5 Cmo 47/2024-51

1.Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně žalobci částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 25 %. V odůvodnění usnesení odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 138 o. s. ř. a konstatoval, že žalobce, jemuž vznikla v souvislosti s podáním žaloby na zaplacení částky 5 000 270 Kč s příslušenstvím a odměnou poplatková povinnost ve výši 250 847 Kč, požádal o osvobození od placení poplatku. Vyzván byl proto k doložení vyplněného prohlášení o majetkových poměrech a dalších relevantních listin tak, aby bylo možno posoudit, zda jeho poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků. Na základě zaslaného písemného podání žalobce ze dne 24. 10. 2023 doplněného dne 27. 11. 2023 soud prvního stupně dovodil, že žalobce žije ve společné domácnosti s rodiči, na kterých je ekonomicky závislý, nezletilé dceři hradí školné ve výši 18 000 Kč měsíčně, několik tisíc Kč přispívá na kapesné a má další drobnější výdaje s tím spojené. Od svého zaměstnavatele , právnická osoba, . získává měsíčně částku 10 000 Kč, příjem z nájemného představuje 22 500 Kč, zisk z podnájmu částku 4 000 Kč a odměna za výkon funkce jednatele ve společnosti , právnická osoba, . činí 2 990 Kč. Jeho měsíční výdaje představují daně ve výši 449 Kč a zdravotní pojištění ve výši 1 918 Kč s tím, že jeho onemocnění jej limituje v plnohodnotném zapojení do pracovního procesu. Z působení ve společnostech , právnická osoba, . a , právnická osoba, . neplynou žalobci žádné příjmy, neboť funkci jednatele vykonává bez odměny a společnosti netvoří žádný zisk s tím, že pro žalobce nejsou evidována žádná práva v katastru nemovitostí.

2.V důvodnění svého usnesení dále uvedl, že úlevu na poplatku lze přiznat výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody s tím, že je třeba přihlédnout k výši příjmů a disponibilních finančních prostředků žadatele, ale také k možnosti si tyto prostředky opatřit včetně posouzení celkové majetkové situace. Soud prvního stupně nevyhodnotil žalobce jako osobu nemajetnou, přičemž výdaje na nezletilou dceru se soudu jeví chaotické a přemrštěné vzhledem k jeho tvrzeným poměrům. Soud prvního stupně je naopak přesvědčen o schopnosti žalobce si opatřit finanční prostředky, když 5 mil. Kč vložil do spekulativních investic se žalovaným. Nelze proto přenášet důsledky těchto spekulativních investic žalobce na stát. Vzhledem k výše uvedeným závěrům a s přihlédnutím k tíživé finanční situaci žalobce mu soud prvního stupně přiznal částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 25 % s tím, že po této moderaci bude soudní poplatek představovat částku ve výši 188 135,25 Kč.

3.Žalobce podal proti výše uvedenému usnesení včasné odvolání, ve kterém zejména uvedl, že žalovaný byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 1. 2024, č. j. 8 T 145/2023-316 uznán vinným z trestného činu podvodu, jehož se dopustil vůči žalobci jako poškozenému s tím, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 2 231 500 Kč. Návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků je důvodný, neboť žalovaná částka není pouhou ztrátou ze spekulativních investic, nýbrž škodou způsobenou trestným činem. Z tohoto důvodu by měl být žalobce od placení soudního poplatku zcela osvobozen dle § 11 odst. 2 písm. r) zák. č. 549/1991 Sb. Toto právo by mu mělo být přiznáno, i když žaluje nárok z titulu směnky, přičemž směnečná suma odpovídá výši škody způsobené trestným činem. Předmětné rozhodnutí soudu prvního stupně zasahuje i do základních práv žalobce, když jej nepřímo vybízí, aby si na soudní poplatek vypůjčil.

4.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

5.Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.

6.Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).

7.Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalované předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v odvolacím řízení úspěšná. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.

8.Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

9.Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16).

10.Předně je třeba uvést, že žalobce je osobou v produktivním věku, zcela svéprávnou a odpovědnou za následky svého jednání s tím, že rizika spojená s jeho finančními investicemi nelze bez dalšího přenášet na stát v podobě osvobození od soudních poplatků. Pokud žalobce v písemném podání ze dne 27. 11. 2023 tvrdí, že směnka sloužila k zajištění opakovaných zápůjček (včetně poslední zápůjčky 2 500 000 Kč) v celkové výši 5 000 000 Kč za účelem zakoupení nemovitosti, jež bude následně prodána se ziskem, pak tomuto tvrzení neodpovídá splatnost zajišťovací směnky (20. srpna 2020), která představuje šestý den po datu vystavení. V této souvislosti si lze jen obtížně představit poskytnutí půjčky k nákupu nemovitosti, její prodej se ziskem a vrácení půjčky ke dni splatnosti směnky.

11.Je třeba uvést, že odvolací soud má za osvědčené, že žalobce je společníkem a jednatelem ve společnostech , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, . I když žalobce ve svých skutkových tvrzeních uvedl, že společnost , právnická osoba, . negeneruje dostatečný zisk k rozdělení mezi společníky, je ve ztrátě a rovněž z podnikatelské činnosti společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, . neplynou žádné příjmy, pak tyto společností dle výpisů z obchodního rejstříku nevstoupily do likvidace a z prezentace na jejich webových stránkách vyplývá, že aktivně vyvíjejí podnikatelskou činnost. Pokud dle tvrzení žalobce jsou jedinými jeho příjmy odměna jednatele ve společnosti , právnická osoba, . ve výši cca 3 000 Kč měsíčně za funkci jednatele (v ostatních společnostech žádnou odměnu za výkon funkce jednatele nepobírá) a odměna za provedenou práci ve výši 10 000 Kč ve společnosti , právnická osoba, . odpovídající 25 hod. měsíčně a příjmy z pronájmu a podnájmu přibližně kryjí náklady na školné a kapesné jeho nezletilé dceři (min. ve výši cca 20 000 Kč), pak žalobce spolehlivě nevysvětlil, z jakých jiných zdrojů hradí ostatní životní náklady spojené s bydlením, nákupem potravin, dopravou včetně provozu osobního vozidla, s ošacením, s užíváním telefonu apod. s tím, že žalobce má nespecifikovanou vyživovací povinnost i k synovi , Anonymizováno, ). Vzhledem k tomu, žalobce nepobírá žádné sociální dávky, není závislý na sociální pomoci od státu. V neposlední řadě je žalobce od zahájení řízení zastoupen advokátem, s čímž jsou standardně spojeny náklady za zastoupení, aniž požádal soud o ustanovení zástupce (§ 30 odst. 1 o. s. ř.). Lze proto shrnout, že v průběhu řízení bylo osvědčeno, že žalobce není osobou nemajetnou, přičemž je schopen v částečném rozsahu uhradit soudní poplatek za odvolání. Pokud soud prvního stupně přiznal v daném případě osvobození v rozsahu 25 %, byl rozsah osvobození z pohledu odvolacího soudu přiměřený. Lze doplnit, že odvolací soud se neztotožnil z tvrzením žalobce s odkazem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 1. 2024, č. j. 8 T 145/2023-316, že jsou splněny zákonné předpoklady pro úplné osvobození od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb. neboť výše přiznané náhrady škody se neztotožňuje s výší uplatněného nároku ze směnky, jejíž splatnost nastala již šestého dne po datu vystavení.

12.Za těchto okolností odvolací soud neshledal splnění zákonných předpokladů pro úplné osvobození od soudních poplatků, a proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

13.O nákladech odvolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. v rozhodnutí soudu, jímž skončí řízení ve věci.