Smlouva JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, DR. EDVARD BENEŠ č. 207/1947 Sb.
Mírová smlouva s Bulharskem
Platný
Účinnost od 14.10.1947
Obsah
ČÁST I.
Článek 1.
ČÁST II.
Oddíl I.
Článek 2.
Článek 3.
Článek 4.
Článek 5.
Oddíl II.
Článek 6.
Článek 7.
Článek 8.
ČÁST III.
Oddíl I.
Článek 9.
Článek 10.
Článek 11.
Článek 12.
Článek 13.
Článek 14.
Článek 15.
Článek 16.
Článek 17.
Článek 18.
Oddíl II.
Článek 19.
ČÁST IV.
Článek 20.
ČÁST V.
Článek 21.
Článek 22.
ČÁST VI.
Článek 23.
Článek 24.
Článek 25.
Článek 26.
Článek 27.
Článek 28.
Článek 29.
Článek 30.
Článek 31.
Článek 32.
Článek 33.
ČÁST VII.
Článek 34.
ČÁST VIII.
Článek 35.
Článek 36.
Článek 37.
Článek 38.
Zobrazeno prvních 200 z celkem 340 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
207.
Mírová smlouva s Bulharskem.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ!
DR. EDVARD BENEŠ,
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ,
VŠEM,
KTEŘÍ TENTO LIST ČÍSTI NEBO ČTOUCE SLYŠETI BUDOU,
POZDRAVENÍ.
JMÉNEM SPOJENÝCH A PŘIDRUŽENÝCH MOCNOSTÍ
A
BULHARSKA
BYLA SJEDNÁNA V PAŘÍŽI
DNE 10. ÚNORA 1947
TATO MÍROVÁ SMLOUVA
(Překlad.)
Mírová smlouva s Bulharskem.
Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Spojené státy americké, Australie, Běloruská sovětská socialistická republika, Československo, Řecko, Indie, Nový Zéland, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Jihoafrická Unie a Lidová federativní republika Jugoslavie, jakožto státy, které jsou ve válce s Bulharskem a činně vedly válku proti evropským nepřátelským státům značnými vojenskými silami, označované dále jako „mocnosti spojené a sdružené“, s jedné strany,
a Bulharsko se strany druhé,
hledíce k tomu, že Bulharsko, které se stalo spojencem hitlerovského Německa a zúčastnilo se po jeho boku války proti Svazu sovětských socialistických republik, Spojenému království, Spojeným státům americkým a jiným Spojeným národům, nese svůj podíl odpovědnosti za tuto válku,
že však Bulharsko zanechalo vojenských operací proti Spojeným národům, přerušilo styky s Německem a uzavřelo dne 28. října 1944 příměří s vládami Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království a Spojených států amerických, jednajícími jménem všech Spojených národů, které byly ve válce s Bulharskem, činně se zúčastnilo války proti Německu,
a že mocnosti spojené a sdružené a Bulharsko si přejí uzavříti mírovou smlouvu, která podle zásad spravedlnosti upraví ještě nevyřešené otázky podávající se z událostí shora uvedených a vytvoří základ přátelských styků mezi nimi, umožňujíc tak mocnostem spojeným a sdruženým podporovati žádost Bulharska o jeho přijetí za člena Spojených národů a o jeho přístup ke každé dohodě sjednané pod záštitou Spojených národů,
rozhodly se proto prohlásiti zakončení válečného stavu a uzavříti k tomu cíli tuto mírovou smlouvu a ustanovily tudíž podepsané plnomocníky, kteří, předloživše své plné moci, které byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
Hranice Bulharska.
Hranice Bulharska, vyznačené na mapě připojené k této smlouvě (příloha I) zůstanou takové, jaké byly 1. ledna 1941.
Politické klausule.
Bulharsko učiní všechna nutná opatření, aby všem osobám podléhajícím jeho pravomoci bylo bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství zajištěno užívání lidských práv a základních svobod, čítajíc v to svobodu projevu, tisku a publikace, vyznání, politického přesvědčení a veřejného shromažďování.
Bulharsko, které podle dohody o příměří učinilo opatření, aby byly propuštěny na svobodu bez rozdílu státní příslušnosti a národnosti všechny osoby zajištěné pro svou činnost ve prospěch Spojených národů nebo pro své sympatie k nim nebo pro svůj rasový původ, a aby byly zrušeny diskriminující normy a odstraněna omezení uložená na jejich základě, se zavazuje, že doplní tato opatření a neučiní v budoucnu žádná opatření a nevydá žádné zákony, které by byly neslučitelné s cíli stanovenými v tomto článku.
Bulharsko, které podle dohody o příměří učinilo opatření k rozpuštění všech politických, vojenských nebo polovojenských organisací fašistického rázu na bulharském území, jakož i všech jiných organisací vyvíjejících propagandu nepřátelskou Spojeným národům, nebude v budoucnu trpěti existenci a činnost organisací tohoto druhu, jejichž cílem jest zbaviti lid jeho demokratických práv.
1. Bulharsko učiní všechna potřebná opatření, aby se zajistilo zatčení a vydání soudu:
a) osob obviněných, že spáchaly válečné zločiny a zločiny proti míru nebo lidskosti, nebo je nařídily nebo na nich braly účastenství;
b) příslušníků kterékoliv mocnosti spojené nebo sdružené, kteří jsou obviněni, že porušili zákony své země zradou nebo spoluprací s nepřítelem za války.
2. Na žádost vlády člena Spojených národů, která na tom bude míti zájem, Bulharsko rovněž zajistí, že se dostaví jako svědci osoby spadající pod jeho pravomoc, jejichž výpověď jest nutná pro souzení osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
3. Každá neshoda týkající se použití ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku bude předložena kteroukoliv ze zúčastněných vlád přednostům diplomatických misí Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených států amerických v Sofii, kteří se dohodnou o sporné otázce.
Bulharsko se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv s Italií, Rumunskem, Maďarskem a Finskem, jakož i jiných dohod nebo ujednání, které byly nebo budou sjednány mocnostmi spojenými a sdruženými k obnovení míru, pokud jde o Rakousko, Německo a Japonsko.
Bulharsko se zavazuje, že přijme jakákoliv ujednání, která byla nebo budou sjednána o likvidaci Společnosti národů a Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.
1. Každá spojená nebo sdružená mocnost bude notifikovati Bulharsku do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, které ze svých dvoustranných smluv sjednaných mezi ní a Bulharskem před válkou, si přeje ponechati v účinnosti neb obnoviti. Všechna ustanovení, která nejsou ve shodě s touto smlouvou, se však vypustí z výše uvedených smluv.
2. Všechny takové smlouvy takto notifikované se zapíší v sekretariátu Spojených národů podle článku 102 charty Spojených národů.
3. Všechny takové smlouvy, které nebudou takto notifikovány, budou se považovati za zrušené.
Vojenské, námořní a letecké klausule.
Pozemní, námořní a letecká výzbroj a opevnění budou přísně omezeny na míru nezbytně nutnou pro úkoly vnitrostátní a místní obranu hranic. Podle tohoto ustanovení Bulharsko jest oprávněno podržeti ozbrojené síly nepřevyšující:
a) pro pozemní armádu, čítajíc v to pohraniční stráž, celkový stav 55.000 mužů;
b) pro protiletadlové dělostřelectvo celkový stav 1.800 mužů;
c) pro válečné námořnictvo stav 3.500 mužů a celkovou tonáž 7.250 tun;
d) pro letectvo, čítajíc v to námořní vojenské letectvo, 90 letounů, čítajíc v to záložní letouny, z nichž nanejvýš 70 bude moci býti bojových letounů, a celkový stav 5.200 mužů. Bulharsko nebude směti míti letouny konstruované původně jako letouny bombardovací s vnitřním zařízením pro přepravu leteckých pum, ani jich nabývati.
V každém případě tyto stavy budou zahrnovati bojové jednotky, služby a velící personál.
Personál bulharského vojska, válečného námořnictva a letectva, převyšující stavy povolené podle článku 9, bude propuštěn do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
Osobám, které nejsou členy bulharské armády, válečného námořnictva nebo letectva, se nedostane v žádné formě vojenského, válečného námořního nebo vojenského leteckého výcviku, jak jest vymezen v příloze II.
1. Na sever od řecko-bulharských hranic se zakazuje zřizovati tyto stavby: stálá opevnění, v nichž mohou býti postaveny zbraně schopné stříleti na řecké území; stálá vojenská zařízení, jichž se může užívati k vedení nebo řízení střelby na řecké území, a stálé prostředky zásobovací a skladovací, vybudované jen pro potřeby shora uvedených opevnění a zařízení.
2. Tento zákaz se netýká jiných druhů opevnění, jež nejsou trvalá, nebo povrchového ubytování a zařízení, která jsou určena k tomu, aby sloužila potřebám vnitřní povahy a místní obraně hranic.
Bulharsko nesmí míti, vyráběti nebo zkoušeti žádnou atomovou zbraň, žádné samohybné střely nebo střely řízené nebo přístroje určené pro vrhání těchto střel s výjimkou torped a zařízení na vrhání torped, tvořících obvyklou výzbroj válečných plavidel povolených touto smlouvou, žádné mořské miny nebo torpeda typů přiváděných k výbuchu jinak než dotekem, žádná torpeda schopná řízení posádkou, ponorky nebo jiná ponorná plavidla, motorové torpedové čluny nebo specialisované typy útočných lodí.
Bulharsko si nesmí ponechati, vyráběti nebo jiným způsobem nabývati válečný materiál, převyšující míru toho, co jest nutné k udržování ozbrojených sil povolených článkem 9 této smlouvy, ani míti prostředky k výrobě tohoto válečného materiálu.
1. Nadbytečný válečný materiál původu spojeneckého musí býti dán k disposici příslušné mocnosti spojené nebo sdružené podle instrukcí, které budou dány touto mocností. Nadbytečný bulharský válečný materiál bude dán k disposici vládě Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených států amerických. Bulharsko se zřekne všech práv na tento materiál.
2. Válečný materiál německého původu nebo konstrukce převyšující to, co jest nutné pro ozbrojené síly povolené touto smlouvou, bude dán k disposici těmto třem vládám. Bulharsko nesmí nabývati ani vyráběti žádný válečný materiál německého původu nebo konstrukce; nesmí zaměstnávati ani školiti žádné technické odborníky, čítajíc v to personál vojenského a civilního letectva, kteří jsou nebo byli příslušníky Německa.
3. Nadbytečný válečný materiál, uvedený v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, musí býti vydán nebo zničen do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
4. Vymezení pojmu a seznam válečného materiálu pro účely této smlouvy jsou obsaženy v příloze III.
Bulharsko se zavazuje, že bude plně spolupracovati s mocnostmi spojenými a sdruženými za tím účelem, aby Německu bylo znemožněno činiti vně německého území opatření směřující k jeho opětnému ozbrojení.
Bulharsko se zavazuje, že nezíská ani nevyrobí žádné civilní letouny německé nebo japonské konstrukce nebo obsahující podstatné součástky německé nebo japonské výroby nebo konstrukce.
Každá z vojenských, námořních a leteckých klausulí této smlouvy zůstane v účinnosti, dokud nebude úplně nebo částečně změněna dohodou mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Bulharskem nebo dohodou mezi Radou bezpečnosti a Bulharskem, až Bulharsko se stane členem Spojených národů.
1. Bulharští váleční zajatci budou repatriováni co nejdříve podle ujednání mezi jednotlivými mocnostmi, které tyto zajatce mají, a Bulharskem.
2. Bulharská vláda ponese všechny výlohy, čítajíc v to výlohy vydržování, způsobené dopravou bulharských válečných zajatců z příslušných shromažďovacích středisk, určených vládou příslušné mocnosti spojené nebo sdružené, až do místa jejich vstupu na bulharské území.
Stažení spojeneckých sil.
1. Všechny ozbrojené síly mocností spojených a sdružených budou z Bulharska staženy co možná nejdříve a v každém případě ne později než 90 dnů ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
2. Všechno nepoužité bulharské oběživo a všechny bulharské zásoby, které jsou v držení spojeneckých sil v Bulharsku a jichž bylo nabyto podle článku 15 dohody o příměří, budou vráceny bulharské vládě v téže lhůtě 90 dnů.
3. Bulharsko však poskytne v době mezi dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, a konečným stažením spojeneckých vojenských sil všechny potřeby a zařízení, které mohou býti zvláště požadovány pro stahované vojenské síly mocností spojených a sdružených; za takové potřeby a zařízení bude zaplacena bulharské vládě náležitá náhrada.
Reparace a restituce.
1. Bulharsko odškodní Jugoslavii a Řecko za ztráty, které Jugoslavie a Řecko utrpěly vojenskými operacemi a bulharskou okupací území těchto států; smluvní strany však, berouce v úvahu, že Bulharsko nejen přestalo válčiti proti Spojeným národům, nýbrž též vyhlásilo válku Německu a vskutku proti němu válčilo, se shodují, že Bulharsko dá za ztráty shora uvedené náhradu nikoliv úplnou, nýbrž jen částečnou, totiž 70,000.000 amerických dolarů splatných v osmi letech počínajíc dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, ve výrobcích průmyslu, podniků zabývajících se prvovýrobou a zemědělství. Částka, kterou zaplatí Řecku, činí 45,000.000 amerických dolarů a částka, kterou zaplatí Jugoslavii, činí 25,000.000 amerických dolarů.
2. Množství a druhy zboží, které má býti dodáno, budou určeny dohodami mezi vládou řeckou a jugoslávskou a vládou bulharskou. Tyto dohody budou sděleny přednostům diplomatických misí Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených států amerických v Sofii.
3. Základem výpočtu pro vyúčtování podle tohoto článku bude americký dolar ve své zlaté paritě k 1. červenci 1946, to jest 35 dolarů za jednu unci zlata.
4. Základem pro ocenění zboží dodaného podle tohoto článku budou mezinárodní tržní ceny z roku 1938 v dolarech Spojených států s patnáctiprocentní přirážkou při továrních výrobcích a desítiprocentní přirážkou při ostatním zboží. Výlohy za dopravu k řeckým nebo jugoslávským hranicím půjdou k tíži bulharské vlády.
1. Bulharsko přijímá zásady prohlášení Spojených národů z 5. ledna 1943 a vrátí v nejkratší možné lhůtě majetek odvlečený z území některého ze Spojených národů.
2. Povinnost vrátiti majetek se vztahuje na všechen zjistitelný majetek, který jest nyní v Bulharsku a některou z mocností osy byl odvlečen násilím nebo donucením z území kteréhokoliv ze Spojených národů, bez ohledu na případné pozdější převody, jimiž nynější držitel takového majetku nabyl jeho držby.
3. Jestliže v jednotlivých případech jest Bulharsku nemožno vrátiti předměty hodnoty umělecké, historické nebo archeologické, které tvoří část kulturního dědictví Spojeného národa, z jehož území tyto předměty byly odvlečeny bulharskými armádami, úřady nebo příslušníky násilím nebo donucením, Bulharsko se zavazuje, že dá dotčenému Spojenému národu předměty téhož druhu a přibližně téže hodnoty, jakou měly předměty odvlečené, pokud jest možno takové předměty v Bulharsku opatřiti.
4. Bulharská vláda vrátí majetek uvedený v tomto článku v dobrém stavu a ponese všechny s tím v Bulharsku spojené výlohy za práci, materiál a dopravu.
5. Bulharská vláda bude spolupracovati se Spojenými národy při vyhledávání a vracení majetku podléhajícího vrácení podle tohoto článku a učiní na svůj náklad všechna k tomu potřebná opatření.
6. Bulharská vláda učiní nutná opatření, aby byl vrácen majetek uvedený v tomto článku, který jest držen v některé třetí zemi osobami podléhajícími bulharské pravomoci.
7. Žádosti za vrácení majetku budou odevzdány bulharské vládě vládou země, z jejíhož území byl majetek odvlečen, při čemž se rozumí, že na železniční vozový park bude pohlíženo, jako by byl odvlečen z území, jemuž původně náležel. Žádosti bude možno podávati do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
8. Průvodní břemeno identifikovati majetek a dokázati vlastnictví k němu, jde k tíži vlády, uplatňující nárok, a břemeno důkazu, že majetek nebyl odvlečen násilím nebo donucením, připadá vládě bulharské.
Hospodářské klausule.
1. Bulharsko, pokud tak již neučinilo, obnoví v Bulharsku všechna zákonná práva a zájmy Spojených národů a jejich příslušníků tak, jak byly 24. dubna 1941, a vrátí všechen majetek Spojených národů a jejich příslušníků, který jest v Bulharsku, v tom stavu, v jakém jest nyní.
2. Bulharská vláda se zavazuje, že vrátí všechen majetek, práva a zájmy spadající pod tento článek, prosté všech dluhů a jakýchkoliv břemen, jimiž snad byly zatíženy následkem války, aniž bulharská vláda v souvislosti s jejich vrácením uloží jakékoliv dávky. Bulharská vláda prohlásí nicotnost všech opatření, čítajíc v to zabavení, sekvestraci nebo kontrolu, která učinila proti majetku Spojených národů mezi 24. dubnem 1941 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti. V případech, kdy majetek nebude vrácen do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, bude nutno podati žádost bulharským úřadům nejpozději do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, vyjma případy, kdy žadatel může prokázati, že nemohl podati svou žádost v této lhůtě.
3. Bulharská vláda zruší převody týkající se majetku, práv a zájmů jakéhokoliv druhu náležejících příslušníkům Spojených národů, jestliže k těmto převodům došlo násilím nebo donucením vykonaným vládami osy nebo jejich orgány za války.
4. a) Bulharská vláda jest odpovědna, že majetek vrácený příslušníkům Spojených národů podle odstavce 1 tohoto článku bude uveden v zcela řádný stav. V případech, kdy majetek nemůže býti vrácen, nebo kdy následkem války příslušník Spojených národů utrpěl ztrátu zásahem do svého majetku v Bulharsku nebo jeho poškozením, dostane od bulharské vlády náhradu v leva ve výši dvou třetin částky, potřebné v době placení ke koupi podobného majetku nebo k náhradě utrpěné ztráty. V žádném případě nebude, pokud jde o náhradu, nakládáno s příslušníky Spojených národů méně příznivě než s příslušníky bulharskými.
b) Příslušníci Spojených národů, kteří mají přímé nebo nepřímé vlastnické zájmy v právnických osobách nebo sdruženích, jež nejsou příslušníky Spojených národů ve smyslu odstavce 8 písmene a) tohoto článku, které však utrpěly ztrátu zásahem do svého majetku v Bulharsku nebo jeho poškozením, dostanou náhradu podle výše uvedeného písmene a). Tato náhrada se vypočítá na podkladě celkové ztráty nebo škody utrpěné právnickou osobou nebo sdružením a bude v témže poměru k takové ztrátě nebo škodě, ve kterém jsou zájmy takových příslušníků v právnické osobě nebo sdružení k celému jejich kapitálu.
c) Náhrada bude vyplacena prosta všech daní, dávek nebo jiných poplatků. Bude jí možno v Bulharsku volně užívati, avšak bude podrobena předpisům o devisové kontrole, které by byly toho času v Bulharsku v platnosti.
d) Bulharská vláda bude s příslušníky Spojených národů nakládati stejně jako s příslušníky bulharskými, pokud jde o přidělování materiálu na opravu nebo uvedení v předešlý stav jejich majetku v Bulharsku a pokud jde o přidělování devis pro dovoz takového materiálu.
e) Bulharská vláda poskytne příslušníkům Spojených národů odškodnění v leva v témž poměru, jak jest stanoveno v písmeni a) shora, jako náhradu za ztrátu nebo škodu vzniklou následkem zvláštních opatření, jimiž byl za války postižen jejich majetek, která se však nevztahovala na bulharský majetek. Toto písmeno neplatí, pokud jde o ušlý zisk.
5. Všechny přiměřené výlohy, které vzniknou v Bulharsku zjišťováním nároků, čítajíc v to odhad ztrát nebo škod, půjdou k tíži bulharské vlády.
6. Příslušníci Spojených národů a jejich majetek budou osvobozeni od všech výjimečných daní, dávek nebo poplatků, jež bulharská vláda nebo kterýkoliv bulharský úřad uložil na jejich kapitálové jmění v Bulharsku mezi dnem příměří a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, speciálně za účelem úhrady výloh vyplývajících z války nebo úhrady výloh okupačních armád nebo reparací splatných některému ze Spojených národů. Všechny částky, které byly takto zaplaceny, budou vráceny.
7. Vlastník majetku, o nějž jde, a bulharská vláda mohou sjednati dohody, které nahradí ustanovení tohoto článku.
8. Pro účely tohoto článku:
a) Výraz „příslušníci Spojených národů“ značí fysické osoby, které jsou příslušníky některého ze Spojených národů, nebo právnické osoby nebo sdružení ustavené podle právního řádu některého ze Spojených národů v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, za podmínky, že řečené fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení měly tento status již ke dni příměří s Bulharskem.
Výraz „příslušníci Spojených národů“ zahrnuje rovněž všechny fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení, s nimiž se podle právního řádu, platného za války v Bulharsku, nakládalo jako s nepřáteli.
b) Výraz „vlastník“ značí příslušníka Spojených národů, jak jest určen shora v písmeni a), který má právní nárok na majetek, o nějž jde, a zahrnuje nástupce vlastníka za podmínky, že nástupce jest rovněž příslušníkem Spojených národů ve smyslu písmene a). Jestliže nástupce koupil majetek, když byl již poškozen, zcizitel podrží svá práva na odškodnění podle tohoto článku, aniž tím budou dotčeny závazky mezi zcizitelem a nabyvatelem podle vnitrostátního právního řádu.
c) Výraz „majetek“ značí všechny statky movité nebo nemovité, hmotné nebo nehmotné, čítajíc v to vlastnictví živnostenské, literární a umělecké, jakož i všechna práva nebo zájmy jakéhokoliv druhu na majetku.
Bulharsko uznává, že Sovětský svaz má nárok na veškerý německý majetek v Bulharsku, jenž byl Kontrolní radou pro Německo převeden na Sovětský svaz, a zavazuje se, že učiní všechna potřebná opatření, aby takové převody usnadnilo.
1. Každá ze spojených a sdružených mocností bude míti právo zabaviti, podržeti, likvidovati nebo jinak naložiti s veškerým majetkem, právy a zájmy, které v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti, budou na jejím území a budou majetkem Bulharska nebo bulharských příslušníků, a použíti tohoto majetku nebo výtěžku zaň k účelům, které bude pokládati za žádoucí, v mezích svých nároků a nároků svých příslušníků proti Bulharsku nebo bulharským příslušníkům, čítajíc v to pohledávky, kromě nároků plně uspokojených podle jiných článků této smlouvy. Všechen bulharský majetek nebo výtěžek zaň, pokud převyšuje částku těchto nároků, bude vrácen.
2. Bulharský majetek bude likvidován a bude s ním naloženo podle právního řádu příslušné mocnosti spojené nebo sdružené. Bulharský majitel nebude míti žádná práva na tento majetek, vyjma ta, která by mu dával řečený právní řád.
3. Bulharská vláda se zavazuje, že odškodní bulharské příslušníky, jejichž majetek bude odňat podle tohoto článku a nebude jim vrácen.
4. Tímto článkem se neukládá žádné spojené nebo sdružené mocnosti závazek vrátiti živnostenské vlastnictví bulharské vládě nebo bulharským příslušníkům, nebo zahrnouti takové vlastnictví při určení částky, která může býti podržena podle odstavce 1 tohoto článku. Vláda každé z mocností spojených a sdružených bude míti právo uložiti taková omezení, podmínky a výhrady na práva nebo zájmy na živnostenském vlastnictví na území této spojené nebo sdružené mocnosti, nabyté vládou nebo příslušníky Bulharska dříve, než tato smlouva nabude účinnosti, jaké vláda spojené nebo sdružené mocnosti bude v zájmu státním považovati za nutné.
5. O majetku, o němž se mluví v odstavci 1 tohoto článku, bude se míti za to, že zahrnuje bulharský majetek, který podléhal kontrole z důvodu válečného stavu mezi Bulharskem a mocností spojenou nebo sdruženou, mající pravomoc nad tímto majetkem; nebude však zahrnovati:
a) majetek bulharské vlády, jehož se užívá ke konsulárním nebo diplomatickým účelům;
b) majetek náležející náboženským organisacím nebo soukromým lidumilným institucím a užívaný pro náboženské nebo lidumilné účely;
c) majetek fysických osob bulharské příslušnosti, majících povolení sídliti na území státu, v němž jest tento majetek, nebo na území kteréhokoliv Spojeného národa, kromě bulharského majetku, který byl kdykoliv za války podroben opatřením, jež se všeobecně nevztahovala na majetek bulharských příslušníků sídlících na témž území;
d) majetková práva vzniklá po obnovení obchodních a finančních styků mezi spojenými a sdruženými mocnostmi a Bulharskem, nebo vzniklá z ujednání mezi Bulharskem a vládou kterékoliv spojené nebo sdružené mocnosti po 28. říjnu 1944;
e) práva z vlastnictví literárního a uměleckého.
1. Ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nebude se již s majetkem Bulharska a bulharských příslušníků v Německu nakládati jako s majetkem nepřátelským, a všechna omezení opírající se o takový režim budou zrušena.
2. Zjistitelný majetek Bulharska a bulharských příslušníků, odvlečený násilím nebo nátlakem z bulharského území do Německa německým vojskem neb úřady po 28. říjnu 1944, podléhá navrácení.
3. Uvedení do předešlého stavu bulharského majetku v Německu a jeho vrácení se provede podle směrnic, které dají mocnosti obsadivší Německo.
4. Bez újmy těchto a jiných ustanovení přijatých ve prospěch Bulharska a bulharských příslušníků mocnostmi obsadivšími Německo, Bulharsko se zříká za sebe a za bulharské příslušníky všech nároků proti Německu a německým příslušníkům, které nebyly vyrovnány do 8. května 1945, vyjma nároky ze smluv a jiných závazků sjednaných před 1. zářím 1939 a práva nabytá před tímto dnem. O tomto zřeknutí se bude míti za to, že zahrnuje pohledávky, všechny mezistátní nároky plynoucí z ujednání sjednaných za války a všechny nároky ze ztrát nebo škod vzniklých za války.
1. Válečný stav sám o sobě nebude považován za okolnost, která by měla vliv na povinnost uhraditi peněžní dluhy, pocházející ze závazků a smluv, které tu byly dříve, než vznikl válečný stav, a z práv nabytých před touto dobou, které se staly splatnými před tím, než tato smlouva nabyla účinnosti, a z nichž jsou zavázáni vláda nebo příslušníci bulharští vládě nebo příslušníkům některé z mocností spojených a sdružených, nebo vláda nebo příslušníci některé z mocností spojených a sdružených vládě nebo příslušníkům bulharským.
2. Pokud v této smlouvě není výslovně stanoveno jinak, žádné její ustanovení se nesmí vykládati tak, že by to nepříznivě působilo na poměr mezi dlužníky a věřiteli vyplývající ze smluv uzavřených před válkou buď bulharskou vládou nebo bulharskými příslušníky.
1. Bulharsko se zříká jménem vlády bulharské a bulharských příslušníků všech nároků jakékoliv povahy proti mocnostem spojeným a sdruženým, vzniklých přímo z války nebo z opatření učiněných následkem válečného stavu v Evropě po 1. září 1939, bez rozdílu, zda spojená nebo sdružená mocnost byla v uvedené době ve válce s Bulharskem čili nic.
Toto zřeknutí zahrnuje:
a) nároky na náhradu za ztráty nebo škody utrpěné následkem činů ozbrojených sil neb úřadů mocností spojených nebo sdružených;
b) nároky vyplývající z přítomnosti, operací nebo z činnosti ozbrojených sil neb úřadů mocností spojených nebo sdružených na bulharském území;
c) nároky z nálezů nebo nařízení kořistních soudů mocností spojených nebo sdružených, při čemž Bulharsko uznává za platné a vykonatelné všechny nálezy a nařízení uvedených kořistních soudů vydané 1. září 1939 nebo po tomto dni, týkající se bulharských plavidel, bulharského zboží nebo placení výloh;
d) nároky vyplývající z výkonu práv válčící strany nebo z opatření učiněných za účelem výkonu těchto práv.
2. Ustanovení tohoto článku vyloučí úplně a s konečnou platností všechny nároky takové povahy, jaké jsou tu uvedeny, které od nynějška zaniknou, ať jest kdokoliv zúčastněnou stranou. Bulharská vláda se zavazuje, že poskytne přiměřenou náhradu v leva osobám, které následkem rekvisice dodávaly zboží nebo konaly služby ozbrojeným silám spojených nebo sdružených mocností na území bulharském, a na uspokojení nároků proti ozbrojeným silám spojených nebo sdružených mocností za škody způsobené na bulharském území a nepocházející z válečných událostí.
3. Bulharsko se rovněž zříká jménem vlády bulharské a bulharských příslušníků všech nároků té povahy, které zahrnuje odstavec 1 tohoto článku, proti každému ze Spojených národů, jehož diplomatické styky s Bulharskem byly za války přerušeny a který jednal v součinnosti s mocnostmi spojenými a sdruženými.
4. Zřeknutí se nároků uvedených v odstavci 1 tohoto článku se strany Bulharska zahrnuje veškeré nároky vzniklé z opatření kterékoliv z mocností spojených a sdružených o bulharských plavidlech mezi 1. zářím 1939 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jakož i všechny nároky a pohledávky, vyplývající z nyní platných úmluv o válečných zajatcích.
1. Dokud nebudou uzavřeny obchodní smlouvy nebo dohody mezi jednotlivými Spojenými národy a Bulharskem, bulharská vláda bude povinna po dobu osmnácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nakládati s každým ze Spojených národů, který ve skutečnosti bude vzájemně nakládati stejně s Bulharskem v podobných věcech, takto:
a) pokud jde o cla a dovozní nebo vývozní poplatky, vnitrostátní zdanění dovezeného zboží a všechny předpisy toho se týkající, Spojené národy budou požívati bezpodmínečně doložky nejvyšších výhod;
b) ve všech ostatních směrech nebude Bulharsko libovolně nepříznivěji nakládati se zbožím pocházejícím z kteréhokoliv území kteréhokoliv ze Spojených národů neb určeným do takového území, než se zbožím podobného druhu pocházejícím z území kteréhokoliv jiného ze Spojených národů nebo kteréhokoliv jiného cizího státu nebo určeným do takového území;
c) příslušníkům Spojených národů, a to i právnickým osobám, se poskytne režim jako příslušníkům vlastním a příslušníkům národa s nejvyššími výhodami ve všech věcech, týkajících se obchodu, průmyslu, plavby a jiných druhů podnikatelské činnosti v Bulharsku. Tato ustanovení se nebudou vztahovati na civilní letectví;
d) Bulharsko neposkytne žádnému státu výlučné nebo přednostní právo, pokud jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku; poskytne však všem Spojeným národům stejné podmínky pro nabytí mezinárodních obchodně-leteckých práv na bulharském území, zahrnujíc v to právo přistávati pro doplnění pohonných hmot a pro opravy, a poskytne, pokud jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku, všem Spojeným národům na základě vzájemnosti a bez diskriminace právo létati přes bulharské území, aniž se přistane. Tato ustanovení se nesmějí dotknouti zájmů národní obrany Bulharska.
2. Výše uvedené závazky, které Bulharsko na sebe vzalo, se rozumějí s výhradou výjimek obvykle obsažených v obchodních smlouvách, jež Bulharsko uzavřelo před válkou; ustanovení týkající se vzájemnosti poskytnuté každým ze Spojených národů se rozumějí s výhradou výjimek obvykle obsažených v obchodních smlouvách uzavřených tímto státem.
Bulharsko usnadní v nejvyšší míře železniční transitní přepravu svým územím za přiměřené sazby a sjedná se sousedními státy na podkladě vzájemnosti všechny dohody, jež budou potřebné k tomu účelu.
1. Všechny spory, které by mohly vzniknouti, pokud jde o články 22 a 23 a přílohy IV, V a VI této smlouvy, budou předloženy smírčí komisi složené ve stejném počtu ze zástupců příslušné vlády zúčastněného Spojeného národa a vlády bulharské. Nedosáhne-li se dohody do tří měsíců poté, co spor byl předložen smírčí komisi, každá z obou vlád může žádati, aby do komise byl přibrán třetí člen, a nedojde-li mezi oběma vládami k dohodě o volbě tohoto člena, může každá z obou stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval.
2. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako konečné a závazné.
Články 22, 23, 29 a příloha VI této smlouvy budou se vztahovati na mocnosti spojené a sdružené a Francii a na ty Spojené národy, jejichž diplomatické styky s Bulharskem byly za války přerušeny.
Klausule o Dunaji.
Plavba na Dunaji bude svobodná a volná pro příslušníky, obchodní plavidla a zboží všech států na základě rovnosti, pokud jde o přístavní a plavební poplatky a podmínky pro obchodní plavbu. Toto ustanovení se nebude vztahovati na dopravu mezi přístavy téhož státu.
Závěrečné klausule.
1. Po dobu nepřevyšující osmnáct měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, přednostové diplomatických misí Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených států amerických v Sofii budou ve vzájemné dohodě zastupovati mocnosti spojené a sdružené při jednání s bulharskou vládou ve všech otázkách týkajících se provedení a výkladu této smlouvy.
2. Tito tři přednostové misí dají bulharské vládě takové směrnice, odborné rady a objasnění, jichž snad bude třeba k zajištění rychlého a účinného provedení této smlouvy, jak podle slovního znění, tak i podle jejího ducha.
3. Bulharská vláda poskytne řečeným třem přednostům misí všechny nutné informace a všechnu pomoc, jichž snad budou potřebovati při plnění úkolů svěřených jim touto smlouvou.
1. S výjimkou případů, kde jiné řízení je zvláště předepsáno některým článkem této smlouvy, každý spor o výklad nebo provedení smlouvy, který nebude vyřízen přímým diplomatickým jednáním, bude předložen třem přednostům misí jednajícím podle článku 35, s tou výjimkou, že v tomto případě přednostové misí nebudou omezeni lhůtou stanovenou v tomto článku. Každý takový spor, který nebude jimi vyřízen do dvou měsíců, bude, ač-li sporné strany se mezi sebou nedohodnou o jiném způsobu vyřízení, na žádost jedné nebo druhé sporné strany předložen komisi složené ze zástupce každé strany a třetího člena zvoleného vzájemnou dohodou obou stran z příslušníků třetího státu. Kdyby obě strany se do jednoho měsíce nedohodly o jmenování třetího člena, může každá z obou stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval.
2. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako konečné a závazné.
1. Každý člen Spojených národů, který není signatářem této smlouvy a který jest ve válce s Bulharskem, může přistoupiti k této smlouvě a po přístupu bude považován pro účely této smlouvy za sdruženou mocnost.
2. Listiny o přístupu se uloží u vlády Svazu sovětských socialistických republik a stanou se účinnými, jakmile budou uloženy.
Tato smlouva, jejíž ruský a anglický text jsou autentické, bude ratifikována mocnostmi spojenými a sdruženými. Bude také ratifikována Bulharskem. Nabude účinnosti ihned po uložení ratifikačních listin Svazem sovětských socialistických republik, Spojeným královstvím Velké Britannie a Severního Irska a Spojenými státy americkými. Ratifikační listiny se uloží v nejkratší možné lhůtě u vlády Svazu sovětských socialistických republik.
Pro každou mocnost spojenou nebo sdruženou, jejíž ratifikační listina bude uložena později, smlouva nabude účinnosti dnem uložení. Tato smlouva se uloží v archivech vlády Svazu sovětských socialistických republik, která vydá ověřený opis každému ze signatárních států.
Seznam příloh.
I. Mapa bulharských hranic.
Obsah
ČÁST I.
Článek 1.
ČÁST II.
Oddíl I.
Článek 2.
Článek 3.
Článek 4.
Článek 5.
Oddíl II.
Článek 6.
Článek 7.
Článek 8.
ČÁST III.
Oddíl I.
Článek 9.
Článek 10.
Článek 11.
Článek 12.
Článek 13.
Článek 14.
Článek 15.
Článek 16.
Článek 17.
Článek 18.
Oddíl II.
Článek 19.
ČÁST IV.
Článek 20.
ČÁST V.
Článek 21.
Článek 22.
ČÁST VI.
Článek 23.
Článek 24.
Článek 25.
Článek 26.
Článek 27.
Článek 28.
Článek 29.
Článek 30.
Článek 31.
Článek 32.
Článek 33.
ČÁST VII.
Článek 34.
ČÁST VIII.
Článek 35.
Článek 36.
Článek 37.
Článek 38.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Smlouva JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, DR. EDVARD BENEŠ č. 207/1947 Sb., Mírová smlouva s Bulharskem |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 16.12.1947 |
|---|---|
| Účinnost od | 14.10.1947 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0