Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 117/1987 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o péči o zdraví zvířat
Platný
Účinnost od 01.01.1988
Zobrazeno prvních 200 z celkem 272 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
117
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 9. prosince 1987
o péči o zdraví zvířat
Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví podle § 8 odst. 3, § 15 odst. 4 a § 35 písm. a) až d) zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky:
Veterinární prevence
Povinností chovatelů je vytváření příznivých podmínek pro životní prostředí, ošetřování, výživu, plemenitbu, hospodářské nebo jiné využívání zvířat.
(1) Chovatelské organizace jsou povinny
a) umísťovat ve stájích a jiných budovách sloužících chovu hospodářských zvířat jen zvířata toho druhu, pro které je stavba určena a v počtu odpovídajícím její kapacitě podle schválené projektové dokumentace, jiná zvířata jen se souhlasem orgánu veterinární péče,1)
b) pečovat o vytváření a udržování vhodných hygienických podmínek ve stájích a jiných budovách, v nichž se zdržují hospodářská zvířata,
c) zabránit nepovolaným osobám ve vstupu do prostorů sloužících živočišné výrobě, pokud orgán veterinární péče1) v dohodě s chovatelskou organizací nedá souhlas ke vstupu cizím osobám z důležitých důvodů, zejména pro účely výuky a výzkumu,
d) dodržovat stanovené technologické postupy a uplatňovat zásady turnusového provozu, při němž se do stájí a jiných budov nebo jejich samostatných, provozně oddělených částí jednorázově umísťují a z nich přemísťují ucelené skupiny zvířat, nejde-li o vyřazování zvířat ze zdravotních nebo výrobních důvodů,
e) udržovat dezinfekční a jiná protinákazová zařízení v řádném stavu a zabezpečit pravidelné čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, popřípadě i dezodorizaci provozních prostorů, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení a strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a osobních ochranných pracovních prostředků,
f) dbát o řádnou funkci zařízení sloužících k získávání živočišných produktů,
g) zajistit umístění kafilerního boxu, popřípadě kafilerního trezoru odděleně od ostatních provozních prostorů, a to tak, aby byl přístupný z vnější komunikace, nepropustný, dobře čistitelný a dezinfikovatelný, jakož i uzamykatelný,
h) postarat se o bezpečné ukládání kadaverů až do jejich odvozu tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení, odcizení nebo zneužití ani k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat.
(2) Při turnusovém provozu se provádí čištění a dezinfekce, v případě potřeby i dezinsekce a deratizace uvolněných prostorů po každém odsunu zvířat.
(3) Nezajistí-li chovatelská organizace provedení dezinfekce, dezinsekce a deratizace, popřípadě i dezodorizace, zabezpečí orgán veterinární péče1) jejich provedení na náklad chovatelské organizace.
Chovatelské organizace jsou dále povinny
a) zařazovat hospodářská zvířata do chovu teprve po předchozím veterinárním vyšetření,
b) udržovat hospodářská zvířata v čistotě, dbát o ošetření zvířat podle jejich druhu a kategorie a způsobu jejich hospodářského využití a uplatňovat při jejich ošetřování pracovní postupy odpovídající fyziologickým potřebám zvířat,
c) používat medikované krmné přípravky a jiné přípravky určené k ochraně nebo k obnovení zdraví, k zmírnění chorobných příznaků nebo k ovlivňování fyziologických funkcí zvířat podle stanovených veterinárních zásad, popřípadě podle pokynů orgánu veterinární péče,1)
d) zajistit neprodleně veterinární vyšetření hospodářského zvířete, které poranilo člověka za okolností vyvolávajících podezření z onemocnění vzteklinou,
e) vydat provozní řád pro chov hospodářských zvířat vypracovaný v součinnosti s orgánem veterinární péče,1)
f) využívat k úkonům spojeným s porodem jen k tomu způsobilé a odborně připravené pracovníky,
g) používat jako ošetřovatele, popřípadě jiné pracovníky přicházející do přímého styku s hospodářskými zvířaty pouze osoby, které nevylučují choroboplodné zárodky přenosné na zvířata daného druhu a které se podrobily
1. vstupní lékařské prohlídce a dalším periodickým preventivním lékařským prohlídkám ve lhůtách stanovených orgánem veterinární péče,1)
2. mimořádným lékařským prohlídkám v souvislosti s onemocněním nemocí přenosnou na zvířata nebo na základě požadavku orgánu veterinární péče,1)
h) používat jako ošetřovatele dojnic a dojiče jen osoby se zdravotním průkazem a posudkem o zdravotní způsobilosti k práci,2)
i) zamezit, aby osoby, které ošetřují hospodářská zvířata v ohnisku nákazy zvířat nebo hospodářská zvířata umístěná odděleně z nákazových a karanténních důvodů, mohly přicházet do styku se zdravými zvířaty vnímavými na nákazu toho druhu.
(1) Manipulace s hnojem a močůvkou, jejich skladování a využití se řídí
a) použitou technologií ustájení, druhem a kategorií hospodářských zvířat,
b) požadavky vyplývajícími z předpisů o veterinární péči, o péči o zdraví lidu, o vodním hospodářství a o státní ochraně přírody.3)
(2) Hnůj a močůvku včetně kejdy skotu a prasat lze vyvážet k aplikaci do půdy bez předchozí asanace jen za předpokladu, že pocházejí z chovu zvířat prostého nákaz, jinak jen se souhlasem orgánu veterinární péče.1)
Výživa hospodářských zvířat
(1) K napájení hospodářských zvířat musí být používána přednostně pitná voda, popřípadě není-li možno ji zajistit, jiná zdravotně nezávadná voda, která vyhovuje požadavkům kladeným technickou normou na vlastnosti napájecí vody.4)
(2) Není-li k napájení hospodářských zvířat odebírána voda z veřejného vodovodu, musí chovatelská organizace zabezpečit v součinnosti s orgánem veterinární péče1) a s orgánem hygienické služby její laboratorní vyšetření
a) před zahájením jejího odběru,
b) jednou v každém kalendářním roce,
c) při vzniku jakéhokoli podezření z hlediska narušení její zdravotní nezávadnosti.
(1) Krmiva musí být zdravotně nezávadná a musí odpovídat fyziologickým potřebám hospodářských zvířat daného druhu a kategorie.
(2) Příměs specificky účinné látky v krmivu se vždy zřetelně vyznačuje na obalu.
(3) Látky, které nejsou přirozenou složkou krmiv a nepoužívají se jako krmivo ani jako typická přísada do krmiva (cizorodé látky), mohou být obsaženy v krmivu jen v množství, v němž nevyvolávají u hospodářských zvířat poruchy zdraví snižující produkci nebo nenarušují zdravotní a hygienickou nezávadnost a biologickou hodnotu živočišných produktů.
(4) Nejvyšší přípustná množství cizorodých látek jsou stanovena v příloze k této vyhlášce. Není-li v ní uvedeno nejvyšší přípustné množství cizorodé látky pro některé krmivo, určí je orgán veterinární péče5) se souhlasem federálního ministerstva zemědělství a výživy, a to tak, aby nebyla překročena nejvyšší přípustná množství cizorodých látek v potravinách živočišného původu stanovená zvláštním předpisem.6)
Chovatelské organizace jsou povinny
a) dodržovat při používání průmyslových, kuchyňských a jiných odpadů jako krmiv veterinární podmínky jejich zkrmování,
b) požádat při vzniku podezření z hlediska zdravotní, hygienické a dietetické nezávadnosti krmiv orgán veterinární péče1) o odběr vzorků, jejich vyšetření a posouzení,
c) projednat s orgánem veterinární péče1) každou podstatnou změnu ve způsobu výživy hospodářských zvířat,
d) zabránit přístupu hospodářských zvířat k jedům a jiným látkám škodlivým zdraví a dbát o to, aby se napájecí voda a krmiva nedostaly do styku s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin, jakož i s jinými látkami škodlivými zdraví zvířat a lidí,
e) provádět včasná a účinná opatření k odstranění zjištěných nedostatků ve výživě,
f) dbát pokynů orgánu veterinární péče1) o dalším využití, popřípadě o neškodném odstranění zdravotně závadných krmiv.
(1) Chovatelské organizace a organizace vyrábějící krmiva jsou povinny soustavně pečovat
a) o dodržování schválených technologických a pracovních postupů při výrobě, zpracování, ošetřování, skladování, přepravě a používání krmiv,
b) o ochranu krmiv před znečištěním a před jejich kontaminací nežádoucími mikroorganismy a plísněmi, jakož i chemickými a jinými látkami, které je mohou znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí,
c) o pravidelný úklid, čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, popřípadě i dezodorizaci prostorů, budov a zařízení sloužících k výrobě, zpracování, skladování a přepravě krmiv a o udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek v nich.
(2) V zájmu zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmných směsí musí organizace, které je vyrábějí,
a) oddělit místně a provozně výrobu krmných směsí od jiné výroby,
b) skladovat
1. komponenty pro krmné směsi po dobu nezbytnou k provedení jejich laboratorního vyšetření z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti,
2. biologicky účinné látky odděleně pod uzávěrou,
c) ukládat kontrolní vzorky do uplynutí záruční doby dávky (šarže), z níž byly vzorky odebrány.
Orgán veterinární péče1) sleduje ve spolupráci s chovatelskými organizacemi životní prostředí, ošetřování a výživu zvířat i reakce zvířat na ně, celkový klinický stav zvířat, popřípadě biologické ukazatele signalizující nástup poruch zdraví, konstituční a funkční vady i malformace plodů a mláďat, ukazatele produkce a reprodukce a zdravotní nezávadnost živočišných produktů, hodnotí shromážděné údaje a stanoví, popřípadě provádí potřebné veterinární profylaktické a léčebné úkony a jiná opatření.
Ve spolupráci se společenskými organizacemi myslivců a rybářů, orgány státní ochrany přírody a dalšími zúčastněnými orgány a organizacemi sleduje orgán veterinární péče1) zdravotní stav zvěře a dalších volně žijících zvířat a provádí potřebná opatření v zájmu omezování výskytu a šíření nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a naopak, jakož i v zájmu omezování jiných škodlivých vlivů ohrožujících jejich zdraví.
Reprodukce hospodářských zvířat
(1) Při posuzování zdravotní způsobilosti plemeníků a plemenic k inseminaci a přirozené plemenitbě se z hlediska požadavků veterinární péče přihlíží zejména k tomu, zda zvířata
a) pocházejí z rodičů prostých závažných dědičných vad a onemocnění ovlivňujících zdraví a užitkové vlastnosti, pokud jsou přenosné na potomstvo,
b) jsou vzhledem k svému zdravotnímu stavu vhodná k chovu, zdravá a prostá závažných dědičných vad.
(2) K inseminaci se používá jen sperma vybraných zdravých plemeníků, které je zdravotně nezávadné a má dobré oplozovací schopnosti. Nesmí být použito sperma plemeníků, kteří působili v přirozené plemenitbě; to neplatí, jde-li o sperma plemenných hřebců šlechtitelských chovů.
(3) Zařazování nového stáda plemenic do inseminace se uskutečňuje na základě veterinárního osvědčení.
(1) V chovech, v nichž k tomu byly vytvořeny podmínky, se při zdravotní selekci zvířat pro účely jejich zařazování do plemenitby vychází také z výsledků kontroly zdraví a kontroly dědičnosti zdraví hospodářských zvířat.
(2) Kontrola zdraví hospodářských zvířat se zaměřuje na včasné zjišťování skutečností, které mohou upozorňovat na nebezpečí vzniku poruch zdraví zvířat, poruch reprodukce a snižování produkce.
(3) Kontrola dědičnosti zdraví je založena na sledování určených zdravotních znaků a vlastností zvířat a jejich potomstva. Je zaměřena na
a) odstraňování dědičných vad,
b) vyšlechtění zvířat s dobře rozvinutými požadovanými vlastnostmi, zejména s vysokou odolností proti stresům vyvolávajícím poruchy jejich zdraví a snižujícím jejich produkci a reprodukci.
K zajištění plynulého reprodukčního procesu a účelného využívání reprodukčního potenciálu hospodářských zvířat je chovatelská organizace povinna zabezpečit
a) řádný odchov mladých plemenic s ohledem na jejich tělesný vývin a funkci jejich pohlavních orgánů,
b) příznivé podmínky pro ošetřování a výživu plemenic s přihlédnutím k jejich fyziologickým potřebám a požadavkům vyplývajícím z fáze reprodukčního cyklu, jakož i pro uplatňování biotechnických metod řízení reprodukce,
c) sledování a evidenci pohlavních cyklů plemenic v zájmu stanovení nejvhodnější doby zapuštění, pravidelné vyhledávání a včasné hlášení říje plemenic,
d) dodržování základních hygienických požadavků na plemenitbu a fixování plemenic při provádění inseminace,
e) náležitou péči o březí plemenice, hygienické a šetrné provádění porodů, sledování stavu pohlavních orgánů plemenic v období po porodu, řádné ošetření a odchov mláďat,
f) včasné hlášení poruch plodnosti plemeníků a hromadných poruch plodnosti plemenic orgánu veterinární péče,1) neprodlené vyžádání odborné veterinární pomoci při těžkých porodech, zmetáních a onemocnění pohlavních orgánů,
g) trvalé sledování a hodnocení ukazatelů reprodukce a využití produkčního věku plemenic.
Veterinární léčebná péče
(1) Chovatel je povinen
a) ohlásit onemocnění, popřípadě podezření z onemocnění zvířete orgánu veterinární péče1) a sledovat stav zvířete, podle potřeby mu poskytnout první pomoc, a jde-li o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat infekčního původu, zajistit oddělené umístění zvířete a dezinfekci místa,
c) porazit a vykolit zvíře na místě v případě nebezpečí z prodlení, zejména nebezpečí úhynu, pokud nejde o podezření z takové nákazy, popřípadě jiného onemocnění zvířat, při nichž by bylo poražení a vykolení zvířete na místě spojeno s ohrožením zdraví lidí nebo se zamořením prostředí choroboplodnými zárodky.
(2) O nutné porážce na místě musí chovatel neprodleně uvědomit orgán veterinární péče.1)
Přemísťování, přeprava a svody zvířat
Přemísťování zvířat
(1) Veterinární osvědčení je třeba k přemístění7)
a) zvířat na výstavy, trhy, přehlídky, soutěže a svody pro jiné účely (dále jen „svod zvířat“),
b) skotu, prasat, ovcí a koz s výjimkou selat, která nejsou určena pro zařazení do společných chovů, a jehňat a kůzlat mladších tří měsíců, lichokopytníků, kožešinových zvířat, včel a ryb, s výjimkou ryb akvarijních, mimo území obce z jiného důvodu neuvedeného pod písmenem a), nejde-li o přemístění těchto zvířat
1. se souhlasem veterinárního lékaře mezi provozy téže chovatelské organizace v rámci okresu,
2. k léčení a na nutnou porážku, hrozí-li nebezpečí z prodlení,
c) psů a koček starších šesti měsíců, zvěře, zvířat zoologických zahrad a cirkusů mimo území okres,
d) zvířat v dalších případech stanovených orgánem veterinární péče,1) zejména se zřetelem na nákazovou situaci nebo v zájmu zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.
(2) Jde-li o psa staršího šesti měsíců a nejde-li o přemístění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), může být veterinární osvědčení nahrazeno písemným dokladem o jeho očkování proti vzteklině.
(3) Veterinární osvědčení se nevyžaduje k přemísťování konzervovaného spermatu určeného k inseminování.
(1) Chovatel je povinen požádat orgán veterinární péče1) podle místa chovu zvířete o vydání veterinárního osvědčení před předpokládaným přemístěním zvířete ve lhůtě
a) deseti týdnů, jde-li o plemenný skot,
b) šesti týdnů, jde-li o ostatní plemenná zvířata a užitkový skot,
c) čtyř týdnů, jde-li o ostatní hospodářská zvířata,
d) jednoho týdne, jde-li o jatečná zvířata a zvířata přemísťovaná ke svodu zvířat.
(2) Dodržení lhůt uvedených v odstavci 1 se nevyžaduje, jde-li o přemístění zvířete na nutnou porážku.
(3) Veterinární osvědčení se vydává na určitou dobu, která v něm musí být vyznačena.
(4) Při přemístění zvířete mimo území okresu, k němuž je třeba veterinární osvědčení, je chovatel povinen neprodleně uvědomit orgán veterinární péče1) podle místa určení zvířete o jeho přemístění a na požádání předložit veterinární osvědčení, a jde-li o koně, také zdravotní průkaz koně. To neplatí, jde-li o přemístění zvířete k jatečným účelům.
Přeprava zvířat
(1) Nakládání a vykládání hospodářských zvířat, zvěře a zvířat zoologických zahrad a cirkusů se provádí za dozoru chovatele. V průběhu jejich přepravy silniční dopravou nesmí být vozidlo ponecháno bez dozoru; zvláštní předpisy zůstávají nedotčeny.8)
(2) Organizace a osoby zúčastněné na nakládání, přepravě a vykládání zvířat musí dbát o šetrné zacházení s nimi. Přípravky s uklidňujícím účinkem lze zvířatům podávat jen se souhlasem veterinárního lékaře.
(3) Před nakládáním musí být zvířata napojena, a nejde-li o zvířata přepravovaná k jatečným účelům, také nakrmena.9)
(1) Pro přepravu zvířat mohou být použity jen takové dopravní prostředky a zařízení, které byly řádně vyčištěny, účinně dezinfikovány a upraveny tak, aby se zamezilo vypadávání nebo vytékání např. krmiva, steliva, výkalů; dopravní prostředky použité k přepravě zvířat musí být zabezpečeny proti nepříznivým povětrnostním vlivům.10)
(2) Po skončení přepravy zvířat musí být použité dopravní prostředky a zařízení řádně vyčištěny a účinně dezinfikovány.11) Dopravce je povinen vést o čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci dopravních prostředků používaných k přepravě zvířat evidenci.
(3) Provozovatel jatek je povinen vytvořit podmínky k tomu, aby dopravce mohl po skončení přepravy zvířat k jatečným účelům provést v jeho zařízení a na jeho náklad čištění a dezinfekci použitých dopravních prostředků.
(1) Organizace, jejíž pracovníci provázejí přepravovaná zvířata, jsou povinny své pracovníky poučit o povinnostech péče o zvířata při přepravě a o bezpečnosti práce při styku s nimi.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny
a) zabránit styku přepravovaných zvířat s jinými zvířaty,
b) vystříhat se styku s jinými zvířaty a omezit styk s jinými osobami na nezbytnou míru,
c) provést po skončení přepravy osobní očistu a dezinfekci.
(1) Zvířata určená k poražení v souvislosti s plněním ochranných a zdolávacích opatření mohou být přepravována jen způsobem určeným orgánem veterinární péče.1)
(2) Dopravní prostředky, v nichž jsou přepravována zvířata uvedená v odstavci 1, musí být před výjezdem z ohniska nákazy zevně očištěny a dezinfikovány.
Svody zvířat
Pořadatel svodu zvířat je povinen
a) požádat orgán veterinární péče1) o stanovení veterinárních podmínek pro konání svodu zvířat ve lhůtě podle § 16 odst. 1,
b) dbát stanovených veterinárních podmínek z hlediska
1. předběžného veterinárního vyšetření zvířat, jejich přejímání a rozmísťování v prostorech svodu zvířat,
2. potřebného vybavení místa konání svodu zvířat k veterinárnímu vyšetřování a ošetřování zvířat, popřípadě i k dalším odborným veterinárním úkonům,
3. provádění sanitačních opatření,
c) zajistit, popřípadě prostřednictvím chovatelů zabezpečit řádnou péči o zvířata a řádné čištění a účinnou dezinfekci míst a zařízení, v nichž se zvířata zdržovala nebo byla předváděna.
Karanténa
(1) Při přemístění hospodářských zvířat za účelem jejich umístění v chovu je chovatel povinen je držet v karanténě a požádat orgán veterinární péče1) o jejich vyšetření, podle potřeby též o provedení ochranného očkování nebo veterinárního léčebného úkonu; orgán veterinární péče1) může chovateli uložit, aby po stanovenou dobu byla v karanténě před opětovným zařazením do chovu umístěna také zvířata, která se účastnila svodu zvířat.
(2) Podmínky karantény hospodářských zvířat, která jsou přemísťována na základě organizované spolupráce v zemědělství, určí zúčastněným chovatelským organizacím orgán veterinární péče.1)
(1) Karanténa trvá po dobu čtyř týdnů, její trvání však může být v odůvodněných případech prodlouženo nebo zkráceno; provádí se v prostorech místně a provozně oddělených od prostorů, v nichž jsou chována jiná zvířata.
(2) Stáje a jiné budovy, v nichž se provádí karanténa zvířat, musí být v bezpečné vzdálenosti od jiných budov a zařízení sloužících chovu zvířat a od veřejných komunikací.
(3) Zvířata nemocná nákazou zvířat a zvířata z ní podezřelá nesmějí být přemísťována do stájí nebo jiných budov, v nichž jsou chována zdravá zvířata.
Opatření při nákazách a jiných hromadných onemocněních zvířat
Chovatel je povinen neprodleně ohlásit podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat a do příchodu veterinárního lékaře orgánu veterinární péče1) zajistit, aby
a) podezřelá zvířata neopustila svá stanoviště, pokud není účelné jejich okamžité oddělené umístění v rámci stáda,
b) osoby, které přišly do styku s podezřelými zvířaty, nevycházely z prostorů, které slouží chovu těchto zvířat, a aby do nich jiné osoby nevstupovaly,
c) živočišné produkty, které pocházejí od podezřelých zvířat, nebyly používány, jakkoli zpracovávány nebo uváděny do oběhu a aby byly ukládány odděleně,
d) předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, tj. zbytky krmiva, stelivo, výkaly, nářadí apod., nebyly vynášeny nebo vyváženy a používány jinde.
(1) V rámci zdolávání velmi nebezpečné nákazy, podle potřeby i při zdolávání některých nebezpečných nákaz zvířat, vykonává se soustavný veterinární dozor v ohnisku nákazy.
(2) Se zřetelem na příznivý průběh zdolávání nákazy lze zmírnit nebo zrušit některá opatření ještě před prohlášením nákazy za zdolanou.
(1) Nákaza zvířat může být prohlášena za zdolanou, jestliže
a) všechna nemocná zvířata v ohnisku nákazy zvířat se uzdravila nebo byla z něho přemístěna a ve stanovené pozorovací době nedošlo k dalšímu onemocnění touto nákazou nebo nevzniklo podezření z ní, popřípadě jestliže v ohnisku nákazy zvířat nejsou již žádná zvířata, která jsou na tuto nákazu vnímavá,
b) byla provedena závěrečná ohnisková dezinfekce, v odůvodněných případech též dezinsekce a deratizace.
(2) Při zkoumání podmínek k prohlášení jiného hromadného onemocnění zvířat za zdolané se přiměřeně vychází z hledisek uvedených v odstavci 1.
Veterinární asanace
Organizace pověřená prováděním veterinárních asanačních úkonů
a) je povinna do 24 hodin poté, kdy byla o potřebě odvozu konfiskátů živočišného původu uvědoměna, zajistit jejich odvoz dopravními prostředky k tomu zvlášť určenými, upravenými a vybavenými; v odůvodněných případech jen po trase a za podmínek určených orgánem veterinární péče,1)
b) zpracovává pro další průmyslové využití konfiskáty živočišného původu, které musí být zbaveny choroboplodných zárodků sterilizací nebo jiným vhodným způsobem,
c) neškodně odstraňuje konfiskáty živočišného původu, není-li možné jejich zpracování pro další průmyslové využití nebo nařídí-li to orgán veterinární péče1) z jiných důvodů; neškodné odstranění se provádí spálením nebo zakopáním na místě k tomu příslušným místním národním výborem určeném (zahraboviště), které musí být oploceno, uzavřeno, náležitě označeno a udržováno,
d) provádí
1. podle pokynů orgánu veterinární péče1) závěrečnou ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, jejíž náklady se hradí ze státních prostředků,
2. na základě pokynu orgánu veterinární péče1) nebo na základě dohody s chovatelem, popřípadě s organizací zacházející s krmivy dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v jiných případech, jejíž náklady nese chovatel nebo uvedená organizace.
(1) Organizace pověřená prováděním veterinárních asanačních úkonů zabezpečuje
a) odchyt a utracení toulavých psů a koček, popřípadě i jiných masožravých zvířat v době, na kterou byl v rámci ochranných a zdolávacích opatření nařízen zákaz volného pobíhání zvířat,
b) na žádost národního výboru a v součinnosti s orgánem Sboru národní bezpečnosti organizovaný hromadný odchyt toulavých psů a koček a jejich utracení, popřípadě umístění v karanténě, jakož i jejich předávání k jinému využití, např. pro výzkumné účely, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat nebo veřejného pořádku, popřípadě v jiném veřejném zájmu.
(2) Odchycené zvíře, které poranilo člověka, musí být po stanovenou dobu drženo v karanténě a vyšetřeno; v odůvodněném případě může orgán veterinární péče1) stanovit, že také jiné odchycené zvíře musí být drženo v karanténě.
(3) Zvíře odchycené podle odstavce 1 písm. b) může být se souhlasem orgánu veterinární péče1) vydáno na požádání jeho majiteli, který je povinen uhradit náklady za něho vynaložené za odchyt a nezbytnou péči o zvíře.
(4) Ustanovení odstavce 3 platí přiměřeně také pro postup týkající se zvířete se zvláštním výcvikem nebo jinak chovatelsky cenného, které bylo odchyceno podle odstavce 1 písm. a). V takovém případě může být vlastníku uloženo, aby zvíře za účelem pozorování umístil odděleně nejméně na dobu tří měsíců.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 28.12.1987 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.1988 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0