Úplné znění zákona č. 109/1965 Sb.
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Platný
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
HLAVA DRUHÁ
Oddíl první
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
Oddíl druhý
§ 27
§ 28
§ 29
Oddíl třetí
§ 30
§ 31
Oddíl čtvrtý
§ 32
§ 33
§ 34
Oddíl pátý
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
Oddíl šestý
§ 42
Oddíl sedmý
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
Oddíl osmý
§ 50
§ 51
HLAVA TŘETÍ
§ 52
Oddíl první
§ 53
§ 54
Oddíl druhý
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
Oddíl třetí
§ 59
Oddíl čtvrtý
§ 60
§ 61
Oddíl pátý
§ 62
§ 63
§ 64
Oddíl šestý
§ 65
Oddíl sedmý
§ 66
HLAVA ČTVRTÁ
Oddíl první
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
§ 73
§ 74
Oddíl druhý
§ 75
§ 76
§ 77
Oddíl třetí
§ 78
§ 79
§ 80
§ 81
Oddíl čtvrtý
§ 82
§ 83
§ 84
§ 85
Oddíl pátý
§ 86
§ 87
Oddíl šestý
HLAVA PÁTÁ
§ 89
Oddíl první
§ 90
§ 91
§ 92
§ 93
§ 94
§ 95
§ 96
Oddíl druhý
§ 97
§ 98
§ 99
§ 100
§ 101
§ 102
§ 103
§ 104
Oddíl třetí
§ 105
§ 106
§ 107
§ 108
§ 109
§ 110
§ 111
Oddíl čtvrtý
§ 112
Oddíl pátý
§ 113
§ 114
§ 115
§ 116
§ 117
§ 118
HLAVA ŠESTÁ
§ 119
Oddíl první
§ 120
§ 121
§ 122
§ 123
§ 124
§ 125
§ 126
§ 127
§ 128
§ 129
§ 130
§ 131
§ 132
§ 133
Oddíl druhý
§ 134
§ 135
§ 136
§ 137
§ 138
Oddíl třetí
§ 139
§ 140
HLAVA SEDMÁ
§ 141
§ 142
§ 143
§ 144
§ 145
§ 146
§ 147
§ 148
§ 149
§ 150
HLAVA OSMÁ
§ 151
§ 152
§ 153
§ 154
§ 155
§ 156
ČÁST DRUHÁ
§ 157
HLAVA DEVÁTÁ
§ 158
§ 159
HLAVA DESÁTÁ
Oddíl první
§ 160
Oddíl druhý
§ 161
§ 162
§ 163
§ 164
§ 165
§ 166
§ 167
Oddíl třetí
§ 168
§ 169
§ 170
Oddíl čtvrtý
§ 171
§ 172
§ 173
Oddíl pátý
§ 174
§ 175
Oddíl šestý
§ 176
§ 177
§ 178
Oddíl sedmý
§ 179
ČÁST TŘETÍ
HLAVA JEDENÁCTÁ
§ 180
§ 181
§ 182
§ 183
§ 184
HLAVA DVANÁCTÁ
§ 185
§ 186
§ 187
§ 188
§ 189
§ 190
§ 191
§ 192
§ 193
§ 194
§ 195
HLAVA TŘINÁCTÁ
Oddíl první
§ 196
§ 197
§ 198
Oddíl druhý
§ 199
§ 200
§ 201
Oddíl třetí
§ 202
§ 203
§ 204
§ 205
§ 206
Oddíl čtvrtý
§ 207
§ 208
§ 209
§ 210
§ 211
§ 212
§ 213
§ 214
§ 215
Oddíl pátý
§ 216
§ 217
§ 218
Oddíl šestý
§ 219
Oddíl sedmý
§ 220
§ 221
§ 222
§ 223
§ 224
§ 225
§ 226
§ 227
§ 228
§ 229
§ 230
Oddíl osmý
§ 231
HLAVA ČTRNÁCTÁ
§ 232
§ 233
§ 234
§ 235
§ 236
§ 237
§ 238
§ 239
HLAVA PATNÁCTÁ
§ 240
§ 241
§ 242
§ 243
§ 244
HLAVA ŠESTNÁCTÁ
§ 245
§ 246
§ 247
§ 248
§ 249
§ 250
§ 251
§ 252
§ 253
§ 254
§ 255
§ 256
§ 257
§ 258
§ 259
§ 260
§ 261
§ 262
§ 263
§ 264
§ 265
HLAVA SEDMNÁCTÁ
§ 266
§ 267
§ 268
§ 269
§ 270
§ 271
§ 272
§ 273
§ 274
§ 275
§ 276
HLAVA OSMNÁCTÁ
§ 277
§ 278
§ 279
§ 280
§ 281
§ 282
§ 283
§ 284
§ 285
§ 286
§ 287
§ 288
§ 289
HLAVA DEVATENÁCTÁ
§ 290
Oddíl první
§ 291
§ 292
§ 293
§ 294
§ 295
§ 296
§ 297
§ 298
§ 299
§ 300
§ 301
Oddíl druhý
§ 302
§ 303
§ 304
§ 305
§ 306
Oddíl třetí
§ 307
§ 308
§ 309
§ 310
§ 311
§ 312
§ 313
§ 314
HLAVA DVACÁTÁ
§ 315
Oddíl první
§ 316
§ 317
§ 318
§ 319
Oddíl druhý
§ 320
§ 321
§ 322
§ 323
§ 324
§ 325
§ 326
§ 327
§ 328
§ 329
§ 330
§ 331
§ 332
§ 333
§ 334
§ 335
Oddíl třetí
§ 336
§ 337
§ 338
§ 339
§ 340
Oddíl čtvrtý
§ 341
§ 342
§ 343
§ 344
§ 345
§ 346
§ 347
§ 348
§ 349
§ 350
Oddíl pátý
§ 351
§ 352
§ 353
§ 354
§ 355
§ 356
§ 356a
§ 357
§ 358
Oddíl šestý
§ 359
§ 360
§ 361
§ 362
HLAVA DVACÁTÁ PRVNÍ
§ 363
§ 364
§ 365
ČÁST ČTVRTÁ
HLAVA DVACÁTÁ DRUHÁ
§ 366
§ 367
§ 368
§ 369
§ 370
§ 370a
HLAVA DVACÁTÁ TŘETÍ
§ 371
§ 372
§ 373
§ 374
HLAVA DVACÁTÁ ČTVRTÁ
§ 375
Oddíl první
§ 376
§ 377
§ 378
Oddíl druhý
§ 379
§ 380
§ 381
§ 382
§ 383
Oddíl třetí
§ 384
ČÁST PÁTÁ
§ 385
§ 386
§ 387
§ 388
§ 389
§ 390
§ 391
§ 392
Zobrazeno prvních 200 z celkem 1942 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
109
PŘEDSEDNICTVO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 29. listopadu 1961 č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 17. června 1965 č. 57 Sb.:
ZÁKON
o trestním řízení soudním (trestní řád)
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Účel zákona
(1) Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování socialistické zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel socialistického soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.
(2) Pomáhat k dosažení účelu trestního řízení je právem a podle ustanovení tohoto zákona i povinností občanů a společenských organizací.
Základní zásady trestního řízení
(1) Nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.
(2) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení , hledět, jako by byl vinen.
(3) Prokurátor je povinen stíhat všechny trestné činy , o nichž se dověděl; výjimky jsou přípustné jen podle zákona.
(4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti; musí trestní věci projednávat co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených ústavou.
(5) Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí. Objasňují se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti obviněnému i okolnosti, které svědčí v jeho prospěch, a provádějí v obou směrech důkazy, nevyčkávajíce návrhu stran. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými prostředky ověřit všechny okolnosti případu.
(6) Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
(7) Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují v nejširší míře se společenskými organizacemi a využívají jejich výchovného působení.
(8) Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané prokurátorem.
(9) Soudy v trestním řízení rozhodují v senátech; předseda senátu sám rozhoduje jen tam, kde to tento zákon výslovně stanoví.
(10) Trestní věci se před soudem projednávají veřejně, tak aby se pracující v široké míře mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v tomto zákoně.
(11) Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že soud uvedené osoby sám vyslýchá.
(12) Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny.
(13) Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.
(14) Každý je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka.
Spolupráce se společenskými organizacemi
(1) Orgány činné v trestním řízení spolupracují se společenskými organizacemi, aby posílily výchovné působení trestního řízení a také tímto způsobem trestnou činnost zamezovaly a jí předcházely.
(2) Společenské organizace mohou upozorňovat orgány činné v trestním řízení na případy porušení socialistické zákonnosti a dávat tak podnět k zahájení trestního stíhání. Mohou navrhovat, aby soud k prohloubení výchovného účinku trestního řízení projednal věc na pracovišti obviněného nebo v místě jeho bydliště. Se společenskými organizacemi soud spolupracuje při zajištění účasti pracujících při jednání soudu; tyto organizace spolupůsobí podle ustanovení tohoto zákona při výkonu trestu nápravného opatření a při výchově osob podmíněně odsouzených a podmíněně propuštěných; pomáhají také vytvářet podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu řádným životem pracujícího člověka.
(1) Základní organizace Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže mohou po projednání v kolektivu pracujících nabídnout převzetí záruky za nápravu obviněného, mají-li důvodně za to, že jsou tu předpoklady, aby se obviněný působením kolektivu napravil. Stejné oprávnění má jednotné zemědělské družstvo a výrobní družstvo, jejichž je obviněný pracovníkem. Soud, jemuž byl zaslán takový návrh, projedná věc v hlavním líčení zpravidla před pracovním kolektivem a rozhodne-li se záruku přijmout, vezme na ni zřetel při rozhodování o trestu. Může zejména, pokud to trestní zákon připouští, povolit podmíněný odklad výkonu trestu, uložit trest nápravného opatření nebo jiný druh trestu, který není spojen s odnětím svobody, nebo upustit od potrestání.
(2) V případech hodných zvláštního zřetele může prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán po objasnění věci anebo soud při předběžném projednávání obžaloby, přijmou-li záruku, také rozhodnout, že nebudou v trestním stíhání pokračovat; věc pak postoupí k projednávání místnímu lidovému soudu, mají-li vzhledem k povaze spáchaného trestného činu , osobě pachatele a výchovné síle kolektivu za to, že vyřízení věci místním lidovým soudem k nápravě pachatele postačí.
(3) Organizace, která převzala záruku, pečuje o převýchovu a nápravu obviněného, který jí byl na záruku svěřen, a dbá, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem .
Organizace uvedené v § 4 odst. 1 mají právo vyslat k projednání věci před okresním soudem jako svého zástupce společenského žalobce nebo společenského obhájce, který se pak na podkladě usnesení soudu zúčastní jednání podle ustanovení tohoto zákona a soudu tlumočí stanovisko pracujících k projednávané trestní věci, k osobě pachatele a k možnostem jeho nápravy (§ 183).
(1) Organizace uvedené v § 4 odst. 1 mohou nabídnout, že převezmou záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a žádat na tomto podkladě o jeho podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody nebo o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. K získání podkladů pro takovou žádost mohou se informovat o stavu převýchovy odsouzeného.
(2) Uvedené organizace mohou také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jejich zárukou (§ 73 odst. 1), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzení.
Součinnost státních a jiných orgánů
(1) Státní orgány, společenské organizace, pokud se podílejí na plnění úkolů státních orgánů, jakož i státní a jiné socialistické hospodářské organizace jsou povinny pomáhat orgánům činným v trestním řízení při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádáním a trestné činy neprodleně oznamovat prokurátoru nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená povinnost mlčenlivosti.
Posuzování předběžných otázek
(1) Orgány činné v trestním řízení posuzují předběžné otázky, které se v řízení vyskytnou, samostatně; je-li tu však o takové otázce pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu nebo rozhodnutí společenské organizace, které tato organizace vydala při plnění úkolů státního orgánu, jsou orgány činné v trestním řízení takovým rozhodnutím vázány, pokud nejde o posouzení viny obviněného.
(2) Orgány činné v trestním řízení nejsou oprávněny řešit samostatně předběžné otázky týkající se osobního stavu, o nichž se rozhoduje v řízení ve věcech občanskoprávních. Jestliže rozhodnutí o takové otázce nebylo ještě vydáno, vyčkají jeho vydání; není-li příslušné řízení dosud v běhu, navrhne prokurátor jeho zahájení.
Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
(1) Z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona jsou vyňaty osoby požívající diplomatických imunit a výsad.
(2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona, musí být o tom vyžádáno vyjádření ministra spravedlnosti; toto vyjádření je pro všechny orgány činné v trestním řízení závazné.
Nepřípustnost trestního stíhání
(1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno,
a) nařídí-li to president republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii,
b) je-li trestní stíhání promlčeno,
c) jde-li o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10), nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu, jestliže takový souhlas nebyl oprávněným orgánem dán,
d) jde-li o osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná,
e) proti tomu, kdo zemřel,
f) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
g) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím místního lidového soudu, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno, nebo
h) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím jiného orgánu ke stíhání trestných činů oprávněného, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno.
(2) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo b), se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.
Výklad některých pojmů
(1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán.
(2) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím okresní soud, krajský soud, vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud a Nejvyšší soud.
(3) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i obvodní soud, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový soud; kde tento zákon mluví o krajském soudu, rozumí se tím i městský soud, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský soud.
(4) Kde tento zákon mluví o okresním prokurátoru, rozumí se tím i obvodní prokurátor, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor; kde tento zákon mluví o krajském prokurátoru, rozumí se tím i městský prokurátor, a pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský prokurátor.
(5) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení , zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též prokurátor a společenský žalobce, popřípadě společenský obhájce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek.
(6) Pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený.
(7) Po přijetí obžaloby se obviněný označuje jako obžalovaný.
(8) Odsouzeným je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.
(9) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku nebo usnesení o zastavení trestního stíhání.
SOUD A OSOBY NA ŘÍZENÍ ZÚČASTNĚNÉ
Pravomoc a příslušnost soudů
Výkon trestního soudnictví
(1) Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vojenské soudy a Nejvyšší soud.
(2) Zvláštní zákon stanoví, kdy a jakým způsobem trestné činy projednávají a o nich rozhodují místní lidové soudy.
Pravomoc vojenských soudů
(1) Pravomoci vojenských soudů podléhají
a) vojáci v činné službě,
b) příslušníci vojensky organizovaných a jiných sborů, o nichž to stanoví zvláštní zákon, jsou-li v činné službě,
c) osoby, které se povoláním ke zvláštní službě staly příslušníky ozbrojených sil,
d) osoby povolané k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil,
e) váleční zajatci.
(2) Vojáci a příslušníci sborů uvedených v odstavci 1 písm. b) podléhají i mimo činnou službu pravomoci vojenských soudů pro trestné činy vojenské, jichž se dopustili ve služebním stejnokroji.
(3) Pravomoci vojenských soudů podléhají dále i civilní osoby pro trestné činy válečné zrady (§ 114 tr. zák.), služby v cizím vojsku (§ 115 tr. zák.) a nenastoupení služby v ozbrojených silách (§ 269 až 271 tr. zák.).
(1) Pravomoc vojenských soudů podle § 14 odst. 1 se vztahuje jen na trestné činy spáchané za trvání poměru, který tuto pravomoc zakládá.
(2) Jestliže trestný čin , na nějž se vztahuje pravomoc vojenských soudů, vyšel u osoby, která podléhá pravomoci vojenských soudů z důvodů uvedených v § 14 odst. 1, najevo teprve po skončení poměru zakládajícího pravomoc vojenských soudů, může - nejde-li o trestný čin vojenský ani o žádný z trestných činů uvedených v § 14 odst. 3 - vojenský soud věc postoupit příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu anebo může prokurátor podat obžalobu přímo u příslušného okresního nebo krajského soudu; ten pak už věc vojenskému soudu postoupit nemůže.
Věcná příslušnost
Řízení v prvním stupni koná, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, okresní soud.
(1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech podle hlavy první zvláštní části trestního zákona a podle zákona na ochranu míru, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let. O trestném činu teroru, záškodnictví, sabotáže, podvracení republiky a poškozování státu světové socialistické soustavy koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu nižší.
(2) Vyšší vojenský soud koná v prvním stupni řízení též o trestných činech funkcionářů, pro které byl určen.
Místní příslušnost
(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.
(2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území Československé socialistické republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
(1) Řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, kteří konají službu u součásti, pro kterou byl zřízen vojenský soud, koná tento soud.
(2) Řízení o trestných činech funkcionářů ozbrojených sil a ozbrojených sborů koná vojenský soud, který byl určen k projednání trestných činů těchto funkcionářů.
Společné řízení
(1) O všech trestných činech téhož obviněného a proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, koná se společné řízení.
(2) Je-li osoba podléhající pravomoci vojenských soudů zároveň stíhána pro jiný trestný čin , který věcně souvisí s trestným činem , na nějž se vztahuje pravomoc vojenských soudů, vojenský soud věc projedná a rozhodne, i pokud jde o souvisící trestný čin . Jinak se ustanovení odstavce 1 v poměru mezi okresním a krajským soudem na straně jedné a vojenskými soudy na straně druhé neužije.
(1) Společné řízení koná krajský soud, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činů .
(2) Společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu .
Příslušnost několika soudů
Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal prokurátor obžalobu nebo jemuž byla věc postoupena nepříslušným soudem.
Vyloučení a spojení věci
(1) K urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení.
(2) Příslušnost soudu, který věc vyloučil, se nemění; vyloučí-li však krajský soud věc, o níž by jinak příslušelo konat řízení okresnímu soudu, může ji postoupit tomuto soudu.
(3) Jsou-li tu podmínky společného řízení, může soud spojit k společnému projednání a rozhodnutí věci, v nichž byly podány samostatné obžaloby.
Spory o příslušnost
Spory o příslušnost mezi soudy rozhoduje soud, který je jim nejblíže společně nadřízen.
Odnětí a přikázání věci
Z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
Na návrh předsedy Nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může Nejvyšší soud
a) věc se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele odejmout příslušnému okresnímu soudu a přikázat k pokračování v řízení a k rozhodnutí krajskému soudu,
b) věc, v níž bylo podáno odvolání proti rozsudku okresního soudu, odejmout z důležitých důvodů příslušnému krajskému soudu a rozhodnout o odvolání sám,
c) věc, v níž jde o trestný čin ohrožující důležité zájmy obrany vlasti, odejmout příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu a přikázat ji k pokračování v řízení a k rozhodnutí vojenskému soudu téhož stupně; věc odňatou příslušnému okresnímu soudu může přikázat k pokračování v řízení a k rozhodnutí též vyššímu vojenskému soudu.
Pomocné osoby
Zapisovatel
K sepsání protokolu o úkonech orgánů činných v trestním řízení se přibere zpravidla zapisovatel vzatý do slibu. Nebyl-li zapisovatel přibrán, sepíše protokol osoba provádějící úkon.
Tlumočník
Je-li třeba přetlumočit obsah výpovědi nebo písemnosti nebo neovládá-li obviněný jazyk, v kterém se jednání vede, přibere se tlumočník; tlumočník může být zároveň zapisovatelem.
(1) O ustanovení tlumočníka, o způsobilosti k této funkci a o vyloučení z ní, o právu odepřít provedení tlumočnického úkonu, o slibu a o připomenutí povinností před provedením tlumočnického úkonu, jakož i o náhradě hotových výloh a odměně za tlumočnický úkon platí zvláštní předpisy.
(2) Výši náhrady a odměny tlumočníka určí ten orgán, který tlumočníka přibral, a v řízení před soudem předseda senátu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Vyloučení orgánů činných v trestním řízení
(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, prokurátor, vyšetřovatel, vyhledávací orgán a zapisovatel, u něhož lze mít pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení.
(2) Soudce je dále vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení , jestliže byl v projednávané věci činný jako prokurátor, vyšetřovatel, vyhledávací orgán, společenský žalobce, obhájce, společenský obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného.
(3) Z rozhodování u soudu vyššího stupně je kromě toho vyloučen soudce, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak. Z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu je vyloučen prokurátor, který napadené rozhodnutí učinil anebo dal k němu souhlas nebo pokyn.
(1) O vyloučení rozhoduje, jde-li o soudce, předseda soudu, jde-li o předsedu soudu, předseda nadřízeného soudu, a jde-li o jinou osobu, bezprostředně nadřízený orgán, a to na podkladě oznámení osoby, o jejíž vyloučení jde, nebo na podkladě námitky některé ze stran. Až do rozhodnutí těchto orgánů o vyloučení vykonávají osoby, o jejichž vyloučení jde, jen ty úkony, které nesnesou odkladu.
(2) Jestliže soudce, o jehož vyloučení jde, s tím souhlasí, může ho předseda soudu, aniž o vyloučení rozhodne, nahradit jiným soudcem.
Obviněný
Obviněný
Práva obviněného
(1) Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit. Je-li ve vazbě, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby; vyšetřovatel mu takovou rozmluvu umožní. Je-li však důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit vyšetřování [§ 67 písm. b)] a nepřikročilo-li se dosud k seznamování s výsledky vyšetřování, je k rozmluvě bez přítomnosti třetí osoby třeba souhlasu vyšetřovatele. Obviněný, který nemá dostatečných prostředků, aby hradil náklady obhajoby, má nárok na obhajobu bezplatnou. Tato práva příslušejí obviněnému i tehdy, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena.
(2) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy obviněného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.
Zákonný zástupce obviněného
Zákonný zástupce obviněného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, je oprávněn obviněného zastupovat, zejména zvolit mu obhájce, činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se těch úkonů, kterých se podle zákona může zúčastnit obviněný. Ve prospěch obviněného může zákonný zástupce tato práva vykonávat i proti vůli obviněného.
Obhájce
Obhájce
(1) Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Jde-li v oboru vojenského soudnictví o věc zvlášť důležitého zájmu obrany vlasti, může prokurátor nebo předseda senátu rozhodnout, že v ní může být obhájcem jen důstojník justice v činné službě zařazený ve vojenském soudnictví; ten má pak při výkonu obhajoby všechna práva a povinnosti obhájce a je zproštěn služební podřízenosti.
(2) V hlavním líčení a ve veřejném zasedání nemůže být obhájcem ten, kdo je k němu předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník.
Nutná obhajoba
(1) Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení,
a) je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování v zdravotním ústavu (§ 116 odst. 2),
b) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
c) jde-li o řízení proti mladistvému, nebo
d) jde-li o řízení proti uprchlému.
(2) Obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení vyšetřovatel nebo prokurátor za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.
(3) Koná-li se řízení o trestném činu , na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení.
(4) Obviněný musí mít obhájce též v řízení o vydání do ciziny, v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení, pokud nejde o ochranné léčení protialkoholní, a v řízení stanném.
Zvolený obhájce
(1) Neužije-li obviněný práva zvolit si obhájce a nezvolí-li mu ho ani jeho zákonný zástupce, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh, jakož i zúčastněná osoba. Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, mohou tak učinit tyto osoby i proti jeho vůli.
(2) Obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného.
Ustanovený obhájce
(1) Jestliže obviněný nemá obhájce v případě, kdy ho musí mít (§ 36), určí se mu lhůta ke zvolení obhájce. Uplyne-li tato lhůta marně, bude mu obhájce ustanoven.
(2) Je-li obviněných několik, ustanoví se těm, jejichž zájmy si v trestním řízení neodporují, zpravidla obhájce společný.
Obsah
ČÁST PRVNÍ
HLAVA PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
HLAVA DRUHÁ
Oddíl první
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
Oddíl druhý
§ 27
§ 28
§ 29
Oddíl třetí
§ 30
§ 31
Oddíl čtvrtý
§ 32
§ 33
§ 34
Oddíl pátý
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
Oddíl šestý
§ 42
Oddíl sedmý
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
Oddíl osmý
§ 50
§ 51
HLAVA TŘETÍ
§ 52
Oddíl první
§ 53
§ 54
Oddíl druhý
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
Oddíl třetí
§ 59
Oddíl čtvrtý
§ 60
§ 61
Oddíl pátý
§ 62
§ 63
§ 64
Oddíl šestý
§ 65
Oddíl sedmý
§ 66
HLAVA ČTVRTÁ
Oddíl první
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
§ 73
§ 74
Oddíl druhý
§ 75
§ 76
§ 77
Oddíl třetí
§ 78
§ 79
§ 80
§ 81
Oddíl čtvrtý
§ 82
§ 83
§ 84
§ 85
Oddíl pátý
§ 86
§ 87
Oddíl šestý
HLAVA PÁTÁ
§ 89
Oddíl první
§ 90
§ 91
§ 92
§ 93
§ 94
§ 95
§ 96
Oddíl druhý
§ 97
§ 98
§ 99
§ 100
§ 101
§ 102
§ 103
§ 104
Oddíl třetí
§ 105
§ 106
§ 107
§ 108
§ 109
§ 110
§ 111
Oddíl čtvrtý
§ 112
Oddíl pátý
§ 113
§ 114
§ 115
§ 116
§ 117
§ 118
HLAVA ŠESTÁ
§ 119
Oddíl první
§ 120
§ 121
§ 122
§ 123
§ 124
§ 125
§ 126
§ 127
§ 128
§ 129
§ 130
§ 131
§ 132
§ 133
Oddíl druhý
§ 134
§ 135
§ 136
§ 137
§ 138
Oddíl třetí
§ 139
§ 140
HLAVA SEDMÁ
§ 141
§ 142
§ 143
§ 144
§ 145
§ 146
§ 147
§ 148
§ 149
§ 150
HLAVA OSMÁ
§ 151
§ 152
§ 153
§ 154
§ 155
§ 156
ČÁST DRUHÁ
§ 157
HLAVA DEVÁTÁ
§ 158
§ 159
HLAVA DESÁTÁ
Oddíl první
§ 160
Oddíl druhý
§ 161
§ 162
§ 163
§ 164
§ 165
§ 166
§ 167
Oddíl třetí
§ 168
§ 169
§ 170
Oddíl čtvrtý
§ 171
§ 172
§ 173
Oddíl pátý
§ 174
§ 175
Oddíl šestý
§ 176
§ 177
§ 178
Oddíl sedmý
§ 179
ČÁST TŘETÍ
HLAVA JEDENÁCTÁ
§ 180
§ 181
§ 182
§ 183
§ 184
HLAVA DVANÁCTÁ
§ 185
§ 186
§ 187
§ 188
§ 189
§ 190
§ 191
§ 192
§ 193
§ 194
§ 195
HLAVA TŘINÁCTÁ
Oddíl první
§ 196
§ 197
§ 198
Oddíl druhý
§ 199
§ 200
§ 201
Oddíl třetí
§ 202
§ 203
§ 204
§ 205
§ 206
Oddíl čtvrtý
§ 207
§ 208
§ 209
§ 210
§ 211
§ 212
§ 213
§ 214
§ 215
Oddíl pátý
§ 216
§ 217
§ 218
Oddíl šestý
§ 219
Oddíl sedmý
§ 220
§ 221
§ 222
§ 223
§ 224
§ 225
§ 226
§ 227
§ 228
§ 229
§ 230
Oddíl osmý
§ 231
HLAVA ČTRNÁCTÁ
§ 232
§ 233
§ 234
§ 235
§ 236
§ 237
§ 238
§ 239
HLAVA PATNÁCTÁ
§ 240
§ 241
§ 242
§ 243
§ 244
HLAVA ŠESTNÁCTÁ
§ 245
§ 246
§ 247
§ 248
§ 249
§ 250
§ 251
§ 252
§ 253
§ 254
§ 255
§ 256
§ 257
§ 258
§ 259
§ 260
§ 261
§ 262
§ 263
§ 264
§ 265
HLAVA SEDMNÁCTÁ
§ 266
§ 267
§ 268
§ 269
§ 270
§ 271
§ 272
§ 273
§ 274
§ 275
§ 276
HLAVA OSMNÁCTÁ
§ 277
§ 278
§ 279
§ 280
§ 281
§ 282
§ 283
§ 284
§ 285
§ 286
§ 287
§ 288
§ 289
HLAVA DEVATENÁCTÁ
§ 290
Oddíl první
§ 291
§ 292
§ 293
§ 294
§ 295
§ 296
§ 297
§ 298
§ 299
§ 300
§ 301
Oddíl druhý
§ 302
§ 303
§ 304
§ 305
§ 306
Oddíl třetí
§ 307
§ 308
§ 309
§ 310
§ 311
§ 312
§ 313
§ 314
HLAVA DVACÁTÁ
§ 315
Oddíl první
§ 316
§ 317
§ 318
§ 319
Oddíl druhý
§ 320
§ 321
§ 322
§ 323
§ 324
§ 325
§ 326
§ 327
§ 328
§ 329
§ 330
§ 331
§ 332
§ 333
§ 334
§ 335
Oddíl třetí
§ 336
§ 337
§ 338
§ 339
§ 340
Oddíl čtvrtý
§ 341
§ 342
§ 343
§ 344
§ 345
§ 346
§ 347
§ 348
§ 349
§ 350
Oddíl pátý
§ 351
§ 352
§ 353
§ 354
§ 355
§ 356
§ 356a
§ 357
§ 358
Oddíl šestý
§ 359
§ 360
§ 361
§ 362
HLAVA DVACÁTÁ PRVNÍ
§ 363
§ 364
§ 365
ČÁST ČTVRTÁ
HLAVA DVACÁTÁ DRUHÁ
§ 366
§ 367
§ 368
§ 369
§ 370
§ 370a
HLAVA DVACÁTÁ TŘETÍ
§ 371
§ 372
§ 373
§ 374
HLAVA DVACÁTÁ ČTVRTÁ
§ 375
Oddíl první
§ 376
§ 377
§ 378
Oddíl druhý
§ 379
§ 380
§ 381
§ 382
§ 383
Oddíl třetí
§ 384
ČÁST PÁTÁ
§ 385
§ 386
§ 387
§ 388
§ 389
§ 390
§ 391
§ 392
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Úplné znění zákona č. 109/1965 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 06.11.1965 |
|---|---|
| Účinnost od | - |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0