Zákon České národní rady č. 129/1975 Sb.
Zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Platný
Účinnost od 01.01.1976
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 5a
ČÁST DRUHÁ
§ 6
§ 7
§ 7a
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
ČÁST TŘETÍ
§ 12
§ 13
§ 14
§ 14a
§ 14b
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 21a
§ 22
§ 23
§ 23a
§ 24
§ 25
§ 25a
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 30a
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
ČÁST ČTVRTÁ
§ 47
§ 48
ČÁST PÁTÁ
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
Zobrazeno prvních 200 z celkem 493 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
129
ZÁKON
České národní rady
ze dne 18. listopadu 1975
o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ORGÁNY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH ÚKOLY
Orgány sociálního zabezpečení
(1) Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky jsou:
a) ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky,
b) Úřad důchodového zabezpečení v Praze,
c) národní výbory,
d) ministerstvo vnitra České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky v mezích působnosti stanovené zákonem o sociálním zabezpečení.1)
(2) Jako orgány sociálního zabezpečení působí též sociální komise jednotných zemědělských družstev.
(3) Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky zabezpečují co nejširší účast pracujících na výkonu sociálního zabezpečení a jeho kontrole, vytvářejí předpoklady pro účast pracujících na rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení a úzce spolupracují se společenskými organizacemi, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí, s orgány výrobních družstev a s orgány Svazu družstevních rolníků České socialistické republiky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“)
a) řídí a kontroluje výkon sociálního zabezpečení,
b) zajišťuje, aby úkoly sociálního zabezpečení byly plněny v souladu s možnostmi a potřebami společnosti.
(2) Ministerstvo může zřídit jako svůj orgán posudkovou komisi sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu ve výjimečných případech, které ministerstvo určí, protože jejich posouzení vyžaduje zvláštních odborných znalostí.
Úřad důchodového zabezpečení v Praze
(1) Úřad důchodového zabezpečení v Praze rozhoduje o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení; při výkonu důchodového zabezpečení spolupracuje s národními výbory.
(2) Úřad důchodového zabezpečení v Praze odpovídá za účelné a hospodárné vynakládání prostředků na důchodové zabezpečení, s nimiž hospodaří.
Národní výbory
(1) Národní výbory poskytují dávky a služby sociální péče a v případech stanovených tímto zákonem rozhodují o dávkách důchodového zabezpečení a o dávkách ze zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.
(2) Národní výbory rozhodují o dávkách zabezpečení matky a dítěte a o dávkách zabezpečení v nemoci, pokud je jejich poskytování upraveno prováděcími předpisy k zákonu o sociálním zabezpečení nebo předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jakož i o dalších dávkách a příspěvcích podle zvláštních předpisů.2)
Správní komise
(1) Okresní národní výbory a krajské národní výbory 3) zřizují jako správní komise posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise péče o rodinu a děti. Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory mohou jako správní komise zřídit komise péče o rodinu a děti.
(2) V případě potřeby může krajský národní výbor pověřit okresní národní výbor ve svém územním obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s výkonem sociálního zabezpečení účastníků boje proti fašismu a oběti fašismu a s výkonem sociálního zabezpečení na základě mezinárodních smluv, popřípadě v některých dalších odůvodněných případech, pro území celého kraje.
(3) V případě potřeby může krajský národní výbor v dohodě s dalšími krajskými národními výbory pověřit okresní národní výbor ve svém územním obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s výkonem sociálního zabezpečení na základě mezinárodních smluv, i pro území těchto krajů.
(4) V odůvodněných případech může okresní národní výbor se souhlasem krajského národního výboru zřídit posudkové komise sociálního zabezpečení s působností pro pracující velkých organizací, které mají závodní zdravotnické zařízení.
(1) Národní výbor volí předsedy správních komisí, jejich zástupce, tajemníky a ostatní členy z řad svých poslanců a dalších občanů. Předsedy komisí a jejich zástupci jsou poslanci národního výboru.
(2) Za členy posudkových komisí sociálního zabezpečení a dávkových komisí volí národní výbor zejména občany, které mu navrhnou příslušné orgány Revolučního odborového hnutí, Českého svazu výrobních družstev, Svazu družstevních rolníků, Českého svazu protifašistických bojovníků, popřípadě dalších společenských nebo jiných socialistických organizací.
(3) Za členy posudkových komisí sociálního zabezpečení volí národní výbor na návrh příslušných orgánů též zástupce Československé lidové armády, zástupce Sboru národní bezpečnosti, zástupce vojsk ministerstva vnitra, zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, lékaře z řad posudkových lékařů sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy, ozbrojených sil a železničního zdravotnictví.
(4) Za členy komisí péče o rodinu a děti volí národní výbor zejména občany, které mu navrhnou příslušné orgány společenských organizací; za členy volí též občany, kteří spolupůsobí při péči o rodinu a děti, zejména z řad dětských, dorostových a ženských lékařů, pedagogů, psychologů, soudců z povolání, prokurátorů a příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
(5) Složení správní komise k projednání jednotlivých případů určuje předseda komise, popřípadě jeho zástupce podle povahy projednávaného případu.
(6) Posudková komise sociálního zabezpečení je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce, posudkový lékař sociálního zabezpečení, jeden z lékařů státní zdravotní správy a nejméně další dva členové. Dávková komise je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové. Komise péče o rodinu a děti je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce a nejméně další čtyři členové.
(7) Správní komise se usnáší většinou hlasů přítomných členů.
PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA ÚSEKU DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ, ZABEZPEČENÍ ČLENŮ RODIN OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH, ZABEZPEČENÍ V NEMOCI A ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE
Národní výbory při výkonu sociálního zabezpečení poskytují odbornou pomoc občanům a organizacím, kontrolují, jak organizace plní úkoly uložené zákonem o sociálním zabezpečení a ukládají jim, aby odstranily zjištěné nedostatky. Opatřují a předkládají Úřadu důchodového zabezpečení v Praze podklady potřebné k rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení.
Působnost místních národních výborů
Místní národní výbor rozhoduje
a) komu má být vyplácena dávka důchodového zabezpečení, jestliže by se výplatou dávky oprávněnému zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat,
b) komu se mají vyplácet přídavky na děti ze zabezpečení matky a dítěte vědeckých pracovníků, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, novinářů, výkonných umělců a artistů3a) (dále jen „vědečtí pracovníci, umělci a novináři“), družstevních rolníků, občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, nebo výchovné ze sociálního zabezpečení, jestliže výplata do rukou dosavadního příjemce zřejmě nedosahuje účelu, pro který jsou přídavky na děti (výchovné) určeny.4)
Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor
a) rozhoduje
1. o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,
2. o příspěvku na rekreaci dětí nepracujícího důchodce,
3. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,
4. o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo rodinného příslušníka;
b) sleduje, zda trvají podmínky pro výplatu dávek důchodového zabezpečení, o kterých rozhoduje okresní národní výbor podle § 10 písm. a) bod 1 a 2;
c) sepisuje, pokud se na něj občan obrátí, žádosti
1. o úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu,
2. o zvýšení důchodu nebo výchovného pro bezmocnost,
3. o důchod manželky,
4. o sociální důchod,
5. o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po nepracujících důchodcích,
6. o dávky důchodového zabezpečení občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru a o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po nich
a postupuje je okresnímu národnímu výboru příslušnému podle bydliště žadatele.
Působnost okresních národních výborů
(1) Okresní národní výbor
a) rozhoduje
1. o tom, zda zaměstnání (pojištění) bylo přerušeno z vážných důvodů,
2. o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie z jiných vážných důvodů než zdravotních,
3. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevních rolníků,
4. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení vědeckých pracovníků, umělců a novinářů,
5. o vzniku a zániku důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin, a o vzniku a zániku sociálního zabezpečení občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru,
6. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
7. o zvýšení důchodu manželky pro bezmocnost a zvýšení sociálního důchodu (výchovného k němu) pro bezmocnost,
8. o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,
9. o příspěvku na rekreaci dětí nepracujícího důchodce,
10. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,
11. o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo rodinného příslušníka,
12. o dávkách ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vědeckých pracovníků, umělců a novinářů,
13. o dávkách ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru4a) a ze zabezpečení matky a dítěte jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,
15. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
16. o zaopatřovacím příspěvku a o příspěvku na úhradu za užívání bytu;
17. o poskytování přídavků na děti členům jednotného zemědělského družstva v případech stanovených zvláštními předpisy;4b)
b) zpracovává rozbory invalidizace a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity.
c) sepisuje, pokud se na něj občan obrátí, žádosti
1. o úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu,
2. o zvýšení důchodu nebo výchovného pro bezmocnost,
3. o dávky důchodového zabezpečení vědeckých pracovníků, umělců a novinářů,
4. o dávky důchodového zabezpečení občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru,
5. o dávky důchodového zabezpečení jednotlivě hospodařících rolníků,
6. o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po občanech uvedených v bodech 3 až 5,
7. o důchod manželky,
8. o sociální důchod,
9. o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po nepracujících důchodcích.
(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) bod 8 až 11 vykonává okresní národní výbor, jen pokud nepřísluší podle § 7a místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení
a) rozhoduje
1. z podnětu lékařské poradní komise5) o tom, zda je plně nebo částečně invalidní pracující, který je neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců a jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takovéto jeho žádosti,
2. o tom, zda zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo ze zdravotních důvodů,
3. o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, zjistila-li posudková komise sociálního zabezpečení v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení, že pracující pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,6)
4. o poskytnutí lázeňské péče pro nepracující důchodce, členy jednotných zemědělských družstev, vědecké pracovníky, umělce a novináře, občany poskytující služby na základě povolení národního výboru, jakož i pro rodinné příslušníky všech těchto osob, s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují podle zvláštních předpisů orgány státní zdravotní správy,
b) vydává posudek
1. o plné (částečné) invaliditě, o bezmocnosti, o invaliditě (těžkém zdravotním postižení) dítěte a o nutnosti stálé péče o ně, v řízení o dávkách důchodového zabezpečení, pokud nejde o případy uvedené pod písm. a) bod 1, a v řízení o dávkách zabezpečení matky a dítěte a v řízení o mateřském příspěvku, rozhodují-li o něm příslušné orgány sociálního zabezpečení,7a)
2. o tom, zda občan pro nepříznivý zdravotní stav má značně ztížené obecné životní podmínky;
3. na žádost orgánů sociálního zabezpečení o tom, zda si může občan zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,7b)
4. na žádost orgánů ozbrojených sil o schopnosti příslušníka ozbrojených sil k přiměřenému občanskému zaměstnání;
c) posuzuje pro účely sociálního zabezpečení při kontrolních lékařských prohlídkách zdravotní stav a pracovní schopnost občanů
1. v termínu stanoveném při předchozím jednání, nebo
2. zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo
3. z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení;
d) v souvislosti s rozhodováním nebo vydáváním posudků doporučuje
1. poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby v případech, kdy lze očekávat, že pracovník v krátké době nabude pracovní schopnosti,
2. v rámci posuzování plné (částečné) invalidity opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost dalšího léčení, vhodnou úpravu pracovních podmínek, popřípadě opatření vhodných pomůcek.
Okresní národní výbor svou dávkovou komisí
a) rozhoduje
1. o sociálním důchodu a o výchovném k němu,
2. o důchodu manželky,
3. o poskytování vdovského důchodu rozvedené ženě po uplynutí doby, po kterou měl bývalý manžel povinnost poskytovat jí příspěvek na výživu,
4. o zastavení výplaty sirotčího důchodu nebo výchovného k důchodu, jestliže sirotek nebo dítě, na něž je výchovné k důchodu poskytováno, uzavře manželství,
5. o částečném invalidním důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu částečně invalidními, a o jeho zvýšení,
6. o zvýšení invalidního důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu plně invalidními,
7. o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než mu náležela, a o povinnosti organizace nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru,
8. o započtení doby nezaměstnanosti, pokud se tato doba nezapočítává již podle zákona o sociálním zabezpečení,
9. o započtení doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách (včetně doby zajetí), kterou konali povinně českoslovenští občané v době nesvobody,
10. o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách a zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami;
b) navrhuje Úřadu důchodového zabezpečení v Praze zápočet doby zaměstnání ve sporných případech.
Působnost krajských národních výborů
(1) Krajský národní výbor
a) zastupuje Úřad důchodového zabezpečení v Praze před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení,
b) zpracovává rozbory invalidizace v kraji a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity.
(2) Posudková komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru podává posudky v soudním řízení ve věcech důchodového zabezpečení a v odvolacím řízení správním, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru.
PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA ÚSEKU SOCIÁLNÍ PÉČE
Národní výbory organizují sociální péči a zabezpečují občanům a rodinám s dětmi k překonání nepříznivé životní situace sociální pomoc dávkami a službami sociální péče. Za tím účelem vyhledávají ve spolupráci se státními, družstevními a společenskými organizacemi občany, kteří potřebují sociální péči.
Péče o rodinu a děti
(1) V péči o rodinu a děti rozvíjejí národní výbory soustavnou činnost zaměřenou na vytváření příznivých podmínek, které umožňují, aby rodiny řádně plnily své společenské funkce, zejména ve výchově dětí.
(2) Národní výbory v součinnosti se socialistickými organizacemi pečují o vytváření podmínek, které umožňují nebo usnadňují rodičům a jiným občanům odpovědným za výchovu řádný výkon péče o děti; národní výbory k tomu zejména budují předškolní a mimoškolní zařízení a zřizují služby, které mají význam pro pracující rodiče, zejména zaměstnané matky.
(3) Národní výbory pomáhají rodinám plnit jejich úkoly; dbají o to, aby se předešlo újmám, které by děti a mladiství mohli utrpět v rodinách, na pracovištích a jinde, a chrání je před škodlivými vlivy; zjišťují případy narušených rodin a ohroženého nebo narušeného vývoje dětí a působí k odstranění jejich příčin a důsledků; za tím účelem mohou nařídit nebo učinit výchovná opatření;8) organizují náhradní rodinnou výchovu dětí.
(4) Národní výbory vykonávají sociálněprávní ochranu dětí a pomáhají těhotným ženám, rodičům nebo jiným občanům pečujícím o nezaopatřené děti, kteří to z vážných důvodů potřebují, při ochraně jejich práv a právem chráněných zájmů.
Působnost místních národních výborů
Místní národní výbor
a) rozhoduje
1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu,9)
2. o stanovení dohledu nad nezletilým,10)
b) navrhuje orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti (výchovném), aby v odůvodněných případech zastavil výplatu této dávky oprávněnému příjemci,11)
c) poskytuje dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc,
d) oznamuje soudům a jiným státním orgánům skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodování ve věcech dětí,
e) oznamuje okresnímu národnímu výboru, kterým rodinám, dětem a těhotným ženám je třeba poskytnout sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování,
f) oznamuje orgánům, které rozhodují o mateřském příspěvku, skutečnosti, které jsou významné pro rozhodnutí o nároku ženy na mateřský příspěvek,
g) chrání děti a mladistvé před škodlivými vlivy, které ohrožují jejich řádnou výchovu,
h) vyhledává a doporučuje okresnímu národnímu výboru občany vhodné za osvojitele, opatrovníky a pěstouny a navrhuje vhodné občany za důvěrníky péče o děti,
ch) spolupůsobí při výkonu ochranných nebo výchovných opatření vyslovených soudem nebo okresním národním výborem a sleduje jejich účinnost,
i) organizuje výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství.
(1) Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor
a) rozhoduje
1. o poskytování peněžitých příspěvků a věcné pomoci,
2. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu;11a)
b) vykonává stanovený dohled nad nezletilými;11b)
c) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu, pokud nezřídil komisi péče o rodinu a děti;
d) podává občanům informace o poradenské službě organizované a koordinované okresním národním výborem, která se týká poskytování rad manželům, rodičům s dětmi a těhotným ženám v otázkách manželských a rodinných vztahů, výchovy dětí, určení otcovství a podává informace o pomoci při uplatňování práv a právem chráněných zájmů těchto občanů.
(2) Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, pokud ji zřídil,
a) rozhoduje
1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu,
2. o stanovení dohledu nad nezletilým,
3. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu;
b) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu.
(1) Městský národní výbor ve městech, která jsou sídly krajů, a městský národní výbor v dalších významných velkých městech a ve významných lázeňských městech, která určí vláda11c) (dále jen „městský národní výbor první kategorie“), a městský národní výbor ve městech, která jsou sídly okresů, a městský národní výbor v obcích městského charakteru, které určí krajský národní výbor11d) (dále jen „městský národní výbor druhé kategorie“), rozhoduje o umístění v domově pro matky s dětmi, který zřídil a spravuje, a o úhradě za služby v něm poskytované.
(2) Městský národní výbor první kategorie rozhoduje též o poskytování pečovatelské služby, kterou zabezpečuje, a o úhradě za ni.
Působnost okresních národních výborů
(1) Okresní národní výbor
a) rozhoduje
1. v nutných případech o okamžitém umístění dítěte do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud,
2. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o mateřském příspěvku,
3. o poskytnutí peněžitých příspěvků, věcné pomoci, půjček a pečovatelské služby,
4. o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje,
5. o dalších opatřeních podle zvláštních předpisů,12)
b) vykonává funkci opatrovníka nezletilých,13)
c) vykonává stanovený dohled nad nezletilými,14)
d) sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů,
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 5a
ČÁST DRUHÁ
§ 6
§ 7
§ 7a
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
ČÁST TŘETÍ
§ 12
§ 13
§ 14
§ 14a
§ 14b
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 21a
§ 22
§ 23
§ 23a
§ 24
§ 25
§ 25a
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 30a
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
ČÁST ČTVRTÁ
§ 47
§ 48
ČÁST PÁTÁ
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 28.11.1975 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.1976 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0