Zákon č. 140/1947 Sb.
Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění
Platný
Účinnost od 08.08.1947
Obsah
Článek I.
Článek II.
Část I.
§ 1.
§ 2.
Část II.
§ 3.
§ 4.
§ 5.
§ 6.
Část III.
§ 7.
§ 8.
§ 9.
§ 10.
§ 11.
§ 12.
§ 13.
Část IV.
§ 14.
§ 15.
§ 16.
§ 17.
Část V.
§ 18.
§ 19.
§ 20.
§ 21.
§ 22.
§ 23.
Část VI.
§ 24.
§ 25.
§ 26.
§ 27.
§ 28.
§ 29.
§ 30.
§ 31.
§ 32.
§ 33.
§ 34.
§ 35.
§ 36.
Část VII.
§ 37.
§ 38.
§ 39.
§ 40.
§ 41.
§ 42.
§ 43.
§ 44.
§ 45.
§ 46.
§ 47.
§ 48.
§ 49.
§ 50.
§ 51.
§ 52.
§ 53.
Část VIII.
§ 54.
§ 55.
§ 56.
§ 57.
Část IX.
§ 58.
§ 59.
§ 60.
Část X.
§ 61.
§ 62.
§ 63.
Část XI.
§ 64.
§ 65.
§ 66.
§ 67.
§ 68.
§ 69.
Část XII.
§ 70.
Část XIII.
§ 71.
§ 72.
Část XIV.
§ 73.
Část XV.
§ 74.
§ 75.
§ 76.
Zobrazeno prvních 200 z celkem 479 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
140.
Zákon
ze dne 2. července 1947
o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Tato ustanovení jednacího řádu mohou býti změněna autonomním usnesením sněmovny:
ustanovení § 4 o počtu místopředsedů, zapisovatelů a pořadatelů, jakož i skrutátorů;
§ 8 vyjímaje ustanovení a), b) a c);
§ 45 vyjma odstavec 6;
§ 69;
§ 70;
(2) Návrhy na autonomní změnu těchto ustanovení neb doplnění řádu jednacího v mezích zákona projednávají se ve sněmovně jako osnovy zákonů.
Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.
JEDNACÍ ŘÁD ÚSTAVODÁRNÉHO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ.
Poslanci.
Účast ve schůzích. Průkazní list.
(1) Poslanci jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací sněmovních.
(2) Pro každou schůzi plnou i výborovou vyloží se presenční listina, do níž se přítomní poslanci vlastnoručně zapíší.
(3) Onemocní-li poslanec, oznámí to předsedovi; trvá-li nemoc déle jednoho týdne, předloží lékařské vysvědčení.
(4) K písemné nebo telegrafické žádosti udělí předseda dovolenou do 7 dnů poslanci zaneprázdněnému nezbytnou nebo důležitou záležitostí. O dovolené delší rozhoduje sněmovna na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním. O udělení dovolené delší 7 dnů nebo o neudělení dovolené budiž poslanec ihned písemně uvědoměn. Dodatečná písemná omluva neúčasti se uzná a poslanci potvrdí, uvede-li poslanec zároveň překážky, jež mu zabránily vyžádati si potřebnou dovolenou a pošle-li omluvu, když překážky přestaly. O platnosti dodatečné omluvy rozhoduje předseda, šlo-li o neúčast na schůzích nepřesahující 7 dnů, sněmovna na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním, šlo-li o neúčast delší. Předseda může žádati, aby důvody, jichž se poslanec dovolává, byly osvědčeny.
(5) Ustanovení odstavce prvého a čtvrtého se nevztahují na poslance, kteří jsou členy vlády.
(6) Poslanec obdrží jako úřední průkaz legitimaci opatřenou fotografií a podepsanou předsedou sněmovny.
Následky nedbalosti.
(1) Nezúčastní-li se člen výboru bez platné omluvy dvou za sebou jdoucích schůzí výboru, ale v různých dnech konaných, ztrácí mandát výborový a polovici platu podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. října 1945, č. 106 Sb., o platech členů Prozatímního Národního shromáždění, mu příslušejícího pro měsíc nejblíže následující.
(2) Nezúčastní-li se poslanec bez platné omluvy čtyř plenárních schůzí za sebou jdoucích, ale v různé dny konaných, usnese se předsednictvo sněmovny, aby mu byla udělena písemná důtka. O tomto svém usnesení zpraví předsednictvo sněmovnu v nejbližší plné schůzi a kromě toho zpraví písemně též předsednictvo klubu, kterého je poslanec členem. Nadto ztrácí poslanec nárok na celý plat podle dekretu č. 106/1945 Sb. na jeden měsíc.
(3) Bylo-li zakročeno proti poslanci v témže roce třikráte podle odstavce 2, přikáže předseda sněmovny věc výboru imunitnímu, aby podal sněmovně zprávu s návrhem. Výbor navrhne, aby poslanci byla udělena sněmovnou veřejná důtka. Výbor dále navrhne ztrátu nároků podle dekretu č. 106/1945 Sb. nejvýše na 6 měsíců nejblíže následujících. O návrhu výboru rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.
(4) Ve všech případech budiž dána poslanci možnost, aby se v dané lhůtě vyjádřil.
Kdy sněmovna zasedá a jak se ustavuje.
Zasedání sněmovny.
(1) Sněmovna schází se ke dvěma řádným zasedáním v roce; jarnímu a podzimnímu, kromě toho podle potřeby k zasedáním mimořádným, svolána byvši presidentem republiky, výjimečně předsedou sněmovny (§ 28 úst. list.).
(2) Zasedání sněmovny se končí nebo odročuje a sněmovna se rozpouští prohlášením presidenta republiky (§§ 30 a 31 úst. list.).
(3) Skončilo-li zasedání (§ 30, odst. 1 úst. list.), pokračuje sněmovna při novém zasedání v pracích podle stavu, v jakém byly při ukončení skončeného zasedání. President republiky může však v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, prohlásiti, že se práce sněmovní přerušují; tím veškeré věci, o nichž sněmovna již před tím konečného usnesení neučinila, přestávají býti předmětem jednání sněmovny. Po takovém přerušení prací sněmovních může se v novém zasedání táž sněmovna jen k návrhu vlády nebo iniciativního výboru usnésti, že výboru, jemuž se přikazuje návrh zákona v předchozím zasedání již projednávaný, se ukládá, aby pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání již učiněných. O návrhu takovém rozhodne sněmovna bez porady výborové a bez rozpravy prostým hlasováním; může jej však odkázati i výboru. Výbory, které sněmovna prohlásila permanentními, mohou jednati i po skončení zasedání. Nedotčen zůstává § 3, odst. 3 zákona ze dne 18. prosince 1946, č. 244 Sb., o parlamentní kontrolní a úsporné komisi.
(4) Bylo-li zasedání odročeno (§ 30, odst. 2 úst. list.), nastává v pracích sněmovny pouze přestávka; všecky výbory mohou i po odročení pokračovati ve svých pracích.
(5) Rozpuštěním sněmovny ukončují se všechny její práce až na činnost Stálého výboru podle čl. 7, odst. 2 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb., o ústavodárném Národním shromáždění, a předsednictva sněmovny (§ 7, odst. 4). Nově zvolená sněmovna může se usnésti k návrhu iniciativního výboru nebo vlády, aby se pokračovalo v projednávání návrhu zákona předloženého již rozpuštěné sněmovně.
Ustavující schůze.
(1) Nově zvolená sněmovna ustaví se v plné schůzi do 6 týdnů po vyhlášení výsledků volby.
(2) Schůzi tu svolá předseda vlády. Zahájí ji a řídí nejstarší přítomný člen sněmovny, přijme slib poslanců (§ 5, odst. 1), dá neprodleně provésti volbu předsedy a dotáže se ho, zda volbu přijímá. Přitom příslušejí předsedajícímu všechna práva, která má předseda sněmovny při řízení plné schůze.
(4) Sčítání hlasů provedou čtyři skrutátoři jmenovaní předsedajícím z poslanců.
(5) Všechny tyto volby platí na celé volební období, leč by nadpoloviční většina všech poslanců písemně žádala o nové volby; volby vykonají se pak v příští schůzi.
(6) Zvolení členové předsednictva podrží své funkce až do provedení nové volby.
(7) Kdyby během funkčního období sněmovny nastala nutnost voliti znovu celé předsednictvo a dosavadní předseda neb úřadující místopředseda neprovedl volbu do dvou týdnů, svolá nejstarší člen sněmovny nejpozději do dalších dvou týdnů sněmovnu k volbě nového předsednictva (odstavce 2 a 3). Kdyby tak neučinil, sejde se sněmovna do dalších dvou týdnů k volbě nového předsednictva. Schůzi zahájí a řídí nejstarší přítomný člen sněmovny.
Slib poslanců.
(1) Poslanci vykonají v prvé schůzi před volbou předsednictva do rukou předsedajícího slib podle § 22 úst. list. tímto způsobem: Dříve než poslanec vstoupí do jednací síně, podepíše ve sněmovní kanceláři prohlášení obsahující tento slib, což mu kancelář sněmovní potvrdí na osvědčení, jímž se pak prokáže při vstupu do zasedací síně. Ve schůzi pak předsedající dá přečísti formuli slibu a poslanci na jeho vyzvání jednotlivě podáním ruky předsedajícímu a slovem: „Slibuji“ slib složí (§ 49).
(2) Poslanci, kteří vstoupí do sněmovny později, vykonávají stejným způsobem slib do rukou předsedy sněmovny.
(3) Odepření slibu nebo slib s výhradou má bez dalšího v zápětí ztrátu mandátu (§ 22 úst. list.), kterou prohlásí v prvé schůzi předsedající, jinak předseda sněmovny.
Slib předsedy a místopředsedů.
Předseda a místopředsedové slibují, že „budou zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“ (§ 49).
Orgány sněmovní.
Předsednictvo.
(1) Předseda s místopředsedy tvoří předsednictvo, jemuž přísluší vésti sněmovnu a spravovati věci jí se týkající.
(2) Své úkoly vykonává předsednictvo:
a) v plných schůzích,
b) předsedou neb úřadujícím místopředsedou.
(3) Orgány předsednictva jsou:
a) zapisovatelé,
b) pořadatelé,
c) kancelář sněmovní.
(4) Předseda a předsednictvo úřadují po skončení funkčního období sněmovního až do prvé schůze nově zvolené sněmovny.
Plná schůze předsednictva.
(1) Plná schůze předsednictva usnáší se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy:
a) o závazném výkladu jednacího řádu;
b) o přikázání vládních návrhů příslušným výborům;
c) o důtce poslanci nedbalému (§ 2, odst. 2) a o ostatních následcích jeho nedbalosti (§ 2, odst. 1 a 2), o odvolání poslance vyloučeného (§ 52, odst. 1) nebo poslance, jemuž bylo odňato slovo (§ 50, odst. 3), a o vyloučení poslance (§ 52, odst. 2);
d) o organisaci kanceláře sněmovní (§ 13);
e) o době a pořadu jednání schůzí sněmovny, pokud jich sněmovna sama neurčila;
f) o pořadí, v jakém místopředsedové úřadují na místě předsedy (§ 10);
h) o výdajích v rámci rozpočtu sněmovního;
i) o rozdělení místností v sněmovní budově, o úpravě přístupu posluchačstva na galerii a o způsobu uveřejňování úředních zpráv o jednání sněmovny a výborů;
j) o tisku návrhů (§ 19);
k) o peticích (§ 68);
l) o zřízení sněmovní stráže (§ 9, odst. 5);
m) o vyloučení projevů ukládajících o republiku, ohrožujících bezpečnost státu nebo hrubě urážlivých, projevů vybízejících k těmto trestným činům nebo činy takové schvalujících ze sněmovních spisů tiskem rozdávaných. O vyloučení takových projevů ze zápisů (záznamů) výborových a jejich příloh rozhoduje předseda a zapisovatel výboru;
n) o provedení předběžné rozpravy o vládních návrzích tiskem rozdaných nebo rozeslaných (§ 21, odst. 1);
o) o lhůtách (§ 36, odst. 1).
(2) Předsednictvo je způsobilé se usnášeti za přítomnosti aspoň poloviny svých členů a usnáší se prostou většinou hlasů; předseda hlasuje spolu. Při rovnosti hlasů hlas jeho rozhoduje. Věci, které předseda uzná za neodkladné, předloží předsednictvu k usnesení písemnému mimo schůzi.
(3) Nejméně jednou v období dvou měsíců přizve předsednictvo ke své schůzi s hlasem poradním předsedy výborů a klubů a vyslechne jejich názor o zamýšleném programu sněmovních prací pro příští období, o zásadních otázkách výkladu jednacího řádu a o správních a technických opatřeních pro práce sněmovny, výborů a klubů.
Předseda.
(1) Předseda svolává plné schůze sněmovny (§ 40), řídí je, pečuje, aby zachován byl jednací řád a při schůzích pořádek (§ 50 a násl.), dává slovo, stanoví a klade otázky při hlasování a prohlašuje jeho výsledek.
(2) Kdyby byl porušen pořádek ve schůzi, může schůzi přerušiti nebo skončiti; ruší-li schůzi posluchači, dá rušitele vyvésti. Je-li potřeba, dá vykliditi galerii nebo některou její část.
(3) Předseda ukončuje schůzi (§ 40), když se byl dříve dotázal, není-li návrhu na její pokračování (§ 39, odst. 2) nebo o době a pořadu příští schůze (§ 40, odst. 2).
(4) Předseda zastupuje sněmovnu navenek a podpisuje spolu s jedním zapisovatelem a generálním tajemníkem Národního shromáždění listiny dávané sněmovnou. Předsedovi je bezprostředně podřízena kancelář sněmovní.
(5) K výkonu úředních opatření, i v případech § 52, slouží předsedovi stráž, kterou opatří pro každé zasedání předsednictvo v dohodě s ministerstvem vnitra; tato stráž podléhá v této své činnosti jakožto sněmovní stráž výhradně předsedovi.
Místopředsedové.
Místopředsedové zastupují předsedu se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí usneseném předsednictvem.
Zapisovatelé.
Zapisovatelé zjišťují účast poslanců v plné schůzi, dohlížejí na hlasování a konání voleb, sčítají hlasy, provádějí losování a výsledek ohlašují předsedovi; ověřují zápisy jednací, podpisují spolu listiny sněmovní a dohlížejí na výkon těsnopisecké a tiskové služby sněmovní. Úřadují v pořadí určeném předsednictvem.
Pořadatelé.
Pořadatelé jsou povinni pečovati o pořádek v síni i v budově sněmovní podle směrnic předsednictva.
Sněmovní kancelář.
(1) Sněmovní kancelář v čele s generálním tajemníkem Národního shromáždění a jeho náměstky je pomocným orgánem sněmovny a jejího předsednictva [§ 7, odst. 3, lit. c)]. Je bezprostředně podřízena předsedovi sněmovny (§ 9, odst. 4). Kancelář obstarává příslušné úřední výkony pro sněmovnu a pro její předsednictvo a výbory, pořizuje zápisy, těsnopisecké záznamy a zprávy o jednání sněmovny a jejích výborů, uchovává a vede v patrnosti listiny sněmovní, připravuje vyřízení sněmovních (výborových i předsednických) usnesení, přijímá sněmovní podání (návrhy, zprávy výborové, dotazy, interpelace, odpovědi, petice), obstarává jich dodání a tisk, spravuje knihovnu a archiv, vede službu účetní, pokladní, hospodářskou a veškerou službu kancelářskou. Provádí opatření potřebná k sejití sněmovny podle § 4, odst. 7, věty druhé.
(2) Jinak platí o organisaci sněmovní kanceláře, o ustanovování jejích zaměstnanců a úpravě jejich služebního poměru přiměřeně ustanovení zákona ze dne 9. června 1922, č. 186 Sb., jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb., o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu, a organisační a služební řády vydané usnesením předsednictva.
Poslanecké kluby.
Ustavení klubů.
(1) K usnadnění výkonu mandátu a politické spolupráce poslanců a dále k usnadnění styku s předsednictvem a orgány sněmovny sdružují se poslanci v poslanecké kluby. K vytvoření klubu je třeba nejméně pěti poslanců.
(2) Předsednictvo klubu oznámí předsednictvu sněmovny ustavení klubu a jména členů klubu a jeho předsednictva, zároveň sdělí jméno tajemníka klubu a jeho zástupců. Oznámení musí být opatřeno podpisy všech osob, jichž se týká.
(3) K úhradě nákladů poslaneckých klubů poskytují se státní příspěvky z rozpočtu sněmovny ve výši 15% úhrnné částky poslaneckých platů všech členů klubu.
Příslušnost ke klubu.
Členem klubu je poslanec, jehož členství bylo předsednictvem klubu podle § 14, odst. 2 předsednictvu sněmovny oznámeno. Poslanec přestává býti členem klubu, oznámil-li předsednictvu sněmovny a předsednictvu klubu, že z klubu vystupuje, nebo oznámí-li předsednictvo klubu předsednictvu sněmovny, že poslance již nepovažuje za člena klubu.
Podpisy za klub a zastoupení předsedy klubu.
(1) Předseda klubu, po případě místopředseda, zastupuje klub.
(2) Podepíše-li předseda klubu nebo místopředseda jej zastupující jménem klubu volební lístek při volbě podle § 60, má se za to, že podepsali všichni členové klubu.
(3) Předseda, po případě místopředseda klubu mohou se dáti zastupovati, vyjma případ uvedený v odstavci 2, i tajemníkem klubu.
Poradní hlas předsedů klubů.
Předsednictvo sněmovny přibírá podle potřeby i mimo případ § 8, odst. 3 ke svým poradám předsedy klubů s hlasem poradním.
Předměty jednání.
Druhy jejich.
Sněmovna jedná:
1. o návrhu ústavy a zákonů s ústavou souvisících, předloženém ústavním výborem (§ 3 zákona ze dne 17. října 1946, č. 197 Sb., o ústavním výboru ústavodárného Národního shromáždění);
2. o zprávách a podnětech presidenta republiky (§ 64, č. 6 úst. list.);
3. o návrzích a prohlášeních vlády;
4. o návrzích předsedy a poslanců;
5. o zprávách výborů a Stálého výboru Národního shromáždění podle čl. 7, odst. 2 úst. zák. č. 65/1946 Sb.;
6. o dotazech a
7. provádí volby jí příslušející.
Tisk návrhů.
(1) Návrhy vládní, pak samostatné (iniciativní) návrhy poslanců, podané písemně ve sněmovní kanceláři a podepsané aspoň dvaceti jinými poslanci, se vytisknou a rozdají nebo rozešlou co nejdříve poslancům. Návrh musí obsahovati přesnou formulaci toho, na čem se má sněmovna usnésti, a musí míti náležitosti § 41, odst. 2 úst. list. Návrhy bez dostatečného počtu podpisů, nedostatečně formulované a bez náležitostí § 41, odst. 2 úst. list., se nevytisknou a nejsou předmětem jednání.
(2) Je-li návrhů tolik neb jsou-li tak rozsáhlé, že včasné rozmnožení jich tiskem působí značné obtíže, může předsednictvo - pokud nejde o návrhy zákonů - upustit od úplného jich vytištění a místo toho rozdati nebo rozeslati seznam těchto návrhů se stručným označením obsahu a s tím, že v úplné návrhy lze nahlédnouti v sněmovní kanceláři.
Jak se přikazují návrhy vládní.
(1) Předsednictvo sněmovny přikáže vládní návrh jednomu nebo více výborům, jež považuje za příslušné, a uvědomí o tom poslance zároveň s rozdáním nebo rozesláním návrhu.
(2) Žádá-li o to některý výbor do rozdání zprávy výborové nebo navrhne-li některý poslanec ve schůzi, v níž byl návrh rozdán, nebo v nejblíže příští schůzi po rozeslání návrhu, aby vládní návrh byl přikázán jinému nebo dalšímu výboru, rozhodne o tom sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.
Předběžná rozprava.
(1) K žádosti vlády podané zároveň s předložením návrhu nebo usnese-li se na tom předsednictvo, dá předseda předběžnou rozpravu o vládním návrhu tiskem rozdaném nebo rozeslaném na pořad některé z nejbližších pěti schůzí sněmovních, počítajíc ode dne rozdání nebo rozeslání návrhu. Usnese-li se předsednictvo na předběžné rozpravě až po přikázání návrhů výborům, přeruší se projednávání návrhů ve výborech až do skončení předběžné rozpravy.
(2) Předběžnou rozpravu zahájí člen vlády. V rozpravě může promluviti z každého klubu toliko jeden jeho člen a jeden řečník z poslanců mimo kluby. V předběžné rozpravě nejsou přípustny věcné návrhy.
Jak se přikazují samostatné návrhy poslanců.
Samostatné návrhy poslanců nutno podati písemně ve sněmovní kanceláři; když byly tiskem rozdány nebo rozeslány, přikáže je předseda výboru iniciativnímu. Byly-li pravoplatně iniciativním výborem nebo plnou schůzí zamítnuty, nemohou být znovu podány, dokud neuplynulo šest měsíců od zamítavého usnesení.
Odvolání návrhů.
(1) Vláda může své návrhy odvolati, dokud sněmovna nepřikročila k hlasování o návrhu.
(2) Samostatné návrhy poslanců mohou býti odvolány jen, pokud nebyly ještě tiskem rozdány nebo rozeslány.
Výbory.
Zřízení výborů.
(1) Počátkem prvního zasedání zvolí sněmovna mimo Stálý výbor podle čl. 7, odst. 2 úst. zák. č. 65/1946 Sb. ještě
a) výbor ústavní (zákon č. 197/1946 Sb.),
b) výbor iniciativní,
c) výbor rozpočtový,
d) výbor ověřovací (čl. 10 úst. zák. č. 65/1946 Sb. a § 49 zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 67 Sb., o volbě ústavodárného Národního shromáždění),
e) výbor inkompatibilitní (čl. 10 a 12 úst. zák. č. 65/1946 Sb. a zákon ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb., o inkompatibilitě (neslučitelnosti),
g) výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu (zákon ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu),
h) parlamentní kontrolní a úspornou komisi (zákon č. 244/1946 Sb.).
(2) K návrhu vlády nebo k písemnému návrhu nejméně dvacetjednoho poslance může zříditi sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním i výbory jiné a stanoví, kolik členů mají. Předseda určí, kdy a kde mají konati prvou schůzi (ustavující).
(3) Sněmovna se může k návrhu předsedy, dvacetjednoho poslance nebo vlády usnésti bez rozpravy prostým hlasováním, že určitý výbor je permanentní (§ 3, odst. 3, předposlední věta).
Výbor iniciativní.
(1) Výbor iniciativní zkoumá samostatné (iniciativní) návrhy poslanců předběžně a je povinen rozhodnouti, neurčila-li mu sněmovna lhůty kratší, do 15 dnů poté, kdy návrh mu byl přikázán. Bylo-li zasedání sněmovní mezi touto lhůtou skončeno, počítá se nová lhůta ode dne, kdy počne nové zasedání.
(2) Po přikázání návrhu některému členu jako zpravodaji (§ 32), po jeho zprávě a provedené rozpravě rozhodne výbor prostým hlasováním o tom, zda návrh přikazuje k řádnému projednání výboru, jejž považuje za příslušný, či zda návrh se zamítá. O usnesení vyrozumí výbor předsedu sněmovny a prvého z navrhovatelů.
(3) Kterýkoliv z navrhovatelů může do 3 dnů po tom u předsedy sněmovny navrhnouti, aby sněmovna zamítavé usnesení iniciativního výboru změnila, načež předseda v jedné z nejbližších tří schůzí v různé dny sněmovně věc předloží. Sněmovna rozhodne bez rozpravy prostým hlasováním.
(4) Vyhoví-li sněmovna návrhu, přikáže předseda návrh výboru, který uzná za příslušný.
(5) Návrhy, o nichž iniciativní výbor včas nerozhodl, přikáže předseda sněmovny na návrh kteréhokoliv z navrhovatelů příslušnému výboru.
Výbor rozpočtový.
Výbor rozpočtový projednává osnovy rozpočtové a berní, jakož i každý návrh, kterým se zatěžuje státní pokladna nad rozpočet již povolený. Projednal-li takový návrh již výbor jiný, postoupí se před vytištěním zprávy tohoto výboru a před projednáním v plné schůzi rozpočtovému výboru, aby podal o návrhu zprávu s hlediska úhrady.
Jak se výbory ustavují a jak jednají.
(1) Předsedou sněmovny označený člen výboru řídí volbu předsedy. Kromě předsedy zvolí výbor jednoho až tři místopředsedy a jednoho až tři zapisovatele; výsledek voleb sdělí předseda sněmovní kanceláři, aby se oznámil ve sněmovně. V případech důležitých může výbor svolati i předseda sněmovny.
(2) Nadpoloviční většina všech členů výboru může kdykoliv písemně žádati za nové volby všech nebo některých funkcionářů výboru; to platí i o zpravodaji (§ 32 a § 34, odst. 1). Nové volby vykonají se ihned.
(3) Pro jednání výboru platí obdobně pravidla daná pro plnou schůzi sněmovní, pokud není zvláštních ustanovení, a předsedovi výboru příslušejí ohledně řízení jednání a disciplinárních prostředků obdobná práva jako předsedovi sněmovny. Předseda výboru může se však účastnit rozpravy a činit návrhy.
(4) Jde-li o návrhy krátké a jednoduché a usnadní-li se tím jednání, může předseda připustiti, aby se podávaly ústně, nepodá-li většina přítomných členů výboru proti tomu písemně námitky.
(5) Usnesení výboru o návrzích formálních, dále o všech návrzích, kterými se nenavrhují věcné změny nebo doplňky k projednávané věci, jakož i o tom, zda jednání má býti důvěrné, děje se vždy, i když to výslovně v jednacím řádě ustanoveno není, bez rozpravy prostým hlasováním, leč by se na rozpravě usnesl výbor bez rozpravy prostým hlasováním.
Obsah
Článek I.
Článek II.
Část I.
§ 1.
§ 2.
Část II.
§ 3.
§ 4.
§ 5.
§ 6.
Část III.
§ 7.
§ 8.
§ 9.
§ 10.
§ 11.
§ 12.
§ 13.
Část IV.
§ 14.
§ 15.
§ 16.
§ 17.
Část V.
§ 18.
§ 19.
§ 20.
§ 21.
§ 22.
§ 23.
Část VI.
§ 24.
§ 25.
§ 26.
§ 27.
§ 28.
§ 29.
§ 30.
§ 31.
§ 32.
§ 33.
§ 34.
§ 35.
§ 36.
Část VII.
§ 37.
§ 38.
§ 39.
§ 40.
§ 41.
§ 42.
§ 43.
§ 44.
§ 45.
§ 46.
§ 47.
§ 48.
§ 49.
§ 50.
§ 51.
§ 52.
§ 53.
Část VIII.
§ 54.
§ 55.
§ 56.
§ 57.
Část IX.
§ 58.
§ 59.
§ 60.
Část X.
§ 61.
§ 62.
§ 63.
Část XI.
§ 64.
§ 65.
§ 66.
§ 67.
§ 68.
§ 69.
Část XII.
§ 70.
Část XIII.
§ 71.
§ 72.
Část XIV.
§ 73.
Část XV.
§ 74.
§ 75.
§ 76.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon č. 140/1947 Sb., o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 08.08.1947 |
|---|---|
| Účinnost od | 08.08.1947 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0