Nařízení vlády č. 182/1999 Sb.
Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení
Platný
Nařízení
Účinnost od 01.01.2000
Zobrazeno prvních 200 z celkem 880 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
182
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 28. června 1999,
kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona:
(2) Toto nařízení se vztahuje na tlaková zařízení a sestavy tlakových zařízení (několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku) s nejvyšším pracovním tlakem (PS) větším než 0,5 bar. Přitom
a) tlaková zařízení jsou nádoby, potrubí, bezpečnostní výstroj a tlaková výstroj; zahrnují také prvky připojené k součástem vystaveným tlaku, jako jsou příruby, hrdla, spojky, podpory, závěsná oka atd., kde
1. nádoba je těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinou pod tlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným tlakovým zařízením; může se skládat z více než jednoho tlakového prostoru,
2. potrubí jsou potrubní části určené k přepravě tekutin, pokud jsou navzájem spojeny tak, že tvoří jeden tlakový systém; potrubí zahrnuje trubky nebo soustavu trub či trubek, tvarovky, dilatační spoje, hadice nebo popřípadě jiné části vystavené tlaku; za potrubí se považují také trubkové výměníky tepla skládající se z trubek a určené k chlazení nebo ohřívání vzduchu,
3. bezpečnostní výstroj jsou zařízení určená k ochraně tlakového zařízení před překročením nejvyšších pracovních mezí; zahrnují zařízení jak pro přímé omezení tlaku, jako jsou pojistné ventily, membránová průtržná pojistná zařízení, vzpěrné tyče, řízené pojistné systémy, tak omezující zařízení, která buď uvádějí v činnost regulační zařízení nebo zabezpečují odstavení nebo odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a bezpečnostní měřicí, řídicí a regulační systémy související s bezpečností,
4. tlaková výstroj jsou zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno vnitřnímu tlaku;
b) tlakem se rozumí tlak vztažený k atmosférickému tlaku, tj. přetlak, proto se podtlak vyjadřuje zápornou hodnotou;
c) nejvyšší pracovní tlak (PS) je nejvyšší tlak udávaný výrobcem , pro který je tlakové zařízení navrženo; je definován pro určité místo udané výrobcem , kde jsou připojena ochranná a omezující zařízení, popřípadě ochranná nebo omezující zařízení, anebo nejvyšší bod tlakového zařízení, popřípadě kterékoli jiné stanovené místo;
d) nejvyšší, popřípadě nejnižší pracovní teplota (TS) je výrobcem udaná nejvyšší, popřípadě nejnižší teplota, pro kterou je tlakové zařízení navrženo;
e) objem (V) je vnitřní objem tlakového prostoru, včetně objemu hrdel až k prvnímu spoji nebo svaru, po odečtení objemu trvale zabudovaných vnitřních částí;
f) jmenovitá světlost (DN) je číselné označení velikosti společné pro všechny části potrubního systému, s výjimkou konstrukčních dílů označených vnějším průměrem nebo rozměrem závitu; je to zaokrouhlené číslo, které jen přibližně souvisí s výrobními rozměry; jmenovitá světlost se označuje písmeny DN, za kterými následuje číslo;
g) tekutina jsou plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi; tekutina může obsahovat suspensi pevných látek;
h) nerozebíratelné spoje jsou spoje, které nelze rozpojit jinak než destruktivním způsobem;
i) evropské schválení pro materiály je technický dokument, v němž jsou definovány vlastnosti materiálů určených k opakovanému použití při výrobě tlakových zařízení, na který se nevztahuje žádná harmonizovaná česká technická norma (§ 4a odst. 1 zákona) nebo zahraniční technická norma přejímající ve státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu.
(3) Toto nařízení se nevztahuje na
a) potrubní vedení tvořená potrubím nebo potrubním systémem a určená k přepravě jakékoliv tekutiny nebo látky do určitého tlakového zařízení nebo z něj (pevninského nebo mimopevninského), počínaje krajním uzavíracím zařízením (včetně něj) umístěným v obvodu dotyčného zařízení a včetně všech připojených zařízení určených specificky pro dané potrubní vedení; tato výjimka se nevztahuje na standardní tlaková zařízení v regulačních nebo kompresorových stanicích;
b) sítě pro dodávku, rozvod a vypouštění vody a s nimi spojená zařízení a přívodní kanály, jako jsou přívodní tlaková potrubí, tlakové štoly, tlakové šachty pro vodní elektrárny a s nimi spojená specifická příslušenství;
c) jednoduché tlakové nádoby, které jsou stanovenými výrobky podle zvláštního právního předpisu;1b)
d) tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle zvláštního právního předpisu,2) kterými jsou jakékoli obaly, neurčené pro opětovné použití, vyrobené z kovu - do obsahu 1 000 ml; ze skla s plastovým opláštěním nebo trvale chráněné - do obsahu 220 ml; ze skla bez ochrany nebo z plastu - do obsahu 150 ml a obsahující plyn stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem s kapalinou, pastou nebo práškem nebo bez nich a opatřený uvolňovacím zařízením umožňujícím vypuštění obsahu;
e) tlaková zařízení určené pro provoz motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu;3)
g) tlaková zařízení k použití jako zbraně, střelivo a válečný materiál;
h) tlaková zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení a jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity;
i) zařízení na ovládání vrtů používaná při průmyslovém průzkumu a dobývání ropy, zemního plynu nebo geotermických zdrojů a u podzemních zásobníků, která jsou určena k udržení, popřípadě řízení tlaku ve vrtu; náleží k nim zařízení ústí vrtu (erupční kříž), protierupční zařízení, rozdělovací potrubí a všechna zařízení, která jsou jim předřazena;
j) zařízení obsahující tělesa nebo strojní součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní účinky nebo jiná provozní kritéria a pro které není tlak významným konstrukčním činitelem; mezi tato zařízení patří např.
1. motory, včetně turbín a spalovacích motorů,
2. parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení;
k) vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů větru, odlučovačů prachu a čističů vysokopecního plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů;
l) skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje;
m) pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, např. elektrických silových kabelů a telefonních kabelů;
n) lodě, rakety, letadla a mobilní mimopevninská zařízení a zařízení specificky určená k instalaci na jejich palubě nebo k jejich pohonu;
o) tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm, např. pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízení;
p) tlumiče výfuku a sání;
r) lahve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené ke konečné spotřebě;
s) nádoby pro přepravu a distribuci nápojů, jejichž součin PS. V není větší než 500 bar. L a jejichž nejvyšší pracovní tlak není větší než 7 bar;
t) zařízení podléhající mezinárodnímu kódu o námořní přepravě nebezpečného zboží (IMDG) a zvláštním právním předpisům;5)
u) otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů;
v) nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar.
(4) Vystavování tlakových zařízení nebo sestav podle odstavce 2 na veletrzích a výstavách se nepovažuje za jejich uvádění na trh, pokud jsou viditelně označeny údajem o tom, že nesplňují stanovené požadavky, že nejsou určeny k prodeji, a pokud jsou učiněna odpovídající opatření k tomu, aby byla zaručena ochrana osob.
(1) Technické požadavky na tlaková zařízení a sestavy (dále jen „základní požadavky“) jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
Pro sestavy podle § 3 odst. 3 písm. e) bodu 2 platí pouze požadavky přílohy č. 1 k tomuto nařízení, body 2.10, 2.11, 3.4, 5.2.a) a 5.2.d).
(2) Pokud jsou základní požadavky na tlaková zařízení a sestavy konkretizovány harmonizovanými českými technickými normami (§ 4a odst. 1 zákona) nebo zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropského společenství harmonizovanou evropskou normu a vlastnosti tlakových zařízení a sestav jsou s nimi v souladu, má se za to, že tyto základní požadavky jsou splněny.
(3) Tlaková zařízení nebo sestavy s hodnotami nižšími nebo rovnými limitům stanoveným v § 3 odst. 3 písm. a) až e) musí být navržena a vyrobena tak, aby odpovídala stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich uvedení na trh.
(1) Tlaková zařízení podle odstavce 3 písm. a) až d) se zařazují do kategorií podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení v závislosti na stoupající míře nebezpečí. Pro účely tohoto zařazení se tekutiny dělí na dvě skupiny
a) skupina 1 zahrnuje nebezpečné tekutiny podle zvláštního právního předpisu;6)
b) skupina 2 zahrnuje všechny ostatní tekutiny neuvedené ve skupině 1.
(2) Jestliže je nádoba složena z několika tlakových prostorů, zařazuje se podle nejvyšší kategorie příslušné pro jednotlivé tlakové prostory. Obsahuje-li tlakový prostor několik tekutin, bude nádoba zařazena podle tekutiny, která vyžaduje vyšší skupinu.
(3) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou
a) nádoby, s výjimkou nádob podle písmene b), určené pro
I. plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem, páry a také ty kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než normální atmosférický tlak (1 013 mbar), v těchto mezích
1. pro tekutiny slupiny 1, je-li objem větší než 1 litr a součin PS. V větší než 25 bar. L nebo tlak PS větší než 200 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 1),
2. pro tekutiny skupiny 2, je-li objem větší než 1 litr a součin PS. V větší než 50 bar. L nebo tlak PS větší než 1 000 bar, a všechny přenosné hasicí přístroje a lahve pro dýchací přístroje (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 2), nebo
II. kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě nepřesahuje normální atmosférický tlak (1 013 mbar) o více než 0,5 bar, v těchto mezích
1. pro tekutiny skupiny 1, je-li objem větší než 1 litr a součin PS. V větší než 200 bar. L nebo tlak PS větší než 500 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 3),
2. pro tekutiny skupiny 2, je-li tlak PS větší než 10 bar a součin PS. V větší než 10 000 bar. L nebo tlak PS větší než 1 000 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 4);
b) tlakové zařízení vystavené působení plamene nebo jinak vytápěné, s nebezpečím přehřátí, určené pro výrobu páry nebo horké vody při teplotách vyšších než 110 °C a s objemem větším než 2 litry a všechny tlakové hrnce (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 5);
c) potrubí určená pro
I. plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem, páry a také ty kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než normální atmosférický tlak (1 013 mbar), v těchto mezích
1. pro tekutiny skupiny 1, je-li DN větší než 25 (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 6),
2. pro tekutiny skupiny 2, je-li DN větší než 32 a součin PS. DN větší než 1 000 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 7), nebo
II. kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě nepřesahuje normální atmosférický tlak (1 013 mbar) o více než 0,5 bar, v těchto mezích
1. pro tekutiny skupiny 1, je-li DN větší než 25 a součin PS. DN větší než 2 000 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 8),
2. pro tekutiny skupiny 2, je-li tlak PS větší než 10 bar, DN větší než 200 a součin PS. DN větší než 5 000 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf č. 9);
e) sestavy, které obsahují alespoň jedno tlakové zařízení podle písmen a) až d)
1. sestavy určené pro výrobu páry nebo horké vody s teplotou vyšší než 110 °C, které obsahují alespoň jedno tlakové zařízení vystavené působení plamene nebo jinak vytápěné, u něhož je nebezpečí přehřátí,
2. jiné sestavy, než podle písmene e) bodu 1, jsou-li výrobcem určeny k uvedení na trh a do provozu jako sestavy,
3. sestavy určené pro výrobu teplé vody při teplotách nepřesahujících 110 °C, do kterých se ručně nakládá pevné palivo, se součinem PS. V větším než 50 bar. L.
(1) V případě, že bude uváděno na trh tlakové zařízení z materiálů, na jejichž vlastnosti jsou kladeny základní požadavky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, ale nevztahují se na ně žádné technické normy podle § 2 odst. 2, zajistí výrobce materiálů nebo tlakového zařízení posouzení vlastností materiálů autorizovanou osobou, která je pro to určena. Na základě tohoto posouzení vydává autorizovaná osoba evropské schválení pro materiály [§ 1 odst. 2 písm. i)], kterým osvědčuje vhodnost technických vlastností materiálů určených k opakovanému použití při výrobě tlakových zařízení ve vztahu k základním požadavkům na tlakové zařízení. Materiály používané pro výrobu tlakových zařízení, které jsou ve shodě s evropským schválením pro materiály, se považují za vyhovující základním požadavkům podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Pro posouzení vlastností materiálů výrobce materiálů nebo tlakového zařízení předkládá autorizované osobě potřebné podklady, vzorky materiálů nebo výsledky předchozích ověřovacích zkoušek a hodnocení a současně předkládá i písemné prohlášení, že posouzení vlastností vzorků materiálů nedohodl s jinou autorizovanou osobou.
(3) Autorizovaná osoba stanoví a provede, popřípadě dá provést potřebné kontroly a zkoušky typů materiálů za účelem certifikace jejich shody s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení a na základě jejich výsledků vydá evropské schválení pro materiály.
(4) Před vydáním evropského schválení pro materiály autorizovaná osoba informuje a zašle Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) příslušné informace. Autorizovaná osoba vydá evropské schválení pro materiály s přihlédnutím k předloženým připomínkám.
(6) Autorizovaná osoba, která vydala evropské schválení pro materiály pro tlaková zařízení, odejme toto schválení, jestliže zjistí, že nemělo být vydáno, nebo jestliže se na tento typ materiálů vztahují technické normy podle § 2 odst. 2.
(7) Autorizovaná osoba bezodkladně informuje ostatní autorizované osoby a Úřad o každém odejmutí schválení.
(1) Před uvedením tlakového zařízení na trh zajišťuje výrobce , popřípadě zplnomocněný zástupce nebo dovozce posouzení shody každého zařízení podle své volby jedním z následujících postupů (§ 12 odst. 4 zákona), v závislosti na kategorii tlakového zařízení (§ 3 a příloha č. 2 k tomuto nařízení)
a) kategorie I
interní kontrola výroby (postup posuzování shody A) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodu 1;
b) kategorie II
1. interní kontrola výroby s dohledem nad konečným posouzením (postup posuzování shody A1) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodu 2,
2. zabezpečování jakosti výroby (postup posuzování shody D1) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodu 7, nebo
3. zabezpečování jakosti výrobků (postup posuzování shody E1) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodu 9;
c) kategorie III
1. ES přezkoušení návrhu a zabezpečování jakosti výroby (postupy posuzování shody B1 + D) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodů 4 a 6,
2. ES přezkoušení návrhu a ověřování výrobků (postupy posuzování shody B1 + F) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodů 4 a 10,
3. ES přezkoušení typu a zabezpečování jakosti výrobků (postupy posuzování shody B + E) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodů 3 a 8,
4. ES přezkoušení typu a shoda s typem (postupy posuzování shody B + C1) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodů 3 a 5, nebo
5. komplexní zabezpečování jakosti (postup posuzování shody H) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodu 12;
d) kategorie IV
1. ES přezkoušení typu a zabezpečování jakosti výroby (postupy posuzování shody B + D) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodů 3 a 6,
2. ES přezkoušení typu a ověřování výrobků (postupy posuzování shody B + F) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodů 3 a 10,
3. ověřování celku (postup posuzování shody G) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodu 11, nebo
4. komplexní zabezpečování jakosti s ES přezkoušením návrhu a zvláštním dohledem nad konečným posouzením (postup posuzování shody H1) podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodu 13.
(2) Při posuzování shody se může použít postup pro kategorii vyšší.
(3) Pro tlaková zařízení uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) bodech I (1 a 2) a II (1) a písm. b) a zařazená do kategorie III a IV v rámci postupů zabezpečování jakosti řízení odebere za účasti výrobce autorizovaná osoba během předtím neohlášené kontroly ve výrobních nebo skladových prostorách vzorek zařízení, aby provedla nebo dala provést konečné posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, bodu 3.2.2. Pro tento účel výrobce oznámí autorizované osobě zamýšlený časový plán výroby. Autorizovaná osoba vykoná během prvního roku výroby tlakového zařízení nejméně dvě kontroly. Četnost dalších kontrol stanoví autorizovaná osoba podle kritérií uvedených v bodu 4.4, popřípadě 5.4 příslušného postupu posuzování shody.
(4) V případě kusové výroby tlakového zařízení uvedeného v § 3 odst. 3 písm. b) a zařazeného do kategorie III autorizovaná osoba v rámci postupu, kterým je komplexní zabezpečování jakosti podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, bodu 12, provede nebo dá provést konečné posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, bodu 3.2.2 pro každé jednotlivé zařízení. Pro tento účel oznámí výrobce autorizované osobě zamýšlený časový plán výroby.
(5) Sestavy podle § 3 odst. 3 písm. e) se podrobují celkovému postupu posuzování shody, který zahrnuje
a) posouzení každého z tlakových zařízení tvořících sestavu a uvedených v § 3 odst. 3 písm. a), b), c) a d), které předtím nebylo podrobeno postupu posuzování shody, postupem posuzování stanoveným pro jednotlivá tlaková zařízení podle kategorií, do kterých jsou zařazena;
b) posouzení zařazení různých konstrukčních dílů do sestavy podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, bodů 2.3, 2.8 a 2.9 podle nejvyšší kategorie, která se vztahuje na příslušné tlakové zařízení a která je jiná než kategorie vztahující se na jakoukoli bezpečnostní výstroj;
c) posouzení ochrany sestavy proti překročení přístupných provozních mezí podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, bodů 2.10 a 3.2.3 se provádí z hlediska nejvyšší kategorie pro tlakové zařízení, které má být chráněno.
(6) Odchylně od odstavců 1 až 5 mohou ministerstva a jiné správní úřady v oprávněných případech povolit, aby byla na trh a do provozu uvedena jednotlivá tlaková zařízení a sestavy podle § 1, u kterých nebyla posouzena shoda postupy uvedenými v odstavcích 1 až 5, jestliže jejich použití slouží pro experimentální účely.
(7) Doklady a korespondence vztahující se k postupům shody se vypracují v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se autorizovaná osoba dohodne.
(8) Informace uvedené v bodech 3.3 a 3.4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se uvádějí v českém jazyce nebo v jazyce konečného uživatele tlakového zařízení nebo sestavy.
(1) Doklady o použitém způsobu posouzení shody podle § 13 odst. 8 zákona zahrnují
a) technickou dokumentaci uvedenou v příloze č. 3 k tomuto nařízení;
b) dokumenty vydané při posuzování shody výrobcem , popřípadě zplnomocněným zástupcem, dovozcem nebo autorizovanou osobou v rozsahu uvedeném v jednotlivých postupech posuzování shody podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
(2) V případech vyplývajících z § 13 odst. 8 zákona dovozce předkládá orgánu dozoru dokumentaci v úředním jazyce státu, ve kterém má výrobek původ, nebo v jazyce, který s orgánem dozoru dohodne.
(1) Označení CE8) musí být doplněno identifikačním číslem autorizované osoby, která se zabývala dohledem ve fázi výroby. Označení CE se umisťuje viditelným, snadno čitelným a nesmazatelným způsobem
a) ke každému tlakovému zařízení podle § 3 odst. 1 písm. a) až d), nebo
b) ke každé sestavě podle § 3 odst. 1 písm. e),
které jsou kompletní nebo jsou ve stadiu, jež umožňuje konečné posouzení, jak je uvedeno v příloze č. 1 bodu 3.2.
(2) Není nutné umisťovat označení CE ke každému jednotlivému tlakovému zařízení, které tvoří sestavu. Jednotlivá tlaková zařízení, která již nesou označení CE, pokud jsou zabudována do sestavy, ponesou toto označení i nadále. Pokud se na tlakové zařízení nebo sestavu vztahují jiná nařízení vlády, která zahrnují jiná hlediska pro umístění označení CE, označení CE vyjadřuje, že příslušné tlakové zařízení nebo sestava se považuje za vyhovující ustanovením těchto jiných nařízení vlády. Pokud by však jedno nebo více takových nařízení vlády umožňovalo výrobci v průběhu přechodného období zvolit, který postup použije, musí označení CE udávat shodu pouze s nařízeními vlády použitými výrobcem . V tomto případě musí být údaje o příslušných nařízeních vlády uvedeny v dokumentech, poznámkách nebo návodech k používání vyžadovaných těmito nařízeními vlády a přikládaných k tlakovému zařízení nebo sestavě.
(3) K tlakovému zařízení nebo sestavám lze umisťovat jakékoliv jiné označení za předpokladu, že tím není zhoršena viditelnost a čitelnost označení CE.
Při autorizaci právnických osob se uplatňují podmínky (§ 11 odst. 2 zákona) uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Autorizované osoby, které splňují kritéria stanovená v technických normách podle § 2 odst. 2, jsou považovány za vyhovující podmínkám podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
Při autorizaci organizací pro potřeby plnění úkolů uvedených v bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se uplatňují podmínky (§ 11 odst. 2 zákona) uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Organizace, které splňují kritéria stanovená v příslušných technických normách podle § 2 odst. 2, se považují za organizace splňující podmínky podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
(1) Za podmínek stanovených v tomto paragrafu mohou shodu se základními požadavky posuzovat zkušebny uživatele tlakového zařízení (dále jen „uživatel“) autorizované podle odstavce 8.
(2) Za podmínek stanovených v tomto paragrafu mohou být uváděna na trh nebo do provozu tlaková zařízení nebo sestavy, jejichž shoda byla posouzena zkušebnou uživatele se sídlem v České republice nebo v členských státech Evropského společenství v souladu s kritérii uvedenými v tomto paragrafu.
(3) Tlaková zařízení a sestavy, jejichž shoda byla posouzena zkušebnou uživatele, nesmí nést označení CE.
(4) Tato tlaková zařízení nebo sestavy mohou být používány pouze v provozech podnikatelů řízených skupinou uživatelů, jejíž je zkušebna součástí. Tato skupina uplatňuje jednotnou koncepci bezpečnosti, pokud se týče technických požadavků na návrh, výrobu, kontrolu, údržbu a použití tlakových zařízení a sestav.
(5) Zkušebny uživatelů působí pouze v rámci skupiny uživatelů, jejíž jsou součástí.
(6) Postupy posuzování shody používané zkušebnami uživatelů odpovídají postupům A1, C1, F a G, popsaným v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(7) Zkušebny uživatelů oznamují Úřadu seznam uživatelů podle odstavce 5 splňujících ustanovení odstavce 4.
(8) Při autorizaci zkušeben uživatelů se uplatňují podmínky uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení a podmínky uvedené v druhé větě odstavce 4.
U tlakových zařízení a sestav, které splňují požadavky podle tohoto nařízení, výrobce popřípadě zplnomocněný zástupce umisťuje na výrobek označení CE a vypracovává ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení, s výjimkou případů podle § 8.
Tlaková zařízení a sestavy, které budou uvedeny na trh po nabytí účinnosti tohoto nařízení, mohou namísto požadavků na jejich vlastnosti stanovených tímto nařízením splňovat požadavky na jejich vlastnosti stanovené dosavadními předpisy do 31. prosince 2002.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Předseda vlády:
v z. PhDr. Špidla v. r.
1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí
Ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 182/1999 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
1. Základní požadavky se na tlakové zařízení vztahují pouze tehdy, pokud se u tlakového zařízení příslušné nebezpečí vyskytuje při používání za podmínek, které může výrobce rozumně předvídat.
Základní požadavky uvedené v této příloze pro tlaková zařízení se vztahují rovněž na sestavy, u kterých existuje obdobné nebezpečí.
2. Výrobce analyzuje nebezpečí s cílem identifikace těch, která z důvodu tlaku přicházejí u jeho zařízení v úvahu; tlakové zařízení navrhne a vyrobí se zřetelem k této analýze.
3. Základní požadavky se uplatňují způsobem, který bere v úvahu dosažený stav techniky a obvyklou praxi v době návrhu a výroby zařízení, a rovněž technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti.
1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY
1.1. Tlakové zařízení musí být navrženo, vyrobeno a přezkoušeno, popřípadě vystrojeno a instalováno takovým způsobem, aby po jeho uvedení do provozu v souladu s předpisem výrobce nebo za rozumně předvídatelných podmínek byla zajištěna jeho bezpečnost.
1.2. Při výběru nejvhodnějšího řešení výrobce uplatňuje níže uvedené zásady v tomto pořadí:
a) v přiměřeně dosažitelné míře vyloučit nebo omezit nebezpečí,
b) uplatnit vhodná ochranná opatření proti nebezpečím, která nelze vyloučit,
c) popřípadě informovat uživatele o zbývajícím nebezpečí a upozornit je na nutnost přijetí vhodných zvláštních opatření ke snížení nebezpečí během instalace anebo používání.
1.3. Je-li známa možnost nesprávného použití nebo ji lze rozumně předvídat, musí být tlakové zařízení navrženo tak, aby se nebezpečím, která z takového nesprávného použití plynou, zabránilo anebo, pokud to není možné, musí být uživatel před takovým způsobem použití tlakového zařízení vhodně varován.
2. NÁVRH
2.1. Všeobecně
Tlakové zařízení musí být správně navrženo s ohledem na všechny příslušné činitele, aby byla zajištěna bezpečnost zařízení po celou dobu jeho předpokládané životnosti.
Do návrhu tlakového zařízení je nutné uplatnit vhodné činitele bezpečnosti za použití komplexních metod, o kterých je známo, že vhodným způsobem počítají s přiměřenou mírou bezpečnosti vůči všem druhům poruchy, které přicházejí v úvahu.
2.2. Návrh zabezpečující náležitou pevnost
2.2.1 Tlakové zařízení musí být navrženo pro zatížení, které odpovídá jeho zamýšlenému použití a dalším rozumně předvídatelným provozním podmínkám. Je nutné vzít v úvahu následující činitele:
a) vnitřní nebo vnější tlak,
b) teplotu okolí a pracovní teplotu,
c) statický tlak a hmotnost obsahu za provozních a zkušebních podmínek,
d) zatížení dopravou, větrem, zemětřesením,
e) reakční síly a momenty vyvozované podporami, upevněním, potrubím apod.,
f) korozi a erozi, únavu apod.,
g) rozklad nestabilních tekutin.
Je nutné brát v úvahu různá zatížení, která mohou působit společně, se zřetelem k pravděpodobnosti jejich současného výskytu.
2.2.2 Návrh zabezpečující náležitou pevnost musí být založen:
a) na výpočtové metodě podle bodu 2.2.3, v případě potřeby doplněné experimentální metodou podle bodu 2.2.4, nebo
b) na experimentální metodě návrhu bez výpočtu pevnosti podle bodu 2.2.4, je-li součin nejvyššího pracovního tlaku PS a objemu V menší než 6 000 bar.L nebo je-li součin PS.DN menší než 3 000 bar.
2.2.3 Výpočtová metoda
2.2.3.1 Odolnost vůči vnitřnímu tlaku a další hlediska zatížení
Dovolené namáhání u tlakových zařízení musí být omezeno s ohledem na druhy poruch, jejichž výskyt za provozních poměrů je možné rozumně předvídat. Proto je nutné použít takové součinitele bezpečnosti, které umožňují zcela vyloučit jakékoli nejistoty vyplývající z výroby, skutečných provozních podmínek, namáhání, výpočtových modelů, jakož i vlastností a chování materiálu.
Tyto výpočtové metody musí poskytovat dostačující míru bezpečnosti, podle okolností, v souladu s požadavky uvedenými v bodu 7.
Výše uvedené požadavky lze splnit použitím některé z následujících metod, podle vhodnosti, popřípadě jako doplňku k jiné metodě nebo v kombinaci s ní:
a) návrh na základě vzorců,
b) návrh na základě analýzy,
c) návrh na základě lomové mechaniky.
2.2.3.2 Pevnost
K zajištění pevnosti příslušného tlakového zařízení musí být použity vhodné pevnostní výpočty.
a) Výpočtový tlak nesmí být menší než nejvyšší pracovní tlak a musí brát v úvahu vliv hydrostatického a dynamického tlaku tekutiny a rozklad nestabilních tekutin. Je-li nádoba rozdělena na jednotlivé tlakové prostory, musí být přepážky mezi nimi navrženy s ohledem na nejvyšší možný tlak v určitém tlakovém prostoru v poměru k nejnižšímu možnému tlaku v sousedním tlakovém prostoru,
b) výpočtová teplota musí být brána s příslušnou mírou bezpečnosti,
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení |
|---|---|
| Typ předpisu | Nařízení |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 24.08.1999 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.2000 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0