Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 139/1971 Sb.

Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací

Platný Účinnost od 01.01.1972
139
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 18. listopadu 1971
o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací
Úvodní ustanovení
§ 1
Finanční hospodaření je součástí soustavy plánovitého řízení hospodářství. Finanční plány, finanční ekonomické nástroje*) a zásady finančního hospodaření aktivně působí při sestavování státního plánu a hospodářských plánů na jejich efektivnost, po sestavení plánu zajišťují jeho realizaci a reagují na odchylky vznikající v průběhu plnění plánu. Finanční hospodaření je uspořádáno tak, aby spoluvytvářelo hmotnou zainteresovanost na dobrých výsledcích hospodaření.
§ 2
(1) Ustanovení části první platí pro státní hospodářské organizace s průmyslovou, stavební a převážně obchodní činností, organizace zahraničního obchodu s výjimkou družstevních podniků zahraničního obchodu a pro státní hospodářské organizace, jejichž finanční hospodaření se neřídí ustanoveními části druhé až čtvrté.
(2) Ustanovení části druhé platí pro státní hospodářské organizace v působnosti ministerstev zemědělství a výživy na úseku zemědělství s výjimkami uvedenými v § 33 odst. 2.
(3) Ustanovení části třetí platí pro státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.
(4) Ustanovení části čtvrté platí pro státní hospodářské organizace řízené národními výbory.
(5) Ustanoveními části páté se řídí ministerstva, ostatní ústřední orgány státní správy federace a republik (dále jen „ústřední orgány“), státní hospodářské organizace a organizace zahraničního obchodu s výjimkou družstevních podniků zahraničního obchodu.
(6) Ustanoveními části šesté se řídí všechny orgány hospodářského řízení a všechny socialistické organizace.
(7) Způsob hospodaření organizace se řídí ustanoveními vztahujícími se na její hlavní činnost, pokud dále není stanoveno jinak. Ve sporných případech určí příslušné ministerstvo financí, která ustanovení části první až čtvrté se vztahují na příslušnou organizaci.
§ 3
(1) Orgány hospodářského řízení se pro účely tohoto nařízení rozumějí ústřední orgány, oborová (generální) ředitelství (dále jen „oborová ředitelství“) a národní výbory.
(2) Výrobní hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto nařízení rozumí oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi nebo trust podniků sestávající z oborového ředitelství a podřízených národních podniků a účelových organizací. Oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací se za výrobní hospodářskou jednotku považuje pouze z hlediska plánovacího stupně; vytváří pouze podnikové fondy a oborový fond technického rozvoje.
(3) Oborovým ředitelstvím se pro účely tohoto nařízení rozumí ředitelství výrobní hospodářské jednotky.
(4) Podnikem se pro účely tohoto nařízení rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, státní hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, národní podnik nebo účelová organizace přidružená k oborovému podniku, jakož i státní hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem. Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, pokud jde o jejich činnost podnikového charakteru.
(5) Pokud toto nařízení stanoví povinnost provádět odvody do státního rozpočtu, rozumí se tím pro odvody podniků řízených orgány federace státní rozpočet federace, pro odvody podniků řízených orgány republik státní rozpočet České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky podle sídla podniku.

ČÁST PRVNÍ

STÁTNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE V ODVĚTVÍCH PRŮMYSLU, STAVEBNICTVÍ A OBCHODU A ORGANIZACE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

HLAVA 1

Použití zisku a odpisů základních prostředků v podnicích
§ 4
Finanční zdroje podniků
(1) Podniky vytvářejí finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou odvodů a daní pro potřeby společnosti, část se ponechává pro potřeby podniků.
(2) Základním finančním zdrojem podniků je zisk.*)
§ 5
Použití zisku
(1) Podnik je povinen použít zisku nejprve ke splnění svých povinností, a to
a) především k úhradě odvodů a daní do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů,
b) k odvodům oborovému ředitelství,
c) ke splnění ostatních svých povinností.
(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik zisku zejména k tvorbě a doplnění
a) obratového fondu,
b) fondu výstavby,
c) fondu kulturních a sociálních potřeb,
d) fondu odměn,
e) dalších účelových fondů (§ 16 až 18).
(3) Pokud podnik nepoužil zisk podle ustanovení odst. 1 a 2, vede jej jako nerozdělený zisk, který se převádí do následujícího roku.
§ 6
Použití odpisů základních prostředků
Odpisů základních prostředků používají podniky
a) k přídělům do fondu výstavby,
b) k odvodu pro přerozdělení prostředků.
Odvody podniků a způsob jejich provádění
§ 7
(1) Podniky provádějí
a) odvody a platby daní podle zvláštních předpisů,*)
b) dodatkové odvody,
c) odvody oborovému ředitelství podle § 8 odst. 1 písm. b) a c),
d) odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (§ 11).
(2) Podniky přímo řízené ústředním orgánem provádějí místo odvodu podle § 8 odst. 1 písm. b) odvod příslušnému ústřednímu orgánu.
(3) Podniky přispívají oborovému ředitelství na úhradu nákladů jeho činnosti.
§ 8
(1) Podnikům mohou být uloženy tyto odvody oborovému ředitelství
a) dodatkové odvody pro přerozdělení prostředků (§ 29),
b) odvody příspěvku do oborového fondu technického rozvoje, fondu geologických prací a fondu škod a náhrad,
(2) Oborové ředitelství stanoví výši odvodů do oborových fondů podle odst. 1 písm. b) a výši příspěvku podle § 7 odst. 3 sazbou z jednotného základu pro všechny podniky výrobní hospodářské jednotky, a to podle pravidel a na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.
§ 9
(1) Dodatkové odvody
k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů anebo v souvislosti se změnami cen (§ 18 odst. 1 písm. a) zákona o odvodech),**)
k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým (§ 18 odst. 1 písm. b) zákona o odvodech),***)
k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé (§ 18 odst. 1 písm. d) zákona o odvodech),)
za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaných z fondu odměn, popřípadě ze zisku [§ 18 odst. 1 písm. f) zákona o odvodech],††)
se provádějí na bankovní účty státního rozpočtu do 15 dnů od doručení výměru orgánů ukládajícího odvod, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
(2) Dodatkové odvody k přerozdělení prostředků (§ 18 odst. 1 písm. c) zákona o odvodech) provádějí
a) podniky podřízené oborovému ředitelství ve výši a lhůtách stanovených oborovým ředitelstvím (§ 29),
b) výrobní hospodářské jednotky a podniky přímo podřízené ústřednímu orgánu ve výši a lhůtách stanovených ústředním orgánem (§ 32).
(3) Dodatkový odvod stavebních podniků z jednotné základny, určené vládou (§ 18 odst. 1 písm. e) zákona o odvodech), provádějí stavební podniky do státního rozpočtu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem financí.
(4) O výkonu rozhodnutí, které se týká dodatkových odvodů podle odst. 1 a 3, platí ustanovení § 26 odst. 6 zákona o odvodech.
§ 10
(1) Dodatkový odvod části úspor mzdových prostředků vzniklých uvolněním pracovníků při likvidaci neefektivních provozů, závodů, podniků, popřípadě části úspor mzdových prostředků v důsledku různých racionalizačních opatření (§ 18 odst. 1 písm. g) zákona o odvodech) provádějí čtvrtletně oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo podřízené ústřednímu orgánu do zvláštního fondu zřízeného v příslušném ministerstvu financí jednorázovou částkou za každého uvolněného pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (v podniku přímo podřízeném ústřednímu orgánu) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí.
(2) Odvod podle § 8 odst. 1 písm. c) provádějí hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství čtvrtletně ve výši a lhůtě jím stanovené.
§ 11
Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
(1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě*) se platí odvod z investičních prostředků do státních fondů pro zúrodnění půdy.**)
(2) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do fondů pro zúrodnění půdy částky podle zvláštních předpisů;*) odvod se platí ze zisku podniku.
(3) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.
(4) Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle odstavce 1 a 3 zvyšuje pořizovací cenu stavby.
Fondy podniků
§ 12
Obratový fond
Obratový fond slouží ke krytí trvalé potřeby zásob. Jeho zdrojem jsou příděly z vytvořeného zisku podniku (§ 5 odst. 2), popřípadě dotace od nadřízeného orgánu nebo ze státního rozpočtu.
§ 13
Fond výstavby
(1) Pro financování investiční výstavby, projektové dokumentace, autorského dozoru a jiných investic podnik zřizuje fond výstavby.
(2) Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem ze zisku a dále z příjmů (tržeb) z prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu nebo státního fondu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.
(3) Fondu výstavby se používá též na splátky investičních a racionalizačních úvěrů a na příspěvky jiným investorům poskytované podle zvláštních předpisů. Převody z tohoto fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.
§ 14
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem ze zisku, a to minimálně ve výši stanovené zvláštním předpisem; tento předpis upravuje též podrobnosti o tvorbě a použití fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z oborového rezervního fondu, nejvýše však do horního limitu stanoveného zvláštním předpisem. Z fondu kulturních a sociálních potřeb je možno převádět prostředky do fondu výstavby; tento převod musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.
(3) Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl ze zisku do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet roční odměny vedoucím hospodářským pracovníkům a podíly na hospodářských výsledcích.
§ 15
Fond odměn
(1) Zdrojem fondu odměn je část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností podle § 5 odstavec 1 a odstavec 2 písmeno a) až c).
(2) Podnik může přidělit ze zisku do fondu odměn nejvýše částku stanovenou podle zvláštních předpisů.***) To platí obdobně pro doplňování fondu odměn z jiných zdrojů s výjimkou účelových dotací poskytovaných ze státního rozpočtu.
(3) Fond odměn může být doplněn prostředky na odměny ze socialistického soutěžení, příspěvky a dotacemi od nadřízených, popřípadě jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů a převody z oborového rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu odměn a převody mezi fondy odměn podniků nejsou přípustné.
(4) Použití prostředků fondu odměn upravují zvláštní předpisy,***) popřípadě kolektivní smlouvy. Z fondu odměn je možné po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky do jiných fondů.
§ 16
Rizikový fond
Podniky mohou vytvářet rizikový fond se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu. Tento orgán může stanovit, v kterých podnicích musí být rizikový fond vytvářen. Způsob tvorby a použití tohoto fondu stanoví ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí.
§ 17
Rezervní fond
Organizace výzkumné a vývojové základny tvoří rezervní fond přídělem ze zisku. Výši rezervního fondu stanoví nadřízený orgán. Prostředků rezervního fondu se používá ke krytí mimořádných hospodářských rizik z výzkumné a vývojové činnosti formou dotace k výsledku hospodaření. Převody prostředků rezervního fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.
§ 18
Podnik může se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu, vydaným v dohodě s příslušným ministerstvem financí, vytvářet další účelové fondy.
Financování potřeb podniku
§ 19
Financování oběžných prostředků
(1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty
a) zdroji podniků provozní povahy (obratový fond, stálá pasiva, volné zdroje podnikových neinvestičních fondů, nerozdělený zisk a ostatní volné zdroje),
b) provozními úvěry,
c) finančními prostředky poskytnutými k tomu účelu nadřízenými orgány, popřípadě ze státního rozpočtu.
(2) Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen oběžné prostředky vyloučené z úvěrování financovat z vlastních zdrojů, popřípadě z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím (§ 25 odst. 2).
(3) Přírůstek trvalé potřeby zásob proti stavu k 1. lednu běžného roku se kryje vlastními prostředky podniků z rozdělení zisku podle § 5 odst. 2, a to přídělem do obratového fondu. Podniky jsou ve výjimečných případech zproštěny této povinnosti, pokud tento přírůstek bude kryt dotací od nadřízených orgánů, popřípadě ze státního rozpočtu nebo úvěrem podle zásad pro úvěrování schválených vládou ČSSR. Přechodný přírůstek zásob a přírůstek ostatních oběžných prostředků se kryje stálými pasivy, zůstatky podnikových neinvestičních fondů, bankovním úvěrem a ostatními volnými prostředky podniků, popřípadě z finančních zdrojů nadřízených orgánů.
(4) Jestliže trvalá potřeba zásob klesne pod úroveň předchozího roku, nemusí se přírůstek trvalé potřeby zásob do obratového fondu v příštích létech doplňovat, dokud tato potřeba nepřesáhne původní výši.
(5) Ustanovení odst. 3 věty první a odst. 4 se nevztahují na podniky s převážně obchodní činností a jejich oborová ředitelství a na odbytové a zásobovací organizace.
§ 20
Financování investiční výstavby
(1) Zdrojem financování investiční výstavby jsou vlastní prostředky podniků, zdroje centralizované u nadřízených orgánů, bankovní úvěr, prostředky státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů národních výborů, popřípadě jiné zdroje.
(2) Způsob financování investiční výstavby, zásady poskytování dotací na investice, úvěrování investic, sdružování investičních prostředků a pravidla výběrového řízení stanoví zvláštní předpisy.
§ 21
Financování nákladů na technický rozvoj
(1) Náklady na řešení úkolů výzkumu a vývoje a ostatní náklady rozvoje vědy a techniky pro potřeby podniku se zahrnují do nákladů podniku prostřednictvím rezervy na technický rozvoj; výši tvorby rezervy stanoví ústřední orgán, v podnicích (výrobních hospodářských jednotkách) s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušnými republikovými ministerstvy výstavby a techniky.
(2) Podrobnosti o použití rezervy na technický rozvoj upravuje zvláštní předpis.*)
§ 22
Hodnocení výsledků
(1) Při vypracování roční účetní závěrky zjistí podnik definitivní výši zisku, zhodnotí výsledky hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o přídělech zisku do jednotlivých fondů. Roční účetní závěrku schvaluje nadřízený orgán.
(2) Zůstatky finančních prostředků podniku se koncem roku převádějí do roku následujícího.

HLAVA 2

Finanční hospodaření výrobní hospodářské jednotky
§ 23
Prostředky výrobní hospodářské jednotky
(1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně
a) s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky; tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti oborového ředitelství,
b) s prostředky výrobní hospodářské jednotky vytvářenými z dodatkových, popřípadě jiných odvodů podniků a s prostředky získanými přerozdělením mezi výrobními hospodářskými jednotkami; z těchto prostředků vytváří oborové ředitelství oborové fondy, kterých používá též k přerozdělení prostředků v rámci výrobní hospodářské jednotky (§ 29),
c) s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.
(2) Oborové ředitelství vytváří centralizací prostředků oborový fond výstavby, oborový rezervní fond a oborový fond technického rozvoje. Oborové ředitelství zřizuje za podmínek stanovených v § 27 a 28 oborový fond geologických prací a oborový fond škod a náhrad; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 16 a další oborové účelové fondy obdobně podle § 18. Nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit.
(3) Oborové ředitelství po odvodu částky podle § 10 odst. 1 hospodaří odděleně též s prostředky pro úhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 8 odst. 1 písm. c).
(4) Oborové ředitelství nesmí použít centralizovaných prostředků ke krytí své činnosti podnikového charakteru.
§ 24
Oborový fond výstavby
(1) Oborový fond výstavby se vytváří centralizací odpisů (jejich části) od podřízených podniků, dotací z oborového rezervního fondu, dotací od nadřízeného orgánu, popřípadě dotací ze státního rozpočtu.
(2) Prostředků oborového fondu výstavby se používá
a) k úhradě odvodu z odpisů základních prostředků uloženého ústředním orgánem, který bude použit k přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami nebo k odvodu do státního rozpočtu,
b) v souladu s plánem investiční výstavby k přídělům do fondů výstavby podřízených podniků,
c) k financování plánovaných investic výrobní hospodářské jednotky, u nichž je investorem přímo oborové ředitelství,
d) ke splátkám investičních úvěrů výrobní hospodářské jednotky, popřípadě ke sdružování prostředků na investice.
§ 25
Oborový rezervní fond
(1) Oborový rezervní fond se vytváří jednorázovým odčerpáním prostředků rezervních fondů podřízených podniků (§ 92) a centralizací části jejich zisku podle zásad stanovených v § 29. Do oborového rezervního fondu nelze centralizovat odpisy a tržby z realizace vyřazených základních prostředků.
(2) Prostředků oborového rezervního fondu se používá
a) k doplnění obratových fondů podřízených podniků,
b) k podpoře vnitropodnikové socialistické soutěže a vybraných mimořádně důležitých úkolů; případné příděly do fondu odměn mohou být uskutečněny jen v rozsahu limitu fondu odměn,
c) k úhradě ztrát, popřípadě vícenákladů, které podnikům vznikají z rozhodnutí oborového ředitelství,
d) k dočasné finanční výpomoci podřízeným podnikům k překlenutí výkyvů v jejich finančním hospodaření,
e) k přídělům do oborového fondu výstavby,
f) k úhradě dodatkových odvodů k přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami (§ 32 odst. 7),
g) k doplnění fondu kulturních a sociálních potřeb podřízených podniků,
h) k dotacím podřízeným podnikům k výsledku hospodaření.
(3) Oborová ředitelství v působnosti ministerstev zemědělství a výživy, která vytvářejí zvláštní rezervní fond ke krytí rozdílu v digesci cukrovky, dotují povinně příslušnou částkou tento fond v letech, kdy digesce překročí 15 %, ke krytí rozdílu pro případy, kdy digesce poklesne pod 15 %.
§ 26
Oborový fond technického rozvoje
(1) Oborový fond technického rozvoje se vytváří centralizací části zisku od podřízených podniků, u oborového podniku bez přidružených národních podniků a účelových organizací přídělem ze zisku; může být doplněn též účelovými dotacemi od nadřízeného orgánu nebo z jiných zdrojů podle zvláštního předpisu*). Nadřízený ústřední orgán stanoví minimální tvorbu oborového fondu technického rozvoje; pro výrobní hospodářské jednotky s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s republikovými ministerstvy výstavby a techniky.
(2) Prostředků oborového fondu technického rozvoje se používá na financování technického rozvoje.
(3) Další zdroje a další použití fondu stanoví zvláštní předpis.*)
(4) Ministerstva obchodu republik mohou určit oborová ředitelství, která nemusí zřizovat oborový fond technického rozvoje.
§ 27
Oborový fond geologických prací
Oborové ředitelství, v jehož působnosti se těží nerostné suroviny, vytváří se souhlasem příslušného ministerstva financí z příspěvků, popřípadě z centralizovaných prostředků, oborový fond geologických prací. Tento fond slouží především k financování předběžného a podrobného geologického průzkumu ložisek včetně převodů prozkoumaných zásob do vyšších kategorií nebo jejich přehodnocení. Prostředky tohoto fondu nelze převádět do jiných fondů a na jiné účely.
§ 28
Oborový fond škod a náhrad
Oborové ředitelství, v jehož působnosti se provádí vyhledávání a průzkum ložisek, výstavba nebo likvidace důlních děl a zařízení, dobývání a těžba nerostů, jakož i jejich úprava a zušlechťování v souvislosti s dobýváním, může se souhlasem příslušného ministerstva financí vytvářet z příspěvků podniků, popř. z centralizovaných prostředků, oborový fond škod a náhrad. Tohoto fondu se používá především k úhradě škod vzniklých uvedenou činností na hmotném majetku jiných socialistických organizací a na majetku občanů. Prostředky tohoto fondu nelze převádět do jiných fondů (s výjimkou fondu výstavby) a na jiné účely.
§ 29
Přerozdělení prostředků uvnitř výrobní hospodářské jednotky
(1) Oborové ředitelství provádí plánované přerozdělení zisku a odpisů v rámci výrobní hospodářské jednotky, a to tím způsobem, že centralizuje prostředky od podniků formou dodatkových odvodů do příslušných oborových fondů a používá je podle § 24 a 25.
(2) Dodatkové odvody podniků k přerozdělení prostředků se stanoví na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků. Při tom se postupuje podle těchto zásad:
a) při propočtu plánovaných potřeb se kromě povinností vyplývajících z předpisů o odvodech a daních berou v úvahu příděly do podnikových fondů ve stanovené minimální výši (u fondu kulturních a sociálních potřeb do povolené maximální výše, u fondu odměn do výše limitu) a optimální struktura finančních zdrojů na investice (odpisy, zisk, úvěr, popřípadě dotace) do výše stanoveného limitu. Dále se berou v úvahu plánované splátky bankovních investičních úvěrů a půjček, splatné úhrady dlouhodobých provozních úvěrů dříve dohodnuté a přírůstek trvalé potřeby zásob;
b) při propočtu zdrojů se berou v úvahu i zůstatky fondů a nerozdělený zisk z minulých let;
c) dodatkový odvod finančních prostředků pro účely přerozdělení po provedení propočtu stanoví oborové ředitelství podnikům jednotnou formou. Výši dodatkového odvodu do oborového rezervního fondu stanoví podnikům oborové ředitelství; tato výše může činit až 5 % z bilančního zisku podniku. Toto omezení neplatí pro výrobní hospodářské jednotky, u nichž může být prováděno přerozdělení zisku podle § 32 odst. 7 a v těch případech, kdy tak stanoví nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí. Odvod z odpisů se stanoví absolutní částkou;
d) oborové ředitelství může kromě výše dodatkového odvodu stanovené procentní sazbou stanovit též jeho minimální výši, a to absolutní částkou.
(3) Přerozdělením prostředků nesmějí být zastírány rozdíly mezi dobře a špatně hospodařícími podniky.
(4) Při přerozdělení prostředků uvnitř výrobních hospodářských jednotek řízených orgány republik s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky; pokud jde o výrobní hospodářské jednotky řízené federálními orgány, informují orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení o těchto návrzích příslušné orgány obou republik.
(5) Dodatkové odvody a dotace stanovené k přerozdělení prostředků mohou být během roku změněny pouze tehdy, dojde-li k takové změně plánu, že je nutno provést změnu vztahu podniku k výrobní hospodářské jednotce.
§ 30
Ustanovení § 20 a § 22 odst. 2 platí obdobně pro výrobní hospodářskou jednotku.

HLAVA 3

Součinnost ústředních orgánů při hospodaření státních hospodářských organizací
§ 31
Fondy ústředních orgánů

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceNařízení vlády Československé socialistické republiky č. 139/1971 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení20.12.1971
Účinnost od01.01.1972
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení