8 C 207/2025-70

1.Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2025 domáhal úhrady příspěvku od žalovaného jako vlastníka či provozovatele motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 10.215 Kč a poplatků ve výši 2 x 300 Kč vzniklých žalobci v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce uvedl, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, , ke kterému nebylo v období od 20. 4. 2024 do 23. 9. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. I přes zaslané výzvy ze dne 15. 8. 2024 a 14. 11. 2024 žalovaný svůj dluh neuhradil.

2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.

3.Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízeného ústního jednání, když o nároku žalobce bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:4. Z výzvy žalobce ze dne 15. 8. 2024 a 14. 11. 2024 předložených podacích archů a z výpisů databáze žalobce bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník či provozovatel vozidla pod registrační značkou , SPZ, , ke kterému nebylo v období od 20. 4. 2024 do 23. 9. 2024 uzavřeno ze zákona povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl vyzván, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzev, které byly podány k přepravě dne 15. 8. 2024 a dne 14. 11. 2024, uhradil částku v celkové výši 10.815 Kč, tj. příspěvek za období 157 dnů, při denní sazbě 65 Kč (10.215 Kč) a náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný byl následně opakovaně vyzván k úhradě jednotlivých dlužných částek.

5.Podle ust. § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištění odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.

6.Podle ust § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla zaplatí kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

7.Podle ust. § 45 odst. 3 zák. č. 30/2024 Sb., výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.

8.Podle ust. § 45 odst. 4 zák. č. 30/2024 Sb., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odst. 3 a výši paušálních nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.

9.Podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 69/2024 Sb., denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 65 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1.850 cm3 a nepřesahující 2.500 cm3.

10.Podle ust. § 6 vyhl. č. 69/2024, výše paušálních nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

11.Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když žalobce prokázal, že žalovaný, přestože byl evidován jako vlastník či provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , nesjednal povinné zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl žalobcem ve lhůtě do 1 roku od vzniku povinnosti hradit příspěvek vyzván k jeho úhradě. Žalovaný byl proto v souladu s citovanými ustanoveními zavázán k úhradě příspěvku ve výši 10.215 Kč za období od 20. 4. 2024 do 23. 9. 2024 (157 dnů x 65 Kč) a k úhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300 Kč. Současně byl žalovaný zavázán k úhradě úroku z prodlení ze žalovaných pohledávek v celkové ve výši 10.215 Kč, podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dnů následujících po uplynutí lhůt, stanovených ve výzvách k úhradě příspěvků ze dne 15. 8. 2024 a ze dne 14. 11. 2024.

12.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10.215 Kč, sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. podle § 14b odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 315 Kč.

13.Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.