Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 106/1978 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech
Platný
Účinnost od 22.03.1978
Zobrazeno prvních 200 z celkem 427 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
106
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 30. března 1978
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech
Dne 15. října 1976 byla v Ulánbátaru podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 20. února 1978.
Podle svého článku 90 Smlouva vstoupila v platnost dnem 22. března 1978.
Slovenské znění Smlouvy se vyhlašuje současně.*)
První náměstek ministra:
Krajčír v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech
Československá socialistická republika a Mongolská lidová republika vedeny vzájemným přáním upevňovat a nadále rozvíjet bratrské přátelství a spolupráci mezi národy obou zemí v oblasti právních vztahů, rozhodly se za účelem zabezpečení ochrany práv a zájmů státních občanů obou zemí uzavřít Smlouvu o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
prezident Československé socialistické republiky
prezident Československé socialistické republiky
Pavla Királyho,
ministra spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,
prezídium Velkého lidového churalu Mongolské lidové republiky
Donoyn Pureva,
ministra spravedlnosti Mongolské lidové republiky,
kteří se po výměně svých plných mocí, které shledali v náležité formě a úplném pořádku, dohodli na tomto:
OBECNÁ USTANOVENÍ
Právní ochrana
1. Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany svých osobních a majetkových práv jako její vlastní státní občané. Mohou se volně a bez překážek obracet na soudy a jiné orgány, do jejichž pravomoci patří občanské, rodinné a trestní věci, a jsou též oprávněni žádat o zahájení řízení k ochraně svých osobních a majetkových práv.
2. Státní občané jedné smluvní strany se mohou obracet na orgány druhé smluvní strany, do jejichž pravomoci patří občanské, rodinné a trestní věci, za stejných podmínek jako její vlastní státní občané.
3. Jestliže se příslušný orgán jedné smluvní strany uvedený v odstavci 1 tohoto článku dozví o tom, že se na jeho území nebo mimo jeho území nacházejí dědici nebo ti, kdož zanechali závěť, uvědomí o tom příslušný orgán druhé smluvní strany.
4. Jestliže státní občan jedné smluvní strany zemře na území země, jejímž je státním občanem, a jestliže dědicem je státní občan druhé smluvní strany, příslušný orgán uvědomí o tom podle odstavce 1 tohoto článku diplomatickou misi nebo konzulární orgán druhé smluvní strany.
Právní pomoc
Příslušné orgány obou smluvních stran si poskytují vzájemně právní pomoc v občanských, rodinných a trestních věcech.
Rozsah právní pomoci
1. Právní pomocí se rozumí provedení určitých procesních úkonů, zejména: provedení odnětí a prohlídky předmětů, zabavení majetku, zasílání a vydávání věcných důkazů, výslech stran, účastníků řízení, svědků a znalců, osob podezřelých a obviněných, sepisování a doručování písemností a provedení dožádání.
2. Ústřední orgány obou smluvních stran si na požádání poskytují pomoc při zjišťování pobytu osob nacházejících se na území jejich státu, jestliže je to zapotřebí k uplatnění práv nebo plnění povinností jejich státních občanů.
Způsob styku
1. Příslušné orgány smluvních stran udržují vzájemné styky prostřednictvím svých ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví jinak.
2. Příslušné orgány ve smyslu této smlouvy jsou soudy, prokuratury a státní notářství.
3. Ústřední orgány ve smyslu této smlouvy jsou ze strany Československé socialistické republiky: Generální prokuratura Československé socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; ze strany Mongolské lidové republiky: Státní prokuratura Mongolské lidové republiky a ministerstvo spravedlnosti Mongolské lidové republiky.
Pro poskytování informací podle článku 12 této smlouvy je ústředním orgánem i Nejvyšší soud Československé socialistické republiky a Nejvyšší soud Mongolské lidové republiky.
Používání jazyků při právní pomoci
Při vzájemných stycích podle této smlouvy používají orgány smluvních stran jazyk vlastní nebo ruský. Avšak k písemnostem přiloženým k žádosti o poskytnutí právní pomoci a vyhotoveným v jazyku dožadující smluvní strany musí být připojen překlad do ruského jazyka nebo do jazyka dožádané smluvní strany.
Obsah dožádání o právní pomoc
1. Dožádání o poskytnutí právní pomoci (dále jen „dožádání“) musí obsahovat název dožadujícího orgánu, název dožádaného orgánu, označení věci, v níž se žádá o právní pomoc, příjmení a jména účastníků nebo obviněných, jejich státní příslušnost, zaměstnání, bydliště nebo pobyt, jména a příjmení a bydliště jejich zmocněných zástupců, nutné údaje o podstatě dožádání a v trestních věcech i popis a označení trestného činu a podle možnosti místo, data narození, jména a příjmení rodičů obviněného.
2. Dožádání a zasílané písemnosti musí být opatřeny podpisem a úředním razítkem příslušného orgánu.
3. Dožádání se vyhotovují v souladu s právním řádem dožadující smluvní strany.
4. Při dožádání mohou smluvní strany použít formulářů, jejichž znění bude navzájem dohodnuto.
Způsob vyřízení dožádání
1. Dožádání se vyřizují podle právního řádu smluvní strany, jíž je dožádání adresováno. Na žádost dožadujícího orgánu, pokud to není v rozporu s právním řádem dožádané smluvní strany, může být zachován takový postup a forma vyřízení dožádání, jak je v dožádání uvedeno.
2. Jestliže orgán, jemuž je dožádání adresováno, není příslušný k jeho vyřízení, postoupí ho příslušnému orgánu.
3. Dožádaný orgán uvědomí dožadující orgán o čase a místě vyřízení dožádání.
4. Jestliže osoba označená v dožádání nežije na uvedené adrese, učiní dožádaný orgán z vlastní iniciativy opatření nutná ke zjištění adresy.
5. Jestliže dožádání o poskytnutí právní pomoci nelze vyhovět, dožádaný orgán o tom uvědomí dožadující orgán a oznámí mu i důvody, pro něž nebylo možno dožádání vyhovět.
Dožádání o doručení písemností
1. Při vyřizování dožádání o doručení písemností postupuje dožádaný orgán ve smyslu článku 7 této smlouvy podle právního řádu svého státu.
2. Jestliže k doručovaným písemnostem není přiložen překlad do ruského jazyka nebo do jazyka dožádané smluvní strany, orgán, jemuž je dožádání adresováno, odevzdá písemnosti příjemci, je-li ochoten je dobrovolně přijmout.
3. Ověření překladu provede státní orgán, diplomatická mise nebo konzulární úřad jedné ze smluvních stran nebo úřední tlumočník.
4. Doručení písemností se potvrzuje v doručence, v níž je třeba uvést datum doručení, podpis příjemce i doručovatele a též razítko doručujícího orgánu. Doručení písemností může být potvrzeno úředním osvědčením orgánu, z něhož je zřejmé, kdy a jakým způsobem byla písemnost doručena.
Doručování vlastním státním občanům
1. Smluvní strany jsou oprávněny doručovat písemnosti prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů vlastním státním občanům, jestliže žijí na území druhé smluvní strany.
2. Při doručování písemností podle odstavce 1 tohoto článku nelze použít žádných donucovacích prostředků.
Ochrana svědků a znalců
1. Svědek nebo znalec, který se dostavil na předvolání orgánu druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství, brán k trestní odpovědnosti, vzat do vazby nebo trestně stíhán pro trestný čin , který spáchal před překročením státních hranic této smluvní strany. Stejně tak nesmí být takové osoby trestně stíhány nebo vězněny v souvislosti s jejich výslechem jako svědků nebo znalců nebo v souvislosti s trestným činem , který též byl předmětem soudního řízení.
2. Svědek nebo znalec ztrácí ochranu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany, ač takovou možnost měl, do 7 dnů, počínajíc dnem, kdy ho dožadující orgán uvědomil, že jeho přítomnosti není více třeba. Do této lhůty se nepočítá doba, v jejímž průběhu svědek nebo znalec nemohl bez své viny opustit území smluvní strany.
3. Předvolané osoby mají právo žádat náhradu cestovních nákladů, nákladů pobytu v zahraničí a ušlý výdělek a znalec má mimo to právo na odměnu za znalecký posudek. V předvolání je nutno uvést, na jaké náhrady mají tyto osoby nárok, a na jejich žádost jim bude poskytnuta záloha na úhradu stanovených výdajů.
4. Osoby předvolané k orgánu nejsou povinny předvolání vyhovět. V předvolání nelze použít pohrůžky donucení pro případ, jestliže osoba k orgánu předvolaná předvolání nevyhoví.
Náklady právní pomoci
1. Dožádaná smluvní strana nebude požadovat náhradu nákladů za poskytnutí právní pomoci. Smluvní strany nesou samy všechny náklady, jež vznikly při poskytování právní pomoci na jejich území, zejména též náklady, které vznikly při opatřování důkazů.
2. Dožádaný orgán uvědomí dožadující orgán o výši vzniklých nákladů. Jestliže dožadující orgán vymůže úhradu těchto nákladů od osoby, která je povinna je uhradit, připadnou získané náklady ve prospěch smluvní strany, která je vymohla.
Právní informace
Ústřední orgány obou smluvních stran si na požádání navzájem poskytují informace týkající se právních předpisů svých států, které platí nebo platily na jejich území, o právních otázkách a informace o výkladu právních předpisů jejich příslušnými orgány.
Odmítnutí poskytnutí právní pomoci
Právní pomoc lze odmítnout, jestliže by jejím poskytnutím byla narušena svrchovanost nebo bezpečnost dožádané smluvní strany.
Právnické osoby
Ustanovení této smlouvy se vztahují obdobně i na právnické osoby.
Používání listin
1. Listiny vyhotovené nebo ověřené soudem nebo jiným příslušným orgánem na území jedné smluvní strany, opatřené podpisem a úředním razítkem, nevyžadují dalšího ověření za účelem jejich použití soudy nebo jinými orgány druhé smluvní strany.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje i na listiny, na nichž byly ověřeny podpisy podle předpisů jedné ze smluvních stran.
3. Listiny vyhotovené na území jedné smluvní strany jsou považovány za oficiální listiny a jsou právoplatné i na území druhé smluvní strany jako její vlastní listiny.
OBČANSKÉ A RODINNÉ VĚCI
Osobní stav
Způsobilost k právním úkonům
1. Způsobilost fyzické osoby k právním úkonům se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž je státním občanem.
2. Způsobilost právnické osoby k právním úkonům se řídí právním řádem smluvní strany, podle kterého byla právnická osoba zřízena.
Omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům
1. K omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům je příslušný soud smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba, o jejíž způsobilosti má být rozhodnuto, pokud tato smlouva nestanoví jinak. Jestliže soud jedné smluvní strany zjistí, že u státního občana druhé smluvní strany, který se zdržuje na jejím území, jsou důvody k omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, uvědomí o tom příslušný soud druhé smluvní strany. To platí i v tom případě, jestliže soud učiní dočasná opatření potřebná k ochraně této osoby a jejího majetku.
2. Pokud soud druhé smluvní strany, jemuž byly oznámeny skutečnosti uvedené v odstavci 1, nezahájí do tří měsíců potřebné řízení nebo pokud se v této lhůtě nevyjádří, uskuteční řízení o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům soud té smluvní strany, na jejímž území tato osoba žije.
V takovém případě lze rozhodnutí o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům vyslovit jen z důvodů stanovených právními řády obou smluvních stran, a bude zasláno příslušnému soudu druhé smluvní strany.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se použijí obdobně i při vrácení nebo změně způsobilosti k právním úkonům.
Prohlášení osoby za nezvěstnou, prohlášení za mrtvého a důkaz smrti
1. K prohlášení osoby za nezvěstnou nebo mrtvou a ke stanovení důkazu smrti jsou příslušné orgány smluvní strany, jejímž státním občanem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv ještě žila.
2. Orgán jedné smluvní strany může prohlásit státního občana druhé smluvní strany za mrtvého
a) na návrh osoby, která hodlá uplatnit nárok vyplývající z dědického nebo manželského majetkového práva k nemovitosti nezvěstného, která se nalézá na území smluvní strany, jejíž orgán uskutečňuje řízení,
b) na návrh manžela nezvěstné osoby, který v době podání návrhu žije na území druhé smluvní strany, jejíž orgán uskutečňuje řízení.
3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 postupují orgány smluvních stran podle právního řádu toho státu, jehož státním občanem byla výše uvedená osoba v době, kdy podle posledních zpráv ještě žila.
Věci rodinné
Uzavření manželství
1. Způsobilost uzavřít manželství se řídí u každé osoby, která hodlá uzavřít manželství, právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem příslušná osoba je.
2. Forma uzavření manželství se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá. K platnosti manželství mezi státními občany smluvních stran se vždy požaduje, aby byl zachován jejich vlastní právní řád.
Osobní a majetkové vztahy manželů
1. Mají-li oba manželé totéž státní občanství, řídí se jejich osobní i majetkoprávní vztahy právním řádem té smluvní strany, jejímiž státními občany jsou.
2. Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkoprávní vztahy právním řádem té smluvní strany, jejímiž státními občany byli současně oba manželé naposledy.
3. Jestliže manželé nemají a nikdy neměli státní občanství téže smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území mají nebo naposledy měli společné bydliště.
1. Rozhodovat ve věcech týkajících se osobních a majetkoprávních vztahů manželů je příslušný soud té smluvní strany, jejímiž státními občany manželé jsou. Pokud manželé mají v době soudního řízení bydliště na území druhé smluvní strany, je na jejich návrh příslušný i soud této smluvní strany.
3. Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, je ve věcech týkajících se osobních a majetkoprávních vztahů manželů příslušný soud té smluvní strany, na jejímž území mají nebo naposledy měli společné bydliště; nemají-li nebo neměli-li takové bydliště, je v těchto otázkách příslušný soud smluvní strany, jejímž státním občanem je odpůrce.
Zrušení manželství
1. Při zrušení manželství se postupuje podle právního řádu smluvní strany, jejímiž státními občany byli manželé v době podání návrhu.
2. Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, postupuje soud, u něhož se řízení provádí, podle právního řádu svého státu.
1. K řízení o zrušení manželství v případě uvedeném v článku 22 odstavci 1 této smlouvy je příslušný soud té smluvní strany, jejímiž státními občany byli manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu měli oba manželé své bydliště na území druhé smluvní strany, je i soud této smluvní strany příslušný jednat ve věci zrušení manželství.
2. K řízení o zrušení manželství v případě uvedeném v článku 22 odstavci 2 této smlouvy je příslušný soud té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé své bydliště. Jestliže jeden z manželů má své bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou ke zrušení manželství příslušné soudy obou smluvních stran.
Prohlášení manželství za neplatné
Výživné
Povinnost platit výživné mezi osobami, jejichž manželství bylo zrušeno nebo prohlášeno za neplatné, se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba povinná platit výživné. K tomu je příslušný soud té smluvní strany, na jejímž území má bydliště osoba, která je povinna platit výživné.
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
1. Ve věcech určení otcovství (zjištění a popření) je příslušný soud smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě. Jestliže navrhovatel i odpůrce mají bydliště na území téže smluvní strany, je k řízení příslušný soud této smluvní strany.
2. Určení otcovství (zjištění a popření) se řídí právním řádem té smluvní strany, jejíhož státního občanství nabylo dítě narozením.
3. Formě předepsané k uznání otcovství je vyhověno i v tom případě, jestliže se rozhodovalo v souladu s právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo k uznání.
1. Právní vztahy mezi rodiči a dětmi, jakož i právní vztahy mezi dítětem narozeným mimo manželství a jeho rodiči se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě.
2. Ve věcech právních vztahů uvedených v odstavci 1 tohoto článku je příslušný rozhodovat jak soud smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě, tak i soud smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště nebo pobyt.
1. Pokud tato smlouva nestanoví jinak, je ve věcech výchovy a výživy nezletilých dětí a v jiných věcech s tím souvisících příslušný soud té smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě. Soud jedné smluvní strany je příslušný jednat ve věci výživy nezletilých dětí, které jsou státními občany druhé smluvní strany, jestliže se nárok na výživné uplatňuje proti státním občanům této smluvní strany.
2. V neodkladných případech může učinit dočasně potřebná opatření na ochranu osobnosti dítěte a jeho majetku soud druhé smluvní strany, na jejímž území dítě žije.
3. Jestliže soud, jemuž byla podána zpráva podle odstavce 2 tohoto článku nezačne do tří měsíců ve věci jednat, zahájí takového řízení soud smluvní strany, na jejímž území dítě žije. Své rozhodnutí oznámí soud příslušnému soudu té smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě.
4. Vztahy mezi rodiči a dětmi uvedené v odstavci 1 tohoto článku se řídí právním řádem té smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě.
Osvojení
1. Osvojení nebo jeho zrušení se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem je osvojitel v době osvojení nebo jeho zrušení.
2. Jestliže je dítě státním občanem druhé smluvní strany, je nutno při osvojení nebo jeho zrušení opatřit prohlášení o souhlasu dítěte, pokud se to vyžaduje podle právních předpisů smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě. Kromě toho je nutno opatřit souhlas zákonného zástupce dítěte a příslušného státního orgánu druhé smluvní strany.
3. Je-li dítě osvojováno manželi, z nichž jeden je státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, je nutno osvojení nebo jeho zrušení provést v souladu s právním řádem obou smluvních stran.
1. K řízení o osvojení nebo o jeho zrušení jsou příslušné orgány smluvní strany, jejímž státním občanem je osvojitel v době osvojení nebo jeho zrušení.
2. V případě uvedeném v čl. 29 odst. 3 je příslušný orgán té smluvní strany, na jejímž území osvojitelé mají nebo měli naposledy společné bydliště nebo pobyt.
Poručenství a opatrovnictví
1. Zřízení nebo zrušení poručenství a opatrovnictví se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž státními občany jsou osoby, nad nimiž se zřizuje poručenství nebo opatrovnictví (dále jen „opatrovanci“).
2. Právní vztahy mezi poručníkem nebo opatrovníkem a opatrovancem jsou stanoveny právním řádem smluvní strany, jejíž orgán stanovil poručníka nebo opatrovníka.
3. Povinnost přijmout funkci poručníka nebo opatrovníka se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem je poručník nebo opatrovník.
4. Jednat ve věcech podle tohoto článku náleží orgánům příslušným podle místa bydliště osoby, nad níž se zřizuje poručenství nebo opatrovnictví.
1. Pokud tato smlouva nestanoví jinak, je příslušný rozhodovat o zřízení a zrušení poručenství nebo opatrovnictví orgán smluvní strany, jejímž státním občanem je opatrovanec.
2. Rozhodnutí o zřízení a zrušení poručenství nebo opatrovnictví vydané orgány jedné smluvní strany, pokud se týkají jejích vlastních státních občanů, mají právní platnost i na území druhé smluvní strany.
1. Je-li třeba provést na území smluvní strany nezbytná opatření na ochranu zájmů státního občana druhé smluvní strany, který má bydliště nebo majetek na území prvé smluvní strany, je příslušný orgán této smluvní strany povinen neprodleně o tom uvědomit diplomatickou misi nebo konzulární úřad druhé smluvní strany.
2. V neodkladných případech může příslušný orgán sám provést předběžná opatření podle svého právního řádu, o čemž neprodleně uvědomí diplomatickou misi nebo konzulární úřad druhé smluvní strany. Předběžná opatření mají platnost potud, pokud příslušný orgán druhé smluvní strany nerozhodne jinak, o čemž uvědomí orgán, který provedl předběžná opatření.
1. Soud smluvní strany příslušný podle článku 32 odst. 1 této smlouvy může přenést poručenství nebo opatrovnictví na orgán druhé smluvní strany, má-li opatrovanec na území této smluvní strany své bydliště nebo pobyt nebo majetek. Přenesení poručenství nebo opatrovnictví nabývá účinnosti tehdy, když dožádaný orgán převezme sám poručenství nebo opatrovnictví a uvědomí o tom dožadující orgán.
2. Orgán smluvní strany, který podle odstavce 1 tohoto článku převzal poručenství nebo opatrovnictví, je vede podle právního řádu svého státu. Není však oprávněn rozhodovat o otázkách týkajících se osobního stavu opatrovance.
VĚCI MAJETKOVÉ
1. Forma právních úkonů se řídí právním řádem, kterým se řídí samotný právní úkon, avšak stačí, postupuje-li se podle právních předpisů platných v místě, v němž k právnímu úkonu došlo.
2. Forma právních úkonů týkajících se nemovitosti se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost je.
1. Smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků.
2. Závazky z protiprávních úkonů a jiných událostí, které podle zákona zakládají odpovědnost, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k úkonu nebo nastala jiná událost.
1. K jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce.
2. Účastníci závazkového právního vztahu se mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v čl. 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů.
DĚDĚNÍ
Zásada rovnosti
1. Státní občané jedné smluvní strany mohou nabývat majetek a práva na území druhé smluvní strany děděním ze zákona nebo ze závěti za stejných podmínek a v takovém rozsahu jako vlastní státní občané.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 106/1978 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 15.09.1978 |
|---|---|
| Účinnost od | 22.03.1978 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0