Úplné znění zákona č. 230/2000 Sb.
Úplné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 196/1993 Sb., zákonem č. 321/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 136/1994 Sb., zákonem č. 258/1994 Sb., zákonem č. 133/1995 Sb., zákonem č. 151/1997 Sb., zákonem č. 208/1997 Sb., zákonem č. 129/1999 Sb., zákonem č. 17/2000 Sb., zákonem č. 22/2000 Sb. a zákonem č. 100/2000 Sb.
Platný
Vyhlášené úplné znění
Verze znění:
01.08.2000
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 2a
§ 2b
§ 3
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
§ 4
§ 5
§ 6
HLAVA II
§ 7
§ 8
HLAVA III
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
HLAVA IV
§ 14
§ 15
§ 15a
HLAVA V
§ 16
§ 17
§ 18
HLAVA VI
§ 19
§ 19a
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
HLAVA VII
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 35a
ČÁST TŘETÍ
§ 36
§ 37
§ 37a
§ 38a
§ 39
§ 40
§ 41
ČÁST ČTVRTÁ
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 45a
§ 45b
§ 45c
§ 45d
§ 45e
§ 45f
§ 45g
§ 46
§ 47
§ 48
ČÁST PÁTÁ
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 53a
§ 54
§ 55
§ 56
Čl. III
Čl. II
Čl. II
Čl. II
Čl. II
Čl. II
Zobrazeno prvních 200 z celkem 985 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
230
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 196/1993 Sb., zákonem č. 321/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 136/1994 Sb., zákonem č. 258/1994 Sb., zákonem č. 133/1995 Sb., zákonem č. 151/1997 Sb., zákonem č. 208/1997 Sb., zákonem č. 129/1999 Sb., zákonem č. 17/2000 Sb., zákonem č. 22/2000 Sb. a zákonem č. 100/2000 Sb.
ZÁKON
o dani z přidané hodnoty
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
OBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen „příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku“).
Vymezení základních pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním
a) dodání zboží a převod nemovitostí , při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření,
b) poskytování služeb
uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry , pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) službami všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti , a převod nebo využití práv,
c) obratem výnosy za zdanitelná plnění, u osob účtujících v soustavě podvojného účetnictví, nebo příjmy za zdanitelná plnění, u osob účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví a u osob, které nejsou považovány za účetní jednotku; do obratu se nezahrnují plnění osvobozená od daně podle § 25 a daň u plátce daně (dále jen „plátce“),
d) daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží,
e) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,
f) odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20,
g) vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,
h) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,
i) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,
j) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,
k) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,
l) správcem daně příslušný územní finanční orgán2) (dále jen „finanční orgán“), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní úřad, pokud zákon nestanoví jinak,
m) osobním automobilem silniční motorové vozidlo, které má v technickém průkazu zapsanou kategorii osobní automobil nebo M1. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním předpisem,
n) ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,
o) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce podle § 7 odst. 2, pokud zákon nestanoví jinak,
p) tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,
q) daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2, opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 5 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a 11,
r) finančním pronájmem (finančním leasingem) přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání, jestliže si strany ve smlouvě o poskytnutí zboží či nemovitosti sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost , která je předmětem smlouvy, během platnosti této smlouvy nebo po jejím zániku; finančním pronájmem není splátkový prodej,
s) základní sazbou sazba daně 22 %,
t) sníženou sazbou sazba daně 5 %,
u) zásilkovým prodejem prodej zboží, při kterém prodávající zašle zboží kupujícímu na dobírku, s výjimkou prodeje podle kupní smlouvy podle obchodního zákoníku,
v) dovozem zboží vstup zboží do tuzemska,
w) vývozem zboží výstup zboží z tuzemska,
x) hlavní činností subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, činnosti, k nimž byly založeny nebo zřízeny,
y) splátkovým prodejem dodání zboží nebo převod nemovitosti , při kterých k úhradě kupní ceny dochází ve splátkách po nabytí vlastnictví ke zboží nebo nemovitosti kupujícím,
z) nájmem věci i podnájem věci, pokud tento zákon nestanoví jinak,
aa) organizační složkou organizační složka zahraniční osoby, umístěná v tuzemsku za účelem podnikání,2d)
ab) obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, které patří osobě podléhající dani, a o těchto majetkových hodnotách je nebo má být účtováno, případně jsou evidovány podle § 11,
ac) majetkem vytvořeným vlastní činností hmotný a nehmotný majetek včetně zásob oceněný vlastními náklady podle zvláštního právního předpisu,3c)
ad) stavbou veškerá stavební díla jako výsledek stavební činnosti, tvořící prostorově ucelenou nebo alespoň technicky samostatnou část stavby spolu s jejími součástmi; patří sem zařízení a předměty pevně spojené se stavebním dílem, včetně bytů a nebytových prostor,
ae) nedokončenou stavbou stavba, na kterou nebylo doposud vydáno kolaudační rozhodnutí, a stavba, na které byly provedeny změny vyžadující stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,2f) na něž nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí; za nedokončenou stavbu se nepovažují zařízení a stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu,2g) tyto zařízení a stavby jsou vždy považovány za stavbu podle písmene ad),
af) kolaudací kolaudace nové stavby, případně i kolaudace , která je provedena po jejím technickém zhodnocení, jehož cena v úrovni bez daně je vyšší než 30 % zůstatkové ceny3b) stavby ke dni zahájení stavebního řízení,
ag) bankou osoba, která může v tuzemsku vykonávat činnost podle zvláštního právního předpisu.2h)
Vymezení pojmu peníze
(1) Penězi se pro účely tohoto zákona rozumějí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky, státovky a mince vyměnit.
(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona také považují
a) bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní bankou ,
b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kursu vyhlašovaného Českou národní bankou ,
c) materializované cenné papíry v okamžiku jejich dodání výrobcem emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem.
Místo plnění
(1) Místem plnění je při dodání zboží
a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,
b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,
c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.
(2) Místem plnění při převodu stavby je místo, kde se stavba nachází.
(3) Místem plnění při poskytování služeb je
a) místo, kde má právnická osoba poskytující službu své sídlo, pokud nemá své sídlo v tuzemsku, provozovna, ve které služby poskytuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) místo, kde má fyzická osoba poskytující službu provozovnu, pokud nemá provozovnu, bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,
c) místo, kde se nemovitost nachází, při poskytování služeb vztahujících se k nemovitostem , včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,
d) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,
e) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb, ubytovacích služeb, služeb veřejného stravování, průvodcovských služeb, poradenských služeb, finančních služeb, pojišťovnictví, obchodních a zprostředkovatelských služeb, advokátních, informačních a překladatelských služeb a vzdělávacích činností.
Osoby, které jsou povinny platit daň
(1) Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jímž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.
UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU
SUBJEKTY DANĚ
Osoby podléhající dani
Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které podnikají v tuzemsku, případně uskutečňují činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem. Osobami podléhajícími dani nejsou osoby, které uskutečňují pouze zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25.
Plátci
(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.
(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který je zaregistrován jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.
(3) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.
(4) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak. O zrušení registrace může požádat plátce, který přestane být osobou podléhající dani. Plátci podle odstavce 2 mohou za podmínek uvedených ve větě první požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení. Při rozpuštění sdružení mohou požádat všichni účastníci sdružení o zrušení registrace až po vypořádání majetku ve sdružení. Obratem účastníka sdružení je pro účely zrušení registrace součet jeho obratu ze zdanitelných plnění uskutečňovaných mimo sdružení a podílu obratu sdružení připadajícího na účastníka tohoto sdružení. Podíl obratu připadající na účastníka sdružení se stanoví podle smlouvy, jinak rovným dílem.
(5) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z obchodního majetku evidovaného, nebo který měl být evidován ke dni zrušení registrace, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu. Tato povinnost se týká i dovezeného zboží, které plátce užívá na základě smlouvy o finančním pronájmu a které bylo propuštěno do volného oběhu a které není k datu zrušení registrace součástí obchodního majetku plátce, a to z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.10a) Při stanovení daně plátce postupuje u obchodního majetku, u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 1, tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,3b) z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,3c) ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu3c) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.3c) U obchodního majetku, u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 3, postupuje tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,3b) z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,3c) ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu3c) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu,3c) kterou upraví koeficientem podle § 20. O tuto částku sníží daň na vstupu, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na obchodní majetek vytvořený vlastní činností, na osobní automobily pořízené od osoby, která není plátcem, a na stavby, pokud ke zrušení registrace dojde po uplynutí 5 let od jejich kolaudace nebo nabytí.
(6) Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Ke dni vydání majetku dědici, případně správci dědictví, který nebude pokračovat v živnosti po zemřelém plátci, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu,3e) která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti , povinna odvést daň z vydaného majetku podle odstavce 5. Tato povinnost se nevztahuje na případ, kdy je majetek vydáván dědici, případně správci dědictví, který bude pokračovat v živnosti a současně je plátcem a nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne vydání majetku dědici, případně správci dědictví. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni vydání majetku dědici, případně správci dědictví. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.
(7) Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u obchodního majetku evidovaného ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci způsobem uvedeným v § 19 až 22. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u obchodního majetku pořízeného nejdříve 12 měsíců před dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na obchodní majetek vytvořený vlastní činností. Odpočet daně se uplatní ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,3b) z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,3c) ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu3c) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.3c) V případě hmotného a nehmotného majetku nabytého vkladem je základem daně cena, která byla v době jeho vložení základem daně u vkladatele, snížená o částku odpovídající odpisům dle zvláštního právního předpisu.3f)
(8) Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,3a) a to ode dne nabytí majetku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.
(9) Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,3d) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 5 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy
a) fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,
b) dojde ke zrušení právnické osoby, která je plátcem, založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel,
c) dojde k přeměně, sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku nebo subjektu, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, jsou-li plátci.
(10) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.
Osoby mající zvláštní vztah k plátci
(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují
a) osoby, které jsou ekonomicky, personálně nebo jinak spojené s plátcem,
b) osoby, které jsou v pracovněprávním4) nebo v jiném obdobném vztahu k plátci,
c) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy.
(2) Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.5) Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah za účelem snížení daňové povinnosti některé z nich. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.
PŘEDMĚT DANĚ
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považuje také
a) použití zboží, služeb, staveb a nedokončených staveb, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo které byly pořízeny bez daně plátcem pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, a použití plnění vytvořených vlastní činností plátce pro účely nesouvisející s jeho podnikáním,
b) použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,
c) technické zhodnocení motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,
d) technické zhodnocení16c) najatého majetku provedené nájemcem, u kterého byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně,
e) vyřazení majetku, u něhož byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně, z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, pro osobní potřebu, pokud tento zákon nestanoví jinak,
f) užívání osobního automobilu pořízeného plátcem za účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního pronájmu, jestliže nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,
g) přeúčtování služeb, které byly poskytnuty plátcem s místem plnění mimo tuzemsko a jsou v tuzemsku přeúčtovány za cenu vyšší než pořizovací,
(3) Použití stavby podle odstavce 2 písm. a) a vyřazení stavby z obchodního majetku plátce podle odstavce 2 písm. e) je zdanitelným plněním pouze v případě, že ode dne kolaudace nebo nabytí stavby, případně jejího vložení do obchodního majetku do dne uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. k) neuplynulo více než 5 let. Technické zhodnocení najatého hmotného majetku podle odstavce 2 písm. d) je zdanitelným plněním pouze tehdy, pokud ode dne jeho provedení, v případě stavby ode dne kolaudace , pokud stavba kolaudaci podléhá, do dne jeho přeúčtování na pronajímatele nebo do dne ukončení nájmu neuplynulo více než 5 let.
(4) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí vkládaného majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.
(6) Za zdanitelné plnění se u subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, považují činnosti prováděné v rámci jejich hlavní činnosti.
(7) Za zdanitelné plnění se považují opravy najatého hmotného majetku provedené nájemcem nad rámec obvyklého udržování. Za obvyklé udržování se považuje udržování, jehož rozsah je uveden v nájemní smlouvě a které je spojeno s každodenním užíváním, bez něhož nelze majetek využívat pro účely uvedené v nájemní smlouvě.
Plnění, která nejsou zdanitelná
Zdanitelným plněním není
a) dodání zahraničního zboží3g) v režimech, kdy dosud nevznikla povinnost vyměřit daň, s výjimkou případů stanovených v § 7 odst. 2 písm. h),
b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
c) bezúplatné poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který je opatřen obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu, jehož pořizovací cena bez daně nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,
d) prodej a nájem majetku, který není součástí obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, s výjimkou podnájmu majetku,
e) dodání osobního automobilu, při jehož pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, pokud
1. při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
2. při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně, nebo
3. při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
f) dodání osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu, pokud
1. při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen,
2. při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen, nebo
3. při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
g) dodání osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem, pokud tento zákon nestanoví jinak, nebo od osoby, pro níž jeho prodej nebyl zdanitelným plněním, nebo prodej osobního automobilu plátcem daně, který jej pořídil přede dnem registrace podle § 5, pokud
1. při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
2. při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně, nebo
3. při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
h) vyřazení osobního automobilu z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, do osobního užívání, pokud byl pořízen od osoby, která není plátcem, nebo pokud byl pořízen od osoby, pro niž nebyl prodej zdanitelným plněním, nebo byl pořízen přede dnem registrace plátce,
i) dodání vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn nárok na odpočet podle § 19 odst. 4 nebo byly pořízeny bez daně,
j) bezúplatné poskytnutí zdanitelných plnění, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 10 nebo která byla pořízena pro účely reprezentace16b) bez daně,
l) postoupení pohledávky, pokud tento zákon nestanoví jinak,
m) dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě podle zvláštního právního předpisu,5h)
n) bezúplatný převod vlastnického práva k movité věci, který je uskutečněn při poskytnutí úvěru bankou a k němuž dojde mezi subjektem, kterému banka poskytla úvěr, a touto bankou ; stejně se posuzuje i bezúplatný zpětný převod vlastnického práva k téže movité věci mezi bankou a subjektem, kterému byl poskytnut úvěr, po splacení úvěru.
USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ, VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI A VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ
Uskutečnění zdanitelného plnění
(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné
a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání,6) v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) při prodeji novin, časopisů a ostatních periodik, kdy je úhrada prováděna formou předplatného, dnem zaplacení předplatného, a pokud je předplatné placeno zálohově, dnem vyúčtování záloh,
c) při zásilkovém prodeji zboží dnem přijetí platby prodávajícím,
d) při převodu stavby, nedokončené stavby nebo pozemku dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí , a nedochází-li k zápisu změny vlastnického práva nebo práva hospodaření vkladem, dnem zápisu změny vlastnického práva nebo práva hospodaření6a) nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,
e) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,
f) při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo nebo jeho dílčí části zaplacením nebo převzetím a předáním díla, a to tím dnem, který nastane dříve,
g) při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody a v případě telekomunikačních služeb dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,
h) při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 13 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,
i) při převodu nebo využití práv dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu nebo využití práv; je-li sjednán způsob stanovení ceny a ke dni, ke kterému dochází k převodu nebo využití práv, není známa její výše, dnem zaplacení,
j) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,
k) při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním plátce podle § 7 odst. 2 písm. a) dnem použití zboží, služby, stavby nebo nedokončené stavby,
l) při použití osobního automobilu vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,
m) při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,
n) při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,
o) při poskytování kombinace služeb spočívající v organizaci turistických zájezdů nebo pořádání výstav, trhů a kongresů, dnem poskytnutí poslední služby nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve; v případě, že v rámci kombinace dochází k přeúčtování nakoupených služeb a den poskytnutí poslední služby předchází dni zjištění celkové výše přeúčtovávaných částek za tyto služby, dnem zjištění celkové výše přeúčtovávaných částek nebo zaplacením jednotlivých přeúčtovávaných částek, a to tím dnem, který nastane dříve,
p) při technickém zhodnocení najatého hmotného majetku provedeném nájemcem [§ 7 odst. 2 písm. d)] dnem ukončení nájmu nebo dnem zaplacení technického zhodnocení vlastníkem najatého hmotného majetku, a to tím dnem, který nastane dříve,
q) při vyřazení majetku z obchodního majetku plátce pro jeho osobní potřebu [§ 7 odst. 2 písm. e)] dnem vyřazení,
r) při užívání osobního automobilu pořízeného plátcem za účelem dalšího prodeje [§ 7 odst. 2 písm. f)] dnem, kdy začal plátce osobní automobil užívat pro účely, kdy nemá nárok na odpočet daně,
s) při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě (§ 7 odst. 4) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu, popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, s výjimkou stavby, kdy se postupuje podle písmene d),
t) při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku (§ 7 odst. 5) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, s výjimkou stavby, kdy se postupuje podle písmene d),
u) při opravě najatého hmotného majetku (§ 7 odst. 7) dnem uskutečnění opravy,
v) při prodeji podniku nebo jeho části, nejde-li o zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 35, dnem účinnosti smlouvy;6b) přechází-li při tomto prodeji i vlastnictví ke stavbě, považuje se převod vlastnictví ke stavbě za samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné dnem podle písmene d),
w) v ostatních případech dnem zaplacení.
(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.
(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,7) smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo8) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. I v případě dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f). V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.
(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.
Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu
(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.
(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
Vedení záznamů pro daňové účely
(1) Plátce je povinen vést záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady, daňové dobropisy a vrubopisy, opravné daňové doklady, doklady pro opravu základu daně podle § 15 odst. 5, vystavené doklady o použití a potvrzené tiskopisy o vývozu zboží podle § 45e. O přijatých zdanitelných plněních je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně a v členění na plnění s nárokem na odpočet daně, bez nároku na odpočet daně a na plnění, u nichž je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, včetně stanovení poměrné části odpočtu daně, a záznamy o úpravách odpočtu daně. O uskutečněných zdanitelných plněních je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Plnění na vývoz eviduje v členění na vývoz zboží, při kterém dochází ke změně vlastnického práva ke zboží, a na vývoz zboží, při kterém ke změně vlastnického práva ke zboží nedochází. Plátce, který není účetní jednotkou, je povinen vést evidenci majetku, který užívá k podnikání. Finanční orgán může podle zvláštních právních předpisů8a) uložit vedení dalších záznamů rozhodných pro stanovení daně.
(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.
(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.
Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah
(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Údaje o ceně a dani se na daňových dokladech uvádějí v české měně. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.
(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 2a
§ 2b
§ 3
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
§ 4
§ 5
§ 6
HLAVA II
§ 7
§ 8
HLAVA III
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
HLAVA IV
§ 14
§ 15
§ 15a
HLAVA V
§ 16
§ 17
§ 18
HLAVA VI
§ 19
§ 19a
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
HLAVA VII
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 35a
ČÁST TŘETÍ
§ 36
§ 37
§ 37a
§ 38a
§ 39
§ 40
§ 41
ČÁST ČTVRTÁ
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 45a
§ 45b
§ 45c
§ 45d
§ 45e
§ 45f
§ 45g
§ 46
§ 47
§ 48
ČÁST PÁTÁ
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 53a
§ 54
§ 55
§ 56
Čl. III
Čl. II
Čl. II
Čl. II
Čl. II
Čl. II
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Úplné znění zákona č. 230/2000 Sb., zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 196/1993 Sb., zákonem č. 321/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 136/1994 Sb., zákonem č. 258/1994 Sb., zákonem č. 133/1995 Sb., zákonem č. 151/1997 Sb., zákonem č. 208/1997 Sb., zákonem č. 129/1999 Sb., zákonem č. 17/2000 Sb., zákonem č. 22/2000 Sb. a zákonem č. 100/2000 Sb. |
|---|---|
| Typ předpisu | Vyhlášené úplné znění |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 01.08.2000 |
|---|---|
| Účinnost od | - |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0