12 C 379/2025-29

65 964,28 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Písku Datum rozhodnutí: 10.12.2025 ECLI:CZ:OSPI:2025:12.C.379.2025.1

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 22. 10. 2024 do zaplacení z částky 30 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II.Žaloba žalobce proti žalovanému ohledně nároku na zaplacení částky 35 964,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 441,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 883,25 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně od 6. 12. 2024 do zaplacení z částky 30 000 Kč se zamítá.

III.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1.Žalobce se domáhal žalobou proti žalovanému zaplacení částky 65 964,28 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) se žalovaným uzavřel dne 8. 9. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a zavázal se je vrátit spolu s úrokem ve výši 14 914 Kč, částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou ve výši 5 994 Kč za flexibilní splácení. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 1 045 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 9. 2024. Úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele byla právním předchůdcem žalobce posouzena na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly ověřovány oproti dokumentům vyžádaných od žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobce postoupil žalobci pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, přičemž žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 30 000 Kč, poplatkem ve výši 20 964,28 Kč, úrokem ve výši 1 883,25 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 883,25 Kč. Žalobce dále požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil.

2.Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud nařídil jednání na den 10. 12. 2025, ke kterému se žalovaný nedostavil, i přesto, že mu bylo řádně doručeno do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Právní zástupce žalobce se k jednání dostavil a soud proto rozhodl bez přítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.

3.Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 9. 2023 se podává, že žalovaný je svobodný, má základní vzdělání a žije s rodiči. Pracuje na plný úvazek jako zedník, Jeho pravidelný měsíční příjem činí 22 670 Kč. K žádosti o úvěr doplnil výplatní pásky za červenec a srpen 2023.

4.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, vyplývá, že právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel dne 8. 9. 2023 smlouvu, v níž se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně úroku ve výši 14 914 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 994 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 1 045 Kč, přičemž poslední splátka činila 1 037 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas.

5.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně přílohy č. , hodnota, , ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku žalobce, oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne včetně poštovního podacího archu ze dne 11. 11. 2024 byla prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu.

6.Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 2. 2025 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.

7.Smlouva o úvěru, z nichž žalobce dovozoval svůj nárok, soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8.Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9.Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

10.Žalobce v dané věci tvrdil, že právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, avšak nepředložil soudu žádné důkazy. Jelikož žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy o úvěru jeho právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jednal právní předchůdce žalobce v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (33 Cdo 2178/2018). S ohledem na výše uvedené soud shledal smlouvy o úvěru absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z., neboť právní předchůdce žalobce jednal v rozporu se zákonem a současně svým jednáním zjevně narušil veřejný pořádek, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu. Z takového jednání pak žalovanému nemohl vzniknout žádný závazek.

11.V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, přičemž žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 30 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 30 000 Kč podle § 2991 odst. 1 o. z., neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud žalobci přiznal úrok z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 30 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

12.Soud dále rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť rozdíl v úspěchu mezi žalobcem a žalovaným je zcela nepatrný. (výrok III. rozsudku shora)

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

12 C 319/2025-43 10.12.2026

75 833 Kč s příslušenstvím

3 C 25/2026-41 01.04.2026

zaplacení částky 76 829 Kč s příslušenstvím

4 C 54/2026-41 31.03.2026

48 776 Kč s příslušenstvím

4 C 53/2026-31 31.03.2026

35 084 Kč s příslušenstvím

9 C 72/2026-27 26.03.2026

zaplacení částky 28 169,98 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	12 C 379/2025-29
Soud	Okresní soud v Písku
Soudce	Mgr. Daniela Špeldová
Datum rozhodnutí	10.12.2025
Datum zveřejnění	25.02.2026
ECLI	ECLI:CZ:OSPI:2025:12.C.379.2025.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

12 C 379/2025-29

65 964,28 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení