112 C 86/2024-56

Žalobce se žalobou podanou dne 2. 1. 2024 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 17 225,34 Kč, a to za neuhrazenou dodávku elektřiny v období 27. 10. 2022 až 31. 5. 2023 podle faktury č. 004107479502. Ačkoli uvedená částka byla žalovanému vyúčtována, dosud uhrazena nebyla.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud příslušný podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 7 odst. 1 nařízení Rady č. 1215/2022 postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a ve věci rozhodl bez jednání vycházeje z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná.Mezi účastníky byla 1. 2. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na odběrné místo , adresa, v , Anonymizováno, , podle níž se žalovaný zavázal platit žalobci za odebranou elektřinu. Fakturou č. , hodnota, ze 7. 6. 2023 byla žalovanému vyúčtována částka 17 225,34 Kč za elektřinu splatná 21. 6. 2023. Faktura nebyla uhrazena, přestože byl žalovaný upomenut dopisem ze 7. 12. 2023.Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s nímž se žalobce zavázal dodat „zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice“. Smlouva mezi účastníky měla všechny zákonem vyžadované náležitosti a je tedy platná. Z předložených důkazů přitom vyplynulo, že žalobce svoje povinnosti elektřinu dodat splnil, když dodanou komoditu žalovanému vyfakturoval. Žalovaný však svoji povinnost za ni zaplatit ve stanovené lhůtě nesplnil. Dnem následujícím po dni splatnosti, se dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku, pročež má žalobce právo i na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný a bylo tak na místě přiznat mu nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 300,- Kč/úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve výši 100,- Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300,- Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 800,- Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je jeho zástupce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 252,- Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 2 252,- Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ.