29 C 101/2025-23

Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhal po žalované vyklizení prostoru sloužícího k podnikání, specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce byl vlastníkem bytového domu, na , adresa, , jež je součástí pozemku č. p. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, , v němž se nachází prostor č. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli písemně dne , datum, smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání, jejích nedílnou součástí si ujednali jako přílohu výpočetní list a předávací protokol, kterou se žalobce zavázal přenechat žalované na dobu neurčitou tento prostor k užívání, za účelem provozování kanceláře, a žalovaná se zavázala zaplatit nájemné 650 Kč/m²/rok, tj. měsíčně 3 158 Kč, a úhradu nákladů za plnění spojená s užíváním prostoru a s ním související služby (dále jen „služby“) zálohou dle výpočtového listu a případný nedoplatek dle vyúčtování, splatný vždy do 5. dne daného měsíce. Ve smlouvě si také ujednali, že žalobce je oprávněn dát výpověď nájmu z důvodu „hrubého porušení“ povinnosti žalované a co se „hrubým porušením“ má na mysli. Žalovaná nezaplatila nájemné a služby za dobu , měsíc, , rok, – , měsíc, , rok, ve výši celkem 21 255 Kč. Žalobce vyzval žalovanou výzvou z , datum, k zaplacení této dlužné částky, která došla žalované dne , datum, . Žalovaná nereagovala. Žalobce výpovědí z , datum, , která žalované došla dne , datum, , dal žalované výpověď nájmu prostoru, a to z důvodu „hrubého porušení povinnosti“ nezaplacením nájmu a služeb za dobu od , měsíc, , rok, do , měsíc, , rok, . Žalovaná nepodala ve lhůtě dle zákona žalobci námitky proti výpovědi a ani žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Tříměsíční výpovědní lhůta tak uplynula dne , datum, a nájem prostoru sloužícího k podnikání tak k tomuto dni skončil. Žalovaná však při skončení nájmu prostor nevyklidila a neodevzdala žalobci, a ani později, užívá jej i nadále bez právního důvodu až dosud a zasahuje tak zároveň do práva žalobce jako vlastníka. Žalobce znovu vyzval žalovanou k vyklizení. Tato jej však nevyklidila.Žalovaný se k žalobě nevyjádřila.K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Z informace o pozemku z , datum, , ze kterého se podávalo, ve prospěch koho je zapsáno vlastnické právo v katastru nemovitostí, z výpisu z obchodního rejstříku, ze kterého se podávalo, že žalovaná existovala a jaký je její předmět podnikání, ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání z , datum, a výpočetního listu z , datum, , ze kterých vyplynulo, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli písemně smlouvu, kterou se žalobce zavázal přenechat žalované na dobu neurčitou prostor k užívání, za účelem provozování kanceláře, a žalovaná se zavázala zaplatit nájemné a služby, kdy je významné, že ve smlouvě si také ujednali, že žalobce je oprávněn dát výpověď nájmu z důvodu „hrubého porušení“ povinnosti žalované a co se „hrubým porušením“ má na mysli, tak z těchto soud zjistil, že žalobce byl vlastníkem bytového domu, na , adresa, , jež je součástí pozemku č. p. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, , v němž se nachází prostor č. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 (dále stále jen „prostor sloužící podnikání“) a žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli písemně dne , datum, smlouvu, jejích nedílnou součástí si ujednali jako přílohu výpočetní list a předávací protokol, kterou se žalobce zavázal přenechat žalované na dobu neurčitou tento prostor k užívání, za účelem provozování kanceláře, a žalovaná se zavázala zaplatit nájemné 650 Kč/m²/rok, tj. měsíčně 3 158 Kč, a služby zálohou dle výpočtového listu a případný nedoplatek dle vyúčtování, splatný vždy do 5. dne daného měsíce, kdy ve smlouvě si také ujednali, že žalobce je oprávněn dát výpověď nájmu z důvodu „hrubého porušení“ povinnosti žalované a že se „hrubým porušením“ má na mysli zejména mimo jiné to, že je žalovaná po dobu delší než 1 měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb a že výpovědní doba je pak 3 měsíce a počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doruční písemné výpovědi.Z výzvy z , datum, , včetně doručenky, ze kterých vyplynulo, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky nájemného a služeb, za jako dobu a v jaké výši, která došla žalované a kdy, soud zjistil, že v době trvání nájmu výzvou z , datum, žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky nájemného a služeb za dobu , měsíc, , rok, – , měsíc, , rok, ve výši celkem 21 255 Kč, která došla žalované dne , datum, .Z výpovědi z , datum, , včetně doručenky a z evidence předpisů a plateb z , datum, , které potvrdily, že poté dal žalobce výpověď nájmu ze smlouvy žalované, z jakého důvodu a že to došlo žalované a kdy, soud zjistil, že poté výpovědí z , datum, , která žalované došla dne , datum, , dal žalobce žalované výpověď nájmu prostoru, a to z důvodu „hrubého porušení povinnosti“ nezaplacením nájmu a služeb za dobu od , měsíc, , rok, do , měsíc, , rok, , s výpovědní lhůtou 3 měsíce, která začne běžet od prvního dne měsíce po doručení, poučil ji o právu do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky, písemně, kdy nevznese-li námitky včas, že právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne, vznese-li námitky včas, ale žalobce do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.Z již výše provedených důkazů, z činnosti soudu nahlédnutím do elektronického systému soudu (tzv. ISAS), kdy z obsahu spisu nic nevyplynulo, soud zjistil, že žalovaná nepodala ve lhůtě dle zákona žalobci námitky proti výše uvedené výpovědi a ani žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Tříměsíční výpovědní lhůta tak uplynula dne , datum, a nájem tak k tomuto dni skončil. Žalovaná však při skončení nájmu prostor nevyklidila a neodevzdala žalobci, a ani později, užívá jej i nadále až dosud.Dle § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.Dle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.Dle § 2225 odst. 1 věta první o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.Dle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.Soud právně posoudil, že žalobce byl vlastníkem budovy, v níž se nachází prostor sloužící podnikání. Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli písemně smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání, kterou se žalobce zavázal přenechat žalované na dobu neurčitou tento prostor k užívání, za účelem podnikatelské činnosti, a žalovaná se zavázala zaplatit nájemné a služby (§ 2021 ve spojení s § 2302 odst. 1 o. z.). Ve smlouvě si také ujednali, že žalobce je oprávněn dát výpověď nájmu z důvodu „hrubého porušení“ povinnosti žalované a co se „hrubým porušením“ má na mysli. Dle výkladu soud má za to, že toto „hrubé porušení“ odpovídá „vážnému důvodu“, který upravuje zákon (§ 2312 část věty mezi středníky o. z.). Žalovaná nezaplatila nájemné a služby. Žalobce upomenul žalovanou k zaplacení této dlužné částky, která došla žalované, a upozornil v případě nesplnění na možnost výpovědi. Žalovaná nereagovala. Žalobce výpovědí z , datum, , která žalované došla dne , datum, , dal žalované výpověď nájmu prostoru, a to z důvodu „hrubého porušení povinnosti“ nezaplacením nájmu a služeb za dobu od , měsíc, , rok, do , měsíc, , rok, , tj. z vážného důvodu, který upravuje zákon (§ 2312 o. z.). Žalovaná nepodala ve lhůtě dle zákona žalobci námitky proti výpovědi a ani žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (§ 2314 a contrario o. z.). Tříměsíční výpovědní lhůta tak uplynula dne , datum, a nájem prostoru sloužícího k podnikání tak k tomuto dni skončil. Žalovaná však při skončení nájmu prostor nevyklidila a neodevzdala žalobci, a ani později, užívá jej i nadále bez právního důvodu až dosud a zasahuje tak zároveň do práva žalobce jako vlastníka (§ 2225 odst. 1 věta první ve spojení s § 1042 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna prostor sloužící podnikání vyklidit, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř.). Žalobci tak vzniklo právo také na náhradu nákladů řízení. Vznikly mu a soud mu přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, vzhledem k tomu, že nebyl u řízení zastoupen advokátem a nedoložil výši hotových výdajů, tak dále hotové výdaje ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč dle§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč (výrok II.).Žalobce byl povinen zaplatit soudní poplatek za řízení v I. stupni při podání žaloby, Nezaplatil. Soud jej opomněl vyzval výzvou k zaplacení. Státu proto vzniklo právo na zaplacení v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (§ 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek za řízení v I. stupni činil 5 000 Kč dle sazebníku poplatků. Soud proto rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit státu soudní poplatek 5 000 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok III.).