19 C 149/2024-58

o zaplacení 1 721,30 EUR + 6 500 Kč s příslušenstvím

Obvodní soud pro Prahu 2 Datum rozhodnutí: 08.04.2025 ECLI:CZ:OSPH02:2025:19.C.149.2024.1

I.Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1721,31 EUR a částku ve výši 6 500 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z těchto částek od , datum, do zaplacení.

II.Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 850,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1.Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částek 1 721,31 EUR a 6 500 Kč s příslušenstvím, a to jako finanční náhrady za kabelku zn. , Anonymizováno, , kterou zakoupil a žalované předal, a za provedení plastické operace rtů, kterou žalované uhradil. Tvrdil, že k poskytnutí tohoto plnění z jeho strany došlo na základě smluvního ujednání mezi účastníky, které bylo uzavřeno v , Anonymizováno, během jejich společného pobytu od , datum, do , datum, . Podle tvrzení žalobce žalovaná učinila nabídku, podle níž mu v případě zakoupení kabelky značky , Anonymizováno, a úhrady plastické operace rtů měl být ze strany žalované poskytnut , Anonymizováno, ve sjednaném počtu. Žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena v režimu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), že její neformální ústní povaha nebrání její platnosti a že žalovaná návrh této dohody sama iniciovala. Žalobce rovněž namítal, že žalovaná od počátku neměla v úmyslu svou část dohody splnit a úmyslně ho uvedla v omyl. Vzhledem k tomu, že žalovaná své plnění neposkytla, přistoupil žalobce k odstoupení od smlouvy a domáhal se vydání bezdůvodného obohacení v peněžité formě. Zdůraznil, že úmysl žalované dokládá i následná komunikace, v níž připustila, že ujednání chtěla dodržet, a rovněž přislíbila navrácení kabelky, k čemuž však nedošlo.

2.Žalovaná namítala, že mezi účastníky k uzavření žádného závazného smluvního vztahu nedošlo a že poskytnutá plnění ze strany žalobce představovala toliko projevy společenské úsluhy ve smyslu § 2055 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaná uvedla, že nikdy neměla v úmyslu se právně zavázat k poskytnutí , Anonymizováno, a že žalobcem tvrzené "ujednání" je z právního hlediska nepřípustné, neboť je v rozporu s dobrými mravy i se zákonnými limity právní způsobilosti osob k závazkům tohoto typu. Na ústním jednání dne , datum, její právní zástupce uvedl, že žádný člověk se nemůže platně zavázat k tomu, že se stane , Anonymizováno, , přičemž odkázal na § 1 odst. 2 občanského zákoníku a judikaturu k ochraně osobnosti. Dále uvedl, že pokud by i přesto měl být právní vztah kvalifikován jako smluvní, pak by se jednalo o smlouvu absolutně neplatnou podle § 580 občanského zákoníku a že i z hlediska institutu bezdůvodného obohacení podle § 2998 občanského zákoníku nelze požadovat vrácení plnění, které bylo poskytnuto za účelem zakázaným zákonem. Žalovaná dále namítala, že žalobce svými opakovanými finančními transfery a chováním vyvíjel na žalovanou nátlak s cílem obnovit jejich vztah, a že jeho jednání bylo zneužitím důvěry. Žalovaná odmítla, že by kabelku či zákrok vázala na jakékoli protislužby, a popsala vztah se žalobcem jako ukončený, s tím, že komunikace pokračovala čistě formálně a přátelsky.

3.Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že- žalobce zakoupil v , Anonymizováno, kabelku , Anonymizováno, v hodnotě 1 721,31 Euro a tuto předal žalované,- žalobce uhradil částku 6 500 Kč za provedení plastické operace rtů žalované.

5.Z účastnického výslechu žalobce má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalované předmětná plnění (zakoupení kabelky a úhrada plastické operace rtů) dobrovolně a bez písemného ujednání o konkrétní protislužbě. Z výpovědi žalobce vyplynulo, že k předání kabelky došlo ještě před případným plněním ze strany žalované, přičemž žalobce sám připustil, že jí věřil a poskytl jí kabelku i přes absenci jejího faktického plnění. Dále uvedl, že „byl důvěřivý a naivní“, a že „nepředpokládal, že by k ničemu nedošlo“. Z výpovědi žalobce je rovněž zřejmé, že předmětná „dohoda“ vznikala neformálně a postupně, v rámci osobního kontaktu a bez jakéhokoli objektivně ověřitelného konsenzu o všech podmínkách tzv. protiplnění. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že podstatou domluvy byla nadsázka, která v některých částech komunikace přerostla v návrh, ale žádná výslovná smluvní formulace neexistovala. Žalobce též připustil, že navzdory své nejistotě žalované kabelku předal, a to až po návratu ze společného pobytu v , Anonymizováno, , a i přes její pozdější zdrženlivost usiloval o naplnění domnělé dohody formou opakovaných výzev k plnění.

6.Z předložených listinných důkazů, zejména přepisu chatové komunikace mezi účastníky, vyplývá, že mezi nimi probíhal neformální dialog o tzv. „vyrovnání“, který měl převážně nadsazený charakter. Výpovědi žalobce o konkrétním rozsahu a závaznosti údajné dohody nebyly jednoznačně potvrzeny žádným objektivně verifikovatelným důkazem. Naproti tomu z obsahu zpráv z , Anonymizováno, až , anonymizováno, soud dovozuje, že žalovaná si byla vědoma očekávání žalobce, avšak opakovaně sdělovala, že se necítí vázána a že z její strany nedojde k požadovanému jednání. Tato komunikace nepředstavuje jednoznačný závazek k plnění, nýbrž svědčí o osobní rozepři a neshodě ohledně výkladu minulých událostí.

7.Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že k faktickému předání kabelky došlo dobrovolně ze strany žalobce, a to dokonce ještě před realizací údajného protiplnění. Rovněž úhrada zákroku proběhla prostřednictvím žalobcovy osobní známosti a z jeho podnětu. Potvrzení o bankovních transakcích dokládají převod finančních prostředků, avšak nijak nespecifikují účel platby ani její vazbu na konkrétní právní vztah.

8.Soud neprováděl žalobcem navržený účastnických výslech žalované, neboť ta k němu nedala ve smyslu § 131 o.s.ř. souhlas.

9.Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování má tak soud za prokázané, že mezi účastníky řízení došlo k poskytnutí hodnotného plnění ze strany žalobce – konkrétně zakoupení kabelky v hodnotě 1.721,31 EUR a úhrady zákroku v hodnotě 6 500 Kč. K předání plnění došlo dobrovolně a bez výslovného písemného ujednání. Z obsahu chatové komunikace vyplynulo, že účastníci vedli neformální dialog o možném "vyrovnání" za poskytnuté věci, avšak tento příslib zůstal na stal na úrovni návrhu. Na základě komplexního hodnocení důkazů soud uzavírá, že nebyla prokázána existence dvoustranného právního závazku, jehož nesplnění by mohlo založit právo na odstoupení a vrácení plnění. Naopak veškeré provedené důkazy – listiny, chatová komunikace i účastnická výpověď žalobce – korespondují s právním závěrem soudu, že se jednalo o jednostranná plnění žalobce s očekávám protiplnění ze strany žalované.

10.Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:11. Podle § 2064 odst. 1 občanského zákoníku "Bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil." Soud dále aplikoval ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku podle něhož "neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, nebo které zavazuje k plnění nemožnému." K otázce rozsahu neplatnosti pak soud přihlédl k § 576 odst. 1 občanského zákoník jenž stanoví, že "je-li neplatná jen část právního jednání a lze-li ji od ostatního obsahu oddělit, zůstává právní jednání v platnosti bez této části, jinak je neplatné celé."12. Soud dospěl k závěru, že právní jednání žalobce lze posoudit jako darování s příkazem podle § 2064 občanského zákoníku. Příkazem měla být dle tvrzení žalobce poskytnutá protislužba ve formě , Anonymizováno, . Tento příkaz však měl obsah, který je nemravný a v rozporu s dobrými mravy, a jako takový je podle § 580 občanského zákoníku absolutně neplatný.

13.Soud se dále zabýval otázkou, zda neplatnost příkazu nezpůsobuje neplatnost celého právního jednání. Vzhledem k tomu, že darovací část lze od neplatného příkazu oddělit, dospěl soud k závěru, že samotné darování je platné (§ 576 občanského zákoníku). Jelikož darování nebylo právně zpochybněno a zůstává v platnosti, žaloba, kterou se žalobce domáhal vrácení poskytnutého plnění, nemůže být úspěšná. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

14.Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že i kdyby bylo v řízení prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření závazného smluvního ujednání, z něhož žalobce platně odstoupil z důvodu podstatného porušení smlouvy žalovanou, nebylo by možné žalobě vyhovět s ohledem na ustanovení § 2998 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že „plnila-li strana vědomě proto, aby druhá strana něco vykonala za účelem zakázaným zákonem (tedy i odporujícím dobrým mravům), nemá právo požadovat, aby jí bylo plnění vráceno.“ V projednávané věci měl být předmětem plnění ze strany žalované , Anonymizováno, , což je v kontextu občanského práva považováno za plnění v rozporu s dobrými mravy a v konečném důsledku za účel právně nepřípustný. Argumentace právního zástupce žalované správně poukázala na nezadatelný charakter základních práv a nemožnost jejich smluvního vzdání se, včetně práva na osobní integritu a důstojnost. V důsledku toho by i jinak platné odstoupení od smlouvy nezakládalo nárok na vydání plnění či jeho ekvivalentu. Ačkoli soud neměl po skutkové stránce uzavření takového dohody za prokázané, s ohledem na shora uvedené by i v případě jejího prokázání soudu nezbylo než s odkazem na § 2998 občanského zákoníku žalobu zamítnout, neboť žalobce by nebyl oprávněn požadovat vrácení plnění ani v režimu bezdůvodného obohacení.

15.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 850,20 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 010 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 3 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 3 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 620 Kč ve výši 2 230,20 Kč.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

14 C 41/2025-51 01.04.2026

o zaplacení 17 800 Kč s příslušenstvím

15 C 37/2026-25 31.03.2026

o 24 544 Kč s příslušenstvím

14 C 17/2026-18 31.03.2026

o 3 231 Kč s příslušenstvím

14 C 28/2026-19 31.03.2026

o 4 330 Kč s příslušenstvím

47 C 60/2026-25 30.03.2026

o zaplacení 54 230 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	19 C 149/2024-58
Soud	Obvodní soud pro Prahu 2
Soudce	Mgr. Ing. Daniel Zejda
Datum rozhodnutí	08.04.2025
Datum zveřejnění	27.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSPH02:2025:19.C.149.2024.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

19 C 149/2024-58

o zaplacení 1 721,30 EUR + 6 500 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení