Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 108/1982 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se vydává Telefonní řád
Platný
Účinnost od 01.01.1983
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
ČÁST DRUHÁ
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 29a
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
ČÁST TŘETÍ
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 61
§ 62
§ 63
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
Zobrazeno prvních 200 z celkem 706 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
108
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva spojů
ze dne 8. července 1982,
kterou se vydává Telefonní řád
Federální ministerstvo spojů v dohodě s příslušnými ústředními orgány podle § 3 odst. 5 a § 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, stanoví:
Všeobecná ustanovení
Úvodní ustanovení a rozsah platnosti
(1) Podmínky pro zřizování a používání telefonních zařízení a poskytování telefonních služeb správy se stanoví v Telefonním řádu. Zřizovat telefonní zařízení pro občany, socialistické organizace a jiné organizace, obstarávat telefonní styk a poskytovat jiné telefonní služby náleží resortu federálního ministerstva spojů, který je poskytuje prostřednictvím svých organizací spojů (dále jen „správa“).
(2) Každý, kdo splňuje stanovené podmínky, má nárok na služby podle Telefonního řádu (dále jen „řád“) v rozsahu a způsobu odpovídajícím technickým a provozním možnostem správy. Požadavkům, jejichž uspokojení vyžaduje naléhavý obecný zájem, přísluší přednost před požadavky méně důležitými.
(3) Sazby za zřizování a používání telefonních zařízení a jiných telefonních služeb správy, pro něž stanoví podmínky tento řád, jsou stanoveny v Telefonním sazebníku.1)
(4) Ustanovení řádu o podmínkách pro telefonní styk platí jen pro území Československé socialistické republiky.2)
Telefonní síť jako součást jednotné telekomunikační sítě
Souhrn všech zařízení, zřízených k uskutečňování telefonního styku a k poskytování zvláštních služeb telefonem pro občany, socialistické a jiné organizace tvoří telefonní síť, která je součástí jednotné telekomunikační sítě. Telefonní síť mohou občané, socialistické a jiné organizace používat na základě povolení správy i pro jiné služby než pro uskutečňování telefonních hovorů. Použití telefonní sítě pro přenos dat upravuje zvláštní předpis.3)
Uspořádání telefonní sítě
(1) Telefonní síť je uspořádána tak, aby se dosáhlo její nejlepší a nejhospodárnější využití. O uspořádání telefonní sítě rozhoduje správa.
(2) Z hlediska územního uspořádání jsou jednotlivými stupni telefonní sítě
- místní telefonní obvod
- uzlový telefonní obvod
- tranzitní telefonní obvod
- mezitranzitní telefonní síť
- mezinárodní telefonní síť.
(3) Místní telefonní obvod (dále jen „MTO“) je základní územní prvek telefonní sítě. V jeho hranicích se uskutečňuje místní telefonní styk. Telefonní styk mezi různými MTO je meziměstský telefonní styk. MTO zahrnuje území ideálně tvaru šestiúhelníka s opsanou kružnicí o poloměru 5 km. Skutečný tvar MTO a jeho hranice jsou vytvořeny se zřetelem na místní poměry demografické a topografické. Skutečné hranice MTO stanoví správa s přihlédnutím k připomínkám příslušných národních výborů.
Místní telefonní obvod tvoří:
a) místní telefonní ústředny
b) veřejné telefonní hovorny
c) veřejné telefonní automaty
d) telefonní stanice hlavní a vedlejší včetně vedlejších telefonních zařízení
e) přípojná telefonní vedení
f) spojovací telefonní vedení
g) zprostředkovací telefonní vedení.
(4) Uzlový telefonní obvod (dále jen „UTO“) tvoří několik místních telefonních obvodů. Ve středu UTO je umístěn středový MTO s uzlovou telefonní ústřednou. MTO jsou s uzlovou telefonní ústřednou spojeny uzlovými okruhy. Ve výjimečných případech mohou být navzájem spojeny uzlovými okruhy i MTO uvnitř jednoho UTO.
(5) Tranzitní telefonní obvod (dále jen „TTO“) sdružuje několik uzlových telefonních obvodů. Ve středu TTO je středový UTO s tranzitní telefonní ústřednou. Uzlové ústředny jsou na tranzitní ústřednu připojeny pomocí tranzitních okruhů. Uzlové ústředny uvnitř jednoho TTO i mezi různými TTO mohou být navzájem spojeny meziuzlovými příčkami.
(6) Mezitranzitní telefonní síť tvoří mezitranzitní okruhy, které spojují tranzitní ústředny navzájem. Součástí mezitranzitní telefonní sítě jsou i meziměstské spojky, které připojují uzlovou ústřednu na tranzitní ústřednu jiného než vlastního TTO.
(7) Mezinárodní telefonní síť tvoří mezinárodní telefonní ústředny a mezinárodní telefonní okruhy. Mezinárodní telefonní okruhy mohou být zapojeny i na jiné než mezinárodní telefonní ústředny, jedná-li se o okruhy určené pro blízký mezinárodní styk dvou sousedních telefonních obvodů ležících při státní hranici.
Místní a meziměstské telefonní ústředny
(1) Místní telefonní ústředny zprostředkují spojení mezi telefonními zařízeními (telefonními stanicemi, veřejnými telefonními hovornami apod.) téhož MTO a ve spolupráci s meziměstskými telefonními ústřednami i spojení meziměstská. V jednom MTO může být podle okolností jedna nebo více místních telefonních ústředen. Ústředna, na níž jsou telefonní zařízení připojena, je pro tato zařízení přípojnou ústřednou.
(2) Podle způsobu provozu určeného technickým zařízením rozlišují se místní telefonní ústředny na
- automatické a
- manuální (s ruční obsluhou).
Mezi manuální ústředny jsou počítány i takové, u nichž je obsluha pomocí poloautomatické ústředny přenesena do jiné manuální ústředny.
(3) Meziměstské telefonní ústředny zprostředkují meziměstská spojení, t.j. spojení mezi různými MTO. Meziměstskými ústřednami jsou uzlové a tranzitní ústředny.
(4) Mezinárodní telefonní hovory zprostředkují ústředny pro mezinárodní telefonní styk ve spolupráci s telefonními ústřednami jiných států.
Veřejné telefonní hovorny
(1) Veřejné telefonní hovorny jsou telefonní zařízení správy přístupná veřejnosti k telefonnímu styku. Jsou vždy součástí příslušného MTO.
(2) Z veřejných telefonních hovoren lze uskutečňovat hovory místní, meziměstské a mezinárodní. Provoz u veřejných telefonních hovoren upravuje § 67 řádu.
(3) Za veřejné telefonní hovorny zřízené na přechodnou dobu při výstavách, konferencích, sportovních podnicích apod. zaplatí žadatel náklady s tím spojené.
Veřejné telefonní automaty
(1) Veřejné telefonní automaty jsou přístroje, které umožňují veřejnosti telefonní spojení po vhození určené mince do inkasního zařízení přístroje. Umisťují se v dohodě s příslušnými orgány na místech širšího okruhu zájemců nebo na místech všeobecně přístupných.
(2) Veřejné telefonní automaty, z nichž lze uskutečňovat i meziměstské hovory, jsou vybaveny příslušným označením a poučením (§ 60 řádu).
Telefonní stanice
(1) Telefonní stanice je souhrn technických zařízení připojených k místní telefonní ústředně buď přímo (hlavní telefonní stanice) nebo nepřímo (vedlejší telefonní stanice). Telefonní stanice je podle svého určení účastnická, služební nebo manipulační. Služební a manipulační stanice zřizuje správa pouze pro svou vlastní potřebu.
(2) Telefonní účastnické stanice jsou telefonní stanice zřízené pro občany, socialistické nebo jiné organizace na základě jejich telefonní přihlášky. Telefonní účastnická stanice může být i veřejnou telefonní stanicí, což je stanice, jejímuž účastníkovi správa poskytuje slevu z některých běžných účastnických poplatků za to, že za podmínek stanovených správou umožňuje používání stanice širší veřejnosti.
(3) Hlavní telefonní stanice je samostatným, případně společným přípojným vedením připojena k místní telefonní ústředně. V odůvodněných případech může být, pokud je to v technických a provozních možnostech správy, hlavní telefonní stanice připojena k meziměstské telefonní ústředně.
(4) Vedlejší telefonní stanice jsou připojeny na hlavní telefonní stanice přípojnými vedeními buď přímo nebo nepřímo (prostřednictvím jiné vedlejší telefonní stanice vybavené přepojovacím, respektive spojovacím zařízením). Vedlejší telefonní stanice mohou být prostřednictvím hlavní telefonní stanice připojeny k místní telefonní ústředně.
(5) Telefonní stanice hlavní nebo vedlejší může být na základě povolení správy vybavena i zařízeními určenými pro jiné služby než telefonní. Možnost vybavení telefonních stanic pro přenos dat upravuje zvláštní předpis.3)
Telefonní vedení a okruhy
(1) Telefonnímu styku slouží:
a) přípojná telefonní vedení,
b) spojovací telefonní vedení,
c) zprostředkovací telefonní vedení,
d) meziměstské telefonní okruhy,
e) mezinárodní telefonní okruhy.
(2) Přípojná telefonní vedení
a) připojují hlavní telefonní stanice, veřejné telefonní hovorny a veřejné telefonní automaty k telefonní ústředně,
b) připojují vedlejší telefonní stanice k hlavním nebo jiným vedlejším telefonním stanicím nebo zařízením,
c) tvoří přímá spojení mezi účastnickými zařízeními téže místní sítě,
d) připojují účastnická zařízení k meziměstské telefonní ústředně (přímá spojení s meziměstskou ústřednou).
(3) Spojovací telefonní vedení spojují mezi sebou místní telefonní ústředny téhož MTO.
(4) Zprostředkovací telefonní vedení spojují meziměstskou ústřednu s místní telefonní ústřednou v témže místním telefonním obvodu.
(5) Meziměstské telefonní okruhy spojují meziměstské telefonní ústředny navzájem, připojují jiné než středové MTO k meziměstským telefonním ústřednám a výjimečně spojují MTO navzájem.
(6) Mezinárodní telefonní okruhy spojují ústředny pro mezinárodní styk různých států.
Používání telefonních zařízení správy
(1) Telefonních zařízení správy lze používat podle ustanovení tohoto řádu.
(2) Osoby, které zneužily nebo poškodily telefonní zařízení správy, osoby, které hrubým způsobem porušují meze obvyklé slušnosti a osoby stižené nakažlivou nemocí – je-li nebezpečí, že by se nemoc přenesla použitím telefonního přístroje – mohou být z použití telefonních zařízení správy, zejména veřejné telefonní hovorny nebo veřejné telefonní stanice vyloučeny.
(3) O používání veřejných telefonních automatů platí ustanovení obsažená v pokynech správy umístěných u těchto automatů.
(4) Každý, pro něhož se zřizují nebo kdo používá telefonních zařízení nebo služeb správy, je povinen zaplatit úhrady stanovené pro telefonní účastníky a jiné uživatele telefonních zařízení a služeb správy v Telefonním sazebníku (dále jen „sazebník“). Při používání těchto zařízení a služeb ve styku s cizinou je povinen zachovávat co největší hospodárnost.
(5) Kdo neoprávněně používá telefonních zařízení správy je povinen správě zaplatit všechny úhrady podle sazebníku za dobu neoprávněného používání.
(6) Správa může omezit telefonní styk po jednotné telekomunikační síti nebo jej úplně zastavit v době mimořádných opatření, z naléhavých provozních důvodů, v zájmu uspokojení nutné potřeby státních orgánů nebo z jiného důležitého obecného zájmu.
Povinnosti správy
(1) Správa je povinna poskytovat telefonní služby tak, aby společensky odůvodněné požadavky občanů, socialistických a jiných organizací byly řádně uspokojovány v rámci technických a provozních možností správy.
(2) Správa je povinna udržovat svá telefonní zařízení určená k službám podle svých technických a provozních možností ve stavu způsobilém pro řádné užívání. Provádí též všechny změny zařízení, pokud je uzná za nutné a přípustné.
(3) Správa je povinna informovat občany a organizace na jejich žádost o telefonních službách. Správa je dále povinna oznámit pokud možno předem a včas uživatelům telefonních služeb buď přímo nebo jiným vhodným způsobem omezení, přerušení, změny nebo jiné nepravidelnosti v poskytování telefonních služeb. Tato povinnost se nevztahuje na dobu mimořádných opatření.
(4) Správa je povinna urychleně odstranit závady bez rozdílu, zda spočívají v provádění služby nebo v telefonní síti, a v případech uvedených v řádu, popřípadě v sazebníku, vrátit zaplacené již částky. Správa neodpovídá za eventuální škodu způsobenou tím, že požadovaná služba byla poskytnuta vadně nebo nebyla poskytnuta vůbec.4)
Správní řízení a vyřizování stížností
(1) O právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů, socialistických a jiných organizací podle řádu a sazebníku rozhodují organizace spojů podle obecných předpisů o správním řízení.5)
(2) O odvolání rozhoduje orgán správy nejblíže vyššího stupně nadřízený orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Odvolacím orgánem je:6)
a) Ředitelství spojů v kraji,a)
b) Ředitelství telekomunikací Praha a
Ředitelství telekomunikací Bratislava,b)
c) Ústřední ředitelství spojů Praha (v ČSR),
Ústřední ředitelství spojů Bratislava (v SSR),c)
d) federální ministerstvo spojů,d)
jde-li o odvolání proti rozhodnutí orgánu jemu přímo podřízeného.
(3) Občané, socialistické a jiné organizace mají právo si stěžovat na závady v poskytování telefonních služeb správy a na jednání jejich pracovníků. Orgány správy jsou povinny vyřizovat stížnosti podle obecných předpisů o vyřizování stížností.7)
Telekomunikační tajemství
Správa a její pracovníci i uživatelé telefonních zařízení a služeb správy jsou povinni zachovávat telekomunikační tajemství.8)
Hodiny pro veřejnost v telefonním provozu
(1) Pokud není pro účastníky telefonních stanic zajištěn nepřetržitý telefonní provoz stanoví správa hodiny pro veřejnost v telefonních ústřednách a veřejných telefonních hovornách, a to podle skutečné, provozem odůvodněné potřeby, s přihlédnutím k veřejným a služebním zájmům.
(2) Hodiny pro veřejnost u manuálních telefonních ústředen musí být stanoveny nejméně v rozsahu podle následující tabulky, pokud správa spojů nedohodne s příslušným národním výborem jinak.
| Při počtu hlavních účastnických stanic | Hodiny pro veřejnost | ||
|---|---|---|---|
| v pracovních dnech | v sobotu | v ostatní dny pracovního klidu | |
| nejvýše 20 | 09.00–12.00 | ||
| 15.00–18.00 | |||
| 21 – 50 | 08.00–12.00 | 07.00–10.00 | |
| 14.00–18.00 | |||
| 51 – 100 | 07.00–19.00 | 07.00–11.00 | 07.00–09.00 |
| s více než 100 | stanoví ředitelství spojů nejméně v rozsahu stanoveném při počtu 51–100 stanic | ||
(3) Telefonní ústředny a veřejné telefonní hovorny jsou povinny prodloužit službu nad rozsah stanovený hodinami pro veřejnost nejdéle o 12 minut, aby mohly být dokončeny hovory již započaté nebo uskutečněny hovory, pro které již bylo připraveno spojení.
(4) Pracovníci telefonního provozu, pokud jsou přítomni v telefonní ústředně nebo ve veřejné telefonní hovorně, respektive se zdržují v jejich blízkosti a mají do nich přístup, jsou povinni umožnit telefonní hovor i mimo stanovené hodiny pro veřejnost, jde-li o přivolání orgánů zdravotní pomoci, požární nebo jiné ochrany, bezpečnostních orgánů, nebo jde-li o hlášení poruch na důležitých telekomunikačních zařízeních.
(5) Správa prodlouží službu nad rozsah stanovený hodinami pro veřejnost v případech zvláště naléhavých, není-li jiné řešení možné. Výdaje správy spojené s prodloužením služby zaplatí žadatel.
Telefonní účastnictví
Telefonní účastník a jeho poměr ke správě
(1) Telefonním účastnictvím se rozumí souhrn práv a povinností telefonního účastníka, jemuž na základě jeho telefonní přihlášky předložené správě byla zřízena telefonní stanice.
(2) Telefonní účastnictví vzniká zapojením stanice do provozu, popřípadě převodem podle § 35 řádu.
(3) Telefonním účastníkem může být občan, socialistická nebo jiná organizace.
(4) Správa i telefonní účastník (dále jen „účastník“) jsou povinni dodržovat ustanovení řádu a sazebníku. Povinnosti a odpovědnost účastníka jsou uvedeny v § 17 řádu.
Telefonní přihláška
(1) Přihlášku o účastnickou telefonní stanici (dále jen „telefonní přihláška“) sepíše zájemce na tiskopisu vydaném správou. Přihláška může znít jen na jednoho přihlašovatele. Podepisuje ji přihlašovatel sám nebo jeho oprávněný zástupce. Správa není povinna zkoumat nebo ověřovat pravost podpisu na telefonní přihlášce a oprávnění zástupce k podepsání přihlášky. Také ten, na jehož jméno zní přihláška, kterou nepodepsal ani on sám ani jeho oprávněný zástupce, se považuje za účastníka stanice, jestliže s přihláškou dodatečně souhlasí tím, že jako telefonní účastník jedná, zejména užívá stanice a platí účty.
(2) Samostatnou telefonní přihlášku nutno předložit pro každou žádanou hlavní účastnickou stanici, pro přímé spojení s meziměstskou ústřednou (§ 21 řádu), vnější vedlejší účastnickou stanici (§ 19 řádu) a vnější přímé spojení (§ 20 řádu). Zřizuje-li se ve stejném místě zároveň několik vnějších vedlejších stanic nebo vnějších přímých spojení, stačí jedna telefonní přihláška. Je možné podat telefonní přihlášku o zřízení trvalé nebo dočasné stanice.
(3) V případě, že není možné do 30 dnů po obdržení přihlášky zjistit a zájemci oznámit výsledek šetření o technické proveditelnosti požadované stanice, potvrdí správa příjem telefonní přihlášky.
(4) Správa zamítne telefonní přihlášku, jestliže zájemce nechce přistoupit na všechny podmínky telefonního účastnictví nebo když lze mít důvodně za to, že některé z nich nebude dodržovat (např. jednáním uvedeným v § 38 odst. 1 řádu). Zamítnutí telefonní přihlášky je nutno odůvodnit.
(5) Správa zřizuje telefonní stanice podle časového pořadí, v němž jí telefonní přihlášky došly, pokud obecný zájem na zřízení stanice nebo hledisko hospodárnosti nevyžaduje jiné řešení.
(6) Až do zřízení stanice a jejího zapojení do provozu může žadatel odstoupit od telefonní přihlášky. Učiní-li tak z důvodů, které nenastaly na straně správy, je povinen nahradit správě výdaje připadající na práce již provedené i na jejich přípravu, pokud správa nemůže jejich výsledku jinak použít.
Použití nemovitostí ke zřízení účastnické stanice
(1) Před zřízením účastnické stanice nebo před jejím přeložením je zapotřebí, aby vlastník nebo uživatel budovy, ve které má být stanice zřízena nebo do které má být přeložena, dal písemné prohlášení, že dovolí, aby správa na jeho budově, uvnitř budovy nebo i na pozemku s budovou souvisícím umístila a ponechala všechna zařízení, jichž je třeba ke zřízení nebo přeložení účastnické stanice, jakož i ke stavbě, udržování a rozšiřování telefonní sítě. Prohlášení vlastníka nebo uživatele nemovitostí není nutné, je-li na nemovitosti již umístěno telekomunikační zařízení správy.
(2) Souhlas vlastníka nebo uživatele nemovitosti s umístěním zařízení na jeho budově nebo pozemku a k volnému přístupu orgánů správy k zařízení si opatří zájemce. Nedá-li vlastník nebo uživatel nemovitosti souhlas, vyvolá správa potřebné řízení u příslušného stavebního úřadu.
(3) Nemá-li zájemce právo nakládat volně s místností, v níž má být účastnická stanice zřízena, předloží také písemné svolení toho, kdo je k tomu oprávněn.
Odpovědnost účastníka a jeho povinnosti
(1) Účastník odpovídá podle obecně závazných právních předpisů za škodu, která správě vznikne na účastnickém zařízení a za jiné škody, které jí jako účastník způsobí.
(2) Účastník je povinen přesně označit správě skrytě vedená zařízení silnoproudá, plynovodní, vodovodní a jiná, jestliže o nich ví nebo může vědět.
(3) Účastník nesmí bez vědomí a schválení správy nic měnit (připojit ani odpojit) na technickém zařízení účastnické stanice. Otvírat nebo rozebírat přístroje není dovoleno.
(4) Účastník je povinen platit úhrady podle sazebníku, jakož i nahradit správě částky, o které byla zkrácena neoprávněným používáním účastnické stanice.
(5) Vzniknou-li na zařízení poruchy, je účastník povinen ohlásit je ihned příslušné ohlašovně poruch. Účastník je dále povinen ohlásit správě bez prodlení ztrátu nebo poškození zařízení.
(6) Účastník je povinen poskytnout svoji účastnickou telefonní stanici pro uskutečnění telefonního hovoru v případech, kdy je toho naléhavě třeba ke splnění povinnosti vyplývající ze zákona (např. k přivolání pomoci osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví vážné poruchy zdraví, k zamezení nebo zdolání požáru nebo jiné živelné pohromy nebo nehody).
(7) Účastník je povinen umožnit přístup k účastnickému zařízení a dovolit za dodatečnou úhradu výdajů s tím spojených jeho použití pracovníkům správy, kteří potřebují telefonní spojení při výkonu telekomunikační služby a řádně se prokáží.
(8) Kromě případů podle odstavců 6 a 7 mohou třetí osoby používat účastnické stanice jen se souhlasem účastníka.
(9) Účastník je povinen počínat si při hovorovém styku konaném z jeho stanice tak, aby možnost používat telefonní sítě k účelu, ke kterému je určena, nebyla omezována nad nezbytnou míru (je povinen např. hlásit se na zavolání bez zbytečného odkladu, představit se při zavolání svým jménem nebo číslem stanice, vyvolit číslo volané stanice ihned po zvednutí mikrotelefonu).
(10) Účastník telefonní stanice se spojovacím zařízením je povinen zajistit obsluhu zařízení dostatečným počtem odborně vyškolených sil (spojovatelek), které obdržely osvědčení správy. Spojovatelky jsou povinny se hlásit u 80 % volání do 5 sekund, u zbývajícího počtu volání do 20 sekund po zavolání.
(11) Volající a volaný v telefonním styku se sami navzájem přesvědčí o své totožnosti. Pracovníkům manipulační telefonní služby není dovoleno oznamovat volajícímu nebo volanému své jméno. Ve styku s uživateli telefonních služeb jsou pracovníci manipulační služby povinni se představovat číslem pracoviště.
(12) Účastník odpovídá též za to, že u jeho telefonní stanice nebude vyvěšován mikrotelefon, nebude ponecháván telefonní přístroj vypojený ze zásuvky, že stanice nebude zneužíváno a že účastnické zařízení nebude umístěno ve vlhkém, prašném nebo jinak nevhodném prostředí, pokud není pro takové prostředí zvlášť konstruováno. Má-li účastník u své telefonní stanice zapojeny paralelně dva telefonní přístroje, odpovídá za to, že k telefonnímu styku nebudou používány současně oba telefonní přístroje.
Hlavní účastnická stanice
(1) Hlavní účastnické stanice jsou připojovány k té telefonní ústředně, do jejíhož obvodu podle určení správy náležejí jako k ústředně pro ně příslušné. Správa je oprávněna v souvislosti s prováděnými úpravami telefonní sítě přepojit účastnickou stanici na jinou, nově příslušnou telefonní ústřednu. Hlavní účastnická stanice může být za podmínek stanovených správou vybavena vedlejším telefonním zařízením (§ 25 řádu). Je-li vybavena spojovacím zařízením (pobočková ústředna) nebo přepojovacím zařízením (zejména sekretářské soupravy) lze na ni připojit více vedlejších stanic.
(2) Správa může z provozních nebo technických důvodů připojit ve výjimečných případech hlavní účastnickou stanici na jinou než příslušnou ústřednu téhož MTO, případně na ústřednu jiného MTO. Připojení na ústřednu jiného MTO projedná správa s účastníkem předem.
Hlavní účastnická stanice může být ve výjimečných a odůvodněných případech připojena na nepříslušnou ústřednu i na žádost účastníka, pokud to dovolí technické a provozní možnosti správy. Při připojení na nepříslušnou ústřednu na žádost účastníka se vybírají sazby podle sazebníku (§ 3 sazebníku, jde-li o připojení na nepříslušnou ústřednu téhož MTO, § 5 sazebníku, jde-li o připojení na nepříslušnou ústřednu jiného MTO).
(3) Tam, kde je to účelné, zřizuje správa kromě hlavních účastnických stanic se samostatným připojením i hlavní telefonní stanice s přípojným vedením společným. Přitom správa dbá v mezích svých technických a provozních možností přání přihlašovatele. Sdružovací zařízení (koncentrátory) jsou součástmi telefonní ústředny a telefonní stanice na ně zapojené jsou proto stanicemi se samostatným přípojným vedením.
(4) Stanice se společným přípojným vedením jsou:
a) podvojné přípojky, kterými se připojují k ústředně dvě stanice jedním přípojným vedením, nebo
b) skupinové přípojky, kterými se připojuje k ústředně skupina až deseti stanic rovněž jedním přípojným vedením. V existujících již skupinách se stanice, které byly zrušeny neobnovují. Nové telefonní stanice se skupinovým zapojením se již nezřizují.
Takto připojené stanice jsou krátkými úseky samostatných vedení připojeny k zařízení, odkud počíná společné vedení k ústředně. Při podvojném nebo skupinovém zapojení mohou účastníci používat svých stanic k hovorům střídavě, bez vzájemného rušení nebo spoluposlechu hovorů, nemají však možnost vzájemného hovorového styku.
(5) Způsob stavby a průběh přípojného vedení vnějšího i vnitřního při zřízení stanice nebo pozdějších změnách určuje správa. Přihlédne-li při stavbě ke zvláštním přáním účastníka, uhradí účastník vyšší výlohy, které tím vzejdou.
(6) Přípojné vedení zřízené správou zůstává jejím majetkem, i když účastník zaplatil při zřízení stanice stanovené úhrady.
(7) Každá hlavní účastnická stanice obdrží přípojné číslo, které je uvedeno v telefonním seznamu. Je-li více hlavních účastnických stanic zapojeno v sérii, uvede se v telefonním seznamu jen první číslo série. Hlavní účastnické stanice zapojené do velkosérie mají společné přípojné číslo.
Úplné označení hlavní účastnické stanice se skládá z čísla nebo názvu UTO, ve kterém je stanice zapojena a jejího přípojného čísla, nebo je-li hlavní účastnická stanice v telefonním seznamu uvedena u ústředny, jejíž název není názvem UTO, z názvu ústředny a přípojného čísla.
Přípojné číslo a úplné označení hlavní účastnické stanice určuje správa a může je změnit, jestliže je to nutné. Na změnu správa účastníka předem upozorní. Účastník nemá nárok na náhradu škody, která mu změnou vznikla.
(8) Na žádost účastníka může správa přípojné číslo změnit, jsou-li k tomu závažné důvody, za úhradu podle sazebníku (§ 11 odst. 2).
(9) Sazby za zřízení a užívání hlavních účastnických stanic jsou uvedeny v sazebníku (§ 1, 3 a 5).
Vedlejší účastnická stanice
(1) Vedlejší účastnickou stanici lze zřídit jako vnitřní nebo vnější vzhledem ke stanici, k níž je připojena. Vnitřní vedlejší stanice je buď v téže budově jako stanice, k níž je připojena nebo je umístěna mimo tuto budovu, ale na pozemku téhož vlastníka, na kterém je hlavní stanice za předpokladu, že její přípojné vedení nevybočuje z hranic téhož pozemku, respektive pozemek je rozdělen pouze komunikací . Každá jiná vedlejší stanice je stanice vnější.
(2) Komunikací podle předchozího odstavce se rozumí pozemní komunikace , dráhy a vodní cesty. Vedlejší stanice podrží charakter stanice vnitřní, jestliže její přípojné vedení překračuje v celém svém průběhu jen jednu komunikaci nebo i více komunikací , jsou-li souběžné.
(3) Účastnická stanice, na kterou jsou připojeny vedlejší stanice, je přípojnou stanicí těchto vedlejších stanic. Vedlejší účastnické stanice nelze připojovat k hlavním stanicím zapojeným pomocí skupinových přípojek.
(4) Vnější vedlejší účastnickou stanici zřídí správa jen výjimečně, jestliže to je odůvodněno veřejným zájmem nebo závažnými důvody účastníka a není-li možno jeho potřebě vyhovět zřízením hlavní účastnické stanice.
(5) Požadavku na zřízení vnější vedlejší účastnické stanice v obvodu jiného místního telefonního obvodu, než do kterého patří její přípojná stanice, lze vyhovět jen výjimečně, jsou-li proto závažné důvody. Z hlediska úhrad se takové stanice posuzují jako propůjčené meziměstské telefonní okruhy (§ 29 sazebníku).
(6) Vnější vedlejší telefonní stanici nesmí účastník přenechat k trvalému používání třetím osobám a nesmí používat stanice ke zprostředkování zpráv pro třetí osoby.
(7) Pro způsob stavby přípojného vedení vnější vedlejší účastnické stanice platí stejná ustanovení jako pro zřízení přípojného vedení hlavní účastnické stanice (§ 18 odst. 5 řádu). Vnější přípojné vedení je majetkem správy, i když účastník zaplatil zřizovací náklady, vnitřní vedení je majetkem účastníka.
(8) Sazby za zřízení a za užívání vedlejší stanice jsou v sazebníku (§ 1 odst. 8 a § 4).
Přímé spojení
(1) Přímé spojení spojuje dvě účastnická přepojovací nebo spojovací zařízení a je buď vnitřní nebo vnější.
Vnitřní přímé spojení spojuje dvě zařízení v téže budově nebo na souvislém pozemku téhož vlastníka; vnější přímé spojení je to, jehož přípojné vedení překračuje cizí pozemek nebo veřejnou cestu. Pro posouzení, zda přímé spojení je vnitřní nebo vnější, platí ustanovení § 19 odst. 1 a 2 řádu.
(2) Vnější přímé spojení spojující dvě účastnická přepojovací nebo spojovací zařízení v různých místních telefonních obvodech se posuzuje jako propůjčený meziměstský okruh podle § 43 řádu.
(3) Pro způsob stavby přípojného vedení vnějšího přímého spojení platí stejná ustanovení jako pro zřízení přípojného vedení hlavní účastnické stanice (§ 18 odst. 5 řádu). Vnější přípojné vedení je majetkem správy, vnitřní vedení je majetkem účastníka.
(4) Sazby za zřízení a za užívání přímého spojení jsou v sazebníku (§ 1 odst. 8 a § 4).
Přímé spojení s meziměstskou ústřednou
(1) Pro přihlašování meziměstských hovorů a uskutečňování spojení pro tyto hovory a podle okolností i pro ostatní styk účastníka s meziměstskou telefonní ústřednou (dotaz apod.) zřizuje správa v odůvodněných případech, a pokud je to v technických a provozních možnostech správy, hlavní účastnické stanice spojené přímo s meziměstskou telefonní ústřednou.
(2) Označení přímého spojení s meziměstskou ústřednou v telefonním seznamu je upraveno v § 41 řádu.
(3) Sazby za zřízení a za užívání přímého spojení s meziměstskou ústřednou jsou v sazebníku (za zřízení § 1 odst. 3, za užívání § 3 odst. 7, jde-li o přímé spojení s meziměstskou ústřednou v rámci téhož MTO, resp. § 29 odst. 7, 8 a 9, jde-li o přímé spojení s meziměstskou ústřednou v jiném MTO).
Dočasná účastnická stanice
(1) Dočasnou účastnickou telefonní stanici zřizuje správa na předem sjednanou dobu, která však nesmí přesahovat dobu šesti měsíců ode dne zřízení stanice. Po uplynutí sjednané doby se stanice zruší.
(2) Žadatel o dočasnou stanici zaplatí za zřízení a zrušení stanice a za její užívání úhrady podle sazebníku (§ 1 odst. 7, § 3 odst. 6). Na tyto úhrady může správa vybrat zálohu.
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
ČÁST DRUHÁ
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 29a
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
ČÁST TŘETÍ
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 61
§ 62
§ 63
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 108/1982 Sb., kterou se vydává Telefonní řád |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 22.09.1982 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.1983 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0