistitelny v řádně vedených obchodních nebo hospodářských knihách a dokladech k nim nebo v řádně vedených záznamech pro účely daňové a dokladech k nim.

(12) Úřad může úlevu podle odstavce 10 nebo 11 vázati na podmínky a může ji měniti nebo rušiti, i když si to při jejím povolení nevyhradil. Rozhodnutí berní správy o úlevě podle odstavce 11 může býti na žádost přezkoušeno finančním úřadem II. stolice (na Slovensku pověřenectvem financí).

Čl. 5.

K § 4, odst. 1, č. 3 zákona.

Osvobození dodávek drahých kovů a jejich směsí k ražení peněz.

(1) Od daně z obratu jsou osvobozeny dodávky drahých kovů (zlata a stříbra), rudy, obsahující tyto kovy, hutních výrobků a směsí těchto kovů v zrnech, prutech nebo listech a předmětů z těchto kovů jen tehdy, prokáže-li dodavatel potvrzením nabyvatelovým,

1. že jde o dodávku Československému státu (dále jen stát) nebo osobě státem k nákupu zmocněné a

2. že se předmětu této dodávky použije k ražení peněz.

(2) Potvrzení nutno uschovati pro případ daňové kontroly (§ 16 zákona).

Čl. 6.

K § 4, odst. 1, č. 7 zákona.

Osvobození dodávek vody, plynu, elektrického proudu a výkonů jatečných.

(1) Osvobození dodávek vody, plynu a elektrického proudu od daně z obratu se nevztahuje na dodávky a výkony instalační.

(2) Od daně z obratu nejsou osvobozeny dodávky, souvisící s výkony jatečnými, jako prodej krve, mrvy, odpadků atd.

(3) Veřejným osvětlením se rozumí osvětlení ulic, veřejných cest, náměstí, veřejných sadů a podobných míst, nikoli však osvětlení veřejných budov (škol, kostelů, nádraží, nemocnic atd.).

Čl. 7.

K § 4, odst. 1, č. 10 zákona.

Osvobození dovozu.

(1) Podle § 4, odst. 1, č. 10 zákona jest dovoz (§ 1, odst. 1, č. 3 zákona) osvobozen od daně z obratu v těchto případech:

1. od pravidelné (též snížené) i paušalované daně jest dovoz osvobozen v případech a za podmínek, uvedených v §§ 62 až 65, 87 a 105 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. Nařízením o paušalování daně (§ 19, odst. 8 zákona) může však býti stanoveno, že dovoz i v těchto případech není osvobozen od paušálu;

2. jen od pravidelné (též snížené) daně jest dovoz osvobozen v případech a za podmínek, uvedených v § 69 celního zákona. Nařízením o paušalování daně může však býti stanoveno, že dovoz jest v tomto případě osvobozen i od paušálu.

(2) Podmínky, za nichž jest dovoz osvobozen podle § 4, odst. 1, č. 17 zákona od daně z obratu, stanoví čl. 12.

Čl. 8.

K § 4, odst. 1, č. 12 zákona.

Osvobození dodávek léčiv, výkonů lékařských atd. Pojem veřejných léčebných a ošetřovacích ústavů a lázeňských podniků.

(1) Od daně z obratu jsou osvobozeny:

1. za podmínky, že úplaty za ně hradí nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění nebo náhradní vnitřní zařízení vyňatých zaměstnavatelů podle příslušných právních ustanovení anebo že jsou prováděny pro osoby, opatřené vysvědčením chudoby:

a) dodávky léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů, léčebných vod, dodávky a výkony, záležející v podávání léčebných lázní, výkony lékařské a porodnické, nehledíc na to, kdo je provádí;

b) všeliké dodávky a výkony, prováděné veřejnými nebo soukromými léčebnými a ošetřovacími ústavy (čítajíc v to ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění a ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů) a lázeňskými podniky;

2. aniž je splněna podmínka uvedená v ustanovení č. 1:

a) dodávky léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů a léčebných vod, jsou-li prováděny pro veřejné (nikoliv také soukromé) léčebné a ošetřovací ústavy, ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění nebo ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů, nehledíc na to, kdo je provádí;

b) všeliké dodávky a výkony, prováděné veřejnými (nikoliv také soukromými) léčebnými a ošetřovacími ústavy na všeobecných třídách;

c) všeliké dodávky a výkony, prováděné lázeňskými podniky za cenu sníženou z důvodů sociálních, činí-li toto snížení nejméně 50 % plné ceny. Tato osvobození neplatí v případech, kdy daň jest paušalována.

(2) Osvobození uvedená v odstavci 1, č. 1, písm. a) a č. 2, písm. a) se vztahují také na dodávky umělých součástí lidského těla (protéz), jakož i orthopedických pomůcek. K ústavům uvedeným v odstavci 1, č. 1, písm. b) a č. 2, písm. a) patří též zařízení preventivní zdravotní péče (na př. poradny), zařízení diagnostická a ambulantní. Ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů se rozumějí též vojenské nemocnice, vojenské léčebné ústavy, vojenské invalidovny a vojenské lékárny.

(3) Osvobození uvedeného v odstavci 1, č. 2, písm. a) se též použije, nejsou-li léčiva, léčebné pomůcky (včetně pomůcek therapeutických), lékařské (léčebné) přístroje a nástroje a léčebné vody dodávány přímo veřejným léčebným nebo veřejným ošetřovacím ústavům, ústavům nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění anebo ústavům náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů, nýbrž provozovatelům těchto ústavů. Podmínkou osvobození však je, že dodavatel prokáže potvrzením příjemce dodávky, že dodané předměty jsou určeny pro potřebu ústavů provozovaných jím v rámci veřejné zdravotní správy nebo v rámci provádění veřejnoprávního sociálního pojištění.

(4) Nositeli veřejnoprávního sociálního pojištění nebo náhradními vnitřními zařízeními vyňatých zaměstnavatelů jsou:

1. nositelé veřejnoprávního nemocenského pojištění, jako nemocenské pojišťovny podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, Ústřední svaz nemocenských pojišťoven, Nemocenská pojišťovna soukromých zaměstnanců, revírní bratrské pokladny, Léčebný fond veřejných zaměstnanců, Kněžská nemocenská pokladna v Přerově, Léčebný fond poštovních zaměstnanců, Nemocenská pojišťovna Československých státních drah, okresní sociální pojišťovny na Slovensku a vnitřní zařízení zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci jsou podle platných předpisů vyňati z povinného pojištění nemocenského;

2. nositelé veřejnoprávního úrazového pojištění, jako Úrazová pojišťovna pro zemi Českou v Praze, Úrazová pojišťovna pro zemi Moravskoslezskou v Brně, Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě a úrazová zaopatření Československých státních drah, Československé pošty a Československé tabákové režie;

3. nositelé veřejnoprávního důchodového pojištění, jako Ústřední sociální pojišťovna, Ústřední bratrská pokladna, Všeobecný pensijní ústav, náhradní ústavy podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, Pensijní ústav soukromých drah v Brně, pensijní zařízení soukromých drah podle vládního nařízení ze dne 9. února 1933, č. 33 Sb., o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých drah, Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě, Provisní fond poštovních zaměstnanců, Fond pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců, Fond pro invalidní a starobní pojištění zaměstnanců Československých státních drah a další vnitřní zařízení zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci jsou podle platných předpisů vyňati z povinného pojištění důchodového.

(5) Veřejnými léčebnými ústavy jsou takové, které plní úkoly veřejné zdravotní správy a jsou povinny přijímati nemocné nehledíc na jejich státní nebo domovskou příslušnost, náboženství a schopnost platiti. Veřejnými ošetřovacími ústavy jsou takové, které plní úkoly veřejné zdravotní správy a u nichž převládá ráz ošetřovací (veřejné porodnice a nalezince, ústavy pro choromyslné a pod.). Všeobecnou třídou jest rozuměti tu třídu, na níž se za léčení nebo za ošetřování vybírá nejnižší předem stanovená sazba.

(6) Lázeňskými podniky jsou:

1. veškerá léčebná lázeňská zařízení (na př. lázeňské ústavy, lázeňská sanatoria) k využití přírodních léčivých prostředků (léčivého zřídla, slatiny, bahna či jiného přírodního léčivého produktu nebo léčivého podnebí);

2. zařízení, která lázeňské léčení jen podporují (na př. fysiotherapeutická zařízení, ústavy dietetické, ústavy ubytovací), pokud již jsou anebo budou úředně povolena.

Čl. 9.

K § 4, odst. 1, č. 14 zákona.

Osvobození vlastní spotřeby z důvodu dobročinného upotřebení.

(1) Dobročinným upotřebením se rozumějí:

1. bezúplatná věnování na dobročinné účely (odstavec 2), poskytnutá

a) státu, svazkům územní samosprávy nebo jiným korporacím veřejného práva;

b) fondům nebo nadacím, které podle svého účelového určení i skutečně slouží výhradně a přímo dobročinným účelům;

c) závodnímu zastupitelstvu nebo jednotné odborové organisaci zaměstnanců;

d) spolkům nebo jiným sdružením, potvrdí-li spolek nebo jiné sdružení písemně dárci, že podle stanov i skutečně vyvíjí dobročinnou činnost (odstavec 2) a že darovaného předmětu použije výhradně a přímo v rámci této činnosti;

2. bezúplatná věnování, která podnikatel poskytne svému zaměstnanci v uznání jeho vynikajících pracovních výkonů nebo jiných jeho zásluh o podnik;

3. upotřebení předmětů při provádění péče o chudé, jde-li o předměty, které stát, svazky územní samosprávy nebo jiné veřejnoprávní korporace bezúplatně vezmou z vlastních podniků za účelem takového upotřebení.

(2) Bezúplatnými věnováními na dobročinné účely (odstavec 1, č. 1) se rozumějí věnování, která sledují zmírnění nouze a chudoby nebo konání lásky k bližnímu. Totéž platí obdobně pro pojem dobročinné činnosti (odstavec 1, č. 1, písm. d).

(3) Peněžitá věnování jsou, pokud jde při nich o zdanitelnou vlastní spotřebu, osvobozena od daně z obratu podle § 4, odst. 1, č. 4 zákona bez ohledu na účel věnování a bez ohledu na to, komu jsou poskytována. Totéž platí pro bezúplatná věnování ostatních věcí, na něž se rovněž vztahuje osvobození již podle § 4, odst. 1, č. 4 zákona, jakož i pro bezúplatná věnování předmětů československých státních finančních monopolů (§ 4, odst. 1, č. 5 zákona).

Čl. 10.

K § 4, odst. 1, č. 15 zákona.

Pojem celkového obratu.

(1) Celkovým obratem se rozumí roční hrubý obrat, zjištěný za poslední předcházející kalendářní rok (rozhodný kalendářní rok) tak, že se sečtou

a) úplaty, které podnikatel přijal v rozhodném kalendářním roce za zdanitelné dodávky a výkony (v zemích České a Moravskoslezské též úplaty přijaté za zdanitelné dodávky a jiná plnění),

b) obecné ceny věcí a výkonů, které podnikatel přijal, – při směně, t. zv. protiúčtech a pod. –, v rozhodném kalendářním roce za zdanitelné dodávky a výkony (v zemích České a Moravskoslezské též za zdanitelné dodávky a jiná plnění),

c) obecné ceny rozhodné pro vyměření paušalované daně z obratu u předmětů, které podnikatel jakožto jejich výrobce dodal v rozhodném kalendářním roce za nižší úplaty, než byly jejich obecné ceny ve velkém, takovému podnikateli, který u něho ony předměty výhradně nebo převážně nakupoval a je v nezměněném stavu dále dodával,

d) základy, které podle nařízení nebo vyhlášky o paušalování daně z obratu jsou rozhodné pro zdanění převodů zboží a výkonů mezi tuzemskými závody téhož podniku nebo mezi právně nesamostatnými tuzemskými podniky téhož majitele, k nimž došlo v rozhodném kalendářním roce,

e) obecné ceny předmětů, které podnikatel vzal v rozhodném kalendářním roce ze svého podniku (ze svých podniků) pro vlastní spotřebu a od součtu položek, uvedených pod písm. a) až e), se odečtou úplaty, které podnikatel vrátil v rozhodném kalendářním roce.

(2) Podle ustanovení odstavce 1 jest po prvé zjistiti celkový obrat za kalendářní rok 1946. Při tom se započítají do celkového obratu též ceny, rozhodné v zemích České a Moravskoslezské pro t. zv. dodatkové zdanění dodávek, k nimž došlo v měsících lednu a únoru 1946. Položky, uvedené v odstavci 1, písm. c) a d), se týkají pouze paušalované daně z obratu, platné na území Slovenska pro dobu do 28. února 1946. Jest však k nim přihlížeti, dojde-li opět k paušalování daně z obratu.

(3) Celkový obrat za kalendářní rok 1945 se zjistí u podniků, které byly v tomto roce provozovány v zemích České a Moravskoslezské, tak, že se sečtou

a) úplaty, které podnikatel přijal v kalendářním roce 1945 za zdanitelné dodávky a jiná plnění,

b) úplaty, které podnikatel přijal v kalendářním roce 1945 za zdanitelné dodávky a výkony, u nichž daňová povinnost vznikla před 1. říjnem 1940,

c) hodnoty dodávek nebo jiných plnění, které podnikatel přijal (při směně, t. zv. protiúčtech a pod.) v kalendářním roce 1945 za zdanitelné dodávky a jiná plnění, po případě za zdanitelné dodávky a výkony,

d) ceny rozhodné pro t. zv. dodatkové zdanění dodávek, k nimž došlo v kalendářním roce 1945,

e) ceny předmětů, které podnikatel vzal v kalendářním roce 1945 ze svého podniku pro vlastní spotřebu a od součtu položek, uvedených pod písm. a) až e), se odečtou úplaty, které podnikatel vrátil v kalendářním roce 1945.

(4) U podniků, závodů nebo provozoven, které byly v kalendářním roce 1945 provozovány na území Slovenska, se zjistí celkový obrat za kalendářní rok 1945 obdobně podle ustanovení odstavce 1.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro podnikatele, jimž bylo povoleno zdaňovati ceny za dodávky a výkony účtované. Na místo přijatých úplat nastupují u nich zpravidla účtované ceny.

(6) Při zjišťování celkového obratu se nepřihlíží k tomu, zda jde o dodávky a výkony (po případě dodávky a jiná plnění) podrobené dani z obratu či od ní osvobozené nebo zda je u nich daň z obratu kryta paušálem či nikoliv. Totéž platí u vlastní spotřeby. Rovněž nezáleží na tom, zda daňová povinnost u nich vznikla již po 28. únoru 1946 či ještě před 1. březnem 1946.

(7) Do celkového obratu se započítávají též úplaty (ceny) ve starých platidlech.

(8) Má-li podnikatel dva nebo více podniků, závodů nebo provozoven, je rozhodný celkový obrat všech podniků, závodů nebo provozoven, nehledíc na to, zda některé z nich jsou v zemích České a Moravskoslezské (nebo jen v jedné z těchto zemí) a některé na Slovensku.

(9) U podnikatelů, kteří neprovozovali podnikatelskou činnost po celý rozhodný kalendářní rok, stanoví se celkový (roční) obrat v poměru k obratu, dosaženému za část rozhodného kalendářního roku, po kterou podnikatelskou činnost provozovali.

Čl. 11.

K § 4, odst. 1, č. 16 zákona.

Osvobození dodávek a výkonů domáckých pracovníků.

(1) Domáckým pracovníkem se rozumí každý, kdo ve svém obydlí nebo ve své dílně sám nebo se členy své rodiny (odstavec 2), žijícími s ním ve společné domácnosti, bez cizích pomocných dělníků zpracovává hmoty, které obdrží od podnikatelů, jimž odvádí hotový výrobek a zbytky zpracovaných hmot a od nichž obdrží za svou práci jen smluvenou mzdu od kusu.

(2) Členy rodiny domáckého pracovníka se rozumějí:

1. rodiče, nevlastní rodiče, osvojitelé, pěstouni, tchán, tchýně, prarodiče;

2. manžel nebo manželka, druh nebo družka;

3. děti, nevlastní děti, osvojenci, schovanci, zeťové, snachy, vnuci (vnučky) a pravnuci (pravnučky);

4. sourozenci a osoby sešvagřené až do druhého stupně a jejich děti (též nevlastní děti, osvojenci, schovanci);

5. sourozenci druha nebo družky.

K tomu, zda příbuzenství nebo švagrovství spočívá na manželském či nemanželském zrození nebo spolužití, se nepřihlíží.

(3) Nezáleží na tom, zda domácký pracovník nebo členové jeho rodiny, žijící s ním ve společné domácnosti, mají živnostenské oprávnění a zda provozují kromě domácké práce ještě jinou samostatnou výdělečnou činnost či nikoli. Osvobození platí i tehdy, když zmíněné osoby používají při zpracování cizích surovin a polotovarů vlastních strojů, nástrojů nebo pomocných látek. Osvobození není na závadu, použije-li se z příkazu a na účet podnikatele (objednatele) ojediněle surovin nebo polotovarů, které si obstaral sám domácký pracovník nebo člen jeho rodiny, žijící s ním ve společné domácnosti.

Čl. 12.

K § 4, odst. 1, č. 17 zákona.

Osvobození dovozu pro stát. Osvobození dovozu předmětů pro léčebné účely.

(1) Podle § 4, odst. 1, č. 17 zákona jest osvobozen od daně z obratu:

1. dovoz jakýchkoliv předmětů, děje-li se přímo pro stát (státní úřady, ústavy atd.) nebo pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům prohlášeným za spravované podle zásad obchodního hospodaření;

2. dovoz toliko léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů a léčebných vod, děje-li se přímo pro veřejné léčebné a ošetřovací ústavy, ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění, ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů anebo pro provozovatele těchto ústavů. Ustanovení čl. 8, odst. 2, 4 a 5 tohoto nařízení platí i pro toto osvobození.

(2) Podmínkou osvobození podle odstavce 1, č. 1 jest, že se při celním projednání potvrzením příslušného státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku prokáže, že dovážený předmět jest určen k jeho potřebě, nikoliv však k dalšímu zcizení v nezměněném stavu. Jde-li o dovoz pro státní podnik, musí se tímto potvrzením též prokázati, že podnik nenáleží k podnikům vyhlášeným za spravované podle zásad obchodního hospodaření. Potvrzení musí býti opatřeno otiskem úředního razítka a podepsáno přednostou toho státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku, pro který jest dovážený předmět určen; v potvrzení musí býti též uvedena položka, pod kterou bude dovážený předmět zařazen do inventáře. Celní úřad uschová potvrzení jako doklad k příslušné položce.

(3) Podmínkou osvobození podle odstavce 1, č. 2 jest, že se při celním projednání potvrzením provozovatele nebo osoby odpovědné za správu ústavu prokáže, že dovážený předmět jest určen k plnění vlastních úkolů veřejného léčebného nebo ošetřovacího ústavu, ústavu nositele veřejnoprávního sociálního pojištění nebo ústavu náhradního vnitřního zařízení vyňatého zaměstnavatele v oboru zdravotní péče. Potvrzení musí obsahovati údaje, z nichž je zřejmo, že jde o takový ústav a o takové určení. Celní úřad uschová potvrzení jako doklad k příslušné položce.

(4) Osvobození podle odstavce 1 neplatí v případech, kdy jest daň paušalována, ledaže by byla výslovně stanovena v nařízení o paušalování daně.

(5) Osvobození podle odstavce 1 se nevztahují na dovoz pro podniky znárodněné nebo národní.

Čl. 13.

K § 4, odst. 1, č. 18 zákona.

Osvobození některých výkonů pro cizinu.

Podle § 4, odst. 1, č. 18 zákona jsou osvobozeny od daně z obratu pouze výkony, které záležejí ve zpracování movitých věcí hmotných a jsou prováděny v tuzemsku z příkazu a na účet cizozemského objednatele (t. j. objednatele, který nemá v tuzemsku ani bydliště nebo sídlo ani provozovnu). Podmínkou osvobození je, že podnikatel, který tyto výkony provedl, prokáže, že se výkon děje z příkazu a na účet cizozemského objednatele, a dále že prokáže obdobně způsobem, stanoveným v čl. 4, odst. 6, 7 a 8, že předměty, získané zpracováním movitých věcí hmotných, vyvezl nebo dal vyvézti do ciziny. Ustanovení čl. 4, odst. 10, 11 a 12 platí tu obdobně.

Čl. 14.

K § 4, odst. 3 zákona.

Osvobození dobročinných nebo vzdělávacích dodávek nebo výkonů.

(1) Dodávkami nebo výkony výhradně a přímo dobročinnými se rozumějí dodávky nebo výkony, které směřují výhradně a přímo ke zmírnění nouze a chudoby nebo ke konání lásky k bližnímu bez nároku na plnou náhradu. Dobročinnými nejsou dodávky nebo výkony, které samy o sobě nejsou dobročinnými skutky, třebas jejich výnos slouží dobročinným účelům (na př. pořádání zábavy ve prospěch dobročinného ústavu).

(2) Dodávkami nebo výkony výhradně a přímo vzdělávacími se rozumějí dodávky nebo výkony, které směřují výlučně k povznesení všeobecné vzdělanosti, k výchově vědecké, umělecké nebo politické, k povznesení všeobecné brannosti nebo k tělesné výchově a nemají povahy výdělečné vůbec nebo se dějí bez nároku na plnou náhradu. Totéž platí pro dodávky a výkony v oboru všeobecně prospěšného výzkumnictví a zkušebnictví.

(3) O osvobození nutno zvlášť žádati. Žádost se podává u příslušné berní správy a jest k ní přiložiti doklady a pomůcky vhodné pro posouzení, zda a v jaké míře jsou splněny předpoklady uvedené v odstavcích 1 a 2, zejména účetní závěrku nebo jiné účetní sestavení výsledků hospodaření za poslední předcházející kalendářní rok, podrobný přehled příjmů a vydání spojených s prováděním dodávek a výkonů, za jejichž osvobození se žádá, v posledním předcházejícím kalendářním roce, jakož i v uplynulé části běžného kalendářního roku, stanovy nebo jiné podobné statuty, provozní řád nebo jiné provozní směrnice, doklady o tom, v jaké výši jsou požadovány nebo jak jsou odstupňovány úplaty za dodávky a výkony, o jejichž osvobození se žádá, a pod. Žadatel může býti vyzván k podání vysvětlení a předložení dalších dokladů a pomůcek. O žádosti rozhoduje ministr financí po dohodě se zúčastněným ministrem nebo úřad, který ministr financí po dohodě se zúčastněným ministrem k tomu zmocnil. Jde-li o žadatele, který svůj podnik v tuzemsku provozuje toliko na území Slovenska, je místo ministra financí příslušným pověřenec financí, který osvobození může povoliti po dohodě se zúčastněným pověřencem; pověřenec financí může po dohodě se zúčastněným pověřencem zmocniti podřízený úřad k rozhodnutí o žádosti. Dokud o žádosti není rozhodnuto, jest z dodávek a výkonů, za jejichž osvobození se žádá, platiti daň z obratu.

Čl. 15.

K § 6, odst. 3 zákona.

Pojem výkonu veřejné moci.

(1) Výkonem veřejné moci se rozumí:

1. činnost státu, svazků územní samosprávy nebo jiných veřejnoprávních korporací, která spočívá v provádění veřejnoprávních úkolů, které jsou těmto korporacím vyhrazeny nebo na ně přeneseny a při jejichž provádění vystupují veřejnoprávní korporace vůči příjemcům plnění jakožto nositelé veřejné moci;

2. činnost státu, spočívající ve vydávání Sbírky zákonů a nařízení republiky Československé, Sbírky nařízení Slovenské Národní rady, Úředního listu a úředních věstníků, jakož i činnost svazků územní samosprávy, spočívající ve vydávání úředních věstníků;

3. činnost fysické osoby, spočívající v provádění veřejnoprávních úkolů (t. j. úkolů, které jsou vyhrazeny fysickým osobám nebo jsou na ně přeneseny a při jejichž provádění vystupují fysické osoby vůči příjemcům plnění jakožto nositelé veřejné moci), pokud úplatou za tuto činnost jest jiný než služební plat (zejména funkční požitky a podobné paušální náhrady) nebo odměna a náhrada výloh (po případě pouze náhrada výloh), vyplácené vesměs z pokladny státu, svazků územní samosprávy nebo jiné veřejnoprávní korporace, a pokud dále není stanoveno jinak.

(2) U veřejnoprávních korporací se předpokládá výkon veřejné moci (odstavec 1, č. 1) zejména tehdy, spočívá-li provádění veřejnoprávních úkolů v plněních, která jest příjemce plnění podle právního předpisu nebo úředního příkazu povinen přijmouti. To, zda úplata za činnost veřejnoprávní korporace je označována jako poplatek nebo dávka a je vymahatelna politickou exekucí či nikoliv, samo o sobě nerozhoduje.

(3) Ustanovení odstavce 1, č. 3 se nevztahuje na provádění veřejnoprávních úkolů v rámci provozování svobodného povolání (jako tomu jest na př. u notářů, zvěrolékařů, civilních inženýrů a pod.), na výkon funkce znalce, tlumočníka, správce konkursní podstaty, nuceného správce, jakož i na výkon funkce národního správce.

Čl. 16.

K § 7, č. 1 zákona.

Osvobození státu jakožto provozovatele poštovní a telekomunikační služby.

Osvobození se nevztahuje na zřizování, udržování a opravování soukromých telekomunikačních zařízení, dále na dodávky odpadkového materiálu (papíru, telegrafních a telefonních sloupů, drátů atd.) a dražební prodeje všeho druhu (též odpadkového materiálu).

Čl. 17.

K § 7, č. 4 zákona.

Osvobození spisovatelů, vědeckých pracovníků a umělců.

(1) Za spisovatele se považují spisovatelé děl, patřících do literatury umělecké (krásného písemnictví) i do literatury věcné (vědecké a odborné), jakož i překladatelé těchto děl.

(2) Za vědecké pracovníky se považují:

1. řádní i mimořádní profesoři vysokých škol a habilitovaní docenti vysokých škol;

2. členové vědeckých korporací, pokud členství v těchto korporacích nelze nabýti na podkladě pouhé přihlášky za člena, nýbrž toliko zvolením, které se děje výlučně v uznání vědeckých zásluh;

3. vědečtí zaměstnanci vědeckých ústavů státu a svazků územní samosprávy, osvědčí-li jim správa ústavu vědeckou úroveň jejich činnosti;

4. vědečtí zaměstnanci jiných vědeckých ústavů, než uvedených pod č. 3, uznalo-li nebo uzná-li ministerstvo školství a osvěty (na Slovensku pověřenectvo školství a osvěty) ústav za vědecký a osvědčí-li těmto zaměstnancům správa ústavu vědeckou úroveň jejich činnosti;

5. jiné fysické osoby, než uvedené pod č. 1 až 4 (na př. soukromí badatelé), osvědčí-li jim ministerstvo školství a osvěty po dohodě se zúčastněným ministerstvem (na Slovensku pověřenectvo školství a osvěty po dohodě se zúčastněným pověřenectvem) vědeckou úroveň jejich činnosti. Osvědčení není třeba pro spisovatelskou činnost v oboru věcné (vědecké a odborné) literatury (odstavec 1).

(3) Za umělce se považují hudební skladatelé a umělci-výtvarníci (čítajíc v to tvůrčí pracovníky v oboru uměleckého a kulturního filmu, na př. režiséry, scenaristy, kameramany a architekty).

(4) Osvobození se vztahuje jen na dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti. Vztahuje se tudíž osvobození na př. na dodávky práva autorského nebo provozovacího, na podávání vědeckých posudků vědeckým pracovníkem, přednáškovou činnost vědeckého pracovníka, dodávky obrazů nebo výtvarných děl, které umělec sám vytvořil a pod., nevztahuje se však na př. na výkony, záležející v pořádání výstav a pod. Jde-li o dodávky literárních děl, které spisovatel vydal vlastním nákladem, vztahuje se u něho osvobození pouze na část úplat za tyto dodávky, o které prokáže, že připadá na činnost spisovatelskou; zbývající část, připadající na činnost vydavatelskou, jest dani podrobena.

(5) Podmínkou osvobození též jest, že souhrn úplat za zdanitelné dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti, nepřesáhl v posledním předcházejícím kalendářním roce 80.000 Kčs. Jde-li zároveň o spisovatele a vědeckého pracovníka (spisovatele a umělce, vědeckého pracovníka a umělce) nebo o spisovatele, vědeckého pracovníka i umělce, jest pro zjištění, zda uvedená podmínka je splněna či nikoliv, sečísti úplaty za zdanitelné dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem veškeré takové činnosti.

(6) Uplatňuje-li spisovatel, vědecký pracovník nebo umělec nárok na osvobození podle § 7, č. 4 zákona a má-li berní správa pochybnosti o tom, zda jde o spisovatele, vědeckého pracovníka nebo umělce anebo zda jde o dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti, může si o tom vyžádati dobrozdání ministerstva školství a osvěty (na Slovensku pověřenectva školství a osvěty) nebo - jde-li o tvůrčí pracovníky v oboru uměleckého a kulturního filmu - dobrozdání ministerstva informací (na Slovensku pověřenectva informací).

Čl. 18.

K § 8, odst. 2 zákona.

Citace	Nařízení vlády č. 233/1946 Sb., jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	27.12.1946
Účinnost od	01.01.1947
Účinnost do	-
Stav	Platný

Nařízení vlády č. 233/1946 Sb.

Nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu

Obsah