5 Cmo 99/2024-34

1.Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobkyni osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podanou žalobou o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 40 000 000 Kč se 6% úrokem z této částky od 1. 6. 2021 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 133 333 Kč. V odůvodnění zejména uvedl, že u žalobkyně zjištěné poměry neodůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků, neboť žalobkyně věrohodně nedoložila, že jsou její majetkové poměry natolik tíživé, přičemž soud nemůže vycházet pouze ze skutkových tvrzení žalobkyně. Soud prvního stupně v této souvislosti odkázal na její majetkové poměry, ze kterých poskytla půjčku v řádu několika desítek miliónů Kč s tím, že zamlčela podnikatelské aktivity a příjmy svého manžela. Rovněž tak nerozkryla svůj majetek v Ruské federaci a dokumenty k insolvenčnímu řízení v Rusku, které tam dle jejího tvrzení probíhá.

2.Žalobkyně se proti tomuto usnesení včas odvolala a navrhla jeho přezkoumání a přiznání osvobození od soudních poplatků s tím, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil její majetkové poměry. Žalobkyně uvedla, že tyto skutečnosti následně osvědčí a předloží soudu příslušné dokumenty.

3.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

4.Podle § 138 odst.1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.

5.Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).

6.Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (o takový případ by se jednalo v případě potvrzení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16.1.2024, č. j. 7 Cm 121/2021-196). Z tohoto pohledu nelze úspěšnost žalobkyně v tomto řízení předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v daném řízení úspěšná. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.

7.Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

8.Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17.7.2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19.8.2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).

9.Z Prohlášení žalobkyně o jejích majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech ze dne 28. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně obývá bezplatně nemovitost (rodinný dům) v , Anonymizováno, se svým manželem , Anonymizováno, a třemi dětmi, které jsou na ní finančně závislé. Je v pracovním poměru ve společnosti , právnická osoba, , vykonává pracovní pozici , Anonymizováno, s průměrnou měsíční čistou mzdou 26 562 Kč s tím, že jiné příjmy nemá a ani nepobírá dávky z hmotného a sociálního zabezpečení. Žalobkyně uvedla, že nemá žádný majetek vyšší hodnoty, žádné závazky s tím, že její manžel je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, a pobírá průměrnou měsíční čistou mzdu 31 489 Kč. Její manžel vlastní osobní vozidlo , Anonymizováno, a byt na adrese , adresa, . Z přiložené zprávy společnosti , Jméno žalované, . ze dne 20. 10. 2023 vyhotovené jejím ředitelem , Anonymizováno, plyne, že společnost v roce 2022 nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost, výsledek hospodaření v daném období vykázal zápornou hodnotu – 1 587 Kč, náklady související s odměnami pro právníky, účetní a daňové poradce činily 525 000 Kč, odvody daní 16 000 Kč, celkové závazky v roce 2022 představovaly částku 71 566 000 Kč. Jediným majetkem společnosti jsou nemovitosti v , Anonymizováno, s tím, že společnost vykazuje pohledávky vůči žalobkyni ve výši 10 249 988 Kč a vůči společnosti , právnická osoba, ve výši 6 317 000 Kč s tím, že nemá jiné potencionální zdroje příjmů. Zpráva předpokládá pro rok 2023 ještě horší výsledek hospodaření s tím, že další existence společnosti bude reálně ohrožena.

10.Předpokladem úplného nebo částečného přiznání úlevy na poplatkové povinnosti žadatele je úplné a věrohodné vylíčení jeho finančních a majetkových poměrů. Odvolací soud zejména neuvěřil skutkovému tvrzení žalobkyně týkající se jejích majetkových poměrů, zejména že nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty. V současné době je obtížně uvěřitelné, že by žalobkyně, jež je osobou v produktivním věku, činila veškeré peněžní operace pouze v hotovosti a nepoužívala platební karty. I když na její osobu nemusí být založen žádný bankovní účet, pak nepochybně v rámci rodiny používá bankovní účet manžela v rámci obchodního styku. Žádné skutečnosti však v tomto směru neuvedla a ani nedoložila výpisy z bankovního účtu manžela. Pokud žalobkyně uvedla, že manžel je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem ve výši 31 489 Kč, pak zamlčela, že její manžel je jediným společníkem a jednatelem v této společnosti a dále provozuje podnikatelskou činnost v dalších společnostech, jak z výpisu z obchodního rejstříku zjistil soud prvního stupně. Za situace, kdy žalobkyně zdarma obývá nemovitost včetně jejího zařízení v , Anonymizováno, , pak lze důvodně předpokládat, že bytová jednotka č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, včetně garáže č. , Anonymizováno, , jež jsou ve vlastnictví manžela, budou předmětem pronájmu včetně výnosů s tím spojených. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je také společníkem žalované s 10% podílem, pak nevysvětlila, jakým způsobem bylo naloženo se zápůjčkou ve výši cca 60 mil. Kč, kterou ze svých zdrojů poskytla žalované a s úvěrem ve výši cca 16 300 000 Kč, který žalované poskytla , právnická osoba, . Sama skutečnost, že žalobkyně v roce 2010 disponovala částkou minimálně ve výši 60 000 000 Kč, kterou zapůjčila žalované, je více než nestandardní. I když předložila soudu zprávu o hospodaření žalované v roce 2022 s velmi negativní prognózou hospodaření v dalším období včetně ohrožení samotné existence společnosti, pak samotné uplatnění směnečného nároku ve výši 40 000 000 Kč (při znalosti poměrů uvnitř společnosti) předpokládá z pohledu žalobkyně jeho úspěšné vymožení, v opačném případě by věřitel stěží vynakládal prostředky na úhradu nákladů s tím spojených, zejména nákladů na právní zastoupení. Dále je třeba uvést, že žalobkyně nedoložila své majetkové poměry v Ruské federaci včetně tvrzeného probíhajícího insolvenčního řízení.

11.Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

12.Dle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. bude o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně.