Nařízení vlády č. 163/1947 Sb.
Nařízení o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky)
Platný
Účinnost od 01.10.1947
Obsah
Část I.
Oddíl 1.
§ 1.
§ 2.
§ 3.
§ 4.
§ 5.
§ 6.
§ 7.
Oddíl 2.
§ 8.
§ 9.
§ 10.
§ 11.
§ 12.
§ 13.
§ 14.
§ 15.
§ 16.
§ 17.
§ 18.
§ 19.
§ 20.
Oddíl 3.
§ 21.
§ 22.
§ 23.
§ 24.
§ 25.
§ 26.
Oddíl 4.
§ 27.
§ 28.
§ 29.
§ 30.
Oddíl 5.
§ 31.
§ 32.
§ 33.
§ 34.
Oddíl 6.
§ 35.
§ 36.
§ 37.
§ 38.
§ 39.
§ 40.
§ 41.
Část II.
§ 42.
§ 44.
§ 45.
§ 46.
§ 47.
§ 48.
§ 49.
§ 50.
§ 51.
§ 52.
Část III.
§ 53.
§ 54.
§ 55.
§ 56.
§ 57.
Zobrazeno prvních 200 z celkem 431 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
163.
Vládní nařízení
ze dne 2. září 1947
o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky).
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy:
Hmotně-právní ustanovení.
Předmět přídělu.
Věcný rozsah.
Toto nařízení se vztahuje na
1. rodinné domky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále „konfiskační dekret“), čítajíc v to i rodinné domky zřízené na podkladě práva stavby, nebo rodinné domky nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3),
Pojem rodinného domku.
(1) Rodinným domkem podle tohoto nařízení (dále „domek“) jest domek, v němž jest jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím a výjimečně i další malý byt, byl-li tento byt zřízen využitím svažitého staveniště, a u něhož roční úplata (náhrada) za užívání bytu nebo bytů (dále „nájemné“) nepřevyšuje
b) v ostatním území a v lázeňských a klimatických místech pohraničního území, které vyhlásí osidlovací úřad a Fond národní obnovy ve Věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy (dále „Věstník“), u domku s jedním bytem částku 8.000 Kčs a s dvěma byty částku 12.000 Kčs.
(2) Malým bytem podle odstavce 1 jest byt, u něhož podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m2. Za obytné místnosti se pokládají světnice, ložnice, obytné (světlé) komory (kabinety), obytné (světlé) kuchyně, pak provozovny a kanceláře sloužící zároveň za byt. Obyvatelnost kuchyní dlužno posuzovati podle jejich velikosti, úpravy a způsobu užívání. Kuchyně o výměře nejvýše 12 m2 podlahové plochy, mají-li kuchyňská kamna, se považují za neobytné. Užívá-li se samostatné kuchyně jako bytu, nutno ji vždy pokládati za obytnou. Za neobytné místnosti je považovati vedlejší místnosti bytu, jako jsou předsíně, koupelny, neobytné kuchyně, verandy, špíže, záchody a pod. Za neobytné je také považovati místnosti pro služebné, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m2, a jsou-li přístupny toliko z kuchyně. Místnosti, kterých se užívá k výkonu svobodného povolání nebo jako místností úředních, se pokládají za obytné místnosti bytu, s nímž jsou spojeny. Malá provozovna, která není částí bytu, se nepovažuje za obytnou místnost.
(3) Domek může obsahovati také malé provozovny. Malou provozovnou jest místnost (místnosti), která jest od jiné provozovny a malého bytu stavebně oddělena, a které užívá živnostník, bydlící v témže domku v malém bytě, k provozu své živnosti jako dílny, krámu, skladiště a pod. Malá provozovna a malý byt téhož živnostníka nemusí býti od sebe stavebně odděleny. Nebydlí-li živnostník v témže domku, nesmí jeho malá provozovna v domku míti větší podlahovou plochu než 36 m2.
(4) Rozhodné podle ustanovení odstavce 1 je u domku
a) v pohraničním území roční nájemné řádně určené podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu v Praze,
b) v ostatním území roční nájemné vypočtené způsobem předepsaným toutéž vyhláškou pro výpočet nájemného v lázeňských a klimatických místech pohraničního území (na Slovensku podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu v Bratislavě), leč by nájemné zjištěné podle vyměřovacího základu daně činžovní na berní rok 1947 bylo vyšší. K dočasné slevě nájemného u domků v pohraničním území, poskytnuté podle příslušných vyhlášek osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze, se nepřihlíží. Výpočet nájemného u bytů, kterých se nepoužívá, se řídí týmiž zásadami.
(5) Do ročního nájemného uvedeného v odstavci 1 se započítává jen nájemné z obou nebo jednoho bytu bez rozdílu, užívá-li se části bytu také k provozu živnosti , svobodného povolání nebo jako místností úředních a pod., nezapočítává se však nájemné z bytu zřízeného využitím svažitého staveniště, ani z dalších jednotlivých obytných místností, z malé provozovny, která není částí bytu, z garáže nebo ze zahrady.
(6) Rodinným domkem není domek, v němž žádný byt není obyvatelný po celý rok.
(1) Osidlovací úřad může na návrh místního národního výboru naložiti podle tohoto nařízení i s takovým domem, který plně nevyhovuje ustanovením § 2, nemá-li, nehledíc k obytným místnostem v podkroví a suterénu, více než dva byty s příslušenstvím. Zejména může býti za rodinný domek uznán i domek s malými byty, u něhož roční nájemné z bytu nebo bytů převyšuje částky uvedené v § 2, odst. 1, a domek s byty, u nichž podlahová plocha obytných místností přesahuje 80 m2.
(2) Za rodinný domek může býti uznán i takový dům, který je nedostavěn nebo pobořen nebo poškozen, dá se však uvésti do stavu vyhovujícího ustanovením odstavce 1 nebo ustanovením § 2.
Rozsah konfiskované majetkové podstaty.
(1) Domek a jeho příslušenství jest se stavební parcelou, na které jest vystavěn, a se zahradou hraničící se stavební parcelou, zapsanými v téže vložce, malou majetkovou podstatou podle § 6, odst. 2 konfiskačního dekretu. Příslušenstvím domku se rozumějí nejen předměty s domkem nebo jeho částí pevně spojené (jako zařízení osvětlovací, kamna, domácí telefon, elektrické zvonky, vezděné vany v koupelnách, ústřední topení, výtah), nýbrž i všechny movité předměty, které slouží k užívání celého domku, leč by byly ve vlastnictví osob, jejichž majetek nepodléhá konfiskaci.
(2) U domku zřízeného na podkladě práva stavby jest malou majetkovou podstatou konfiskované právo stavby včetně budovy.
(3) Ke konfiskovaným majetkovým podstatám (odstavce 1 a 2) náležejí:
A. Aktiva:
a) věcná práva, zapsaná na nemovitosti,
b) pohledávky, které mají vztah k nemovitosti, zejména pohledávky vzniklé z užívání domku nebo jeho části.
B. Pasiva:
a) věcná břemena, zajištěná na nemovitosti,
b) peněžité závazky, náležející k nemovitosti.
(4) Ke konfiskovaným majetkovým podstatám (odstavce 1 a 2) nenáleží zařízení bytu, které nelze považovati zároveň za příslušenství domku (odstavec 1), leč by šlo ve výjimečných případech o takové zařízení bytu, které tvoří s domkem celek, zejména slohový nebo hospodářský, takže by jeho oddělením zařízení nebo domek ztratily na ceně.
Přídělová podstata.
(1) Osidlovací úřad, rozhoduje o přídělu, stanoví, které součásti majetkové podstaty budou přiděleny (přídělová podstata) uchazečům a které budou z majetkové podstaty vyloučeny a převzaty Fondem národní obnovy (dále „fond“); fond uloží národnímu správci nebo přídělci, jaká opatření má učiniti o vyloučených součástech majetkové podstaty.
(2) Zpravidla se přidělí domek se svým příslušenstvím včetně práv a závazků k němu náležejících. Osidlovací úřad může však stanoviti výjimku, jde-li o věci, které zřejmě nejsou nutné k užívání domku nebo jeho části.
(3) Z majetkové podstaty se vylučují peněžité závazky vzniklé před 10. květnem 1945, které podle § 2, odst. 1 zákona převzal k vypořádání fond. Osidlovací úřad může mimo to z majetkové podstaty vyloučiti zejména:
a) věcná břemena (věcná práva) váznoucí na nemovitosti,
b) služebnosti, u nichž není důvodu k dalšímu trvání,
c) pohledávky vzniklé před 10. květnem 1945,
d) peněžité závazky vzniklé po 9. květnu 1945, přesahují-li přejímací cenu nebo vznikly-li uplatněním nároku podle § 2, odst. 5 konfiskačního dekretu, a pokud je fond v případech hodných zvláštního zřetele převezme k vypořádání jako závazky, které nevznikly vinou přídělcovou.
(4) K přídělové podstatě náleží také jiná majetková podstata nebo její součást, která bude s ní podle § 1 zákona sloučena v jednu přídělovou podstatu.
(1) Témuž uchazeči lze přiděliti toliko jeden domek nebo jeho ideální část; manželům lze zásadně přiděliti pouze jeden domek.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro právnické osoby.
Slučování a rozdělování majetkových podstat.
(2) Pozemek hraničící se stavební parcelou, na které jest vystavěn domek, a zapsaný v téže knihovní vložce jako domek, lze, zejména přesahuje-li míru v místě (ve velikých městech v sousedství) obvyklou, rozděliti; oddělená část pozemku může býti sloučena se sousední konfiskovanou nemovitostí v jednu majetkovou podstatu.
(3) Konfiskovaný pozemek nebo pozemky, zatížené právem stavby, lze sloučiti s konfiskovaným právem stavby v jednu majetkovou podstatu.
(4) Pro sloučení konfiskovaného domku s konfiskovaným podnikem živnostenským, v něm provozovaným, v jednu majetkovou podstatu platí ustanovení přídělového nařízení pro živnostenské podniky.
Hodnocení přídělové podstaty.
Přejímací cena domku.
(1) Přejímací cenou domku je jeho základní cena, snížená nebo zvýšená podle § 18. Základní cenou domku je odhadní hodnota domku, vypočtená podle ustanovení §§ 9 až 16, s případnou přirážkou podle § 17.
(2) Odhadní hodnota domku bude stanovena ke dni, který určí osidlovací úřad a vyhlásí ve Věstníku (rozhodný den).
(4) Výlohy řízení a dávky a poplatky řízením vzniklé jdou na vrub přídělce.
Cena domku.
(1) Cena domku v pohraničním území se určí tak, že se roční nájemné z bytů a jiných místností celého domku s příslušenstvím i z garáže - kromě nájemného ze zahrady - násobí číslem, které v níže uvedené tabulce platí pro tu třídu vybavení, do níž byly byty při určení nájemného podle určovací tabulky, připojené k tomuto nařízení jako příloha 1 a tvořící jeho součást, zařazeny, a pro tu oblast, do níž patří obec (místní část obce), v jejímž obvodu je domek. Tato čísla se stanoví takto:
| Oblast | Třída vybavení | ||||||
| A | B | C | D | E | F | ||
| I | lázeňská města a města nad 50 000 obyvatelů | 27 | 25 | 20 | 17 | 14 | 12 |
| II | města nad 20 000 do 50 000 obyvatelů | 25 | 22 | 19 | 16 | 13 | 11 |
| III | obce nad 6 000 do 20 000 obyvatelů | 21,5 | 19 | 16,5 | 14 | 11,5 | 9,5 |
| IV | obce nad 2 000 do 6 000 obyvatelů | 19 | 17 | 14 | 12 | 10 | 8,5 |
| V | obce s 2 000 a méně obyvateli.. | 14 | 12,5 | 11 | 9 | 7,5 | 6 |
| VI | obce (místní části obce), určené osidlovacím úřadem (odstavec 5) | 9,5 | 8,5 | 7 | 6 | 5 | 4 |
(2) Cena domku v ostatním území se určí způsobem uvedeným v odstavci 1, s tou změnou, že se roční nájemné násobí číslem, které se v níže uvedené tabulce stanoví takto:
| Oblast | Třída vybavení | ||||||
| A | B | C | D | E | F | ||
| I | a) Velká Praha, Velké Brno, Velká Bratislava | 32 | 27,5 | 24 | 21 | 17,5 | 15,5 |
| b) Plzeň, Hradec Králové, Olomouc, Košice | 29 | 25 | 22 | 19 | 16 | 14 | |
| II | ostatní města s více než 20 000 obyvateli | 27 | 23 | 20 | 17 | 14 | 12 |
| III | obce nad 6 000 do 20 000 obyvatelů | 25,5 | 23 | 20 | 17 | 14 | 12 |
| IV | obce nad 2 000 do 6 000 obyvatelů | 23,5 | 21 | 18,5 | 15,5 | 12,5 | 10,5 |
| V | obce s 2 000 a méně obyvateli | 20 | 18 | 15 | 12,5 | 10,5 | 9 |
| VI | obce (místní části obce), určené osidlovacím úřadem (odstavec 5) | 14 | 12,5 | 11 | 9 | 7,5 | 6 |
(3) Pro zařazení obcí do oblastí podle počtu obyvatelstva je zásadně rozhodný počet obyvatelstva podle posledního úředního zjištění, sděleného Státním úřadem statistickým (na Slovensku Státním plánovacím a statistickým úřadem). Zjistí-li však osidlovací úřad, že od takovéhoto posledního úředního zjištění počet obyvatelstva v obci ke dni vyhlášení prvního rámcového plánu (§ 42, odst. 2) stoupl nad mez nebo klesl pod mez rozhodnou pro zařazení obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, zařadí obec do příslušné oblasti podle nového stavu.
(4) Aby vyrovnal nerovnoměrnosti mezi sousedními obcemi (částmi obce), vzniklé zařazením obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, může osidlovací úřad posuzuje obec jako součást širšího hospodářského celku
1. na žádost místního národního výboru nebo po jeho slyšení zařaditi obec (část obce) do oblasti, která je v odstavcích 1 a 2 označena římskou číslicí, o jednu nebo dvě vyšší, nejvýše však do oblasti V, a to zejména
a) jsou-li v obci (části obce) převážnou většinou domy nízké bytové úrovně, na př. proto, že chybí nebo jsou nedostatečná veřejná zařízení, nebo
b) je-li v obci (části obce) převážná většina domů vlivem zvláštních místních poměrů znehodnocena, nebo
c) mohou-li obyvatelé obce (části obce) pro nedostatečné komunikační spojení jen s obtížemi užívati kulturních a sociálních zařízení a hospodářských výhod nejbližšího kulturního a hospodářského střediska;
2. zařaditi po slyšení místního národního výboru obec (část obce) do oblasti, která je v odstavcích 1 a 2 označena římskou číslicí, o jednu nebo dvě nižší, a to zejména
a) je-li v obci (části obce) převážná většina domů vysoké bytové úrovně, nebo
b) jde-li o obec (část obce), v níž domy sice nejsou připojeny na veřejná zařízení, ale toto připojení je proveditelné s malým nákladem, nebo
c) mohou-li obyvatelé obce (části obce) pro zvlášť dobré komunikační spojení užívati kulturních a sociálních zařízení a hospodářských výhod nejbližšího kulturního a hospodářského střediska.
(5) Osidlovací úřad zařadí do oblasti VI (odstavce 1 a 2) a vyhlásí ve Věstníku na jejich žádost ty obce (místní části obce), které osidlovacímu úřadu osvědčí, že u nich jsou dány aspoň dva z těchto znaků:
a) nadmořská výška středu obce (místní části obce) nad 700 m,
b) vzdálenost středu obce (místní části obce) od hlavní komunikace více než 10 km,
c) poloha v soudním okrese s menší hustotou obyvatelstva na čtvereční kilometr než 30 osob,
d) poloha v soudním okrese bez průmyslu nebo bez dobré zemědělské půdy.
(6) Násobky uvedené v odstavcích 1 a 2 platí za předpokladu, že domek je v dobrém a uživatelném stavebním stavu, a že i vybavení domku odpovídá všem podstatným znakům příslušné třídy vybavení.
Cena pozemku.
(1) Cena domku, vypočtená podle § 9, zahrnuje v sobě mimo stavební náklad i náklad na stavební parcelu (včetně dvora), na níž je domek vystavěn, nikoliv však náklad na další pozemkové parcely, které tvoří zahradu.
(2) Nedá-li se velikost stavební parcely zjistiti, považuje se za stavební parcelu plocha domkem skutečně zastavěná, zvětšená o 200 m2.
(3) Tvoří-li součást majetkové podstaty domku pozemková parcela (zahrada), nebo je-li pozemek přilehlý k domku větší, než je uvedeno v odstavci 2, zvýší se cena domku o cenu pozemkové parcely (zahrady) nebo o cenu oné části přilehlého pozemku, která přesahuje míru určenou podle odstavce 2.
(4) Cena pozemku (odstavec 3)
a) se v pohraničním území vypočte podle cen stanovených pro obytný úsek, ve kterém je pozemek zařazen v pomůckách určených pro zápis úředních cen pozemků, nebo se stanoví cenou uvedenou v protokole o určení jednotného obytného úseku v obci,
b) se v ostatním území zjistí částkou rovnající se obecné ceně.
(5) Je-li pozemková parcela vzrostlým sadem, nebo jsou-li na ní stavby (terasy, besídky, skleníky, bazény a pod.), zjistí se jejich cena částkou rovnající se obecné ceně.
Cena zařízení bytu.
Ocenění věcných práv a peněžitých pohledávek, věcných břemen a peněžitých závazků.
(1) Věcná práva a věcná břemena, náležející k přídělové podstatě, se ocení podle vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád).
Srážky a přirážky na ceně domku vzhledem k jeho stavebnímu stavu.
(1) U domku, jehož stavba nebo stavební pozemek má vlastnosti, které snižují nebo zvyšují hodnotu domku, ale nemají vliv na určení nájemného, jsou přípustny srážky nebo přirážky v procentech ceny domku, vypočtené podle § 9. Nejvyšší a nejnižší hranice těchto srážek a přirážek jsou uvedeny v příloze 2 tohoto nařízení, tvořící jeho součást. Srážku určovanou podle povahy případu stanoví osidlovací úřad a Fond národní obnovy, jež si vyžádají, pokud třeba, dobré zdání znalce. Úhrn srážek určených podle přílohy 2 nesmí přesahovati, pokud nejde o poddolování a sesouvání, 50% ceny domku ( § 9).
(2) K odhadní hodnotě domků uvedených v § 3 lze stanoviti přirážku do výše 30%.
Přirážky a srážky na ceně domku z důvodů oprav a adaptací.
(1) U domků, na nichž byly v době po 9. květnu 1945 provedeny opravy nebo adaptace, zvýší se cena domku, vypočtená podle § 9, o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, pokud opravy a adaptace nebyly provedeny nákladem uchazečovým.
(2) Na žádost uchazeče o domek, který učinil na domek ze svých prostředků náklad nutný nebo užitečný, může býti cena domku, vypočtená podle § 9, snížena o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, nikoliv však o částku převyšující cenu domku (§ 9).
Zjištění ceny domků nedostavěných, pobořených nebo poškozených.
Ocenění práva stavby a pozemku zatíženého tímto právem.
Cena práva stavby a cena pozemku zatíženého právem stavby se vypočtou takto:
1. vypočte se úhrnná cena nemovitosti (pozemku i se stavbou na něm zřízenou) podle ustanovení §§ 9 až 11 tak, jako by pozemek právem stavby nebyl zatížen;
2. cena práva stavby, počítajíc v to stavbu zřízenou na podkladě práva stavby, vypočte se tolika setinami úhrnné ceny nemovitosti, vypočtené podle ustanovení č. 1, kolik činí počet let zbývajících od rozhodného dne (§ 8, odst. 2) do zániku práva stavby. Zlomky roku, dosahují-li šesti měsíců, se považují za celý rok, jinak se k nim nepřihlíží;
3. cenou pozemku, zatíženého právem stavby, je částka, která zbývá, odečte-li se od úhrnné ceny nemovitosti, vypočtené podle ustanovení č. 1, cena práva stavby i se stavbou, vypočtená podle ustanovení č. 2.
Základní cena domku.
(1) U domků přidělovaných osobám, které jsou zaměstnanci v soukromoprávním nebo veřejnoprávním pracovním (služebním) poměru nebo příjemci odpočivných (zaopatřovacích) platů nebo důchodci podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nebo podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota (§ 8, odst. 1) za předpokladu, že tyto osoby nevykonávají povolání, které odůvodňuje přirážku podle odstavce 2 nebo 3.
(2) U domků přidělovaných osobám, které provozují svobodné povolání nebo jsou drobnými výrobci, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 50%. Drobnému výrobci, který provozuje živnost v obci, zařazené podle ustanovení § 9, odst. 1 nebo 2 do oblasti V nebo podle ustanovení § 9, odst. 5 do oblasti VI, a pracuje v živnosti sám nebo nejvýše s jedním učněm, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na návrh místního národního výboru v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů osidlovací politiky, přirážku zcela nebo zčásti prominouti.
(3) U domků přidělovaných ostatním osobám je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 100%.
(4) Za drobného výrobce (odstavec 2) se považuje živnostník, který podléhá živnostenské dani podle zákona ze dne 20. března 1948, č. 50 Sb., o živnostenské dani, provozuje-li řemeslnou živnost, na kterou se tento zákon vztahuje. Za stejných podmínek se považuje za drobného výrobce podle ustanovení odstavce 2 i národní správce živnosti .
(5) Vykonává-li přídělce více povolání, jest pro určení výše přirážky rozhodné povolání, které odůvodňuje vyšší přirážku.
(6) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro přídělce, jehož rodinný příslušník (§ 22, odst. 4), žijící s ním ve společné domácnosti, patří k osobám tam uvedeným. Vykonává-li rodinný příslušník přídělcův jiné povolání než přídělce, je pro určení výše přirážky rozhodné to povolání přídělcovo nebo jeho rodinného příslušníka, které odůvodňuje vyšší přirážku.
(7) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou k zamezení nepřiměřených tvrdostí stanoviti přirážku (odstavce 2 a 3) nižší nebo od ní vůbec upustit.
(8) Prokáže-li přídělce, kterému byla odhadní hodnota zvýšena o přirážku z důvodu, že byl národním správcem živnostenského podniku, do 6 měsíců od doručení rozhodnutí o přídělu, že byl jako národní správce beze své viny odvolán a že se stal zaměstnancem podle odstavce 1, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na jeho žádost přirážku dodatečně snížiti.
Výpočet přejímací ceny.
(1) Přejímací cena se vypočte ze základní ceny domku tak, že se základní cena upraví takto:
1. U domků přidělovaných osobám, uvedeným
a) v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození,
b) v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.,
c) v § 1, odst. 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska,
se základní cena sníží podle míry jejich sociální potřebnosti o 10% až 25%, nejde-li o osoby uvedené pod č. 6.
2. U domků přidělovaných osobám uvedeným v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb., může býti základní cena snížena až o 50%, jsou-li jejich hospodářské poměry mimořádně tíživé, zejména byla-li by přejímací cena pro ně neúnosná.
3. U domků přidělovaných osobám hodným zvláštního zřetele může býti základní cena snížena až o 5% na třetí a každé další dítě, které není starší 14 roků, a o něž skutečně pečují.
4. U domků přidělovaných osobám, které pobírají odpočivné (zaopatřovací) platy, po případě starobní nebo vdovský důchod z veřejnoprávního pojištění, a přesídlily nebo přesídlí do pohraničního území do oblasti nedostatečně osídlené, sníží se základní cena o 50%.
5. U domků přidělovaných osobám, které se nevzdají pro případ přidělení domku svého dosavadního bytu (§ 37), a které budou používati domku zejména k zotavení vlastnímu nebo svých rodinných příslušníků nebo k pronajímání třetím osobám, může býti na návrh místního národního výboru s přihlédnutím k zaměstnání přídělcově a k jeho možnosti uhraditi přejímací cenu nebo její část z vázaných vkladů, jakož i k poptávce po domku nebo po podobných domcích v obci, základní cena zvýšena až o 200%.
6. U domků přidělovaných osobám, jejichž majetkové a rodinné poměry odůvodňují určení přejímací ceny vyšší částkou než je základní cena domku, zejména osobám podléhajícím dávce z majetku nebo osobám, u nichž přesahuje dani podrobený důchod, dani podrobená mzda, základ daně živnostenské, po případě jejich součet za kalendářní rok, který předchází rok, v němž bylo vydáno rozhodnutí o přídělu domku, 120.000 Kčs, může býti základní cena zvýšena až o 25%.
(2) Nejsou-li dány důvody pro snížení nebo zvýšení základní ceny podle ustanovení odstavce 1, je přejímací cenou domku jeho základní cena (§ 17).
(3) Snížení základní ceny domku podle ustanovení odstavce 1, č. 1 až 3 povolují osidlovací úřad a Fond národní obnovy v rozhodnutí o přídělu na odůvodněnou žádost uchazečovu, uplatněnou při podání přihlášky o příděl (§ 45). Celkové snížení podle odstavce 1, č. 1 až 4 nesmí přesahovati 50% základní ceny.
Způsob úhrady přejímací ceny.
(1) Před odevzdáním domku musí přídělce zaplatiti nejméně 10 % přejímací ceny a výlohy v hotovosti (§ 8, odst. 4). Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména jde-li o osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. nebo v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., může fond na odůvodněnou žádost přídělcovu, uplatněnou v přihlášce o příděl, povoliti uhrazení této části přejímací ceny způsobem uvedeným v odstavci 2 nebo 3.
(2) Zbytek přejímací ceny, neuhradí-li jej v hotovosti, může přídělce uhraditi převodem z vázaných vkladů svých, své manželky (družky) a nezletilých dětí, žijících s ním ve společné domácnosti, a to až do výše částek prostých dávky z přírůstku na majetku (§ 37, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku); právnické osoby mohou tuto část přejímací ceny uhraditi ze svých vázaných vkladů do částky 50.000 Kčs. Do těchto částek se započítávají vázané vklady použité k úhradě jiného konfiskovaného majetku. Za jiný konfiskovaný majetek se zejména považuje drobný živnostenský podnik, i když s ním byl rodinný domek sloučen v jednu majetkovou podstatu podle § 7, odst. 2 a § 12, odst. 1, písm. e) přídělového nařízení pro živnostenské podniky.
(3) Na část přejímací ceny, která zbývá po zaplacení podle předcházejících odstavců, zprostředkuje fond přídělci, bude-li třeba, úvěr u peněžního ústavu k tomu oprávněného. Tento úvěr může býti poskytnut tím, že peněžní ústav převede uvěřenou částku ze svých vázaných vkladů na zvláštní vázaný účet fondu u Poštovní spořitelny. Úrokovou sazbu a ostatní podmínky tohoto úvěru poskytnutého ve vázaných korunách stanoví ministerstvo financí v dohodě s Národní bankou Československou a fondem.
(4) Osobám uvedeným v § 1, odst. 1 zák. č. 75/1946 Sb. může fond k zaplacení přejímací ceny povoliti přiměřenou lhůtu, nejdéle do převodu jejich majetku zanechaného v cizině.
(5) Úvěr zprostředkovaný fondem u peněžního ústavu se umoří ve lhůtě, kterou sjedná přídělce s peněžním ústavem. Roční anuity mají býti zpravidla stanoveny tak, aby nepřevyšovaly řádně vyměřené roční nájemné z celého domku (§ 9, odst. 7), a zvýší-li se základní cena podle § 18, roční nájemné zvýšené ve stejném poměru jako základní cena, nejvýše však o 200%, leč by přídělce souhlasil s vyšší anuitou. V anuitě stanovené při uzavření zápůjčky musí však býti obsažen nejméně jednoprocentní její úmor. Fond udělí souhlas, aby pohledávky z poskytnutého úvěru byly zajištěny vkladem zástavního práva v pozemkové knize na přidělenou nemovitost ve prospěch peněžního ústavu.
(6) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou převzíti na úhradu přejímací ceny nemovitost, kterou nabídl dosavadní uživatel domku podle § 36.
Změna přejímací ceny.
Vyjdou-li po odevzdání přiděleného domku (náhradního přídělu podle oddílu 5) najevo okolnosti, které by jinak měly rozhodující vliv na výši stanovené přejímací ceny, může fond, nebylo-li k těmto okolnostem přihlédnuto vinou přídělcovou, do deseti let od odevzdání (§ 52) přiděleného domku (náhradního přídělu) přejímací cenu nově upraviti.
Uchazeči.
Základní předpoklad.
Každý uchazeč o příděl se musí ve stanovené lhůtě přihlásiti způsobem uvedeným v § 45 a prokázati splnění předepsaných podmínek.
Všeobecné podmínky.
(1) Každý uchazeč musí prokázati, že
1. jest československým státním občanem nebo že je za něho považován podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,
3. jest národně a státně spolehlivý,
4. jest soudně bezúhonný,
6. jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, nejsou národnosti německé nebo maďarské a jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví; výjimku, pokud jde o národnost rodinných příslušníků, může povoliti ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem národní obrany,
(2) Uchazeč, který domku již užívá, musí přiložiti k přihlášce o příděl seznání (popis a ocenění domku) a prokázati, že si při užívání domku vede s péčí řádného hospodáře, zejména že splnil splatné závazky, na příklad zaplatil nájemné za celou dobu užívání domku nebo jeho části, a je-li zároveň národním správcem tohoto domku, že podal vyúčtování za dobu národní správy.
(4) Za rodinné příslušníky podle odstavce 1, č. 6 se považují manželka nebo manžel, děti manželské, nemanželské a osvojené, rodiče a prarodiče a družka nebo druh. U dětí do 18 let se předpokládá, že jsou u nich splněny podmínky odstavce 1, č. 1 až 3 stejně jako u uchazeče. Soudní bezúhonnost nutno však prokázati u dětí starších 14 let.
Zvláštní podmínky pro příděl domků dosavadním uživatelům v pohraničním území.
(1) Dosavadní uživatel domku v pohraničním území musí vedle všeobecných podmínek, uvedených v § 22, prokázati, že
1. nejpozději ode dne 1. dubna 1947 má společně se svojí rodinou bydliště v domku, o jehož příděl žádá,
2. má v místě, kde je domek, nebo v okolí stálé řádné zaměstnání.
(2) Uchazeči, u něhož jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, bude domek, kterého dosud užívá, přidělen, ač-li nebude přidělen právnické osobě (§ 26), nebo - nedojde-li k přídělu do spoluvlastnictví (§ 27) - spoluuživateli domku (§ 28) nebo přednostnímu uchazeči (§ 29).
Zvláštní podmínky pro příděl domků přednostním uchazečům.
(1) Přednostními uchazeči jsou osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. a v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.
(4) Přednostnímu uchazeči , u něhož jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, se přidělí domek
b) v ostatním území přede všemi ostatními uchazeči.
Ostatní uchazeči.
Obsah
Část I.
Oddíl 1.
§ 1.
§ 2.
§ 3.
§ 4.
§ 5.
§ 6.
§ 7.
Oddíl 2.
§ 8.
§ 9.
§ 10.
§ 11.
§ 12.
§ 13.
§ 14.
§ 15.
§ 16.
§ 17.
§ 18.
§ 19.
§ 20.
Oddíl 3.
§ 21.
§ 22.
§ 23.
§ 24.
§ 25.
§ 26.
Oddíl 4.
§ 27.
§ 28.
§ 29.
§ 30.
Oddíl 5.
§ 31.
§ 32.
§ 33.
§ 34.
Oddíl 6.
§ 35.
§ 36.
§ 37.
§ 38.
§ 39.
§ 40.
§ 41.
Část II.
§ 42.
§ 44.
§ 45.
§ 46.
§ 47.
§ 48.
§ 49.
§ 50.
§ 51.
§ 52.
Část III.
§ 53.
§ 54.
§ 55.
§ 56.
§ 57.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení vlády č. 163/1947 Sb., o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky) |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 01.10.1947 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.10.1947 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0