38 C 179/2025-81

o zaplacení 17 639 Kč s příslušenstvím

Obvodní soud pro Prahu 8 Datum rozhodnutí: 13.10.2025 ECLI:CZ:OSPH08:2025:38.C.179.2025.1

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 398 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 398 Kč za dobu od 27.10.2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III.Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1.Žalobkyně se žalobou ze dne 4.7.2025 došlou zdejšímu soudu dne 8.7.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 17 639 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 137 Kč ve výši 14,75 % ročně od 26.6.2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 32,04 % ročně z částky 11 166,03 Kč od 26.6.2024 do 19.7.2024 ve výši 232,32 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 11 166,03 Kč od 20.7.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26.6.2024 dosáhne částky 32 140 Kč, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23.8.2022. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč dne 23.8.2022, žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal splatit ve 48měsíčních splátkách ve výši 558 Kč spolu s úrokem ve výši 32,04 % ročně. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, informací z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.), rovněž ověřila úvěrovou historii v databázi SOLUS a NRKI, provedla rovněž tzv. scoring žalovaného a vycházela i z prohlášení žalovaného v bodě 10.

1.smlouvy, a došla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, proto žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 24.6.2024. Žalovaný do zesplatnění uhradil žalobkyni částku ve výši 558 Kč dne 19.9.2022, 558 Kč dne 18.10.2022, 558 Kč dne 18.11.2022, 558 Kč dne 19.12.2022, 558 Kč dne 18.1.2023, 558 Kč dne 17.2.2023, 558 Kč dne 20.3.2023, 558 Kč dne 18.4.2023, 558 Kč dne 18.5.2023, 558 Kč dne 22.6.2023, 558 Kč dne 26.7.2023, 558 Kč dne 18.8.2023, 558 Kč dne 18.9.2023, 558 Kč dne 18.10.2023, 558 Kč dne 20.11.2023, 558 Kč dne 29.12.2023, 558 Kč dne 22.1.2024, 558 Kč dne 16.2.2024 a 558 Kč dne 18.4.2024. Žalobkyně požadovala po žalovaném částku nesplacené jistiny ve výši 12 039,33 Kč se zákonným a smluvním úrokem, smluvní pokutu dle bodu 6.

1.smlouvy o úvěru za prodlení s každou splátkou delší jak 30 dnů ve výši 498 Kč (2 x 249 Kč), náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.

2.smlouvy o úvěru za prodlení s každou splátkou delší jak 15 dnů ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) a smluvní pokutu dle bodu 6.

5.smlouvy ve výši 4 502,96 Kč vypočtenou jako 0,1 % denně z dlužné jistiny od 26.6.2024 do dne vyhotovení žaloby. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však ničeho neuhradil.

2.Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.

3.Soud k projednání věci nařídil jednání na den 13.10.2025. Žalobkyně se na jednání dostavila; žalovaný se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

4.Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

5.Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23.8.2022 (č.l. 20-23) a oznámení o schválení úvěru (č.l. 16) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobkyní žalovanému ve výši 15 000 Kč. Žalovaný měl splatit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 558 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, celkem měl žalovaný zaplatit částku 26 784 Kč, úroková sazba byla 32,04 % ročně a RPSN ve výši 37,19 %. Součástí smlouvy je v bodě 10.

1.„Prohlášení klienta“, kde žalovaný pod písm. f) prohlašuje, že „nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu … není proti němu vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí“, dále pod písm. g) prohlašuje, že se „nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku“ a pod písm. h) prohlašuje, že „veškeré údaje, které z jeho strany budou uvedeny ve smlouvě, jakož i veškeré informace, které v souvislosti s touto smlouvou poskytl či poskytne poskytovateli, jsou pravdivé a úplné“. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to tak že si obstarala CBS skóre žalovaného s výsledkem 364 menší riziko – II. kategorie (viz listina ohledně CBS skóre na č.l. 14), žalobkyně provedla lustraci v registru SOLUS (viz výpis z registru SOLUS na č.l. 13), dále si žalobkyně vyžádala čtyři výpisy z běžného účtu žalovaného za období 2022/4, 2022/5, 2022/6 a 2022/7 (č.l. 24, 25, 26, 27). Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 15) a sdělení banky (č.l. 53-54) soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému dne 23.8.2022 částku 15 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru (viz dopis ze dne 21.5.2024 na č.l. 29 a ze dne 20.6.2024 na č.l. 30) a rovněž oznámila zesplatnění úvěru (viz dopis ze dne 24.6.2024 na č.l. 31). Z předžalobní výzvy ze dne 11.10.2024 (č.l. 11) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení, dopis byl žalovanému odeslán týž den (viz podací arch na č.l. 12).

6.Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

7.Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9.Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10.Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11.Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14.Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15.Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. V posuzované věci však žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila dostatečně.

16.Žalobkyně předložila několik listin, ze kterých při prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr vycházela (výpis CBS, výpis z registru SOLUS, výpisy z bankovního účtu žalovaného za čtyři měsíce – duben, květen, červen a červenec 2022). Z předložených důkazů však splnění povinnosti o řádném prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr nevyplývá. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pak byla v daném případě na místě zejména s ohledem na existenci dalších úvěrů žalovaného, která je patrná z výpisů z bankovního účtu žalovaného.

17.Soud předně konstatuje, že není zřejmé, z jakých konkrétních informací žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela – není zjevné, jaké zjistila příjmy žalovaného, jaké zjistila jeho výdaje, jak je ověřila a k jakému závěru došla. Co se týče příjmů žalovaného, tak z bankovních účtů lze vyčíst, že žalovaný dostával v období duben až červenec roku 2022 měsíční mzdu v rozmezí 42 000 Kč až 51 000 Kč od společnosti , právnická osoba, Co se týče výdajů, zde žalobkyně zcela rezignovala na jejich zkoumání, neboť k nim nepředložila ničeho. Žalobkyně nikterak nezkoumala náklady žalovaného, jeho rodinnou situaci a ani zda má, či nemá jiné úvěry či závazky a jak je splácí. Soud z předložených výpisů z bankovního účtu zjistil, že žalovaný má dva další úvěry u své banky (výpis z účtu za měsíc červenec 2022) s tím, že nesplacená jistina je ke dni 29.7.2022 ve výši 178 959,13 Kč a 142 955,01 Kč, dále je z bankovních výpisů zřejmé, že má aktivován kontokorent a dostal se do nepovoleného debetu (viz výpis z účtu za měsíc červenec 2022). Odkazuje-li žalobkyně na bod 10.

1.smlouvy o úvěru, ve které je prohlášení žalovaného ohledně jeho majetkové situace, tak soud k tomu poukazuje na to, že z předložených výpisů z bankovních účtů je zřejmé, že žalovaný jiné úvěry má, má jiné závazky a je povinen hradit splátky. Prostým nahlédnutím na bankovní účty žalovaného pak lze dále zjistit, že vykazují minusové zůstatky (v dubnu 2022 byl konečný zůstatek -1 980,64 Kč, v květnu 2022 -1 967,04 Kč, v červnu 2022 -1 884,32 Kč a v červenci 2022 -2 066,43 Kč). Na první pohled je tedy patrné, že žalovaný nebyl schopen splácet částku 558 Kč měsíčně, alarmující je přitom právě i existence několika dalších úvěrů pohybujících se řádově celkem přes 300 000 Kč. Z předložených listin nelze současně nikterak ověřit, jaké jsou výdaje žalovaného na bydlení, žalobkyně v tomto směru nepožadovala po žalovaném jakékoli doložení nákladů na bydlení (například nájemní smlouvu, předpis záloh a poplatků), nelze zjistit, jaké jsou jeho další výdaje (výdaje na pojištění, spoření, osobní potřebu), jaká je rodinná situace žalovaného, zda má vyživovací povinnost apod. Soud konstatuje, že povinností žalobkyně není jen vyžádat si od žalovaného listiny potvrzující jeho majetkové poměry, ale rovněž tyto listiny kriticky zkoumat a vyvodit z nich relevantní závěry pro poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru.

18.Z uvedeného je tedy patrné, že žalobkyně nikterak blíže výdaje a příjmy žalovaného nezkoumala. Soud si je vědom toho, že výklad zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem. Neověření výdajů se jeví u žalobkyně jako účelové, ve snaze uvést pouze údaje (konkrétně příjmy), které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

19.Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přihlíží z úřední povinnosti.

20.Na základě shora uvedeného soud posoudil stranami uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy včetně všech jejích součástí je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., neboť k čerpání finančních prostředků ze strany žalovaného došlo, když částka poskytnutého úvěru ve výši 15 000 Kč byla zaslána žalobkyní na účet žalovaného. Žalovaný současně uhradil žalobkyni částku celkem 10 602 Kč (to ostatně uvedla sama žalobkyně v žalobním návrhu). Žalobě tak lze vyhovět pouze do výše rozdílu mezi částkou 15 000 Kč a 10 602 Kč, tj. co do výše 4 398 Kč, soud dále žalobu zamítl co do částky 13 241 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 17 639 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 4 398 Kč) zahrnující jistinu a vyčíslené smluvní pokuty, stejně tak zamítl žalobu v části požadující smluvní úrok.

21.Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 11.10.2024 do 15 dnů od data odeslání, přičemž dopis byl odeslán dne 11.10.2024. Žalovaný tak měl vydat bezdůvodné obohacení dle výzvy žalobkyně nejpozději dne 26.10.2024. Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 27.10.2024, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně ode dne počátku prodlení žalovaného, tj. od 27.10.2024 do zaplacení z částky 4 398 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.

22.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 4 398 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu jistiny v částce celkem 13 241 Kč, smluvního úroku a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 25 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 75 %. Právo na náhradu nákladů řízení by tak měl úspěšnější žalovaný, žalovaný byl však po celou dobu řízení nečinný, a žádné náklady mu tak nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23.O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

38 C 9/2026-16 20.03.2026

o zaplacení 35 315 Kč s příslušenstvím

38 C 29/2026-18 20.03.2026

o zaplacení 12 049,71 Kč s příslušenstvím

27 C 125/2025-211 12.03.2026

o zaplacení 9 212,57 Kč s příslušenstvím

29 C 5/2026-15 11.03.2026

o zaplacení 113 762,82 Kč s příslušenstvím

36 C 7/2026-45 05.03.2026

o zaplacení 12 306 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	38 C 179/2025-81
Soud	Obvodní soud pro Prahu 8
Soudce	Mgr. Zuzana Adamusová, Ph.D.,
Datum rozhodnutí	13.10.2025
Datum zveřejnění	17.12.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSPH08:2025:38.C.179.2025.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

38 C 179/2025-81

o zaplacení 17 639 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení