Úplné znění zákona č. 147/2006 Sb.

Úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn

Platný
147
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
ZÁKON
o veterinární péči
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

VETERINÁRNÍ PÉČE

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) stanoví požadavky veterinární péče (dále jen „veterinární požadavky“) na chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon.
§ 2
Veterinární péče
Veterinární péče podle tohoto zákona zahrnuje
a) péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka,
b) péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty,
c) ochranu území České republiky před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí,
d) ochranu životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním živočišných produktů, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí,
e) veterinární asanaci,
f) dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených k zajištění těchto úkolů tímto zákonem, zvláštními právními předpisy1b) a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství2) (státní veterinární dozor).
§ 3
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu,
b) hospodářstvím jakákoli stavba, zařízení nebo místo, kde je hospodářské zvíře nebo kde jsou hospodářská zvířata chována nebo držena, včetně chovu pod širým nebem. Je-li v hospodářství chováno nebo drženo více než jedno stádo nebo více než jedna skupina hospodářských zvířat, která mohou onemocnět stejnou nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka (dále jen „vnímavá zvířata“), je každé z těchto stád nebo každá z těchto skupin oddělenou epizootologickou jednotkou, která má stejný zdravotní status,
c) hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby a včely,
d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí,
e) svodem zvířat soustředění zvířat různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, zejména trh se zvířaty, výstava nebo přehlídka zvířat, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže,
f) shromažďovacím střediskem hospodářství, tržiště nebo jiné místo, na němž jsou shromažďována zvířata z různých hospodářství, zejména skot, prasata, ovce a kozy, aby z nich byly vytvářeny skupiny zvířat určených k odeslání,
g) zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se projevují klinické příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat,
h) zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem,
i) karanténou dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení (dále jen „podezřelá zvířata“), v jehož průběhu se provádějí preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat,
j) izolací dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením do stáda nebo před jejich přemístěním z hospodářství, v jehož průběhu se provádějí preventivní a diagnostické úkony a sleduje zdravotní stav zvířat,
k) ohniskem nákazy hospodářství nebo jiné místo, na němž jsou shromážděna zvířata, kde byl zjištěn jeden nebo více případů nákazy,
l) nákazovou situací výskyt nákazy na určitém území nebo v určitém hospodářství,
m) nákazovými důvody výskyt a možnost rozšíření nákazy,
n) živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta, vlna, srst, peří, také mléko, vejce, med a včelí vosk, jakož i výrobky z těchto surovin, které jsou určeny k výživě lidí a zvířat,
o) zdravotně nezávadnými živočišnými produkty živočišné produkty, které splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství3a) (dále jen „předpisy Evropských společenství“),
p) krmivy produkty rostlinného nebo živočišného původu čerstvé nebo konzervované a produkty jejich průmyslového zpracování, jakož i organické a anorganické látky s přidáním doplňkových látek nebo bez jejich přidání, které jsou určeny ke krmení zvířat samostatně nebo ve směsích,
r) zdravotně nezávadnými krmivy krmiva, která splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy4) a předpisy Evropských společenství4a),
s) doplňkovými látkami látky používané ve výživě zvířat za účelem příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo živočišných produktů, uspokojení požadavků výživy zvířat, zlepšení živočišné produkce, zejména ovlivněním stravitelnosti krmiv, doplnění potřeby živin zvířat nebo zajištění specifických potřeb výživy zvířat v určitém období a zmírnění škodlivých vlivů způsobených výkaly zvířat nebo ovlivňující životní prostředí zvířat,
t) veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které jsou určeny pro zvířata, zejména dietetické, vitaminové, minerální a kosmetické přípravky, anebo pro specifickou laboratorní diagnostiku nákaz zvířat či původců onemocnění z potravin živočišného původu; za veterinární přípravky se nepovažují výrobky, které podléhají zvláštním právním předpisům5),
u) veterinárními technickými prostředky zařízení, přístroje, pomůcky, materiály nebo jiné předměty nebo výrobky včetně příslušenství, používané samostatně nebo v kombinaci spolu s potřebným programovým vybavením, které jsou určeny k použití u zvířat pro účely prevence, vyšetřování, diagnózy, sledování, léčby nebo zmírnění nemoci, poranění nebo zdravotního postižení, náhrady nebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, anebo kontroly březosti, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v organizmu zvířete nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým účinkem nebo ovlivněním metabolizmu, jejichž funkce však může být takovými účinky podpořena; za veterinární technické prostředky se dále považují výrobky, které slouží k označování zvířat a které jsou za tímto účelem vpravovány do těla zvířete,
v) ochrannou lhůtou období mezi posledním podáním léčivého přípravku zvířatům za běžných podmínek používání příslušného přípravku a okamžikem, kdy lze od těchto zvířat získávat potraviny tak, aby bylo zajištěno, že tyto potraviny neobsahují rezidua léčivého přípravku v množstvích přesahujících maximální limity stanovené zvláštními právními předpisy a předpisy Evropských společenství5a),
x) porážkou usmrcení jatečného zvířete za účelem využití jeho produktů, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání6),
y) nutnou porážkou jakákoli porážka nařízená veterinárním lékařem v důsledku nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete; nutná porážka může být provedena mimo jatky, pokud by přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete nebo jeho přeprava na jatky byly spojeny s jeho nepřiměřeným utrpením,
z) utracením usmrcení zvířete bez vykrvení, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání6),
aa) veterinárním zbožím zvířata, živočišné produkty, krmiva a předměty, pokud mohou být nositeli původců nákaz,
bb) předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, živí původci nákaz zvířat pro výzkumné nebo jiné účely a předměty používané při ošetřování a přepravě zvířat, živočišných produktů a krmiv, zejména voda, krmivo, stelivo, dopravní prostředky, obaly, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, popřípadě i jiné předměty, pokud z jiného důvodu mohou být nositeli původců nákaz,
cc) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiná forma nabídky ke spotřebě, včetně skladování a přepravy pro potřeby prodeje nebo jiné nabídky ke spotřebě,
dd) obchodováním obchodování mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) se zvířaty a živočišnými produkty, které mají původ v členských státech, jakož i se zvířaty a živočišnými produkty, pocházejícími ze zemí, které nejsou členským státem (dále jen „třetí země“), jež jsou v členských státech ve volném oběhu,
ee) dopravním prostředkem část silničního vozidla, drážního vozidla, letadla nebo lodi, určená k přepravě zboží, jakož i kontejner používaný pro silniční, drážní, leteckou nebo vodní dopravu,
ff) zásilkou určité množství zvířat téhož druhu nebo určité množství živočišných produktů téhož druhu, na něž se vztahuje totéž veterinární osvědčení nebo jiný průvodní veterinární, popřípadě obchodní doklad, přepravované týmž dopravním prostředkem,
gg) schválením udělení souhlasu k výkonu určité činnosti na základě splnění podmínek stanovených tímto zákonem,
hh) registrací zapsání do seznamu,
ii) úředním veterinárním lékařem veterinární lékař orgánu veterinární správy; za úředního veterinárního lékaře se považuje také veterinární lékař Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, který byl pověřen úkoly náležejícími podle tohoto zákona úředním veterinárním lékařům,
jj) soukromým veterinárním lékařem veterinární lékař vykonávající veterinární léčebnou a preventivní činnost podnikatelským způsobem,
kk) schváleným veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař schválený krajskou veterinární správou pro síť epizootologického sledování a pro výkon některých, tímto zákonem stanovených činností.
(2) Kde se v tomto zákoně mluví o zvířatech, rozumí se tím podle povahy věci a okolností též sperma, vaječné buňky, embrya, násadová vejce, oplodněné jikry a plemenivo včel.
(3) Kde se v tomto zákoně mluví o zvěřině, rozumí se tím pro účely tohoto zákona těla, jakož i všechny poživatelné části těl volně žijící lovné zvěře7).
(4) Kde se v předpisech Evropských společenství mluví v souvislosti se zvířaty o části území státu jako o regionu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona kraj7a).
(5) Na nakládání s vedlejšími živočišnými produkty se nevztahuje zákon o odpadech s výjimkou případů stanovených předpisem Evropských společenství7b).
(6) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropských společenství pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech.

HLAVA II

ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANA

Oddíl 1

Povinnosti chovatelů
§ 4
(1) Chovatel je povinen
a) chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví,
b) sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc,
c) bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k zdolávání těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat,
d) poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu,
e) podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen se souhlasem veterinárního lékaře a podle jeho pokynů,
f) zajistit, aby byli psi a některá další zvířata držená v zajetí, zejména liška, jezevec, kuna, fretka, ve stáří od 3 do 6 měsíců a poté vždy jednou za rok očkováni proti vzteklině, uchovávat doklad o tomto očkování po dobu nejméně 1 roku a na požádání jej předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
g) zajistit, aby byli psi, kočky a fretky v zájmovém chovu, pokud jsou přemísťováni mezi členskými státy k neobchodním účelům, označeni stanoveným způsobem a provázeni dokladem, který obsahuje údaje umožňující zjištění totožnosti zvířete a kontrolu jeho stavu (dále jen „pas“)7c), vydaným veterinárním lékařem schváleným pro tuto činnost; evidenci těchto pasů vede Komora veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“). Schválení soukromého veterinárního lékaře může být pozastaveno nebo odejmuto, jestliže tento lékař vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými předpisy Evropských společenství7d). Prováděcí právní předpis upraví podrobněji označování psů, koček a fretek v zájmovém chovu, přidělování identifikačních prostředků a stanoví náležitosti, způsob vydávání a číslování pasů, vedení jejich evidence a vzor pasu,
h) zajistit, aby bylo neprodleně a v rozsahu nezbytně nutném pro vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou veterinárně vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do přímého kontaktu způsobem nebo za okolností, které mohou vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou,
i) dodržovat povinnosti plynoucí z předpisů Evropských společenství7e).
(2) K inseminaci, přenosu embryí a přirozené plemenitbě lze používat jen zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy8).
(3) Chovatel, který hodlá použít zvířata k pokusům9), je povinen požádat krajskou veterinární správu nebo Městskou veterinární správu v Praze (dále jen „krajská veterinární správa“) o stanovení podmínek veterinární péče (dále jen „veterinární podmínky“) k jejich provádění.
§ 5
(1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen
a) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby, ve lhůtách stanovených Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 44 odst. 1 písm. d), uchovávat jejich výsledky po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je-li třeba provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3,
b) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů9a), dodržovat návod k jejich použití a zacházet s vedlejšími živočišnými produkty způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b),
c) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci,
d) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva,
e) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče5), veterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy4) a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě (dále jen „plán sledování některých látek a jejich reziduí“), a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření,
f) nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno (§ 19 odst. 1 a 3)9c),
g) předkládat na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy stanovené zvláštním právním předpisem9d) a umožnit přístup k těmto záznamům také soukromému veterinárnímu lékaři, který vydává potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“),
h) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře.
(2) Chovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen
a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti,
b) uvádět do oběhu pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, byly podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty,
c) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů,
d) zpracovat a aktualizovat podle schválených zásad [§ 44 odst. 1 písm. c)] pohotovostní plán pro případ výskytu určitých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro případ vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“).
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka,
b) které látky a přípravky nelze uvádět do oběhu a podávat zvířatům, které látky a přípravky nelze podávat zvířatům určitých druhů, a které látky a přípravky lze podávat zvířatům určitých druhů jen za určitých podmínek.

Oddíl 2

Přemístění a vnitrostátní přeprava zvířat
§ 6
(1) Není-li stanoveno jinak, je chovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, povinen vyžádat si
a) veterinární osvědčení, jehož součástí je zdravotní potvrzení vydané soukromým veterinárním lékařem, jde-li o přemístění do shromažďovacího střediska, anebo jde-li o přemístění mimo územní obvod kraje7a),12)
1. hospodářského zvířete do jiného hospodářství,
2. odchyceného volně žijícího zvířete určeného k dalšímu chovu,
3. ryb k zarybňování rybářských revírů, jež jsou součástí ochranného pásma chovu lososovitých ryb,
4. pokusného zvířete13),
5. zvířete účastnícího se svodu zvířat,
6. zvířete zoologické zahrady,
b) zdravotní potvrzení k přemístění zvířete na jatky. Toto potvrzení obsahuje údaje stanovené předpisy Evropských společenství13a).
(2) Jde-li o přemístění včel, spermatu, vaječných buněk a embryí, není součástí veterinárního osvědčení zdravotní potvrzení.
(3) Jde-li o přemístění koní, může být veterinární osvědčení nebo zdravotní potvrzení nahrazeno průkazem koně13b), pokud průkaz koně obsahuje údaje o době, po kterou může být na základě posledních údajů o nákazové situaci v místě původu, popřípadě v okrese používán místo zdravotního potvrzení, popřípadě veterinárního osvědčení.
(4) Zdravotní potvrzení v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) vydá schválený veterinární lékař pro tuto činnost. Zdravotní potvrzení na nutnou porážku vydá ošetřující veterinární lékař, který ji doporučil (o ní rozhodl). Ten, kdo vydal veterinární osvědčení nebo zdravotní potvrzení, je povinen uchovávat jeho opis po dobu 3 let.
(5) Veterinární osvědčení se nevyžaduje k přemístění
a) drůbeže, selat mladších 3 měsíců, jehňat a kůzlat mladších 3 měsíců, králíků a ryb, s výjimkou uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli, který je jako podnikatel10) chová pro účely podnikání nebo je využívá jako zvířata pokusná13),
b) psů a koček, pokud jsou tato zvířata provázena pasem nebo očkovacím průkazem obsahujícím záznam, že zvíře mělo před přemístěním platné očkování proti vzteklině. Očkování proti vzteklině se považuje za platné 21 dnů ode dne, kdy bylo provedeno základní očkování, anebo ode dne přeočkování v případě, že byla očkovací látka podána během doby platnosti uvedené výrobcem předchozí očkovací látky,
c) korýšů, měkkýšů, žab, ptáků, plazů, drobných savců a členovců vyjma včel, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli, který je jako podnikatel10) chová pro účely podnikání nebo je využívá jako zvířata pokusná13),
d) prasat určených pro domácí porážku.
(6) O přemístění zvířete podle odstavce 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 6 uvědomí krajská veterinární správa místa původu zvířete krajskou veterinární správu, do jejíhož obvodu má být zvíře přemístěno. Pokud tato krajská veterinární správa o to požádá, předloží jí chovatel, do jehož hospodářství bylo zvíře přemístěno, veterinární osvědčení.
(7) Jde-li o přemístění zvířete do stáda, v němž je lepší nákazová situace než v původním stádě, umístí chovatel podle pokynů krajské veterinární správy přemístěné zvíře před jeho zařazením do stáda do izolace; to neplatí pro včely. Dobu izolace stanoví krajská veterinární správa, která může chovateli také uložit, aby před opětovným zařazením do stáda umístil do izolace zvíře, které se zúčastnilo svodu zvířat.
(8) Státní veterinární správa může rozhodnout o pozastavení nebo odejmutí soukromému veterinárnímu lékaři schválení pro vydávání zdravotních potvrzení v případě, že soukromý veterinární lékař osvědčil prokazatelně nepravdivé údaje ve zdravotním potvrzení [§ 61 odst. 1 písm. e)].
(9) Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete a náležitosti žádosti o vydání zdravotního potvrzení, náležitosti, dobu platnosti, způsob a postup vydávání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení podle odstavců 1 až 7 a stanoví příslušné lhůty pro podání těchto žádostí a pro vydání osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení,
b) podrobnosti vydávání veterinárního osvědčení k přemístění včelích matek, laboratorních zvířat a zvířat chovaných a využívaných pro drezúru, zejména zvířat cirkusů,
c) podrobnosti umísťování a držení zvířat v izolaci, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umísťováním a držením zvířat v izolaci a v průběhu izolace,
d) podrobnosti zřizování ochranných pásem chovů lososovitých ryb,
e) zmírňující výjimky pro přemísťování zvířat, které mohou orgány veterinární správy podle kritérií práva Evropských společenství v určitých případech povolit (například dočasná pastva, využití zvířat pro sportovní a kulturní účely).
§ 7
(1) Shromažďování zvířat k přepravě, jejich nakládání, překládání a vykládání se provádí za dozoru chovatele nebo jím pověřené osoby. Místa, na nichž jsou zvířata shromažďována, nakládána, překládána a vykládána, musí odpovídat požadavkům na ochranu zdraví a pohody zvířat a být pravidelně čištěna a dezinfikována.
(2) K přepravě zvířat lze používat jen dopravní prostředky a zařízení, které
a) odpovídají svou konstrukcí, uspořádáním a vybavením požadavkům na přepravu zvířat příslušného druhu, nepoškozují jejich zdraví, nepůsobí jim bolest a utrpení, brání jim v úniku nebo vypadnutí a chrání je proti nepříznivým povětrnostním vlivům,
b) jsou zabezpečeny proti vypadávání nebo vytékání vody, krmiva, steliva, výkalů a jiných odpadů,
c) byly před přepravou a po jejím skončení vyčištěny a dezinfikovány.
(3) Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje zvířata, je povinen v souladu s předpisy Evropských společenství13c)
a) být registrován a postupovat podle zvláštního právního předpisu6),
b) mít vhodné prostory pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků, schválené krajskou veterinární správou, včetně prostorů pro skladování steliva a hnoje, anebo předložit krajské veterinární správě doklad o tom, že tuto činnost pro něj provádí jiná osoba schválená příslušným orgánem,
c) vést pro každé vozidlo používané pro přepravu zvířat evidenci o provedených přepravách a o čištění a dezinfekci vozidla a uvádět v ní: místo, datum a dobu převzetí zvířat k přepravě spolu se jménem a příjmením nebo obchodní firmou a adresou hospodářství nebo shromažďovacího střediska, ve kterém byla zvířata převzata, místo, datum a dobu dodání přepravovaných zvířat, jméno a příjmení nebo obchodní firmu a adresu příjemce nebo příjemců, druh a počet přepravovaných zvířat, údaje o průvodních dokladech, včetně čísel, očekávanou dobu trvání cesty a datum a místo dezinfekce,
d) uchovávat dokumentaci uvedenou pod písmenem c) po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
e) dbát na to, aby přepravovaná zvířata byla provázena požadovanými průvodními doklady,
f) zajistit, aby přepravovaná zvířata nepřišla během přepravy v období mezi opuštěním hospodářství nebo shromažďovacího střediska původu a příjezdem na místo určení do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem.
(4) Osoba, která provozuje (dále jen „provozovatel“) jatky nebo místo určené k pravidelnému konání svodu zvířat, je povinna vytvořit podmínky k tomu, aby po skončení přepravy zvířat na jatky nebo na svod mohl dopravce provést čištění a dezinfekci použitých dopravních prostředků v jeho zařízení.
§ 8
(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpisy14) jinak, je chovatel povinen zajistit, aby byla zvířata před nakládáním, během přepravy a po jejím ukončení napojena, popřípadě i nakrmena, a to se zřetelem na druh zvířat a dobu a účel přepravy; po ukončení přepravy jim musí být poskytnut přiměřený odpočinek.
(2) Zvířata lze přepravovat, jen jsou-li způsobilá k přepravě, a to zejména s ohledem na jejich zdravotní stav; to neplatí, jde-li o přepravu zvířat k léčení. Zvířatům, která v průběhu přepravy onemocněla nebo byla poraněna, musí být poskytnuta první pomoc ihned, jakmile to okolnosti dovolí.
(3) Osoby určené k nakládání, překládání, přepravě a vykládání zvířat musí mít tomu odpovídající znalosti a zkušenosti získané zvláštním výcvikem nebo praxí. Jsou přitom povinny
a) zacházet šetrně s nakládanými, přepravovanými a vykládanými zvířaty a zabránit jejich styku s jinými zvířaty,
b) provést po skončení přepravy osobní očistu a dezinfekci.
(4) Ustanovení odstavce 3, jakož i ustanovení § 7 odst. 1, § 7 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 3 neplatí pro přepravu jednotlivých zvířat přepravovaných spolu s chovatelem.
(5) Prováděcí právní předpis může upravit podrobněji, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, veterinární podmínky a požadavky na přepravu zvířat a na péči o ně v průběhu přepravy.
§ 9
Svod zvířat
(1) Svod zvířat lze pořádat jen pod státním veterinárním dozorem.
(2) Pořadatel svodu zvířat je povinen požádat obec o povolení konání svodu zvířat. Před podáním této žádosti je povinen vyžádat si od příslušného orgánu veterinární správy veterinární podmínky pro konání svodu zvířat a je povinen zajistit jejich dodržování.
§ 9a
Shromažďovací středisko
(1) Shromažďovací středisko musí
a) být
1. uspořádáno a vybaveno způsobem odpovídajícím účelu shromažďovacího střediska včetně vybavení pro výkon státního veterinárního dozoru,
2. vyčištěno a dezinfikováno před jeho použitím podle pokynů úředního veterinárního lékaře,
3. umístěno v době, kdy jsou v něm shromážděna zvířata, v oblasti nepodléhající mimořádným veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu,
b) přijímat pouze zvířata, která jsou správně označena a provázena veterinárním osvědčením a která byla při příchodu do shromažďovacího střediska kontrolována úředním veterinárním lékařem nebo schváleným veterinárním lékařem,
c) zabezpečovat zvířatům náležitou péči a pohodu,
d) mít dostatečný počet veterinárních lékařů schválených pro shromažďovací středisko,
e) podléhat státnímu veterinárnímu dozoru.
(2) Provozovatel shromažďovacího střediska je povinen vést, po dobu nejméně 3 let uchovávat a na požádání poskytnout orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy o údajích, které se týkají přijímaných zvířat a jejich chovatelů, míst jejich původu a předpokládaných míst, do nichž jsou odesílána, dopravců a dopravních prostředků, které přivážejí zvířata do střediska a odvážejí je ze střediska.
(3) Shromažďovací středisko musí být schváleno a registrováno krajskou veterinární správou; toto schválení může být omezeno jen na určitý druh zvířat, na plemenná a užitková zvířata, anebo na jatečná zvířata. Krajská veterinární správa schválí a registruje shromažďovací středisko, které svým uspořádáním, materiálním a personálním vybavením odpovídá účelu střediska a veterinárním požadavkům na ně, a přidělí mu veterinární schvalovací číslo. Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že nejsou dodržovány povinnosti provozovatele shromažďovacího střediska, anebo pravidla pro provoz střediska stanovená tímto zákonem, je oprávněna schválení pozastavit nebo odejmout.
(4) Krajská veterinární správa prověřuje při schvalování veterinárního lékaře shromažďovacího střediska, zda tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném shromažďovacím středisku a zda nejsou s provozovatelem shromažďovacího střediska osobami navzájem blízkými. Může rozhodnout o pozastavení schválení pro činnost ve shromažďovacím středisku soukromému veterinárnímu lékaři, pokud tento veterinární lékař neplní povinnosti nebo nesplňuje požadavky na veterinárního lékaře shromažďovacího střediska a na jeho činnost, stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství, nebo může rozhodnout o odejmutí schválení pro činnost ve shromažďovacím středisku soukromému veterinárnímu lékaři, pokud tento veterinární lékař opakovaně neplní povinnosti nebo nesplňuje požadavky na veterinárního lékaře shromažďovacího střediska a na jeho činnost, stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího střediska,
b) veterinární požadavky na zvířata přijímaná do shromažďovacího střediska,
c) náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska,
d) údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska.
§ 9b
(1) Osoba, která jako podnikatel10) přímo nebo nepřímo nakupuje a prodává skot, prasata, ovce a kozy za účelem zisku, má pravidelný obrat těchto zvířat, jež během 30 dnů znovu prodá, anebo je přemístí z jedněch prostorů do jiných prostorů nebo přímo na jatky, přičemž tyto jiné prostory nebo jatky nejsou v jejím vlastnictví, a která byla pro tuto činnost krajskou veterinární správou schválena a registrována (dále jen „obchodník“),
a) může nakupovat a prodávat pouze zvířata, která
1. jsou správně označena a evidována, a není-li stanoveno jinak, provázena veterinárním osvědčením,
2. pocházejí ze stád skotu, jež jsou úředně prostá tuberkulózy, brucelózy a leukózy, a jde-li o jatečná zvířata, jež jsou úředně prostá tuberkulózy a enzootické leukózy skotu, a v případě nekastrovaného skotu úředně prostá brucelózy. Státní veterinární správa může povolit nákup a prodej označených jatečných zvířat, která nesplňují uvedené podmínky, jestliže jsou tato zvířata co nejdříve dodána přímo na jatky, aniž by procházela budovami nebo jinými zařízeními obchodníka, a jestliže je zajištěno, že po příchodu na jatky nepřijdou do styku s jinými zvířaty a budou poražena odděleně,
b) musí vést záznamy s údaji o uskutečněných obchodech, uchovávat je po dobu nejméně 3 let a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
c) může v souvislosti s touto podnikatelskou činností používat jen budovy, popřípadě jiná zařízení, které byly pro tento účel registrovány krajskou veterinární správou, odpovídají veterinárním požadavkům a jsou pod státním veterinárním dozorem,
d) musí, pokud drží nakoupená zvířata ve svých budovách nebo jiných zařízeních, zajistit těmto zvířatům náležitou péči a pohodu a zaměstnávat přitom osoby, které mají základní znalosti o péči o zvířata.
(2) Krajská veterinární správa schválí a registruje obchodníka, který splňuje požadavky vyplývající z odstavce 1, a přidělí mu veterinární schvalovací číslo; jestliže zjistí, že tyto požadavky nejsou dodržovány, může schválení pozastavit nebo odejmout.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě jiná zařízení používané obchodníkem k držení nakoupených zvířat,
b) náležitosti žádosti o schválení obchodníka,
c) způsob ověřování základních znalostí uvedených v odstavci 1 písm. d).

Oddíl 3

Nákazy a jejich zdolávání
§ 10
(1) Orgány veterinární správy
a) získávají, shromažďují a vyhodnocují poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,
b) přijímají odpovídající opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření,
c) vykonávají dohled nad dodržováním zákazu preventivního očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována.
(2) Výskyt nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu musí být hlášen Evropské komisi (dále jen „Komise“) a členským státům. Nákazy, které jsou považovány za nebezpečné, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceÚplné znění zákona č. 147/2006 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení20.04.2006
Účinnost od-
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení