Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 109/1978 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros
Platný
Účinnost od 30.06.1978
Zobrazeno prvních 200 z celkem 284 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
109
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 9. srpna 1978
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo–Nagymaros
Dne 16. září 1977 byla v Budapešti podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo–Nagymaros.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 30. června 1978.
Podle svého článku 28 Smlouva nabyla platnosti dnem 30. června 1978.
Slovenské znění Smlouvy se vyhlašuje současně.*)
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo–Nagymaros
Československá socialistická republika a Maďarská lidová republika,
vycházejíce
ze společného zájmu všestranně využívat přírodní bohatství Dunaje v úseku Bratislava–Budapešť k rozvoji vodního hospodářství, energetiky, dopravy, zemědělství a dalších odvětví národního hospodářství Smluvních stran,
uvědomují si,
že společné využívání československo-maďarského úseku Dunaje dále prohloubí bratrské vztahy obou států a významně přispěje k realizaci socialistické integrace členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci, proto
se rozhodly
uzavřít Smlouvu o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo–Nagymaros, a za tím účelem jmenovaly své zmocněnce:
prezident Československé socialistické republiky
Dr. Lubomíra Štrougala,
předsedu vlády Československé socialistické republiky,
Prezidiální rada Maďarské lidové republiky
Lázára Györgye,
předsedu Rady ministrů Maďarské lidové republiky,
kteří po výměně svých plných mocí, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli toto:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT SMLOUVY
Společná investice
(1) Smluvní strany vybudují Soustavu vodních děl Gabčíkovo–Nagymaros (dále jen „Soustava vodních děl“) jako společnou investici pozůstávající z vodního díla Gabčíkovo a z vodního díla Nagymaros, jež tvoří jednotnou, nerozdělitelnou provozní soustavu objektů.
(2) Vodní dílo Gabčíkovo tvoří tyto hlavní objekty:
a) zdrž Hrušov–Dunakiliti v úseku Dunaje na říčním kilometru (dále jen „řkm“) 1860–1842 s maximální vzdutou hladinou 131,10 metru nad Baltickým mořem (dále jen „m n. B.“) na československém a maďarském území,
b) jez Dunakiliti a pomocná plavební komora na řkm 1842 na maďarském území,
c) derivační kanál (přívodní a odpadní kanál) na řkm 1842-1811 na československém území,
d) stupeň na derivačním kanálu na československém území, který pozůstává z vodní elektrárny s instalovaným výkonem 720 MW, ze dvou plavebních komor a příslušenství,
e) upravené staré koryto Dunaje na řkm 1842 až 1811 na společném československo-maďarském úseku,
f) prohloubené a regulované koryto Dunaje na řkm 1811–1791 na společném československo-maďarském úseku.
(3) Vodní dílo Nagymaros tvoří tyto hlavní objekty:
a) zdrž a potřebné ochranné objekty v úseku Dunaje na řkm 1791-1696,25 a v úsecích přítoků ovlivněných vzdutím, vybudovaných na maximální vzdutí 107,83 m n. B. na československém a maďarském území,
b) stupeň na řkm 1696,25 na maďarském území, který pozůstává z jezu, vodní elektrárny s instalovaným výkonem 158 MW, ze dvou plavebních komor a příslušenství,
c) prohloubené a regulované koryto Dunaje na maďarském úseku Dunaje, v obou jeho ramenech, na řkm 1696,25-1657.
(4) Koncepci Soustavy vodních děl obsahuje společný investiční úkol. Podrobné technické údaje Soustavy vodních děl budou uvedeny ve společném smluvním projektu, vypracovaném podle Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o vypracování společného smluvního projektu Soustavy vodních děl Gabčíkovo–Nagymaros, podepsané v Bratislavě dne 6. května 1976 (dále jen „Dohoda“).
Národní investice
(1) V návaznosti na společnou investici a v zájmu využití možností Soustavy vodních děl mohou Smluvní strany realizovat národní investice sloužící výlučně jejich vlastním zájmům a cílům.
(2) Náklady na národní investice nese v plném rozsahu každá Smluvní strana.
(3) Národní investice nesmějí nepříznivě ovlivňovat výsledky společné investice.
KAPITOLA II
PROVÁDĚNÍ SMLOUVY
(1) Smluvní strany usměrňují a kontrolují práce spojené s realizací společné investice a plněním úkolů vyplývajících z provozu Soustavy vodních děl prostřednictvím zmocněnců pověřených vládami (dále jen „zmocněnci vlád“).
(2) Zmocněnci vlád si k plnění svých úkolů zřídí vhodné stálé a dočasné společné orgány a do schválení společného smluvního projektu určí pravidla organizace a činností těchto orgánů.
(3) Úkoly zmocněnců vlád jsou zejména
a) v době realizace společné investice:
1. dohlížet, aby se výstavba Soustavy vodních děl prováděla na územích Smluvních stran koordinovaně a podle schváleného společného smluvního projektu a harmonogramu výstavby,
2. zajišťovat kontrolu prací a dodávek a koordinaci mezi organizacemi Smluvních stran,
3. schvalovat návrhy změn technického řešení přijatých ve společném smluvním projektu,
4. posuzovat opodstatněnost a rozsah nákladů navíc, které vzniknou v důsledku okolností uvedených v článku 7,
5. zajišťovat a schvalovat evidenci a vyúčtování rozdílů proti dělení prací a dodávek ve stejném poměru, a to v případech uvedených v článku 7,
6. zajišťovat přijímání jednotlivých objektů od dodavatelských organizací a jejich předání příslušným provozním organizacím;
b) v době provozu Soustavy vodních děl:
1. stanovit manipulační a provozní řády Soustavy vodních děl a kontrolovat jejich dodržování,
2. zajišťovat provádění úkolů spojených s provozem a údržbou, popřípadě rekonstrukcí objektů Soustavy vodních děl ve společném vlastnictví, včetně úkolů spojených s výrobou a rozdělováním elektrické energie,
3. schvalovat technickohospodářské plány a vzájemné vyúčtování provozu a údržby, popřípadě rekonstrukci objektů Soustavy vodních děl,
4. kontrolovat dodržování bilance vod schválené ve společném smluvním projektu,
5. kontrolovat a koordinovat činnost národních provozujících organizací během povodní a při propouštění ledů.
(4) Zmocněnci vlád budou svou činnost vykonávat podle společného statutu schváleného vládami Smluvních stran.
KAPITOLA III
REALIZACE SOUSTAVY VODNÍCH DĚL
Příprava a realizace společné investice
(1) Společná investice bude realizována podle společného smluvního projektu, který za účelem přípravy společné investice vypracují organizace Smluvních stran, na základě Dohody.
(2) Společný smluvní projekt
a) určuje hlavní rozměry objektů Soustavy vodních děl, technické charakteristiky technologických zařízení, konečný harmonogram výstavby, jakož i nesení nákladů uvedených v článku 12 odstavci 2;
b) je podkladem pro
1. objednávku technologických zařízení, stavebních materiálů, mechanismů a ocelových konstrukcí Soustavy vodních děl,
2. vypracování prováděcích projektů Soustavy vodních děl.
(3) Společný smluvní projekt bude schválen podle vnitrostátních předpisů Smluvních stran a schválení si zmocněnci vlád vzájemně oznámí.
(4) Práce na společné investici budou Smluvní strany organizovat tak, aby energetické agregáty byly uvedeny do provozu v letech 1986-1990.
Nesení nákladů společné investice, rozdělení prací a dodávek
(1) Smluvní strany nesou náklady na realizaci společné investice společně ve stejném poměru.
(2) Smluvní strany vyrovnávají své podíly nákladů na realizaci společné investice na základě rozdělení prací a dodávek ve stejném poměru skutečným provedením těchto prací a dodávek.
(3) Náklady na realizaci společné investice jsou:
a) náklady na výzkumné, průzkumné a projektové práce nutné k vypracování společného smluvního projektu a prováděcích projektů,
b) náklady na realizaci objektů společné investice, do nichž se započítávají i náklady na objekty, vzájemně přijaté ve společném smluvním projektu, které Smluvní strany vynaložily před nabytím platnosti této Smlouvy a které ve společném investičním úkolu patří do společných investic,
c) náklady na získání nemovitostí potřebných trvale nebo dočasně k realizaci investice.
(4) Rozdělení projektových, výzkumných a průzkumných prací společného smluvního projektu obsahuje Dohoda.
(5) Práce a dodávky spojené s realizací společné investice byly rozděleny mezi Smluvní strany takto:
a) československá strana bude realizovat:
1. levobřežní objekty zdrže Hrušov–Dunakiliti na československém území,
2. derivační kanál – přívodní kanál na československém území,
3. stupeň Gabčíkovo na československém území,
4. ochranná opatření zdrže Nagymaros na československém území kromě oblasti dolního Ipeľu,
5. rekultivace na československém území;
b) maďarská strana bude realizovat:
1. pravobřežní objekty zdrže Hrušov–Dunakiliti na československém území včetně spojovací hráze a usměrňovací hráze,
2. pravobřežní objekty zdrže Hrušov–Dunakiliti na maďarském území,
3. jez Dunakiliti na maďarském území,
4. derivační kanál –- odpadní kanál na československém území,
5. prohloubení koryta Dunaje pod Palkovičovem na československém a na maďarském území,
6. úpravu starého koryta Dunaje na československém a na maďarském území,
7. provozní zařízení vodního díla Gabčíkovo na československém území (dopravní prostředky a stroje pro údržbu),
8. ochranná opatření zdrže Nagymaros pro oblast dolního Ipeľu na československém území,
9. ochranná opatření zdrže Nagymaros na maďarském území,
10. stupeň Nagymaros na maďarském území,
11. prohloubení koryta pod stupněm Nagymaros na maďarském území,
12. provozní zařízení vodního díla Nagymaros na maďarském území (dopravní prostředky a stroje na údržbu),
13. rekultivace na maďarském území.
(6) Rozdělení prací a dodávek společné investice uvedené v odstavci 5 Smluvní strany ohodnotí ve společném smluvním projektu. Ohodnocení prací a dodávek neovlivní rozdělení objektů (prací) uvedených v odstavci 5 a míra vyrovnání nemá překročit dvě a půl procenta rozpočtové hodnoty prací a dodávek připadajících stranám k realizaci podle odstavce 5. Vyrovnání tohoto rozdílu se též provede v pracích a dodávkách. Náklady na realizaci společné investice se ve společném smluvním projektu vyčíslí na základě vzájemně odsouhlasených rozpočtových rozpisů v československých korunách a ve forintech v cenové úrovni platné k 1. lednu 1975.
(7) Každá Smluvní strana nese v celém rozsahu všechny náklady na realizaci objektů, popřípadě prací a dodávek, připadající na ni podle rozdělení prací a dodávek společné investice.
(8) Smluvní strany ve vlastní působnosti zabezpečí vypracování prováděcích projektů pro objekty, popřípadě práce společné investice, které na každou z nich připadnou podle rozdělení prací a dodávek a v souladu se schváleným společným smluvním projektem, a ve vlastní působnosti podle nich zabezpečí i realizaci objektů.
(9) Smluvní strany zabezpečí, aby prováděcí projekty, jakož i realizace objektů a prací byly v souladu se schváleným společným smluvním projektem, a jsou si v tom navzájem odpovědné.
Organizace realizace společné investice
(1) Provádění úkolů souvisejících s realizací společné investice zabezpečí Smluvní strany prostřednictvím vlastních investorských organizací.
(2) Kontrolu a koordinaci činností investorských organizací Smluvních stran zabezpečují zmocněnci vlád.
Vyrovnání nákladů navíc společné investice
(1) Po rozdělení prací a dodávek společné investice se vyúčtování dalších společných investičních nákladů na výstavbu Soustavy vodních děl mezi Smluvními stranami bude týkat jen těchto případů:
a) škod vzniklých během realizace investice v důsledku neodvratných okolností (vis maior),
b) případů vyvolaných nepředvídatelnými geologickými poměry,
c) společně přijatých úprav technického řešení schváleného společného smluvního projektu.
(2) Jako nepředvídatelné geologické poměry se kvalifikují případy, kdy geologické poměry zjištěné v průběhu prací se podstatně odchylují od geologických poměrů zjištěných průzkumem pro společný investiční úkol a společný smluvní projekt. Náklady navíc způsobené chybami v průzkumu a v projektu nebo v důsledku chybného provedení stavebních prací nelze považovat za důsledek nepředvídatelných geologických poměrů.
(3) Náklady, které vznikly jako důsledek případů uvedených v odstavci 1, nesou Smluvní strany ve stejném poměru po schválení zmocněnci vlád.
(4) Smluvní strany se budou snažit o to, aby se rozdíly vznikající po dělení prací a dodávek ve stejném poměru vyrovnávaly pracemi a dodávkami podle možnosti už v průběhu realizace.
Vlastnictví objektů realizovaných jako společná investice
(1) Z objektů Soustavy vodních děl realizovaných jako společná investice tvoří společné vlastnictví Smluvních stran ve stejném poměru:
a) jez Dunakiliti [článek 1 odstavec 2 písmeno b)],
b) derivační kanál [článek 1 odstavec 2 písmeno c)],
c) stupeň Gabčíkovo [článek 1 odstavec 2 písmeno d)],
d) stupeň Nagymaros [článek 1 odstavec 3 písmeno b)].
(2) Smluvní strany mají na základě společného vlastnictví práva a povinnosti, které vyplývají z příslušných ustanovení této Smlouvy.
(3) Ostatní objekty Soustavy vodních děl realizované jako společná investice přecházejí do vlastnictví té Smluvní strany, na jejímž území byly vybudovány.
KAPITOLA IV
PROVOZ OBJEKTŮ SOUSTAVY VODNÍCH DĚL
Podíl Smluvních stran na užitcích ze Soustavy vodních děl
(1) Na užitcích a výhodách ze Soustavy vodních děl se Smluvní strany podílejí ve stejném poměru.
(2) Smluvní strany mají ve stejném poměru k dispozici výkony elektráren a ve stejném poměru se naturální formou podílejí na vyrobené základní a špičkové energii vyvedené z elektráren.
(3) Při realizaci výstavby vodních děl navrhovaných na Dunaji bezprostředně nad Soustavou vodních děl a pod ní se Smluvní strany zvlášť dohodnou o tom, že budou brát ohled na jejich vzájemný vliv.
Způsob provozu objektů Soustavy vodních děl
(1) O provoz objektů Soustavy vodních děl, které jsou společným vlastnictvím Smluvních stran, pečují pověřené provozní organizace Smluvní strany, na jejímž území byly vybudovány, a to koordinovaně, jako o jednotné dílo, podle společně dohodnutého manipulačního a provozního řádu.
(2) O provoz objektů Soustavy vodních děl, které jsou vlastnictvím jedné Smluvní strany, samostatně pečují, popřípadě je udržují společně stanoveným způsobem organizace této Smluvní strany.
(3) Smluvní strany zabezpečí, aby organizace pečující o provoz Soustavy vodních děl zajistily dodržováním stanovených předpisů podmínky odpovídající požadavkům koordinovaného a účinného provozu celé Soustavy vodních děl.
(4) Při provozu energetických objektů Soustavy vodních děl je třeba dodržovat zejména tyto zásady:
a) pečovat o provoz vodních elektráren obou stupňů Soustavy vodních děl tak, aby přitom, že bude brán ohled na požadavky energetických organizací Smluvních stran, se vyhovělo i požadavkům efektivnosti a hospodárnosti;
b) rozdělovat a využívat elektrický výkon a elektrickou energii podle vzájemné dohody státních dispečinků Smluvních stran.
Organizace provozu objektů Soustavy vodních děl
(1) Smluvní strany pověří provozem objektů Soustavy vodních děl ve společném vlastnictví na svých územích národní provozující organizace takto:
a) provozem energetických objektů – energetické organizace;
b) provozem vodohospodářských a plavebních objektů – vodohospodářské organizace.
(2) Kontrolu a koordinaci činností národních organizací, které jsou pověřeny pečováním o provoz Soustavy vodních děl, zabezpečují zmocněnci vlád.
Nesení nákladů na provoz Soustavy vodních děl a jejich vyúčtování
(1) Náklady na provoz, údržbu (opravy) a rekonstrukci objektů Soustavy vodních děl, které tvoří společné vlastnictví, nesou Smluvní strany společně ve stejném poměru.
(2) Objekty, které přejdou do vlastnictví jedné Smluvní strany a u nichž náklady na provoz, údržbu (opravy) a rekonstrukce nesou Smluvní strany společně ve stejném poměru, se určí ve společném smluvním projektu.
(3) Náklady neuvedené v odstavcích 1 a 2, jakož i náklady na ochranu před povodněmi na vlastním území nese každá Smluvní strana sama.
(4) Na provoz, údržbu a rekonstrukci lze vyúčtovat jen přímé náklady. Okruh přímých nákladů určí provozovatelé před zahájením provozu. Specifikaci schválí zmocněnci vlád. Za přímé náklady se nepovažují všeobecné (režijní) náklady, daně a odvody do státního rozpočtu, náklady na odpisy, jakož i poplatky za vodu využívanou k výrobě elektrické energie.
a) provozující organizace vypracují roční plány provozu, údržby a rekonstrukcí, které schválí zmocněnci vlád. Tyto plány budou obsahovat rozdělení prací podle toho, zda je provádějí provozující organizace nebo je zadají jinému podniku;
b) práce prováděné jinými podniky je třeba vyúčtovat podle faktur kontrolovaných provozovateli;
c) vyúčtování prací prováděných na základě plánů schválí každoročně zmocněnci vlád;
d) podrobné předpisy o plánování a vyúčtování vypracují provozní organizace podle směrnic zmocněnců vlád za souhlasu finančních orgánů Smluvních stran před zahájením provozu.
(6) Společně nesené roční náklady na provoz se vyjádří přepočtením národních měn v převoditelných rublech. Jestliže v době zahájení provozu nebudou obecně platné přepočtové koeficienty, dohodnou je finanční orgány Smluvních stran.
(7) Smluvní strany se budou snažit rozdíly vyplývající z provozních nákladů vyrovnávat podle možnosti pracemi v rámci ročních plánů provozu, údržby a rekonstrukcí Soustavy vodních děl. Způsob vyrovnání zůstávajících rozdílů dohodnou příslušné orgány Smluvních stran.
KAPITOLA V
ÚKOLY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Ochrana před povodněmi a odvedení ledů
(1) Úkoly ochrany před povodněmi provádějí vodohospodářské organizace Smluvních stran.
(2) Při povodních a chodech ledů na Soustavě vodních děl zabezpečují zmocněnci vlád koordinaci činnosti povodňových orgánů Smluvních stran.
(3) Při povodních a chodech ledů se provoz objektů Soustavy vodních děl podřídí požadavkům ochrany před povodněmi.
(4) Velké vody a ledy se zdržemi a stupni Soustavy vodních děl propouštějí podle manipulačního a provozního řádu Soustavy vodních děl.
Odběr vody z Dunaje
(1) V korytě Dunaje mezi řkm 1842 a 1811 se zabezpečí průtoky určené v bilanci vod schváleného společného smluvního projektu, pokud si přírodní podmínky nebo jiné okolnosti dočasně nevyžadují větší nebo menší průtoky.
(2) Na společném československo-maďarském úseku Dunaje jsou Smluvní strany oprávněny odebrat a použít množství vody určená ve vodní bilanci schváleného společného smluvního projektu bez předchozího ohlášení.
(3) Jestliže další odběr na společném československo-maďarském úseku Dunaje nad množství stanovené v bilanci vod schváleného společného smluvního projektu snižuje výrobu energie, bude Smluvní strana, která odběr provede, postihnuta odpovídajícím snížením podílu na odběru elektrické energie.
Ochrana kvality vody
(1) Smluvní strany zabezpečí řešením navrženým ve společném smluvním projektu, aby v souvislosti s výstavbou a provozem Soustavy vodních děl se kvalita vody v Dunaji nezhoršovala.
(2) Kontrola kvality vody v souvislosti s výstavbou a provozem Soustavy vodních děl se bude provádět na základě platné smluvní úpravy mezi vládami Smluvních stran o vodohospodářských otázkách na hraničních vodách.
Udržování koryta Dunaje
Udržování koryta Dunaje, včetně starého koryta Dunaje, je úkolem příslušných národních organizací Smluvních stran. Udržovací práce je třeba provádět podle schváleného manipulačního a provozního řádu Soustavy vodních děl ve smyslu ustanovení platné smluvní úpravy mezi vládami Smluvních stran o vodohospodářských otázkách na hraničních vodách.
Povolení k vodohospodářskému dílu a vodohospodářský dozor
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 109/1978 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 22.09.1978 |
|---|---|
| Účinnost od | 30.06.1978 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0