Co je Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb.?

Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb., Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) — Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění).

Kdy nabyl Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb. účinnosti?

Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb. nabyl účinnosti datum není k dispozici.

Je Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb. stále platný?

Ano, Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb. je stále platný a účinný.

Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb.

Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Platný Vyhlášené úplné znění

Verze znění: 08.07.1994

Obsah

ČÁST PRVNÍ § 1 § 2 § 3 § 4 § 5 ČÁST DRUHÁ HLAVA PRVNÍ § 6 § 7 HLAVA DRUHÁ Díl první § 8 § 9 § 10 § 11 § 12 § 13 § 14 § 15 § 16 až 18 § 19 Díl druhý § 20 § 21 § 22 § 23 § 24 § 25 § 26 § 27 § 28 Díl třetí § 29 § 30 § 31 § 32 § 33 § 34 § 35 § 36 Díl čtvrtý § 37 § 38 § 39 Díl pátý § 40 § 41 § 42 § 43 § 44 Díl šestý § 45 § 46 § 47 § 48 Díl sedmý § 48a Díl osmý § 49 § 50 Díl devátý § 51 Díl desátý § 52 § 53 Díl jedenáctý § 54 § 55 § 56 § 57 § 58 § 58a Díl dvanáctý § 59 § 60 § 61 § 62 § 63 § 64 § 65 § 66 § 67 § 68 § 69 HLAVA TŘETÍ § 70 HLAVA ČTVRTÁ § 71 HLAVA PÁTÁ § 72 ČÁST TŘETÍ HLAVA PRVNÍ § 73 § 73a § 73b HLAVA DRUHÁ § 74 § 75 HLAVA TŘETÍ (§ 76 až 79) HLAVA ČTVRTÁ (§ 80 až 85) HLAVA PÁTÁ § 86 § 87 § 88 § 89 HLAVA ŠESTÁ § 90 § 91 HLAVA SEDMÁ § 92 § 93 § 93a ČÁST ČTVRTÁ HLAVA PRVNÍ § 94 § 95 § 96 § 97 § 98 § 99 § 100 § 101 § 102 § 103 § 104 § 105 HLAVA DRUHÁ § 106 § 107 § 108 § 109 § 110 § 111 § 112 § 113 HLAVA TŘETÍ Díl první (§ 114 až 118) Díl druhý § 119 až 121 § 122 § 123 § 124 § 125 § 126 HLAVA ČTVRTÁ § 127 § 128 ČÁST PÁTÁ § 129 § 130 § 131 § 132 § 133 § 134 § 135 § 136 § 137 § 138 § 139 § 140 § 141 § 142 § 143 § 144 § 145 ČÁST ŠESTÁ HLAVA PRVNÍ § 145a HLAVA DRUHÁ § 145b § 145c § 145d HLAVA TŘETÍ § 145e § 145f § 145g § 145h § 145i § 145j § 145k až 145m ČÁST SEDMÁ HLAVA PRVNÍ § 145n HLAVA DRUHÁ § 145o § 145p § 145r HLAVA TŘETÍ § 145s HLAVA ČTVRTÁ § 145t HLAVA PÁTÁ § 145u ČÁST OSMÁ HLAVA PRVNÍ § 146 § 147 § 148 § 149 § 150 § 151 § 152 § 153 § 154 § 155 § 156 § 157 § 158 HLAVA DRUHÁ § 159 ČÁST DEVÁTÁ § 160 ČÁST DESÁTÁ HLAVA PRVNÍ § 161 § 162 § 163 § 164 § 165 § 166 § 167 § 168 § 169 § 169a § 170 § 171 § 172 § 173 HLAVA DRUHÁ § 174 § 175 HLAVA TŘETÍ § 176 a 177 § 177a § 178 § 179 Čl. IV Čl. VIII Čl. XI § 32 § 12 Čl. VII § 9 ČÁST JEDENÁCTÁ § 17 § 133 Čl. VII § 32 Čl. IX Čl. V Čl. VII Čl. VIII Čl. IV Čl. III Čl. IV Čl. IX

Zobrazeno prvních 200 z celkem 1443 ustanovení tohoto předpisu. Zobrazit celý předpis →

Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.

140

PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 110/1990 Sb., zákonem č. 180/1990 Sb., zákonem č. 1/1991 Sb., zákonem č. 46/1991 Sb., zákonem č. 306/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 482/1991 Sb., zákonem č. 578/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 582/1991 Sb., zákonem č. 235/1992 Sb., zákonem České národní rady č. 589/1992 Sb., zákonem České národní rady č. 37/1993 Sb., zákonem č. 84/1993 Sb., zákonem č. 160/1993 Sb., zákonem č. 266/1993 Sb. a zákonem č. 307/1993 Sb.

ZÁKON

o sociálním zabezpečení

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Základní zásady

(1) Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani.

(2) Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.

(3) Výše dávek důchodového zabezpečení závisí především na pracovních zásluhách, a to na délce doby zaměstnání a na výši dosahovaných výdělků. Zároveň jsou uplatňována i hlediska sociální, zejména v zabezpečení pozůstalých při ztrátě živitele, v zabezpečení invalidních občanů a při zvyšování výměr důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodců a jejich rodin.

(4) Dávky sociálního zabezpečení se zvyšují v závislosti na růstu příjmů z pracovní činnosti a v souladu s růstem životní úrovně pracujících.

(5) Organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.³⁰)

(6) Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu.

§ 2

Rozsah sociálního zabezpečení

(1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:

a) důchodové zabezpečení,

b) sociální péči,

c) nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných,

d) zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin státními dávkami.

(2) Zabezpečení léčebně preventivní péčí, nemocenské zabezpečení, zabezpečení rodiny, matek a dětí dalšími dávkami a zabezpečení některých skupin pracujících zvláštními sociálními dávkami upravují zvláštní předpisy.¹)

(3) Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění považují:

a) občané provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách,³¹)

b) občané provozující živnost,³²)

c) občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů,³³)

d) občané vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),³⁴) pokud tuto činnost podle svého prohlášení vykonávají soustavně,

e) společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,³⁵)

f) občané vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,³⁶) pokud tuto činnost podle svého prohlášení vykonávají soustavně.

(4) Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jsou důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění podle tohoto zákona účastny, nestanoví-li se dále jinak, spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných (dále jen „spolupracující osoby“), za něž se pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených v odstavci 3 písm. a) až c), jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah.

§ 3

Účastníci právních vztahů sociálního zabezpečení

Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona a podle dalších předpisů sociálního zabezpečení jsou občané, organizace a orgány sociálního zabezpečení.

§ 4

Občané

(1) Způsobilost občana mít v právních vztazích sociálního zabezpečení práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.

(2) Způsobilost občana vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích sociálního zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením šestnáctého roku věku. Občan mladší šestnácti let musí být zastoupen zákonným zástupcem; kdo je zákonným zástupcem občana mladšího šestnácti let, stanoví zákon o rodině.

(3) O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonném zástupci občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo který byl této způsobilosti zbaven, a o prohlášení občana za mrtvého platí ustanovení občanského zákoníku.

§ 5

Organizace

Organizacemi se pro účely předpisů sociálního zabezpečení rozumějí právnické osoby a občané, kteří zaměstnávají jiné občany.

ČÁST DRUHÁ

DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ

HLAVA PRVNÍ

ÚČAST NA DŮCHODOVÉM ZABEZPEČENÍ A DRUHY DÁVEK

§ 6

Účast na důchodovém zabezpečení

(1) Důchodového zabezpečení jsou účastni:

a) pracovníci v pracovním poměru,

b) členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

c) společníci společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

d) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení podle tohoto zákona práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, zejména uvolnění poslanci zastupitelských sborů, soudci z povolání, prokurátoři, studenti a žáci, vědečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, občané vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti,

e) vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb,

f) osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Důchodového zabezpečení jsou účastni v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím předpisem, pokud nejsou účastni podle odstavce 1, též

a) občané, kteří dosáhli věku 65 let nebo se stali invalidními,

b) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vojáky z povolání, účastníci civilní obrany, branné výchovy nebo přípravy k obraně České republiky.

(3) Důchodového zabezpečení jsou účastni v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím předpisem též pozůstalí po pracujících a občanech uvedených v odstavcích 1 a 2 a pozůstalí po důchodcích.

§ 7

Druhy dávek důchodového zabezpečení

Z důchodového zabezpečení se poskytují tyto dávky:

a) důchody

1. starobní,

2. invalidní,

3. částečný invalidní,

4. za výsluhu let,

5. vdovský,

6. vdovecký,

7. sirotčí,

8. manželky,

9. sociální;

b) zvýšení důchodu pro bezmocnost;

c) výchovné k důchodům a příplatek k výchovnému;

d) další dávky poskytované důchodcům

1. zrušen

2. podpora při narození dítěte,

3. pohřebné.

HLAVA DRUHÁ

DŮCHODY

Díl první

Základní pojmy

§ 8

Zaměstnání

(1) Zaměstnáním se rozumí

a) pracovní (učební) poměr,

b) členství v družstvu, jestliže členové družstva nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

c) členství v jednotném zemědělském družstvu, zemědělském družstvu a ve výrobním družstvu,

d) činnost, po kterou občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru [§ 6 odst. 1 písm. d)], a to v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem,

e) služba vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů a služeb,

f) studium po skončení povinné školní docházky,

g) činnost osob samostatně výdělečně činných,

h) činnost společníků společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni.

(2) Pracovní poměr se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládal nemocenské pojištění; nezakládal-li pracovní poměr nemocenské pojištění v době svého trvání, hodnotí se jako zaměstnání, jestliže by zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod. To platí obdobně pro učební poměr, členství ve výrobním družstvu a činnosti uvedené v odstavci 1 písm. b), d) a h).

(3) Členství v jednotném zemědělském družstvu a v zemědělském družstvu se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládalo zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení v nemoci členů jednotných zemědělských družstev. Členství v jednotném zemědělském družstvu před 1. říjnem 1988 se hodnotí jako zaměstnání, jestliže pracovní činnost v něm zakládala důchodové zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem.

(4) Činnost osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby po 31. prosinci 1993 se hodnotí jako zaměstnání, pokud je tato osoba účastna důchodového zabezpečení podle části šesté; tato činnost před 1. lednem 1994 se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládala nemocenské pojištění (zabezpečení) podle předpisů platných před tímto dnem,³⁷) a to v rozsahu a za podmínek stanovených těmito předpisy. K činnosti osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob se přihlédne jako k době zaměstnání, bylo-li zaplaceno pojistné za celou dobu trvání pojištění (zabezpečení); nebylo-li za tuto dobu zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, přihlédne se k ní jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.

§ 9

Náhradní doby

(1) Trvalo-li zaměstnání aspoň rok, započítávají se do něho tyto náhradní doby:

a) doba služby v českých nebo československých ozbrojených silách, pokud již tato doba není hodnocena jako služba vojáka z povolání,

b) doba jiné vojenské služby,

c) doba odbojové činnosti včetně věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody,²)

d) doba nezaměstnanosti,

e) doba, po kterou žena pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v zařízení pro takové děti s celoročním nebo týdenním pobytem; dítětem se rozumí dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů,

f) doba, po kterou měl občan nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství a podporu při ošetřování člena rodiny, doba, po kterou byl muži z důvodu péče o dítě poskytován příspěvek nebo peněžitá pomoc, a doba ošetřování (péče) člena rodiny po uplynutí období, po které občan pobíral podporu při ošetřování člena rodiny, pokud v této době zaměstnání trvalo,

g) doba odborného školení,

h) doba pobírání invalidního důchodu nebo dávky, která se od 1. ledna 1957 považuje za invalidní důchod,³)

i) doba přípravy pro pracovní uplatnění za podmínek stanovených prováděcím předpisem,

j) doba pobírání částečného invalidního důchodu, po kterou byl vyplácen příspěvek před umístěním do zaměstnání, a to nejdříve od 1. ledna 1957,

k) doba osobní péče o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení, a to nejdříve od 1. ledna 1976,

l) doba, po kterou byl občanu se změněnou pracovní schopností, který nebyl poživatelem částečného invalidního důchodu, vyplácen příspěvek před umístěním do zaměstnání, a to nejdříve od 1. října 1988.

(2) Prováděcí předpis stanoví, v jakém rozsahu a za jakých podmínek se započítávají náhradní doby uvedené v odstavci 1 písm. b) až d), a které děti se považují za děti převzaté do péče nahrazující péči rodičů.

Zápočet doby zaměstnání a náhradních dob v některých případech

§ 10

Kryjí-li se doba zaměstnání a náhradní doba, započte se jen doba, jejíž zápočet je pro občana výhodnější. Totéž platí, kryjí-li se navzájem doby zaměstnání nebo náhradní doby.

§ 11

Pokud nevyplývá něco jiného z mezinárodních smluv, hodnotí se z dob zaměstnání a náhradních dob v cizině pro vznik a výši nároků na důchod

a) doby uvedené v § 8 odst. 1 písm. f) a v § 9 odst. 1 písm. e), jde-li o československé státní občany,

b) doby uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a g), jde-li o občany, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky a zaplatili za tyto doby pojistné.

Průměrný měsíční výdělek

§ 12

(1) Průměrný měsíční výdělek je měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v pěti výdělkově nejlepších kalendářních letech v rozhodném období; připadá-li v úvahu více rozhodných období, je průměrným měsíčním výdělkem měsíční průměr hrubých výdělků z toho rozhodného období, v němž je tento průměr nejvyšší.

(2) Hrubými výdělky před 1. lednem 1993 jsou výdělky podléhající dani ze mzdy bez odečtení této daně. Hrubými výdělky po 31. prosinci 1992 jsou příjmy započitatelné podle zvláštního zákona³⁸) do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a to před odečtením daně z příjmů³⁹) a nesnížené o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Prováděcí předpis stanoví, co je hrubým výdělkem občana, jehož výdělek nepodléhá dani, které další příjmy jsou započitatelné do hrubých výdělků a v kterých případech je hrubým výdělkem pevně stanovená částka a jaká je její výše.

(3) Rozhodným obdobím je období deseti po sobě následujících kalendářních roků před rokem,

a) ve kterém vznikl nárok na důchod,

b) do něhož spadá den skončení zaměstnání konaného po vzniku nároku na starobní důchod nebo den, od kterého se přiznává starobní důchod, pokud byl občan po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán až do tohoto dne a nepobíral starobní důchod ani jeho část nebo invalidní důchod,

c) ve kterém občan naposledy skončil zaměstnání I. pracovní kategorie uvedené v § 14 odst. 2 písm. b) až l) nebo zaměstnání II. pracovní kategorie, pokud byl zaměstnán v těchto zaměstnáních aspoň po dobu 20 roků, nebo zaměstnání I. pracovní kategorie uvedené v § 14 odst. 2 písm. a), pokud byl zaměstnán v tomto zaměstnání aspoň po dobu pěti roků,

d) ve kterém byl občan uvolněn v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření uvedených v prováděcím předpisu, pokud občan požádal, aby bylo přihlédnuto k tomuto rozhodnému období, nebo

e) ve kterém byl občan převeden nebo uvolněn ze zaměstnání uvedeného v § 14 odst. 2 písm. a) a b) proto, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci nebo ji nesměl konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice,⁴) pokud občan požádal, aby bylo přihlédnuto k tomuto rozhodnému období.

(4) Pět výdělkově nejlepších kalendářních let se zjišťuje porovnáním hrubých výdělků za jednotlivé celé kalendářní roky.

(5) Není-li v rozhodném období pět kalendářních roků s výdělky, prodlužuje se rozhodné období postupně tak, aby zahrnovalo pět kalendářních roků s výdělky, a průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z těchto pěti kalendářních roků. Pokud občan ani po tomto prodloužení nemá pět kalendářních roků s výdělky, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek z nižšího dosaženého počtu kalendářních roků s výdělky.

(6) Převyšuje-li průměrný měsíční výdělek vypočtený podle odstavců 1 až 5 částku 2500 Kč, počítá se částka 2500 Kč v plné výši, z částky nad 2500 Kč do 6000 Kč jedna třetina a z částky nad 6000 Kč do 10 000 Kč jedna desetina; k částce nad 10 000 Kč se nepřihlíží.

(7) Prováděcí předpis stanoví, které doby se vylučují při zjišťování hrubých výdělků a průměrného měsíčního výdělku, a způsob výpočtu průměrného měsíčního výdělku.

§ 13

Starobní, invalidní, částečný invalidní důchod a důchod za výsluhu let toho, kdo požívá nebo již požíval některý z těchto důchodů, nesmí být vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činil průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen dřívější důchod; byl-li tento průměrný měsíční výdělek stanoven podle dříve platných předpisů, upraví se podle § 12 odst. 6.

Pracovní kategorie

§ 14

(1) Zaměstnání jsou pro účely důchodového zabezpečení zařazena do 31. prosince 1992 podle druhu vykonávaných prací do tří pracovních kategorií. Zaměstnání I. a II. pracovní kategorie jsou uvedena v rezortních seznamech zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie vydaných před 1. červnem 1992; do III. pracovní kategorie patří zaměstnání, která nejsou zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie.

(2) Do I. pracovní kategorie jsou zařazena zaměstnání, v nichž se vykonávají soustavně a v průběhu kalendářního měsíce převážně práce rizikové, při kterých dochází k častým a trvalým poruchám zdraví pracujících působením škodlivých fyzikálních a chemických vlivů, a to

a) zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech,

b) ostatní zaměstnání v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech,

c) zaměstnání pod zemí, při provádění podzemních staveb hornickým způsobem,

d) zaměstnání členů leteckých posádek a pracovníků soustavně činných v letadle za letu,

e) zaměstnání členů posádek námořních lodí,

f) zaměstnání, v nichž se vykonávají zvlášť těžké a zdraví škodlivé práce v hutích nebo těžkých chemických provozech,

g) zaměstnání kesonářů a potápěčů,

h) zaměstnání vykonávaná v prostředí ohroženém ve významné míře ionizujícím zářením při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin, v jaderných elektrárnách a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru,

i) zaměstnání vykonávaná s prokázanými chemickými karcinogeny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity,

j) zaměstnání v hornictví vykonávaná pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, na radioaktivní nerosty a na nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, na magnezit, osinek, tuhu, kaolín, žáruvzdorné jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na křemen a křemenec k chemickotechnologickému zpracování nebo ke zpracování tavením,

k) zaměstnání v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků a při úpravě keramických surovin, vykonávaná v prostředí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického prachu, pokud jsou pracující při výkonu těchto zaměstnání nadměrně ohroženi silikózou, a zaměstnání sklářů dutého skla,

l) zaměstnání ve stokové síti v podzemních prostorách.

(3) Do II. pracovní kategorie jsou zařazena zaměstnání, v nichž se vykonávají soustavně a v průběhu kalendářního měsíce převážně práce, při kterých jsou pracující

a) velmi významně obtěžováni látkami, prostředím nebo pracovními postupy, takže po dlouholetém výkonu těchto prací vznikají trvalé škody na jejich zdraví,

b) obtěžováni látkami, prostředím nebo pracovními postupy, i když k trvalým škodám na jejich zdraví dochází jen výjimečně, jestliže se tyto práce vyznačují trvalou a nadměrnou namáhavostí nebo trvalým a nadměrným nebezpečím úrazu, které zpravidla nelze ovlivnit technickými opatřeními,

c) pověření činností v zahraničí obtěžováni nepříznivými pracovními a životními podmínkami v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech.

(4) Jako zaměstnání zařazené do I. (II.) pracovní kategorie se za dobu před 1. lednem 1993 hodnotí služba vojáků z povolání (§ 129) zařazená do I. (II.) kategorie funkcí, nevznikl-li nárok na důchod podle části páté tohoto zákona. Služba zařazená do I. kategorie funkcí se v těchto případech hodnotí jako zaměstnání I. pracovní kategorie uvedené v § 14 odst. 2 písm. b) až h).

(5) Jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se za dobu před 1. lednem 1993 započítává doba výkonu práce podle popisu pracovní činnosti uvedeného v příslušném rezortním seznamu a další doby za podmínek a v rozsahu stanovených v předpisech platných před 1. červnem 1992; organizace pro tyto účely vedou příslušnou evidenci. Pro zápočet náhradních dob a dob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 6 odst. 1 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, jako dob zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie do 31. prosince 1992 se nevyžaduje návrat do zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie, pokud tyto doby ke dni 31. prosince 1992 trvají.

§ 15

Zaměstnání vykonávané po 31. prosinci 1992 se pro účely důchodového zabezpečení považuje za zaměstnání III. pracovní kategorie.

§ 16 až 18

zrušeny

§ 19

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je úraz, který občan utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který občan utrpěl do 31. prosince 1992

a) cestou do zaměstnání a zpět, jestliže ji podstatně nepřerušil z příčin nesouvisejících se zaměstnáním,

b) při výkonu veřejné funkce,

c) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom,

d) při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch společnosti,

e) při dalších druzích činností stanovených prováděcím předpisem.

(3) Kde se v tomto zákoně hovoří o pracovních úrazech, rozumějí se tím i nemoci z povolání, pokud se dále nestanoví jinak; které nemoci jsou nemocemi z povolání, stanoví prováděcí předpis.

Díl druhý

Starobní důchod

§ 20

Občan má podle délky doby zaměstnání a podle dosaženého věku nárok na starobní důchod nebo na poměrný starobní důchod.

§ 21

Podmínky nároku na starobní důchod

(1) Občan má nárok na starobní důchod, jestliže byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku aspoň

a) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. a) nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech,

b) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. b), jestliže byl z tohoto zaměstnání převeden nebo uvolněn z důvodů uvedených v § 12 odst. 3 písm. d) a e),

c) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. b) až h),

d) 58 let, byl-li zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. i) až l), nebo

e) 60 let.

(2) Žena má nárok na starobní důchod, jestliže byla zaměstnána nejméně 25 roků a dosáhla věku aspoň

a) 53 let, vychovala-li pět nebo více dětí,

b) 54 let, vychovala-li tři nebo čtyři děti,

c) 55 let, vychovala-li dvě děti,

d) 56 let, vychovala-li jedno dítě, nebo

e) 57 let,

pokud pro ni není výhodnější ustanovení odstavce 1; při posuzování nároku ženy na starobní důchod se přihlíží k dětem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. e) a k dětem, které vychovala jako pěstounka ve zvláštních zařízeních pěstounské péče.

§ 22

Výše starobního důchodu

(1) Základní výměra starobního důchodu činí

a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li občan zaměstnán

1. nejméně 20 roků v zaměstnání I. pracovní kategorie,

Zobrazit všechna ustanovení (1443)

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Registrace zdarma Přihlásit se

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

Citace	Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb., Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
Typ předpisu	Vyhlášené úplné znění
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	08.07.1994
Účinnost od	-
Účinnost do	-
Stav	Platný

Právní oblasti: Dávky sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Sociální péče, Sociální pomoc Správa sociálního zabezpečení

Znění předpisu má informativní charakter.

Úplné znění zákona č. 140/1994 Sb.

Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Obsah

ČÁST PRVNÍ

§ 1

§ 2

§ 3

§ 4

§ 5

ČÁST DRUHÁ

HLAVA PRVNÍ

§ 6

§ 7

HLAVA DRUHÁ

Díl první

§ 8

§ 9

§ 10

§ 11

§ 12

§ 13

§ 14

§ 15

§ 16 až 18

§ 19

Díl druhý

§ 20

§ 21

§ 22

Obsah

Komentáře 0

Informace o předpisu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení