14 Co 294/2025-36

Soud prvního stupně vyhověl žalobě a žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 78 340 Kč, a to za 4 úkony právní služby, přičemž za jeden úkon – předžalobní výzvu přiznal odměnu advokáta jen v poloviční výši podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu. Žalobkyně se proti výroku o nákladech odvolala. Domnívá se, že jí za předžalobní výzvu má být nahrazena odměna advokáta v plné výši podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, neboť výzva ze dne 2. 5. 2025 nebyla jednoduchou předžalobní výzvou, nýbrž výzvou se základním skutkovým a právním rozborem. Proto se domáhá náhrady v celkové výši 84 909,83 Kč.Odvolání je důvodné. Soud prvního stupně měl žalobkyni samozřejmě přiznat náhradu s odměnou v plné výši, protože uvedená předžalobní výzva skutečně obsahuje základní skutkový a právní rozbor. To je patrné již z letmého přečtení osmi středně dlouhých odstavců, a vzhledem k tomu, že soud prvního stupně své posouzení výzvy jako jednoduché neodůvodnil, nepovažuje odvolací soud za nutné svůj závěr blíže rozvádět.Pokud soud prvního stupně odkazoval na dvě rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (minimálně druhé z označených usnesení přitom přiznalo náhradu v plné výši), chápe to odvolací soud jako zkrácené odůvodnění, proč náhradu za výzvu vůbec přiznal. Odvolacímu soudu je totiž známo, že Okresní soud v Chebu v minulosti tento náklad neuznával jako náklad řízení.Proto odvolací soud napadený výrok změnil a žalobkyni přiznal náhradu ve správné výši. Protože v odvolacím řízení byla plně úspěšná, přiznal jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. i právo na náhradu nákladů řízení odvolacího, a to dle stejných ustanovení jako soud prvního stupně, přičemž vycházel z toho, že tarifní hodnotou byla v odvolacím řízení částka 6 569,83 Kč jakožto to, čeho se žalobkyně domáhala navíc; protože nešlo o odvolání ve věci samé, náleží za ně podle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu odměna v poloviční výši.