11 C 7/2025-113

o zaplacení 44 185 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Berouně Datum rozhodnutí: 10.12.2025 ECLI:CZ:OSBR:2025:11.C.7.2025.1

I.Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 44 185 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 185 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 23 238,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1.Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 1. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 44 185 Kč s příslušenstvím jako regresního nároku v souvislosti se splátkami hypotečního úvěru. Dle tvrzení žalobce jsou účastníci řízení bývalými manželi, kteří ještě za trvání manželství dne 15. 10. 2014 uzavřeli smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, s , právnická osoba, ., ve znění dodatku ze dne 22. 8. 2019 (dále jen „úvěrová smlouva“). Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 25. 6. 2019. Vypořádání společného jmění manželů je řešeno v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zahájeno na základě žaloby podané žalovanou dne 24. 6. 2022, a které doposud nebylo skončeno. Žalovaná neučinila předmětem vypořádání společného jmění manželů dluh z předmětné úvěrové smlouvy, a jelikož se žalobce o podání žaloby na vypořádání SJM dozvěděl až po uplynutí tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství, nemůže tak učinit ani on sám. Dluh z úvěrové smlouvy byl po rozvodu manželství hrazen z výlučných prostředků žalobce a byl zcela splacen dne 25. 11. 2022. Z důvodu, že dluh z úvěrové smlouvy není a již ani nemůže být vypořádán v rámci zahájeného řízení o vypořádání SJM, uplatní se domněnka dle ustanovení § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tedy že dluh náleží společně oběma bývalým manželům a jejich podíly jsou stejné, a tedy žalobce má nárok na uhrazení poloviny jím uhrazených splátek. V předmětném řízení se žalobce domáhá uhrazení poloviny splátek uhrazených v měsících červnu a červenci roku 2021 a dále v měsících lednu, únoru a březnu roku 2022, přičemž každá ze splátek činila 17 674 Kč. Celkem tak žalobce za uvedené období uhradil částku 88 370 Kč, z čehož se po žalované domáhá zaplacení částky 44 185 Kč. K úhradě této částky žalobce žalovanou vyzval e-mailem ze dne 16. 10. 2022, a jelikož žalovaná svůj dluh žalobci neuhradila, domáhá se žalobce rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení od 1. 11. 2022 do zaplacení. Žalobce se předem vyjádřil i k případné námitce promlčení nároku v tom smyslu, že nárok na zaplacení poloviny žádné ze splátek promlčen není, protože účastníci spolu nejpozději od 7. 9. 2023 jednali o mimosoudním řešení věci, a tedy po dobu tohoto jednání neběžely promlčecí lhůty. Jednání bylo ze strany žalované ukončeno dne 29. 4. 2024. K promlčení nároku z první splátky uhrazené žalobcem dne 14. 6. 2021 by tak při zohlednění mimosoudních jednání trvajících 235 dní došlo až dne 4. 2. 2025.

2.Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobce mohl dluh z úvěrové smlouvy sám učinit předmětem vypořádání SJM a jestliže tak neučinil, nemůže to být kladeno k tíži žalované. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení a uvedla, že mezi účastníky sice skutečně probíhala mimosoudní jednání, tato však nebyla zmařena žalovanou, nýbrž žalobcem, který i ve chvíli, kdy byly připraveny dohody o narovnání dále přicházel s dalšími nereálnými požadavky, a nakonec připravené dohody odmítl. Žalobce tak jednání vedl bez záměru skutečně uzavřít dohodu a dovolávání se ustanovení § 647 o. z. je proto zneužitím práva. Žalovaná dále uvedla, že finanční prostředky poskytnuté na základě smlouvy o hypotečním úvěru nebyly použity na zhodnocení společného jmění manželů a že k bankovnímu účtu, na který byly vyplaceny peněžní prostředky z hypotečního úvěru, měl přístup pouze žalobce. V tomto směru žalovaná odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2150/2011 s tím, že závěry v tomto rozhodnutí uvedené je třeba s ohledem na princip poctivosti ve smyslu § 6 o. z. uplatnit i v rámci vypořádání spoludlužníků dle § 1876 odst. 2 o. z. Žalovaná dále uvedla, že na bankovním účtu žalobce se dle jeho vyjádření v řízení o vypořádání SJM ke dni zániku manželství nacházel zůstatek přibližně 200 000 Kč, přičemž se jednalo o výdělky žalobce, které nabyl za trvání manželství a staly se součástí SJM, a tedy splátky předmětného úvěru byly alespoň z části hrazeny z prostředků, které spadaly do zaniklého SJM. Žalovaná konečně uvedla, že žalobce uplatňuje několika žalobami vždy jen malou část celkového nároku, čímž dochází ke zneužití procesních práv a uměle navyšuje náklady řízení žalované. Navrhla proto, aby soud v případě, že uzná nárok žalobce za oprávněný, nepřiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení.

3.K námitkám žalované žalobce uvedl, že některé z nich žalovaná uvádí opakovaně a již byly vyřešeny i odvolacím soudem v rámci řízení vedených zdejším soudem pod sp. zn. 19 C 34/2023 a 12 C 425/2022 a zároveň žalovaná splátky úvěru, které žalobcem nebyly uplatněny žalobami dobrovolně uhradila dne 20. 3. 2025. K průběhu mimosoudního jednání žalobce uvedl, že tato nebyla ukončena účelově žalobcem, nýbrž proto, že nedošlo k dohodě o úpravě styku s nezletilými dětmi účastníků. K užití finančních prostředků z hypotečního úvěru žalobce uvedl, že žalovaná nijak nedokládá, že by tyto prostředky žalobce užil pro svoji vlastní potřebu, a navíc je toto tvrzení irelevantní, jelikož úvěrovou smlouvu podepsali oba účastníci společně, a žalovaná tedy o dluhu věděla. K žalovanou tvrzenému zůstatku na účtu žalobce ke dni rozvodu manželství ve výši 200 000 Kč žalobce uvedl, že toto tvrzení se nezakládá na pravdě, když na jeho účtu činil zůstatek ke dni 25. 6. 2019 částku 15 937,58 Kč, je tedy vyloučeno, aby na úhradu splátek v létě roku 2021 a v zimě roku 2022 byly použity společné finanční prostředky. K důvodu podání více žalob žalobce uvedl, že byl veden snahou minimalizovat náklady řízení, když výsledek byl nejistý a první řízení vedené pod sp. zn. 12 C 425/2022 bylo vnímáno jako pilotní, kdy dle výsledku tohoto sporu by žalobce buď vzal zbylé žaloby zpět, či by žalovaná uhradila i zbylé nároky žalobci.

4.Při dokazování vycházel soud ze shodných tvrzení účastníků a předložených listin, a má za prokázané následující skutečnosti:5. Mezi účastníky je nesporné, že dne 12. 6. 2004 uzavřeli manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Berouně č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 25. 6. 2019. Vypořádání společného jmění manželů je předmětem řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zahájeno žalobou žalované ze dne 24. 6. 2022. Stejně tak je mezi účastníky nesporné, že dne 15. 10. 2014, tedy za trvání manželství, uzavřeli s , právnická osoba, . smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, , přičemž dluh z uvedené smlouvy není předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, .

6.Z výpisů z účtu č. , č. účtu, za měsíce červen a červenec 2021 a leden, únor a březen 2022 a z výpisu odchozích plateb z bankovního účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že ve dnech 25. 6. 2021, 26. 7. 2021, 25. 1. 2022, 25. 2. 2022 a 25. 3. 2022 byly žalobcem uhrazeny splátky hypotečního úvěru každá ve výši 17 674 Kč. Splátky byly hrazeny z účtu žalobce č. , č. účtu, .

7.Z e-mailu ze dne 16. 10. 2022 a e-mailu ze dne 31. 10. 2022 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou prostřednictvím její právní zástupkyně k úhradě částky 353 303,24 Kč jakožto poloviny žalobcem uhrazených splátek předmětného úvěru, a to ve lhůtě do 31. 10. 2022. Žalovaná na výzvu reagovala prostřednictvím své právní zástupkyně e-mailem ze dne 31. 10. 2022, v němž uvedla důvody, pro které s návrhem žalobce nesouhlasí.

8.Z potvrzení ze dne 7. 9. 2023 soud zjistil, že právní zástupkyně žalované tímto dopisem potvrdila právní zástupkyni žalobce, že mezi žalobcem a žalovanou probíhají mimosoudní jednání ohledně péče o nezletilé děti, vypořádání SJM a rovněž ohledně regresního nároku žalobce za hrazení splátek předmětného hypotečního úvěru, a že ohledně uvedených nároků neběží po dobu trvání mimosoudních jednání promlčecí lhůty.

9.Z e-mailu právní zástupkyně žalované ze dne 29. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaná tímto e-mailem ukončila smírná jednání.

10.Z výpisu z bankovního účtu žalobce č. , č. účtu, za měsíc červen 2019 soud zjistil, že ke dni 25. 6. 2019, tedy ke dni právní moci rozsudku o rozvod manželství účastníků, činil zůstatek na uvedeném účtu 15 937,58 Kč.

11.Z dalších předložených listin nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by měly vliv na posouzení skutkového stavu.

12.Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.

13.Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 12. 6. 2004 manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Berouně č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 25. 6. 2019. Vypořádání společného jmění manželů je předmětem řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zahájeno žalobou žalované ze dne 24. 6. 2022. Za trvání manželství dne 15. 10. 2014 uzavřeli žalobce a žalovaná společně jako úvěrovaní smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, s , právnická osoba, . jako úvěrující. Žalobce uhradil splátky hypotečního úvěru v měsících červnu a červenci 2021 a dále v měsících lednu, únoru a březnu 2022, přičemž každá splátka byla ve výši 17 647 Kč. K úhradě poloviny uhrazených splátek předmětného hypotečního úvěru (včetně částky nárokované v předmětném řízení) vyzval žalobce žalovanou prostřednictvím své právní zástupkyně dne 16. 10. 2022. V období nejpozději od 7. 9. 2023 probíhala mezi účastníky sporu mimosoudní jednání, která byla ukončena dne 29. 4. 2024 ze strany žalované.

14.Podle ustanovení § 1876 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

15.Podle ustanovení § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

16.Podle ustanovení § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

17.Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

18.Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

19.Podle ustanovení § 647 o. z. v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

20.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22.Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle odst. 2 otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

23.Předmětem řízení v projednávané věci je regresní nárok žalobce vůči žalované za plnění spočívající v úhradě splátek hypotečního úvěru hrazených žalobcem za oba účastníky řízení peněžnímu ústavu , právnická osoba, . v období měsíců červen a červenec 2021 a leden, únor a březen 2022. Předmětný dluh vznikl na základě smlouvy ze dne 15. 10. 2014 a byl součástí společného jmění manželů, neboť úvěrovou smlouvu uzavřeli oba účastníci řízení společně jako spoludlužníci, přičemž žádný z účastníků řízení netvrdil ani neprokazoval, že by společné jmění manželů bylo jakkoliv modifikováno. V obdobných sporech mezi totožnými účastníky ohledně nároků vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy již bylo zdejším soudem opakovaně rozhodováno v řízeních sp. zn. 19 C 34/2023 a 12 C 425/2022. Argumentace stran v předmětném řízení je v převážné části totožná s jejich argumentací v předchozích řízeních, soud proto v souladu s ustanovením § 135 o. s. ř. vycházel z rozhodnutí v těchto řízeních vydaných.

24.Nad rámec argumentace již opakovaně řešené v řízeních předchozích, vznesla žalovaná v předmětném řízení námitku promlčení části nároku. Žaloba byla soudu doručena dne 13. 1. 2025, teoreticky proto lze uvažovat o možném promlčení nároku na úhradu poloviny splátek uhrazených žalobcem v červnu a červenci roku 2021. V řízení však bylo prokázáno, že přinejmenším v období od 7. 9. 2023 do 29. 4. 2024 probíhala mezi účastníky jednání o mimosoudním řešení sporu, a tedy s ohledem na ustanovení § 647 o. z. po tuto dobu neběžela promlčecí lhůta. Ačkoliv žalovaná tvrdí, že mimosoudní jednání bylo ze strany žalobce vedeno od počátku účelově a bez skutečné vůle k smírnému vyřešení sporu, žádný takový závěr z provedených důkazů nevyplývá. Ze vzájemné komunikace právních zástupkyň účastníků vyplývá, že mezi stranami probíhala mimosoudní jednání nejen o vypořádání předmětného úvěru, ale rovněž o dalších záležitostech, včetně úpravy styku s nezletilými dětmi účastníků. Dále je zřejmé, že mimosoudní jednání skutečně probíhala, a to až do 29. 4. 2024, kdy byla výslovně ukončena žalovanou. Soud proto dospěl k závěru, že po dobu od 7. 9. 2023 do 29. 4. 2024, tj. 235 dnů neběžela promlčecí lhůta, a tedy k promlčení nejstaršího žalobou uplatněného nároku (splátky uhrazené dne 14. 6. 2021) by došlo až dne 4. 2. 2025. Jelikož žaloba byla podána dne 13. 1. 2025, není nárok žalobce ani zčásti promlčený.

25.Ohledně další argumentace žalované se soud ztotožňuje se závěry již dříve vyslovenými jak zdejším i odvolacím soudem v řízeních sp. zn. 19 C 34/2023 a 12 C 425/2022. Nesplacený zůstatek úvěru po právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků nebyl učiněn předmětem řízení o vypořádání SJM, neboť jej žalovaná v žalobě na vypořádání SJM účastníků předmětem řízení neučinila, a neučinil tak ani žalobce, neboť žalobkyně podala žalobu na vypořádání SJM předposlední den hmotněprávní lhůty, a tedy žalobce prakticky neměl možnost se o zahájeném řízení o vypořádání SJM dozvědět před uplynutím tříleté prekluzivní lhůty, v níž je možné vypořádat SJM dohodou či se domáhat jeho vypořádání rozhodnutím soudu a rovněž navrhovat jednotlivé položky k vypořádání. V důsledku této skutečnosti nastala nevyvratitelná domněnka vypořádání zakotvená v ustanovení § 741 o. z., a tedy zůstatek dluhu z hypotečního úvěru poskytnutého účastníkům na základě úvěrové smlouvy uzavřené dne 15. 10. 2014 ve výši ke dni zániku manželství náleží oběma účastníkům, přičemž jejich podíly jsou stejné. Ani v případě, že by v řízení bylo prokázáno, že žalobce použil peněžní prostředky z předmětného úvěru výhradně pro svoji potřebu, nedošlo by k prolomení fikce vypořádání této části SJM dle § 741 o. z. Uvádí-li žalovaná, že žalobce splátky předmětného úvěru hradil i po zániku manželství z prostředků, které spadaly do SJM, když ke dni zániku manželství měl žalobce na bankovním účtu částku přibližně 400 000 Kč, je třeba uvést, že v řízení bylo prokázáno, že zůstatek na bankovním účtu žalobce č. , č. účtu, ke dni 25. 6. 2019, tedy ke dni právní moci rozsudku o rozvod manželství účastníků, činil 15 937,58 Kč a je tedy fakticky vyloučeno, aby splátky hrazené žalobcem z uvedeného účtu v létě roku 2021 a v zimě roku 2022 byly hrazeny z prostředků, které by náležely do SJM.

26.S ohledem na vše výše uvedené uzavřel soud, že žalobce i v případě splátek hypotečního úvěru hrazených v období měsíců červen a červenec 2021 a leden, únor a březen 2022, plnil nad rámec svého podílu, a má proto nárok na tzv. následný regres ve smyslu § 1876 odst. 2 o. z. Výše tohoto regresu představuje v návaznosti na ustanovení § 741 písm. c) o. z. jednu polovinu, tj. celkem částku 44 185 Kč. Soud proto shledal žalobu ohledně její jistiny důvodnou a v tomto rozsahu jí vyhověl.

27.Pokud jde o žalované příslušenství, žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky e-mailem své právní zástupkyně ze dne 16. 10. 2022, v němž ji vyzval úhradě do 31. 10. 2022, na který právní zástupkyně žalované reagovala. Od 1. 11. 2022 je tak žalovaná v prodlení s plněním svého dluhu. Ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 přiznal soud žalobci úrok z prodlení z jistiny v zákonné výši 15 % ročně odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 238,21 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 210 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 185 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze čtyř úkonů provedených po 1. 1. 2025 uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 44 185 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za jeden úkon právní služby provedený do 31. 12. 2024 uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 12. 2025 náhrada 778,69 Kč za 61 ujetých km v částce 478,69 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 378,69 Kč ve výši 3 649,52 Kč.

29.Lhůta k plnění byla stanovena v obecné délce v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

18 C 224/2025-120 11.12.2026

pro žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

12 C 46/2026-18 31.03.2026

o zaplacení částky 13 340 Kč s příslušenstvím

9 C 214/2025-36 25.03.2026

o zaplacení 83 939 Kč s příslušenstvím

18 C 5/2026-22 24.03.2026

o 13 771 Kč s příslušenstvím

13 C 95/2025-47 23.03.2026

o 24 487,84 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	11 C 7/2025-113
Soud	Okresní soud v Berouně
Soudce	Mgr. Gabriela Kadlecová
Datum rozhodnutí	10.12.2025
Datum zveřejnění	31.03.2026
ECLI	ECLI:CZ:OSBR:2025:11.C.7.2025.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

11 C 7/2025-113

o zaplacení 44 185 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení