Zákon č. 195/1949 Sb.

Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění

Platný Účinnost od 10.08.1949
195.
Zákon
ze dne 14. července 1949
o jednacím řádu Národního shromáždění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Část I.

Úvodní ustanovení.
§ 1.
(1) Jednací řád Národního shromáždění upravuje základní zásady jednání Národního shromáždění, jeho styky s vládou a navenek vůbec.
(2) Vnitřní poměry a další pravidla jednání upravuje si Národní shromáždění v rámci tohoto jednacího řádu vlastním usnesením (§ 105).

Část II.

Jak se Národní shromáždění ustavuje. Ustavující schůze.
§ 2.
Ustavující schůzi nově zvoleného Národního shromáždění svolá president republiky do 6 týdnů po vyhlášení výsledku voleb.
§ 3.
Než bude zvoleno předsednictvo, řídí ustavující schůzi předseda nebo některý z místopředsedů dřívějšího Národního shromáždění.
§ 4.
(1) Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsedy, místopředsedů a ostatních členů předsednictva.
(2) Sčítání hlasů provádějí čtyři poslanci pověření předsedajícím.
§ 5.
Jakmile se zvolí nové předsednictvo, ujme se nově zvolený předseda řízení schůze, přijme slib dosud předsedajícího, byl-li tento zvolen poslancem nového Národního shromáždění, a dá provést volbu zapisovatelů.
§ 6.
Pak podá předseda dřívějšího Národního shromáždění nebo některý z jeho místopředsedů zprávu o činnosti předsednictva za dobu, kdy Národní shromáždění nezasedalo (§ 66 ústavy).

Část III.

Zasedání Národního shromáždění.
§ 7.
(1) Národní shromáždění se schází ke dvěma řádným zasedáním v roce: jarnímu v březnu, podzimnímu v říjnu. Svolává je president republiky (§ 49, odst. 1 ústavy).
(2) K mimořádnému zasedání se sejde Národní shromáždění, kdykoliv je k němu svolá president republiky nebo výjimečně předsednictvo Národního shromáždění, jestliže je president republiky přes žádost nadpoloviční většiny poslanců nesvolal ve lhůtě stanovené v § 49, odst. 3 ústavy.
§ 8.
Zasedání se končí, prohlásí-li president republiky zasedání za skončené (§ 49, odst. 2 ústavy), nebo uplyne-li volební období (§ 50, odst. 2 ústavy), nebo rozpustí-li president republiky Národní shromáždění (§ 50, odst. 1 ústavy).
§ 9.
Bylo-li zasedání Národního shromáždění prohlášeno za skončené, nebo uplynulo-li volební období Národního shromáždění nebo bylo-li Národní shromáždění rozpuštěno, končí všechny jeho práce mimo činnost předsednictva.
§ 10.
(1) Nově zvolené Národní shromáždění se může na návrh svého předsednictva nebo na návrh vlády usnést, že učiní předmětem svého jednání věci, které v dřívějším Národním shromáždění nebyly dokončeny.
(2) Bylo-li však zasedání prohlášeno za skončené, pokračuje Národní shromáždění v příštím zasedání v pracích podle toho stavu, v jakém byly při skončení minulého zasedání.
§ 11.
Při pouhém odročení zasedání presidentem republiky (§ 49, odst. 2 ústavy) nastává v něm pouze přestávka a všechny výbory mohou pokračovat ve své práci.

Část IV.

Předměty jednání.
§ 12.
Předměty jednání Národního shromáždění jsou:
1. zprávy a podněty presidenta republiky (§ 74, odst. 1, č. 5 ústavy),
2. připomínky presidenta republiky (§§ 58 a 59 ústavy),
3. návrhy, podněty a zprávy předsednictva, užšího předsednictva a předsedy Národního shromáždění,
4. návrhy vlády, prohlášení vlády a členů vlády,
5. návrhy a podněty poslanců,
6. zprávy a podněty výborů,
7. dotazy (interpelace),
8. provádění voleb jemu příslušejících.
§ 13.
(1) Návrhy zákonů podávané poslanci (iniciativní návrhy poslanců) musí být podány písemně v kanceláři Národního shromáždění a podepsány alespoň 20 poslanci.
(2) Takový návrh musí obsahovat přesnou formulaci toho, na čem se má Národní shromáždění usnést, a musí být k němu přiložen rozpočet o finančním dosahu osnovy a návrh na úhradu potřebného nákladu (§ 57 ústavy).
§ 14.
(1) Návrhy předsednictva Národního shromáždění, návrhy vlády a iniciativní návrhy poslanců (§ 13) se vytisknou a dodají co nejdříve poslancům.
(2) Užší předsednictvo může, nejde-li o návrhy zákonů, upustit od úplného vytištění návrhů a nahradit je stručným označením obsahu s upozorněním, že do úplných návrhů lze nahlédnouti v kanceláři Národního shromáždění.
§ 15.
Vládní návrhy, jakož i podle povahy věci návrhy a podněty předsednictva, užšího předsednictva nebo výborů, přikáže užší předsednictvo Národního shromáždění příslušnému výboru k projednání a podání zprávy, pokud je neponechá předsednictvu k projednání a podání zprávy Národnímu shromáždění (§ 54, č. 1).
§ 16.
(1) Iniciativní návrhy poslanců může však předsednictvo, shledá-li po jejich prozkoumání, že se nehodí k věcnému projednávání, do 30 dnů od podání návrhu zamítnout. Jinak musí předsednictvo návrh projednat a podat o něm zprávu sněmovně nebo jej přikázat příslušnému výboru k projednání a podání zprávy.
(2) O zamítavém usnesení vyrozumí předsednictvo navrhovatele. Tito mohou do osmi dnů poté podati u předsedy Národního shromáždění písemný návrh, aby Národní shromáždění toto zamítavé usnesení zrušilo. Předseda je povinen předložiti věc k rozhodnutí Národnímu shromáždění v některé z nejbližších tří schůzí. Národní shromáždění rozhodne prostým hlasováním.
(3) Rozhodne-li Národní shromáždění, že návrh má být předmětem jednání, postupuje předsednictvo podle odstavce 1, druhá věta.
§ 17.
Vládní návrhy i iniciativní návrhy poslanců mohou být odvolány, dokud Národní shromáždění nepřikročí k hlasování o nich.
§ 18.
(1) Užší předsednictvo Národního shromáždění předkládá Národnímu shromáždění k projednání podle své úvahy návrhy a podněty vyšlé buď z jeho vlastní iniciativy nebo přímo z iniciativy lidu (návrhy, podněty, resoluce, petice a pod.).
(2) Nepředloží-li užší předsednictvo tyto návrhy, podněty, resoluce, petice a pod. k projednání Národnímu shromáždění, rozhodne o nich samo.

Část V.

Plenární schůze.
§ 19.
Plenární schůze může být zahájena a Národní shromáždění je způsobilé jednati, je-li přítomna v zasedací síni alespoň jedna třetina poslanců.
§ 20.
Plenární schůze se mohou zúčastniti členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu, dále zástupci jimi vyslaní (§ 55, odst. 3 ústavy).
§ 21.
Člen vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu je povinen dostaviti se osobně do schůze Národního shromáždění, usnese-li se na tom Národní shromáždění na písemný návrh alespoň 20 poslanců prostým hlasováním bez rozpravy, nebo požádá-li o to předsednictvo Národního shromáždění (§ 55 ústavy).
§ 22.
Plenární schůze Národního shromáždění jsou zpravidla veřejné.
§ 23.
(1) Důvěrná (neveřejná) schůze se koná výjimečně, usnese-li se na tom Národní shromáždění na návrh svého předsedy nebo na návrh vlády nebo člena vlády, a to bez rozpravy prostým hlasováním.
(2) Usnese-li se Národní shromáždění, že bude schůze neveřejná, nařídí ihned předseda, aby posluchači opustili zasedací síň. V neveřejné schůzi smějí setrvati mimo poslance jen členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu, jedná-li se o věc z oboru jeho působnosti, dále zaměstnanci kanceláře Národního shromáždění určení předsedou a na návrh členů vlády se souhlasem plenární schůze Národního shromáždění, daným prostým hlasováním bez rozpravy, jejich zástupci.
(3) Zápis o jednání, jakož i těsnopisecká zpráva o neveřejné schůzi se neuveřejňují, ledaže by se Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy usneslo jinak.
§ 24.
(1) Pořad jednání plenární schůze stanoví užší předsednictvo Národního shromáždění. Předseda sdělí před ukončením schůze usnesení užšího předsednictva o době a způsobu svolání příští schůze. Před ukončením schůze nebo při zahájení příští schůze sdělí předseda pořad a dotáže se, zda není proti němu námitek. O pořadu nebo i námitkách rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.
(2) Na návrh předsedův může Národní shromáždění za schůze prostým hlasováním bez rozpravy přesunouti pořad jednání nebo jednání o některém předmětu přerušiti a projednávati jiný bod denního pořadu.
§ 25.
(1) Sdělení předsednictva Národního shromáždění, vlády a výborů Národního shromáždění, zejména sdělení o tom, které návrhy, jak a komu jsou přiděleny, došlé zprávy a dotazy oznámí předseda ve schůzi; sdělení taková mohou býti oznámena i písemně, nejde-li o věc, o které jednací řád nařizuje hlasování.
(2) Ke sdělení předsednictva možno se hlásit o slovo jen, pokud tak jednací řád výslovně stanoví; přihlásí-li se poslanec k písemným sdělením, může mu předseda na konci schůze udělit slovo podle své úvahy.
§ 26.
Užší předsednictvo může rozpravu rozdělit, jde-li o věci závažné, na povšechnou a podrobnou. Předseda rozhodne, jak se bude vzhledem k tomu o věci hlasovat. Bude-li proti předsedovu rozhodnutí podána námitka, rozhodne Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním.
§ 27.
(1) Řečníci se mohou hlásit o slovo u předsedy již před schůzí nebo za schůze osobně nebo prostřednictvím klubu, dokud není usnesen konec rozpravy, jinak dokud předseda nedá závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Při zahájení rozpravy oznámí předseda dosud přihlášené řečníky. Po zpravodajově řeči uděluje předseda slovo řečníkům zpravidla v pořadí jejich přihlášek.
(3) Slova se smí ujmouti jen ten, komu je předseda udělí; mluví se s řečniště.
(4) Kdo, byv vyzván k řeči, není přítomen, ztrácí slovo.
(5) Řečníci si mohou pořadí vyměnit, musí to však, než přijde řada na prvého z nich, oznámit předsedovi.
(6) Národní shromáždění může na návrh užšího předsednictva bez rozpravy prostým hlasováním omezit dobu řeči.
(7) Řeči k jednacímu řádu, poznámky osobní a věcné připustí předseda podle svého uvážení. Tyto řeči a poznámky nesmějí trvati déle než 5 minut.
(8) Chce-li se předseda zúčastnit rozpravy, předá řízení schůze.
§ 28.
(1) Návrhy týkající se pouze způsobu jednání, jakož i návrhy na konec rozpravy může podati každý poslanec. Národní shromáždění se o nich usnáší prostým hlasováním bez rozpravy.
(2) Návrh na odročení jednání o věci nebo na její vrácení předsednictvu nebo výboru s určitým příkazem může podati každý poslanec; byl-li zamítnut, nelze jej během jednání o téže věci a v téže schůzi opakovat.
§ 29.
Návrhy vedlejší a pozměňovací musí být podány písemně nejpozději hned po tom, kdy bude usneseno rozpravu skončit, nebo kdy předseda prohlásí, že již nikdo není ke slovu přihlášen. Tyto návrhy stejně jako návrh, aby se přešlo k dennímu pořadu, musí být podepsány alespoň 20 poslanci.
§ 30.
Členům vlády a předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu budiž uděleno slovo, kdykoliv o to požádají, a to i po skončení rozpravy; předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu však jen, jde-li o obor jeho působnosti.
§ 31.
Předseda Národního shromáždění udělí slovo předsedovi nebo členům vlády také k prohlášení, která nejsou v souvislosti s pořadem schůze. Na návrh užšího předsednictva nebo kteréhokoliv z poslanců může se Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, aby byla o prohlášení zahájena rozprava. Rozprava se zakončí hlasováním, zda Národní shromáždění toto prohlášení schvaluje či neschvaluje.
§ 32.
Národní shromáždění může se prostým hlasováním bez rozpravy k návrhu užšího předsednictva nebo kteréhokoliv poslance usnésti, aby byla zahájena rozprava o návrzích a podnětech předsednictva (užšího předsednictva).
§ 33.
(1) Po řečnících udělí předseda závěrečné slovo zpravodajům, jinak navrhovateli podepsanému na prvém místě na návrhu; ten se však může vzdát slova ve prospěch jiného navrhovatele.
(2) Ujme-li se slova po skončení rozpravy člen vlády, je tím rozprava znovu zahájena.
§ 34.
(1) Předseda může po předchozím napomenutí odejmouti řečníkovi slovo, odchyluje-li se od projednávané věci nebo překročí-li stanovenou dobu řeči.
(2) Předseda odejme slovo řečníkovi, porušuje-li jednací řád nebo vážnost jednání Národního shromáždění.
(3) Poslanec, kterému bylo slovo odňato, nesmí v téže rozpravě již mluviti.
(4) Návrhy, směřující zřejmě k maření nebo k svévolnému zdržování jednání Národního shromáždění, může předseda vyloučiti z jednání.
(5) Podá-li poslanec, kterého se týká některé z opatření učiněných podle předchozích odstavců, námitky u předsedy, rozhodne o nich Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním.
§ 35.
Urazí-li poslanec ve schůzi ústavního činitele, neuposlechne-li nařízení nebo opatření předsedova anebo maří-li přesto, že byl již předsedou napomenut, jednání, může ho předseda vyloučit ze schůze na dobu celé schůze, v těžších případech až na dobu tří schůzí dalších. Vyloučený se může odvolati do 8 dnů k užšímu předsednictvu Národního shromáždění.
§ 36.
(1) Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(2) Usnesení, kterým se mění ústava, schvaluje ústavní zákon nebo se rozhoduje o vypovědění války, potřebuje k platnosti, aby pro ně hlasovaly nejméně 3/5 všech poslanců.
(3) Stejné většiny je třeba k platnosti usnesení, kterými se vynáší rozsudek v trestním řízení proti presidentu republiky nebo členu vlády (§ 54 ústavy).
(4) K usnesení o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo členu vlády, který musí být podepsán nejméně 100 poslanci, je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, nadpoloviční většiny hlasů a hlasování podle jmen (§ 83, odst. 3 a § 86, odst. 3 ústavy).
§ 37.
(1) Pořad hlasování stanoví po skončení rozpravy předseda.
(2) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.
(3) Předseda může dát sečísti hlasy.
(4) Předseda hlasuje.
§ 38.
(1) Usnáší-li se Národní shromáždění na zákonu vráceném presidentem republiky (§ 59, odst. 1 ústavy) nebo na návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo jednotlivému členu vlády (§ 83, odst. 2 a § 86, odst. 3 ústavy), hlasuje se podle jmen.
(2) Týmž způsobem se hlasuje, usnese-li se na tom Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy k návrhu předsedy.
§ 39.
(1) Národní shromáždění provádí volby a usnáší se o návrzích na jmenování prostou většinou hlasů, a to, není-li námitek, zdvižením ruky, jinak hlasovacími lístky.
(2) Nedosáhne-li se při druhé volbě prosté většiny hlasů, koná se volba užší, do níž se pojme dvakrát tolik osob, kolik má býti voleno, a to těch, které při prvé volbě obdrží nejvíce hlasů. Při užší volbě je zvolen ten, kdo obdrží největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.
(3) Hlasovací lístky sčítají zapisovatelé nebo předsedou určení skrutátoři z poslanců s úředníky kanceláře Národního shromáždění.
§ 40.
(1) Poslanci se mohou dotazovat vlády nebo jednotlivých členů vlády na věci jejich působnosti.
(2) Dotaz může být písemný nebo ústní.
§ 41.
(1) Písemné dotazy se podávají v kanceláři Národního shromáždění.
(2) Písemné dotazy musí být zodpověděny písemně nebo ústně do jednoho měsíce. Dotaz a odpověď se tiskem nerozdávají.
§ 42.
(1) Ústní dotaz musí být rovněž předem dodán kanceláři Národního shromáždění písemně.
(2) Užší předsednictvo Národního shromáždění přezkoumá podané ústní dotazy a rozhodne, zda se dotaz připouští k ústnímu zodpovědění anebo zda bude projednán jako dotaz písemný.
(3) Připustí-li užší předsednictvo Národního shromáždění dotaz k ústní odpovědi, zašle jedno vyhotovení dotázanému a uvede, ve které plenární schůzi má být odpověď podána. Dotázaný je povinen dostaviti se do schůze osobně, nebo, není-li mu to možno, dát se zastoupit jiným členem vlády.
(4) Ve schůzi určené k ústní odpovědi přečte tazatel svůj dotaz; dotázaný je povinen odpovědět nebo odpověď odepřít s udáním důvodu.
§ 43.
(1) Každý poslanec se může dotázat předsednictva Národního shromáždění nebo předsedy Národního shromáždění na jejich opatření.
(2) Dotaz musí být podán písemně v kanceláři Národního shromáždění.
(3) Předseda, přečta obsah dotazu, odpoví naň v nejbližší plenární schůzi.
(4) Dotaz ani odpověď se tiskem nerozdávají.
§ 44.
Návrhy vlády na vyslovení důvěry (§ 82 a § 83, odst. 3 ústavy) projedná Národní shromáždění, aniž byly před tím projednány v předsednictvu Národního shromáždění nebo ve výboru.
§ 45.
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě (§ 83, odst. 2 ústavy) nebo jednotlivým členům vlády (§ 86, odst. 2 ústavy) projedná předsednictvo Národního shromáždění a podá o něm zprávu nejdéle do 8 dnů.
§ 46.
O každé plenární schůzi Národního shromáždění sepíše se zápis. V zápise je nutno uvést zejména, kdo řídil schůzi, kolik členů bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování.
§ 47.
(1) Zápisy o schůzi ověřené předsedou, zapisovatelem a generálním tajemníkem Národního shromáždění vyloží se po 48 hodin v kanceláři Národního shromáždění k nahlédnutí. Každý poslanec má právo podati v této lhůtě v kanceláři Národního shromáždění písemné námitky proti správnosti zápisu. Nepodá-li žádný poslanec námitky, pokládá se zápis za správný.
(2) Byly-li námitky podány, rozhodne o nich užší předsednictvo Národního shromáždění.
§ 48.
Usnesení Národního shromáždění a listiny jím vydávané podpisuje předseda Národního shromáždění, zapisovatel a generální tajemník Národního shromáždění.
§ 49.
O každé plenární schůzi Národního shromáždění sepíše se a vytiskne těsnopisecká zpráva, podávající přesný obsah celého jednání.
§ 50.
(1) Těsnopisecké zprávy se vyloží před vytištěním v kanceláři Národního shromáždění.
(2) Každý řečník může podati námitky ve lhůtě určené užším předsednictvem proti znění té části záznamu, která obsahuje jeho řeč, uvede-li, jaké omyly nebo nedostatky podle jeho názoru obsahuje.
(3) O vážnějších námitkách rozhoduje předseda Národního shromáždění.
(4) Spisy rozdané tiskem jsou přílohami těsnopiseckých zpráv.

Část VI.

Orgány Národního shromáždění.
§ 51.
Orgány Národního shromáždění jsou:
1. předsednictvo,
2. užší předsednictvo,
3. předseda,
4. výbory,
5. zapisovatelé,
6. kancelář Národního shromáždění.
Předsednictvo Národního shromáždění, jeho složení a pravomoc.
§ 52.
(1) Předsednictvo má 24 členů a skládá se z předsedy, místopředsedů a ostatních členů (§ 63 ústavy).
(2) Předseda a místopředsedové tvoří užší předsednictvo.
§ 53.
Do pravomoci předsednictva náleží:
1. pravomoc podle § 65 ústavy,
2. projednávat návrhy na vyslovení nedůvěry vládě (§ 83, odst. 2 ústavy),
3. přijímat demisi vlády v době, kdy vláda vykonává funkci presidenta republiky (§ 84, odst. 3 ústavy),
4. podávat Národnímu shromáždění žalobu na presidenta republiky (§ 78 ústavy) a žalobu na členy vlády (§ 91, odst. 2 ústavy),
5. svolávat Národní shromáždění ve smyslu § 49, odst. 3, poslední věty ústavy,
6. projevovat souhlas s další vazbou poslance, který byl při trestném činu dopaden a zatčen v době, kdy sněmovna právě nezasedá (§ 46, odst. 3 ústavy),
7. pravomoc podle § 66 ústavy,
8. projednávat vládní návrhy a podle povahy věci i návrhy a podněty své nebo výborů, nebyly-li přikázány k projednání některému výboru, a podávat o nich zprávu Národnímu shromáždění; výjimečně může v zájmu urychleného projednání návrhu převzíti k vlastnímu projednání i věci výborům již přikázané,
9. rozhodovat, zda iniciativní návrhy poslanců mají být předmětem jednání Národního shromáždění, a v kladném případě postupovat podle § 16, odst. 1 jednacího řádu,
10. podávat závazný výklad jednacího řádu,
11. ustanovovat pořadí, v jakém místopředsedové zastupují předsedu,

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceZákon č. 195/1949 Sb., o jednacím řádu Národního shromáždění
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení10.08.1949
Účinnost od10.08.1949
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení