9 C 31/2018-141

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 36 000 Kč s tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o nájmu nebytových prostor s účinností od , datum, , avšak žalovaná neuhradila nájemné za říjen, listopad, prosinec 2016 a leden 2017.V průběhu řízení soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že Krajský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , č.j. KSPH , spisová značka, – , Anonymizováno, , rozhodl o úpadku žalované a povolil řešení úpadku žalované oddlužením.Řízení o žalobě žalobkyně bylo dne , datum, přerušeno okamžikem zveřejnění usnesení o úpadku žalované v insolvenčním rejstříku, o čemž byly strany řízení vyrozuměny usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V řízení nebylo možné pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky usnesení o úpadku.Žalovaná podala dne , datum, vzájemný návrh, jímž se domáhala zaplacení částky 87 184 Kč. Řízení o vzájemné žalobě však bylo usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zastaveno. Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, , resp. , datum, .Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. KSPH , spisová značka, , Anonymizováno, , bylo rozhodnuto o splnění oddlužení a přiznání osvobození dlužnici = žalované. Současně bylo rozhodnuto o osvobození žalované od placení zbytku pohledávek dle § 414 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“). Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, , resp. , datum, .Soud vyzval žalobkyni k vyjádření, zda s ohledem na výše uvedené trvá na podané žalobě. Žalobkyně se přes výzvu soudu k věci nevyjádřila.K nařízenému jednání se žalobkyně bez včasné a důvodné omluvy nedostavila. Soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř“).Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor s účinností ode dne , datum, . Předmětem nájemní smlouvy byl nájem nebytových prostor v budově č.p. , Anonymizováno, , která se nachází na pozemku p. č. , hodnota, . Dle článku V. smlouvy se žalovaná zavázala hradit nájemné měsíčně ve výši 9 000 Kč a zálohy na služby měsíčně ve výši 800 Kč, a to vždy nejpozději do 1. dne kalendářního měsíce, za který nájemné a služby měly být placeny, bezhotovostním převodem na účet žalobkyně. Žalovaná však neuhradila nájemné za říjen, listopad, prosinec 2016 a leden 2017. Za tyto čtyři kalendářní měsíce proto dluh na nájemném činí 36 000 Kč. Pro neplacení závazků žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu dopisem ze dne , datum, . Žalovanou vyzvala k vyklizení prostor a předání pronajatých prostor nejpozději do , datum, výzvou ze dne , datum, .Dle § 414 odst. 1 IZ jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.Podle § 414 odst. 2 IZ se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.Vzhledem ke skutečnosti, že žalobou požadovaná pohledávka vznikla před rozhodnutím o úpadku žalované a žalovaná byla shora uvedeným usnesením v rámci insolvenčního řízení osvobozena od placení všech shora uvedených pohledávek, tedy i pohledávky vymáhané touto žalobou, nezbylo soudu než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítnout.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 150 o.s.ř., když žalovaná měla ve sporu úspěch, nicméně návrh byl podán po právu a žaloba byla zamítnuta z důvodu proběhlého insolvenčního řízení, jehož předmětem bylo oddlužení žalované. Náklady řízení jsou součástí nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy tvoří její příslušenství. Podle § 510 odst. 2 občanského zákoníku příslušenství sdílí osud věci hlavní. Byla-li žalovaná citovaným pravomocným usnesením Krajského soudu v Praze osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, včetně pohledávek, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, vztahuje se toto osvobození i na příslušenství těchto pohledávek, kterým jsou náklady řízení. Uplatnění požadavku žalobkyně na náhradu nákladů řízení proti žalované, u níž bylo konstatováno splnění podmínek oddlužení a bylo jí přiznáno osvobození od placení zbytku pohledávek včetně jejich příslušenství, není tedy po právu. Tento požadavek je v rozporu se smyslem oddlužení, kterým je dosažení stavu, aby dlužník po jeho skončení mohl začít s „čistým stolem“ a nebyl zatížen závazky z minulosti. Žalovaná nadto náhradu nákladů řízení nepožadovala.