15 Co 151/2025-221

1.Výše uvedeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně tak, že zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce , Jméno žalobce, a žalovaného , Jméno žalovaného A, k pozemku v katastrálním území , adresa, , parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dle katastru nemovitostí stavba č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a tento pozemek přikázal do výlučného vlastnictví žalobce , Jméno žalobce, (výrok I.). Současně soud I. stupně zavázal žalobce , Jméno žalobce, k povinnosti zaplatit žalovanému , Jméno žalovaného A, na vypořádacím podílu částku , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Žádnému z účastníků soud I. stupně nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Soud I. stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že oba účastníci souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví k předmětnému pozemku a také s tím, že tento pozemek bude přikázán do výlučného vlastnictví žalobce. Spornou skutečností mezi účastníky však byla výše vypořádacího podílu. V tomto směru soud I. stupně zadal vypracování znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, , kde byla zjištěna obvyklá cena předmětného pozemku ve výši , Anonymizováno, Kč. Se závěry tohoto posudku však žalovaný nesouhlasil a předložil jím zadaný posudek vypracovaný , jméno FO, . , jméno FO, , kde jako obvyklá cena předmětného pozemku byla uvedena částka , Anonymizováno, Kč. Rozdílností závěrů uvedených posudků se zabýval soud I. stupně, který oba zpracovatele vyslechl a dospěl k závěru, že pokud jde o stanovení výše vypořádacího podílu, znalecký posudek znalkyně , jméno FO, „soud považuje za řádně odůvodněný, úplný, přesvědčivý, přezkoumatelný a pravdivý. Znalkyně provedla místní šetření na místě samém, a zjistila, že předmětný pozemek je stavebním pozemkem, který je součástí řadové zástavby a sousedí s pozemky zastavenými rodinnými domu. Dále dohledala informace v katastru nemovitostí jak o předmětném pozemku, tak o realizovaných prodejích obdobných nemovitostí v blízkém okolí za poslední rok před znaleckým zkoumáním, použila porovnávací metodu a vycházela z kupních cen, za které byly srovnávací nemovitosti prodány. (zjištěno z uvedeného znaleckého posudku i z výpovědi znalkyně před soudem)“. Oproti tomu znalec , jméno FO, . , jméno FO, „neprovedl šetření na místě samém a uvedl, že , adresa, zná pouze jako turista. Znalec nezjišťoval kupní ceny u realizovaných prodejů obdobných nemovitostí v dané lokalitě, ale vycházel pouze nabídkových prodejních cen inzerovaných nemovitostí v inzerátech realitních kanceláří. Mezi srovnávací nemovitosti pak zahrnul i pozemky, jejichž součástí jsou stavby, pozemky s diametrálně odlišnými výměrami, přičemž sám připustil, že výměra pozemku má vliv na cenu pozemku a že neprovedl příslušnou modelaci ceny v závislosti na velikosti pozemku, svažitosti terénu, lokalitě, dopravní přístupnosti, infrastruktuře a možnosti napojení na inženýrské sítě, a pozemek, k němuž bylo vydáno stavební povolení na stavbu domu se třemi bytovými jednotkami, kdy bylo třeba tuto skutečnost zohlednit modelací, kterou však také neprovedl. (zjištěno z uvedeného znaleckého posudku a z výpovědi znalce) Z uvedeného vyplývá, že znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, je nepřesvědčivý, neúplný a nevěrohodný, neboť znalec nevycházel z relevantních údajů o kupních cenách realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí ani z inzerovaných cen srovnatelných nemovitostí. Soud proto z tohoto znaleckého posudku žádná významná zjištění pro rozhodnutí v této věci neučinil. Rozhodně tímto znaleckým posudkem nedošlo ke zpochybnění závěrů znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, o obvyklé ceně předmětného pozemku ve výši , Anonymizováno, “.

2.Proti tomuto rozsudku podal prostřednictvím své právní zástupkyně odvolání žalovaný. V něm namítá, že podle jeho názoru soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. V této souvislosti uvádí, že soud I. stupně vyšel při stanovení výše vypořádacího podílu z obvyklé ceny ve výši , Anonymizováno, Kč, zjištěné ze znaleckého posudku vypracovaného , jméno FO, . , jméno FO, , aniž by přihlédl ke znaleckému posudku , jméno FO, . , jméno FO, , který stanovil obvyklou hodnotu ve výši , Anonymizováno, Kč. Žalovaný již v průběhu řízení namítal, že znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, nemůže obstát, neboť v samotném znaleckém posudku , jméno FO, . , jméno FO, tři z pěti srovnávaných nemovitostí podstatně převyšují cenu zjištěnou tímto znaleckým posudkem a další ze srovnávaných pozemků, konkrétně pozemek v k. ú. , adresa, , nebylo možné vůbec v rámci srovnání použít, neboť se nejednalo o stavební pozemek, ale o pozemek určený pouze k rekreaci. S těmito námitkami žalovaného se soud ve svém rozhodnutí žádným způsobem nevypořádal. Žalovaný tak má za to, že soud I. stupně porušil zásadu materiální pravdy vyplývající z § 153 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož má být zjištěn skutkový stav věci tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti. V daném případě podle žalovaného soud I. stupně nezohlednil relevantní důkazní prostředky a neprovedl důkazy, které by vedly k objektivnímu a úplnému zjištění ceny nemovitosti. V této souvislosti poukazuje též na to, že ačkoliv žalovaný předložil znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, , který stanovil obvyklou cenu nemovitosti na částku , Anonymizováno, Kč, soud jej zcela odmítl, aniž by si vyžádal revizní znalecký posudek, který by rozpory mezi oběma posudky objektivně zhodnotil. Žalovaný má za to, že hodnota pozemku stanovená znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, je zjevně podhodnocená a neodpovídá obvyklým cenám stavebních pozemků v obci , adresa, . V této souvislosti žalovaný uvádí, že má za to, že ačkoli byl znalecký posudek zpracovaný , jméno FO, . , jméno FO, zpochybněn, jeho závěry soud zcela pominul a ani se nepokusil ověřit skutečnou tržní situaci. Soud přiznal absolutní váhu jednomu znaleckém posudku, aniž by objektivně a v souhrnu vyhodnotil rozdíly mezi oběma posudky, přestože byl mezi znalci zásadní rozpor. Z důvodu natolik rozporuplných zjištění obvyklých cen předmětného pozemku byla porušena zásada materiální pravdy, neboť soud nemohl nikdy zjistit skutkový stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. V situaci, kdy byly předloženy dva znalecké posudky z diametrálně odlišnými závěry o ceně pozemku, neprovedl žádné další důkazy ke zjištění objektivní tržní hodnoty, např. nařízením revizního posudku či dalšího dokazování. Tímto pochybením soud zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost napadeného rozhodnutí. Z těchto důvodů žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k novému projednání s tím, aby soudu I. stupně uložil provést důkaz revizním znaleckým posudkem k určení skutečné obvyklé ceny nemovitosti.

3.K odvolání žalovaného se prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil též žalobce. Ten považuje rozhodnutí soudu I. stupně za zcela správné, neboť je v souladu se zjištěným skutkovým stavem a provedeným dokazováním. Soud I. stupně při stanovení výše vypořádacího podílu zcela správně vycházel z obvyklé ceny ve výši , Anonymizováno, Kč, zjištěné znaleckým posudkem znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, , neboť tento znalecký posudek byl řádně odůvodněný, úplný, přesvědčivý a přezkoumatelný. Tato znalkyně také řádně a přesvědčivě své závěry obhájila u jednání soudu. Pokud žalovaný odkazuje na jím předložený znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, , kde byla stanovena obvyklá cena nemovitosti ve výši , Anonymizováno, Kč, žalobce uvádí, že má za to, že předmětný posudek , jméno FO, . , jméno FO, byl nekvalitní, nepřesvědčivý, neúplný a nevěrohodný, neboť znalec nevycházel z relevantních údajů o kupních cenách realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí. Znalec , jméno FO, . , jméno FO, byl u jednání dne , datum, vyslechnut, avšak své závěry uvedené ve znaleckém posudku nikterak neobhájil. Sám znalec u jednání uvedl, že svůj posudek zpracovával v časové tísni, proto využil pouze nabídkové ceny nemovitostí. Navíc nebyl natolik přesvědčivý, aby si podrobně propočetl jím použité inzeráty z internetu, kdy z nich by zjistil, že některé z nabízených pozemků jsou prodávány, včetně budov. Z uvedených důvodů nebyl znalecký posudek předložený žalovaným pro řízení použitelný a soud I. stupně tedy správně vycházel z obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, . Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

4.Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.), a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202a contrario o.s.ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5.Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, se žalobce domáhá rozhodnutí soudu, kterým by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to k pozemku v katastrálním území , adresa, , parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dle katastru nemovitostí stavba č. p. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , Anonymizováno, , vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a k. ú. , adresa, s tím, že nemovitost bude přikázána do výlučného vlastnictví žalobce a žalobce bude zavázán k povinnosti zaplatit žalovanému částku na vypořádání jeho podílu.

6.Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že souhlasil se zrušením předmětného podílového spoluvlastnictví i s tím, že nemovitosti mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalobce a jemu má být zaplacen vypořádací podíl.

7.Podle ustanovení § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanský zákoník) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8.Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9.Podle ustanovení § 1144 odst. 1, 2 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

10.Podle ustanovení § 1145 občanského zákoníku při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

11.Podle ustanovení § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12.Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, dospěl k závěru, že soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů dospěl k odpovídajícím závěrům a v předmětné věci aplikoval příslušné právní normy i navazující judikaturu. Závěry soudu I. stupně jsou zcela správné, když odvolací soud se ztotožňuje s hodnocením věci, jak jej učinil soud I. stupně, který podrobně vysvětlil veškeré své úvahy a důvody, pro které považuje žalobu žalobkyně za nedůvodnou. V tomto směru lze na přiléhavé odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně zcela odkázat.

13.Jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků (a též z provedeného dokazování, a to výpisem z katastru nemovitostí) žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku v katastrálním území , adresa, parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dle katastru nemovitostí stavba č. p., Anonymizováno, , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , Anonymizováno, . Žalobce je spoluvlastníkem v rozsahu id. , Anonymizováno, předmětných nemovitostí a žalovaný v rozsahu id. , Anonymizováno, předmětných nemovitostí. Dále bylo v řízení nesporné, že účastníci spolu nechtějí setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž nebylo též sporné, že předmětné nemovitosti nelze rozdělit, aniž by tím došlo k jejich znehodnocení (jak správně uvedl soud I. stupně, jedná se o jednu stavební parcelu v zastavěné části obce). Za uvedené situace tedy účastníci shodně navrhují zrušit předmětné podílové spoluvlastnictví a nemovitosti přikázat do vlastnictví žalobce s tím, že žalobce bude zavázán k povinnosti zaplatit žalovanému vypořádací podíl. Jedinou spornou skutečností mezi účastníky je výše vypořádacího podílu.

14.Součástí spisu o projednávané věci jsou tři posudky ohledně hodnoty předmětných nemovitostí, kdy jeden ke své žalobě přiložil žalobce (v průběhu řízení před soudem I. stupně pak žádný z účastníků nenavrhoval, aby bylo zvažováno určení výše vypořádacího podílu dle tohoto posudku , jméno FO, . , jméno FO, ). Soud I. stupně zadal vypracování znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, , která dle zadání soudu vypracovala znalecký posudek ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, a kde stanovila tržní hodnotu předmětné nemovitosti ve výši , Anonymizováno, Kč.

15.Vzhledem k tomu, že žalovaný se závěry znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, nesouhlasil, zadal sám vypracování posudku , jméno FO, . , jméno FO, a založil do spisu posudek ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , kde tento znalec stanovil obvyklou cenu předmětného pozemku částkou , Anonymizováno, Kč.

16.Soud I. stupně postupoval správně, pokud s ohledem na významné (zásadní) rozdíly závěrů znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, a posudku , jméno FO, . , jméno FO, , oba znalce vyslechl ve snaze zjištění důvodů rozdílných závěrů.

17.V tomto směru soud I. stupně podrobně, logicky a přiléhavě odůvodnil, proč vycházel z posudku , jméno FO, . , jméno FO, a nikoli z posudku , jméno FO, . , jméno FO, , ze kterých důvodů jej považuje za nedostatečný s tím, že tímto žalovaný předloženým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, nedošlo ke zpochybnění závěrů znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, o obvyklé ceně předmětného pozemku ve výši , Anonymizováno, Kč.

18.Nadto, co v této souvislosti uvádí soud I. stupně, odvolací soud zdůrazňuje dvě skutečnosti. Jednou je ta, že posudek , jméno FO, . , jméno FO, ze dne , datum, neobsahuje doložku dle ust. § 127a občanského soudního řádu, tedy v tomto řízení s ním nelze zacházet jako se znaleckým posudkem, ale jako s listinným důkazem (odborným vyjádřením). Pokud pak uvedený posudek , jméno FO, . , jméno FO, vychází pouze z inzerovaných nabídek a nikoli z realizovaných prodejů, jedná se o jeho významný nedostatek, přičemž zcela zásadním způsobem znevěrohodňuje postup , jméno FO, . , jméno FO, a jeho závěry též to, že zatímco v písemném posudku (založeném na č. l. , Anonymizováno, a násl. spisu) uvádí, že provedl místní šetření na místě samém, při jednání soudu I. stupně na výslovný dotaz uvedl, že šetření na místě samém, za účelem vypracování znaleckého posudku, neprovedl. Všechny tyto okolnosti vedou odvolací soud k závěru, že posouzení věci soudem I. stupně ohledně rozdílných závěrů posudků , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, jsou správné, posudek , jméno FO, . , jméno FO, je nedostatečný a nevěrohodný a v řízení tedy nevyvstaly žádné pochybnosti o závěrech posudku znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, .

19.Postupu soudu I. stupně ohledně toho, jak přistoupil k řešení situace, spočívající v tom, že se v řízení objevily dva rozdílné odborné názory, tedy na jedné straně znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, se stanovením obvyklé ceny předmětné nemovitosti ve výši , Anonymizováno, Kč a dále posudek (důkaz listinou – odborným vyjádřením) , jméno FO, . , jméno FO, , kde stanovil obvyklou cenu předmětné nemovitosti ve výši , Anonymizováno, Kč, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. V tomto směru s ohledem na závěry, které soud I. stupně učinil a jak se vypořádal se znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, na straně jedné a odborným vyjádřením , jméno FO, . , jméno FO, na straně druhé a současně neshledal důvod pro provedení důkazu revizním znaleckým posudkem, tak tyto všechny závěry odpovídají ustálené judikatorní praxi. Zde lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2824/2011, z něhož vyplývá „zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování tzv. revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku podle ust. § 127 odst. 2 o.s.ř. přichází do úvahy zejména tam, kde soud má pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku“. Dále lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4562/2010, z něhož vyplývá „v případě rozporu mezi dvěma znaleckými posudky lze v občanském soudní řízení rozhodnout o přezkoumání těchto posudků dalším znalcem, případně znaleckým ústavem, ovšem jen tehdy, jestliže soud sám tento rozpor po slyšení obou znalců neodstraní“ (v tomto směru se jedná o ustálenou judikaturu, když lze odkázat i na další rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to např. rozhodnutí ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3941/2011, dále na rozhodnutí ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 259/2012 nebo na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4153/2015 a další).

20.Odvolací soud se v tomto směru tedy ztotožňuje se závěry soudu I. stupně ohledně toho, že obvyklá cena předmětných nemovitostí, které tvořily podílové spoluvlastnictví účastníků, byla zjištěna řádně, nevyskytly se žádné pochybnosti o takto stanovené ceně, když žalovaným předložený posudek (listinný důkaz – odborné vyjádření) trpí vážnými nedostatky, které jej významně znevěrohodňují. Za této situace pak nebyl důvod k vypracování revizního znaleckého posudku.

21.V neposlední řadě pak, pokud v rámci odvolání žalovaný namítal, že soud I. stupně „porušil zásadu materiální pravdy“, je třeba uvést, že občanskoprávní řízení se skutečně v minulosti řídilo mj. též zásadou materiální pravdy, která vyplývala z ust. § 120 o.s.ř, a to až do 31. 8. 1993, kdy novelou občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 171/1993 Sb., účinnou od 1. 9. 1993, došlo k novelizaci ust. § 120 občanského soudního řádu a došlo k opuštění zásady materiální pravdy s tím, že nyní se klade důraz na odpovědnost jednotlivých účastníků za výsledek řízení, což je dáno též zásadou projednací, jež je mimo jiné vyjádřena i tím, že jsou to tedy účastníci, kteří mají povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a ke svým tvrzením navrhnout důkazy k jejich prokázání, přičemž nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (tzv. neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene) má za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci pro toho z účastníků, který svoje povinnosti (či některou z nich) nesplnil. Jde-li o stanovení povinnosti důkazní, ta vyplývá zejména ust. § 101 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ust. § 120 občanského soudního řádu právě po novele provedené zákonem č. 171/1993 Sb. účinné od 1. 9. 1993. Ani tato námitka žalovaného tak není důvodná.

22.S ohledem na výše uvedené, tedy odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu I. stupně, včetně rozhodnutí o nákladech řízení, je věcně správné.

23.Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. Zde je třeba odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, např. rozhodnutí ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 59/23. Odvolací soud (stejně jako soud I. stupně) neshledal v tomto případě žádné zvláštní důvody pro přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení některému z účastníků, a proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.