19 C 244/2020

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 11 354 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, sídlem [adresa], [IČO], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, přenechala žalovanému 7 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 980 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši
2 800 Kč a úhradu za účast žalovaného na životním pojištění ve výši 174 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaný splnil jen zčásti do výše 1 000 Kč, a je proto povinen zaplatit 11 354 Kč, z toho 7 000 Kč na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, 236, 40 Kč na úroku, 1 400 Kč na odměně
za administrativní činnost, 2 558, 60 Kč na poplatku za výběr v hotovosti a 159 Kč na úhradě za účast na životním pojištění. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 23, 72 % p.a. z částky 7 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 6 138, 87 Kč, a ve výši 23, 72 % p.a. z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 7 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 2 072, 43 Kč, a dále
od [datum] do zaplacení. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, zanikla dne [datum] výmazem z obchodního rejstříku v důsledku fúze sloučením s [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), sídlem [adresa], [IČO], která se tak stala jejím všeobecným právním nástupcem. [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), pohledávky za žalovaným založené uzavřenou smlouvou o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne 7. 5 2020 však žalovaný odpovídající dluh nesplnil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nabídl [právnická osoba] Credit International, SE, sídlem [adresa], [IČO], uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému 7 000 Kč. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl,
že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši 28 900 Kč. Další příjmy osob v rodinné domácnosti činily 17 000 Kč. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném ve výši 1 500 Kč, v ceně za služby elektronických komunikací ve výši 200 Kč
a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši 3 700 Kč. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, vyúčtování mzdy a nájemní smlouvu.
4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, jako zapůjčitelka uzavřela dne
[datum] se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, žalovanému přenechala 7 000 Kč a žalovaný se zavázal je [právnická osoba] Credit International, SE, vrátit a zaplatit úrok ve výši 980 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 2 800 Kč a úhradu za účast žalovaného
na životním pojištění ve výši 174 Kč, celkem tedy 12 354 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky.
5. Ze smluvních podmínek, na které odkazovala uzavřená smlouva o zápůjčce, soud zjistil,
že v případě prodlení žalovaného se splněním jeho dluhu založeného smlouvou o zápůjčce mohla [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, žádat splnění dluhu jako celku (čl. 8 odst. 8.1 písm. a) obchodních podmínek).
6. Z úplného výpisu [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), z obchodního rejstříku soud zjistil, že ke dni [datum]
na [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), přešlo jmění zanikající [právnická osoba] Credit International, SE, a to v důsledku fúze sloučením.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), postoupila žalobkyni soubor pohledávek založených smlouvami
o zápůjčce, mezi nimi též pohledávky, které měla založit smlouva o zápůjčce uzavřená dne
[datum] mezi [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, a žalovaným (čl. I odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala dnem uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. II. odst. 1 a 2 smlouvy
o postoupení pohledávek).
8. Z oznámení [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), žalovanému oznámila postoupení pohledávky založené smlouvou o zápůjčce, kterou [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, dne [datum] uzavřela
se žalovaným, žalobkyni a vyzvala jej k jejímu splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum], jak soud zjistil z poštovního podacího archu z téhož dne.
9. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci,
a to ve lhůtě do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.
10. Žalovaný jako vydlužitel tedy uzavřel dne [datum] s [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, přenechala žalovanému 7 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit úrok ve výši 980 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši
2 800 Kč a úhradu za účast žalovaného na životním pojištění ve výši 174 Kč, celkem tedy
12 354 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, dne
[datum] zanikla výmazem z obchodního rejstříku a její všeobecnou právní nástupkyní se stala [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE). [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), postoupila žalobkyni pohledávky založené podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum]
se žalovaným, a postoupení oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne [datum].
11. Z listiny označené za zařazení žalovaného do pojistného programu ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.
12. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
14. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.
15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných
i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je
po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
16. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
17. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to,
že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.
18. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).
19. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídce žalovaného na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které
o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.
20. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažené v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě)
a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
21. Mimoto nelze přehlédnout, že se právní předchůdkyně žalobkyně co do údajů o výdajích žalovaného, s výjimkou nájemného, spokojila jen s prohlášením žalovaného. Bez těchto údajů přitom právní předchůdkyně žalobkyně sotva mohla usoudit na schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr.
22. I z těchto důvodů nelze uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost
před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
23. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.
24. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
25. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.
26. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
28. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
29. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
30. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
31. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).
32. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).
33. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
34. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
35. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
36. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
37. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
38. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
39. Podle § 174 odst. 1 o.z. přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy.
40. Podle § 178 odst. 1 o.z. fúze se děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Sloučení nebo splynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele.
41. Podle § 178 odst. 2 o.z. při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva
a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako
na nástupnickou právnickou osobu.
42. Podle § 185 o.z. právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu
z veřejného rejstříku.
43. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
44. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
45. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum],
tj. ve výši 7 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 1 000 Kč), jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku
na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6 000 Kč na jistině (7 000 Kč – 1 000 Kč). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [příjmení] [jméno], SE (po změně obchodní firmy [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.
46. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických
a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalovaném úroku z prodlení jen ve výši
8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).
47. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok, odměnu„ administrativní činnost“ ani úhradu za účast žalovaného na životním pojištění.
48. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanou listinou, která obsahuje přehled částečných plnění žalovaného. Taková listina není způsobilá prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony, tj. 58krát v místě bydliště žalovaného přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listiny, které se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tato listina obsahuje, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalovaného měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byla uzavřená smlouva o zápůjčce platná – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalovaného inkasní úkony. Není tedy dobře možné z této listiny usoudit, zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z ní ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalovaného stalo v důsledku inkasního úkonu právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaný plnil jinak. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.
49. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.
50. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující 6 000 Kč s příslušenstvím, tj. co do 13 565, 30 Kč s úrokem ve výši 23, 72 % p.a. z částky
7 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení.
51. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
52. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 31 %
a žalovaný v rozsahu 69 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku
na zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 13 565, 30 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 38 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.