Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 193/1996 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978
Platný
Mezinárodní smlouva
Účinnost od 01.07.1996
Verze znění:
25.07.1996
Zobrazeno prvních 200 z celkem 284 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
193
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31. března 1978 byla v Hamburku přijata Úmluva Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978.
Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 6. března 1979.
Dne 2. června 1993 dopisem ministra zahraničních věcí Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Úmluvy, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky s účinností od 1. ledna 1993 považuje za signatářský stát Úmluvy Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 23. června 1995. Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno prohlášení, „že hranice odpovědnosti dopravce na území České republiky se řídí článkem 6 Úmluvy Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978“.
Úmluva na základě svého článku 30 odst. 1 vstoupila v platnost dnem 1. listopadu 1992 a pro Českou republiku na základě odstavce 2 téhož článku dnem 1. července 1996.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978
Preambule
Smluvní státy této úmluvy uznaly, že je žádoucí stanovit dohodou určitá pravidla týkající se námořní přepravy zboží, a
rozhodly se, že za tímto účelem sjednají úmluvu, a dohodly se takto:
OBECNÁ USTANOVENÍ
Definice
V této úmluvě:
1. „Dopravce“ znamená kteroukoliv osobu, která uzavřela s odesílatelem smlouvu o námořní přepravě zboží nebo jejímž jménem taková smlouva byla uzavřena.
2. „Další dopravce“ znamená kteroukoliv osobu, kterou dopravce pověřil provedením přepravy zboží nebo jeho části, a zahrnuje kteroukoliv jinou osobu, která byla takovým provedením pověřena.
3. „Odesílatel“ znamená kteroukoliv osobu, která uzavřela s dopravcem smlouvu o námořní přepravě zboží nebo jejímž jménem nebo v jejímž zastoupení byla taková smlouva uzavřena, nebo kteroukoliv osobu, která v souvislosti se smlouvou o námořní přepravě dopravci skutečně zboží předala nebo jejímž jménem nebo v jejímž zastoupení jí bylo zboží takto předáno.
4. „Příjemce“ znamená osobu, která je oprávněna k tomu, aby jí bylo vydáno zboží.
5. „Zboží“ zahrnuje živá zvířata; je-li zboží seskupeno v kontejneru, na paletě nebo v podobné přepravní pomůcce nebo je-li zabaleno, „zboží“ zahrnuje takovou přepravní pomůcku nebo obal, jestliže byly poskytnuty odesílatelem.
6. „Smlouva o námořní přepravě“ znamená jakoukoliv smlouvu, kterou se dopravce zavazuje za úhradu přepravného přepravit zboží po moři z jednoho přístavu do druhého; avšak smlouva, která zahrnuje námořní přepravu a také přepravu nějakým jiným prostředkem, se pokládá za smlouvu o námořní přepravě pro účely této úmluvy jenom potud, pokud se vztahuje na námořní přepravu.
7. „Konosament“ znamená dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě a o tom, že dopravce převzal zboží nebo je naložil, a jímž se dopravce zavazuje, že vydá zboží při odevzdání tohoto dokumentu. Ustanovení o tom, že zboží má být vydáno na řad jmenované osoby nebo na řad nebo doručiteli, zakládá takový závazek.
8. Výraz „písemně“ zahrnuje mimo jiné telegrafické a dálnopisné sdělení.
Rozsah použití
1. Ustanovení této úmluvy se použije na všechny smlouvy o námořní přepravě mezi dvěma různými státy, jestliže:
a) přístav nakládky stanovený ve smlouvě o námořní přepravě je na území smluvního státu nebo
b) přístav vykládky stanovený ve smlouvě o námořní přepravě je na území smluvního státu nebo
c) jeden z přístavů vykládky daných na výběr ve smlouvě o námořní přepravě je skutečným přístavem vykládky a jestliže takový přístav je na území smluvního státu nebo
d) konosament nebo jiný dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě, je vydán ve smluvním státě nebo
e) konosament nebo jiný dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě, stanoví, že se tato smlouva má řídit ustanoveními této úmluvy nebo právním řádem některého státu, jenž je přijal.
2. Ustanovení této úmluvy se použije bez zřetele na státní příslušnost lodi, dopravce, dalšího dopravce, odesílatele, příjemce nebo kterékoliv jiné zainteresované osoby.
3. Ustanovení této úmluvy nelze použít na smlouvy o provozu lodi a smlouvy o nájmu lodi. Avšak byl-li vydán konosament na základě smlouvy o provozu lodi nebo smlouvy o nájmu lodi, ustanovení této úmluvy se použijí na takový konosament, jímž se řídí vztahy mezi dopravcem a držitelem konosamentu, který není objednatelem lodi ani jejím nájemcem.
4. Jestliže smlouva stanoví, že budoucí přeprava zboží se uskuteční v několika zásilkách následujících za sebou v průběhu dohodnutého období, ustanovení této úmluvy se použijí na každou takovou zásilku, jestliže se však zásilka přepravuje podle smlouvy o provozu nebo smlouvy o nájmu lodi, použije se ustanovení odstavce 3 tohoto článku.
Výklad Úmluvy
Při výkladu a použití ustanovení této úmluvy bude brán zřetel na její mezinárodní povahu a potřebu napomáhat její jednotnosti.
ODPOVĚDNOST DOPRAVCE
Doba odpovědnosti
1. Odpovědnost dopravce za zboží podle této úmluvy zahrnuje dobu, po kterou je zboží v péči dopravce v přístavu nakládky, během přepravy a v přístavu vykládky.
2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku, se má za to, že dopravce má zboží ve své péči
a) od doby, kdy převzal zboží od:
i) odesílatele nebo osoby, jednající v jeho zastoupení; nebo
ii) úředního orgánu nebo jiné třetí osoby, které zboží musí být předáno za účelem jeho odeslání v souladu se zákonem nebo předpisy platnými v přístavu nakládky,
b) do doby, kdy vydal zboží:
i) tím, že zboží předal příjemci; nebo
ii) v případech, kdy příjemce nepřejímá zboží od dopravce, tím, že je dal k dispozici příjemci v souladu se smlouvou nebo s právem nebo se zvyklostí příslušného obchodního odvětví platnými v přístavu určení; nebo
iii) tím, že předal zboží úřednímu orgánu nebo jiné třetí osobě, kterým zboží musí být předáno v souladu se zákonem nebo předpisy platnými v přístavu.
3. Odkaz na dopravce nebo na příjemce v odstavcích 1 a 2 tohoto článku znamená, vedle dopravce nebo příjemce, zaměstnance nebo zmocněnce dopravce, popřípadě příjemce.
Zásady odpovědnosti
1. Dopravce odpovídá za škodu vyplývající ze ztráty zboží nebo jeho poškození, jakož i za opožděné dodání, jestliže událost, která způsobila ztrátu, poškození nebo opoždění, nastala v době, kdy zboží bylo v jeho péči, jak je stanoveno v článku 4, pokud dopravce neprokáže, že on, jeho zaměstnanci nebo zmocněnci podnikli všechna opatření, která mohla být rozumně požadována, aby bylo zabráněno události a jejím následkům.
2. Opožděné dodání nastane, jestliže zboží nebylo vydáno v přístavu vykládky stanoveném ve smlouvě o námořní přepravě v době výslovně ujednané, nebo jestliže nebylo takové ujednání, v době, ve které by to bylo rozumné požadovat od pečlivého dopravce s ohledem na okolnosti případu.
3. Osoba oprávněná k uplatnění nároku za ztrátu zboží může považovat zboží za ztracené, jestliže nebylo dodáno, jak je to požadováno článkem 4, do 60 po sobě jdoucích dnů následujících po uplynutí doby pro dodání podle odstavce 2 tohoto článku.
4. a) Dopravce odpovídá
i) za ztrátu zboží nebo jeho poškození nebo za opožděné dodání, jejichž příčinou byl požár, jestliže osoba uplatňující nárok prokáže, že požár vznikl zaviněním nebo nedbalostí dopravce, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců;
ii) za takovou ztrátu, poškození nebo opožděné dodání, o nichž osoba uplatňující nárok prokáže, že nastaly v důsledku zavinění nebo nedbalosti dopravce, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců tím, že nebyla podniknuta všechna opatření, která mohla být rozumně požadována, aby požár byl uhašen a jeho následky vyloučeny nebo zmírněny.
b) V případě požáru na lodi, který postihne zboží, jestliže si to osoba uplatňující nárok nebo dopravce přeje, musí být v souladu s praxí námořní přepravy provedena prohlídka za účelem zjištění příčiny a okolností požáru a kopie zprávy inspektora musí být na požádání dána k dispozici dopravci a osobě uplatňující nárok.
5. Pokud jde o živá zvířata, dopravce neodpovídá za ztrátu, poškození nebo opožděné dodání, které vyplývají ze zvláštních nebezpečí vlastních takovému druhu přepravy. Jestliže dopravce prokáže, že splnil všechny zvláštní pokyny, které mu dal odesílatel ohledně zvířat, a že za daných okolností případu ztráta, poškození nebo opožděné dodání mohou být připisovány takovým nebezpečím, má se za to, že ztráta, poškození nebo opožděné dodání tak byly způsobeny, pokud se neprokáže, že ztráta, poškození nebo opožděné dodání nastaly zcela nebo zčásti v důsledku zavinění nebo nedbalosti dopravce, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců.
6. Dopravce neodpovídá za škodu s výjimkou případu společné havárie, jestliže ztráta, poškození nebo opožděné dodání nastaly v důsledku opatření k záchraně života nebo rozumných opatření k záchraně majetku na moři.
7. Jestliže zavinění nebo nedbalost dopravce, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců spolu s jinou příčinou způsobily ztrátu, poškození nebo opožděné dodání, dopravce odpovídá pouze v rozsahu, v jakém ztrátu, poškození nebo opožděné dodání lze připisovat takovému zavinění nebo nedbalosti, za podmínky, že dopravce prokáže částku připadající na ztrátu, poškození nebo opožděné dodání, kterou takovému zavinění nebo nedbalosti nelze připisovat.
Omezení odpovědnosti
1. a) Dopravcova odpovědnost za škodu vyplývající ze ztráty zboží nebo jeho poškození podle ustanovení článku 5 je omezena na částku odpovídající 835 zúčtovacím jednotkám za kus nebo za jinou přepravní jednotku nebo 2,5 zúčtovacím jednotkám za kilogram hrubé hmotnosti ztraceného nebo poškozeného zboží, podle toho, co je vyšší.
b) Dopravcova odpovědnost za opožděné dodání podle ustanovení článku 5 je omezena na částku odpovídající dvou a půl násobku přepravného připadajícího na zboží, u něhož došlo k opožděnému dodání, avšak nepřesahuje celkové přepravné splatné podle smlouvy o námořní přepravě zboží.
c) V žádném případě úhrn dopravcovy odpovědnosti podle písmen a) a b) tohoto odstavce nepřesáhne omezení, které by bylo stanoveno podle písmene a) tohoto odstavce pro úplnou ztrátu zboží, na jehož základě k takové odpovědnosti došlo.
2. Pro účely výpočtu, která částka je vyšší podle odstavce 1.a) tohoto článku, se použije těchto pravidel:
a) Jestliže je použito kontejneru, palety nebo podobné přepravní pomůcky pro seskupení zboží, kus nebo jiná přepravní jednotka vyčíslená v konosamentu, byl-li vydán, nebo nebyl-li vydán, v jakémkoli jiném dokumentu, jenž je průkazem o smlouvě o námořní přepravě, tak jak jsou zabaleny v takové přepravní pomůcce, se pokládají za kusy nebo přepravní jednotky. S výjimkou uvedeného případu zboží v takové přepravní pomůcce se pokládá za jednu přepravní jednotku.
b) V případech, kdy přepravní pomůcka sama byla ztracena nebo poškozena, přepravní pomůcka se považuje za jednu samostatnou přepravní jednotku, pokud není ve vlastnictví dopravce nebo dopravce ji jinak neposkytl.
3. Zúčtovací jednotka znamená zúčtovací jednotku uvedenou v článku 26.
4. Dohodou mezi dopravcem a odesílatelem lze stanovit vyšší hranici odpovědnosti, než jak je stanovena v odstavci 1.
Použití na mimosmluvní nároky
1. Vyloučení z odpovědnosti a omezení odpovědnosti stanovené v této úmluvě se vztahují na jakoukoliv žalobu proti dopravci pro ztrátu nebo poškození zboží, na něž se vztahuje smlouva o námořní přepravě, jakož i pro opožděné dodání bez ohledu na to, zda žaloba se opírá o smlouvu nebo o mimosmluvní odpovědnost nebo je odůvodněna jinak.
2. Jestliže taková žaloba je podána proti zaměstnanci nebo zmocněnci dopravce, takový zaměstnanec nebo zmocněnec, jestliže prokáže, že jednal v rámci svých pracovních povinností, je oprávněn pro sebe použít vyloučení a omezení odpovědnosti, jichž je podle této úmluvy oprávněn se dovolávat dopravce.
3. S výjimkou ustanovení článku 8 celková částka náhrad, které lze požadovat od dopravce a od kterékoliv osoby zmíněné v odstavci 2 tohoto článku, nepřesáhne hranice odpovědnosti stanovené v této úmluvě.
Ztráta práva na omezení odpovědnosti
1. Dopravce není oprávněn k výhodám omezení odpovědnosti stanoveného v článku 6, jestliže se prokáže, že ztráta nebo poškození nebo opožděné dodání nastaly v důsledku dopravcova jednání nebo opominutí učiněných v úmyslu způsobit takovou ztrátu, poškození nebo opoždění nebo z hrubé nedbalosti a s vědomím, že pravděpodobně taková ztráta, poškození nebo opoždění nastane.
2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 článku 7 zaměstnanec nebo zmocněnec dopravce není oprávněn k výhodám omezení odpovědnosti stanoveného v článku 6, jestliže se prokáže, že ztráta nebo poškození nebo opožděné dodání nastalo v důsledku jednání nebo opominutí takového zaměstnance nebo zmocněnce učiněného s úmyslem způsobit takovou ztrátu, poškození nebo opoždění nebo z hrubé nedbalosti a s vědomím, že pravděpodobně taková ztráta, poškození nebo opoždění nastane.
Palubní náklad
1. Dopravce je oprávněn přepravovat zboží na palubě pouze tehdy, jestliže taková přeprava je v souladu s ujednáním s odesílatelem nebo se zvyklostí příslušného obchodního odvětví nebo ji vyžadují obecně závazné právní předpisy.
2. Jestliže se dopravce a odesílatel dohodli, že zboží bude nebo může být přepravováno na palubě, dopravce musí uvést v tomto smyslu prohlášení v konosamentu nebo v jiném dokumentu, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě. Jestliže takové prohlášení bude chybět, dopravce nese důkazní břemeno o tom, že bylo uzavřeno ujednání o přepravě na palubě; dopravce však není oprávněn dovolávat se takového ujednání vůči třetí osobě včetně příjemce, která nabyla konosamentu v dobré víře.
3. Jestliže zboží bylo přepraveno na palubě v rozporu s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku nebo jestliže se dopravce nemůže podle odstavce 2 tohoto článku dovolávat ujednání o přepravě na palubě, dopravce bez ohledu na ustanovení odstavce 1 článku 5 odpovídá za ztrátu zboží nebo jeho poškození, jakož i za opožděné dodání, které jsou následkem výhradně přepravy na palubě, a rozsah jeho odpovědnosti je třeba určit v souladu s ustanoveními článku 6 nebo případně podle článku 8 této úmluvy.
4. Přeprava zboží na palubě provedená v rozporu s výslovným ujednáním o přepravě pod palubou se pokládá za jednání nebo opominutí dopravce ve smyslu článku 8.
Odpovědnost dopravce a dalšího dopravce
1. Jestliže provedením přepravy nebo její části byl pověřen další dopravce, ať již se tak stalo v rámci oprávnění daného ve smlouvě o námořní přepravě či nikoliv, dopravce přesto zůstává odpovědný za celou přepravu podle ustanovení této úmluvy. Dopravce je odpovědný, pokud jde o přepravu prováděnou dalším dopravcem, za jednání a opomenutí dalšího dopravce a jeho zaměstnanců a zmocněnců, pokud jednají v rámci svých pracovních povinností.
2. Všechna ustanovení této úmluvy, jimiž se řídí odpovědnost dopravce, se rovněž použijí na odpovědnost dalšího dopravce za přepravu, kterou provedl. Ustanovení odstavců 2 a 3 článku 7 a odstavce 2 článku 8 se použije, jestliže je podána žaloba proti zaměstnanci nebo zmocněnci dalšího dopravce.
3. Jakékoliv zvláštní ujednání, jímž dopravce přijímá povinnosti, které nejsou uloženy touto úmluvou, nebo se vzdává práv přiznaných mu touto úmluvou, se dotýká dalšího dopravce pouze tehdy, jestliže s ním výslovně a písemně projevil souhlas. Ať již další dopravce takový souhlas projevil či nikoliv, dopravce přesto zůstává vázán povinnostmi nebo vzdáním se práv, které vyplývají z takového zvláštního ujednání.
4. Odpovědnost dopravce a dalšího dopravce je společná a nerozdílná, jestliže jsou oba odpovědní, a v takovém rozsahu, v jakém jsou oba odpovědní.
5. Úhrn částek, jejichž úhradu lze požadovat od dopravce, dalšího dopravce a jejich zaměstnanců a zmocněnců, nepřekročí limit odpovědnosti stanovené v této úmluvě.
6. Nic v tomto článku není na újmu jakémukoliv právu na postih mezi dopravcem a dalším dopravcem.
Průběžná přeprava
1. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 článku 10 tam, kde smlouva o námořní přepravě výslovně stanoví, že určitá část přepravy, na niž se vztahuje uvedená smlouva, má být provedena jménem uvedené osoby jiné než dopravcem, smlouva může také stanovit, že dopravce neodpovídá za ztrátu, poškození a opožděné dodání způsobené událostí, která nastala v době, kdy zboží má v péči další dopravce v průběhu takové části přepravy. Přesto však jakékoliv ustanovení, jímž se omezuje nebo vylučuje taková odpovědnost, je neúčinné, jestliže proti dalšímu dopravci nemůže být zahájeno žádné soudní řízení před soudem příslušným podle ustanovení odstavců 1 a 2 článku 21. Důkazní břemeno o tom, že ztráta, poškození nebo opožděné dodání bylo způsobeno takovou událostí, leží na dopravci.
2. Další dopravce odpovídá podle ustanovení odstavce 2 článku 10 za ztrátu, poškození a opožděné dodání způsobené událostí, která nastala v době, kdy měl zboží ve své péči.
ODPOVĚDNOST ODESÍLATELE
Obecné pravidlo
Odesílatel neodpovídá za ztrátu, kterou utrpěl dopravce nebo další dopravce, nebo za poškození, které utrpěla loď, pokud taková ztráta nebo poškození nebyly způsobeny zaviněním nebo nedbalostí odesílatele, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců. Ani žádný zaměstnanec nebo zmocněnec odesílatele neodpovídá za takovou ztrátu nebo poškození, pokud ztráta nebo poškození nebyly způsobeny jeho zaviněním nebo nedbalostí.
Zvláštní pravidla o nebezpečném zboží
1. Odesílatel musí nebezpečné zboží náležitým způsobem označit nebo opatřit nálepkou jako nebezpečné.
2. Předá-li odesílatel nebezpečné zboží dopravci nebo podle okolností případu dalšímu dopravci, musí jej informovat o nebezpečné povaze zboží, a jestliže je to nutné, o opatřeních, která je třeba učinit. Jestliže to odesílatel neudělá a dopravce nebo další dopravce ani jinak nevědí o jeho nebezpečné povaze:
a) odesílatel odpovídá dopravci a kterémukoliv dalšímu dopravci za ztrátu, která vyplývá ze zaslání takového zboží; a
b) zboží může být kdykoliv podle okolností vyloženo, zničeno a učiněno neškodným bez poskytnutí náhrady škody.
3. Ustanovení odstavce 2 tohoto článku se nemůže dovolávat kterákoliv osoba, jestliže během přepravy převzala do své péče zboží a znala jeho nebezpečnou povahu.
4. Jestliže v případech, na které se nevztahují ustanovení odstavce 2 písm. b) tohoto článku nebo se jich nelze dovolávat, se stane nebezpečné zboží skutečným nebezpečím pro život nebo majetek, může být takové zboží podle okolností vyloženo, zničeno nebo učiněno neškodným bez poskytnutí náhrady škody s výjimkou případů, kdy existuje povinnost přispět do společné havárie nebo jestliže dopravce odpovídá podle ustanovení článku 5.
PŘEPRAVNÍ DOKLADY
Vydání konosamentu
1. Jestliže dopravce nebo další dopravce převezme zboží do své péče, dopravce musí na žádost odesílatele vystavit odesílateli konosament.
2. Konosament může být podepsán osobou, která má k tomu od dopravce zmocnění. Konosament podepsaný kapitánem lodi, na níž se zboží přepravuje, se pokládá za konosament podepsaný v zastoupení dopravce.
3. Podpis na konosamentu může být vlastnoruční, tištěný ve faksimile, perforovaný, vyznačen razítkem, v symbolech nebo může být učiněn jakýmikoliv jinými mechanickými nebo elektronickými prostředky, pokud to není v rozporu s právem státu, kde byl konosament vydán.
Náležitosti konosamentu
1. Konosament musí obsahovat mimo jiné tyto údaje:
a) obecnou povahu zboží, hlavní značky nutné pro identifikaci zboží, výslovné prohlášení, přichází-li to v úvahu, o nebezpečné povaze zboží, počet obalů nebo kusů a hmotnost zboží nebo jeho množství vyjádřené jiným způsobem tak, jak všechny tyto údaje poskytl odesílatel;
b) zjevný stav zboží;
c) jméno a hlavní podnikatelské sídlo dopravce;
d) jméno odesílatele;
e) příjemce, jestliže byl odesílatelem jmenován;
f) přístav nakládky podle smlouvy o námořní přepravě a datum, kdy bylo zboží převzato dopravcem v přístavu nakládky;
g) přístav vykládky podle smlouvy o námořní přepravě;
h) počet originálů konosamentu, jestliže je jich více než jeden;
i) místo vydání konosamentu;
j) podpis dopravce nebo osoby jednající v jeho zastoupení;
k) přepravné v rozsahu, v jakém má být hrazeno příjemcem, nebo jiný údaj o tom, že přepravné má hradit příjemce;
l) prohlášení, o němž je zmínka v odstavci 3 článku 23;
m) prohlášení, přichází-li to v úvahu, o tom, že zboží bude nebo může být přepravováno na palubě;
n) datum nebo dobu vydání zboží v přístavu vykládky, jestliže to bylo výslovně ujednáno mezi stranami; a
o) jakékoliv zvýšené omezení nebo zvýšená omezení odpovědnosti, kde to bylo ujednáno v souladu s odstavcem 4 článku 6.
2. Jestliže zboží již bylo naloženo na loď a odesílatel o to požádá, dopravce musí vydat odesílateli „palubní“ konosament, který vedle údajů požadovaných v odstavci 1 tohoto článku musí potvrdit, že zboží bylo naloženo na jmenovanou loď nebo jmenované lodě, a datum nebo data nakládky. Jestliže dopravce již předtím vydal odesílateli konosament nebo jiný dokument opravňující k vydání takového zboží, odesílatel musí na žádost dopravce odevzdat takový dokument výměnou za „palubní“ konosament. Dopravce může upravit jakýkoliv dříve vydaný dokument, aby vyhověl odesílatelovu požadavku na vydání „palubního“ konosamentu, jestliže takový dokument po úpravě bude zahrnovat všechny informace, které musí být obsaženy v „palubním“ konosamentu.
3. Skutečnost, že v konosamentu chybí jeden nebo více údajů uvedených v tomto článku, nemá vliv na právní povahu dokumentu jako konosamentu za předpokladu, že jinak vyhovuje požadavkům stanoveným v odstavci 7 článku 1.
Konosamenty, výhrady a průkazní účinky
1. Jestliže konosament obsahuje údaje ohledně obecné povahy, hlavních značek, počtu obalů nebo kusů, hmotnosti nebo množství zboží, o nichž dopravce nebo jiná osoba vydávající konosament v jeho zastoupení ví nebo má rozumné důvody k podezření, že přesně neodpovídají zboží, které bylo skutečně převzato, nebo, jestliže byl vydán „palubní“ konosament a zboží bylo naloženo, nebo jestliže nemá přiměřené prostředky pro kontrolu takových údajů, dopravce nebo taková jiná osoba musí uvést do konosamentu výhradu, která popisuje tyto nepřesnosti, důvody pro podezření nebo nedostatek přiměřených prostředků pro kontrolu.
2. Jestliže dopravce nebo jiná osoba vydávající konosament v jeho zastoupení opomene poznamenat na konosamentu zjevný stav zboží, má se za to, že poznamenala na konosamentu, že zboží bylo v zjevně dobrém stavu.
3. S výjimkou údajů, ohledně nichž a v jejichž rámci byla učiněna výhrada povolená podle odstavce 1 tohoto článku:
a) konosament je, pokud nebude prokázán opak, průkazem o tom, že dopravce převzal, nebo jestliže byl vydán „palubní“ konosament, že naložil zboží na loď, jak je popsáno v konosamentu; a
b) průkaz dopravce o opaku není přípustný, jestliže konosament byl převeden na třetí osobu včetně příjemce, která jednala v dobré víře a spoléhala na popis zboží obsažený v konosamentu.
4. Konosament, který neuvádí přepravné ani jiným způsobem nenaznačuje, že přepravné má hradit příjemce, jak to je stanoveno v odstavci 1 písm. k) článku 15, ani neuvádí zdržné, které naběhlo v přístavu nakládky a jež je povinen zaplatit příjemce, je průkazem, pokud nebude prokázán opak, o tom, že příjemce není povinen hradit ani přepravné ani zdržné. Dopravcův průkaz o opaku není však přípustný, jestliže byl konosament převeden na třetí osobu včetně příjemce, která jednala v dobré víře a spoléhala na to, že v konosamentu takový údaj uveden nebyl.
Záruky odesílatele
1. Má se zato, že odesílatel se zaručil dopravci za přesnost údajů, které se vztahují na obecnou povahu zboží, jeho značky, počet, hmotnost a množství, jak je udal za účelem jejich uvedení do konosamentu. Odesílatel musí nahradit škodu dopravci za ztrátu vyplývající z nepřesností takových údajů. Odesílatel zůstává odpovědným, i když konosament převedl na třetí osobu. Právo dopravce na takovou náhradu škody nikterak neomezuje jeho odpovědnost podle smlouvy o námořní přepravě vůči jakékoliv jiné osobě než odesílateli.
2. Jakýkoliv záruční dopis nebo ujednání, jimiž se odesílatel zavazuje nahradit škodu dopravci za ztrátu vyplývající z toho, že dopravce nebo osoba jednající v jeho zastoupení vydala konosament, aniž učinila výhradu ohledně údajů sdělených odesílatelem za účelem jejich uvedení do konosamentu nebo ohledně zjevného stavu zboží, jsou neplatné a neúčinné vůči jakékoliv třetí osobě včetně příjemce, na niž byl konosament převeden.
3. Takový záruční dopis nebo ujednání jsou platné vůči odesílateli, pokud dopravce nebo osoba jednající v jeho zastoupení tím, že upustila od výhrady, o níž se zmiňuje odstavec 2 tohoto článku, nezamýšlí podvést třetí osobu včetně příjemce, která při svém jednání spoléha na popis zboží v konosamentu. Jestliže v tomto posledním případě opomenutá výhrada se vztahuje k údajům, které sdělil odesílatel za účelem jejich uvedení do konosamentu, dopravce nemá právo na náhradu škody od odesílatele podle odstavce 1 tohoto článku.
4. V případě zamýšleného podvodu, o němž je zmínka v odstavci 3 tohoto článku, dopravce odpovídá, aniž má výhody omezení odpovědnosti stanoveného v této úmluvě, za ztrátu, která postihla třetí osobu včetně příjemce, protože při svém jednání spoléhala na popis zboží v konosamentu.
Jiné dokumenty než konosament
Jestliže dopravce vydá jiný dokument než konosament, aby byl podán průkaz o převzetí zboží k přepravě, takový dokument je, pokud nebude prokázán opak, průkazem o uzavření smlouvy o námořní přepravě a o převzetí zboží dopravcem, jak je v něm popsáno.
NÁROKY A ŽALOBY
Oznámení ztráty, poškození nebo opoždění
1. Jestliže příjemce nepředá dopravci písemné oznámení o ztrátě nebo poškození specifikující obecnou povahu takové ztráty nebo poškození nejpozději v pracovní den po dni, kdy bylo zboží předáno příjemci, takové předání zboží je průkazem, pokud nebude prokázán opak, že dopravce vydal zboží, jak je popsáno v přepravním dokladu, nebo jestliže takový doklad nebyl vydán, že jej vydal v dobrém stavu.
2. Jestliže ztráta nebo poškození nejsou zjevné, použije se obdobně ustanovení odstavce 1 tohoto článku, jestliže písemné oznámení nebylo předáno do 15 dnů následujících po dni, kdy zboží bylo předáno příjemci.
3. Jestliže stav zboží v době, kdy bylo předáno příjemci, byl podroben společné zjišťovací prohlídce nebo kontrole stran, nemusí být předáno písemné oznámení o ztrátě nebo poškození, které byly zjištěny v průběhu této prohlídky nebo kontroly.
4. V případě jakékoli skutečné nebo předpokládané ztráty nebo poškození dopravce a příjemce si musí vzájemně poskytnout všechny přiměřené podmínky pro kontrolu a přepočítání zboží.
5. Žádná náhrada nebude poskytnuta za škodu vyplývající z opožděného dodání, jestliže písemné oznámení nebylo předáno dopravci do 60 dnů po dni, kdy zboží bylo předáno příjemci.
6. Jestliže zboží bylo vydáno dalším dopravcem, každé oznámení předané mu podle tohoto článku má stejné účinky, jako kdyby bylo předáno dopravci, a každé oznámení předané dopravci má účinky, jako kdyby bylo předáno takovému dalšímu dopravci.
7. Jestliže dopravce nebo další dopravce nepředal odesílateli písemné oznámení o ztrátě nebo poškození specifikující obecnou povahu takové ztráty nebo poškození nejpozději do 90 dnů následujících po tom, co došlo ke ztrátě nebo poškození, nebo po vydání zboží v souladu s odstavcem 2 článku 4, podle toho, co je pozdější, nepodání takového oznámení je průkazem o tom, že dopravce nebo další dopravce neutrpěl ztrátu ani poškození následkem zavinění nebo nedbalosti odesílatele, jeho zaměstnanců nebo zmocněnců.
8. Pro účely tohoto článku oznámení učiněné osobě jednající v zastoupení dopravce nebo dalšího dopravce včetně kapitána nebo důstojníka, který pečuje o loď, nebo osobě jednající v zastoupení odesílatele se pokládá za dané dopravci, dalšímu dopravci, popřípadě odesílateli.
Promlčení práv
1. Každá žaloba týkající se přepravy zboží podle této úmluvy je promlčena, jestliže soudní nebo rozhodčí řízení nebylo zahájeno do dvou let.
2. Promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kdy dopravce vydal zboží nebo jeho část, a v případech, kde nebylo žádné zboží vydáno, poslední den, kdy mělo být zboží vydáno.
3. Den, kdy počíná běžet promlčecí lhůta, není zahrnut do této lhůty.
4. Osoba, proti níž je nárok uplatněn, může kdykoliv v průběhu promlčecí lhůty prodloužit tuto lhůtu písemným prohlášením daným osobě uplatňující nárok. Tato lhůta může být znovu prodloužena dalším prohlášením nebo prohlášeními.
5. Osoba, která byla uznána odpovědnou, může podat žalobu na náhradu škody i po uplynutí promlčecí lhůty stanovené v předchozích odstavcích, jestliže ji podá v lhůtě povolené právem státu, kde řízení bylo zahájeno. Povolená lhůta však nesmí být kratší než 90 dnů počínající ode dne, kdy osoba, která podala žalobu na náhradu škody, uspokojila nárok nebo kdy byla obeslána v řízení o žalobě proti ní.
Soudní příslušnost
1. V soudním řízení týkajícím se přepravy zboží podle této úmluvy může žalobce podle své volby podat žalobu u soudu, který je příslušný podle právního řádu státu, kde má soud své sídlo a v jehož obvodu leží jedno z těchto míst:
a) hlavní podnikatelské sídlo, nebo jestliže neexistuje, obvyklé bydliště žalovaného; nebo
b) místo, kde byla smlouva uzavřena, za podmínky, že žalovaný tam má své podnikatelské sídlo, pobočku nebo zastoupení, jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena; nebo
c) přístav nakládky nebo přístav vykládky; nebo
d) jakékoliv jiné místo, které bylo k tomu účelu určeno ve smlouvě o námořní přepravě zboží.
2. a) Bez ohledu na předcházející ustanovení tohoto článku žaloba může být podána u soudů jakéhokoliv přístavu nebo místa ve smluvním státě, v němž loď použitá k přepravě nebo jakákoliv jiná loď náležející stejnému vlastníku může být zadržena v souladu s platným právním řádem tohoto státu a mezinárodním právem. V takovém případě však na žádost žalovaného musí svou žalobu přenést podle své volby osoba uplatňující nárok do jednoho z míst soudní příslušnosti, na která se odkazuje v odstavci 1 tohoto článku jako na příslušná k rozhodnutí o nároku, avšak před takovým přenesením žaloby žalovaný musí poskytnout dostatečnou záruku k zabezpečení úhrady dle jakéhokoliv rozhodnutí, jež může být později vydáno ve prospěch osoby uplatňující nárok na základě její žaloby.
b) O všech otázkách, které se týkají přiměřenosti záruky nebo i záruky vůbec, rozhodne soud přístavu nebo místa zadržení.
3. V místě, které není uvedeno v odstavci 1 nebo 2 tohoto článku, nemůže být zahájeno soudní řízení týkající se přepravy zboží podle této úmluvy. Ustanovení tohoto odstavce nejsou na překážku pravomoci smluvních států, pokud jde o prozatímní a ochranná opatření.
4. a) Jestliže byla podána žaloba u soudu příslušného podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku nebo jestliže takový soud vynesl rozhodnutí, nová žaloba nemůže být podána mezi týmiž stranami z týchž důvodů, ledaže by rozhodnutí soudu, u něhož byla podána první žaloba, nebylo vykonatelné ve státě, v němž bylo zahájeno nové řízení.
b) Pro účely tohoto článku nelze považovat za podání nové žaloby, jestliže bude zahájeno řízení za účelem zajištění výkonu rozhodnutí.
c) Pro účely tohoto článku nelze považovat za podání nové žaloby, jestliže žaloba bude přenesena k jinému soudu v tomtéž státě nebo k soudu v jiném státě v souladu s odstavcem 2.a) tohoto článku.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 193/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978 |
|---|---|
| Typ předpisu | Mezinárodní smlouva |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 25.07.1996 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.07.1996 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0