13 C 24/2024-171

1.Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 23. 1. 2024, doplněnou dne 17. 3. 2025, domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni dopisem žalované označené datem 20. 11. 2013, je neplatné. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, pracovní smlouvu, na základě které vykonávala žalovaná pro žalobkyni od , datum, práci na pozici telefonistka pro německý trh s tím, že výše a způsob odměňování byl řešen samostatným mzdovým výměrem ze dne , datum, . Dopisem označeným datem 20. 11. 2013 (pravděpodobně správně 20. 11. 2023) žalovaná okamžitě zrušila s žalobkyní pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) s odůvodněním, že jí nebyla vyplacena část mzdy za měsíc září 2023, když jí byla vyplacena pouze částka 19.917 Kč hrubého, ačkoliv jí měla být vyplacena mzda ve výši 35.000 Kč hrubého a žalobkyně se tak dle žalované měla dostat do prodlení s výplatou mzdy delšího než 15 dní. Žalobkyně však dle svého názoru žalované vyplatila mzdu, na kterou jí vznikl nárok, a to ve výplatním termínu a ve správné výši. Vytýkacím dopisem ze dne 1. 11. 2023 byla žalovaná upozorněna na nedostatky ve výkonu práce spočívající ve sjednání velmi malého množství schůzek odpovídajících zadání zaměstnavatele a byla vyzvána k okamžité nápravě a sdělení, z jakého důvodu nejsou cíle plněny a jaké tomu případně brání překážky. Mzdovým výměrem ze dne 12. 9. 2023 platným od 13. 9. 2023 došlo ke změně mzdového výměru žalované, tento je možno koncipovat jako úkolový. Tento mzdový výměr pak žalovaná odmítla před svědky převzít (jak tvrdila žalobkyně v žalobě ze dne 23.1.2024), resp. jí byl doručen formou v souladu se zákoníkem práce osobně jiným pracovníkem žalobkyně na dresu bydliště žalované (jak tvrdila žalobkyně u ústního jednání a v doplnění žaloby z 17.3.2025). Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že žalovaná do své tvrzené mzdy ve výši 35.000 Kč započítává i částku 10.000 Kč měsíčně, která jí byla po určitý čas vyplácena zcela jiným subjektem sídlícím na jiné adrese na základě Dohody o provedení práce ze dne , datum, . Žalobkyně tedy považuje okamžité zrušení pracovní poměru žalovanou za neplatné.

2.Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemným podáním ze dne 11. 3. 2024 tak, že s žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný žalobou v plném rozsahu neuznává. Žalovaná uvedla, že u žalobkyně byla zaměstnána nikoliv pouze na základě pracovní smlouvy s datem , datum, , na základě které jí náležela měsíční odměna ve výši 25.000 Kč, avšak též na základě dohody o provedení práce ze dne , datum, , na základě které jí náležela měsíční odměna ve výši 10.000 Kč. Tyto smlouvy byly sice uzavřeny s dvěma společnostmi (pracovní smlouva s žalobkyní, dohoda o provedení práce se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, ), nicméně za obě tyto společnosti jednal jednatel pan , jméno FO, či jednatelka , jméno FO, . Z jednání těchto jednatelů poté bylo zřejmé, že nerozlišují mezi vícero právními subjekty ze stejné skupiny s téměř totožným názvem a žalovaná nabyla přesvědčení, že je zaměstnána u jedné společnosti , Anonymizováno, . Na základě pracovní smlouvy i dohody o provedení práce žalovaná prováděla prakticky totožnou práci, a to i na totožném pracovním počítači, který převzala od jednatele žalobkyně a práci vykonávala výhradně z domova. Práce v rámci obou těchto smluv jí byla zadávána stejným subjektem, a to jednatelem , jméno FO, . Žalovaná poté rozporuje, že by odmítla, dokonce před svědky, převzít mzdový výměr s datem 12. 9. 2023, když tento nebyl žalované doručen v souladu s § 334 ZP a proto nemohl vyvolat žalobkyní zamýšlené právní účinky. Vedle absence doručení tohoto výměru také žalovaná tvrdí neplatnost a neúčinnost tohoto mzdového výměru, když tímto by se jednostranně změnil způsob odměňování z hodinové mzdy na úkolovou, a to bez zohlednění minimální mzdy v rozsahu zaručené mzdy dle nařízení vlády o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy; dále považuje za nepřípustné, aby mzdový výměr změnil výši ohodnocení zaměstnance zpětně. Žalovaná také uvedla, že takovýto nový mzdový výměr byl určen pouze jí, a nikoliv všem zaměstnancům žalobkyně na stejné pozici, a proto se žalobkyně svým jednáním zjevně dopustila diskriminačního jednání.

3.U ústního jednání účastníci prohlásili za nesporné následující skutečnosti:- Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena pracovní smlouva, na základě které byla žalovaná zaměstnána u žalobkyně jako telefonistka pro německý trh, když její mzda byla řešena samostatným mzdovým výměrem ze dne , datum, , ve kterém bylo uvedeno, že základní hrubá měsíční mzda činí 25.000 Kč.- Dne 20. 11. 2023 bylo žalobkyni ze strany žalované doručeno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacení sjednané mzdy do 15 dnů od uplynutí doby splatnosti v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) ZP.- Žalobkyni ani žalovaná nemají zájem na dalším zaměstnávání žalované.- Dne , datum, uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , dohodu o provedení práce na pozici telefonistka pro německý trh za odměnu 10.000 Kč měsíčně.

4.Dále soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti.- Z okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem včetně dodejky a online sledování zásilky soud zjistil, že žalovaná podáním ze dne 20. 11. 2023 okamžitě zrušila pracovní poměr u žalobkyně z důvodu nevyplacení mzdy za měsíc září 2023, přičemž tato jí až do konce srpna 2023 byla vyplácena ve výši 35.000 Kč hrubého a za měsíc září 2023 jí byla vyplacena pouze ve výši 19.917 Kč. Žalovaná v tomto dokumentu rozporovala platnost nového platebního výměru ze dne 12. 9. 2023, když namítala, že tento nebyl podepsán uznávaným elektronickým podpisem, nebyl jí doručen do vlastních rukou a neměl vůči ní proto žádné následky. Platební výměr navíc nerespektuje výši zaručené mzdy a zásadu spravedlivého odměňování zaměstnanců. Dále žalovaná vyzvala žalobkyni k vyplacení dvou průměrných měsíčních výdělků ve výši 70.000 Kč, a to v souladu s § 56 odst. 2 ZP. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne 23. 11. 2023.- Ze mzdového výměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalované náležela za vykonanou práci na základě pracovní smlouvy ze dne 8. 4. 2023 základní hrubá měsíční mzda ve výši 25.000 Kč, mzdový výměr je podepsán zástupcem žalobkyně i žalovanou.- Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci uzavřeli tohoto dne pracovní smlouvu, na základě které měla žalovaná vykonávat pro žalobkyni práci na pozici telefonistka pro německý trh s náplní práce aktivní telemarketing, sjednávání schůzek, tvorba tabulek, databází a evidencí, vyhledávání informací podle zadání a podobné práce podle zadání zaměstnavatele. Datum nástupu do práce byl sjednán na dne , datum, , pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do , datum, s tříměsíční zkušební dobou a rozsahem týdenní pracovní doby 40 hodin. V článku III. si účastníci ohledně mzdy sjednali, že výše a způsob odměňování je řešen samostatným mzdovým výměrem a byla splatná pozadu za měsíční období, k 25. dni následujícího měsíce.- Z vytýkacího dopisu ze dne 1. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zastoupená , jméno FO, tohoto dne sepsala listinu nazvanou „Vytýkací dopis“, ve které žalované sděluje, že jí mzdovým výměrem z 12.9.2023 byla stanovena povinnost sjednat alespoň 4 schůzky týdně, tj. alespoň 16 schůzek měsíčně, a za měsíc říjen 12 schůzek (s ohledem na pracovní neschopnost). Žalovaná neupozornila na překážky v práci, kontrolou však bylo zjištěno, že za měsíc září žalovaná sjednala pouze 2 schůzky odpovídající zadání a splnila tak požadované výsledky pouze z 12,5 %. Za říjen pak sjednala pouze 3 schůzky odpovídající zadání a splnila požadované výsledky pouze z 25 %. Žalobkyně vyzvala žalovanou k nápravě a sdělení ve lhůtě do 7 dnů, z jakého důvodu neplní své cíle a jaké jsou její překážky v práci. Listina není podepsána.- Ze mzdového výměru ze dne 12. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně (zastoupená jednatelem , jméno FO, ) mění s platností od 13.9.2023 mzdový výměr tak, že pokud zaměstnanec splní zadané cíle – tj. v rámci pracovního úvazku sjednat v Německu pro obchodního manažera alespoň 4 obchodní schůzky týdně, přičemž za úspěšně sjednanou schůzku se považuje tak, která bude skutečně realizována a současně bude klient poptávat 4 a více nekvalifikovaných pracovníků (opakovaná schůzka se stejným klientem se započítává pouze jednou) – bude zaměstnanci vyplacena hrubá mzda 25.

000.Pokud zaměstnanec domluví menší počet schůzek, bude jeho mzda úměrně snížena podle procenta úspěšnosti, pokud bude domluven větší počet schůzek, bude mzda úměrně navýšena. Následují příklady výpočtu mzdy podle tohoto mzdového výměru. Pracovní výměr není podepsán žalobkyní, ani žalovanou, a je platný od 13. 9. 2023.- Z dopisu adresovaného žalované ze dne 17. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k věcnému vyřešení jejich sporu a k uzavření písemné dohody, přičemž pokud k tomuto nedojde, podá k soudu žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru, neboť odmítá žalované hradit požadovanou částku 70.000 Kč. Dále žalobkyně uvádí, že mzdový výměr z 12.9.2023 se žalobkyně pokoušela doručit osobně ve své provozovně, čímž postupovala v souladu s ust. § 334 ZP, žalovaná však svým jednáním odmítla písemnost převzít a nastala tak ve smyslu § 334 odst. 3 ZP fikce doručení. Písemnost byla následně zaslána žalované na vědomí e-mailem.- Z dohody o provedení práce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO: , Anonymizováno, , sídlem , adresa, , dohodu o provedení práce, na základě které se zavázala pro tuto společnost vykonávat práci na pozici telefonistka pro německý trh s náplní práce aktivní telemarketing, sjednávání schůzek, tvorba tabulek, databází a evidencí, vyhledávání informací podle zadání a podobné práce podle zadání zaměstnavatele, a to v rozsahu 300 hodin za rok. V dohodě byla sjednána odměna 10.000 Kč měsíčně, která byla splatná pozadu za měsíční období, k 25. dni následujícího měsíce.- Z částečného výpisu platných údajů z rejstříku evidence skutečných majitelů ohledně společnosti , právnická osoba, , , právnická osoba, a žalobkyně soud zjistil, že skutečnými majiteli všech těchto společností jsou shodně , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, , , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , a , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, .- Z předávacího protokolu ze dne 1. 4. 2023 soud zjistil, že žalované byl dne 1. 4. 2023 společností , právnická osoba, zapůjčen notebook značky , Anonymizováno, výhradně pro výkon práce.- Z předávacího protokolu ze dne 14. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná předala dne 14. 11. 2023 zástupci společnosti , právnická osoba, nečitelně ručně vypsaného jména a příjmení (snad , Anonymizováno, , Anonymizováno, , r.č. , hodnota, ) za přítomnosti svědka , jméno FO, souhrn pracovních pomůcek: notebook značky , Anonymizováno, , mobilní telefon značky Redmi 10C, mobilní telefon značky Aligat R a simkarty Congstar , Anonymizováno, -, právnická osoba, /VJ a , Anonymizováno, Listina je podepsána žalovanou, svědkem a zástupcem společnosti , právnická osoba- Z dokladu o příchozích platbách a výplatních lístků za měsíce červen, srpen, září, říjen a listopad 2023 soud zjistil, že žalované byla na její účet od společnosti , právnická osoba, (číslo účtu , č. účtu, ) připsána platba ve dnech 16. 8. 2023, 18. 7. 2023 a 19. 9. 2023 vždy ve výši 8.500 Kč. Dále dne 16. 8. 2023 byla na účet žalované připsána platba ve výši 22.273 Kč z účtu žalobkyně č. , č. účtu, , dne 18. 7. 2023 platba od žalobkyně ve výši 22.337 Kč, dne 19. 9. 2023 platba od žalobkyně ve výši 22.551 Kč a dne 19. 10. 2023 platby od žalobkyně ve výši 1.415 Kč a 17.147 Kč; tyto platby korespondují s výplatními páskami za měsíc červen až září 2023. Dle výplatního lístku za říjen 2023 žalované dle žalobkyně náleží mzda 11.989 Kč a za listopad 2023 pak mzda 13.285 Kč.- Z e-mailu žalované adresovaného paní , jméno FO, ze dne 27. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná vyzvala adresátku k vysvětlení situace, že za měsíc září 2023 neobdržela celou výplatu a na výplatní pásce je vyměřen nižší tarif.- Z inzerce soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . nabízí pracovní pozici „telefonista pro německý trh“ s nabízeným platovým rozmezím 45.000 Kč – 120.000 Kč měsíčně, a to na plný úvazek.- Z informace o výsledku kontroly ze dne 17.2.2025 soud zjistil, že , právnická osoba, , Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu informuje právního zástupce žalované, že na základě jeho písemného podnětu ve věci možného porušování pracovněprávních předpisů v oblasti pracovního poměru, odměňování, rovného zacházení a práce na dálku, byla vykonána u zaměstnavatele – žalobkyně – kontrola v rozsahu dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce. Touto kontrolou bylo mimo jiné zjištěno, že pokud jde o diskriminační jednání, dva zaměstnanci vykonávali stejnou práci na pozici telefonistka pro německý trh v roce 2023 a každému z nich byla určena rozdílná výše mzdy, čímž zaměstnavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 110 odst. 1 ZP, dále že zaměstnavatel neposkytl zaměstnancům nejnižší úroveň zaručené mzdy ani doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy, dále že výplatu za měsíc říjen 2023 zaslal zaměstnavatel žalované až dne 30.11.2023 a výplatu za listopad 2023 až dne 28.12.2023, ačkoli v pracovní smlouvě byl jako výplatní termín sjednán 25. den v měsíci, čímž zaměstnavatel nesplnil povinnost dle § 143 ZP, a dále že zaměstnavatel nevydal žalované potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru, čímž nesplnil povinnost dle § 313 ZP. Z těchto důvodů zahájil inspektorát se zaměstnavatelem řízení o přestupku.- Z připojeného spisu z Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město , adresa, sp. zn. I3-2024-1488, zejména z protokolu o provedené kontrole č.j. 19526/3.50/24-5 ze dne 21.1.2025 soud zjistil, že na základě podnětu právního zástupce žalované vykonal inspektorát práce kontrolu v rozsahu § 3 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce u žalobkyně, přičemž došel k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v ustanovení § 110 odst. 1 ZP o povinnosti rovného zacházení se zaměstnanci, když v roce 2023 zaměstnávala dva zaměstnance na stejné pozici a každému z nich byla určena rozdílná výše mzdy, dále nesplnila povinnost poskytnout zaměstnancům nejnižší úroveň zaručené mzdy ani doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy, když žalovaná se nachází ve 2. skupině prací podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Dále zjistil, že žalobkyně zaslala žalované mzdu za měsíc říjen 2023 až dne 30. 11. 2023 a za měsíc listopad 2023 až dne 28. 12. 2023, čímž nesplnila povinnost dne § 143 odst. 1 ZP. Dále zjistil, že žalobkyně nevydala žalované potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru, čímž porušila povinnost dle § 313 odst. 1 ZP. Na základě podnětu byla zjištěna další neplnění povinností žalobkyně a bylo zahájeno řízení o přestupku žalobkyně. Z protokolu o provedené kontrole je také zřejmé, že pravidla práce na home office pro pozici telefonista/telefonistka platná od 1. 1. 2023 nemají charakter písemné dohody o práci na dálku, když v této nejsou uvedeny strany uzavírající dohodu- Z oznámení o zrušení dohody o provedení práce ze dne 10.11.2023 soud zjistil, že jednatel společnosti , právnická osoba, , jméno FO, oznámil dne 10. 11. 2023 žalované zrušení dohody o provedení práce ze dne , datum, , a to z důvodu, že od 1. 9. 2023 do 10. 11. 2023 žalovaná nevykázala žádnou činnost ani výsledky a s ohledem na tuto skutečnost nemůže dojít k finančnímu plnění za měsíce září až listopad 2023. Za 9/2023 zaměstnavatel vystavil v dobré víře výplatní pásku, ale protože zaměstnanec nevykázal činnost, bude tato výplatní páska stornována. Listina není nikým podepsána.- Ze seznamu zaměstnanců na pozici telefonista pro německý trh v roce 2023 soud zjistil, že na této pozici pracovaly u žalobkyně celkem , hodnota, zaměstnankyně – , jméno FO, , , jméno FO, a , Jméno žalované, , přičemž , jméno FO, a žalovaná měly stanovenu mzdu ve výši 25.000 Kč, , jméno FO, ve výši 20.000 Kč.- Ze směrnice společnosti č. , hodnota, soud zjistil, že tato stanovuje obecně základní pravidla pro výkon práce. Z listiny není zřejmé, u jakého zaměstnavatele a pro jakého zaměstnance, když tyto osoby nejsou ve směrnici žádným způsobem identifikováni (v textu je pouze uvedeno firma , Anonymizováno, ). Listina není nikým podepsána.- Z pracovní náplně telefonisty a administrativy soud zjistil, že žalobkyně měla svůj vnitřní dokument s popisem práce na pozici telefonisty a administrativy, nicméně tento opět není nikým podepsán.- Z fotografií databáze soud zjistil, že žalobkyně disponuje databází firem nacházejících se v Německu, a to v excelové tabulce a na webových stránkách app.eway-crm.com.- Z kopie podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované dne 2. 11. 2023 a 15. 11. 2023 dopis prostřednictvím , právnická osoba, . a dne 15. 11. 2023 dopis žalované zaslala i společnost , právnická osoba5. Dále soud provedl dokazování výslechem svědkyně , jméno FO, , z kterého zjistil, že tato byla u žalobkyně zaměstnána od 1. 4. 2023 do 5. 5. 2023. S žalovanou spolu byly u přijímání do pracovního poměru, kdy se zástupkyní zaměstnavatele paní , jméno FO, podepisovaly pracovní smlouvu v kanceláři zaměstnavatele v Praze. Obě nastoupily na stejnou pracovní pozici – telefonistka pro německý trh. Oběma bylo řečeno, co bude náplní práce, co se od nich očekává a oběma byl předán notebook, telefon a SIMkarta do Německa. Obě měly v Německu sjednávat schůzky pro kolegyni, která pak nabízela pracovníky z Ukrajiny. Byl jim ukázán program, ve kterém byl seznam firem, které měly obvolávat a do kterého pak měly zapisovat uskutečněné telefonáty a sjednané schůzky. Měly obě osmihodinovou pracovní dobu na telefonáty, obě pracovaly pouze z domova. Svědkyně uvedla, že reagovala na inzerát, ve kterém byla nabízena mzda , právnická osoba, EUR, ale v pracovní smlouvě pak byla uvedena mzda 20.000 Kč měsíčně s ústní domluvou, že zbývající část peněz bude dostávat v hotovosti. Navíc ale samozřejmě nic nedostala. Po měsíci a půl chtěla situaci se mzdou řešit, pohádali se a 5.5.2023 dostala e-mailem okamžitou výpověď, písemně pak výpověď obdržela až dne 18. 5. 2023. Dále svědkyně uvedla, že ani ona, ani žalovaná, nebyly při nástupu do pracovního poměru seznámeny s vnitřními předpisy žalobkyně či pracovním řádem.

6.Po takto provedeném dokazování má soud za prokázán následující skutkový stav věci:Žalovaná uzavřela dne , datum, dohodu o provedení práce se společností , právnická osoba, , jejímiž jednateli jsou , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, , a , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , na základě které prováděla práci na pozici telefonistka pro německý trh s odměnou ve výši 10.000 Kč měsíčně (prokázáno dohodou o provedení práce ze dne , datum, ). V rámci této dohody o provedení práce poté dne , datum, převzala notebook, mobilní telefony a sim karty pro výkon této práce (prokázáno předávacím protokolem ze dne , datum, ). Tyto pracovaní pomůcky pak žalovaná vrátila dne 14.11.2023 (prokázáno předávacím protokolem z 14.11.2023). Žalobkyně, jejímiž jednateli jsou opět , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, a , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , následně uzavřela s žalovanou dne , datum, pracovní smlouvu, na základě které prováděla pro zaměstnavatele práci na pozici telefonistka pro německý trh se mzdou určenou ve mzdovém výměru, vyplácenou vždy měsíčně dozadu k 25. dni v měsíci (prokázáno pracovní smlouvou z 8.4.2023). Mzdovým výměrem ze dne 8. 4. 2023 byla mzda určena ve výši 25.000 Kč hrubého měsíčně (prokázáno mzdovým výměrem z 8.4.2023). Výkon této práce byl žalovanou realizován prostřednictvím věcí, které převzala v rámci dohody o provedení práce uvedené výše, tj. na notebooku, mobilních telefonech a sim kartách převzatém od spol. , právnická osoba, (prokázáno předávacím protokolem z 1.4.2023 a výpovědí svědkyně , jméno FO, ). Dne 12. 9. 2023 vydala žalobkyně nový mzdový výměr, kterým určila, že s platností od 13. 9. 2023 se mzda žalované bude měnit v závislosti na jejích pracovních výkonech, když za běžný výkon se považuje sjednání 16 schůzek za měsíc; v případě menšího/většího počtu sjednaných schůzek se poté mzda snižuje/zvyšuje, a to procentuálně. Mzdový výměr nebyl podepsán ani zástupcem žalobkyně, ani žalovanou (prokázáno mzdovým výměrem z 12.9.2023). Žalobkyně žalované dopisem ze dne 1. 11. 2023 vytkla její neuspokojivé pracovní výsledky, když za měsíc září měla žalovaná sjednat minimálně 16 schůzek, přičemž sjednala pouze 2, a neupozornila na žádné překážky v práci, které by jí v tomto bránily (prokázáno vytýkacím dopisem žalobkyně ze dne 1.11.2023). Žalobkyně vyplatila žalované mzdu ve dnech a v částkách, jak je uvedeno v odstavci 3 odůvodnění rozsudku – viz strana 4 odůvodnění rozsudku) Dne 20. 11. 2023 zaslala žalovaná žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, a to v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) ZP, když došlo k prodlení s výplatou plně očekávané mzdy, neboť žalobkyně vyplatila žalované mzdu za měsíc září 2023 ve výši pouze 19.917 Kč hrubého, což je v rozporu s platebním výměrem z 8.4.2023. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne 23.11.2023 (prokázáno okamžitým zrušením pracovního poměru z 20.11.2023 a dodejkou, e-mailovou výzvou z 27.10.2023 a dokladem o příchozí platbě v říjnu 2023 a výplatním lístkem za 9/2023). Právní zástupce žalované poté učinil podnět k šetření situace žalované u žalobkyně u , právnická osoba, , Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město , adresa, , který svým šetřením zjistil, že žalobkyně porušuje ustanovení ZP, a to zejména § 110 odst. 1 ZP, § 143 odst. 1 ZP a § 313 odst. 1 ZP – podrobněji viz listinné důkazy odstavec 3, strana 5 odůvodnění rozsudku (prokázáno informací o výsledku kontroly ze dne 17.2.2025 a připojeným spisem Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , zejména protokolem o provedené kontrole č.j. , datum, ). Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí v této věci.

7.Podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1 ZP).

8.Podle § 334 ZP ve znění účinném ke dni 1. 7. 2023 písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen „písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo d) prostřednictvím datové schránky. Nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne. Je-li písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, vybere zaměstnavatel takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených tímto zákonem.

9.Podle § 335 ZP ve znění účinném ke dni 1. 7. 2023 prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. Písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnanec zaměstnavateli datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem. Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.

10.Po provedeném dokazování soud aplikoval výše citovanou právní úpravu na zjištěný skutkový stav a po zohlednění všech skutečností a důkazů došel závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Žalovaná vykonávala práci pro žalobkyni na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , a to na pozici telefonistka pro německý trh, přičemž náplň práce je rámcově uvedena v této smlouvě. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaná při nástupu do zaměstnání podepsala vnitřní řád či další podrobnější požadavky pro výkon práce na její pozici. Mzda byla žalované stanovena samostatným mzdovým výměrem ze dne , datum, , a to na částku 25.000 Kč hrubého měsíčně. Mzdovým výměrem ze dne 12. 9. 2023 poté žalobkyně zamýšlela výši této mzdy s účinností od 12. 9. 2023 změnit, a to v závislosti na pracovním výkonu žalované, když té měla být mzda ve výši 25.000 Kč poměrně krácena/zvyšována dle počtu sjednaných schůzek za daný měsíc. Žalobkyně nejprve v žalobě tvrdila, že mzdový výměr žalované doručila dne 12.9.2023 ve své provozovně, když žalovaná tohoto dne odmítla dokument převzít, později toto své tvrzení změnila tak, že platební výměr doručila žalované prostřednictvím svého dalšího zaměstnance v místě jejího bydliště a k tomuto tvrzení navrhla vyslechnout svědka. Tento svůj návrh však nakonec vzala zpět. V tomto novém mzdovém výměru absentuje podpis jakékoliv ze stran, není podepsán tedy ani zástupcem žalobkyně, není na něm ani poznámka o odmítnutí převzetí listiny žalovanou, příp. kdo měl být svědkem takovéhoto odmítnutí. Proto dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že byl platební výměr z 12.9.2023 žalované doručen do jejích vlastních rukou v souladu s ust. § 334 ZP. Důkazní břemeno o prokázání této skutečnosti tížilo žalobkyni, soud byl připraven poskytnout žalobkyni v tomto smyslu poučení podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), u ústního jednání, které se konalo dne 14.5.2025. K tomuto jednání se však žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti vyslechnout si poučení soudu. Jen pro úplnost soud dodává, že i v případě, že by se žalobkyně pokoušela nový mzdový výměr doručovat žalované prostřednictvím e-mailu, jak tvrdila v předžalobní výzvě, tento by musel obsahovat uznávaný elektronický podpis jednatele žalobkyně, nicméně i tento ve mzdovém výměru absentuje a muselo by jeho přijetí být potvrzeno žalovanou. Nic z toho žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala, navíc žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru uvedla, že s tímto doručováním nevyslovila souhlas a ani přijetí zprávy s platebním výměrem z 12.9.2023 nepotvrdila. Soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti má za prokázáno, že se nový mzdový výměr ze dne 12. 9. 2023 nedostal do osobní sféry žalované (tj. že jí nebyl doručen do vlastních rukou ve smyslu právní úpravy účinné v době vydání mzdového výměru ze dne 12. 9. 2023), a proto nemohl ani vyvolat zamýšlené právní účinky vůči žalované. Žalované tak i za měsíc září 2023 a následující měsíce náležela mzda ve výši 25.000 Kč hrubého měsíčně v souladu s mzdovým výměrem z , datum, . Dle výplatního lístku za měsíc září 2023 žalobkyně vypočetla žalované hrubou mzdu ve výši 19.917 Kč (čistého 18.562 Kč), částka 18.562 Kč pak byla připsána na účet žalované (z účtu žalobkyně číslo , č. účtu, ) dne 19.10.2023. Splatnost mzdy, jak vyplývá z § 141 odst. 1 ZP, nastává nejpozději v kalendářním měsíci následujícím o měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu (tedy poslední den tohoto měsíce) (oproti pravidelnému termínu výplaty dle § 141 odst. 3 ZP, který je sjednán v pracovní smlouvě k 25. dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu). Protože § 56 odst. 1 písm. b) ZP odkazuje jen na § 141 odst. 1 ZP, je nerozhodné, kdy u žalobkyně byl sjednán termín výplaty mzdy a patnáctidenní lhůta se odvíjí vždy od posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu, tj. v tomto konkrétním případě patnáctidenní lhůta uplynula 15.11.2023 (splatnost vždy za září 2023 byla k 31.10.2023 + 15 dní). Vzhledem k tomu, že žalované nebyla v této lhůtě vyplacena mzda v celé výši, ve které jí náležela, byla žalovaná oprávněna dne 20. 11. 2023 okamžitě ukončit pracovní poměr u žalobkyně ve smyslu § 56 odst. 1 písm. b) ZP, a to z důvodu prodlení žalobkyně s výplatou skutečně náležející mzdy ve výši 25.000 Kč hrubého, resp. nevyplacení části mzdy v souladu s pracovní smlouvou, když jí byla mzda vyplacena pouze ve výši 19.917 Kč hrubého, ačkoli jí náležela ve výši 25.000 Kč hrubého. Žalovaná dodržela lhůtu 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděla (§ 59 ZP), když o nevyplacení mzdy za září se dozvěděla nejpozději dne 26.10.2023, resp. o uplynutí 15 dnů od doby splatnosti mzdy nejpozději dne 16.11.2023. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni řádně doručeno dle § 337 ZP dne 23.11.2023. Okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovanou dopisem ze dne 20.11.2023 je tedy platné, a proto soud žalobu žalobkyně v celém jejím rozsahu jako nedůvodnou zamítl. (výrok I.)11. Vzhledem k tomu, že má soud za prokázáno, že mzdový výměr ze dne 12. 9. 2023 nebyl žalované doručen do vlastních rukou, jak to předpokládá právní úprava účinná v době vydání tohoto mzdového výměru, a na základě této skutečnosti již bylo možno o věci samé rozhodnout, nezabýval se soud dalšími okolnostmi právního vztahu účastníků řízení a námitkami žalované, a to např. zpětnou účinností mzdového výměru z 12.9.2023, výší mzdy s ohledem na nejnižší úroveň zaručené minimální mzdy, možnou diskriminací žalobkyně vůči ostatním zaměstnancům či výkonu práce žalované u žalobkyně na základě více smluv apod.

12.O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30.506,79 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč (a.t. ve znění do 31. 12. 2024) sestávající z částky 2.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení dne 16.1.2024, vyjádření k žalobě ze dne 11. 3. 2024, účast na jednání soudu dne 25. 6. 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 65.000 Kč (a.t. ve znění od 1.1.2025) sestávající z částky 3.700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne 25. 2. 2025, vyjádření k doplnění žaloby ze dne 4. 4. 2025 a účast na jednání soudu dne 14. 5. 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovní náhrada v celkové výši 10.106,79 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou z Prahy do Prostějova k ústnímu jednání a zpět dne 25. 6. 2024 náhrada ve výši 3.378,33 Kč za 271 ujetých km v částce 2.178,33 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 litru/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1.200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou z , adresa, k ústnímu jednání a zpět dne 25. 2. 2025 náhrada ve výši 3.364,23 Kč za 271 ujetých km v částce 2.164,23 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 litru/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1.200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou z Prahy do Prostějova k ústnímu jednání a zpět dne 14. 5. 2025 náhrada ve výši 3.364,23 Kč za 271 ujetých km v částce 2.164,23 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 litru/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1.200 Kč podle § 14 a. t. Právní zástupce žalované není plátcem DPH, proto tato není součástí přiznaných nákladů řízení. Soud právnímu zástupci žalované nepřiznal odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 2.500 Kč za sdělení na výzvu soudu dne 28.11.2024 a paušální náhradu výdajů ve výši 300 Kč, když se nejedná o úkon spadající pod § 11 a.t., ale pouze o návrh na výslech svědkyně a sdělení jejích kontaktních údajů s tím, k čemu má být tato svědkyně vyslechnuta. Toto podání měla žalovaná učinit už u ústního jednání, které se konalo dne 25.6.2024, příp. i bez výzvy soudu tak, jak to u tohoto ústního jednání avizovala. Toto však sama neučinila, byla proto soudem současně s nařízením dalšího ústního jednání vyzvána. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku () 160 odst. 1 o.s.ř.), a to k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). (výrok II.)13. Vzhledem k tomu, že stát (Česká republika – Okresní soud v Prostějově) platil náklady spočívající ve vyplacení svědečného svědkyně , jméno FO, a dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, rozhodl soud o povinnosti neúspěšného účastníka – žalobkyně zaplatit státu tyto náklady, a to ve výši 1.880,50 Kč, když toto svědečné bylo svědkyni přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 1. 4. 2025, a svědečné bylo vyplaceno ze státních prostředků dne 9.5.2025. (výrok III.)