Nařízení vlády č. 174/1997 Sb.
Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo
Platný
Nařízení
Účinnost od 01.09.1997
Zobrazeno prvních 200 z celkem 630 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
174
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 25. června 1997,
kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona:
(1) Za střelné zbraně se pro účely tohoto nařízení považují
a) palné zbraně, kterými jsou
1. brokové zbraně,
2. kulové zbraně,
3. kombinované zbraně,
4. zbraně s omezenou kinetickou energií,
5. zbraně pro jedno použití,
6. historické zbraně, repliky a napodobeniny historických zbraní,
7. balistické zbraně určené k zjišťování balistických hodnot (například tlaku, rozptylu, rychlosti střely atd.),
8. signální zbraně,
9. narkotizační zbraně,
10. expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie výbušná látka, (přístroje jateční, vstřelovací, tvářecí, metné apod.),
11. expanzní zbraně, kterými jsou akustické zbraně, plynovky a zbraně na granule,
b) plynové zbraně, kterými jsou
1. vzduchovky,
2. větrovky,
3. plynové zbraně na CO2,
4. paintbalové zbraně,
5. metné zbraně,
6. narkotizační zbraně.
(2) Za části střelných zbraní se pro účely tohoto nařízení považují
1. hlavně,
2. vložné hlavně,
3. vložné nábojové komory,
4. revolverové válce,
5. pouzdra střelných zbraní, jimiž jsou pouzdra hlavní, lůžka střelných zbraní (baskule), těla střelných zbraní a rámy střelných zbraní,
6. závěry,
7. dnové šrouby.
(3) Za prototyp střelné zbraně se pro účely tohoto nařízení považuje střelná zbraň určená výrobcem k provedení zkoušek a k ověření, zda splňuje technické požadavky, a která svými vlastnostmi odpovídá střelné zbrani, již výrobce hodlá vyrábět průmyslovým nebo malosériovým způsobem pro uvedení na trh.
(1) Za střelivo se pro účely tohoto nařízení považuje
a) střelivo pro palné zbraně, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné nebo průmyslově přebíjené náboje,
2. průmyslově vyráběné střely,
b) střelivo pro expanzní přístroje, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné pracovní nábojky,
2. prachové tablety,
c) střelivo pro expanzní zbraně, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné akustické nábojky,
2. průmyslově vyráběné plynové nábojky,
3. průmyslově vyráběné nábojky s granulemi,
d) střelivo pro plynové zbraně - průmyslově vyráběné střely,
e) výmetná náplň - střelivina (bezdýmný a černý prach) určená pro použití ve střelivu a ve střelných zbraních.
(2) Za části střeliva se pro účely tohoto nařízení považují díly nutné k sestavení náboje nebo nábojky, např. střely, výmetná náplň - střelivina, nábojnice a zápalky.
Toto nařízení se nevztahuje na
a) střelné zbraně a střelivo dovezené pro účely výzkumu, vývoje a zkoušení,
b) mechanické zbraně,
c) vojenské zbraně, vojenské střelivo a vojenskou munici, které nebyly vyřazeny z výzbroje Armády České republiky, veřejných ozbrojených sborů a ozbrojených sborů celní správy, určené k vojenským nebo bezpečnostním účelům,
d) zkušební střelivo zhotovené pro potřebu ověřování střelných zbraní autorizovanou osobou a pokusné spotřební střelivo,
e) náboje do střelných zbraní, které pro vlastní potřebu zhotovily osoby oprávněné k tomu podle zvláštních právních předpisů, byly-li zhotoveny z částí střeliva splňujících ustanovení tohoto nařízení.
(1) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou střelné zbraně a střelivo a samostatně na trh uváděné části střelných zbraní a části střeliva.
(2) Základní požadavky a podmínky zkušební střelby (dále jen „základní požadavky“), vyjadřující technické požadavky na střelné zbraně, střelivo a na jejich části, jsou uvedeny v příloze č. 1.
(3) Pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými českými technickými normami (§ 4 odst. 4 zákona) nebo technickými předpisy a vlastnosti zbraně nebo střeliva jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou základní požadavky splněny. Pokud se na střelné zbraně, střelivo a na jejich části vztahují i jiné technické předpisy, je nezbytné, aby střelné zbraně, střelivo a jejich části odpovídaly i požadavkům těchto předpisů.
(4) Střelné zbraně, střelivo a jejich samostatně dodávané části musí být před uvedením na trh označeny příslušnou zkušební značkou. Veškeré označení střelných zbraní, střeliva a jejich částí musí být provedeno viditelně a trvanlivě. Grafická podoba zkušebních značek [§ 12 odst. 1 písm. c) zákona] je uvedena v příloze č. 4. Podmínky a způsob umístění zkušebních značek na výrobcích jsou uvedeny v příloze č. 2 bodu 5.
Výrobce nebo dovozce zajišťuje posouzení shody střelných zbraní, střeliva a jejich částí s požadavky technických předpisů (dále jen „posouzení shody“) postupy uvedenými v § 6 za účasti autorizované osoby (§ 11 odst. 1 zákona), která určí, v jakém počtu a termínech mají být střelné zbraně, střelivo nebo jejich části předloženy ke zkouškám, a stanoví místo zkoušky.
(1) U střelných zbraní a jejich částí uváděných samostatně na trh, vyjma případů uvedených v odstavci 2, zajišťuje výrobce provedení typové zkoušky podle přílohy č. 2 bodu 1, a jde-li o palnou zbraň, ve které energie střely převyšuje 7,5 J, nebo o plynovou zbraň, ve které energie střely převyšuje 10 J, též kusové ověřování každého výrobku podle přílohy č. 2 bodu 3. Kusové ověřování zajišťuje též dovozce , pokud dovážené střelné zbraně nebo jejich části nejsou označeny podle § 4 odst. 4.
(2) Jde-li u střelných zbraní o
a) palné zbraně s nábojovou komorou o maximálním průměru 5 mm a maximální délce 15 mm nebo o ty, které mají nábojovou komoru o průměru a délce do 6 mm včetně, přičemž zápalková slož je jedinou hnací náplní udělující střele energii do 7,5 J,
b) expanzní přístroje a expanzní zbraně určené pro střelivo s okrajovým zápalem do ráže 6 mm včetně a s délkou nábojnice do 7 mm včetně,
c) části těchto střelných zbraní uváděné samostatně na trh,
zajišťuje výrobce nebo dovozce provedení typové zkoušky spolu s posouzením shody typu podle přílohy č. 2 bodu 2 (dále jen „homologace střelných zbraní“).
(3) U průmyslově vyráběného střeliva a jeho částí uváděných samostatně na trh zajišťuje výrobce nebo dovozce provedení typové zkoušky a posouzení shody typu podle přílohy č. 2 bodu 4 (dále jen „typová kontrola střeliva“).
(4) U střelných zbraní nebo jejích částí, u kterých autorizovaná osoba provedla homologaci podle § 6 odst. 2 a které jsou opatřeny homologační značkou, se provádí kontrola formou kusového ověřování podle přílohy č. 2 bodu 2.4.
(5) U střeliva nebo jeho částí, u kterých autorizovaná osoba provedla typovou kontrolu střeliva podle § 6 odst. 3 a které jsou opatřeny typovou kontrolní značkou, se provádí inspekční kontrola podle přílohy č. 2 bodů 4.10 a 4.11.
(6) Typovou zkoušku, kusové ověřování nebo homologaci střelných zbraní nebo jejich částí provádí autorizovaná osoba také na návrh opravce nebo prodejce.
(1) U střelných zbraní, které jsou opatřeny kusovou ověřovací značkou, se provádí opakované kusové ověřování podle přílohy č. 2 bodu 3 (dále jen „nové ověřování střelné zbraně“) ve lhůtách
a) deset let pro krátké střelné zbraně kulové (pistole, revolvery apod.),
b) 15 let pro střelné zbraně brokové,
c) 20 let pro dlouhé střelné zbraně kulové a kombinované
od roku posledního kusového ověřování. Autorizovaná osoba může, vzhledem k technickému stavu střelné zbraně zjištěnému při novém ověřování, tyto lhůty zkrátit. Tuto skutečnost oznámí příslušnému okresnímu ředitelství policie , které zaregistrovalo zbraň.1)
(2) Autorizovaná osoba může provést nové ověřování střelné zbraně rovněž kdykoliv na návrh
a) vlastníka střelné zbraně, zejména pokud bezpečnost zbraně utrpěla používáním nebo jiným způsobem,
b) opravce po provedení opravy, která mohla mít vliv na bezpečnost střelné zbraně, popřípadě shledá-li, že na střelné zbrani byla provedena nepřípustná úprava,
c) prodejce střelných zbraní v případě komisního prodeje.2)
(1) Doklady o použitém způsobu posouzení shody podle § 13 odst. 4 zákona zahrnují
a) technickou dokumentaci,
b) dokumenty vydané při posuzování shody autorizovanou osobou.
(2) Obsah technické dokumentace, kterou výrobce nebo dovozce , popřípadě opravce, prodejce, nebo vlastník střelné zbraně, střeliva nebo jejich částí předkládá autorizované osobě zároveň s předkládanou střelnou zbraní, střelivem nebo jejich částmi, je uveden v příloze č. 3.
(1) Prohlášení o shodě se vypracovává v českém jazyce a obsahuje zejména tyto náležitosti:
a) identifikační údaje o výrobci nebo dovozci , který prohlášení o shodě vydává, (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),
b) identifikační údaje o výrobku (např. název, typ, značka, model, výrobní číslo), u dovážených výrobků též identifikační údaje o výrobci,
c) popis a určení výrobku (výrobcem, popřípadě dovozcem určený účel použití), ostatní údaje o výrobku ; u částí střelných zbraní obsahuje prohlášení navíc informace o způsobu vestavby do střelné zbraně nebo uspořádání, které napomáhá zajištění základních požadavků,
d) seznam technických předpisů (§ 3 zákona) a harmonizovaných českých technických norem použitých při posouzení shody,
e) údaj o použitém způsobu posouzení shody,
f) údaje o autorizované osobě (jméno nebo obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo autorizované osoby) a číslo a datum jejího nálezu (certifikát nebo protokol) odpovídajícího způsobu posouzení shody, který tato osoba provedla,
g) potvrzení výrobce nebo dovozce o tom, že vlastnosti zbraně nebo střeliva splňují základní požadavky podle tohoto nařízení, popřípadě požadavky jiných technických předpisů, že zbraně a střelivo jsou za podmínek obvyklého, popřípadě výrobcem nebo dovozcem určeného použití pro svého uživatele bezpečné a že přijal opatření, kterými zabezpečuje shodu všech výrobků uváděných na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky,
h) datum a místo vydání prohlášení o shodě, jméno a funkce odpovědné osoby výrobce nebo dovozce a její podpis.
(2) Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě zbraně nebo střeliva, které mají být i po této změně nadále uváděny na trh, výrobce nebo dovozce po provedení příslušného postupu posouzení shody vydá nové prohlášení o shodě.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997.
Předseda vlády:
prof. Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
JUDr. Kühnl v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STŘELNÉ ZBRANĚ, STŘELIVO A JEJICH ČÁSTI A PODMÍNKY ZKUŠEBNÍ STŘELBY
Úvodní ustanovení
Střelné zbraně a střelivo musí být konstruovány a vyráběny tak, aby při běžném použití fungovaly bezpečně a splňovaly dále uvedené požadavky.
Tyto požadavky se vztahují i na části střelných zbraní a střeliva, pokud je s nimi spojeno odpovídající riziko.
1. Základní požadavky uplatňované při typové zkoušce a při homologaci střelných zbraní a jejich částí.
1.1 U střelných zbraní a jejich částí
a) rozměry nábojové komory, vývrtu hlavně a uzamykací vůle musí odpovídat rozhodnutím C.I.P.,3)
b) použitý materiál a dimenzování střelných zbraní nebo jejich částí musí zaručit pevnost vůči namáhání při střelbě zkušebními náboji,
c) při střelbě spotřebními náboji musí být zajištěna spolehlivá funkce střelné zbraně.
1.2 Konrektizaci základních požadavků a další požadavky a podmínky, uplatňované při typové zkoušce a homologaci střelných zbraní, jako např.
a) vzhled a provedení střelné zbraně,
b) nastřelitelnost střelné zbraně, u vícehlavňových zbraní navíc sestřelení hlavní,
c) rozptyl a krytí střelné zbraně,
d) odolnost vůči ztíženým klimatickým podmínkám - teplo, mráz, vlhkost, voda,
e) rychlost a energie střely udělené střelnou zbraní,
upravují příslušné harmonizované české technické normy.
1.3 Výrobce nebo dovozce střelných zbraní
c) smí pro kontrolu rozměrů nábojové komory, vývrtu hlavně a uzamykací vůle používat pouze kalibrovaná4) měřidla, která jsou v souladu s rozhodnutími C.I.P.,
d) musí mít zajiště,n záruční a pozáruční servis,
e) přikládá ke každému typu střelné zbraně technickou dokumentaci podle přílohy č. 3,
f) musí mít vybudovaný a účinný systém technické kontroly.
2. Základní požadavky na střelné zbraně uplatňované při kusovém ověřování
2.1 Střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a její označení musí odpovídat ustanovení bodu 5 přílohy č. 2.
2.1.1. Střelná zbraň nesmí mít zejména
a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně, rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,
b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu Ra, která smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1,8 mikrometru v nábojové komoře,
c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,
d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná míst na částech střelné zbraně,
e) nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,
f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci střelné zbraně,
g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce dimenzování a materiál neodpovídají účelu střelné zbraně.
2.1.2. Důležité rozměry střelných zbraní z hlediska bezpečnosti, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně musí odpovídat hodnotám stanoveným rozhodnutími C.I.P. nebo uvedeným v harmonizovaných českých technických normách nebo hodnotám určených autorizovanou osobou.
U střelných zbraní nabíjených ústím hlavně musí být průměr zátravky odpovídat hodnotám stanoveným v harmonizované české technické normě.
2.1.3. Střelné zbraně nesmějí vykazovat
a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo vyhlazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),
b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce,
c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně),
d) sklon k samospuštění při nabíjení,
e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající hodnotám stanoveným v harmonizovaných českých technických normách (s výjimkou terčových střelných zbraní),
f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,
g) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho záchytu.
3. Podmínky zkušební střelby
3.1.1. Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovených střelných zbraních před střeleckou zkouškou prováděnou výrobcem. Za úplně dohotovené se též považují střelné zbraně, na kterých bude ještě provedena rytina nebo povrchová úprava černěním nebno jiným způsobem. Autorizovaná osoba stanoví, zda bude ověřovat střelnou zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.
3.1.2 Předkladatel musí předložit střelnou zbraň ke zkoušce v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Autorizovaná osoba může v odůvodněných případech povolit výrobci nebo dovozci předložení střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň, jde-li o samostatný závěr.
3.1.3. Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi hodnotám uvedeným v harmonizovaných českých technických normách. Zkušební náboje pro ověřování brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25 °C.
3.1.4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher), nebo mechanicko- elektrickými (piezo)snímači při teplotě prachové náplně (20 ± 2) °C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastnosti měřicích souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách..
3.1.5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a vlastnostmi odpovídat požadavkům, které jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
3.1.6 Jednotlivé druhy střelných zbraní a jejich samostatně dodávané části se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:
a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň nebo třemi náboji s ocelovými broky. Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají předpisy C.I.P. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se stední hodnota maximálního tlaku zjišťovaná mechanicko-elektrickými snímači) a předepsaná místa jsou uvedena v následující tabulce 1 a poznámkách:
| Tlak na tlakoměru č.: (MPa) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Ráže | 1 | 2 | 1 | 2 |
| při zkoušce | ||||
| běžné | vyšší | |||
| 12 a větší | 96 | 50 | 137 | 50 |
| 16 | 102 | 50 | 137 | 50 |
| 20 a menší | 108 | 50 | 137 | 50 |
| 12 – ocelové broky | hybnost 15 Ns | 137 | 50 | |
Tabulka 1
Poznámky k tab. 1:
1. Tlakoměrem č. 1 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřícím místě vzdáleném 17 mm ode dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném (162 ± 0.5) mm od tohoto dna.
2. Vyšší zkouška se uplatní, jesliže mají být ve zkoušené střelné zbrani použity spotřební náboje, jejich střední hodnota maximálníého tlaku převýší při měření mechanicko-elektrickými snímači:
74 MPa u ráže 12 a větší,
78 MPa u ráže 16,
83 MPa u ráže 20 a menší
nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší než 73 mm.
b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí střelné zbraně. Zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže. Předepsané tlaky a místa jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
Počet použitých zkušebních nábojů:
1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,
2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,
3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,
4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku.
Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači.
c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 % větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o 10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující provozní tlak pouze o 15 až 16 %.
Expanzní zbraně se ověří vystřelením:
1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou nábojovou komorou,
2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se dvěma a více nábojovými komorami
Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:
1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtětší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),
2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.
Zvláštní zbraně vymezené příslušnou harmonizovanou českou technickou normou se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějších spotřebních nábojů.
d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).
Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství předepsaném harmonizovanou českou technickou normou pro danou ráži a druh střelné zbraně.
Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhraně na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň je předepsána v harmonizovaných českých technických normách.
f) Balistické zbraně se zkoušejí jako jim odpovídající druh střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování balistických zbraní mohou být v balistických zbraních používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C.I.P.
g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ).
h) Samostaně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh střelné zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr.
i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10 %.
3.1.7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou střelné zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po hlavni.
3.2 Závady střelných zbraní při zkušební střelbě a po ní
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení vlády č. 174/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo |
|---|---|
| Typ předpisu | Nařízení |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 06.08.1997 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.09.1997 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0